Bezpracně získat finanční prostředky z dávek nemocenského pojištění. To je skutečný důvod, proč se lidé pokoušejí neoprávněně vylákat dávky nemocenského pojištění, a tím vlastně zneužít finanční prostředky, které do systému pojištění odvedli ostatní občané. Pokusů o podvod může přibývat i v souvislosti se současnou ekonomickou situací. Dopouštějí se tak trestného činu, avšak jejich počínání je naivní, protože pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení jejich činnost vždy odhalí, jak to ukazuje případ z nedávné doby.

Bezpracně získat finanční prostředky z dávek nemocenského pojištění. To je skutečný důvod, proč se lidé pokoušejí neoprávněně vylákat dávky nemocenského pojištění, a tím vlastně zneužít finanční prostředky, které do systému pojištění odvedli ostatní občané. Pokusů o podvod může přibývat i v souvislosti se současnou ekonomickou situací. Dopouštějí se tak trestného činu, avšak jejich počínání je naivní, protože pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení jejich činnost vždy odhalí, jak to ukazuje případ z nedávné doby.

V roce 2009 probíhalo u Městského soudu v Praze a následně u Vrchního soudu v Praze odvolací trestní řízení ve věci neoprávněného vylákání dávek nemocenského pojištění, ve kterém Česká správa sociálního zabezpečení zastupovala poškozený stát.

V letech 2002 až 2004 sjednávala organizovaná skupina osob fiktivní pracovní smlouvy buď pouze na základě osobních údajů osob nebo i za jejich vědomé spolupráce s osmi obchodními společnostmi. Žádná z těchto společností však nevyvíjela hospodářskou činnost, ani neměla prostory pro výrobu nebo poskytování služeb. U jednotlivých územních pracovišť Pražské správy sociálního zabezpečení (ÚP PSSZ) a u Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) v Mělníku se přihlásilo celkem 58 fiktivních zaměstnanců k nemocenskému pojištění. Potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. neschopenku) jim pak následně vystavoval ošetřující lékař, jenž byl v uvedené trestní věci rovněž obviněn.

Nesrovnalosti a podvodné jednání při výplatě dávek zjistili pracovníci ÚP PSSZ a OSSZ, u kterých fiktivní zaměstnanci uplatňovali postupně žádosti o výplatu dávek nemocenského. ÚP PSSZ pro Prahu 1 koncem roku 2003 zastavilo výplatu dávek nemocenského pojištění a podalo oznámení o podezření z trestné činnosti. Shodně i OSSZ Beroun (příslušná podle sídla lékaře) podala trestní oznámení, které však policie odložila.

V současné době jsou již rozsudky soudů pravomocné. Odsouzeno bylo celkem 31 osob, z toho hlavní organizátorka k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4,5 roku. Ostatním obviněným byly uloženy tresty odnětí svobody v trvání od 6 měsíců do 3 let s tím, že výkon trestu se podmíněně odkládá na zkušební dobu 24 měsíců až 5 let. Navíc byla odsouzeným uložena povinnost nahradit České republice, zastoupené Českou správou sociálního zabezpečení, způsobenou škodu.

Účelem nemocenského pojištění je finančně zabezpečit občany v okamžiku, kdy kvůli nemoci či mateřství nemohou vykonávat práci. Nemocenské náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kalendářní dny. Výše nemocenského za kalendářní den činí po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (tj. příjmů za uplynulých 12 kalendářních měsíců). Maximální denní výše nemocenského v roce 2010 činí 783 Kč.

Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácejí okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze Pražská správa, v Brně Městská správa).