5.24.2010
OSVČ a nárok na starobní důchod
3.3.2010, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Podnikatelé často nevědí, jaké podmínky je třeba splnit, aby jim vznikl nárok na starobní důchod.
Aby osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) dostala důchod, musí dodržet stejné podmínky jako zaměstnanec - dosáhnout důchodový věk a získat potřebnou dobu pojištění. Také výpočet důchodu probíhá stejně jako u zaměstnanců, liší se pouze způsob platby pojistného na důchodové pojištění. Za zaměstnance platí pojistné zaměstnavatel.
Pro výpočet důchodu je rozhodný osobní vyměřovací základ pojištěnce, který se stanoví jako průměr vyměřovacích základů za rozhodné období. Rozhodným obdobím pro OSVČ jsou roční vyměřovací základy, ze kterých bylo za dané roky zaplaceno pojistné na důchodové pojištění. Vyměřovací základy se násobí koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, který každoročně stanovuje vláda svým nařízením.
Průměr vyměřovacích základů neovlivňuje výši důchodu v plném rozsahu. Například pro rok 2010 se částka do 10 500 Kč hodnotí plně, z částky od 10 500 Kč do 27 000 Kč se hodnotí 30 % a z částky nad 27 000 Kč pouze 10%.
Starobní důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra, stejná pro všechny druhy důchodů, v roce 2010 činí 2 170 Kč měsíčně. Procentní výměra odpovídá délce doby pojištění a výši vyměřovacích základů v rozhodném období.
Žádost o starobní důchod podává OSVČ sama, nebo v případě nepříznivého zdravotního stavu ji může se souhlasem OSVČ podat i rodinný příslušník, nebo na základě plné moci také zmocněnec. Žádost sepisují příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze Pražská a v Brně Městská správa – OSSZ/PSSZ/MSSZ) podle místa trvalého pobytu. Při podání žádosti o starobní důchod si žadatel rovněž zvolí způsob výplaty důchodu, který lze kdykoliv později změnit, a to bezhotovostně na bankovní účet klienta, v hotovosti prostřednictvím České pošty a také do ústavu sociální péče.
O žádosti rozhodne a starobní důchod spočítá ústředí ČSSZ, kde jsou soustředěny podklady, ze kterých se důchody stanovují. Každý žadatel obdrží z ústředí ČSSZ písemné rozhodnutí o přiznání a výši důchodu nebo o zamítnutí žádosti.
Přehled o dobách pojištění, které o klientech eviduje ČSSZ, lze získat z Informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP). Obsahuje kromě dob důchodového pojištění, popřípadě náhradních dob pojištění, přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob. Dobu pojištění OSVČ předává příslušná OSSZ do centrální evidence ČSSZ. Tyto údaje posílá zpravidla po uplynutí dvou let po odevzdání Přehledu o výši příjmů a výdajů za příslušný kalendářní rok. O zaslání IOLDP může každý klient požádat 1 x ročně ústředí ČSSZ. ČSSZ mu ho zašle do 90 dnů od doručení žádosti. Ta musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno a příjmení (rodné příjmení) a adresu, na kterou bude informativní list zaslán. Lze ji poslat buď písemně na adresu ústředí ČSSZ, odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5, nebo elektronicky, s elektronickým podpisem (tj. zaručeným kvalifikovaným certifikátem).
Pokud OSVČ dostává řádný starobní důchod, může dál vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. V případě „předčasného“ starobního důchodu, do dosažení důchodového věku, náleží jeho výplata pouze v případě, že samostatná výdělečná činnost není vykonávána v rozsahu zakládajícím povinnou účast na důchodovém pojištění. V praxi to znamená, že nepřekročí rozhodnou částku, která pro rok 2010 činí 56 901 Kč, poníženou o 4 742 Kč za každý celý kalendářní měsíc, kdy nebyla vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána nebo byly pobírány dávky z nemocenského pojištění OSVČ.
Příklad: Výpočet starobního důchodu
Muž narozený 15. 1. 1948 požádal o řádný starobní důchod (podle zák. § 29 č. 155/1995 Sb.). Jeho důchodový věk je 62 let. Tohoto věku dosáhl 15. 3. 2010 a do této doby získal celkem 45 roků pojištění, z toho je 15 let, kdy si odváděl důchodové pojištění jako OSVČ. Pro výpočet starobního důchodu nehraje roli to, zda byl muž důchodově pojištěn v zaměstnání nebo jako OSVČ. Osobní vyměřovací základ (OVZ) za rozhodné období 1986–2009 činí 23 890 Kč. Výpočtový základ se stanoví z OVZ 23 890 Kč následujícím způsobem:
• částka 10 500 Kč náleží v plné výši,• k této částce se přičte 30 % rozdílu mezi částkou 23 890 Kč a částkou 10 500 Kč (13 390 Kč)
(2. redukční hranice je 27 000 Kč) = 30 % z 13 390 Kč – tj. 4 017 Kč.
Výpočtový základ činí celkem 14 517 Kč (10 500 Kč + 4 017 Kč). Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tzn., že za 45 let pojištění činí procentní výměra starobního důchodu 67,5 % výpočtového základu – tj. 9 799 Kč (zaokrouhleno na celé Kč nahoru). Spolu se základní výměrou 2 170 Kč bude starobní důchod celkem ve výši 11 969 Kč.
OSVČ - výpočet zálohy na pojistné na důchodové pojištění
31.3.2010, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Při výpočtu záloh na důchodové pojištění hraje důležitou roli skutečnost, jestli OSVČ vykonávala hlavní nebo vedlejší výdělečnou činnost.
OSVČ vykonávala po celý rok 2009 hlavní SVČ. Daňový základ byl 190 000 Kč. Nejdřív se vypočítá měsíční vyměřovací základ: (190 000 Kč x 50 %) : 12 kalendářních měsíců = 7 916,66 Kč, který se zaokrouhlí směrem nahoru. Z něj se vypočítá výše zálohy na pojistné:
7 917 Kč x 29,2 % = 2 311,76 Kč (zaokrouhleno na celé Kč nahoru, tj. 2 312 Kč). Po podání Přehledu za rok 2009 bude OSVČ, vykonávající hlavní SVČ, platit měsíční zálohu na pojistné na důchodové pojištění ve výši 2 312 Kč.
OSVČ vykonávala po celý rok 2009 vedlejší SVČ. Daňový základ byl 56 700 Kč. Nejdřív se vypočítá měsíční vyměřovací základ: (56 700 Kč x 50 %) : 12 kalendářních měsíců = 2 362,5 Kč, který je nižší než zákonné minimum, a proto se stanoví ve výši 2 371 Kč. Výpočet výše zálohy na pojistné: 2 371 Kč x 29,2 % = 692,33 Kč, po zaokrouhlení na celé Kč nahoru, činí záloha 693 Kč. Od měsíce podání Přehledu za rok 2009 bude OSVČ, vykonávající vedlejší SVČ, platit měsíční zálohu na pojistné na důchodové pojištění ve výši 693 Kč.
Pro úplnost aktuální informace: Nejpozději do pátku 30. dubna 2010 musí každá OSVČ, která alespoň část roku 2009 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost a jejíž daňové přiznání nezpracovává daňový poradce, podat Přehled o příjmech a výdajích za rok 2009.
Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce a OSVČ tuto skutečnost doloží u místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení či Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ/PSSZ/MSSZ), nejpozději do 30. dubna 2010, posunuje se termín podání přehledu na 30. červenec 2010.
Zálohy na zdravotní pojištění
8.2.2010 , Zdroj: VZP
Zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu hradí nadpoloviční většina osob samostatně výdělečně činných.
Tito podnikatelé plus ti, kteří platili vloni zálohy sice vyšší, než byla minimální záloha pro rok 2009 (1 590 Kč), ale nižší, než je minimální záloha stanovená pro rok 2010 (1 601 Kč), musí již od ledna platit zálohy ve výši 1 601 Kč.
Zálohu ve výši minimálně 1 601 Kč musí poprvé za leden 2010 uhradit všechny osoby samostatně výdělečně činné s výjimkou těch, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ. Jedná se tedy o OSVČ:
· které podle „Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné za rok 2008“ platily v roce 2009 zálohy nižší než 1 601 Kč,
· které zahajují v roce 2010 samostatnou výdělečnou činnost.
Pro OSVČ je minimálním vyměřovacím základem dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství se pro účely zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.
Podle nařízení vlády č. 339/2009 Sb. ze dne 16. září 2009 je výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2008 stanovena na 23 280 Kč a výše přepočítacího koeficientu činí 1,0184. Součinem vypočtená částka průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství se zaokrouhluje na celé koruny nahoru – pro rok 2010 se tedy počítá s průměrnou mzdou ve výši 23 709 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2010 je tudíž 11 854,50 Kč (50 %). Z toho minimální měsíční záloha na pojistné (13,5 %) je po zaokrouhlení rovna částce 1 601 Kč. Připomínáme, že posledním dnem splatnosti zálohy za leden 2010 je 8. 2. 2010.
Zálohy stanovené ze skutečného příjmu po odpočtu výdajů dosaženého v roce 2009 budou OSVČ platit poprvé za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán zdravotní pojišťovně přehled o příjmech a výdajích. I v tom případě – platí-li pro ně minimální vyměřovací základ – musí činit záloha na pojistné minimálně 1 601 Kč.
Téměř čtvrtina OSVČ má stanovenu nulovou zálohu. Obvykle jde o lidi, kteří jsou zaměstnáni a samostatná výdělečná činnost je vedlejším zdrojem jejich příjmů. Nevztahuje se na ně tedy povinnost dodržet minimální vyměřovací základ a nemusí ani platit zálohy. Asi desetina OSVČ hradí zálohy vyšší než nulové a nižší než minimální, méně než desetina OSVČ hradí zálohy vyšší než minimální a nižší než maximální. Přes tři tisíce podnikatelů hradí zálohy v maximální možné výši – v roce 2009 to bylo 12 720 Kč měsíčně. I výše maximální zálohy se v roce 2010 mění. Od 1. 1. 2010 činí maximální roční vyměřovací základ 72násobek průměrné mzdy (dosud to byl 48násobek). Maximální záloha na pojistné je tedy stanovena na 19 205 Kč. Poprvé se platí za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán zdravotní pojišťovně přehled o příjmech a výdajích OSVČ.
Labels: Zdravotní pojištění
Informace daňovým subjektům k řešení důsledků povodní z pohledu daní
(19.5.2010)
V souvislosti s živelnou pohromou (povodně a záplavy), která zasáhla území ČR v květnu 2010 Česká daňová správa sděluje:
- V důsledku této skutečnosti budou správci daně postupovat obdobně jako při řešení důsledků povodní v roce 2002 a 2009, tedy vstřícně a ve vzájemné součinnosti s povodněmi či záplavami postiženými fyzickými a právnickými osobami. Předpokladem k takovému postupu je neprodlené oznámení o postižení povodní nebo záplavou místně příslušnému finančnímu úřadu.
- S ohledem na blížící se lhůtu k podání daňových přiznání fyzických a právnických osob za rok 2009 (30. 6. 2010) mohou povodněmi či záplavami postižené osoby požádat svého správce daně o prodloužení lhůty k podání daňového přiznání.
- V případě pozdního podání daňového přiznání správce daně přihlédne k vzniklým a oznámeným okolnostem a upustí od zvýšení daně za pozdní podání přiznání.
- V případě hrozícího prodlení s placením daní a záloh na daň, je možné podat žádost správci daně o posečkání s placením daně z příjmů nebo o její zaplacení ve splátkách. Správce daně může zálohy na daň na žádost stanovit jinak, popřípadě zcela od nich upustit.
- Povodněmi či záplavami postižené fyzické a právnické osoby budou osvobozeny od správních poplatků souvisejících s úkony v daňovém řízení.
- Poskytnuté dary, o které je možné snížit základ daně, lze poskytnout povodněmi či záplavami postiženým osobám prostřednictvím pořadatelů veřejných sbírek.
- Finanční a jiné dary poskytované v souvislosti s postižením povodněmi jsou osvobozeny od daně darovací. (Jde o úplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely a bezúplatnému nabytí majetku z veřejných sbírek).
- Případné sankce plynoucí z neplnění placení daní budou povodněmi či záplavami postiženým osobám prominuty dle pokynu D-330.
- Ministerstvo financí může na žádost povodněmi či záplavami postižené osoby zcela nebo částečně prominout daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí při řešení důsledků živelních pohrom a jiných mimořádných hromadných událostí z důvodu odstranění tvrdosti.
- Obec při řešení důsledků živelních pohrom může zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitostí na svém území obecně závaznou vyhláškou nemovitosti dotčené živelnou pohromou, a to nejdéle na dobu 5 let, přičemž toto osvobození lze stanovit také za již uplynulé zdaňovací období. Obecně závazná vyhláška, kterou obec osvobození stanoví, musí být vydána tak, aby nabyla účinnosti do 31. 3. roku následujícího po zdaňovacím období, v němž k živelní pohromě došlo. Pokud poplatník uplatňuje nárok na uvedené osvobození za již uplynulé zdaňovací období, případně na aktuální zdaňovací období, avšak po termínu pro podání daňového přiznání, uplatní nárok na osvobození v dodatečném daňovém přiznání.
- Částka daru formou dárcovské SMS (DMS) nepodléhá DPH.
- Informace pro poplatníky daně silniční - vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice, jsou předmětem daně bez ohledu na to, zda jsou nebo mohou být skutečně používána k podnikání. Aby nebyla předmětem daně silniční, musí být vyřazena z registru silničních vozidel.
Podvodné vylákání dávek nemocenského je trestné, navíc se na něj vždy přijde
Labels: Sociální pojištění
5.17.2010
Překlasifikace příjmů osvobozených od daně (členských příspěvků) na příjmy zdanitelné u občanského sdružení poskytujícího bezdrátové připojení k int.
Kontrolované občanské sdružení ve svých daňových přiznáních k dani z příjmů právnických osob veškeré své příjmy vykazovalo jako příjmy od daně osvobozené ve smyslu ustanovení § 19 odst.1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o daních z příjmů“), neboť je považovalo za platby členských příspěvků od svých členů.
Občanské sdružení sice nebylo založeno nebo zřízeno za účelem podnikání, přesto správce daně v průběhu kontroly zjistil, že kromě poskytování připojení k internetu a technické podpory – instalace přípojky a poskytnutí služeb – telefon a přístup na internet, neposkytovalo svým členům žádnou jinou, stanovami vymezenou činnost.
Dále bylo správcem daně na základě předložených dokladů ke kontrole, vystavených výzev k součinnosti třetích osob na vybrané členy sdružení a dožádáním na finanční úřady místně příslušné vybraným členům tohoto občanského sdružení zjištěno, že ani samotní členové tohoto sdružení nepovažují jimi placené částky občanskému sdružení za členský příspěvek, ale za platby za přijaté služby – resp. platby za připojení k internetu.
Dále bylo zjištěno, že členskou základnu občanského sdružení lze rozdělit do čtyř skupin.
První skupinu tvoří tzv. běžní uživatelé, většinou nepodnikající soukromé osoby, kteří se sdružením uzavřeli smluvní vztah na základě přihlášky člena a poplatky za připojení k internetu (dle sdružení členské příspěvky) nebyly těmto členům fakturovány, ale tito členové je platili měsíčně na bankovní účet sdružení. Měsíční platby byly odvislé od garantované rychlosti připojení. Z předložených výpisů z účtu však bylo zřejmé, že tito členové nepovažovali platby za internet za členské příspěvky, neboť do zprávy pro příjemce při platebním styku byly uváděny např. tato slovní spojení: tarif home do konce roku, internet, platba za internet, poplatek za internet apod.
Druhou skupinu tvoří členové, kteří se sdružením uzavřeli smluvní vztah na základě přihlášky člena a poplatky za připojení k internetu (dle sdružení členské příspěvky) byly těmto členům vyúčtovány na základě faktur vystavených občanským sdružením, kde předmětem fakturace bylo: připojení k síti (internet) za měsíc, nikoliv fakturace členských příspěvků. Tito členové uplatňovali platby za připojení k internetu jako položku zcela daňově účinnou (účtovanou na účet 518 – služby), případně za částečný výdaj ovlivňující základ daně, a to v případech, kdy tento člen sdružení používal internet i pro soukromé účely, jak vyplynulo z odpovědí na dožádání a výzvy k součinnosti.
Třetí skupinu tvoří členové, kteří se sdružením uzavřeli smluvní vztah na základě smlouvy sepsané ve smyslu § 269 odst.2 obchodního zákoníku, kde předmětem smlouvy nebyla úhrada členských příspěvků, ale poskytování síťového připojení spolu s poskytnutím servisních podmínek a poplatky za připojení k internetu (dle sdružení členské příspěvky) byly těmto členům vyúčtovávány na základě faktur vystavených občanským sdružením, kde předmětem fakturace bylo: připojení k síti (internet) za měsíc, nikoliv fakturace členských příspěvků. Tito členové uplatňovali platby za připojení k internetu jako položku zcela daňově účinnou (účtovanou na účet 518 – služby), jak vyplynulo z odpovědí na dožádání a výzvy k součinnosti.
Čtvrtou skupinu tvoří členové, kteří sdružení poskytují prostory pro umístění přípojných bodů. S těmito členy byly uzavřeny smlouvy o nájmu nebytových prostor, kde se na jedné straně zavázalo občanské sdružení (nájemce) hradit pronajímateli za užívání prostor roční nájemné, na druhé straně se nájemce touto smlouvou zavázal po dobu platnosti a účinnosti této nájemní smlouvy poskytnout pronajímateli připojení k internetu (konektivitu) s garantovanou rychlostí za sjednanou cenu. Opět zde nebyla žádná zmínka o tom, že by se jednalo o úhrady členských příspěvků.
Správce daně proto přijaté platby od jednotlivých členů občanského sdružení nevyhodnotil jako platby členských příspěvků, které jsou od daně z příjmů osvobozené ve smyslu § 19 odst.1 písm. a) zákona o daních z příjmů, ale vyhodnotil je jako platby za poskytnutí služeb v běžných obchodních vztazích, neboť v případě pouhého poskytování připojení k internetu, a to za ceny rozdílné v závislosti na rychlosti připojení, se nejedná o příspěvek za členství v občanském sdružení, ale o poskytnutí služby – poskytnutí připojení k internetu, která je zařazena ve standardní klasifikaci produkce v telekomunikačních službách pod číslem 64.20.18 Služby související s poskytováním přístupu na internet, resp. se jedná o běžnou komerční činnost občanského sdružení, z níž příjmy jsou předmětem daně z příjmů právnických osob dle ustanovení § 18 odst.1 zákona o daních z příjmů.
Správce daně tak konstatoval porušení ustanovení § 18 odst.1 a § 19 odst.1 písm. a) zákona o daních z příjmů.
Výsledkem provedené kontroly byla dodatečně doměřená daň z příjmů ve výši 234.000,- Kč za všechna tři kontrolovaná zdaňovací období.
Závěry správce daně učiněné v průběhu kontroly daně z příjmů právnických osob měly rovněž dopad na daň z přidané hodnoty, neboť překlasifikací úplat za údajné členské příspěvky, které jsou ve smyslu ustanovení § 61 písm.a) zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen zákon o DPH) osvobozeny od daně bez nároku na odpočet a nezapočítávají se do obratu rozhodného pro registraci k dani z přidané hodnoty, na úplaty za poskytnutí služeb, které jsou předmětem daně z přidané hodnoty dle ustanovení par.2 odst.1 písm.b) zákona o DPH a započítávají se do obratu rozhodného pro registraci k dani z přidané hodnoty, vznikla občanskému sdružení povinnost se registrovat k této dani.
S ohledem na skutečnost, že došlo ze strany občanského sdružení k pozdní registraci k DPH, než jak stanoví zákon, stanovil správce daně v souladu s ustanovením § 98 odst. 1 zákona o DPH občanskému sdružení náhradu za neuplatnění daně při nesplnění zákonné registrační povinnosti za zdanitelná plnění, která byla uskutečněna bez daně, a to ve výši zhruba 730.000,- Kč.
Kontrolované občanské sdružení uznalo svá pochybení a požádalo správce daně o zaplacení nedoplatku ve splátkách.
Daň z příjmů fyzických osob a daň z přidané hodnoty - vystavování faktur a nepodání daňového přiznání
Na základě dožádání z jiného finančního úřadu a následné svědecké výpovědi bylo zjištěno, že daňový subjekt fyzická osoba plátce daně vystavoval v roce 2006 faktury, uskutečňoval zdanitelná plnění a nepodal daňová přiznání na DPFO ani za jednotlivá zdaňovací období roku 2006 k DPH. Správce daně zahájil daňovou kontrolu DPFO a DPH roku 2006. Při kontrole bylo zjištěno, že daňový subjekt vystavoval faktury a uskutečňoval plnění i v roce 2007 a opět nepodával správci daně daňová přiznání. Správcem daně byly zaslány výzvy, daňový subjekt ani na základě těchto výzev daňová přiznání nepodal. Správce daně zahájil daňovou kontrolu DPFO a DPH roku 2007 a na DPFO doměřil všechny zjištěné vystavené a uhrazené faktury. Správce daně doměřil za rok 2006 daň z příjmů fyzických osob ve výši 170. 140,- Kč, za rok 2007 byla stanovena daň z příjmů fyzických osob dle pomůcek v souladu s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů ve výši 349.052,- Kč. Na dani z přidané hodnoty správce daně doměřil za rok 2006 a 2007 celkovou částku 593.943,- Kč. Daňový subjekt se neodvolal. Správce daně podal na daňový subjekt trestní oznámení.
Daň z příjmů právnických osob - nesprávné uplatnění odčitatelných položek od základu daně
Daňovým subjektem byly v roce 2006 uplatněny náklady, u kterých nebylo prokázáno, že se jedná o náklady na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, v jednom případě nebyl náklad uplatněn ve věcné a časové souvislosti s kontrolovaným zdaňovacím období. Dále se jednalo o tvorbu opravných položek v rozporu se zákonem o rezervách (tvorba OP k promlčeným pohledávkám a k pohledávce vzniklé mezi spojenými osobami) a o uplatnění nákladu mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti. Z největší části byl doměrek tvořen chybným uplatněním odečtu dle § 34 odst. 7 ZDP. Jednalo se o položky odčitatelné od základu daně dle § 34 odst. 3 (10% vstupní ceny hmotného majetku, 30% nákladů na výuku žáků ve studijních a učebních oborech), vzniklých v letech 2000 – 2004. Takto vzniklý odečet může být uplatněn v nejbližším zdaňovacím období, kdy daňový subjekt vykáže základ daně. Z podaných daňových přiznání bylo zjištěno, že daňový subjekt vykázal dostatečný základ daně již v roce 2003 a 2004, proto odečet mohl být uplatněn již v těchto letech. Posledním nedostatkem bylo uplatnění nákladů vynaložených na provoz středního odborného učiliště v rozporu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j ) bod 3 ZDP a v návaznosti na tyto náklady uplatnění odečtu v rozporu s ustanovením § 34 odst. 3 ZDP (30% nákladů vynaložených dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 na výuku žáků ve studijních a učebních oborech SOU). Správce daně doměřil za rok 2006 daň z příjmů právnických osob ve výši 1,051.680,- Kč. Daňový subjekt se neodvolal.
Daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty – nepodané daňové přiznání
Správce daně provedl daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2006 a současně daňovou kontrolu daně z přidané hodnoty za zdaňovací období I. čtvrtletí 2006.
Kontrolovaná obchodní společnost s r. o. v likvidaci se zabývala obchodem s hutním materiálem a nepodala daňová přiznání k DPPO za zdaňovací období roku 2006 a k DPH za zdaňovací období I. čtvrtletí 2006. Z moci úřední byl daňovému subjektu vyměřen předpoklad přiznání na daň ve výši 0,00 Kč.
Na základě jiného daňového řízení se správci daně podařilo získat důkazní prostředky – faktury, vydané touto obchodní společností a dále výpis z bankovního účtu daňového subjektu, na který byly vydané faktury odběratelem uhrazeny.
Daňový subjekt tyto vydané faktury nezahrnul do svých výnosů ani do základu daně a z těchto daňových dokladů nebyla odvedena daň z přidané hodnoty na výstupu.
Celkové nepřiznané výnosy činily v základu daně 1,598.271,- Kč, nepřiznaná daň z příjmů právnických osob ve výši 24% činila 383.520,- Kč. Dále nebyla odvedena DPH na výstupu ve výši 303.672,- Kč (ZD = 1,598.271,- Kč).
Na daňový subjekt bylo podáno trestní oznámení.
Nepřiznaná uskutečněná zdanitelná plnění na DPH a DPFO
Správce daně obdržel dožádání na prověření faktur vydaných u nám místně příslušného daňového subjektu, který se zabývá stavební činností. Z údajů v ADIS správce daně zjistil, že daňový subjekt v jednotlivých zdaňovacích obdobích přiznal v podaných přiznáních k DPH nižší daň na výstupu, než jaká byla uvedena na daňových dokladech, jež byly předmětem dožádání. Dále bylo zjištěno, že na daňových dokladech jsou uvedeny jiné účty, než které daňový subjekt nahlásil na finanční úřad. Daňový subjekt byl předvolán k výpovědi svědka. Byla zaslána výzva k součinnosti třetích osob na peněžní ústavy, u nichž byly vedeny účty, na dožádaných fakturách uvedené. Správce daně požadoval v rámci vyhledávací činnosti zaslat výpisy z účtu i za předchozí zdaňovací období. S daňovým subjektem byla zahájena kontrola DPH za zdaňovací období, která byla na daňových dokladech uvedena. Při zahájení daňové kontroly předložil daňový subjekt ke kontrole faktury vydané, ale pouze ty, na nichž byl uveden bankovní účet, který je na finančním úřadě nahlášen. Jednalo se o totožnou číselnou řadu faktur vydaných jako na dožádaných fakturách, ovšem byly vystaveny pro jiné odběratele. Faktury, které byly předmětem dožádání, k daňové kontrole předloženy nebyly. Z obdržených odpovědí na výzvy k součinnosti od peněžních ústavů správce daně zjistil:
- daňový subjekt ke své podnikatelské činnosti používal i další účty, které byly vedeny jak na jeho osobu, tak i na osoby jiné
- na tyto účty byly zasílány výhradně platby přijaté od daňového subjektu z přijatého dožádání, a to již od roku 2007
Daňová kontrola byla okamžitě rozšířena na DPH o další zdaňovací období a současně byla zahájena kontrola daně z příjmů fyzických osob.
Poté byla provedena svědecká výpověď, daňový subjekt potvrdil uskutečnění zdanitelných plnění a přijetí fakturovaných částek, které byly předmětem dožádání.
V průběhu daňové kontroly daňový subjekt přiznal uskutečnění zdanitelných plnění, které byly fakturovány druhou číselnou řadou na dožadovaný daňový subjekt, předložil veškeré faktury. Z těchto dalších faktur byly zjištěny další účty, na které byly zasílány úhrady za jeho uskutečněná zdanitelná plnění, na všechny byly zaslány výzvy k součinnosti třetích osob. Opět se jednalo o účty vedené jak na jméno daňového subjektu tak i na jména osob jiných. Poté bylo s daňovým subjektem vždy odsouhlaseno, že se jedná o příjmy za jeho uskutečněná zdanitelná plnění. Celkem doměřeno na DPH - daň na výstupu za zdaňovací období roku 2007 až 2009 Kč 3,157.326,-.
Celkem doměřeno na DPFO za zdaňovací období roku 2007 až 2008 Kč 2,407.746,- .
Daňový subjekt se neodvolal. Správce daně bude podávat na daňový subjekt trestní oznámení.
Labels: Daňová kontrola
Dotace – daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí
Kontrolou znaleckých posudků na dani z převodu nemovitostí jsou trvale zjišťovány nedostatky.
Finančnímu úřadu bylo podáno přiznání k dani z převodu nemovitostí ve věci kupní smlouvy. Součástí daňového přiznání byl znalecký posudek o ceně zjištěné převáděné nemovitosti, která činila 3,876.770,- Kč. Cena sjednaná byla nižší, proto cena zjištěná sloužila jako základ daně. Daňovou povinnost si daňový subjekt vypočetl ve výši 116.304,- Kč.
Při kontrole předloženého znaleckého posudku však správce daně zjistil, že předložený znalecký posudek byl zpracovaný ke dni 17. 10. 2001. Právní účinky kupní smlouvy však nastaly až dnem 25. 2. 2009. Znalecký posudek tak byl vypracován podle neúčinného podzákonného právního předpisu. Proto správce daně zahájil vytýkací řízení a vyzval daňový subjekt k předložení správného znaleckého posudku. Daňový subjekt na základě této výzvy předložil opravený znalecký posudek, podle něhož cena zjištěná činila 7,643.080,- Kč. Vzhledem k uvedeným zjištěním byla daňová povinnost vyměřena ve výši 229.293,- Kč. Daň z převodu nemovitostí se tak zvýšila o částku 112.989,- Kč.
Současný stav: Doměřenou daňovou povinnost daňový subjekt již uhradil.
V dalším případě byly předmětem kupní smlouvy pozemkové parcely. Kupní cena byla účastníky kupní smlouvy sjednána ve výši 3,028.000,- Kč. Daňový subjekt při výpočtu daně z převodu nemovitostí vycházel z ceny sjednané v kupní smlouvě. Vypočtenou daň ve výši 90.840,- Kč zaplatil v zákonné lhůtě.
V průběhu daňového řízení bylo zjištěno, že na některých pozemcích jsou trvalé porosty. Proto byl daňový subjekt byl vyzván k doplnění daňové přiznání o znalecký posudek. V předloženém znaleckém posudku byly oceněny pouze pozemkové parcely s trvalými porosty. Ocenění ostatních převáděných pozemkových parcel provedl správce daně. Cena zjištěná převáděných nemovitostí činí 6.140.420,- Kč. Daňový subjekt byl seznámen s postupem ocenění a výslednou cenou zjištěnou převáděných nemovitostí a se závěrem zprávy souhlasil. Daňová povinnost se z částky 90.840,- Kč zvýšila na částku 184.215,- Kč.
Současný stav: Doměrek daně z převodu nemovitostí ve výši 93.375,- Kč byl zaplacen po obdržení platebního výměru.
Dále byla předmětem zdanění Smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem, která měla sloužit k zajištění úvěru ve výši 16,733.700,- Kč a zajistit budoucí pohledávku až do částky 25,100.550,- Kč. Cena zjištěná ze znaleckého posudku, která je v tomto případě i základem daně z převodu nemovitostí byla stanovena pouze na částku 10,616.980,- Kč.
Správce daně nalezl ve své databázi původní znalecký posudek použitý při nabytí nemovitostí a zjistil, že hodnota stejných nemovitostí v roce 2008 byla stanovena na částku 13,829.570,- Kč. Původní a nový posudek byl každý vyhotoven jiným znalcem a údaje uvedené v posudcích se lišily. Správce daně využil místních znalostí a prověřil údaje uváděné ve znaleckém posudku s údaji z územního plánu. Znalecký posudek byl opraven a nově stanovena cena zjištěná ve výši 13,095.920,- Kč.
Daň z převodu nemovitostí byla vyměřena v částce 392.880,- Kč tj. o 74.370,- Kč více než bylo uvedeno v daňovém přiznání.
Současný stav: Daň byla uhrazena. Odvod ani penále nebyly Ministerstvem financí prominuty.
Daň z příjmů právnických osob – neprokázané náklady
Správce daně provedl daňovou kontrolu za zdaňovací období roku 2006 a 2007 u daňového subjektu. Předmět podnikání daňového subjektu je stavební činnost.
Podnětem k provedení shora uvedené daňové kontroly byly informace získané při kontrole dotace poskytnuté ze státního rozpočtu jinému daňovému subjektu.
Daňový subjekt při daňové kontrole předložil knihu analytické evidence účtové třídy nákladů a výnosů a obratovou předvahu. Doklady prokazující skutečnosti zaúčtované v účetnictví a uplatněné v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2006 a 2007 (např. vydané a přijaté faktury, příjmové a výdajové pokladní doklady) nebyly předloženy ani po výzvě správce daně. Daňovou kontrolou bylo zjištěno, že kontrolovaný daňový subjekt zahrnul do nákladů na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů částky za pomocné a stavební práce od nekontaktních dodavatelů v celkové výši 13,141.689,- Kč za rok 2006 a 22,325.813,- Kč za rok 2007. Daňový subjekt na výzvu správce daně k prokázání daňové účinnosti uplatněných nákladů nenavrhl žádné další důkazní prostředky. Proto správce daně doměřil daň z příjmů právnických osob za rok 2006 ve výši 3,153.840,- Kč a za rok 2007 ve výši 5,358.240,- Kč.
Správce daně ve zprávě o daňové kontrole konstatoval, že daňový subjekt neunesl důkazní břemeno ve smyslu zákona o správě daní a poplatků. Náklady proto vyhodnotil jako neprokázané.
Dle navazujících řízení bylo zjištěno, že kontrolovaná společnost byla zapojena do řetězce společností, které prováděly práce pro konečného odběratele, a to na stavební akci čerpající dotace ze státního rozpočtu. Na bývalého jednatele kontrolovaného daňového subjektu bylo podáno oznámení na Policii ČR o podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné dávky.
Současný stav: Dodatečné platební výměry jsou v právní moci.
Labels: Daňová kontrola
Daň z příjmů fyzických osob – doměření daně
Daňový subjekt (fyzická osoba) v kontrolovaném období roku 2005, 2006 a 2007 prováděl zahraniční obchodní činnost (mimo jiné aktivity) jménem společnosti „X“ registrované v USA. Tato činnost spočívala v nákupu a prodeji kancelářského zboží prostřednictvím svobodných celních skladů na území ČR. V rámci této činnosti daňový subjekt disponoval na základě plné moci s finančními prostředky na bankovních účtech zřízených u banky v ČR na majitele, tj. společnost „X“. K předmětné obchodní činnosti se společností „X“ kontrolovaný daňový subjekt sdělil, že se jedná o obchodní vztah, kdy společnost „X“ (jako výhradní zástupce) dodává kancelářské potřeby do Ruska, kde je jejím odběratelem dlouholetý partner našeho daňového subjektu společnost „Y“, pro kterého kontrolovaný daňový subjekt zajišťuje dopravní a logistické služby. Pokud daňový subjekt obdrží od společnosti „X“ nebo ruského odběratele zprávu, že u několika evropských výrobců je zboží připraveno k odběru, zajistí dopravu z jednotlivých zemí do svobodné celní zóny v ČR, zboží zkompletuje do jednoho kamionu, zajistí proclení a odeslání do Ruska či na Ukrajinu. Zisk daňového subjektu spočívá v navýšení ceny za dopravu konečnému odběrateli. Odběratel v Rusku zaplatí za zboží společnosti „X“ a našemu daňovému subjektu za služby. Společnost „X“ zaplatí dodavatelům – evropským výrobcům. Tyto platby na základě dispozičního práva prováděl náš daňový subjekt přes účty společnosti „X“ u naší banky. Kontrolovaný daňový subjekt dále uvedl, že jeho odměnu za tuto činnost představují také bezúročné půjčky od společnosti „X“. Daňový subjekt vybíral peníze z účtu společnosti „X“ v hotovosti a dosud žádnou částku nevracel. Když banka bez uvedení důvodu vypověděla smlouvu o vedení účtů společnosti „X“, daňový subjekt provedl výběr zůstatku peněz a uvádí, že tyto prostředky v plné výši předal společnosti „X“.
V průběhu dokazování v rámci daňové kontroly dokládanými listinami daňový subjekt neprokázal nezvratně svá tvrzení o existenci dohody o půjčkách a předání zůstatku hotovosti ze zrušeného účtu společnosti „X“, odmítl uvést jména osob dle něho angažovaných při poskytnutí půjček či přebírání peněz a nemá ani konkrétní informace o svém obchodním partnerovi – společnosti „X“.
Vzhledem ke skutečnosti, že formální, průkazně nedoložená a rozporná tvrzení daňového subjektu v daňovém řízení neobstála a daňový subjekt nesplnil povinnost předkládat doklady a jiné důkazní prostředky rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti, správce daně učinil závěr, v němž konstatoval, že se v předmětné věci jednalo o příjmy, o které měl být základ daně ve zdaňovacích obdobích roků 2005, 2006 a 2007 zvýšen o 13,688.650,- Kč. Pravomocně doměřená daň z příjmů za tato tři období činí v součtu 4,340.788,- Kč.
Labels: Daňová kontrola
Daň z příjmů fyzických osob– dodatečné vyměření daně
Správce daně provedl daňovou kontrolu za zdaňovací období roku 2007 u daňového subjektu, který se správcem daně dlouhodobě nespolupracoval. Předmětem podnikání daňového subjektu je truhlářství a podlahářství. Po zahájení daňové kontroly uvedl daňový subjekt do protokolu, že nevedl daňovou evidenci a tu, kterou předkládá ke kontrole, zpracoval dodatečně. O úplnosti této evidence měl správce daně pochybnosti a to např. i vzhledem ke skutečnostem, že nebyla provedena inventura, úhrady provedené odběrateli na účet byly v evidenci podchyceny jako úhrady v hotovosti.
Daňový subjekt podnikal po celém území ČR a jednalo se většinou o akce většího rozsahu – nábytek do kaváren a videokaváren. Obrat, který daňový subjekt v kontrolovaném období dosáhl, převyšoval 10 mil. Kč.
Správce daně vyzval držitele listin, největší odběratele daňového subjektu, které zjistil z předložené dodatečně zpracované daňové evidence. Bylo zjištěno, že úhrady ve prospěch daňového subjektu byly realizovány i na jiný, než daňovým subjektem prezentovaný bankovní účet a tím i skutečnost, že v předložené evidenci nebyly evidovány všechny skutečně přijaté úhrady. Jednalo se o příjmy ve výši 5,365.000,- Kč. Rovněž výdaje dle dodatečně zpracované daňové evidence neodpovídaly skutečnosti, neboť zahrnovaly i částky jednoznačně svědčící o jejich vynaložení na osobní spotřebu. Na výzvu k prokázání vynaložených výdajů dle ust. § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podle § 31 odst. 9 zákona 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, Daňový subjekt nereagoval a pochybnosti správce daně neodstranil. Změna daňového základu po kontrole byla vyčíslena na částku 1,864.000,- Kč a daň z příjmů fyzických osob činila 545.000,- Kč. Daňový subjekt se neodvolal.
Labels: Daňová kontrola
Daň z příjmů fyzických osob – neplnění daňových povinností
V průběhu loňského roku se u FÚ při vyhledávací a kontrolní činnosti několikrát setkali se stejným způsobem krácení daňové povinnosti.
Prvním impulsem pro zahájení řízení byla informace a listinné důkazy z jiného finančního úřadu, získané při daňové kontrole, o vyplacených částkách za stavební práce nám místně příslušnému daňovému subjektu, přesahujících v úhrnu 2 miliony Kč. Fyzická osoba, která měla částku v roce 2006 obdržet, daňové přiznání za příslušné zdaňovací období nepodala. Oficiální místo pobytu měla v budově městského úřadu, místo skutečného pobytu nám nebylo známo. Proto ani nemělo smysl žádat Policii ČR o předvedení. Pracovníci kontrolního oddělení museli sami vypátrat, kde se osoba zdržuje, kde pracuje apod.
Bylo nutné zahájit kontrolu DPFO, protože ze zkušeností víme, že příjem přesahující 2 miliony Kč nemohla získat za několik měsíců jediná fyzická osoba, provádějící pomocné stavební práce. Z centrální evidence obyvatel jsme se dověděli údaje o příbuzných poplatníka a pokoušeli se u nich získat informace o jeho pobytu či místu podnikání. Dali nám několik tipů, kde by se mohla hledaná osoba zdržovat či pracovat. Bylo nutné v časných ranních hodinách procházet ubytovny, objíždět místní stavební firmy, až se podařilo pracovníkům kontrolního oddělení dotyčnou osobu zastihnout.
Okamžitě na místě zahájili kontrolu DPFO a vyzvali poplatníka, aby jim sdělil, od jakých dalších subjektů měl v uplynulých letech příjmy. Podal nám jen kusé informace s tím, že si již víc nepamatuje. Některé z nich se potvrdily, jiné nikoliv. Dobře si pamatoval jen údaje o těch osobách, kterým zaplatil za práci. Na vyplacené částky ale neměl doklady a jistě je ani nikdy mít nebude. Jedná se totiž o osoby, které často pobírají podporu v nezaměstnanosti či sociální dávky, o které by přiznáním příjmů přišly, dále o osoby pro úřady nekontaktní či o osoby registrované k DPH, vlastnící živnostenské listy, ale nepodávající daňová přiznání, o osoby, kterým byly živnostenské listy zrušeny pro neplnění závazků vůči státu apod.
Časově náročnou vyhledávací činností si správce daně opatřil údaje o příjmech pěti fyzických osob v celkové výši téměř 8 milionů Kč. Několika jejich dodavatelům, kteří se k příjmům doznali, finanční úřad daň z příjmů po kontrole vyměřil či doměřil (pokud bylo DP podáno). Mnohá tvrzení o vyplacených částkách se však doložit ani prokázat nepodařilo. Důkazní řízení se zastavilo na úrovni tvrzení proti tvrzení, neexistuje žádný písemný doklad, rozsah prováděných prací byl sjednáván ústně, částky vypláceny v hotovosti. Pouze v jednom případě přicházely peníze na účet. Účet byl zřízen na jméno osoby, která se nezdržuje na území naší republiky, ale právo disponovat s účtem měl i náš poplatník, který si příjem pravidelně vyzvedával.
U pěti daňových subjektů bylo vyměřeno či doměřeno na DPFO za roky 2006 až 2008 1,076.000,- Kč a na DPH za IV. čtvrtletí 2008 a I. a II. čtvrtletí 2009 486.000,- Kč.
V současné době zajišťujeme a prověřujeme řadu nových důkazních prostředků a již nyní můžeme říci, že budou u dalších fyzických osob doměřeny či vyměřeny částky na DPFO a DPH v řádech statisíců korun.
Z výše uvedených zjištění správce daně vyplývají dva způsoby chování poplatníků:
- O plnění svých daňových povinností se vůbec nepokouší. Dobře vědí, že nám jejich obchodní partneři již nemusí podle § 34 odst. 5 ZSDP oznamovat provádění úhrad fyzickým osobám za jejich podnikatelskou a jinou výdělečnou činnost, spoléhají na krátké promlčecí lhůty správce daně a využívají toho, že nemají povinnost přihlašovat se k pobytu. Trvá pak dlouhou dobu, a stojí to velké úsilí, než se podaří je kontaktovat, vypátrat doručovací adresu. Doměří se tak jen zlomek skutečné výše daní, jsou neoprávněně vypláceny sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti, není odváděno sociální ani zdravotní pojištění.
- Dobře si spočítali, že do výše příjmu 1,1 mil. Kč, při uplatnění paušálních výdajů a daňového zvýhodnění alespoň na 1 dítě, žádnou daň nezaplatí. Navyšují proto fiktivně své příjmy a svým odběratelům tak vytvářejí fiktivní náklady.
Na čtyři fyzické osoby bude podáno oznámení o podezření z trestného činu zkrácení daně.
Daň z přidané hodnoty a daň z příjmů právnických osob – dodatečné vyměření daní
Současně s kontrolou daně z přidané hodnoty probíhala u daňového subjektu také kontrola daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2006, roku 2007 a roku 2008. Správce daně uzavřel tuto daňovou kontrolu s tím, že společnost postupovala v rozporu s ustanovením § 18 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, které uvádí, že předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem a v rozporu s ustanovením § 23 odst. 1 citovaného zákona, které stanoví, že základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. U daně z příjmů právnických osob byla za kontrolovaná zdaňovací období snížena daňová ztráta celkem o 622.096,- Kč a dodatečně byla vyměřena daň z příjmů právnických osob v částce 43.200,- Kč.
Finanční úřad bude plnit oznamovací povinnost podle § 8 trestního řádu.
Labels: Daňová kontrola
Daň z přidané hodnoty – vytýkací řízení
Daňový subjekt uplatňoval za zdaňovací období září 2009 nárok na nadměrný odpočet daně ve výši 1,707.962,- Kč. Daňovému subjektu byla zaslána výzva k prokázání, jaká zdanitelná plnění přijal a jak je použil při své ekonomické činnosti. Daňový subjekt podal dodatečné daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2009 se snížením nároku na odpočet daně ve výši 5,547.318,- Kč základu daně a DPH ve výši 1,053.991,- Kč. Správce daně u podaného dodatečného daňového přiznání zastavil řízení pro nepřípustnost a to z důvodu, že u daňového subjektu probíhají úkony k ověření řádného daňového přiznání za uvedené zdaňovací období.
V průběhu daňového řízení byly předloženy doklady potřebné k ověření nadměrného odpočtu ze kterých bylo zjištěno, že daňový subjekt uplatňuje nárok na odpočet daně m.j. z faktur na dodávka 4 ks míchacího vozu SOLOMIX, vše od dodavatele akciové společnosti se sídlem v Lišově. Doklady prokazující přijetí výše uvedeného zboží, zejména předávací protokoly a doklady o přepravě, však předloženy nebyly. Dle vyjádření zplnomocněné zástupkyně plátce ze dne 7. 1. 2010, u uvedených dodávek zboží se jednalo o přímou přepravu a dodávku z Holandska na Slovensko, předmětné zboží nikdy nebylo v tuzemsku. Podle údajů z předložených dokladů však toto zboží měla v tuzemsku plátci dodat společnost se sídlem v Lišově. Výše uvedené dodávky zboží daňový subjekt vyúčtoval slovenské společnosti. Uvedené dodávky byly v daňovém přiznání vykázány na ř. 20 – dodání zboží do jiného členského státu. Z daňového řízení zcela jednoznačně vyplývá, že daňový subjekt nemohl přijmout plnění od společnosti se sídlem v Lišově spočívající v dodávkách míchacích vozů, neboť toto zboží se nikdy v tuzemsku nenacházelo. Z tohoto důvodu byl nárok na odpočet uplatněný na základě shora popsaných dokladů neoprávněný, neboť dodání předmětného zboží nebylo předmětem daně v tuzemsku. A zároveň k souvisejícímu dodání zboží do jiného členského státu vykázanému na ř. 20 daňového přiznání a vyúčtovanému společnosti se sídlem na Slovensku nemohlo dojít, neboť daňový subjekt uvedené zboží nepořídil a nemohl jej tedy ani dodat. Na základě provedeného daňového řízení byl uplatněný nadměrný odpočet ve výši 1.707.962,- Kč snížen o částku 1,053.991,- Kč na hodnotu 653.971,- Kč.
Za zdaňovací období listopad 2009 uplatňoval daňový subjekt nárok na nadměrný odpočet daně ve výši 1,301.124,- Kč. Z předložených dokladů bylo zjištěno, že daňový subjekt uplatňuje m.j. nárok na odpočet daně z faktury od dodavatele výrobně a obchodní družstvo, základ daně 976.560,- Kč, DPH se sazbou 19% ve výši 185.546,40 Kč, fa celkem 1,162.106,- Kč. Fakturována je spotřeba elektrické energie způsobená havárií kejdového potrubí ve sklepě BPS. Přílohou této faktury je propočet „náhrady ušlého zisku při havárii servisního sklepu BPS“. Vzhledem k tomu, že z předložené faktury nevyplývalo, o jaké přijaté plnění se jednalo a zda předmětné plnění je předmětem daně, zaslal správce daně daňovému subjektu výzvu k prokázání, jaké zdanitelné plnění přijali a jak jej použili při své ekonomické činnosti. Na výzvu reagoval daňový subjekt svým podáním ze dne 14. 1. 2010. Ve své odpovědi daňový subjekt sdělil, že při prověření faktury bylo zjištěno, že šlo o fakturaci vzniklé škody, která byla vyčíslena na úrovni ušlého zisku, nejedná se tedy o zdanitelné plnění a k přijetí zdanitelného plnění ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nedošlo. Finanční úřad na základě provedeného vytýkacího řízení uplatněný nadměrný odpočet ve výši 1,301.124,- Kč snížil o částku 185.546,- Kč na hodnotu 1,115.578,- Kč.
Celkem byl nárok na nadměrný odpočet snížen o částku 1,239.537,- Kč.
Oznámení o podezření z trestného činu zkrácení daně nebude podáno.
Daň z přidané hodnoty – vyměřená daňová povinnost
Prověřované období: říjen 2009 až leden 2010 u DPH
V rámci součinnosti s pracovníky celní správy byl prověřován daňový subjekt – společnost s ručením omezeným, která od října 2009 do ledna 2010 nakupovala ve značném množství benzin a naftu v Rakousku, kterou obratem prodávala na území ČR. Společnost v září roku 2009 změnila své statutární orgány i místní příslušnost. Jediným společníkem a jednatelem se stala osoba, která figuruje v dalších čtyřech společnostech. Za měsíc říjen i listopad společnost podala přiznání k dani z přidané hodnoty, která však byla vyplněna zmatečně a dle jejich údajů si společnost nárokovala nadměrný odpočet. V rámci zahájeného vytýkacího řízení za měsíc září jediný společník a jednatel pouze telefonicky sdělil, že ve skutečnosti se nejedná o nadměrný odpočet, ale o daňovou povinnost a za měsíc říjen uhradil daň ve výši 650.000,- Kč. V měsíci listopadu vypadala situace obdobně, ale společnost uhradila daň ve výši 850.000,- Kč. Od té doby však nebyla kontaktní, žádné doklady v rámci vytýkacích řízení nepředložila ani na výzvy správce daně, jejího jednatele nebylo možné kontaktovat ani po opakovaných pokusech v sídle společnosti či jeho bydlišti. Za měsíce prosinec 2009 a leden 2010 společnost nepodala přiznání k dani z přidané hodnoty vůbec ani na výzvy správce daně, ačkoli v těchto měsících dle zjištěných podkladů dovezla a prodala největší množství pohonných hmot. Součinností s celní správou bylo zjištěno, že společnost v prověřovaných obdobích dovezla celkem 17,5 mil. litrů pohonných hmot, které prodávala s největší pravděpodobností ihned po jejich dovozu, neboť nevlastnila žádné skladovací prostory a dokonce ani žádné přepravní prostředky. Z přepravních dokladů bylo pouze zjištěno, že doprava byla provedena subdodavatelsky. Správce daně si tudíž obstaral pomůcky bez součinnosti s daňovým subjektem a vytýkací řízení za měsíce říjen a listopad 2009 ukončil stanovením daně podle těchto pomůcek. Stejným způsobem byla stanovena daň i za měsíce prosinec 2009 a leden 2010, za které přiznání nebylo podáno ani po výzvách. V měsíci únoru bylo u společnosti zahájeno insolvenční řízení. Na základě provedených zjištění byla za říjen 2009 u daně z přidané hodnoty vyměřena daňová povinnost 4,999.862,- Kč, za listopad 2009 15,606.180,- Kč, za prosinec 2009 20,734.014,- Kč a za leden 2010 26,354.214,- Kč.
Celkem byla na dani z přidané hodnoty vyměřena daňová povinnost za prověřovaná zdaňovací období ve výši 67,694.270,- Kč Oznámení o podezření z trestného činu zkrácení daně bude podáno.
Sdělení Ministerstva financí k zákonu č. 120/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
(07.05.2010)
Sdělení zpracované na základě zákona č. 120/2010 Sb. , na jehož základě se mění § 36a - stanovení základu daně ve zvláštních případech.
(Č.j. : 18/44 492/2010)
Zákonem č. 120/2010 Sb. , částka 43/2010 Sb. (rozeslána dne 29. dubna 2010) se s účinností od 29. dubna 2010, mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů („zákon o DPH“). Zákon obsahuje změnu ustanovení § 36a odst. 3, písm. d), kdy se z výčtu osob, u nichž se při dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu nižší než je cena obvyklá, jako základ daně použije cena obvyklá, vypouští osoby v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k plátci (zejména zaměstnanci). Od účinnosti tohoto zákona se při dodání zboží nebo poskytnutí služeb těmto osobám použije jako základ daně nikoliv cena obvyklá, ale částka hrazená příjemcem plnění (zaměstnancem).
Současně zákon stanovil, že pro uplatnění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv a povinností s tím souvisejících, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Plátci daně, kteří v období od 1. ledna 2010 do data účinnosti tohoto zákona postupovali při stanovení základu daně podle § 36a odst. 3 písm. d) ve znění zákona o DPH platném od 1. ledna 2010, mohou provést opravu základu daně a výše daně podle § 41 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, v dodatečném daňovém přiznání, případně plátce provede opravu základu daně a výše daně způsobem stanoveným v § 42 zákona o DPH.
Labels: DPH
Subscribe to Posts [Atom]