4.22.2010
Vyměření daně z nemovitostí pro zdaňovací období 2010
(21.04.2010)
Od zdaňovacího období roku 2010 dochází ke zvýšení většiny sazeb daně z nemovitostí, a tedy ke zvýšení daňové povinnosti téměř u všech poplatníků této daně. S ohledem na množství těchto případů a výši nákladů spojených s tvorbou a distribucí platebních výměrů je většině poplatníků v tomto zdaňovacím období výše vyměřené daně sdělována hromadnými předpisnými seznamy.
Správci daně tak postupují podle ust. § 13a odst.2 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitostí“), dle kterého dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze ke změně sazeb daně, změně průměrné ceny zemědělské půdy přiřazené jednotlivým katastrálním územím, ke stanovení či změně koeficientů, anebo k zániku osvobození od daně z pozemků podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. v) zákona o dani z nemovitostí, poplatník nemá povinnost podat znovu daňové přiznání, pokud u něho nedošlo k jiným než výše uvedeným změnám. Nově vyměřenou daňovou povinnost v těchto případech sdělí správce daně poplatníkům rozhodnutím, tj. platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. Vyrozumění poplatníka o základu daně a výši daně platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem je přitom zcela rovnocenné.
V případě, že je daň poplatníkům stanovena hromadným předpisným seznamem, správce daně jej podle ustanovení § 20 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“), vyloží k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů, přičemž počátek i dobu vyložení veřejně vyhlásí. Vyložení hromadného předpisného seznamu se oznámí vyhláškou na úřední desce obce s uvedením druhu daně, data počátku vyložení a místa vyložení. Vyložení hromadného předpisného seznamu mohou zajišťovat na dožádání místně příslušného správce daně i orgány obce.
Pro úplnost uvádíme, že i v roce 2010 jsou poplatníkům daně z nemovitostí hromadně rozesílány daňové složenky pro úhradu této daně, na jejichž alonži je uvedena výše daňové povinnosti.
Labels: Daně
4.15.2010
Změny v oblasti DPH při vracení daně plátcům v jiných členských státech od 1.1.2010
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
Informace k vracení daně plátcům v jiných členských státech podle § 82 zákona o DPH je určena pouze pro plátce, který má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v České republice. Cílem této informace je upozornit na změny v oblasti DPH při vracení daně plátcům v jiných členských státech, ke kterým dochází s účinností od 1. 1. 2010.
Novelou zákona o DPH, kterou se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), v návaznosti na směrnici Rady 2008/9/ES, se nahrazuje stávající § 82 novým zněním § 82. Postup pro vracení daně v České republice osobám registrovaným k dani v jiném členském státě dle znění § 82a a 82b zákona o DPH je předmětem samostatné informace.
I. Základní úprava vracení daně
1. nárok na vrácení daně
2. přístup na Daňový portál české daňové správy
3. vyplnění žádosti o vrácení daně
4. podání žádosti o vrácení daně
5. informace k vracení daně plátcům v jiných členských státech
6. opravy žádosti o vrácení daně
7. okamžik doručení
1. Nárok na vrácení daně
Plátce má nárok na vrácení daně, která mu je účtována osobou registrovanou k dani v jiném členském státě za zdanitelná plnění s místem plnění v tomto jiném členském státě, pokud nemá v tomto jiném členském státě v období pro vrácení daně sídlo, místo podnikání ani provozovnu. Pravidla pro vrácení daně stanovuje vždy jiný členský stát.
Pokud je plátce povinen v tuzemsku krátit odpočet daně, postupuje podle § 72 odst. 4 a 5 zákona o DPH a má tak nárok na vrácení daně pouze v poměrné výši (§ 82 odst.1 zákona o DPH).
Pokud žadatel v období pro vrácení daně uskutečňuje pouze osvobozená plnění od daně bez nároku na odpočet daně nebo je osobou povinnou k dani podle § 6 odst. 1 zákona o DPH a nebo je osobou nepovinnou k dani, nebude tato žádost o vrácení daně předána jinému členskému státu (§ 82 odst. 5 zákona o DPH).
Podmínkou pro vrácení daně je podle § 82 odst. 2 zákona o DPH podat elektronicky:
žádost o přidělení přístupu do aplikace pro Vracení DPH plátcům v jiných členských státech, a
žádost o vrácení daně.
2. Přístup na Daňový portál české daňové správy
Přístup do aplikace pro Vracení DPH plátcům v jiných členských státech na Daňovém portále české daňové správy (dále jen „Aplikace“) přidělí místně příslušný správce daně na základě žádosti, podané elektronicky prostřednictvím Daňového portálu >Elektronická podání pro daňovou správu (Aplikace EPO ). Žádost musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem (seznam akreditovaných poskytovatelů certifikačních služeb je uveden na internetových stránkách Ministerstva vnitra ČR (http://www.mvcr.cz/ ) ). Žádost je posouzena do 15ti pracovních dní. Žadatel je o výsledku posouzení žádosti vyrozuměn prostřednictvím mobilního telefonu (zprávou sms). V případě, že přístup do Aplikace je místně příslušným správcem daně zamítnut, bude žadateli rovněž doručeno rozhodnutí v uvedené věci. V opačném případě po uplynutí stanovené doby má žadatel otevřen přístup do Aplikace. Vstup do Aplikace je umožněn pouze stejné osobě, která žádost podepsala uznávaným elektronickým podpisem.
Podání žádosti o přidělení přístupu do Aplikace je umožněn po 1. 1. 2010.
3. Vyplnění žádosti o vrácení daně
Po přihlášení do Aplikace bude žadateli nabídnut výběr odkazů:
Nová žádost o vrácení DPH,
Opravná žádost o vrácení DPH,
Samostatné prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně,
Informace o podaných žádostech (přehled),
Informace o podaných upřesněních koeficientu (přehled),
Všeobecné informace.
Ve formuláři žádosti o vrácení DPH bude žadatel vyplňovat záložky:
Záhlaví (stát, období pro vrácení, příp. koeficient pro poměrný nárok na vrácení, ekonomickou činnost dle výběru harmonizovaných kódu NACE aj.),
Kontaktní údaje (e-mail, bankovní účet aj.),
Příslušná plnění v rámci EU/dovoz,
Připojení příloh,
Samostatné prohlášení o upřesnění koeficientu, pokud má být i to podáno spolu s žádostí o vrácení.
Žádost o vrácení daně a samostatné prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení budou k dispozici v českém jazyce. V případě, že žadatel bude doplňovat určené údaje volným textem, je povinen tyto údaje vyplnit podle pravidel jiného členského státu, kde žadatel žádá o vrácení daně.
Členský stát vrácení daně může požadovat kopii daňového dokladu nebo daňového dokladu při dovozu zboží, a to v elektronické formě, pokud základ daně u uhlovodíkových paliv převyšuje částku 250 EUR nebo její ekvivalent a částku 1000 EUR nebo její ekvivalent u ostatních druhů pořízeného zboží nebo přijatých služeb (plátce postupuje vždy podle pravidel členského státu vrácení daně). Kopie dokladů může žadatel vkládat do přílohy žádosti o vrácení daně o maximální kapacitě do 5 MB (včetně případného zazipování) a ve formátu souboru: .pdf, .jpg, nebo .tif.
Žádost o vrácení daně může podat i zmocněný zástupce a to pokud žadatel u svého místně příslušného správce daně udělí plnou moc pro zastupování při vrácení daně zástupci podle § 10 odst. 3 zákona č.337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Registrační data žadatele, případného zástupce, jsou systémem automaticky vyplněna bez možnosti oprav v aplikaci tak, jak jsou aktuálně k dispozici místně příslušnému správci daně. Pokud tyto údaje nejsou v souladu se skutečným stavem, žadatel/zástupce musí kontaktovat místně příslušného správce daně a zjednat nápravu zde.
V případě, že žadatel podává prostřednictvím aplikace pouze samostatné prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení bude vyplňovat záložky:
Samostatné prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně (koeficient a období jeho platnosti).
Kontaktní údaje.
Registrační údaje žadatele jsou i v tomto případě automaticky vyplněny a nelze je modifikovat. Pokud tyto údaje nejsou v souladu se skutečným stavem, žadatel/zástupce musí kontaktovat místně příslušného správce daně a zjednat nápravu zde.
Elektronická adresa neboli E-mail je velmi důležitá při komunikaci se správcem daně jak tuzemským, tak i se správcem daně v jiném členském státě. E-mail žadatele, ale i zástupce, pokud je ustanoven, musí být uveden vždy.
4. Podání žádosti o vrácení daně
Žadatel je povinen podat žádost o vrácení daně nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně (§ 82 odst. 3 zákona o DPH).
Po vyplnění a podání žádosti obdrží žadatel v rámci Aplikace potvrzení o podání s vygenerovaným podacím číslem. Žádost je tímto připravena k odeslání do členského státu vrácení. Pokud bude česká daňová správa požádána členským státem vrácení o doručení jím vydaných aktů ve věci vrácení daně podle § 82 odst. 6 zákona o DPH, bude žadatel rovněž vyrozuměn o doručení do státu vrácení a stavu jeho podání (přijetí/zamítnutí). V ostatních případech členský stát vrácení vyrozumí žadatele o stavu doručení jeho podání podle svých legislativních pravidel.
Žádost o vrácení daně podaná po 31. prosinci 2009, i ta, která se týká období roku 2009, lze podat pouze elektronicky prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy v Aplikaci a to podle nového platného předpisu do 30. září 2010 (Přechodná ustanovení Čl. II. bod 2).
5. Informace k vracení daně plátcům v jiných členských státech
Na webových stránkách české daňové správy v sekci Mezinárodní spolupráce>DPH>DPH v EU>Vracení DPH a rovněž tak v rámci Aplikace jsou zveřejněny požadavky členských států týkající se:
použití subkódů pro popis zboží/služeb,
požadovaných příloh,
upřesnění požadovaných limitů částek vyjádřených v národní měně státu vrácení,
použití harmonizovaných kódů NACE pro popis ekonomické činnosti,
jazykové požadavky pro vyplňování volných textů v žádosti, či pro další komunikaci se státem vracení,
případná omezení limitů období pro vracení,
doručování,
podmínky pro zastupitelnost,
platba na účet třetí strany.
6. Opravy žádosti o vrácení daně
Pokud plátce v období pro vrácení daně zjistí po podání žádosti o vrácení daně chybu v náležitostech uvedených v záhlaví, kontaktních údajích a údajích na daňovém dokladu nebo daňovém dokladu při dovozu zboží, provede opravu prostřednictvím Aplikace v již podané žádosti o vrácení daně daného období pro vrácení daně (Opravná žádost o vrácení DPH). Přijetí, či případné zamítnutí, těchto oprav se řídí podle pravidel členského státu vrácení daně.
Pokud dojde ke změně ve výši koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně po podání žádosti o vrácení daně, provede plátce opravu částky daně prostřednictvím Aplikace, tuto opravu provede v následující žádosti pro vrácení daně, a to v kalendářním roce kdy provede plátce vypořádání nároku na odpočet daně u krácených plnění podle § 76 odst. 7 zákona o DPH, nebo opravu vypořádávaného období předloží plátce na samostatném prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení, pokud v období vypořádání nároku na odpočet daně nepodá žádnou žádost o vrácení daně (§ 82 odst. 4 zákona o DPH).
7. Okamžik doručení
Okamžikem doručení se podle § 82 odst. 6 zákona o DPH rozumí okamžik odeslání oznámení ve formě datové zprávy na elektronickou adresu (E-mail). Toto ustanovení bude aplikováno v případě, že česká daňová správa bude požádána členským státem vrácení o doručení jím vydaných aktů ve věci, vrácení tj.oznámení o přijetí/zamítnutí, rozhodnutí a tudíž záleží na každém členském státě vrácení jaká pravidla si stanovil. Předmětná informace bude pak k dispozici na Daňovém portále české daňové správy v Aplikaci po přihlášení přes příslušné DIČ a žadatel bude o změně stavu svého podání uvědomen výše uvedeným oznámením.
II. Nejčastější otázky a odpovědi
1) Co se rozumí obdobím pro vrácení daně?
Obdobím pro vrácení daně se rozumí podle článku 2 odst. 3 směrnice Rady 2008/9/ES nejvýše jeden kalendářní rok a nejméně tři kalendářní měsíce, případně méně něž tři měsíce, jde-li o zbytek kalendářního roku (plátce postupuje vždy podle pravidel členského státu vrácení daně).
2) V jakých případech komunikuje tuzemský správce daně s plátcem při vracení daně?
Komunikace tuzemského správce daně s plátcem při umožnění přístupu do Aplikace může nastat:
při podání žádosti o přístup do Aplikace a při podání žádosti o vrácení daně podle § 82 odst. 2 zákona o DPH,
pokud si plátce zvolí zástupce v procesu vracení daní, je povinen udělit písemnou plnou moc zástupci a tuto plnou moc podat u místně příslušného správce daně,
pokud dojde ke změnám v registračních údajích plátce a zástupce.
3) Jaké jsou minimální limity pro vrácení daně?
Podle článku 17 směrnice Rady 2008/9/ES nesmí být částky daně nižší než 400 EUR za období kratší než jeden kalendářní rok, avšak nejméně tři měsíce. Pokud se jedná o období v délce jednoho kalendářního roku nebo na zbytek kalendářního roku, nesmí být částka DPH nižší než 50 EUR (plátce postupuje vždy podle pravidel členského státu vrácení daně).
4) Co se stane, když dodavatel (osoba registrovaná k dani v jiném členském státě) uvedl chybnou sazbu daně na dokladu?
Pokud dodavatel (osoba registrovaná k dani v jiném členském státě) uvedl chybnou sazbu daně na dokladu a následně odvedl tuto daň do státní pokladny členského státu místa poskytnutí služeb nebo dodání zboží, nemůže být tato daň vrácena na základě článku 2, 4a) a 5 směrnice Rady 2008//9/ES. O vrácení částek daně z přidané hodnoty bezdůvodně poukázané orgánům daňové správy může požádat (podle rozsudku ESD ze dne 15. března 2007, ve věci C-35/05 Reemtsma Cigarettenfabriken GmbH) pouze dodavatel a příjemce služby může na tomto dodavateli vymáhat občanskoprávní žalobou vydání bezdůvodného obohacení.
5) U jakého druhu zboží a služeb má plátce nárok na vrácení daně?
Podle článku 9 směrnice Rady 2008/9/ES jsou druhy pořízeného zboží nebo přijaté služby popsány podle číselných kódů a subkódů, které je nutné dodržet při vyplňování žádosti o vrácení daně (plátce postupuje vždy podle pravidel členského státu vrácení daně).
Labels: DPH
4.07.2010
Obcházet rozhodnutí se většinou nevyplatí
Poplatník s trvalým bydlištěm v okrese Benešov prováděl technické zhodnocení na objektu, který byl zařazen do 4. odpisové skupiny a již byl několik let odepisován. Protože se jednalo o stavební práce s následnou změnou účelu stavby, zahájení stavby předcházelo řízení o vydání stavebního povolení. Z rozhodnutí kompetentního stavebního úřadu, kterým byla stavba povolena, bylo zřejmé, že stavební úřad v rámci své pravomoci provedení prací povoluje a současně mění charakter stavby ze stavby trvalé na stavbu dočasnou. Současně výslovně v tomto rozhodnutí stanovil, že stavbu lze používat až po ukončení kolaudačního řízení, které bude zahájeno na základě žádosti stavebníka. Daňový subjekt však o kolaudaci nepožádal a zvýšil vstupní cenu objektu o výdaje vynaložené na technické zhodnocení. Z této zvýšené vstupní ceny uplatňoval odpisy, a to aniž by byly splněny všechny zákonné podmínky pro užívání stavby. Nerespektoval tak nejen povinnosti vyplývající ze stavebního zákona, které byly navíc výslovně uvedené v rozhodnutí stavebního úřadu, ale odmítl respektovat i změnu charakteru stavby.
Labels: Daňová kontrola
Faktura není všemocná
Středočeský správce daně zjistil při kontrole společnosti s ručením omezeným s předmětem podnikání provádění staveb, jejich změn a odstraňování, že tato společnost zaúčtovala do daňových nákladů faktury za provedené stavební práce. Prověření předmětných faktur u dodavatele na základě dožádání nemohlo být provedeno, jelikož deklarovaný dodavatel se v místě sídla nenachází a je nekontaktní. Správci daně proto vznikly pochybnosti o uskutečnění deklarovaných dodávek a vyzval kontrolovanou společnost k předložení důkazních prostředků prokazujících uskutečnění fakturovaných prací. Společnost neprokázala, že fakturovaná plnění byla deklarovaným dodavatelem v tvrzeném čase a rozsahu skutečně dodána. Správce daně vedeným dokazováním tvrzení kontrolované společnosti ohledně uskutečnění fakturovaných dodávek zpochybnil, na což nebylo právně relevantním způsobem reagováno. Na základě výsledku daňové kontroly byla kontrolované společnosti dodatečně vyměřena daň z příjmů právnickým osob za rok 2005 ve výši téměř čtvrt milionu korun a zrušena mnohasettisícová ztráta.
Labels: Daňová kontrola
Nestačí jen tvrzení
Společnost s ručením omezeným s předmětem podnikání pronájem nemovitostí, bytů, nebytových prostor; výroba, obchod a služby se sídlem ve Středočeském kraji, uplatnila v daňových nákladech roku 2004 částku ve výši téměř jednoho milionu korun, které dokládala fakturami vystavenými jedním dodavatelem bez bližší specifikace fakturovaných činností. Tento údajný dodavatel jakýkoliv obchodní vztah s kontrolovanou společností popřel a tvrzení kontrolované společnosti nepotvrdili ani jí navržení svědci. V průběhu daňové kontroly společnost neprokázala ani, co fakticky bylo předmětem fakturace. Důsledkem toho bylo, že v průběhu daňové kontroly nebylo prokázáno, že se jedná o náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a kontrolované společnosti byla zrušena vykázaná daňová ztráta a dodatečně vyměřena daň z příjmů právnických osob ve výši několika set tisíc korun.
Labels: Daňová kontrola
Daň silniční – dodatečné doměření daně a dodatečná daňová přiznání
Kontrola na dani silniční za rok 2006 u daňového subjektu (dále DS), který provozuje zdravotnické zařízení podle zvláštního předpisu (Zákon č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů). V podaném přiznání daně silniční za rok 2006 byla uvedena daň ve výši 0. Při kontrole bylo zjištěno, že DS vzhledem k tomu, že je zdravotnickým zařízením, považuje všechna vozidla, která má v majetku za vozidla, jež nejsou předmětem daně silniční. Vzhledem ke změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v § 18 vznikem nového odstavce (15), kde jsou vymezeny příjmy, které jsou předmětem daně našeho DS již tato skutečnost neplatí. Na základě této změny jsou vozidla u DS používána k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů, a tedy podléhají dani silniční dle § 2 odst. (1) zákona ČNR č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Správce daně dodatečně doměřil za rok 2006 za 28 vozidel daň v celkové výši 93.372,- Kč. Za následná zdaňovací období podal DS dodatečná daňová přiznání.
Labels: Daňová kontrola
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – dodatečné doměření daně
Daňová kontrola u daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen DZČ) u daňového subjektu s.r.o. za zdaňovací období r. 2006,2007,2008
Zápis do OR: 7.11.2005
Předmět podnikání: nákup, skladování a prodej zdravotnických prostředků, velkoobchod , výroba, instalace a opravy elektronických zařízení a poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software
Kontrolou bylo zjištěno, že formou služby poskytnuté na základě Smlouvy o poskytnutí služeb od mateřské je fakturovaná mzda jednatele daňového subjektu.
Předmětem doměření daně bylo doměření odměny jednatele společnosti, který byl vyslán mateřskou organizací z Francie. Mzda jednatele byla fakturována české s.r.o.
Z doložené „Smlouvy o poskytnutí služeb“ jasně vyplývá, že se jedná o pronájem pracovní síly a to tak, jak je uveden v ustanovení § 6 odst.2 zákona č 586/1992 Sb., zákona o daních z příjmů, ve znění pozd.předpisů.
Obecně tento problém vzniká tehdy, když matka kontroluje činnost dcery svým pracovníkem a tento je pak zapisován na přechodnou dobu do OR tuzemské společnosti jako jednatel dcery, aby ke své činnosti měl potřebné pravomoci.Tento jednatel je vyplácen jako zaměstnanec matkou (v menší míře i dcerou) a matka dceři fakturuje práci jednatele jako službu bez částky za zprostředkování, přičemž interval fakturace služby není měsíční.
Porušené ust.: § 6 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění p.p.
Výsledek kontroly: dodatečné doměření daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků
Rok 2006 840.740,-Kč
Rok 2007 972.519,-Kč
Rok 2008 741.254,-Kč
Daň z příjmů právnických osob – doměření daně
Správce daně provedl kontrolu DPPO za zdaňovací období r. 2006 a 2007 u daňového subjektu, jehož hlavní činností je koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, export a import, výroba potravinářských výrobků.
Při kontrole bylo zjištěno, že daňový subjekt ve zdaňovacím období r. 2006 neúčtoval o čerpání rezervy, kterou vytvořil na opravy majetku, přestože v daném roce prováděl opravy.
Daňový subjekt porušil:
- § 23 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném pro rok 2006 - pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu …
- Podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 004 část 4 bod 4.2 o použití rezerv nebo jejich zrušení pro nepotřebnost se účtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 45-Rezervy se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu nákladů účtových skupin 55-Odpisy, rezervy,…
Správce daně doměřil za zdaňovací období r. 2006 daňovému subjektu daň z příjmů právnických osob ve výši 358.560,- Kč.
Při kontrole bylo zjištěno, že daňový subjekt ve zdaňovacím období r. 2007 - ve druhém roce čerpání rezervy nezrušil její zůstatek.
Daňový subjekt porušil:
- § 24 odst. 2 písm. k) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném pro rok 2007 - výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů jsou také rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon. Tímto zákonem je zákon č.593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále jen „zákon o rezervách)
- § 7 odst. 5 zákona o rezervách … Rezerva nebo její zůstatek se zruší i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena.
Správce daně doměřil za zdaňovací období r. 2007 daňovému subjektu daň z příjmů právnických osob ve výši 3,801.840,- Kč.
Labels: Daňová kontrola
Daň z přidané hodnoty – nezahrnutá daň na výstupu
Vytýkací řízení za prosinec 2009 u daňového subjektu společnost s ručením omezeným.
V kontrolovaném zdaňovacím období plátce nezahrnul do zdanitelných plnění poskytnutých v tuzemsku daň na výstupu v celkové částce 10,159.631,- Kč za uskutečněné služby výrobní povahy.
Společnost porušila ust. odst. 1 § 21 zákona č. 235/2004 Sb. o DPH.
Výsledek vytýkacího řízení: zvýšení daně na výstupu o 10,159.631- Kč/ze základu daně 53,159.741,- Kč.
V kontrolovaném zdaňovacím období plátce nezahrnul do zdanitelných plnění poskytnutých v tuzemsku daň na výstupu v celkové částce 10,159.631,- Kč za uskutečněné služby výrobní povahy.
Společnost porušila ust. odst. 1 § 21 zákona č. 235/2004 Sb. o DPH.
Výsledek vytýkacího řízení: zvýšení daně na výstupu o 10,159.631- Kč/ze základu daně 53,159.741,- Kč.
Labels: Daňová kontrola
Daň z přidané hodnoty – nedoložené doklady
Kontrola byla provedena u společnosti s ručením omezeným na dani z přidané hodnoty za období r. 2007 Hlavním předmětem podnikání daňového subjektu v kontrolovaném období byla výroba reklamních předmětů a velkoplošný tisk.
Daňová kontrola byla zahájena s jednatelem společnosti, který při zahájení převzal výzvu dle § 31 odst. 9 a § 16 odst. 2 písm. c) ZSDP. K dalšímu jednání se jednatel daňového subjektu bez omluvy nedostavil. Po telefonickém kontaktu byl domluven další termín jednání, na který se také nedostavil a přestal se správcem daně komunikovat.
Vzhledem k tomu, že daňový subjekt nedoložil ke kontrole žádné doklady byla daň stanovena za použití pomůcek v souladu s § 31 odst. 5 ZSDP ve výši 685.830,- Kč.
Jako pomůcky byly použity doklady uložené ve spisu daňového subjektu a dále doklady, které správce daně získal bez součinnosti s daňovým subjektem.
Daňová kontrola byla zahájena s jednatelem společnosti, který při zahájení převzal výzvu dle § 31 odst. 9 a § 16 odst. 2 písm. c) ZSDP. K dalšímu jednání se jednatel daňového subjektu bez omluvy nedostavil. Po telefonickém kontaktu byl domluven další termín jednání, na který se také nedostavil a přestal se správcem daně komunikovat.
Vzhledem k tomu, že daňový subjekt nedoložil ke kontrole žádné doklady byla daň stanovena za použití pomůcek v souladu s § 31 odst. 5 ZSDP ve výši 685.830,- Kč.
Jako pomůcky byly použity doklady uložené ve spisu daňového subjektu a dále doklady, které správce daně získal bez součinnosti s daňovým subjektem.
Labels: Daňová kontrola
Daň z příjmů právnických osob - chybné účtování o zásobách a nedokončené výrobě
Finanční úřad prováděl daňovou kontrolu daně z příjmu právnických osob u daňového subjektu za zdaňovací období roku 2007 a 2008. Důvodem výběru daňového subjektu k provedení kontroly na dani z příjmu právnických osob, bylo zjištění z analyticko-vyhledávací činnosti, ze které vyplynulo, že daňový subjekt pořídil pozemky, na kterých dodavatelsky buduje infrastrukturu pro 12 rodinných domků. Na tuto investiční akci obdržel úvěr ve výši 15 miliónů korun. Infrastrukturu pro daňový subjekt budovala fyzická osoba (společník a jednatel daňového subjektu). Ve smlouvě o dílo byl termín dokončení díla stanoven na měsíc srpen 2008. Cena díla byla stanovena na 11 miliónů korun, DPH ve výši 2 milióny korun. Dle výpisu z katastru nemovitostí daňový subjekt tyto pozemky v měsíci prosinci 2008 stále vlastnil, přičemž neúčtoval o nedokončené výrobě.
Na základě velmi konkrétního důvodu k provedení daňové kontroly bylo samotné zaměření daňové kontroly již zcela zřejmé. Kontrolní pracovník vedl dokazovací řízení zaměřené na ověření účtování pozemků (stavebních parcel) a nedokončené výroby. Bylo zjištěno, že daňový subjekt účtoval o zásobách způsobem B, přičemž stavební parcely evidoval na účtu 504, aniž by na konci účetního období přeúčtoval neprodané pozemky na účet účtové skupiny 13 Zboží dle ČÚS č. 015 ZÁSOBY, bodu 4.3.1. písm. b). V souladu s výše uvedeným a s odkazem na ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 2. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), byl zvýšen výsledek hospodaření za rok 2007 o částku 7 miliónů.Kč, spolu s konstatování porušení ustanovení § 24 odst. 1 ZDP.
Dále správce daně ověřoval účtování nedokončené výroby. Bylo zjištěno, že daňový subjekt v kontrolovaných zdaňovacích obdobích skutečně prováděl výše specifikovanou investiční akci na základě předložené smlouvy o dílo (vybudování inženýrských sítí), která nebyla v průběhu kontrolovaných období dokončena. Daňový subjekt účtoval předmětné náklady v průběhu zdaňovacích období na nákladové účty třídy páté (500 a 518). V průběhu vedeného dokazovacího řízení bylo zjištěno, že předmětná investiční akce nebyla v průběhu roku 2007 ani 2008 dokončena, přesto nedošlo k zahrnutí nákladů na nedokončené akce do stavu nedokončené výroby k 31. 12. 2007 i k 31. 12. 2008 tak, jak ukládají ČÚS č. 015 ZÁSOBY, bod 4.3.2. a ČÚS č. 019 NÁKLADY A VÝNOSY, bod 4.3., tj. k proúčtování stavu zásob nedokončené výroby na vrub příslušných účtů účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní výroby souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 61 – Změna stavu zásob vlastní činnosti. Daňový subjekt se omezil pouze na konstatování, že došlo k neúmyslné chybě v účtování. Na základě výše uvedeného skutkového zjištění správce daně v souladu s ustanovením § 23 odst. 3 písm. a) bod 1. ZDP zvýšil výsledek hospodaření za rok 2007 o částku 6 miliónů korun a za rok 2008 o částku 3 milióny korun. Správce daně konstatoval porušení ustanovení § 18 odst. 1 ZDP, neboť daňový subjekt neprokázal, že do základu daně za rok 2007 a 2008 byly zahrnuty kompletní výnosy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem tak, jak ukládá citované ustanovení zákona.
Výsledkem daňové kontroly byla změna ztráty ve výši 16 miliónů korun za obě zdaňovací období. Daňový subjekt názor správce daně akceptoval a nevyužil řádných opravných prostředků.
Na základě velmi konkrétního důvodu k provedení daňové kontroly bylo samotné zaměření daňové kontroly již zcela zřejmé. Kontrolní pracovník vedl dokazovací řízení zaměřené na ověření účtování pozemků (stavebních parcel) a nedokončené výroby. Bylo zjištěno, že daňový subjekt účtoval o zásobách způsobem B, přičemž stavební parcely evidoval na účtu 504, aniž by na konci účetního období přeúčtoval neprodané pozemky na účet účtové skupiny 13 Zboží dle ČÚS č. 015 ZÁSOBY, bodu 4.3.1. písm. b). V souladu s výše uvedeným a s odkazem na ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 2. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), byl zvýšen výsledek hospodaření za rok 2007 o částku 7 miliónů.Kč, spolu s konstatování porušení ustanovení § 24 odst. 1 ZDP.
Dále správce daně ověřoval účtování nedokončené výroby. Bylo zjištěno, že daňový subjekt v kontrolovaných zdaňovacích obdobích skutečně prováděl výše specifikovanou investiční akci na základě předložené smlouvy o dílo (vybudování inženýrských sítí), která nebyla v průběhu kontrolovaných období dokončena. Daňový subjekt účtoval předmětné náklady v průběhu zdaňovacích období na nákladové účty třídy páté (500 a 518). V průběhu vedeného dokazovacího řízení bylo zjištěno, že předmětná investiční akce nebyla v průběhu roku 2007 ani 2008 dokončena, přesto nedošlo k zahrnutí nákladů na nedokončené akce do stavu nedokončené výroby k 31. 12. 2007 i k 31. 12. 2008 tak, jak ukládají ČÚS č. 015 ZÁSOBY, bod 4.3.2. a ČÚS č. 019 NÁKLADY A VÝNOSY, bod 4.3., tj. k proúčtování stavu zásob nedokončené výroby na vrub příslušných účtů účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní výroby souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 61 – Změna stavu zásob vlastní činnosti. Daňový subjekt se omezil pouze na konstatování, že došlo k neúmyslné chybě v účtování. Na základě výše uvedeného skutkového zjištění správce daně v souladu s ustanovením § 23 odst. 3 písm. a) bod 1. ZDP zvýšil výsledek hospodaření za rok 2007 o částku 6 miliónů korun a za rok 2008 o částku 3 milióny korun. Správce daně konstatoval porušení ustanovení § 18 odst. 1 ZDP, neboť daňový subjekt neprokázal, že do základu daně za rok 2007 a 2008 byly zahrnuty kompletní výnosy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem tak, jak ukládá citované ustanovení zákona.
Výsledkem daňové kontroly byla změna ztráty ve výši 16 miliónů korun za obě zdaňovací období. Daňový subjekt názor správce daně akceptoval a nevyužil řádných opravných prostředků.
Labels: Daňová kontrola
Daň z příjmů fyzických osob - pojistné plnění není vždy osvobozeno
Oznámení pojišťovny o výplatě částky pojistného plnění a její porovnání s údaji v daňovém přiznání vedlo správce daně k pochybnostem o správnosti daňové povinnosti daně z příjmů fyzických osob a bylo důvodem k zahájení daňové kontroly u fyzické osoby, která v období výplaty pozastavila podnikatelskou činnost, jež spočívala v provozování hostinské činnosti.
Částku převyšující tři milióny korun přijala fyzická osoba jako náhradu za škodu způsobenou neznámým pachatelem, kdy nemovitost byla zcela zničena požárem. Platba přijatá od pojišťovny jako náhrada za škodu způsobenou na majetku, který byl v době vzniku škody zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské činnosti, není dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů osvobozena od daně.
Jelikož fyzická osoba příjmy představující přijatou náhradu za škodu způsobenou na nemovitosti zahrnuté v době vzniku požáru do obchodního majetku neuvedla v daňovém přiznání, porušila ustanovení § 38g odst. 3 zákona o daních z příjmů. Správce daně, ač vzal v úvahu všechny skutečnosti a uznal daňovou účinnost výdajů souvisejících s náhradou škody a vyřazením nemovitosti, zvýšil základ daně o částku přesahující 3 miliony korun a dodatečně doměřil daň z příjmů fyzických osob v částce dosahující téměř 1 milion korun.
Částku převyšující tři milióny korun přijala fyzická osoba jako náhradu za škodu způsobenou neznámým pachatelem, kdy nemovitost byla zcela zničena požárem. Platba přijatá od pojišťovny jako náhrada za škodu způsobenou na majetku, který byl v době vzniku škody zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské činnosti, není dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů osvobozena od daně.
Jelikož fyzická osoba příjmy představující přijatou náhradu za škodu způsobenou na nemovitosti zahrnuté v době vzniku požáru do obchodního majetku neuvedla v daňovém přiznání, porušila ustanovení § 38g odst. 3 zákona o daních z příjmů. Správce daně, ač vzal v úvahu všechny skutečnosti a uznal daňovou účinnost výdajů souvisejících s náhradou škody a vyřazením nemovitosti, zvýšil základ daně o částku přesahující 3 miliony korun a dodatečně doměřil daň z příjmů fyzických osob v částce dosahující téměř 1 milion korun.
Labels: Daňová kontrola
Dotace – Program výstavby podporovaných bytů
Městu byla přiznána investiční dotace na roky 2003 – 2004 ve výši 7,000.000,- Kč, ze státního rozpočtu. Dotace byla poskytnuta Ministerstvem pro místní rozvoj v rámci Programu výstavby podporovaných bytů (podporována výstavba nájemních bytů pro osoby v nepříznivé sociální situaci, jejichž snížená soběstačnost je způsobená věkem nebo zdravotním stavem nebo pro osoby, které v důsledku nepříznivých životních okolností nemají přístup k bydlení a jsou schopné plnit povinnosti vyplývající z nájemného vztahu) na akci „Nástavba domu s pečovatelskou službou“. Ve 3. nadzemním podlaží mělo být postaveno 10 podporovaných chráněných bytů.
Při kontrole bylo zjištěno, že příjemce dotace porušil rozhodnutím stanovený účel dotace, neboť část dotace ve výši 492.325,- Kč nebyla použita na předmětnou investiční akci, ale na rekonstrukci původního objektu, konkrétně na zateplení fasády a ostění oken, opravu balkonů a bourání konstrukcí (dvou vstupů do dvora) v 1. a 2. nadzemním podlaží.
Město svým jednáním, tj. částečným vynaložením poskytnutých prostředků na jiný účel, porušilo podmínky stanovené v rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování shora uvedené akce.
Podle ust. § 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 218/2000 Sb.“) se město dopustilo neoprávněného použití poskytnutých prostředků a tím, dle ust. § 44 odst. 2 a 4 zákona č. 218/2000 Sb., porušení rozpočtové kázně.
Městu bylo, vzhledem k výše uvedené skutečnosti, uloženo vrátit částku neoprávněného použití prostředků ve výši 492.325,- Kč zpět do státního rozpočtu. Současně bylo městu předepsáno penále ve výši 492.325,- Kč.
Současný stav: Odvod ani penále nebyly Ministerstvem financí prominuty.
Při kontrole bylo zjištěno, že příjemce dotace porušil rozhodnutím stanovený účel dotace, neboť část dotace ve výši 492.325,- Kč nebyla použita na předmětnou investiční akci, ale na rekonstrukci původního objektu, konkrétně na zateplení fasády a ostění oken, opravu balkonů a bourání konstrukcí (dvou vstupů do dvora) v 1. a 2. nadzemním podlaží.
Město svým jednáním, tj. částečným vynaložením poskytnutých prostředků na jiný účel, porušilo podmínky stanovené v rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování shora uvedené akce.
Podle ust. § 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 218/2000 Sb.“) se město dopustilo neoprávněného použití poskytnutých prostředků a tím, dle ust. § 44 odst. 2 a 4 zákona č. 218/2000 Sb., porušení rozpočtové kázně.
Městu bylo, vzhledem k výše uvedené skutečnosti, uloženo vrátit částku neoprávněného použití prostředků ve výši 492.325,- Kč zpět do státního rozpočtu. Současně bylo městu předepsáno penále ve výši 492.325,- Kč.
Současný stav: Odvod ani penále nebyly Ministerstvem financí prominuty.
Labels: Daňová kontrola
Daň z příjmů právnických osob – dodatečně vyměřená daň
Správce daně provedl u společnosti s ručením omezeným daňovou kontrolu za zdaňovací období 2004 – 2006. Při kontrole správce daně zjistil, že daňový subjekt zahrnul do daňově účinných nákladů roku 2004 náklady ve výši 15,918.835,- Kč, za rok 2005 náklady ve výši 14,799.220,- Kč a za rok 2006 náklady ve výši 37,811.533,- Kč. Tyto náklady měly být daňovým subjektem vynaloženy na služby, které měla poskytnout společnost se sídlem v oblasti tzv. „daňových rájů“.
Daňový subjekt v průběhu daňové kontroly věrohodným způsobem neprokázal, že služby jím fakturované byly realizovány společností deklarovanou na fakturách. Daňovým subjektem tak nebyla řádně osvědčena skutečnost, že jde o oprávněný náklad na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
S ohledem na shora uvedené byla správcem daně doměřena daň příjmů právnických osob za rok 2004 ve výši 4,457.000,- Kč, za rok 2005 ve výši 3,848.000,- Kč a za rok 2006 ve výši 9,074.000,- Kč.
Současný stav: Dodatečné platební výměry jsou v právní moci.
Daňový subjekt v průběhu daňové kontroly věrohodným způsobem neprokázal, že služby jím fakturované byly realizovány společností deklarovanou na fakturách. Daňovým subjektem tak nebyla řádně osvědčena skutečnost, že jde o oprávněný náklad na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
S ohledem na shora uvedené byla správcem daně doměřena daň příjmů právnických osob za rok 2004 ve výši 4,457.000,- Kč, za rok 2005 ve výši 3,848.000,- Kč a za rok 2006 ve výši 9,074.000,- Kč.
Současný stav: Dodatečné platební výměry jsou v právní moci.
Labels: Daňová kontrola
Daň z příjmů fyzických osob – nezahrnuté příjmy
Daňový subjekt se v kontrolovaném zdaňovacím období roku 2007 zabýval provozováním nákladní silniční motorové dopravy. Tuto dopravu vykonával pomocí autodomíchávačů, kterými přepravoval betonové směsi na stavby.
Daňový subjekt dosažené příjmy a výdaje evidoval v daňové evidenci vedené dle ustanovení § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), přičemž kontrolou bylo zjištěno, že část příjmů evidoval v příjmech nezahrnovaných do základu daně. Vzhledem k tomu, že daňový subjekt svoji činnost vykonával pouze pro jednoho odběratele, doručil správce daně tomuto odběrateli výzvu k součinnosti třetích osob za účelem ověření veškerých plateb, které za provedené výkony uhradil daňovému subjektu v roce 2007. Kontrolou těchto plateb správce daně zjistil, že daňový subjekt nezahrnul do příjmů zahrnovaných do základu daně příjmy ve výši 1.098.000,- Kč, které mu byly uhrazeny za provedené služby jednak v hotovosti (část těchto plateb neevidoval vůbec) a jednak na bankovní účet (tyto platby zaevidoval do nedaňových příjmů). Daňový subjekt tak porušil ustanovení § 3, § 5, § 7 a § 23 ZDP.
Daňový subjekt dosažené příjmy a výdaje evidoval v daňové evidenci vedené dle ustanovení § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), přičemž kontrolou bylo zjištěno, že část příjmů evidoval v příjmech nezahrnovaných do základu daně. Vzhledem k tomu, že daňový subjekt svoji činnost vykonával pouze pro jednoho odběratele, doručil správce daně tomuto odběrateli výzvu k součinnosti třetích osob za účelem ověření veškerých plateb, které za provedené výkony uhradil daňovému subjektu v roce 2007. Kontrolou těchto plateb správce daně zjistil, že daňový subjekt nezahrnul do příjmů zahrnovaných do základu daně příjmy ve výši 1.098.000,- Kč, které mu byly uhrazeny za provedené služby jednak v hotovosti (část těchto plateb neevidoval vůbec) a jednak na bankovní účet (tyto platby zaevidoval do nedaňových příjmů). Daňový subjekt tak porušil ustanovení § 3, § 5, § 7 a § 23 ZDP.
Labels: Daňová kontrola
Daň z přidané hodnoty – vykázaný nadměrný odpočet změněný na daňovou povinnost
Finanční úřad provedl vytýkací řízení k přiznání daně z přidané hodnoty za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2009 u společnosti s ručením omezeným. Předmětem podnikatelské činnosti daňového subjektu je hostinská činnost a nákup a prodej. Při ověřování daňového přiznání plátce mimo jiné předložil Dohodu o ukončení nájemní smlouvy, uzavřené dne 24.6.2008 s pronajímatelem akciovou společností ze dne 20.3.2009, kde předmětem dohody je ukončení nájemního vztahu ke dni 31.3.2009 nebytových ploch objektu A. Dále plátce předložil Nájemní smlouvu ze dne 18.6.2009, kterou uzavřel jako pronajímatel s nájemcem opět s akciovou společností, kdy předmětem nájmu byly komerční plochy objektu A Nájemní vztah dle smlouvy začíná 1.července 2009, nájemné bylo stanoveno ve výši 75.000,- Kč měsíčně a pronajímatel souhlasil s podnájmem třetí osobě společnosti s ručením omezeným.
Na základě zjištění správce daně, že plátce provedl na pronajatém majetku technické zhodnocení, u kterého si uplatnil nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, vznikly správci daně pochybnosti o správnosti údaje vykázaného na řádku č. 1 daňového přiznání a to z toho důvodu, že k 31.3.2009 došlo dle předložené „Dohody o ukončení nájemní smlouvy“ k ukončení nájmu majetku pronajímatele - akciové společnosti a pronajímatel mohl od tohoto dne technické zhodnocení začít užívat. Vzhledem k tomu, že DPH z poskytnuté služby – technického zhodnocení nájemcem nebyla v daňovém přiznání za 2.čtvrtletí 2009 přiznána, správce daně plátce vyzval, aby prokázal, v jakém zdaňovacím období byla z uskutečněného zdanitelného plnění ( poskytnutí služby pronajímateli ) přiznána DPH na výstupu. Pokud byla služba pronajímateli poskytnuta za úplatu, aby prokázal, v jaké výši byla dohodnuta úplata, resp. kdy byla přijata a kdy došlo k faktickému ukončení nájmu, resp. od kdy mohl pronajímatel reálně svůj majetek začít užívat.
Správce daně při místním šetření za účelem ověřování daňového přiznání za zdaňovací období 2.čtvrtletí 2009 u společnosti s ručením omezeným – nového nájemce zjistil smlouvu nazvanou Nájemní smlouva a podnájemní smlouva ze dne 29.4.2009, uzavřenou mezi akciovou společností jako pronajímatelem a společností s ručením omezeným jako nájemcem. Předmětem Smlouvy je pronájem nebytových prostor objektu A a to komerční plochy. Nájem byl sjednán od 1.5.2009 na 10 let. Vzhledem k tomu, že nebytové prostory objekt A pronajala akciová společnost jinému nájemci a to od 1.5.2009, bylo zřejmé, že v dubnu 2009 na základě Dohody o ukončení nájemní smlouvy s plátcem k 31.3.2009, mohl začít pronajímatel reálně užívat technické zhodnocení, když zhodnocené nebytové prostory pronajal od 1.5.2009 dalšímu nájemci. Plátce předložil důkazní prostředek – fakturu, DÚZP 9.12.2009, za technické zhodnocení objektu A, základ daně 6,960.580,- Kč, DPH 19% 1,322.510,20 Kč. Částka byla stanovena na základě znaleckého posudku, který plátce také doložil. Plátce tak prokázal v jaké výši byla stanovena úplata za poskytnutou službu. Den uskutečnění zdanitelného plnění však nemohl nastat 9.12.2009, jak je na faktuře uvedeno, ale vzhledem k tomu, že nebytové prostory objekt A byl pronajat jinému nájemci od 1.5.2009, je zřejmé, že od 1.5.2005 majitel začal zhodnocenou nemovitost ekonomicky užívat a vzhledem ke skutečnosti, že k 31.3.2009 došlo k ukončení nájemní smlouvy s plátcem, tedy od 1.4.2009 mohl plátce zhodnocenou nemovitost začít užívat reálně.
Povinnost přiznat daň z uskutečněné služby – technické zhodnocení nájemcem vznikla plátci ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, tj. k 1.4.2009. Částka za poskytnutou službu činila dle plátcem doložených důkazních prostředků 6,960.580 Kč v základu daně, DPH 19% 1,322. 510 Kč. Plátce porušil ustanovení § 21 odst. 1 ZDPH.
Finanční úřad na základě provedeného vytýkacího řízení vykázaný nadměrný odpočet za 2. čtvrtletí 2009 ve výši 28.021 Kč změnil na daňovou povinnost ve výši 1,294.490 Kč.
Trestní oznámení nebude podáno.
Na základě zjištění správce daně, že plátce provedl na pronajatém majetku technické zhodnocení, u kterého si uplatnil nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, vznikly správci daně pochybnosti o správnosti údaje vykázaného na řádku č. 1 daňového přiznání a to z toho důvodu, že k 31.3.2009 došlo dle předložené „Dohody o ukončení nájemní smlouvy“ k ukončení nájmu majetku pronajímatele - akciové společnosti a pronajímatel mohl od tohoto dne technické zhodnocení začít užívat. Vzhledem k tomu, že DPH z poskytnuté služby – technického zhodnocení nájemcem nebyla v daňovém přiznání za 2.čtvrtletí 2009 přiznána, správce daně plátce vyzval, aby prokázal, v jakém zdaňovacím období byla z uskutečněného zdanitelného plnění ( poskytnutí služby pronajímateli ) přiznána DPH na výstupu. Pokud byla služba pronajímateli poskytnuta za úplatu, aby prokázal, v jaké výši byla dohodnuta úplata, resp. kdy byla přijata a kdy došlo k faktickému ukončení nájmu, resp. od kdy mohl pronajímatel reálně svůj majetek začít užívat.
Správce daně při místním šetření za účelem ověřování daňového přiznání za zdaňovací období 2.čtvrtletí 2009 u společnosti s ručením omezeným – nového nájemce zjistil smlouvu nazvanou Nájemní smlouva a podnájemní smlouva ze dne 29.4.2009, uzavřenou mezi akciovou společností jako pronajímatelem a společností s ručením omezeným jako nájemcem. Předmětem Smlouvy je pronájem nebytových prostor objektu A a to komerční plochy. Nájem byl sjednán od 1.5.2009 na 10 let. Vzhledem k tomu, že nebytové prostory objekt A pronajala akciová společnost jinému nájemci a to od 1.5.2009, bylo zřejmé, že v dubnu 2009 na základě Dohody o ukončení nájemní smlouvy s plátcem k 31.3.2009, mohl začít pronajímatel reálně užívat technické zhodnocení, když zhodnocené nebytové prostory pronajal od 1.5.2009 dalšímu nájemci. Plátce předložil důkazní prostředek – fakturu, DÚZP 9.12.2009, za technické zhodnocení objektu A, základ daně 6,960.580,- Kč, DPH 19% 1,322.510,20 Kč. Částka byla stanovena na základě znaleckého posudku, který plátce také doložil. Plátce tak prokázal v jaké výši byla stanovena úplata za poskytnutou službu. Den uskutečnění zdanitelného plnění však nemohl nastat 9.12.2009, jak je na faktuře uvedeno, ale vzhledem k tomu, že nebytové prostory objekt A byl pronajat jinému nájemci od 1.5.2009, je zřejmé, že od 1.5.2005 majitel začal zhodnocenou nemovitost ekonomicky užívat a vzhledem ke skutečnosti, že k 31.3.2009 došlo k ukončení nájemní smlouvy s plátcem, tedy od 1.4.2009 mohl plátce zhodnocenou nemovitost začít užívat reálně.
Povinnost přiznat daň z uskutečněné služby – technické zhodnocení nájemcem vznikla plátci ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, tj. k 1.4.2009. Částka za poskytnutou službu činila dle plátcem doložených důkazních prostředků 6,960.580 Kč v základu daně, DPH 19% 1,322. 510 Kč. Plátce porušil ustanovení § 21 odst. 1 ZDPH.
Finanční úřad na základě provedeného vytýkacího řízení vykázaný nadměrný odpočet za 2. čtvrtletí 2009 ve výši 28.021 Kč změnil na daňovou povinnost ve výši 1,294.490 Kč.
Trestní oznámení nebude podáno.
Labels: Daňová kontrola
Daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty – doměření daně
V průběhu kontroly právnické osoby s předmětem činnosti přípravné práce pro stavby a dokončovací stavební práce správce daně zjistil, že daňový subjekt v r. 2006 zahrnul do daňových nákladů a uplatnil nárok na odpočet daně z přidané hodnoty z přijatých daňových dokladů za provedené práce od společnosti s ručením omezeným. Na otázku správce daně, kdo zastupoval tuto společnost při jednání, odpověděl jednatel daňového subjektu do protokolu, že jednatel společnosti s ručením omezeným. Výzvou k součinnosti třetích osob, zaslanou na oblastní ředitelství služby cizinecké policie bylo zjištěno, že jednatel společnosti s ručením omezeným měl pobyt na území ČR povolen pouze do 9. 8. 2005. Správce daně provedl výslech svědka, který byl dle výpisu z obchodního rejstříku prokuristou společnosti s ručením omezeným. Daňový subjekt, přestože byl o výslechu svědka písemně informován, svého práva zúčastnit se výslechu svědka a klást mu otázky, nevyužil. Z provedeného výslechu svědka vyplynulo, že daňový subjekt nezná, nikdy s ním nejednal, neví, že by prováděli pro kontrolovaný daňový subjekt nějaké práce. Od účetní zjistil, že v účetnictví společnosti s ručením omezeným nejsou žádné faktury vystavené pro daňový subjekt. Po shlédnutí předložených faktur za provedené práce svědek uvedl: „Doklady jsem nikdy neviděl, nevystavoval jsem je, účetní je taky v účetnictví nemá.“ Na otázku, kdo podepsal převzetí peněz na předložených fakturách, odpověděl, že neví, kdo to podepsal, podpis nezná. Na základě zjištěných skutečností vyzval správce daně daňový subjekt k prokázání, že fakturované práce byly skutečně provedeny a že se jednalo o náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Současně správce daně ve výzvě vyjádřil své pochybnosti o výši nákladů, které daňový subjekt vykázal v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2006 a tím i pochybnosti o výši základu daně a daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2006. Zároveň daňový subjekt vyzval, aby prokázal oprávněnost uplatnění nároku na odpočet DPH a dále byl vyzván k prokázání, že přijatá zdanitelná plnění byla použita pro uskutečnění jeho ekonomické činnosti. V odpovědi na tuto výzvu daňový subjekt uvedl: „Uvádíme to, že jsme jednali s jednatelem společnosti. To už jsme uvedli dříve v protokolu. Jinak nic víc. Držíme se toho, co jsme říkali předtím.“ Daňový subjekt neprokázal, že práce byly provedeny subjektem uvedeným na daňových dokladech a že se jednalo o náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů roku 2006 v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. A dále neprokázal, že přijatá zdanitelná plnění byla použita k uskutečnění jeho ekonomické činnosti. Tím byl porušen § 72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném v kontrolovaném období a neoprávněně uplatněn nárok na odpočet daně z přidané hodnoty.
Kontrolou r. 2007 bylo zjištěno, že daňový subjekt zahrnul do daňových nákladů faktury za provedené práce od společnosti s ručením omezeným a zároveň uplatnil nárok na odpočet daně z přidané hodnoty z těchto daňových dokladů. Dožádáním na místně příslušný finanční úřad bylo zjištěno, že ve společnosti s ručením omezeným, v současné době v likvidaci, se v průběhu roku 2006 vystřídalo pět jednatelů. Poslední zapsaný jednatel při jednání na finančním úřadu uvedl, že nemá žádné doklady, týkající se této společnosti ani jiné písemnosti týkající se převodu společnosti a že o činnosti společnosti nic neví. Dle protokolu uvedl, že žádné osobě nedal plnou moc k omezenému nebo neomezenému zastupování při provozování podnikatelské činnosti společnosti s ručením omezeným. Vypověděl, že není informován, že by společnost uskutečňovala zdanitelná plnění. Dle odpovědi na dožádání společnost s ručením omezeným nebyla registrována k dani z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, nepodala přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2007. Správce daně zaslal rovněž výzvu k součinnosti likvidátorovi společnosti s ručením omezeným, který v odpovědi na výzvu sdělil, že se mu nepodařilo navázat kontakt se společností a jejím jednatelem. Nepodařilo se mu zajistit účetní doklady a společnost na jeho výzvy nereaguje. Správce daně vyzval daňový subjekt výzvou podle ustanovení § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, aby prokázal, že fakturované práce byly skutečně provedeny subjektem uvedeným na dokladech a že se jednalo o náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů roku 2007. A současně vyzval daňový subjekt, aby prokázal oprávněnost uplatnění nároku na odpočet DPH a dále byl vyzván k prokázání, že přijatá zdanitelná plnění byla použita pro uskutečnění jeho ekonomické činnosti. V odpovědi na tuto výzvu jednatel daňového subjektu uvedl: „Společnost s ručením omezeným nám domluvil pan T., byl u nás s klukem, který měl plnou moc na podepisování faktur. Plnou moc nám nedali, ale viděl jsem ji. To je všechno, co k tomu můžeme říct.“ Toto své tvrzení však žádným způsobem neprokázal. Daňový subjekt tedy neprokázal, že práce byly provedeny subjektem uvedeným na daňových dokladech a že se jednalo o náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů roku 2006 v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů a že přijatá zdanitelná plnění byla použita k uskutečnění jeho ekonomické činnosti. Tím byl porušen § 72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném v kontrolovaném období a neoprávněně uplatněn nárok na odpočet daně z přidané hodnoty.
Správce daně za zdaňovací období roku 2006 a 2007 dodatečně vyměřil daň z příjmů právnických osob v celkové výši 827 tis. Kč a daň z přidané hodnoty v celkové výši 701 tis. Kč.
Trestní oznámení nebylo podáno.
Kontrolou r. 2007 bylo zjištěno, že daňový subjekt zahrnul do daňových nákladů faktury za provedené práce od společnosti s ručením omezeným a zároveň uplatnil nárok na odpočet daně z přidané hodnoty z těchto daňových dokladů. Dožádáním na místně příslušný finanční úřad bylo zjištěno, že ve společnosti s ručením omezeným, v současné době v likvidaci, se v průběhu roku 2006 vystřídalo pět jednatelů. Poslední zapsaný jednatel při jednání na finančním úřadu uvedl, že nemá žádné doklady, týkající se této společnosti ani jiné písemnosti týkající se převodu společnosti a že o činnosti společnosti nic neví. Dle protokolu uvedl, že žádné osobě nedal plnou moc k omezenému nebo neomezenému zastupování při provozování podnikatelské činnosti společnosti s ručením omezeným. Vypověděl, že není informován, že by společnost uskutečňovala zdanitelná plnění. Dle odpovědi na dožádání společnost s ručením omezeným nebyla registrována k dani z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, nepodala přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2007. Správce daně zaslal rovněž výzvu k součinnosti likvidátorovi společnosti s ručením omezeným, který v odpovědi na výzvu sdělil, že se mu nepodařilo navázat kontakt se společností a jejím jednatelem. Nepodařilo se mu zajistit účetní doklady a společnost na jeho výzvy nereaguje. Správce daně vyzval daňový subjekt výzvou podle ustanovení § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, aby prokázal, že fakturované práce byly skutečně provedeny subjektem uvedeným na dokladech a že se jednalo o náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů roku 2007. A současně vyzval daňový subjekt, aby prokázal oprávněnost uplatnění nároku na odpočet DPH a dále byl vyzván k prokázání, že přijatá zdanitelná plnění byla použita pro uskutečnění jeho ekonomické činnosti. V odpovědi na tuto výzvu jednatel daňového subjektu uvedl: „Společnost s ručením omezeným nám domluvil pan T., byl u nás s klukem, který měl plnou moc na podepisování faktur. Plnou moc nám nedali, ale viděl jsem ji. To je všechno, co k tomu můžeme říct.“ Toto své tvrzení však žádným způsobem neprokázal. Daňový subjekt tedy neprokázal, že práce byly provedeny subjektem uvedeným na daňových dokladech a že se jednalo o náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů roku 2006 v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů a že přijatá zdanitelná plnění byla použita k uskutečnění jeho ekonomické činnosti. Tím byl porušen § 72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném v kontrolovaném období a neoprávněně uplatněn nárok na odpočet daně z přidané hodnoty.
Správce daně za zdaňovací období roku 2006 a 2007 dodatečně vyměřil daň z příjmů právnických osob v celkové výši 827 tis. Kč a daň z přidané hodnoty v celkové výši 701 tis. Kč.
Trestní oznámení nebylo podáno.
Labels: Daňová kontrola
Daň z přidané hodnoty – dvakrát uplatněný nárok na odpočet
Dne 4. 6. 2006 byla u fyzické osoby provozující silniční motorovou nákladní dopravu zahájena daňová kontrola daně z přidané hodnoty, která byla dokončena dne 1. 2. 2007. Správcem daně bylo zjištěno, že daňový subjekt si uplatnil odpočet daně z přidané hodnoty z přijatých daňových dokladů na pořízení nových dopravních prostředků za zdaňovací období březen 2006. Odpočet daně z přidané hodnoty si daňový subjekt uplatnil v řádném přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období březen 2006 následovně na řádku 360 - pořízení nového dopravního prostředku od osob registrovaných k dani v jiném členském státě, na řádku 340 - dovoz zboží a na řádku 310 - přijatá zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku. Vzhledem k tomu, že se jednalo o pořízení nových dopravních prostředků, tak výše uvedené základy daně a daně měly být uvedeny na řádku 360 - pořízení nového dopravního prostředku od osob registrovaných k dani v jiném členském státě. Plátce, který pořizuje za úplatu nový dopravní prostředek od osoby registrované k dani v jiném členském státě, uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu a tato skutečnost se uplatní v nároku na odpočet daně z plnění výše uvedených daňových dokladů na řádku 360. Současně s nárokem na odpočet daně vznikla daňová povinnost za pořízení nových dopravních prostředků, a tato skutečnost měla být uvedena na řádku 250. Tato povinnost vyplývá z ust. § 19 a následně z ust. § 25 a ust. § 72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Tím by byla daň z přidané hodnoty za uvedené zdaňovací období a za výše uvedené daňové doklady vyrovnaná. Toto však daňový subjekt ve zdaňovacím období březen 2006 neuvedl a správce daně daň doměřil.
Dne 14. 5. 2009 provedl správce daně místní šetření zaměřené na pořízení motorových vozidel a dovezených motorových vozidel za období let 2006 - 2008. V průběhu jednání byly předloženy doklady o nákupu motorových vozidel. Správce daně na základě místního šetření provedl porovnání pořízení nových motorových vozidel v letech 2006 - 2008 s podanými přiznáními za jednotlivá zdaňovací období a vyšly najevo nové skutečnosti. Na základě těchto nových skutečností byla dne 10.6.2009 zahájena opakovaná daňová kontrola, která byla zaměřena na kontrolu pořízených dopravních prostředků za zdaňovací období březen 2006. Bylo zjištěno, že daňový subjekt si neoprávněně uplatnil odpočet daně z přidané hodnoty dvakrát: poprvé v řádném daňovém přiznání (na řádcích 360 - pořízení nového dopravního prostředku od osob registrovaných k dani v jiném členském státě, 340 - dovoz zboží a 310 - přijatá zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku) a podruhé v dodatečném daňovém přiznání (na řádku 360 - pořízení nového dopravního prostředku od osob registrovaných k dani v jiném členském státě).
Z výše uvedeného vyplývá, že plátce porušil ustanovení § 72 a následně ust. § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, neboť na základě jedněch daňových dokladů uplatnil nárok na odpočet dvakrát, a to poprvé v řádném přiznání k dani z přidané hodnoty za březen roku 2006 a podruhé v dodatečném přiznání.
Správce daně dodatečně vyměřil za kontrolované zdaňovací období daň z přidané hodnoty ve výši 966 870,- Kč.
Oznámení o podezření z trestného činu zkrácení daně nebude podáno.
Dne 14. 5. 2009 provedl správce daně místní šetření zaměřené na pořízení motorových vozidel a dovezených motorových vozidel za období let 2006 - 2008. V průběhu jednání byly předloženy doklady o nákupu motorových vozidel. Správce daně na základě místního šetření provedl porovnání pořízení nových motorových vozidel v letech 2006 - 2008 s podanými přiznáními za jednotlivá zdaňovací období a vyšly najevo nové skutečnosti. Na základě těchto nových skutečností byla dne 10.6.2009 zahájena opakovaná daňová kontrola, která byla zaměřena na kontrolu pořízených dopravních prostředků za zdaňovací období březen 2006. Bylo zjištěno, že daňový subjekt si neoprávněně uplatnil odpočet daně z přidané hodnoty dvakrát: poprvé v řádném daňovém přiznání (na řádcích 360 - pořízení nového dopravního prostředku od osob registrovaných k dani v jiném členském státě, 340 - dovoz zboží a 310 - přijatá zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku) a podruhé v dodatečném daňovém přiznání (na řádku 360 - pořízení nového dopravního prostředku od osob registrovaných k dani v jiném členském státě).
Z výše uvedeného vyplývá, že plátce porušil ustanovení § 72 a následně ust. § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, neboť na základě jedněch daňových dokladů uplatnil nárok na odpočet dvakrát, a to poprvé v řádném přiznání k dani z přidané hodnoty za březen roku 2006 a podruhé v dodatečném přiznání.
Správce daně dodatečně vyměřil za kontrolované zdaňovací období daň z přidané hodnoty ve výši 966 870,- Kč.
Oznámení o podezření z trestného činu zkrácení daně nebude podáno.
Labels: Daňová kontrola
Daň z příjmů fyzických osob a daň z přidané hodnoty- prověření správnosti stanovení základu daně
V kontrolovaných zdaňovacích obdobích roku 2006 a 2007 daňový subjekt podnikal na základě platného živnostenského listu v oboru opravy silničních vozidel v pronajatých prostorách. Daňový subjekt vedl v roce 2006 a 2007 daňovou evidenci dle § 7b ZDP a evidenci pro daňové účely dle §100 zákona DPH a byl registrován k dani z přidané hodnoty jako čtvrtletní plátce. V řádném DAP DPFO rok 2006 uplatnil společné zdanění manželů dle § 13a ZDP a vykázal společný základ daně manželů. V řádném DAP DPFO za rok 2007 vykázal daňový subjekt ztrátu, a tím mu vznikla povinnost stanovit si minimální základ daně dle §7c ZDP. Předmětem daňové kontroly bylo prověření správnosti stanovení základu daně z příjmů fyzických osob za roky 2006 a 2007 se zaměřením na správnost uvedení zdanitelných příjmů dle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP (uskutečněných zdanitelných plnění v evidenci pro daňové účely).
Správce daně kontrolou předložené daňové evidence, evidence pro daňové účely, vystavených příjmových faktur, příjmových pokladních dokladů a zápisu o skutečném stavu dlouhodobého hmotného majetku zjistil nesrovnalosti na základě kterých zaslal daňovému subjektu Výzvu k prokázání skutečností. V reakci na výzvu daňový subjekt předložil důkazní prostředky a následně zaslal písemné vyjádření s podáním důkazních prostředků. Správce daně souběžně zaslal Výzvu k součinnosti třetích osob dle § 34 odst. 4 ZSDP České pojišťovně a.s., v rámci které požadoval postoupení uhrazených částek a čísel bankovních účtů u jednotlivých bankovních ústavů, na které byly peněžní hotovosti za opravy motorových vozidel daňovému subjektu pojišťovnou převedeny v roce 2006 a 2007. Česká pojišťovna a.s., poskytla správci daně seznam vyplacených pojistných plnění za požadované zdaňovací období, které vyplatila daňovému subjektu na bankovní účty a souběžně postoupila fotokopie faktur vystavených daňovým subjektem za opravy vozidel v roce 2006 a 2007.
Při vyhodnocování pojistných událostí v návaznosti na doložené důkazní prostředky správce daně zjistil, že daňový subjekt používal v roce 2006 a 2007 kromě předloženého účtu i další účty, které k daňové kontrole nedoložil. V průběhu dalšího šetření správce daně zaslal Výzvy k součinnosti třetích osob dle § 34 odst. 11 ZSDP České spořitelně a.s. a Raiffeissenbank a.s., kde požadoval postoupení kopií bankovních výpisů z výše zjištěných bankovních účtů, u kterých správce daně předpokládal, že je majitelem daňový subjekt. Na základě odpovědi bankovních ústavů bylo zjištěno, že účty patří daňovému subjektu a dalším rodinným příslušníkům. Kontrolou obdržených bankovních výpisů bylo zjištěno, že ve prospěch účtů byly přijaty částky od pojišťoven za pojistná plnění, které pojišťovny vyplatily daňovému subjektu a ten je neuvedl v daňové evidenci za roky 2006 a 2007 a v evidenci pro daňové účely (DPH) za příslušné zdaňovací období. Daňový subjekt podal na FÚ písemné vyjádření s podáním důkazních prostředků, kde k jednotlivým pojistným plněním přiřadil čísla pojistných událostí a jména klientů (držitelů poškozených vozidel), dále podal vysvětlení, že se jedná o škodní události řešené tzv. „rozpočtem“ s tím, že finanční částky byly v plné výši vráceny poškozeným a poškozená vozidla nebyla opravena v jeho autoservisu. Jako důkazní prostředek předložil výdajové pokladní doklady o předání peněz a čestné prohlášení klientů. Následně při dalších jednáních daňový subjekt postupně předkládal další důkazy k pojistným událostem tj. zápisy o poškození motorových vozidel, plné moci o vyřízení pojistných událostí, protokoly o předání a převzetí vozidel, byly prováděny výslechy svědků (klientů).
Správce daně veškeré doložené důkazní prostředky porovnal, vyhodnotil a zjistil, že daňový subjekt například zaslal pojišťovně faktury, které nezařadil do daňové evidence r. 2006, 2007 (evidence pro daňové účely) nebo nepřiznal zdanitelný příjem za opravy, který přijal na účet, rozpory byly zjištěny i v doloženém konečném stavu pohledávek k 31.12.2006.
Daňový subjekt ve všech případech nedoložil k daňové kontrole takové důkazní prostředky, které by prokázaly, že vozidla nebyla opravena v autoservisu a byly vráceny neopravené klientovi. Jednalo se o částku v roce 2006 ve výši 807.000,- Kč (bez DPH) a v roce 2007 ve výši 968.000.- Kč (bez DPH). Daňový subjekt porušil ustanovení § 7 b odst. 1 písm. b) ZDP.
Správce daně kontrolou předložené daňové evidence, evidence pro daňové účely, vystavených příjmových faktur, příjmových pokladních dokladů a zápisu o skutečném stavu dlouhodobého hmotného majetku zjistil nesrovnalosti na základě kterých zaslal daňovému subjektu Výzvu k prokázání skutečností. V reakci na výzvu daňový subjekt předložil důkazní prostředky a následně zaslal písemné vyjádření s podáním důkazních prostředků. Správce daně souběžně zaslal Výzvu k součinnosti třetích osob dle § 34 odst. 4 ZSDP České pojišťovně a.s., v rámci které požadoval postoupení uhrazených částek a čísel bankovních účtů u jednotlivých bankovních ústavů, na které byly peněžní hotovosti za opravy motorových vozidel daňovému subjektu pojišťovnou převedeny v roce 2006 a 2007. Česká pojišťovna a.s., poskytla správci daně seznam vyplacených pojistných plnění za požadované zdaňovací období, které vyplatila daňovému subjektu na bankovní účty a souběžně postoupila fotokopie faktur vystavených daňovým subjektem za opravy vozidel v roce 2006 a 2007.
Při vyhodnocování pojistných událostí v návaznosti na doložené důkazní prostředky správce daně zjistil, že daňový subjekt používal v roce 2006 a 2007 kromě předloženého účtu i další účty, které k daňové kontrole nedoložil. V průběhu dalšího šetření správce daně zaslal Výzvy k součinnosti třetích osob dle § 34 odst. 11 ZSDP České spořitelně a.s. a Raiffeissenbank a.s., kde požadoval postoupení kopií bankovních výpisů z výše zjištěných bankovních účtů, u kterých správce daně předpokládal, že je majitelem daňový subjekt. Na základě odpovědi bankovních ústavů bylo zjištěno, že účty patří daňovému subjektu a dalším rodinným příslušníkům. Kontrolou obdržených bankovních výpisů bylo zjištěno, že ve prospěch účtů byly přijaty částky od pojišťoven za pojistná plnění, které pojišťovny vyplatily daňovému subjektu a ten je neuvedl v daňové evidenci za roky 2006 a 2007 a v evidenci pro daňové účely (DPH) za příslušné zdaňovací období. Daňový subjekt podal na FÚ písemné vyjádření s podáním důkazních prostředků, kde k jednotlivým pojistným plněním přiřadil čísla pojistných událostí a jména klientů (držitelů poškozených vozidel), dále podal vysvětlení, že se jedná o škodní události řešené tzv. „rozpočtem“ s tím, že finanční částky byly v plné výši vráceny poškozeným a poškozená vozidla nebyla opravena v jeho autoservisu. Jako důkazní prostředek předložil výdajové pokladní doklady o předání peněz a čestné prohlášení klientů. Následně při dalších jednáních daňový subjekt postupně předkládal další důkazy k pojistným událostem tj. zápisy o poškození motorových vozidel, plné moci o vyřízení pojistných událostí, protokoly o předání a převzetí vozidel, byly prováděny výslechy svědků (klientů).
Správce daně veškeré doložené důkazní prostředky porovnal, vyhodnotil a zjistil, že daňový subjekt například zaslal pojišťovně faktury, které nezařadil do daňové evidence r. 2006, 2007 (evidence pro daňové účely) nebo nepřiznal zdanitelný příjem za opravy, který přijal na účet, rozpory byly zjištěny i v doloženém konečném stavu pohledávek k 31.12.2006.
Daňový subjekt ve všech případech nedoložil k daňové kontrole takové důkazní prostředky, které by prokázaly, že vozidla nebyla opravena v autoservisu a byly vráceny neopravené klientovi. Jednalo se o částku v roce 2006 ve výši 807.000,- Kč (bez DPH) a v roce 2007 ve výši 968.000.- Kč (bez DPH). Daňový subjekt porušil ustanovení § 7 b odst. 1 písm. b) ZDP.
Labels: Daňová kontrola
Subscribe to Posts [Atom]
