Daňový subjekt předložil jako doklad pro prokázání daňových výdajů faktury vystavené společnostmi, o kterých měl správce daně informace, že jsou nekontaktní, nepodávají daňová přiznání a vystavují fiktivní faktury. Proto se středočeský správce daně v rámci daňového řízení zaměřil na ověření všech podstatných skutečností souvisejících s těmito obchodními transakcemi. Poplatník byl jednak seznámen s informacemi, které se o předmětných společnostech správce daně v rámci dožádání dověděl a vyzván k prokázání, že fakturované zboží bylo dodáno a služby realizovány tak, jak je uvedeno na předložených fakturách. Daňový subjekt v průběhu daňové kontroly pouze tvrdil, že zboží mu předal muž, kterého osobně nezná a tomu také zboží uhradil. Žádné důkazní prostředky nepředložil ani nenavrhl, nevyvrátil pochybnosti správce daně a neprokázal žádným způsobem, že zboží bylo dodáno tak, jak bylo uvedeno na předložených fakturách, tj. společnosti která fakturu vystavila a této společnosti, že bylo zaplaceno. Poplatník nevedl žádnou evidenci zásob a ani zaměstnanci nepotvrdili jeho tvrzení, že dodaná navigace a přehrávače jim byly přiděleny k využití při služebních cestách. V průběhu daňového řízení bylo naopak zjištěno,že dodavatelská společnost neměla žádné zaměstnance, jediný jednatel a statutární zástupce společnosti byl ve vazbě a mimo území ČR, takže fakticky neexistovala žádná kompetentní osoba, která by byla oprávněna za společnost jednat. Po vyhodnocení všech zjištěných skutečností došel správce daně k závěru, že daňový subjekt nesplnil jednu ze svých základních povinností – neunesl důkazní břemeno. Logickým důsledkem toho pak byl závěr správce daně, který na základě těchto skutečností vyloučil výdaje dokládané fiktivními fakturami a zvýšil základ daně o téměř 600 tis. Kč.

Stejný problém byl odhalen na základě podnětu Policie ČR, když byly středočeským finančním úřadem zahájeny daňové kontroly u několika daňových subjektů. Jedním z nich byla i právnická osoba zabývající se pěstební činností v lesích, těžbou dřeva a různými pracemi se dřevem. Provedená daňová kontrola za roky 2005 a 2006 odhalila v účetnictví kontrolovaného subjektu faktury v řádech několika milionů korun týkající se pěstební činnosti v lesích, dodávek a zpracování dřeva. V průběhu kontroly však nebylo v rámci rozsáhlého důkazního řízení daňovým subjektem prokázáno, že dodávky byly uskutečněny tak, jak daňový subjekt tvrdil. Správce daně proto neuznal předmětné náklady jako náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Za kontrolovaná zdaňovací období byla správcem daně dodatečně vyměřena daň převyšující 2 miliony korun.