1.12.2010

Změny základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2010

4.1.2010 , Zdroj: Ministerstvo financí
Jaký předpis upravuje sazby stravného v cizích měnách pro rok 2008? K jakým změnám došlo?

Vyhláška č. 459/2009 Sb. stanoví s účinností od 1. ledna 2010 výši základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2010. Současně se ruší vyhláška č. 417/2008 Sb., která upravovala zahraniční stravné pro rok 2009.

V následující tabulce uvádíme přehled zemí, u kterých došlo ke změně sazby nebo měny:
Země Měnový kód Měna Základní sazby stravného
Guatemala USD americký dolar 45,-
Irák EUR euro 40,-
Katar USD americký dolar 50,-
Kuvajt EUR euro 40,-
Mexiko USD americký dolar 50,-
Pákistán EUR euro 35,-
Spojené arabské emiráty USD americký dolar 55,-
Svatý Tomáš a Princův ostrov EUR euro 35,-
Tanzánie USD americký dolar 55,-
Turkmenistán EUR euro 40,-
Uganda USD americký dolar 55,-
Venezuela USD americký dolar 55,-

Průměrné ceny pohonných hmot pro podnikatele v roce 2010

Pokud podnikatel nedoloží cenu spotřebovaných pohonných hmot, vypočte výdaje na ně pomocí stanovené průměrné ceny a spotřeby vozidla.
Od roku 2009 podnikatelé mohou používat ceny dříve určené pouze pro stanovení náhrad pro zaměstnance. (pokyn - D se již nevydává!) Tyto ceny jsou stanoveny vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí, pro rok 2010 je to vyhláška č. 462/2009 Sb.
Pokud podnikatel nedoloží cenu pohonné hmoty, použije výdaje vypočtené z ceny pohonné hmoty a spotřeby vozidla:

Druh pohonných hmot Průměrná cena
pohonných hmot (Kč)
Benzin automobilový 91 oktanů 28,50
Benzin automobilový 95 oktanů 28,70
Benzin automobilový 98 oktanů 30,70
Motorová nafta 27,20

Stravné, sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a průměrná cena pohonných hmot pro rok 2010

4.1.2010 , Zdroj: Sbírka zákonů

Sazby pro rok 2010 stanovuje vyhláška č. 462/2009 Sb.

Stravné

Za každý kalendářní den pracovní cesty v roce 2010 poskytne zaměstnavatel zaměstnanci v neveřejné sféře stravné nejméně ve výši:

a) 61 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 93 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 146 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci ve veřejné sféře stravné ve výši:

a) 61 Kč až 73 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 93 Kč až 112 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 146 Kč až 174 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Náhrady
Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu.

Pro rok 2010 zůstávají náhrady ve stejné výši jako pro rok 2009. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy tedy činí:

a) 1,10 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek,
b) 3,90 Kč u osobních silničních motorových vozidel.

Pokud zaměstnanec nedoloží cenu pohonné hmoty, přísluší mu v roce 2010 náhrada za spotřebované pohonné hmoty ve výši vypočtené z ceny pohonné hmoty a spotřeby vozidla:

Druh pohonných hmot Průměrná cena pohonných hmot (Kč)

Benzin automobilový 91 oktanů 28,50
Benzin automobilový 95 oktanů 28,70
Benzin automobilový 98 oktanů 30,70
Motorová nafta 27,20

Labels:


1.05.2010

OSVČ a pojistné na sociální zabezpečení v roce 2010

7.12.2009 , Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Od 1. ledna 2010 se pro OSVČ mění výše záloh na pojistné na důchodové pojištění.

Pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zůstává odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro rok 2010 ve stejné výši jako v roce 2009. OSVČ odvádějí pojistné ve výši 29,2 % na důchodové pojištění a na dobrovolné nemocenské pojištění 1,4 % z vyměřovacího základu.

Od 1. ledna 2010 se pro OSVČ mění výše záloh na pojistné na důchodové pojištění. OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2009 platit minimální zálohy na důchodové pojištění ve výši 1 720 Kč měsíčně. V měsíci podání Přehledu za rok 2009 a následující měsíce platí minimálně 1 731 Kč. Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění bude v případě SVČ hlavní i nadále povinná.

Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu za rok 2009 činit 688 Kč, v měsíci podání Přehledu za rok 2009 a následující měsíce se bude jednat minimálně o 693 Kč. Tento podnikatel bude v roce 2010 povinen platit zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2010 nebo pokud jeho příjem po odpočtu výdajů byl v roce 2009 alespoň 56 532 Kč.

Účast na nemocenském pojištění zůstává u OSVČ nadále dobrovolná. Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Minimální pojistné na nemocenské pojištění u OSVČ vykonávající hlavní i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude činit 56 Kč měsíčně.

Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové pojištění bude činit 50 % daňového základu (podle § 7 ZDP po úpravě podle §§ 5 a 23 ZDP), který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána v roce 2009.

Pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude minimální měsíční vyměřovací základ až do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu 2009, činit 5 889 Kč, pro OSVČ vykonávající vedlejší SVČ pak 2 356 Kč.

V měsíci podání Přehledu za rok 2009 se změní: pro OSVČ hlavní bude činit 5 928 Kč a pro OSVČ vedlejší pak 2 371 Kč.

Zákonné lhůty plnění daňových povinností v roce 2010

7.12.2009 , Zdroj: Česká daňová správa

Jaké jsou konkrétní termíny, které by měli poplatníci a plátci daně vést v patrnosti, aby nedošlo k prodlení při placení daní?

Lhůty pro podání daňových přiznání

Daň Lhůta pro podání přiznání

Daň z přidané hodnoty a spotřební daně Do 25. dne po uplynutí zdaňovacího období

Daň silniční Do konce ledna roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období

Daň z nemovitostí Do konce ledna běžného zdaňovacího období

Daň z příjmů FO Do konce března roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období

Daň z příjmů PO Do konce třetího měsíce po uplynutí zdaňovacího období nebo do konce šestého měsíce po uplynutí zdaňovacího období, jedná-li se o právnickou osobu podléhající povinnému auditu

Daň dědická Do 30 dnů od skončení dědického řízení

Daň darovací Do 30 dnů od rozhodného dne

Daň z převodu nemovitostí Do konce třetího měsíce následujícího po zapsání do katastru nemovitostí

Plátci spotřebních daní

Plátci spotřebních daní, kterým podle zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních“), vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak. Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.

Podle specifických ustanovení zákona o spotřebních daních mohou předkládat daňová přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně také právnické a fyzické osoby mající postavení daňových poplatníků, které nakoupily nebo samy vyrobily a prokazatelně použily minerální oleje pro výrobu tepla (dále jen „topné oleje“) a vybrané minerální oleje pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa (dále jen „zelená nafta“) a které nakoupily nebo samy vyrobily ostatní (technické) benziny a prokazatelně tyto benziny použily jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí.

Spotřební daň (mimo spotřební daně z lihu) je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období a spotřební daň z lihu je splatná do 55. dne po skončení zdaňovacího období, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené celním úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu.

Plátci energetických daní

Plátci energetických daní, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání a zaplatit příslušnou daň do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.

Daňový subjekt, který je povinnou osobou podle § 3a zákona o biopalivech, je povinen do 31. ledna podat Hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu pro dopravní účely za uplynulý kalendářní rok. Ve stejné lhůtě je splatný i poplatek, pokud nebyla podle zákona o biopalivech stanovená povinnost splněna.

Osoby požívající výsad a imunit

Pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a pro vojenské orgány ozbrojených sil působících na území ČR na základě mezinárodní smlouvy platí pro plnění daňových povinností, případně odvodů a vrácení daně speciální úprava v jednotlivých daňových zákonech.

Plátci DPH

S ohledem na změny v oblasti DPH bychom rádi připomněli povinnost podat Souhrnné hlášení, pokud plátce daně uskutečnil dodání zboží, respektive přemístění obchodního majetku do jiného členského státu EU, a nebo pokud plátce poskytl službu s místem plnění v jiném členském státě, jak je upraveno v § 102 zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Vrácení daně z přidané hodnoty v rámci zahraniční pomoci, vrácení daně osobám registrovaným k dani v jiných členských státech nebo vrácení daně zahraničním osobám povinným k dani, které v tuzemsku neuskutečňují ekonomickou činnost, vrácení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží a vrácení daně osobám se zdravotním postižením je upraveno v příslušných ustanoveních dílu 11 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Nabytím účinnosti zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým se novelizuje zákon o dani z přidané hodnoty, bylo založeno právo na tzv. skupinovou registraci plátců. Skupina se podle nového § 95a odst. 2 ZDPH stává plátcem od 1. ledna následujícího roku, pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31. října běžného roku.

Daň z příjmů vybíranou srážkou

Pro daň z příjmů vybíranou srážkou podle zvláštní sazby zpravidla platí povinnost plátce odvést sraženou daň do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy ji byl povinen srazit.

Úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být sraženy jako zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků odvede plátce daně nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž mu povinnost srazit zálohy vznikla.

Změny v nemocenském pojištění od 1. 1. 2010

11.12.2009, Zdroj: ČSSZ

Změny v oblasti nemocenského pojištění, které nastanou od 1. ledna 2010, budou účinné pro období jednoho roku.

Od 1. ledna 2010 se mění některé právní předpisy, které se týkají nemocenského pojištění. Tato úprava dávek nemocenského pojištění má být účinná pouze pro období jednoho roku, to znamená od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010. V roce 2011 se mají podmínky pro nárok a výši jednotlivých dávek vrátit do stavu účinného před touto změnou.

Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu a rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku. K 1. 1. 2010 se změní redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu v závislosti na vývoji výše průměrné mzdy, což ovlivní i mírný nárůst výše dávek. První redukční hranice bude činit 791 Kč, druhá redukční hranice 1 186 Kč a třetí redukční hranice 2 371 Kč.

Změní se procentní sazba pro výpočet nemocenského. Místo stávající odstupňované sazby nemocenského z redukovaného denního vyměřovacího základu ve výši 60 %, 66 % a 72 % bude sazba jednotná ve výši 60 %. Nebude tak již záležet na délce trvání dočasné pracovní neschopnosti, dávka bude po celou dobu vyplácena v jednotné výši. Ke snížení dojde podle přechodného ustanovení od 1. 1. 2010 i u nároků vzniklých před 1. 1. 2010, pokud náležely k 31. 12. 2009 ve vyšší sazbě než 60 %.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) bude činit 60 % (snížení ze stávajících 70 %) z denního vyměřovacího základu, vyplácí se od prvního dne nástupu na PPM. Denní vyměřovací základ se u peněžité pomoci v mateřství bude redukovat do částky první redukční hranice stejně jako u nemocenského a ošetřovného, tedy sazbou ve výši 90 % (nyní se započítává 100 %). Stejná úprava se použije i pro redukci denního vyměřovacího základu při výpočtu vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.

Obdobně jako u nemocenského dojde i u PPM ke snížení výše dávky i u nároků vzniklých před 1. 1. 2010 a trvajících po tomto dni.

Podpůrčí doba u ošetřovného bude začínat až čtvrtým kalendářním dnem trvání potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti a bude poté činit nejdéle 6 nebo 13 kalendářních dnů (nárok osamělého rodiče, který má v trvalé péči dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku), Za první tři kalendářní dny potřeby ošetřování nebudou mít pojištěnci nárok na žádnou dávku.

Labels:


Změny v platbě zdravotního pojištění od 1. 1. 2010

21.12.2009 , Zdroj: VZP

Od 1. 1. 2010 dochází ke sjednocení termínu splatnosti pojistného na zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance. Zvyšuje se také minimální záloha OSVČ.

Všichni plátci pojistného na zdravotní pojištění musí své platby přizpůsobit novému pojetí definice dne platby pojistného. Není to již den odepsání z účtu plátce, ale den připsání částky na účet příjemce. Z dalších změn platných od 1. 1. 2010 se asi největšího počtu plátců týká zvýšení minimálních záloh OSVČ na 1 601 Kč místo dosavadních 1 590 Kč.

Minimální vyměřovací základ OSVČ

Minimální vyměřovací základ OSVČ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2010 činí průměrná měsíční mzda 23 709 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2010 je tudíž 11 854,50 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 601 Kč.

Zálohu ve výši 1 601 Kč musí poprvé za leden 2010 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2010) uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2010 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2008 platily v roce 2009 zálohy nižší než 1 601 Kč, s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ.

Maximální vyměřovací základ OSVČ

Výše maximálního vyměřovacího základu byla novelizována zákonem č. 362/2009 Sb. a od 1. 1. 2010 činí maximální vyměřovací základ OSVČ 72násobek průměrné mzdy, kterou je pro rok 2010 částka 23 709 Kč. Maximální vyměřovací základ v roce 2010 tedy bude činit 1 707 048 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude 142 254 Kč a maximální záloha na pojistné je stanovena na 19 205 Kč. Tato nová maximální výše zálohy na pojistné bude pro OSVČ platná až od měsíce, ve kterém podají nebo by měly podat Přehled za rok 2009.

U OSVČ, které byly v roce 2009 též zaměstnancem a součet vyměřovacích základů ze zaměstnání a vyměřovacího základu ze samostatné výdělečné činnosti dosažených v roce 2009 přesáhl 1 130 640 Kč, se bude při vyúčtování pojistného za rok 2009 postupovat podle ustanovení § 3a odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Znamená to, že se o přesahující částku sníží vyměřovací základ OSVČ, a je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ/y ze zaměstnání.

Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem

Výše zmiňovaný zákon č. 362/2009 Sb. novelizoval mimo jiné i ustanovení § 3c zákona č. 592/1992 Sb., tzn. vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem. Od 1. 1. 2010 se na základě této novelizace stanoví vyměřovací základ pro platbu pojistného státem ve výši 5 355 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát v roce 2010 platit za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, měsíčně pojistné ve výši 723 Kč. Částku vyměřovacího základu může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu následujícího roku.

Kromě samotné platby pojistného státem lze výši tohoto vyměřovacího základu použít jako odpočtu u některých zaměstnanců podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.

Změny vyplývající ze zákona o platebním styku

Dvě důležité změny pro platby zdravotního pojištění přináší zákon č. 285/2009 Sb., který v zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění novelizuje ustanovení § 5 odst. 2 – Odvod pojistného za zaměstnance a § 17 – Způsob placení pojistného. Tato novelizace vstoupí v platnost 1. 1. 2010.

Zaměstnavatel platí pojistné na zdravotní pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce a od 1. 1. 2010 je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Splatnost tedy již nebude záviset na dni výplaty mezd. Pro zaměstnavatele tím dochází ke sjednocení termínu splatnosti pojistného na zdravotní pojištění a sociální pojištění.

K zásadní změně, která se týká všech plátců pojistného, došlo v definici dne, který se považuje za den platby pojistného. Za den platby pojistného již nebude považován den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, ale po 1. 1. 2010 to bude den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny. Stejný postup je i při platbách pojistného poštovní poukázkou (tzv. složenkou). V těchto případech je posun ještě výraznější, protože držitel poštovní licence (tj. Česká pošta) je povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal, a ten je povinen ji převést na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne.

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Subscribe to Posts [Atom]