8.29.2008

Gandalovič: Chceme usnadnit prodej potravin ze dvora
19.8.2008, Zdroj: Ministerstvo zemědělství
Podmínky pro tzv. prodej ze dvora, který by měl usnadnit život zejména provozovatelům malých potravinářských firem v regionech, by měla do konce roku definovat vyhláška Ministerstva zemědělství.

Vznik vyhlášky iniciovala antibyrokratická komise, kterou ministr ustavil letos v březnu. Vychází vstříc zájmům a potřebám malých a středních podnikatelů včetně provozovatelů farem, kteří vyrábějí, zpracovávají a uvádějí potraviny živočišného původu do oběhu.V současné době návrh prochází legislativním procesem, v platnost by měla norma vstoupit do konce kalendářního roku.

"Prosadit odpovídající požadavky na přímý prodej ze dvora pro malokapacitní producenty bylo jedním z prvních cílů antibyrokratické komise a vyhláška bude dalším konkrétním výsledkem její práce," uvedl ministr Gandalovič.

Vyhláška podle jeho slov umožní určitým typům provozů využít zmírňujících podmínek pro tento druh prodeje, které vyplývají legislativy EU.

"V žádném případě to ale neznamená zmírnění standardů týkajících se zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu, které by mohly vést k ohrožení zdraví lidí," zdůraznil Gandalovič s tím, že hlavním cílem vyhlášky je podpora regionálního rozvoje.

Návrh vyhlášky fakticky zmírňuje systém výjimek z veterinárních a hygienických požadavků pro některé podniky, závody a jiná zařízení, zacházející s potravinami živočišného původu.

Jedná se zejména o podniky, závody a jiná zařízení:
a) která používají tradiční metody při výrobě potravin,
b) která podnikají v regionech ovlivněných zvláštními zeměpisnými omezeními,
c) s malým objemem výroby,
d) která provozují jen maloobchodní činnost.

Vyhláška o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky v Česku dosud neexistovala. Její tvůrci vycházeli jednak ze zkušeností pracovníků Státní veterinární správy ČR (SVS), jednak ze zkušeností v Rakousku, Slovinsku nebo Německu.

SVS chce ve spolupráci se zpracovateli vytvořit podmínky pro jejich podnikání, byť bude omezeno například množstvím, druhem výrobků, popřípadě místem, kde bude možné prodávat. Ministr je přesvědčen, že si výrobky prodávané tímto způsobem pro svoji specifickou výjimečnost svého zákazníka najdou.




8.27.2008


Sdělení Ministerstva financí k aplikaci ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bodu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.

(26. 8. 2008)

Na základě četných dotazů k aplikaci § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném od 1. 1. 2008 (dále jen „zákon o daních z příjmů“), podle kterého může zaměstnavatel uplatnit v základu daně z příjmů výdaje (náklady) na provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců zabezpečované jinými subjekty, s výjimkou výdajů (náklad) vynaložených na zvýšení kvalifikace, Ministerstvo financí sděluje:

  1. Podle § 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) je mateřská školka od 1. 1. 2005 školou uskutečňující vzdělávání. To znamená, že výdaje (náklady) na vlastní (tzv. firemní) mateřské školy lze uplatňovat podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona o daních z příjmů jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Nepeněžní plnění spočívající v bezplatném použití takové mateřské školky jako vzdělávacího zařízení není však osvobozeno od daně podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, neboť se nejedná o plnění z FKSP, sociálního fondu, nebo ze zisku po zdanění a nebo na vrub daňově neuznatelných výdajů (nákladů) a u zaměstnance se zmíněné plnění posoudí jako zdanitelný příjem ve výši ceny obvyklé.
  2. Pro uplatnění výdajů (nákladů) spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců zabezpečované jinými subjekty je rozhodné, zda se v konkrétním případě nejedná o zvyšování kvalifikace. Pojmy „odborný rozvoj“ a „zvýšení kvalifikace“ jsou převzaty ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále je „zákoník práce“), kde jsou definovány v hlavě II části desáté. Pro účely zákona o daních z příjmů je zásadní zejména odlišení pojmů „prohlubování kvalifikace“ a „zvýšení kvalifikace“.
    Prohlubování kvalifikace se v souladu s § 230 odst. 3 zákoníku práce považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Naproti tomu čas věnovaný zvyšování kvalifikace je považován za překážku v práci na straně zaměstnance – v tomto případě je zaměstnavatel povinen poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu pouze v případech vymezených v § 232 zákoníku práce; přitom náhrada mzdy podle tohoto ustanovení je uznatelným daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. p) zákona o daních z příjmů. Dále podle § 231 odst. 3 zákoníku práce je zvyšováním kvalifikace vždy takové vzdělávání, které zvláštní předpis označí za zvyšování kvalifikace.
    Nepeněžní plnění na zvyšování kvalifikace nelze na straně zaměstnavatele uplatnit do výdajů (nákladů) daňových ani podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 zákona o daních z příjmů z důvodu, že tento zákon vylučuje nepeněžní plnění na zvyšování kvalifikace v § 25 odst. 1 písm. h) z výdajů (nákladů) daňových.
    Peněžní plnění na zvyšování kvalifikace je za podmínek daných § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů výdajem (nákladem) daňovým.
  3. U zaměstnance jsou částky vynaložené zaměstnavatelem na prohlubování kvalifikace osvobozeny podle § 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů a nepeněžní plnění poskytovaná za účelem zvyšování kvalifikace zaměstnanců, které jsou pro zaměstnavatele neuznatelným výdajem (nákladem) podle § 25 odst. 1 písm. h) bodu 2 zákona o daních z příjmů, jsou u zaměstnance osvobozeny podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Přitom zdanitelným příjmem zaměstnance, který se rovněž zahrnuje do vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení a na všeobecné zdravotní pojištění, je např. mzda, plat nebo odměna za práci při prohlubování kvalifikace a peněžní plnění včetně náhrady mzdy poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci při zvyšování kvalifikace.


Od července začne platit nová dopravní značka "zimní výbava"
24.6.2008
Nové dopravní značky "zimní výbava" a "zimní výbava - konec" začnou na českých silnicích platit od 1. července. Značky vymezí úseky, kam smějí řidiči v období od 1. listopadu do 30. dubna vjet pouze se zimními pneumatikami, případně s řetězy. ČTK o tom informoval Václav Špička z Autoklubu ČR.

Na úseky označené modrými kulatými značkami s emblémem automobilu a sněhové vločky budou moci od listopadu do dubna vjet osobní auta pouze se zimní výbavou. Její součástí jsou zimní pneumatiky na všech čtyřech kolech s hloubkou vzorku minimálně čtyři milimetry. U kamionů budou zimní pneumatiky povinné na hnací nápravě. Hloubka vzorku bude v tomto případě minimálně šest milimetrů. Za porušení vyhlášky bude řidičům hrozit ztráta jednoho bodu a pokuta v blokovém řízení až 2000 korun.

Mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka ČTK vysvětlil, že jakmile vyhláška, která značky definuje, vstoupí příští měsíc v platnost, začnou správci silnic vybírat místa, kde bude zimní výbava pro řidiče povinná. S novými značkami se počítá nejen na horách, ale například i na dálnici D1 na Vysočině. Na dálnicích a silnicích první třídy budou o jejich rozmístění rozhodovat státní instituce ve spolupráci s policií, na komunikacích nižších tříd pak obce s rozšířenou působností. Na některých místech se umístí značení jen v zimním období, jinde budou stát značky po celý rok.

Pod značkou může být navíc tabulka, která upravuje období, ve kterém příkaz platí.


Podle Špičky je takové značení do jisté míry českým unikátem. Plošně řidičům zimní výbavu ministerstvo přikazovat nechce. Změna by se totiž musela zakotvit přímo v zákoně. Podle Hanzelky není třeba nutit lidi, když jedou pár kilometrů na nákup, aby měli povinně zimní pneumatiky. "Vycházíme také z toho, že morálka řidičů se v tomto směru v posledních letech značně zlepšila. Kdo je dnes trvale v zimě v provozu, tak zimní pneumatiky má," dodal mluvčí. K příkazu zimní výbavy formou vyhlášky se ministerstvo také rozhodlo i s ohledem na teplé zimy v posledních letech.

Zdroj: čtk




Prohlášení Ministerstva dopravy k problematice umisťování dopravního značení omezujícího vjezd vozidel s nedostatečnou technickou úrovní obutí na vybrané silniční úseky
14.8.2008
Ministerstvo dopravy uvádí na pravou míru informace publikované v souvislosti s plánovaným opatřením umístit na vybraných silnicích nové dopravní značky omezující vjezd vozidel nevybavených zimními pneumatikami se správnou hloubkou dezénu.

Hlavním motivem záměru je umístit na vybraných úsecích v období od 1. listopadu do 30. dubna pevné nebo mobilní dopravní značení, které bude omezovat vjezdu vozidel s neodpovídajícími pneumatikami. Omezení se bude týkat osobních vozidel s pneumatikami bez označení M+S (zimní) a zároveň s hloubkou dezénu vzorku pod 4 mm. U nákladních vozidel je tato hranice 6 mm. Hloubka dezénu byla volena po doporučení technických zkušeben vozidel s využitím zkušeností severských zemí Evropy.

Dopravní značení bude umisťováno na úsecích, na kterých je v zimním období a při složitých povětrnostních podmínkách zhoršen pohyb vozidel. Značení bude též mobilní - bude možnost jej přemisťovat podle vývoje povětrnostních podmínek. Umisťováno bude na vhodně volených vybraných úsecích a v časově omezenou dobu v závislosti na povětrnostních podmínkách a průjezdnosti vozovky. Cílem je zabránit dopravním nehodám na silnicích a zamezit tvoření dopravních kolon v důsledku blokování silnic vozidel s nevhodnými pneumatikami.

Ministerstvo dopravy podporuje záměr správců komunikací využívat tohoto značení. Jednoznačně jde o krok v souladu s prevencí v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Zákaz vjezdu pro vozidla s neodpovídajícím vybavením pneumatikami je standardem v severských evropských zemích, kde je tato povinnost zavedena plošně pro všechna vozidla v zimním období. A přínos je jednoznačný: pozitivně ovlivňuje statistiky nehodovosti v těchto státech. V ČR byl vzhledem k odlišným povětrnostním podmínkám volen způsob okamžité úpravy provozu dopravní značkou.

Umisťování dopravního značení bude plně v kompetenci správce komunikace ve spolupráci s policií. Ministerstvo dopravy bude podporovat zveřejňování potenciálních úseků silnic, kde lze očekávat umístění těchto značek.

zdroj: ministerstvo dopravy www.mdcr.cz




8.24.2008


Nejčastější dotazy ke skupinové registraci k DPH

(21.8.2008)

Registrace

Jak naloží správce daně se žádostí o skupinovou registraci v případě, kdy zjistí, že některý z členů skupiny nesplňuje zákonné podmínky §5a ZDPH ? Zamítne správce daně žádost jako takovou, nebo skupinu zaregistruje s těmi členy, kteří podmínky splňují?


Pokud bude podána přihláška k registraci skupiny čítající např. 5 budoucích členů a správce daně zjistí, že podmínky dle § 5a zákona o DPH splňují pouze např. 3 budoucí členové, musí být návrh ze strany daňového subjektu doplněn – zúžen počet členů skupiny, neboť přihláška tak, jak byla podána, by musela být zamítnuta. Správce daně nemůže rozhodnout bez součinnosti s daňovým subjektem tak, že bude registrovat jinou než navrhovanou skupinu osob (tj. jiný počet členů skupiny). Rozhoduje se vždy o celém návrhu (přihlášce) jako celku. Správce daně nemůže rozhodovat o tom, že některého člena nezahrne do skupiny, takové rozhodnutí nemá oporu v zákoně, neboť se nejedná o řízení o jednotlivých navrhovaných členech, ale o registraci skupiny jako celku vymezené přihláškou k registraci skupiny.

Pokud bude žádost o registraci skupiny zamítnuta, je možné dodat opravenou verzi či zcela nový návrh tak, aby byl schválen ještě ten samý rok jako první přihláška?

Pokud je již obecně o podání (tj. nikoliv jen o přihlášce k registraci, ale i jiných podáních v daňovém řízení) rozhodnuto, nelze již podání opravovat. Oprava podání přichází v úvahu pouze do vydání rozhodnutí o něm, v zásadě by se však i tak nemělo jednat např. o takovou opravu:
po 31. 10. 2008, která by rozšiřovala počet členů skupiny, když přihláška k registraci skupiny musí být podána do 31.10.2008. Pokud by byl podán nový návrh, pak tento nový návrh musí být podán ve lhůtě do 31.10.2008 tak, aby mohla být registrace provedena s účinností k 1.1.2009, neboť se jedná o nové řízení, pro které platí všechny podmínky stanovené zákonem o DPH (tj. i lhůta pro podání stanovená v § 95a odst. 2).

Jaký je termín pro vyslovení konečného verdiktu pro MF, že danou žádost schvaluje či zamítá?
Je tento termín pro MF závazný?


O přihlášce k registrace rozhoduje místně příslušný finanční úřad skupině (viz § 93a zákona
o DPH), tj. nikoliv Ministerstvo financí. Ministerstvo financí vykonává obecně metodickou činnost ve vztahu k územním finančním orgánům, tj. nemá pravomoc rozhodovat o konkrétních přihláškách k registraci. Zákonem nejsou stanoveny lhůty pro vydání rozhodnutí o přihlášce k registraci. Pokynem D-308 vydaným Ministerstvem financí, který je dostupný na internetových stránkách České daňové správy, je stanovena pořádková lhůta pro rozhodnutí v délce 30 dnů od podání přihlášky u příslušného správce daně. Do této lhůty se ovšem nepočítá doba dožádání podle ustanovení § 5 zákona o správě daní a poplatků, doba doplňování podání podle ustanovení § 21 odst. 8 zákona o správě daní a poplatků, doba prověřování údajů při registraci podle ustanovení § 33 odst. 11 zákona o správě daní a poplatků. Běh lhůt se staví ode dne odeslání požadavku (výzvy) do dne obdržení odpovědi. Běh lhůt se staví i po dobu soustřeďování či doplňování stanovisek a podkladů od daňových subjektů, ostatních správců daní, či jiných osob, která jsou nezbytná pro vyřízení podání. Ke stavění běhu lhůt může dojít i opakovaně. Je-li podání daňovým subjektem doplněno a toto doplnění je správci daně doručeno jeden měsíc a méně před uplynutím stanovené lhůty, lhůta pro vyřízení se prodlužuje o jeden měsíc ode dne doručení doplnění finančnímu úřadu příslušnému k rozhodnutí. Obdobně se postupuje při opakovaném doplnění. Ve složitých a odůvodněných případech může stanovenou lhůtu prodlužovat ředitel územního finančního orgánu příslušného k rozhodnutí, nejvýše na dvojnásobek původní lhůty k vyřízení. Jak již shora uvedeno, lhůty stanovené pokynem D-308 mají pořádkový charakter, není s nimi spojen zánik práva vydat rozhodnutí, popř. povinnost rozhodnout kladně.

Prosíme o vysvětlení pojmu Smluvní zástupce (řádek č. 03 přihlášky) - v textu je používán pojem, který není nikde (ani v zákoně).


Pojem smluvní zástupce – smluvní zastoupení je běžně používaným pojmem v občanském právu a jedná se o zastoupení na základě plné moci – viz § 31 a násl, občanského zákoníku. Se smluvním zastoupením počítá i zákon o správě daní a poplatků, který v § 10 odst. 3 stanoví: „Daňový subjekt se může dát zastupovat zástupcem, jehož si zvolí. V téže věci může mít současně jen jednoho zástupce. Zástupce jedná v rozsahu plné moci udělené písemně nebo ústně do protokolu. Není-li rozsah zmocnění vymezen nebo není-li vymezen přesně, je tato plná moc pro daňové řízení neomezená.“ I v pokynech k vyplnění je uvedeno, že toto zastoupení je nutno doložit plnou mocí.

Místní příslušnost

Prosím o vysvětlení věty pokynu „…Místní příslušnost ke správci daně je u skupin určena zákonem dle sídla zastupujícího člena. U ostatních členů skupiny bude delegována resp. stanovena místní příslušnost ke stejnému správci daně (s výjimkou daně z nemovitostí a daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí). ..“ .
Znamená to, že spolu s daní z přidané hodnoty přejde pro členy skupiny, kteří byli místně příslušní k jinému správci daně, místní příslušnost i k daním z příjmů? Z kterého ustanovení zákona to vyplývá? Nebo se jedná o úřední pokyn pro finanční úřady?


Změna místní příslušnosti u daně z příjmů a daně silniční neplyne ze samotného zákona, k její změně dojde na základě rozhodnutí Ministerstva financí, které plánuje z důvodu hospodárnosti daňového procesu vydat rozhodnutí dle § 4 odst. 14 zákona o správě daní a poplatků, o stanovení místní příslušnosti jinak (tj. jinak než jak je obecně stanoveno v ust. § 4 odst. 1, 3, 4), a to tak, že místně příslušným správcem daně pro správu daně z příjmů a daně silniční u členů skupin bude finanční úřad příslušný ke správě DPH skupiny.
Zároveň upozorňujeme na skutečnost, že Ministerstvo financí plánuje vydat rozhodnutí o stanovení místní příslušnosti jinak dle § 4 odst. 14 zákona o správě daní a poplatků i pro některé typy skupin – konkrétně pro skupiny, jejichž zastupujícím členem je banka, pojišťovna, nebo stavební spořitelna se sídlem v územní působnosti Finančního úřadu pro Prahu 2, pro Prahu 3, pro Prahu 4, pro Prahu - Jižní Město, v Praze – Modřanech, pro Prahu 5, pro Prahu 6, pro Prahu 7, pro Prahu 8, pro Prahu 9 nebo pro Prahu 10, resp. se sídlem v zahraničí, která má zřízenu v územní působnosti těchto FÚ organizační složku, bude Ministerstvem financí stanovena místní příslušnost pro správu skupin na FÚ pro Prahu 1. Tj. pokud bude např. vytvořena skupina ve složení ABC bank a.s se sídlem v Praze 5 (banka dle zákona o bankách), ABC services s.r.o. se sídlem v Praze 6, jejímž zastupujícím členem bude ABC bank a.s., pak bude příslušný pro správu DPH takto vytvořené skupiny Finanční úřad pro Prahu 1)

Pokud se přesouvá místní příslušnost i pro účely daně z příjmů, musí poplatník, který se stává členem skupiny podniknout nějaké kroky, či FÚ tuto přeregistraci zajistí na základě podané žádosti o založení skupiny na příslušném FÚ.

Poplatník nemusí činit žádné kroky. Změna v registraci bude provedena z úřední povinnosti.

Společnost má sídlo v A, místní příslušnost byla již v minulosti delegována ministerstvem z Finančního úřadu v A na Finanční úřad v B. Pokud bychom se rozhodli pro skupinovou registraci a zastupujícím členem by byla zmíněná společnost, byl by místně příslušným finančním úřadem skupiny Finanční úřad v B ?

Pokud byla delegována místní příslušnost u zastupujícího člena skupiny, nemá tato delegace dopad na místní příslušnost skupiny (jako samostatného daňového subjektu odlišného od zastupujícího člena skupiny, byť zastupující člen jedná jménem této skupiny), neboť zákon o DPH v ust. § 93a uvádí, že místní příslušnost skupin se odvíjí od sídla, místa podnikání nebo provozovny zastupujícího člena, tj. zákon nestanoví, že by místně příslušným finančním úřadem skupiny byl vždy finanční úřad, který je v rozhodném okamžiku příslušný zastupujícímu členu skupiny (viz např. zmíněná delegace místní příslušnosti u zastupujícího člena skupiny). Je samozřejmě možné, aby bylo Ministerstvem financí vydáno rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti u skupiny, předpokladem je ovšem podání návrhu ze strany daňového subjektu, resp. podnětu ze strany správce daně.

Ostatní

Lze provést skupinovou registraci dvou fyzických osob podnikajících ve sdružení, přičemž jedna FO má 60 % podíl a druhá 40 %?
Považuje se sdružení fyzických osob (dle § 829 a následujících občanského zákoníku) za skupinu (dle § 5a zákona o dani z přidané hodnoty)?


Podle § 5a zákona o DPH se spojenými osobami rozumí kapitálově nebo jinak spojené osoby. Jinak spojenými osobami jsou osoby, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba. Ani jednu z uvedených variant fyzické osoby podnikající ve sdružení nesplňují, proto skupinovou registraci provést nelze.

Pokud si jednotliví členové skupiny budou mezi s sebou dodávat zboží nebo poskytovat služby, jedná se o zdanitelné plnění s uplatněním DPH na výstupu nebo o vnitropodnikové plnění jež není předmětem daně - tedy bez uplatnění DPH na výstupu a bez uvádění v daňovém přiznání k DPH?


Zahrnují se obraty mezi společnostmi ve skupině (nepodléhající DPH) do přiznání k DPH a podléhají záznamní povinnosti?


Jak se vypořádají daňové povinnosti a nadměrné odpočty mezi společnostmi ve skupině a jak se toto vypořádání bude účtovat?


Podle § 5a odst. 1 zákona o DPH se skupina považuje za samostatnou osobou povinnou k dani. Skupina (její zastupující člen) podává jedno daňové přiznání. Plnění poskytovaná mezi jednotlivými členy skupiny nejsou předmětem daně, nejsou proto zahrnovány do daňového přiznání. Podle § 100 odst. 5 zákona o DPH je každý člen skupiny povinen vést evidenci plnění uskutečněných pro ostatní členy skupiny.

Informace žádným způsobem neřeší podávání dodatečných daňových přiznání k DPH za období před vznikem skupiny. Dodatečná daňová přiznání budou podávaná stejným způsobem jako řádné daňové přiznání za poslední zdaňovací období před vznikem skupiny (tzn. daňové přiznání bude obsahovat údaje o původním plátci DPH avšak podepisovat ho bude zastupující člen skupiny) či bude postup speciálně upraven. Doporučujeme tuto problematiku detailněji popsat tak, aby z informace byl zřejmý jednoznačný postup.


Přiznání za poslední zdaňovací období předcházející vzniku skupiny bude podávat zastupující člen s tím, že podá daňová přiznání samostatně za každého člena skupiny (na přiznání budou uvedeny údaje o původním plátci DPH, nově členovi skupiny). Stejným způsobem bude po vzniku skupiny postupováno u dodatečných nebo pozdě podaných běžných přiznání za zdaňovací období před vznikem skupiny.

Je možno považovat za spojené osoby dle § 5a, odst. 2 ) zákona o DPH č. 235 / 2004 Sb tzv. sesterské společnosti? To znamená, je možno vytvořit skupinu dle § 5a , odst. 1) zákona o DPH č. 235/2004 Sb. ze společností se sídlem v tuzemsku, jejichž shodný majoritní vlastník (ve výši 100 % základního kapitálu) má sídlo v jiném členském státě EU?


Sesterské společnosti v uvedeném případě nelze považovat za spojené osoby a nemohou vytvořit skupinu (členem skupiny musí být vždy i příslušný spojující článek).

Na daňových dokladech a v evidenci pro daňové účely se uvádí pouze DIČ skupiny nebo DIČ skupiny i DIČ původní?

Podle § 28 odst. 11 se na daňových dokladech vystavených skupinou nebo pro skupinu uvedou identifikační údaje dotčeného člena skupiny a DIČ skupiny.

Jedna ze společností ve skupině krátí odpočet daně koeficientem, jak se postupuje při sestavení přiznání za skupinu?


Skupina si stanoví zálohový koeficient podle předběžného odhadu (§ 76 odst. 6 zákona o DPH) na základě údajů jednotlivých členů skupiny za kalendářní rok předcházející registraci skupiny. Správce daně v případě pochybností o výši zálohového koeficientu zahájí vytýkací řízení podle § 43 zákona o správě daní a poplatků.



8.20.2008

Padesátníkem už v září nezaplatíte
1.8.2008, Zdroj: Česká daňová správa
Rozhodnutím ČNB končí platnost mincí nominální hodnoty 50 haléřů jako oběživa k 31. srpnu 2008. Jak se bude zaokrouhlovat?

Česká národní banka rozhodla, že platnost padesátníků k 31. srpnu končí. S tím ovšem souvisí problematika zaokrouhlování při hotovostním platebním styku. Při bezhotovostním placení lze nadále používat ceny v haléřích.

Zaokrouhlování

DPH
V zákoně o DPH je zrušení padesátihaléřů řešeno u zaokrouhlení daně v novele zákona o DPH, s účinností od 1. ledna 2009.
V návaznosti se zrušením platnosti padesátihaléřů bude v období do účinnosti zmiňované novely zákona o DPH, tj. od 1. 9. 2008 do 31.12.2008 daň v hotovostním platebním styku zaokrouhlena na nejbližší měnovou jednotku v oběhu, tedy na koruny (matematicky). U bezhotovostního styku bude nadále možnost uvádět daň v haléřích.
V situacích, kdy je najednou dodáváno více druhů zboží, nebo poskytováno více služeb najednou, je možné provést výše uvedené zaokrouhlení až u „celkové" daňové povinnosti, tj. daně vypočítané ze základu daně za všechna takto uskutečněná plnění.
Pokud se jedná o zdanitelné plnění podléhající pouze jedné sazbě daně, plátce vypočte částku daně z konečné ceny po zaokrouhlení s využitím koeficientu, který vyjadřuje sazbu daně přepočtenou včetně daně, tj. sazbě 9% z ceny bez daně odpovídá koeficient 0,0826 a sazbě daně 19% z ceny bez daně koeficient 0,1597.
Bude-li při výpočtu částky daně vycházet plátce z ceny bez daně a dopočte cenu s daní jako součet ceny bez daně a vypočtenou daň v haléřích a tuto cenu s daní zaokrouhlí dodatečně na koruny, je povinen provést výpočet daně z této konečné, zaokrouhlené ceny včetně daně.
Podle zákona o DPH se rozdíl vzniklý zaokrouhlením při výpočtu daně podle § 37 zákona o DPH do základu daně nezapočítává.

Výrobky a služby
Při konečném účtování prodávaných výrobků a poskytovaných služeb v hotovosti se zaokrouhlí celková částka vždy k nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu [podle § 3 písm. c) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů].
Pokud nákup zboží a služeb bude obsahovat více zdanitelných plnění s různými sazbami daně, je možné při zaokrouhlení celkové částky za zboží a služby při úhradě v hotovosti rozdíl vzniklý se zaokrouhlení celkové částky přiřadit pouze k základu daně k jedné z použitých sazeb daně, popřípadě rozdělit vzniklý rozdíl ze zaokrouhlení celkové částky do jednotlivých základů daně v členění podle sazby daně.



Uplatňování DPH po zrušení 50haléřových mincí
28.7.2008, Zdroj: Ministerstvo financí
V zákoně o DPH je zrušení padesátihaléřů řešeno u zaokrouhlení daně v novele zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2009. Jak se bude postupovat do účinnosti této novely?

Rozhodnutím ČNB končí platnost mincí nominální hodnoty 50 haléřů jako oběživa k 31. 8. 2008. V zákoně o DPH je zrušení padesátihaléřů řešeno u zaokrouhlení daně v novele zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2009.

V návaznosti na zrušení platnosti padesátihaléřů bude v období do účinnosti zmiňované novely zákona o DPH, tj. od 1. 9. 2008 do 31. 12. 2008, daň v hotovostním platebním styku zaokrouhlena na nejbližší měnovou jednotku v oběhu, tedy na koruny (matematicky). U bezhotovostního styku bude nadále možnost uvádět daň v haléřích.

Podle § 3 písm. c) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se při konečném účtování prodávaných výrobků a poskytovaných služeb v hotovosti zaokrouhlí celková částka vždy k nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu.

V situacích, kdy je najednou dodáváno více druhů zboží, nebo poskytováno více služeb najednou, je možné provést výše uvedené zaokrouhlení až u „celkové" daňové povinnosti, tj. daně vypočítané ze základu daně za všechna takto uskutečněná plnění.

Pokud se jedná o zdanitelné plnění podléhající pouze jedné sazbě daně, plátce vypočte částku daně z konečné ceny po zaokrouhlení s využitím koeficientu, který vyjadřuje sazbu daně přepočtenou včetně daně, tj. sazbě 9 % z ceny bez daně odpovídá koeficient 0,0826 a sazbě daně 19 % z ceny bez daně koeficient 0,1597.

Pokud nákup zboží a služeb bude obsahovat více zdanitelných plnění s různými sazbami daně, je možné při zaokrouhlení celkové částky za zboží a služby při úhradě v hotovosti rozdíl vzniklý ze zaokrouhlení celkové částky přiřadit pouze k základu daně k jedné z použitých sazeb daně, popřípadě rozdělit vzniklý rozdíl ze zaokrouhlení celkové částky do jednotlivých základů daně v členění podle sazby daně.

Bude-li při výpočtu částky daně vycházet plátce z ceny bez daně a dopočte cenu s daní jako součet ceny bez daně a vypočtenou daň v haléřích a tuto cenu s daní zaokrouhlí dodatečně na koruny, je povinen provést výpočet daně z této konečné, zaokrouhlené ceny včetně daně.

Podle zákona o DPH se rozdíl vzniklý zaokrouhlením při výpočtu daně podle § 37 zákona o DPH do základu daně nezapočítává.



8.18.2008

MF vydalo informaci ke změnám v zákoně o dani silniční pro rok 2008
21.7.2008, Zdroj: Ministerstvo financí
Jaké jsou změny v ustanovení § 6 odst. 6 a 7 zákona o dani silniční pro zdaňovací období roku 2008? Hledáte vysvětlení pojmů datum první registrace, technické průkazy a jejich vzory, nárok na snížení daně, úhrada záloh?

Ministerstvo financí informuje v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 246/2008 Sb., který novelizuje zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, dne 4. července 2008, o změnách platných pro zdaňovací období roku 2008, ve kterém se podle přechodných ustanovení poprvé použijí pouze ustanovení § 6 odst. 6 a 7 tohoto zákona.

§ 6 odst. 6

Ustanovením odstavce 6 nově dochází k zavedení snížení sazby daně podle § 6 odst. 1 a 2 zákona o dani silniční odvozeného od data první registrace silničních vozidel namísto dosavadního snížení sazby daně odvozeného od plnění emisních limitů Euro. Snížená sazba daně se nově použije i u osobních automobilů, které plní zákonnou podmínku pro uplatnění nároku na snížení sazby daně daných uvedeným ustanovením. Nárok na snížení daně:

vzniká počínaje kalendářním měsícem první registrace vozidla a končí po 108 kalendářních měsících (resp. 9 letech).

Nárok na snížení sazby daně lze uplatnit u nového provozovatele nejdříve v kalendářním měsíci zápisu změny provozovatele v technickém průkazu. Současně nelze použít snížení sazby podle § 6 odst. 5 a odst. 6. Snížení sazby daně se nevztahuje na vozidla registrovaná od 1. ledna 1999, jejichž provozovatelem byla do té doby Armáda České republiky.


§ 6 odst. 7

U vozidel dovezených ze zahraničí prokáže poplatník daně nárok na snížení sazby daně podle odstavce 6 potvrzením nebo jiným dokladem o první registraci vozidla vydaným příslušným registračním orgánem v zahraničí popřípadě registračním orgánem na území České republiky, který má k dispozici údaje k vozidlu, v nichž je první registrace zaznamenána.

Datum první registrace silničních vozidel uvedených v technických průkazech

Datum první registrace v tuzemsku nebo v zahraničí je v posledním vzoru podle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, uvedeno v kolonce B. na titulní straně ,,Evropské společenství - osvědčení o registraci vozidla. Část II. - (technický průkaz)". Ve dvou starších vzorech technických průkazů vydávaných od roku 2001 s názvem ,,Technický průkaz silničního motorového vozidla a přípojného vozidla" podle uvedené vyhlášky, je datum první registrace uvedeno v kolonce ,,B. Datum první registrace vozidla", u staršího vzoru v kolonce s uvedením názvu ,,Datum první registrace vozidla".

U vozidel registrovaných před rokem 2001 je nutné upozornit na skutečnost, že ve starých vzorech technických průkazů, které mohly být na některých registračních místech vydávány až do roku 2003, není uvedeno datum první registrace vozidla, ale pouze datum uvedení vozidla do provozu na území ČR nebo pouze rok výroby vozidla bez udání data uvedení vozidla do provozu. Pokud tato vozidla byla zakoupena a registrována poprvé v ČR, lze datum uvedení do provozu považovat za datum první registrace, stejně tak jako datum přidělení SPZ (registrační značky). Za datum první registrace nelze považovat rok výroby vozidla. Údaj o první registraci starších vozidel zakoupených a registrovaných v ČR lze také získat na základě potvrzení vystaveného tuzemským registračním orgánem, u kterého je vozidlo registrováno. Pokud bylo vozidlo zakoupeno v zahraničí a byl mu vystaven starý vzor tuzemského technického průkazu, ve kterém není uvedeno datum první registrace, je datum uvedení vozidla do provozu nebo přidělení SPZ (registrační značky) vypovídající pouze ve vztahu k území ČR. Toto datum však nekoresponduje s datem první registrace vozidla v zahraničí, které je podstatné pro případné prokázání uplatněného nároku na snížení sazby daně. Potřebný údaj o první registraci vozidla v zahraničí, event. o jeho uvedení do provozu, může být uveden v poznámkách starého typu technického průkazu, kde je v některých případech uvedeno datum první registrace nebo uvedení vozidla do provozu v zahraničí. Pokud datum první registrace nebo uvedení do provozu v zahraničí u dovezeného vozidla v poznámce staršího typu technického průkazu není, je případně toto nutné prokázat potvrzením nebo jiným dokladem o první registraci vozidla vydaným registračním orgánem v zahraničí. Vzhledem k pětileté skartační lhůtě tuzemských registračních orgánů ve vztahu k zahraniční spisové dokumentaci, nelze potvrzení o první registraci starších dovezených vozidel získat v tuzemsku.

Pro uplatnění nároku na snížení sazby daně není podstatné, zda byla první registrace uskutečněna v ČR nebo v zahraničí.

Uplatnění nároku na snížení sazby daně u návěsů a tandemových přívěsů

Vzhledem k platnosti ustanovení § 6 odst. 9 zákona o dani silniční ještě pro celé zdaňovací období roku 2008, kterým lze přiznat nárok na snížení sazby daně pouze podle počtu návěsů nebo tandemových přívěsů odpovídajících počtu tahačů nebo tandemových nákladních vozidel splňujících podmínky pro snížení daně podle novelizovaných odstavců 6 a 7 tohoto zákona, lze až do konce zdaňovacího období roku 2008 uplatnit snížení sazby daně pouze tak, jako tomu bylo doposud, ale s možností, že např. návěs bude mít jiné datum první registrace než tahač apod. (možnost odlišného procentuální snížení sazby daně). Pro úplnost uvádíme, že u všech návěsů a tandemových přívěsů, bez ohledu na počet tahačů a tandemových nákladních vozidel, lze uplatnit nárok na snížení sazby daně podle § 6 odst. 6 až počínaje zdaňovacím obdobím roku 2009.

Úhrada záloh na daň silniční

Vzhledem k použití § 6 odst. 6 a 7 tohoto zákona pro celé zdaňovací období roku 2008, lze při uplatnění snížení sazby daně již uhradit takto sníženou zálohu na daň. Zálohu za druhé čtvrtletí, splatnou k 15. 7. 2008 tedy lze ponížit o příslušnou částku podle uplatňovaného nároku na snížení sazby daně. V rámci kterékoliv následující zálohy lze rovněž ponížením platby zohlednit případnou vyšší uhrazenou částku zálohy za první čtvrtletí zdaňovacího období roku 2008.




Víc než 1 500 lidí porušilo léčebný režim, čekal je postih
17.6.2008, Zdroj: ČSSZ
Celkem 72 965 kontrol dodržování léčebného režimu v pracovní neschopnosti provedli zaměstnanci okresních, v Praze Pražské, v Brně Městské správy sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ) v prvním čtvrtletí roku 2008. Ve stejném období loňského roku jich bylo 75 490. Nejvíc kontrol v letošním prvním čtvrtletí bylo v Praze, a to 9 537 a také v Moravskoslezském kraji - 8 520. Dále pak ve Středočeském kraji, kde se kontroloval léčebný režim celkem v 8 308 případech. Na základě všech kontrol vydaly OSSZ/PSSZ/MSSZ celkem 1 533 postihů za porušení léčebného režimu. Za stejné období roku 2007 jich bylo 1 553. V praxi to znamená, že víc než 2 % kontrolovaných bylo sníženo nebo odebráno nemocenské.

Kromě snížení či odebrání nemocenského, v případě že ze zdravotního hlediska není důvod pro další trvání pracovní neschopnosti, můžou pracoviště ČSSZ občanovi pracovní neschopnost ukončit. V prvním čtvrtletí 2008 tak pracovníci OSSZ/PSSZ/MSSZ ukončili celkem 993 pracovních neschopností. To je o 118 ukončení pracovní neschopnosti více než ve stejném období v roce 2007.

Lidé, kteří čerpají nemocenské dávky, musí umožnit kontrolu dodržování léčebného režimu, například opatřit svůj byt zvonkem a jmenovkou, či uvést platnou adresu pobytu ošetřujícímu lékaři. Pověření pracovníci OSSZ/PSSZ/MSSZ se při kontrole prokazují oprávněním ke kontrole, práce neschopní občané jsou povinni jim předložit doklad o pracovní neschopnosti. Do něj pracovník dozoru zaznamená datum a čas kontroly a svůj podpis. Kontroly dodržování léčebného režimu se provádějí pravidelně během celého týdne, případně i o víkendu. Kontrolují se buď namátkou vybraní lidé, dále občané, k jejichž kontrole dá podnět praktický lékař, úřad práce, či posudkový lékař ČSSZ. Podnět ke kontrole může dát také zaměstnavatel, který má podezření, že jeho zaměstnanec nemoc pouze předstírá, ze zaměstnání bere nemocenské a přitom vykonává jinou činnost.



Změny v nemocenském pojištění
9.7.2008, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Dnem 1. 1. 2009 nabude účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. Původně se tak mělo stát k 1. 1. 2007, jeho účinnost však byla odložena nejprve na 1. 1. 2008 zákonem č. 585/2006 Sb., a poté na 1. 1. 2009 zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Zároveň od tohoto dne nabývají účinnosti změny v dalších zákonech navazujících na nový zákon o nemocenském pojištění, zejména v zákoníku práce a v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Poslanecká sněmovna schválila dne 25. 6. 2008 návrh zákona, kterým se mění a doplňuje nový zákon o nemocenském pojištění a některé související zákony. Tento návrh zákona je označován za "technickou novelu", protože schválená novela obsahuje především dílčí úpravy směřující ke zjednodušení provádění nemocenského pojištění a napravuje drobné legislativní nesrovnalosti. Zároveň se schváleným návrhem zákona novelizuje zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a další zákony v souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu, kterým zrušil neposkytování nemocenského za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti.

Změny od 1. 9. 2008
Sazba pro výpočet nemocenského za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti se snižuje z 60 % na 25 %.
Vznikla-li pracovní neschopnost nebo karanténa (dále jen pracovní neschopnost) 30. nebo 31. srpna 2008 a přechází do září, náleží nemocenské za 1. a 2. září ve výši 60 % denního vyměřovacího základu. Nemocenské bude náležet i při karanténě kratší než 4 dny. Příslušníkům ozbrojených sil bude náležet nemocenské za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti.

Nový zákon o nemocenském pojištění a změny v souvisejících zákonech od 1. 1. 2009
Nový zákon o nemocenském pojištění přináší proti stávající právní úpravě nemocenského pojištění celou řadu zásadních změn. Jako nejdůležitější lze uvést:

Nemocenského pojištění podle nové právní úpravy nejsou účastni:

Zvyšuje se hranice příjmu, který je podmínkou účasti na nemocenském pojištění (rozhodný příjem), z dnešních 400 Kč v kalendářním měsíci na částku 2 000 Kč v kalendářním měsíci. Současně se zavádí automatická valorizace výše rozhodného příjmu.

OSVČ může být nově účastna nemocenského pojištění i bez ohledu na placení záloh na pojistné na důchodové pojištění; vyměřovací základ si volí sama bez ohledu na dosažené příjmy a výdaje.
Nárok na nemocenské má nově pouze zaměstnanec, jehož pracovní neschopnost (karanténa) trvala déle než 14 kalendářních dnů; pokud by trvala kratší dobu, nárok na nemocenské nemá. Po dobu prvých 14 dnů bude zaměstnanec, kterému trvá pracovní poměr, zabezpečen náhradou mzdy, kterou bude poskytovat zaměstnavatel.

U peněžité pomoci v mateřství se zavádí možnost vystřídání nároku na dávku mezi ženou, která dítě porodila, a otcem dítěte nebo jejím manželem po uplynutí 6 týdnů po porodu.

U ošetřovného se zavádí možnost jednoho vystřídání mezi oprávněnými.

Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních.


Změny v redukčních hranicích

Provádění nemocenského pojištění budou nově zajišťovat pouze orgány nemocenského pojištění (nikoli tedy již zaměstnavatelé). Zaměstnavatelé budou plnit jen evidenční a oznamovací povinnosti, včetně předávání potřebných dokladů příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ).

Náhrada mzdy (platu) či náhrada odměny (dále jen "náhrada mzdy") bude poskytována zaměstnavatelem v období prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti či karantény.

Náhrada mzdy náleží za pracovní dny a to při dočasné pracovní neschopnosti od čtvrtého pracovního dne a při karanténě od prvého pracovního dne. Neposkytuje se za dobu po skončení zaměstnání.

Výše náhrady mzdy činí od čtvrtého dne 60 % upraveného (redukovaného) průměrného výdělku.

Zaměstnavatel může kontrolovat, zda zaměstnanec se v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti zdržuje v místě pobytu a dodržuje dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel může také požádat OSSZ o provedení kontroly dodržování léčebného režimu zaměstnance a o ověření správnosti uznání pracovní neschopnosti u příslušného ošetřujícího lékaře. Zaměstnavatel může náhradu mzdy snížit, popř. ji neposkytnout, a to i zpětně, pokud zaměstnanec se nezdržoval v místě pobytu.

Zaměstnancům, kterým náleží po stanovenou dobu pracovní neschopnosti plat nebo náhrada platu či služební příjem (zpravidla měsíc), nebudou mít od 1. ledna 2009 nadále nárok na takové plnění za první 3 dny pracovní neschopnosti.

S ohledem na existenci karenční doby při dočasné pracovní neschopnosti se od 1. ledna 2009 snižuje u zaměstnanců a OSVČ pojistné na nemocenské pojištění ještě o 0,1 %.


Procentní sazby pojistného na nemocenské pojištění činí po 31. 12. 2008 pro:

Procentní sazby pojistného



This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Subscribe to Posts [Atom]