11.26.2009

Prostředky z EU mají zlepšit služby v oblasti zaměstnanosti

18.11.2009, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Rozšíření a zkvalitnění služeb poskytovaných zaměstnavatelům a uchazečům o práci, rekonstrukce či vybudování úřadů práce, podpora spolupracujících organizací a další formy posilování služeb zaměstnanosti. Právě na tyto aktivity je možné čerpat finanční prostředky z EU.

Právě těchto aktivit se týkají dvě výzvy (č. 4 a č. 5), zaměřené na služby zaměstnanosti, které 11. listopadu 2009 vyhlásilo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Celkem je možné na všechny aktivity až do roku 2013 vyčerpat 1,130 mld. Kč. Jedná se o prostředky z Integrovaného operačního programu (IOP), financovaného z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) - 85 % a státního rozpočtu České republiky - 15 %.

Výzvu č. 4 mohou využít organizační složky státu v oblasti služeb zaměstnanosti, mimo hlavní město Praha. Výzva č. 5 je určena pro kraje a jimi zřizované organizace, opět bez hlavního města. Pro Prahu jsou určeny jiné operační programy.

Projekty se musí konkrétně týkat tři následujících aktivit:

Aktivita a) podpora (investiční) transformace a posilování služeb zaměstnanosti v ČR se soustředí na zvýšení kapacity služeb zaměstnanosti, rozšíření služeb poskytovaných zejména zaměstnavatelským subjektům, prohloubení a zkvalitnění služeb uchazečům a zájemcům o zaměstnání. Jedná se o výstavbu, či rekonstrukce úřadů práce. Na tuto aktivitu je alokováno 720 575 294 Kč. Žádat o podporu mohou organizační složky státu v oblasti služeb zaměstnanosti.

Podpora v rámci aktivity b) vybudování dalších školicích středisek služeb zaměstnanosti a podpora dalších spolupracujících organizací směřuje k posílení kapacity školicích středisek pro zaměstnance služeb zaměstnanosti, a to výstavbou nových zařízení nebo rekonstrukcí stávajících středisek ve vlastnictví státu a zlepšení jejich materiálového technického zázemí. Na aktivitu je vyhrazeno 240 677 404 Kč. Žadateli mohou být organizační složky státu v oblasti služeb zaměstnanosti.

Aktivita c) vybudování a podpora informačně-vzdělávacích středisek se zaměřuje na poskytování komplexní informace klientovi v oblasti jeho dalšího uplatnění na trhu práce formou rekvalifikace, dalšího vzdělávání, nadstavbového vzdělávání apod., a to i na základě potřeb dané oblasti, kterou spádové středisko zastřešuje. Na tuto aktivitu je určeno celkem 167 999 832 Kč. Oprávněnými žadateli jsou v tomto případě kraje a jimi zřizované organizace.

Projekty lze předkládat od 11. listopadu 2009 do 30. června 2013. Žádosti přijímá Centrum pro regionální rozvoj České republiky. Podrobnosti k výzvám včetně Příruček pro žadatele a příjemce naleznete na webových stránkách MPSV.
Integrovaný operační program je jedním z operačních programů financovaných z Evropského fondu regionálního rozvoje. Zaměřuje se na řešení společných regionálních problémů v oblasti infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územního rozvoje.

Labels:


Postoj MPSV k zaměstnávání cizinců

18.11.2009, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

V poslední době se objevuje řada informací o podmínkách zaměstnávání cizinců v České republice. Pak probíhá zaměstnávání cizinců v ČR?

V poslední době se objevuje řada informací o podmínkách zaměstnávání cizinců v České republice. Ministerstvo práce a sociálních věcí k tomu uvádí:

- Zaměstnanost v ČR ovlivňuje pokračující ekonomická recese. V roce 2008 se objevila výrazná poptávka po zahraničních pracovnících, od začátku roku 2009 však počet volných pracovních míst ohlášených úřadům práce, která jsou zaměstnavatelé ochotni obsadit cizincem, stále klesá. Od začátku letošního roku do 31. října ubylo 20 515 těchto míst. MPSV se snaží reagovat na aktuální potřeby trhu práce. Vydává metodické pokyny podřízeným orgánům, spolupracuje s jinými resorty i se zástupci občanské společnosti, jako jsou zaměstnavatelé, odbory či nevládní neziskové organizace.

- Vstup cizinců na český trh práce regulují úřady práce. Postupují přitom v souladu se zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který definuje případy, kdy je vyžadováno povolení k zaměstnání cizince.

- Zaměstnání cizince ze třetí země (tj. mimo zónu EU/EHP a Švýcarska) úřad práce povolí pouze na volné pracovní místo, na které se nepodařilo najít zaměstnance z ČR nebo ze zemí EU/EHP a Švýcarska. Nezáleží na tom, zda se jedná o klasického zaměstnavatele, či zda je zaměstnavatelem cizince agentura práce, družstvo nebo jiný subjekt. Stejně se postupuje v případě prodlužování povolení.

- Při rozhodování o působení cizinců na tuzemském pracovním trhu úřady práce zohledňují osobní situaci cizinců a snaží se předejít tomu, aby se v ČR cizinci dostali do finanční tísně. Proto před nově příchozími upřednostňují cizince, kteří zde už pobývají.

- Cizinec, který je v ČR členem družstva a pro družstvo vykonává práci vyplývající z předmětu činnosti družstva, nemusí mít uzavřen pracovněprávní vztah v případech, kdy nejde o závislou práci. Může se jednat o pracovní vztah člena k družstvu, který upravuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, nespadající do kompetence MPSV. Pro účely monitoringu situace na trhu práce se však i u těchto lidí vyžaduje, aby měli povolení k zaměstnání.

- Agenturou práce je subjekt mající povolení ke zprostředkování zaměstnání od MPSV. Počet povolení k zaměstnání pro cizince, jejichž zaměstnavatelem je agentura práce, je nyní menší než 5 000.
MPSV se snaží vyjít vstříc potřebám zaměstnavatelů a neopomíná dodržovat přednost občanů ČR a jiných států EU. Zároveň je však snahou MPSV zajistit, aby v České republice cizinci pracovali legálně a za důstojných podmínek a zamezilo se jejich zneužívání.
Kromě kontrolních mechanismů rozvíjí MPSV i nástroje prevence, zejména informační zdroje pro cizince a zaměstnavatele. Příkladem je Integrovaný portál MPSV.

Labels:


Zásadní změny v důchodovém pojištění od 2010

18.11.2009, Zdroj: ČSSZ

Víte proč a k jakým změnám dochází od 1. ledna 2010 v důchodovém pojištění? Jak se změní základní podmínky nároku na dávky i parametry pro výpočet jejich výše? Jak se upraví důchodový věk, potřebná doba pojištění, či koncepce invalidity? Zajímá vás, za jak dlouho se účinky nových změn projeví a zda zůstanou dosud získané nároky v oblasti důchodového pojištění zachovány?

Na tyto i další otázky najdete odpovědi v informačním letáku "Změny v důchodovém pojištění od 1. ledna 2010". Leták vydala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), je zdarma dostupný na všech jejích pracovištích a také samozřejmě v elektronické podobě.

Záměrem letáku je přiblížit a vysvětlit nové změny tak, aby se každý v této oblasti lépe zorientoval a věděl, kterých oblastí důchodového pojištění se změny dotknou. Umožní to navíc přehledná forma letáku (osmistránková skládačka) a logické členění jednotlivých kapitol. Vysvětlují změny, které upravují podmínky nároku na přiznání tzv. řádného starobního důchodu (potřebný důchodový věk, dobu pojištění, vliv na výši starobního důchodu). Přináší také informace týkající se podmínek pro odchod do tzv. předčasného starobního důchodu a změnu koncepce invalidních důchodů.

Důležitou informací pro veřejnost je nová právní úprava pro výplatu důchodů v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence (Česká pošta). Důchodcům, kterým bude přiznán a vyplácen důchod po 1. 1. 2010, bude doručení dávky zpoplatněno.

Nechybí ani informace o námitkovém řízení, které mohou lidé podat proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění jako řádný opravný prostředek do 30 dnů ode dne jeho oznámení. Námitkové řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, bude nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.

ČSSZ vydala leták "Změny v důchodovém pojištění od 1. ledna 2010" v nákladu 100 000 kusů. Její vydání stálo včetně DPH celkem 129 000 Kč, jeden výtisk tak vyšel na 1,30 Kč.

Labels:


Nové tiskopisy pro uplatnění nároku na nemocenské a ošetřovné

16.11.2009, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Od listopadu 2009 se změní povinnosti ošetřujícího lékaře a vzhledem k tomu dochází také ke změně tiskopisů souvisejících s dočasnou pracovní neschopností a ošetřováním člena domácnosti.

Od 1. prosince 2009 se mění některé povinnosti ošetřujícího lékaře a návazně dochází ke změnám tiskopisů souvisejících s dočasnou pracovní neschopností a ošetřováním člena domácnosti. Změny přináší zákon č. 302/2009 Sb., který pozměňuje dosavadní zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Jak se nové změny projeví?

Nové tiskopisy

Nárok na nemocenské uplatňuje pojištěnec předložením předepsaného tiskopisu (tzv. neschopenky). Od 1. prosince 2009 se budou používat nové, pětidílné tiskopisy „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“. V praxi to znamená, že se sníží počet dílů tzv. neschopenky. Dosud používané tiskopisy měly šest propisovacích dílů.

Důležitou změnou mimo jiné je, že na rozhodnutí (hlášení) o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (díl II. a V.) je nahrazena rubrika „Schopen práce od“ rubrikou „Neschopen práce do“. Ošetřující lékař tak uvádí poslední den trvání dočasné pracovní neschopnosti, a nikoliv den, od kterého je pojištěnec schopen práce (jako tomu bylo dosud).

Nově se zavádí tiskopis „Náhradní hlášení“, kterým lze nahradit kterýkoli z dílů tiskopisu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ v případě, že dojde k jeho ztrátě nebo znehodnocení.

Zjednoduší se tiskopis Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče). Nový tiskopis bude mít na rozdíl od současného pětidílného jen dva propisovací díly a údaje budou přehledněji uspořádány tak, že umožní rozlišit, zda jde o nezbytnost ošetřování dítěte (člena domácnosti) z důvodu onemocnění či karantény, či zda jde o onemocnění osoby, která jinak o dítě pečuje.

Tiskopisy „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ (tzv. lístek na peníze) a „Potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče)“ se nemění.

Ošetřující lékaři

Ošetřující lékař již nemá povinnost zakládat rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti do zdravotnické dokumentace práceneschopného pojištěnce. Prodlužuje se lhůta pro odeslání hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Tato hlášení ošetřující lékař zasílá příslušné okresní/Pražské/Městské správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ), popř. jinému příslušnému orgánu nemocenského pojištění, nejpozději třetí pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku či ukončení dočasné pracovní neschopnosti (dosud byl povinen odeslat tato hlášení následující pracovní den).

Hlášení o změně režimu dočasně práceneschopného pojištěnce ošetřující lékař nadále zasílá příslušné OSSZ (služebnímu orgánu) nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy lékař rozhodne o změně režimu dočasně práceneschopného pojištěnce.

O ukončení potřeby ošetřování rozhodne ošetřující lékař dnem, kdy vyšetřením zjistil, že potřeba ošetřování pominula, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem od tohoto vyšetření. Ošetřující lékaři již nemají povinnost odesílat hlášení o vzniku a ukončení potřeby ošetřování do evidence OSSZ/služebnímu orgánu.

Přechod na novou právní úpravu

Nové tiskopisy se začnou používat ve všech případech, kdy dočasná pracovní neschopnost (karanténa) nebo potřeba ošetřování (péče) vznikla 1. prosince 2009 a později. K ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování (péče), o jejímž vzniku bylo rozhodnuto před 1. prosincem 2009, se použijí dosavadní tiskopisy (platné do 30. listopadu 2009).

Ošetřující lékaři vedení v evidencích ČSSZ byli, popř. budou informováni o těchto změnách a o dalším postupu dopisem z příslušné okresní/Pražské/Městské správy sociálního zabezpečení.

Labels:


Úsporná opatření v působnosti MPSV od ledna 2010

19.11.2009, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Kvůli nutnosti snížit deficit státního rozpočtu je pro rok 2010 zavedeno 9 úsporných opatření, která se dotknou zaměstnanců, zaměstnavatelů i dávek sociálního zabezpečení.

Ve Sbírce zákonů České republiky v úterý 20. října 2009 vyšel zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2010. Jde o tzv. úsporný balíček, který se významně týká také resortu práce a sociálních věcí.

Všechna opatření v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) budou platit pouze jeden rok, a to od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010. Výjimkou jsou změny v podporách v nezaměstnanosti – ty nabudou účinnosti před 1. listopadem 2009, tj. dříve než budou účinná opatření podle zákona č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stabilitě. V praxi to jednoduše znamená, že se podpory vůbec nezvýší.

Opatření mají zvýšit příjmy státního rozpočtu o 31 mld. Kč (nejvíc díky zrušení slev na pojistném pro zaměstnavatele o 18 mld. Kč), z toho 27,9 mld. Kč v roce 2010 a 3,1 mld. Kč v roce 2011. Rovněž se díky nim mají snížit výdaje sociálního systému o cca 8,1 mld. Kč (nejvíc díky změnám v podporách v nezaměstnanosti o 4,5 mld. Kč), z toho 6,0 mld. Kč v roce 2010 a 2,1 mld. Kč v roce 2011. Legislativní změny zasáhnou do čtyř oblastí: pojistného na sociální zabezpečení, státní sociální podpory, zaměstnanosti a nemocenského pojištění. Budou mít dopad mj. na cca 270 tisíc zaměstnavatelů, cca 140 tisíc OSVČ a cca 810 tisíc rodin.

Konkrétní opatření v působnosti resortu práce a sociálních věcí jsou: (v závorce jsou vyčísleny roční finanční dopady)


Sazba pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli měla být v roce 2010 nižší o 0,9 procentního bodu než v roce 2009, tzn. měla činit 24,1 %. Tím, že v roce 2010 zůstává stejná jako v roce 2009, bude nadále činit 25 %, dojde ke zvýšení příjmů státního rozpočtu o cca 9 mld. Kč.

Zaměstnavatelé si měli od roku 2010 odečítat od pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti polovinu náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) jen za zaměstnance se zdravotním postižením. Tím, že si v roce 2010 zaměstnavatelé budou, tak jako v roce 2009, odečítat od pojistného polovinu náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) za všechny zaměstnance, protože nedochází ke snížení sazby pojistného, dojde ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o cca 2,2 mld. Kč.

Zvýší se maximální vyměřovací základ pro pojistné v roce 2010 z dnešního 48násobku průměrné mzdy na 72násobek, tj. na 1 707 048 Kč (zvýšení příjmů státního rozpočtu o cca 4 mld. Kč).

Zruší se slevy na pojistném, které je možné uplatňovat od srpna 2009 (zvýšení příjmů státního rozpočtu o cca 18 mld. Kč).

Sníží se přídavek na dítě o 50 Kč a také rozhodný příjem pro nárok z 2,5 na 2,4 násobek životního minima (úspora výdajů státního rozpočtu cca 633 mil. Kč). V praxi to znamená, že se výše přídavku na dítě vrátí na úroveň před 1. červencem 2009, tj. před tím, než nabyl účinnost zákon č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stabilitě.

Zavede se jednotná procentní sazba pro výpočet denní výše nemocenského na 60 %, a tím se zruší zvýhodnění dlouhodobých pracovních neschopností (karantén) (úspora výdajů 2,4 mld. Kč).

Zavede se stejná úprava peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství jako je u nemocenského a ošetřovného, a to tak, že se sníží zápočet výdělku pro stanovení denního vyměřovacího základu do první redukční hranice ze současných 100 % na 90 % a zároveň se sníží procentní sazba pro výpočet peněžité pomoci v mateřství ze současných 70 % na 60 % (úspora výdajů cca 1,6 mld. Kč).

Zavede se obdobná třídenní karenční doba u ošetřovného jako je u náhrady mzdy, nově tak bude ošetřovné náležet až od 4. kalendářního dne ošetřování člena rodiny (úspora výdajů cca 0,4 mld. Kč).

Výše podpory v nezaměstnanosti zůstane stejná jako je nyní, tj. ke zvýšení, se kterým počítal zákon č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stabilitě nedojde (úspora výdajů o cca 4,5 mld. Kč).

Na webu MPSV už jsou zveřejněny kalkulačky pro výpočet nemocenského, ošetřovného a peněžité pomoci v mateřství v podobě, které budou platit od 1. ledna 2010.

Opatření se dotknou všech, kteří výše uvedené dávky pobírají, či pobírat budou. Těm lidem, kteří například dávky nemocenského pojištění pobírají už v letošním roce, se s účinností od 1. ledna 2010 sníží na úroveň, kterou stanovuje úsporný balíček. Těm, kteří dávky nemocenského pojištění začnou pobírat v příštím roce, se vypočítají podle právních předpisů platných v roce 2010. Od 1. ledna 2011 se zase přepočítají na výši platnou před úsporným balíčkem. Obdobný postup se týká všech oblasti v kompetenci MPSV.

Dalším úsporným opatřením z oblasti MPSV je snížení příspěvků na provoz motorového vozidla pro zdravotní stav odůvodňující mimořádné výhody. Bude se realizovat změnou příslušné vyhlášky, a to následovně: dávka se sníží o 50 % u II. stupně a o 20 % u III. stupně. Změna přinese úsporu výdajů státního rozpočtu ve výši 621 milionů Kč.

Jako samostatný návrh zákona bylo v Poslanecké sněmovně schváleno snížení platů představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, poslancům Evropského parlamentu a státním zástupcům. A to o 4 %. O tomto opatření, které má v roce 2010 znamenat celkovou úsporu výdajů státního rozpočtu ve výši cca 126,7 milionů Kč, však po jeho vrácení Senátem musí znovu jednat Poslanecká sněmovna ČR.

Labels:


11.09.2009

Pokyn č. D - 331FZ č. 6/2009 kterým se stanovuje struktura a tvar datové zprávy

Pokyn č. D - 331FZ č. 6/2009 kterým se stanovuje struktura a tvar datové zprávy, jejímž prostřednictvím je činěno podání o daňové povinnosti a která je zároveň odesílána správci daně prostřednictvím datové schránky.


Ministerstvo financí v souladu se zněním § 21 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o správě daní a poplatků"), zveřejňuje strukturu a tvar datové zprávy odesílané prostřednictvím datové schránky.

Přiznání, hlášení a vyúčtování zasílaná daňovými subjekty ve věci jejich daňové povinnosti územním finančním orgánům podle ustanovení § 21 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků prostřednictvím datové schránky musí být ve struktuře a tvaru .XML, odpovídající XSD schémata jsou definována a zveřejněna na adrese:

http://eds.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/epo_struktury.faces .

K vytvoření souboru v předepsané struktuře a tvaru .XML pro odeslání do datové schránk správce daně lze využít službu Elektronická podání pro daňovou správu (EPO) na adrese http://eds.mfcr.cz/ . Aplikace umožňuje vytvořit a uložit soubor v předepsané struktuře a tvaru pro následné odeslání správci daně datovou schránkou.
Bližší informace jsou k dispozici na internetové stránce http://cds.mfcr.cz/, volba Daně elektronicky - Informace k elektronickému podávání - Informace pro uživatele - Informace k přípustným formátům datových zpráv doručovaných správci daně prostřednictvím datových schránek.

Komunikace s územními finančními orgány datovou schránkou

S územními finančními orgány je nově možné komunikovat i prostřednictvím datové schránky Komunikace se řídí zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a § 21 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (ZSDP).


Podání daňového přiznání, hlášení a vyúčtování podle § 21 odst. 2 ZSDP, lze učinit i datovou schránkou. Ministerstvo financí zveřejnilo v Pokynu D-331 pro tato podání datovou schránkou jednotnou strukturu a tvar .XML. Popisy struktury a tvaru .XML souborů a odpovídajících .XSD schémat pro tato podání jsou definována a zveřejněna na Daňovém portálu v sekci „Dokumentace“ na adrese: http://eds.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/epo_struktury.faces .

Pro vytvoření požadovaného .XML souboru, ve stanoveném tvaru a struktuře, lze využít elektronické formuláře aplikace EPO, kterou naleznete na Daňovém portálu: http://eds.mfcr.cz . Funkčnost elektronických formulářů v aplikaci EPO byla nově rozšířena o další funkci „Uložení k odeslání do Datové schránky“. Před uložením souboru pro odeslání datovou schránkou se provedou kontroly na úplnost a formální správnost údajů a pokud nebude nalezena kritická chyba, bude soubor uložen do Vámi zvoleného úložiště, odkud ho lze následně odeslat prostřednictvím datové schránky.

Pokud v aplikaci EPO nenaleznete pro své podání samostatný elektronický formulář, použijte pro vytvoření .XML souboru formulář „Obecná písemnost určená pro finanční úřad, finanční ředitelství nebo Ministerstvo financí“. V tomto případě je třeba vyplnit i položky „Podání k dani“ a „Typ písemnosti (věc)“. Předmětné podání vložte jako E-přílohy a zvolte „Uložení k odeslání do Datové schránky“.

Pro ostatní podání jsou přípustné formáty datové zprávy odesílané do datové schránky podle přílohy č. 3 k prováděcí vyhlášce č. 194/2009 Sb. , o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, umožňuje-li to povaha úkonu (§ 18 odst. 1 zákona č. 300/2008).

Pokyn č. D - 330 MINISTERSTVO FINANCÍ

Pokyn č. D - 330

Ministerstva financí, kterým se vymezují nejčastější důvody pro prominutí příslušenství daně z důvodu tvrdosti podle ustanovení § 55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: „ZSDP“)



Čl. I. – Úvod a vymezení působnosti

Ministerstvo financí vedeno snahou dostatečně spolehlivě zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivizované rozhodování o žádostech o prominutí příslušenství daně, vymezuje tímto pokynem skutečnosti, jimiž lze zdůvodnit žádost o prominutí a v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat zákonný důvod tvrdosti, pro nějž může dojít k prominutí příslušenství daně. Současně se vymezují další důvody jejichž naplnění příslušný správce daně zohledňuje v rámci vyřizování žádosti o prominutí příslušenství daně jednotlivých daňových subjektů a podle jejich obsahu a závažnosti, prominutí příslušenství daně zvýší či sníží. Pokynem se dále vymezují skutečnosti při jejichž existenci je v zásadě vyloučeno rozhodnout o prominutí příslušenství daně z důvodu tvrdosti. Konečně jsou tímto pokynem vymezeny okruhy příslušenství daní, u nichž může dojít k prominutí příslušenství daně z důvodu tvrdosti, pouze v případech zvláštního zřetele hodných.

Tímto je Ministerstvem financí též vyjádřena snaha zamezit případným excesivním individuálním rozhodováním tak, aby byla i při aplikaci předmětného zákonného oprávnění, založeného na kombinaci neurčitého zákonného pojmu a správním uvážení příslušného správce daně, v maximální možné míře šetřena veřejná práva daňových subjektů spočívající na zákazu diskriminace, na právu na řádný proces a konečně na právu na řízení vedeného bez zbytečných průtahů.

V zájmu požadavku na dostatečně spolehlivě zajištěnou objektivitu a transparentnost, při rozhodování o žádostech o prominutí se stanovuje povinnost tato rozhodnutí odůvodňovat, přestože to současná platná právní úprava výslovně obligatorně nepředepisuje.

Tento pokyn upravuje postup Ministerstva financí a územních finančních orgánů při posuzování důvodů při rozhodování o prominutí příslušenství daní z důvodu tvrdosti.



Čl. II. – Vymezení důvodů a skutečností posuzovaných v rámci rozhodování o žádostech daňových subjektů o prominutí příslušenství daní z důvodu tvrdosti



V zájmu v Čl. I vyjádřených důvodů, při rozhodování o prominutí příslušenství daní z důvodu tvrdosti podle ustanovení § 55a ZSDP Ministerstvo financí uvádí systém skutečností a důvodů při tomto rozhodování posuzovaných:



A. Skutečnosti vylučující vydání rozhodnutí, jímž by bylo prominuto příslušenství daně z důvodu tvrdosti.



1.Není zcela uhrazena daň, ke které náleží příslušenství daně, o jehož prominutí je rozhodováno;



v případě platby, kde bude uplatněn zákonný postup podle § 59 ZSDP, v důsledku čehož bude platba použita k úhradě starších daňových nedoplatků na témže druhu daňových příjmů, nelze hodnotit tuto podmínku jako splněnou i pokud daňový dlužník deklaruje tuto platbu jako úhradu daně, ke které náleží příslušenství daně, o jehož prominutí je rozhodováno;

výjimkou z tohoto bodu jsou případy, kdy důvodem vzniku nedoplatku bylo postižení daňového dlužníka živelní pohromou nebo jinou mimořádnou událostí bez jeho zavinění;

další výjimku představují případy pouze částečně uhrazené daně v situaci, kdy pro dosud neuhrazený zbytek daně je povoleno posečkání či splátkování. V takovém případě lze rozhodnout o případném prominutí příslušenství, které náleží k již uhrazené části daně.

2.Úhrada daně, ke které náleží příslušenství daně, o jehož prominutí je rozhodováno, nebyla provedena dobrovolně, ale byla vymožena exekučně. V případě, že byla exekucí vymožena pouze část daně, nelze prominout příslušenství, které k této části náleží. Lze však prominout příslušenství náležející k té části daně, která byla uhrazena dobrovolně.

3.Příslušenství, o jehož prominutí je rozhodováno představuje: pokuta dle ustanovení § 37 ZSDP, úrok za dobu posečkání nebo splátek podle ustanovení § 60 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb. ve znění zákona 230/2006 Sb., exekuční náklady dle § 73a ZSDP, a nebo náhrada za nesplnění registrační povinnosti dle ustanovení § 98 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Vyjmenované typy příslušenství nelze podle tohoto bodu prominout. Výjimku tvoří pouze případy zvláštního zřetele hodné, přičemž i v takovýchto případech je nutné posoudit aplikaci předpisů upravujících tzv. veřejnou podporu, včetně případného uplatnění pravidla de minimis.

4.Pokud byla platba dlužné daně provedena ručitelem, pak nelze vyhovět případné žádosti daňového subjektu o prominutí příslušenství

5.V případech, kdy je proti daňovému dlužníkovi vedeno trestní řízení o některém z trestných činů uvedených v § 24 odst. 5 písm. b) a c) ZSDP, ať už na základě oznámení správce daně při plnění oznamovací povinnosti dle § 8 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, nebo z úřední povinnosti orgánů činných v trestním řízení, pak nelze vyhovět žádanému prominutí příslušenství tímto daňovým dlužníkem, které se váže k daňové povinnosti, ohledně které je trestní řízení vedeno. Shodně se postupuje i v případech, kdy je pravomocně rozhodnuto o takovýchto trestných činech. Pokud bude trestní řízení odloženo nebo trestní stíhání zastaveno, pak se k uvedenému nepřihlíží.

6.Daňový subjekt žádající o prominutí příslušenství daně je v likvidaci nebo je v úpadku řešeném formou konkursu. Výjimkou jsou případy, kdy jediným věřitelem daňového subjektu je finanční úřad.

B. Důvody při jejichž naplnění lze usuzovat na naplnění zákonného důvodu tvrdosti dle ustanovení § 55a ZSDP



1.Příslušenství daně vzniklo na základě dodatečného vyměření daně po podání dodatečného daňového přiznání nebo plyne ze zjištění správce daně, přičemž k dodatečnému vyměření daně došlo v důsledku legislativních změn, které nebyly známy v termínu pro podání řádného daňového přiznání.

2.Jedná se o daňového dlužníka, který byl postižen živelní pohromou nebo jinou mimořádnou událostí v průběhu kalendářního roku, který se váže k platbě daně, případně v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím a následujícím.

3.Jedná-li se o přechod daňové povinnosti zůstavitele na dědice za období ode dne úmrtí zůstavitele do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud potvrdil nabytí dědictví včetně.

4.Byl-li zpětně přiznán důchod (starobní, invalidní nebo důchod vyživované osobě), pokud daňový dlužník následně upravil své daňové přiznání.

5.Příslušenství daně, které se vztahuje k původně přiznané dani, v případech, kdy dojde k chybnému rozdělení základu daně z příjmů fyzických osob na spolupracující osoby a zaplacení přiznané daně oběma spolupracujícími osobami ve lhůtě splatnosti.

6.Příslušenství daně, které vznikne z nepoužití nadměrného odpočtu na úhradu nedoplatku u stejné daně nebo z nepřevedení nadměrného odpočtu (na základě žádosti DS) v případech, kdy je zahájeno vytýkací řízení a přeplatek proto vznikne později, než je splatnost jiné daně.

7.Příslušenství vzniklo na základě převedení vratitelného přeplatku vzniklého v důsledku uplatněného daňového bonusu (§ 35c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen: „ZDP“) a uplatnění společného zdanění manželů (§ 13a ZDP) na osobní účet druhého z manželů.

8.Původní platba daně je daňovým dlužníkem vykonána omylem na jiný variabilní symbol nebo jiný účet správce daně, přičemž se současně nejedná o nejasnou platbu.

9.Jedná se o daňového dlužníka, kterému nepříznivý zdravotní stav (dočasný nebo trvalý) zabránil plnit jeho daňové povinnosti (nutno doložit prokazatelným způsobem).

10.Příslušenství daně, které bylo předepsáno za daňový nedoplatek na dani z převodu nemovitostí v případech, kdy daňový subjekt včas uhradil přiznanou daň vypočtenou ze základu daně stanoveného z ceny zjištěné na základě ocenění znalcem a daň byla vyměřena správcem daně odlišně z důvodů chybného posudku znalce.

11.V případech, kdy jsou sankciovány pozdní platby zálohové povinnosti a celková daňová povinnost nevznikne, či je nižší než úhrn případně zaplacených záloh.

12.Dojde-li u daňového dlužníka, kterému bylo povoleno posečkání nebo splátkování dlužné daňové povinnosti, ke zpoždění s jednou platbou vyplývající z takovéhoto rozhodnutí, a to maximálně v rozsahu čtyř pracovních dnů včetně a v důsledku toho ztratí výhodu splátkování či posečkání.

a.Směřuje-li dlužník platbu na příslušný účet správce daně (bezhotovostně či složenkou prostřednictvím České pošty) a dojde ke zpoždění platby max. o čtyři pracovní dny včetně po dni zákonné splatnosti daně.

13.Daňová kontrola vedoucí k dodatečnému vyměření daně, jejíž příslušenství je dotčeno touto žádostí, byla zahájena s časovým odstupem 12 měsíců a více od původního data splatnosti daně. Tento bod se použije pouze na penále podle § 63 ZSDP ve znění účinném do 31. 12. 2006.

14.Jedná se o daňového dlužníka, který se nikoli svým jednáním ocitl v platební neschopnosti (zejména druhotná platební neschopnost).

15.Příslušenství daně, které vznikne v souvislosti se změnou daňové povinnosti v důsledku prodeje věcí nedodržením časového testu dle ustanovení § 4 ZDP.

16.Příslušenství daně předepsané u subjektů, které nejsou zřízeny nebo založeny za účelem dosažení zisku (§ 18 odst. 3 ZDP), které vzniklo z dodatečně vyměřené DPPO v případech, kdy proti dodatečně zvýšenému základu daně není možno uplatnit snižující položku podle § 20 odst. 7 ZDP do výše, definované v tomto ustanovení.

17.Příslušenství daně převyšuje daň, k níž se váže.

18.Zohlednění existence případných výkladových nejasností hmotněprávních daňových zákonů.

19.Příslušenství daně, které vznikne v souvislosti se změnou daňové povinnosti v důsledku uplatnění odpočtu u dokladů z důvodů chybného vystavování daňových dokladů od neplátců daně z přidané hodnoty.

Příslušný správce daně zásadně zohledňuje z výše uvedených důvodů, pouze důvody výslovně uplatněné v žádosti daňového subjektu.

C. Důvody, které je správce daně oprávněn zohlednit a zvýšit promíjené příslušenství daně z důvodu tvrdosti.

1.Bezdlužnost daňového dlužníka u územních finančních orgánů a celních orgánů – na všech daňových platebních povinnostech (vyjma příslušenství daně, o jejichž prominutí je žádáno), nesmí být ke dni zpracování žádosti o prominutí příslušenství daně vykazovány nedoplatky. Za den zpracování žádosti je považován den předložení návrhu zpracování bezprostředně nadřízenému vedoucímu zaměstnanci správce daně. Pro toto posouzení se posečkaný nebo splátkovaný daňový nedoplatek nepovažuje za nedoplatek. Nepřihlíží se rovněž k povinnostem na příslušenství, které nebyly subjektu doposud sděleny.

2.Jediné porušení platební povinnosti daňovým dlužníkem v časovém období 1 roku zpětně ode dne podání žádosti, posuzování této podmínky u jednoho územního finančního nebo celního orgánu a na všech druzích daní (u příslušenství takových, které byly subjektu sděleny); délka prodlení může být max.30 dnů (jedná se i o náhradní lhůtu splatnosti).

3.Zjištěné důvody vyměření daně nemají charakter zatajení skutečností daňovým subjektem, ale jedná se např. o pouhé administrativní pochybení v rámci vedení účetnictví.

4.Dobrá úroveň spolupráce daňového dlužníka se správcem daně při plnění nepeněžitých povinností.

D. Důvody které je správce daně oprávněn zohlednit a snížit promíjené příslušenství daně z důvodu tvrdosti.

1.Příslušenství daně vzniklo na základě vyměření nebo předepsání daně, které zjistil správce daně a toto zjištění plyne převážně ze zatajených skutečností daňovým subjektem. Dále rovněž v případech, kdy příslušenství daně vzniklo daňovému dlužníkovi v postavení plátce u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a u daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně na základě neodvedené sražené daně. Výjimkou z tohoto bodu v části neodvedené sražené daně jsou případy, kdy důvodem vzniku nedoplatku bylo postižení dlužníka mimořádnou událostí bez jeho zavinění, a také případy, kdy dojde k významné změně ve vlastnické struktuře daňového subjektu včetně právního nástupnictví fyzické osoby a nový vlastník po převzetí firmy nedoplatky neprodleně dobrovolně uhradil.

2.Daň, ke které náleží příslušenství daně, o jehož prominutí je rozhodováno, byla stanovena na základě pomůcek z důvodu absence součinnosti daňového dlužníka.

3.Příslušenství daně vzniklo na základě opožděné platby daně, k jejímuž řádnému přiznání bylo podáno daňové přiznání až na základě výzvy správce daně, popř. přes výzvu správce daně nebylo podáno vůbec.

4.Existence dluhu daňového dlužníka u územních finančních orgánů a celních orgánů – na daňové platební povinnosti (vyjma příslušenství daně o jejichž prominutí je žádáno) je ke dni zpracování žádosti o prominutí příslušenství daně vykazován nedoplatek. Za den zpracování žádosti je považován den předložení návrhu zpracování bezprostředně nadřízenému vedoucímu zaměstnanci správce daně. Pro toto posouzení se posečkaný nebo splátkovaný daňový nedoplatek nepovažuje za nedoplatek. Nepřihlíží se rovněž k povinnostem na příslušenství, které nebyly subjektu sděleny.

5.Špatná úroveň spolupráce daňového dlužníka se správcem daně při plnění nepeněžitých povinností, nedostatečná součinnost, či obstrukce až maření daňového řízení.

Aplikace bodů A, B, C a D tohoto článku

Dotýká-li se žádost daňového dlužníka více druhů daní ve smyslu vyhlášky č. 25/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, více zdaňovacích období resp.více titulů vzniku příslušenství, posuzuje správce daně žádost samostatně za každou daňovou povinnost – samostatně za každý druh daně a každé zdaňovací období.

Celková výše případně prominutého příslušenství daně z důvodu tvrdosti je zjevně limitována celkovou částkou příslušenství daně, o jehož prominutí je rozhodováno. To platí i pro postup při opakovaných žádostech o prominutí příslušenství daně z důvodu tvrdosti. Celkové prominutí příslušenství daně tedy nesmí přesáhnout 100 %.

Čl. III. Náležitosti rozhodnutí - odůvodnění

S ohledem na potřebu odstranit pochybnosti o dostatečně spolehlivě zabezpečené objektivitě a transparentnosti při rozhodování o prominutí příslušenství daně z důvodů odstranění tvrdosti je nutné v písemném vyhotovení rozhodnutí o prominutí uvádět též odůvodnění, přestože to zákonná úprava nestanoví.

Čl. IV. – Přechodné ustanovení

Žádosti o prominutí příslušenství daně, které byly podány před účinností tohoto pokynu, o nichž nebylo dosud rozhodnuto, se posuzují podle tohoto pokynu. Výjimku tvoří bod B.12a, který se uplatní až vůči případnému prominutí příslušenství daně v případě plateb daňových povinností, u nichž nastane splatnost po dni účinnosti zákona č. 285/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku, tj. ke dni 1. 11. 2009 včetně.

Čl. V – Zrušovací ustanovení

Zrušuje se pokyn D-319.

Čl. VI. - Účinnost

Účinnost tohoto pokynu nastává dne 1. listopadu 2009.

V Praze dne 29.10.2009
Ing. Eduard Janota, v.r.

ministr financí ČR

Daň z příjmů fyzických osob – nepřiznané tržby

DS: fyzická osoba

Daňová kontrola za zdaňovací období r. 2006

Bez součinnosti s DS bylo provedeným šetřením zjištěno u jiného daňového subjektu a porovnáním zjištěných uhrazených faktur s daňovou evidencí, že některé uhrazené přijaté faktury za nákup zboží nebyly zahrnuty ve výdajích ovlivňujících základ daně a zároveň v tržbách za prodej zboží.

Zástupce DS do protokolu uvedl, že uvedené faktury nebyly účetní předány k zaúčtování, a že se zvýšením výdajů za nákup zboží a zvýšením příjmů za prodej zboží souhlasí. DS do protokolu již dříve uvedl, že obchodní přirážka činila Kč 60 %.

Součástí šetření v rámci daňové kontroly bylo i zahrnutí přijatého bonusu od dodavatele ve výši 550 000,- Kč. DS se osobně dostavil na FÚ a byl s ním sepsán protokol, ve kterém uvedl, že příjem byl přijat v hotovosti v říjnu 2006, avšak nebyl zahrnut do příjmů ovlivňujících základ daně. DS uvedl, že doklad nebyl omylem předán účetní k zaúčtování.

DS byly v souladu s ust. § 23 odst. 3 písm. a) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů zvýšeny příjmy o částku přijatého bonusu ve výši 550 000,- Kč a o nepřiznané tržby ve výši 34 814,- Kč a v souladu s ust. § 23 odst. 3 písm. c) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů zvýšeny výdaje o faktury za nákup zboží ve výši 21 892,- Kč.

Výsledkem kontroly bylo zvýšení daňové povinnosti o 98 160,- Kč a snížení daňového bonusu o 21 852,- Kč.

Daň z příjmu právnických osob – sponzorský dar

Daňový subjekt, právnická osoba, která nebyla založena za účelem podnikání, která provozovala FITNESS. Správce daně získal na základě vyhledávací činnosti podezření, že tato právnická osoba přijímá vysoké finanční částky, které vydává za přijaté dary. Kontrolou bylo zjištěno, že se ve skutečnosti jedná o finanční částky za provedenou reklamní činnost pro jiné právnické osoby (tzv. sponzorský dar), které však nebyly zahrnovány do účetnictví daňového subjektu. Došlo k porušení ust. § 18 odst. 3 ZoDP a § 23 ZoDP.

Na základě výše uvedeného byla DS dodatečně doměřena daň z příjmů ve výši 1,8 mil. Kč.



Daň z příjmů fyzických osob – nezahrnutí finančních bonusů do základu daně

DS: fyzická osoba zapsaná do OR

Daňová kontrola za zdaňovací období r. 2006

Předmětem podnikání DS je koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, výkon lékárnického povolání, výdejní činnost pro veřejnost, výdej na žádanky pro ambulantní zdravotnické zařízení, příprava léčiv, kontrola vstupní, lékárenská pohotovostní služba.

Ve zdaňovacím období 2006 měl DS příjmy dle § 6,§ 7, § 8, a § 9.

U příjmů dle
§ 7 – Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti vedl DS účetnictví
§ 9 – Příjmy z pronájmu vedl DS daňovou evidenci

Daňová kontrola u tohoto daňového subjektu byla provedena na základě předání informací z vyhledávací činnosti Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu. DS byly poukazovány finanční bonusy za odběry zboží od společnosti XY lékárenský velkoobchod.

Příjmy dle § 7
Kontrolou bylo zjištěno, že finanční bonusy, které byly předmětem signální inf. a byly poukazované na účet vedený u České spořitelny, a.s. DS zaúčtoval do výnosů. Daňovou kontrolou, vyhledávací činností formou součinnosti s peněžními ústavy byly však zjištěny další přijaté finanční bonusy na účet vedený u Komerční banky, celkem ve výši 375.667,00 Kč, které, však do výnosů DS nebyly zaúčtovány.

Tím, že DS nezahrnul veškeré přijaté finanční bonusy do základu daně, porušil ust. § 5 odst. 2 a § 7 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. ve znění p.p.

Příjmy dle § 9
Daňovou kontrolu vlastní vyhledávací činností bylo zjištěno, že DS na účet vedený u UniCredit Bank Czech Republic, a.s. byl poukázán příjem ve výši 375.000,00 Kč od společnosti ABC. Kontrolou bylo zjištěno, že tento příjem nebyl zanesen do daňové evidence DS a že se jedná o příjmy z pronájmu od uvedené společnosti.

Tím, že DS nezahrnul veškeré příjmy z pronájmu do daňového základu, porušil ust. § 5 odst. 2 a § 9 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. ve znění p.p.

Výsledek daňové kontroly: dodatečné doměření DPFO za r. 2006 ve výši Kč 240 192,-

Daň z příjmu právnických osob - nezahrnuté výnosové úroky z dluhopisů do základu daně

Daňový subjekt se v kontrolovaných zdaňovacích období zabýval činností realitních makléřů, zprostředkováním prodeje různých finančních produktů (pojištění, půjčky), pořádáním školení realitních makléřů a ubytovací a stravovací činností.

Daňovou kontrolou daně z příjmů právnických osob bylo z předloženého účetnictví zjištěno, že daňový subjekt evidoval na účtu dlouhodobého finančního majetku 069 dluhopisy. Jednalo se o diskontované státní dluhopisy se splatností 20 let vztahující se k „projektu ABC“, v rámci kterého byla na jedné straně poskytnuta fyzickými osobami kontrolované společnosti půjčka ve výši cca 60 tis. Kč na 20 let a na straně druhé byly kontrolovanou společností fyzické osobě převedeny 2 ks cenných papírů na účet cenných papírů vedený na jméno fyzické osoby jako zajištění půjčky. Daňový subjekt v kontrolovaných zdaňovacích období zaúčtoval do výnosů úroky z držení těchto cenných papírů za oba kontrolované roky ve výši cca 13,5 mil. Kč celkem.

Správce daně zjišťoval daňovou kontrolou skutečné množství dluhopisů daňového subjektu prostřednictvím obchodníků s cennými papíry a tímto bylo zjištěno, že skutečné množství cenných papírů je vyšší, než-li množství evidované v účetnictví daňového subjektu. Správcem daně byl proveden výpočet úroků z takto zjištěných dluhopisů a bylo zjištěno, že celková správná částka výnosových úroků činí za obě kontrolovaná zdaňovací období cca 17,7 mil. Kč celkem. Proto byl daňový subjekt vyzván, aby předložil evidenci veškerých dluhopisů pořízených v období odpovídající době trvání projektu ABC a aby prokázal, že výnosové úroky ve výši cca 17,7 mil. Kč celkem z držby cenných papírů byly řádně zahrnuty do základu daně v obou zdaňovacích obdobích v souladu s § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Daňový subjekt v rámci důkazního řízení předložil správci daně pouze evidenci nákupu dluhopisů, která však byla odlišná od částek zaúčtovaných na účtech 069, tedy nepřeložil důkaz o tom, že úrokové výnosy ve výši cca 17,7 mil.Kč byly řádně zahrnuty do základu daně podle § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů za kontrolovaná zdaňovací období, do výnosů byla daňovým subjektem zahrnuta částka pouze ve výši 13,5 mil.Kč.

Na základě uvedených skutečností daňový subjekt neprokázal, že výnosové úroky z držby dluhových cenných papírů za kontrolovaná zdaňovací období ve výši cca 4,2 mil. Kč, tedy ve výši rozdílu mezi částkou úrokových výnosů zaúčtovanou daňovým subjektem na účtu 662.030 (cca 13,5 mil. Kč) a částkou úrokových výnosů vypočtenou správcem daně z podkladů získaných od obchodníků s cennými papíry (cca 17,7 mil. Kč) byly zahrnuty do základu daně podle § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Na základě výše uvedených skutečností byla správcem daně doměřena daň z příjmů právnických osob za kontrolovaná zdaňovací období v celkové výši cca 1 mil. Kč.

Vzhledem k těmto zjištěním byla zahájena daňová kontrola i na následující zdaňovací období.

Daň z přidané hodnoty – doměření daně

Správce daně provedl daňovou kontrolu daně z přidané hodnoty u daňového subjektu, právnické osoby s předmětem podnikání obchodní živnost-nákup a prodej zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, zprostředkovatelská činnost a reklamní činnost.

Při daňové kontrole správce daně zjistil následující skutečnosti:

1.Byla zjištěna fakturace mezi dvěma daňovými subjekty z ČR, kdy dodavatel odběrateli fakturoval dodání zboží (movitých věcí) včetně montáže provedené na území Slovenské republiky a toto plnění zatížil českou DPH. Místem plnění této dodávky bylo Slovensko - místo, kde byla dodávka zboží s montáží realizována. Odběratelská česká firma, tedy kontrolovaný daňový subjekt tedy neměl přijaté zdanitelné plnění, které by ho opravňovalo uplatnit si na vstupu nárok na odpočet DPH.

V tomto případě správce daně doměřil DPH na vstupu.

2.Dále správce daně při daňové kontrole daně z přidané hodnoty za jednotlivá zdaňovací období zjistil, že daňový subjekt prováděl nákupy zboží ze třetích zemí, toto zboží bylo dopraveno do České republiky a bylo propuštěno do celního režimu uskladňování v celním skladu. Nebylo tedy propuštěno do celního režimu volný oběh ani do žádného jiného režimu, u kterého by byla povinnost přiznat DPH na výstupu a v případě použití tohoto zboží pro svoji ekonomickou činnost by byl na vstupu nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. Celní režim uskladňování v celním skladu byl ukončen celně schváleným určením zpětný vývoz, následovaný režimem tranzit z území ČR mimo území Evropské unie-do třetích zemí. Jednalo se o dodávky textilního a obuvnického zboží při sjednané dopravní podmínce EXW. Tedy dopravní náklady a také náklady pojištění s tímto zbožím spojené šly k tíži odběratelů ze třetích zemí. Finanční úřad zastává v tomto případě názor, že místo plnění při dodávce tohoto předmětného zboží je ČR, tedy místo, kde začíná jeho doprava, a že na plnění od českého dodavatele odběratelům z území mimo EU měla být na výstupu uplatňována česká DPH. Správce daně rovněž zastává názor, že dodávky tohoto zboží nepodléhaly osvobození od DPH s nárokem na odpočet daně z přidané hodnoty (tento odpočet DPH nemohl být ani realizován – nejednalo se o žádný z režimů uvedených v § 23 platného zákona o DPH), protože nakoupené zboží pocházející z Asie bylo propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu, nestalo se unijním zbožím, zůstalo zbožím zahraničním a proto se na něj režim popsaný v § 66 z.č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném pro rok 2005, tedy režim osvobození od této daně s nárokem na její odpočet, nevztahoval, neboť § 66 zákona o DPH odkazoval na čl. 161 a čl.145 nařízení Rady (EHS) č.2913/92, tedy na režimy vývoz a pasivní zušlechťovací styk, které však mluví o zboží, které se stalo zbožím Společenství. Předmětné zboží u na výstupu doměřovaného českého daňového subjektu se však zbožím. Společenství nikdy nestalo a zůstalo zbožím zahraničním.

V tomto případě správce daně doměřil daň na výstupu.

Došlo k porušení § 72 odst.1, § 2,13,21 odst.2,§100 zákona 235/2004 Sb. o DPH.

Celkem byla doměřena daň z přidané hodnoty ve výši cca 1,4 mil. Kč.

Daň z příjmů právnických osob – neověřená účetní závěrka auditorem

Místně příslušný správce daně zahájil podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.) správní řízení ve věci uložení pokuty za nedodržení povinností vyplývajících ze zákona o účetnictví (č. 563/1991 Sb.) u společnosti s ručením omezeným.

Správce daně výchozí informace získal při daňové kontrole daně z příjmů právnických osob za rok 2007.

V daném případě se konkrétně se jednalo o porušení povinnosti ověřit účetní závěrku auditorem, vyhotovit výroční zprávu a zveřejnit účetní závěrku i výroční zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku na příslušném krajském soudu.

Dle zákona o účetnictví řádnou a mimořádnou účetní závěrku je povinna mít ověřenu auditorem společnost s ručením omezeným, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje a účetního období bezprostředně předcházející překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kritérií. Jedná se o tato kritéria:

aktiva celkem více než 40 000.000 Kč
roční úhrn čistého obratu více než 80 000.000 Kč
průměrný přepočtený počet zaměstnanců více než 50

Výchozí pochybení společnosti s ručením omezeným tedy spočívalo v tom, že tato účetní jednotka neměla ověřenu účetní závěrku auditorem, ačkoliv za předmětné období a období předcházející překročila dvě ze tří kritérií výše uvedených. V daném případě společnost v obou obdobích, tj. v roce 2007 a 2006 překročila kritérium o počtu pracovníků a rovněž i kritérium aktiv. Překročení těchto dvou kritérií nastolilo povinnost pro společnost s ručením omezeným ověřit účetní závěrky auditorem. Na toto pochybení navázala ještě další pochybení společnosti, tj., že nedošlo k vyhotovení výroční zprávy a zveřejnění účetní závěrky i výroční zprávy do sbírky listin obchodního rejstříku na příslušném krajském soudu.

Důsledkem nedodržení výše uvedených povinností bylo stanovení pokuty správcem daně ve smyslu příslušného ustanovení zákona o účetnictví (§ 37).

Před vydáním rozhodnutí o uložení pokuty za zjištěné nedostatky byla účetní jednotce dána možnost se k podkladům pro vydání rozhodnutí vyjádřit. Účetní jednotka závěry správce daně akceptovala.

Finanční úřad při stanovení výše pokuty postupoval dle příslušného ustanovení zákona o účetnictví.

Finanční úřad přihlédl při určení výměry pokuty účetní jednotce k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno (k době trvání protiprávního stavu, k četnosti porušení povinností, k následkům protiprávního jednání apod.)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl finanční úřad uložit účetní jednotce pokutu v dolní hranici a to následovně:

a.za porušení povinnosti mít ověřenou účetní závěrku roku 2007 auditorem;
b.za porušení povinnosti vyhotovit výroční zprávu;
c.za porušení povinnosti zveřejnit účetní závěrku i výroční zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku na příslušném krajském soudu;

Celková výše pokuty činila 150.000,- Kč.

Daň z příjmů fyzických osob – dodatečně vyměřená daň

V roce 2009 byla finančním úřadem dále ukončena daňová kontrola za zdaňovací období roku 2005 u fyzické osoby, která vedla daňovou evidenci. Předmětem podnikání daňového subjektu je reklamní činnost v mezích živnosti volné.

Při zahájení kontroly předložil daňový subjekt doklad nazvaný Návrh na vzájemný zápočet pohledávek mezi právnickou osobou a daňovým subjektem ze dne 30. 09. 2005. V tomto Návrhu bylo uvedeno, že částku 203.197,90 Kč, která tvoří rozdíl započtených pohledávek, uhradí právnická osoba nejpozději do 15. 10. 2005 na běžný účet daňového subjektu. Tento návrh na vzájemný zápočet pohledávek podepsali jednatel společnosti a daňový subjekt. Bez součinnosti s daňovým subjektem bylo zjištěno, že společnost účtovala ve svém účetnictví o výdajovém podkladním dokladu ze dne 30. 09. 2005, dle kterého byla částka 203.197,90 Kč vyplacena daňovému subjektu. Daňový subjekt však tuto částku neuvedl v daňové evidenci, ani ve svém daňovém přiznání.

Při kontrole bylo dále zjištěno, že v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2005 daňový subjekt uvedl v příloze č. 1 na začátku zdaňovacího období pohledávky ve výši 556.628,00 Kč a na konci zdaňovacího období ve výši 426.852,00 Kč (rozdíl je 129.776,00 Kč). V daňovém přiznání však daňový subjekt uvedl příjmy pouze ve výši 60.034,00 Kč. Pracovníkovi správce daně vznikly pochybnosti, zda byla správně stanovena daňová povinnost za zdaňovací období roku 2005. Pracovník správce daně vyzval daňový subjekt, aby v náhradní lhůtě tyto pochybnosti odstranil a prokázal svá tvrzení, která uvádí v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2005. Daňový subjekt na tuto výzvu nereagoval.

Pracovník správce daně posoudil předložené důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti podle § 2 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů a dospěl k závěru, že poplatník neprokázal, že byly zdaněny veškeré příjmy podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. Na základě výše uvedených zjištění byla daňovému subjektu dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2005 ve výši 103.232,- Kč.

Daň z příjmů fyzických osob – chybně vedené účetnictví

V roce 2009 byla finančním úřadem ukončena daňová kontrola daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2005. Jednalo se o kontrolu fyzické osoby, která vede účetnictví. Předmětem podnikání daňového subjektu je koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje.

V průběhu daňové kontroly vznikly správci daně pochybnosti o tom, zda byly v účetnictví zaúčtovány do výnosů veškeré tržby z prodeje zboží a zda byla stanovena v daňovém přiznání správná výše základu daně a daň, jelikož daňový subjekt vykázal velmi nízkou obchodní přirážku (marži).

Při kontrole roku 2005 bylo z předloženého účetnictví pracovníkem správcem daně zjištěno, že účetní zápisy v deníku neodpovídají účetním zápisům v hlavní knize, nebyly předloženy inventarizace majetku a závazků, nebyla předložena skladová evidence zásob a vnitřní předpisy stanovující způsob (postup) při oceňování zásob, účtování zásob, vedení skladové evidence zásob, stanovení norem přirozených úbytků zásob. Účetnictví daňového subjektu se stalo nesprávným, neúplným, neprůkazným a nesrozumitelným.

Daňový subjekt byl vyzván k prokázání skutečností uváděných v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2005. S ohledem na skutečnost, že daňový subjekt neprokázal (ani po výzvě) v daňovém přiznání uváděné skutečnosti a správce daně nemohl z předloženého účetnictví správně stanovit daňovou povinnost dokazováním, přistoupil správce daně ke stanovení daňové povinnosti za použití pomůcek dle § 31 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Na základě výše uvedených zjištění byla daňovému subjektu dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2005 ve výši 433.884,- Kč.

Daň z příjmů právnických osob – tržby zasílané na soukromý účet

Správce daně provedl kontrolu daně z příjmů právnických osob za roky 2005 a 2006 u DS zabývajícího se nákupem knižních publikací od vydavatelů a jejich následným prodejem.

DS při daňové kontrole nedoložil doklady, účetnictví, skladovou evidenci ani jiné listiny potřebné pro ověření údajů uvedených na daňových přiznáních. Správce daně získal část údajů od externího účetního a od Policie ČR v elektronické podobě, a to za celý rok 2005 a leden až květen 2006. Z informací získaných od Policie ČR vyplynulo, že část tržeb za prodané knihy nebyla na základě pokynů zplnomocněného zástupce DS zasílána jednotlivými prodejci na bankovní účet DS, nýbrž na soukromý účet otce zplnomocněného zástupce. Tyto tržby nebyly zahrnuty do účetnictví společnosti a byly předmětem doměření daně z příjmů právnických osob.

Nesplnění zákonných povinností ze strany DS způsobilo, že nebylo možné stanovit daňovou povinnost dokazováním podle § 31 odst. 1 až 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSDP). Správce daně proto v souladu s § 31 odst. 5 ZSDP stanovil daňové povinnosti za použití pomůcek, které měl k dispozici nebo které si obstaral bez součinnosti s daňovým subjektem. DS byla doměřena daňová povinnost ve výši 2,068.000,- Kč za rok 2005 a 40.000,- Kč za rok 2006.

I rezervy mají svá úskalí

Společnosti s ručením omezeným se sídlem ve Středočeském kraji, která je oprávněna k hornické činnosti, byla za rok 2005 dodatečně vyměřena daň z příjmů právnických osob ve výši přesahující 100 tis. Kč, a to z důvodu nesplnění podmínek stanovených zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Společnost vytvořila v roce 2005 rezervu na sanaci pozemků dotčených těžbou v kamenolomu. Povinnost tvořit rezervu vyplývá pro tuto společnost z horního zákona. Přitom zákon o rezervách v tomto případě stanoví, že peněžní prostředky (představující výši vytvořené rezervy v daném zdaňovacím období) se ukládají na zvláštní vázaný účet v bance, který je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv. Správcem daně však bylo zjištěno nedodržení této podmínky, protože společnost neuložila finanční prostředky na zvláštním vázaném účtu v zákonném termínu. Z těchto důvodů byla v roce 2005 vytvořená rezerva správcem daně vyloučena z nákladů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Pozorné čtení zákona se vyplatí

Daňový subjekt nakoupil ojeté osobní automobily. Při jejich prodeji uplatnil zvláštní režim. Dle ustanovení § 90 odst.4 ZDPH je při použití zvláštního režimu základem daně přirážka snížená o daň z přirážky. Tato přirážka se stanoví jako rozdíl mezi prodejní cenou obchodníka a pořizovací cenou tohoto zboží. Prodejní cenou se rozumí úplata, která byla nebo má být získána obchodníkem od osoby, které je zboží dodáno nebo třetí strany, včetně dotace k ceně, daní, cel, poplatků a vedlejších výdajů, jako provize, náklady na balné, přepravu a pojištění požadované obchodníkem od osoby, které je zboží dodáno, s výjimkou částek uvedených v § 36 odst.5 a 1. Pořizovací cenou se rozumí úplata stanovená v písmenu a), která byla nebo má být získána od obchodníka osobou, která mu zboží dodává.

Daňový subjekt v rozporu s tímto ustanovením z přirážky neodvedl správně daň na výstupu, neboť dle zjištění správce daně do pořizovacích cen prodávaných automobilů zahrnul částky za opravy těchto vozidel. Z popsané právní úpravy vyplývá, že pořizovací cena je úplata, která se týká pouze osoby, která obchodníkovi zboží dodává a do pořizovacích cen nelze započítávat částky, které obchodník vynaloží před dalším prodejem použitého zboží. Důsledné nerespektování zákonné normy stálo poplatníka daň ve výši téměř 100 tis. Kč.

Faktura není jediným důkazním prostředkem

Daňový subjekt předložil jako doklad pro prokázání daňových výdajů faktury vystavené společnostmi, o kterých měl správce daně informace, že jsou nekontaktní, nepodávají daňová přiznání a vystavují fiktivní faktury. Proto se středočeský správce daně v rámci daňového řízení zaměřil na ověření všech podstatných skutečností souvisejících s těmito obchodními transakcemi. Poplatník byl jednak seznámen s informacemi, které se o předmětných společnostech správce daně v rámci dožádání dověděl a vyzván k prokázání, že fakturované zboží bylo dodáno a služby realizovány tak, jak je uvedeno na předložených fakturách. Daňový subjekt v průběhu daňové kontroly pouze tvrdil, že zboží mu předal muž, kterého osobně nezná a tomu také zboží uhradil. Žádné důkazní prostředky nepředložil ani nenavrhl, nevyvrátil pochybnosti správce daně a neprokázal žádným způsobem, že zboží bylo dodáno tak, jak bylo uvedeno na předložených fakturách, tj. společnosti která fakturu vystavila a této společnosti, že bylo zaplaceno. Poplatník nevedl žádnou evidenci zásob a ani zaměstnanci nepotvrdili jeho tvrzení, že dodaná navigace a přehrávače jim byly přiděleny k využití při služebních cestách. V průběhu daňového řízení bylo naopak zjištěno,že dodavatelská společnost neměla žádné zaměstnance, jediný jednatel a statutární zástupce společnosti byl ve vazbě a mimo území ČR, takže fakticky neexistovala žádná kompetentní osoba, která by byla oprávněna za společnost jednat. Po vyhodnocení všech zjištěných skutečností došel správce daně k závěru, že daňový subjekt nesplnil jednu ze svých základních povinností – neunesl důkazní břemeno. Logickým důsledkem toho pak byl závěr správce daně, který na základě těchto skutečností vyloučil výdaje dokládané fiktivními fakturami a zvýšil základ daně o téměř 600 tis. Kč.

Stejný problém byl odhalen na základě podnětu Policie ČR, když byly středočeským finančním úřadem zahájeny daňové kontroly u několika daňových subjektů. Jedním z nich byla i právnická osoba zabývající se pěstební činností v lesích, těžbou dřeva a různými pracemi se dřevem. Provedená daňová kontrola za roky 2005 a 2006 odhalila v účetnictví kontrolovaného subjektu faktury v řádech několika milionů korun týkající se pěstební činnosti v lesích, dodávek a zpracování dřeva. V průběhu kontroly však nebylo v rámci rozsáhlého důkazního řízení daňovým subjektem prokázáno, že dodávky byly uskutečněny tak, jak daňový subjekt tvrdil. Správce daně proto neuznal předmětné náklady jako náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Za kontrolovaná zdaňovací období byla správcem daně dodatečně vyměřena daň převyšující 2 miliony korun.

Daň z příjmů - neproúčtování na účet finančních výnosů

Správce daně provedl daňovou kontrolu u daňového subjektu – právnické osoby podnikající v oblasti stavebních prací.

V průběhu daňové kontroly správce daně zjistil, že společnost měla uzavřeny leasingové smlouvy v cizí měně (v €), platby prováděla společnost v €. Rozdíl mezi oceněným závazkem podle splátkového kalendáře a provedenou platbou měla společnost proúčtovat jako kurzový rozdíl (ztráta nebo zisk). Podle přílohy k účetní závěrce účetní jednotka používala pro přepočet cizích měn pevný kurz, který byl stanoven jako kurz ČNB v první pracovní den v kalendářním roce. Tento kurz používala po celou dobu celého účetního období.

Společnost kurzové rozdíly vzniklé při úhradě závazků vyplývajících z leasingových smluv neproúčtovala na účet finančních výnosů a snížila tak výsledek hospodaření o cca 320.000 Kč. Porušila tím § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů „účetní jednotky účtují o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí, § 60 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona a § 23 odst. 1 zák. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nerespektovala časovou souvislost výdajů ve zdaňovacím období.

Dále společnost uvedla v daňovém přiznání na řádku 112. částku cca 3 mil. Kč. Ve zvláštní příloze k daňovému přiznání k řádku 112 uvedla text:„ §23, odst. 3, písm.c) – rozpuštění účetní opravné položky, která při tvorbě nebyla daňovým nákladem. V průběhu kontroly správce daně zjistil, že se jednalo o chybu ve vyplňování daňového přiznání (částka již byla správně uplatněna v roce předcházejícím roku daň. kontroly), v řádku č.112 DaP měla být nula.

Společnost neprokázala oprávněnost snížení výsledku hospodaření o tuto částku, porušila ustanovení § 23 odst. 3 písm. b) a c) ZDP, výsledek hospodaření snížila neoprávněně. Výsledkem daňové kontroly je doměření daňových povinností na dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2006 až 2007 ve výši cca 800 tis. Kč.

Daň z přidané hodnoty – neprokázání dodání zboží do jiného členského státu

Správce daně provedl kontrolu DPH u fyzické osoby za zdaňovací období roku 2006, roku 2007 a části roku 2008. Kontrolou předložených dokladů bylo zjištěno, že veškeré zboží (DVD-porno) bylo nakoupeno od jednoho dodavatele v tuzemsku a bylo dodáno jednomu odběrateli na Slovensku.Všechny platby probíhaly v hotovosti. Jednalo se o menší měsíční obraty, převoz zboží se uskutečňoval osobním vozem. Bylo zasláno dožádání místně příslušnému správci daně v tuzemsku k prověření deklarovaného nákupu zboží u daňových dokladů, ze kterých byl nárokován odpočet DPH.

Místně příslušný správce v tuzemsku potvrdil, že přijatá plnění se uskutečnila. Jelikož správci daně vznikly pochybnosti, zda přijatá zdanitelná plnění uvedená na ř. 310 byla použita k uskutečnění zdanitelných plnění osvobozených při dodání zboží do jiného členského státu v souladu s ustanovením §64 zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH) uvedených na ř. 410, zaslal mezinárodní dožádání slovenskému správci daně k prověření, zda zboží bylo dodáno na Slovensko. Slovenský správce sdělil, že jednatel společnosti popřel, že obchodoval s naším daňovým subjektem a zároveň popřel, že razítko a podpis uvedený mu patří.

Daňový subjekt neprokázal dodání zboží do jiného členského státu dle ustanovení §64 zákona o DPH. Veškerá uskutečněná zdanitelná plnění byla posouzena jako uskutečněná zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku s povinností přiznat DPH na výstupu. Celkem byla doměřena DPH ve výši více než milión Kč. Bude podáno trestní oznámení.

Daň z příjmů fyzických osob – doměření daně

Kontrolou daňového subjektu (FO) bylo zjištěno, že v daňové evidenci byly zahrnuty za zdaňovací období roku 2005 faktury jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů na rekonstrukci provozovny A v celkové výši 1,775.000,- Kč. Daňový subjekt uvedl, že byly do nákladů proúčtovány na základě sdělení, že se jedná o opravy a důvodem bylo složité jednání s pronajímatelem. Skutečnost, že se jednalo o rekonstrukci provozovny A bylo v důkazním řízení prokázáno, mimo jiné doklady z Městského úřadu, když se jednalo u této provozovny o povolenou změnu účelu z prodejny na pivnici. Daňový subjekt porušil ustanovení § 25 odst. 1 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb. (dále jen ZDP) - jednalo se o výdaje na technické zhodnocení dle ustanovením § 33 ZDP.

Daňový subjekt dále zahrnul do daňové evidence roku 2005 doklady cca ve výši 100.000,- Kč za stavební a instalační materiál jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, u kterých tvrdil, že se jednalo o nákupy na provozovnu B – jednalo se dle předložené smlouvy o opravu provozovny B. Dle zjištění správce daně měl daňový subjekt tuto provozovnu B v pronájmu až od října roku 2006. Vzhledem k tomu, že se jednalo o materiál zakoupený v roce 2005 před uzavřením smlouvy o pronájmu a současně probíhala rekonstrukce provozovny A (byla možnost, že daňový subjekt ve skutečnosti vynaložil tyto náklady na úhradu materiálu použitého na provozovně A), měl správce daně pochybnosti o oprávněnosti zaúčtování těchto výdajů do nákladů ovlivňujících základ daně a vedl v tomto směru důkazní řízení.

Daňový subjekt neprokázal v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 ZDP, že tento stavební materiál byl použit na opravu provozovny B. V případě nákladů týkajících se provozovny A bylo porušeno ustanovení § 25 odst. 1 písm. p) ZDP – jednalo se o výdaje na technické zhodnocení dle ustanovení § 33 ZDP. Všechny tyto výdaje tak byly vyloučeny z nákladů ovlivňujících základ daně z příjmů.

V souvislosti s výsledkem uvedené daňové kontroly byla za zdaňovací období roku 2005 kontrolovanému daňovému subjektu snížena daňová ztráta o 1,696.741,- Kč a doměřena daň ve výši 23.460,- Kč.

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Subscribe to Posts [Atom]