9.26.2012
Zákon o veřejných zakázkách má prováděcí vyhlášky
18.7.2012, Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj
V těchto dnech došlo k uveřejnění
tří vyhlášek k zákonu o veřejných zakázkách ve Sbírce zákonů ČR. Vyhlášky
vymezují podrobnosti požadavků podle příslušných ustanovení zákona o veřejných
zakázkách, a tím napomáhají zadavatelům správně zpracovat zadávací dokumentace
tak, aby vyhovovaly povinnostem stanovených zákonem.
To představuje další velmi důležitý milník v procesu zavádění novely
zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „ZVZ“) do praxe. Vyhlášky nabudou účinnosti 1. září 2012.
Ministerstvo pro místní rozvoj tyto prováděcí předpisy vydalo 25. června 2012.
Vyhlášky vymezují podrobnosti požadavků podle příslušných ustanovení
ZVZ, a tím napomáhají zadavatelům správně zpracovat zadávací dokumentace tak,
aby vyhovovala povinnostem, které jsou stanoveny zákonem.
Jednoznačným přínosem prováděcích právních předpisů je posílení
transparentnosti a zjednodušení kontroly procesu zadávání veřejných zakázek.
Velmi důležité je také sjednocení obchodních podmínek a konkretizace obsahu
zadávacích dokumentací pro veřejné zakázky na stavební práce. Povinnost vymezit
předmět veřejné zakázky na stavební práce nutí zadavatele předem podrobně
stanovit své požadavky. V budoucnu by tak mělo dojít k eliminaci sepisování
případných dodatků ke smlouvám v průběhu plnění veřejné zakázky a tím k omezení
následného navyšování objemu vynakládaných veřejných prostředků.
Požadavek na odůvodnění veřejné zakázky přináší zvýšení
transparentnosti, zajištění vyšší informovanosti dodavatelů i široké veřejnosti
a posílení kontrolních mechanismů při zadávání veřejných zakázek. S odůvodněním
vypsané veřejné zakázky lze zadavatele konfrontovat jak při následné finanční
kontrole, tak veřejně či politicky. Cílem je tedy působit na zadavatele a
motivovat jej k účelnému, hospodárnému a efektivnímu vynakládání veřejných
financí.
Popis jednotlivých vyhlášek:
Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (§ 44 odst. 4 ZVZ)
Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (§ 44 odst. 4 ZVZ)
Vyhláška stanovuje požadavky na rozsah příslušné dokumentace tak, aby
specifikovala předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování
nabídky, a specifikuje obsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s
výkazem výměr včetně jejich elektronické podoby.
Vyhláška dále vymezuje předmět vedlejších a ostatních nákladů a
povinnosti pro zadavatele v případě použití cenové soustavy.
Rozsah a obsah příslušné dokumentace, který je stanoven předmětnou
vyhláškou bude nutné respektovat v případě všech veřejných zakázek na stavební
práce. Tedy i v případě, kdy zadavatel zadává veřejnou zakázku na stavbu, která
nevyžaduje stavební povolení nebo ohlášení.
Vyhláška, kterou se stanoví obchodní podmínky pro
veřejné zakázky na stavební práce (§ 46d odst. 1 ZVZ)
Vyhláška stanovuje bližší požadavky na úpravu podstatných náležitostí obchodních podmínek, které je veřejný zadavatel povinen vymezit v zadávací dokumentaci. Obchodní podmínky musí obsahovat ujednání o předání a převzetí příslušné dokumentace a díla, vymezení jednotlivých lhůt, podmínky pro změnu subdodavatele, způsob zajištění řádného plnění povinností, způsob zajištění staveniště, zásady kontroly a délku záruční lhůty.
Vyhláška stanovuje bližší požadavky na úpravu podstatných náležitostí obchodních podmínek, které je veřejný zadavatel povinen vymezit v zadávací dokumentaci. Obchodní podmínky musí obsahovat ujednání o předání a převzetí příslušné dokumentace a díla, vymezení jednotlivých lhůt, podmínky pro změnu subdodavatele, způsob zajištění řádného plnění povinností, způsob zajištění staveniště, zásady kontroly a délku záruční lhůty.
Zároveň je zadavateli dána možnost stanovení dalších obchodních
podmínek, které však musí být vždy přiměřené k předmětu plnění veřejné zakázky
a zadavatel musí takový požadavek s ohledem na své potřeby odůvodnit podle §
156 ZVZ.
Vyhláška o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti
veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky (§ 86 odst. 2 ZVZ a § 156 odst. 8
ZVZ)
Vyhláška vymezuje podrobnosti rozsahu odůvodnění účelnosti nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky v předběžném oznámení a zároveň stanovuje podrobnosti rozsahu odůvodnění nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky.
Vyhláška vymezuje podrobnosti rozsahu odůvodnění účelnosti nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky v předběžném oznámení a zároveň stanovuje podrobnosti rozsahu odůvodnění nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky.
Zadavatel musí v odůvodnění popsat potřeby, které mají být splněním
zakázky naplněny, předmět veřejné zakázky, vzájemný vztah předmětu a potřeb
zadavatele a předpokládaný termín splnění veřejné zakázky a dále popsat rizika,
která v souvislosti s plněním veřejné zakázky zohlednil při stanovení
zadávacích podmínek.
Vyhláška nepřímo vymezuje standardní požadavky na splnění technických
kvalifikačních předpokladů. Pokud jsou vytyčené meze zadavatelem respektovány,
není nutné stanovené technické kvalifikační předpoklady odůvodňovat.
Překročí-li však zadavatel meze nastavené vyhláškou, je povinen takový
požadavek na technické kvalifikační předpoklady odůvodnit, a to ve vztahu k
předmětu veřejné zakázky a k rizikům souvisejícím s jejím plněním. Na stejném
principu vymezuje vyhláška i požadavky na obchodní podmínky, které zadavatel,
při nedodržení standardního vymezení, odůvodňuje ve vztahu ke svým potřebám a k
rizikům souvisejícím s plněním veřejné zakázky.
Vyhláška dále uvádí, za jakých podmínek je nutné odůvodňovat stanovení
technických podmínek a hodnotících kritérií veřejné zakázky.
V příloze vyhlášky je pak uvedena struktura odůvodnění, kterou jsou
zadavatele povinni respektovat. Tímto způsobem bude dosaženo jednotné formy
zveřejňovaných odůvodnění a informace tak budou sdělovány standardizovanou a
přehlednou formou.
Labels: stavebnictví
Doporučení MMR k některým otázkám vymezení zadávacích podmínek k veřejným zakázkám na stavební práce
28.8.2012, Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj
Dne 25. června byly ve Sbírce zákonů
uveřejněny prováděcí právní předpisy k zákonu o veřejných zakázkách č. 230/2012
a 231/2012 Sb. V souvislosti s jejich aplikací vydává MMR toto doporučení.
Dne 25. června byly ve Sbírce zákonů uveřejněny prováděcí právní
předpisy k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších
předpisů, a to vyhláška č. 230/2012, kterou se stanoví podrobnosti vymezení
předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací,
dodávek a služeb s výkazem výměr a vyhláška č. 231/2012 Sb., kterou se stanoví
obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce. Vyhlášky byly vydány
Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) na základě zákonného zmocnění
a nabývají účinnosti dne 1. září 2012. V souvislosti s aplikací výše zmíněných
prováděcích právních předpisů vydává MMR toto doporučení.
Vyhláška č. 231/2012 Sb.
Předání a převzetí příslušné dokumentace
Obchodní podmínky musí v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 vyhlášky č. 231/2012 Sb. stanovovat podrobnosti týkající se předání a převzetí příslušné dokumentace.
V této souvislosti upozorňujeme, že za správnost a úplnost předané příslušné dokumentace odpovídá zadavatel a obchodními podmínkami není možné tuto odpovědnost přenášet na dodavatele.
Vyhláška č. 231/2012 Sb.
Vyhláška č. 231/2012 Sb. vymezuje podstatné náležitostí obchodních
podmínek, které je veřejný zadavatel povinen stanovit v zadávací dokumentaci
veřejných zakázek na stavební práce. Předmětná vyhláška tedy pouze stanoví
základní rámec obsahu obchodních podmínek, konkrétní specifikace a požadavky na
jednotlivé obchodní podmínky již stanoven není, lze však uvést některá
doporučení, která se v daných případech jeví jako vhodná pro aplikační
praxi.
Vzhledem k tomu, že nevhodným vymezením obchodních podmínek resp.
nastavením příliš přísných požadavků na obchodní podmínky dochází při zadávání
veřejných zakázek k časté diskriminaci, považujeme za účelné, zadavateli
poskytnout návod, jakým způsobem požadavky na některé obchodní podmínky vymezit
a také doporučit vymezení dalších vhodných obchodních podmínek.
Předání a převzetí příslušné dokumentace
Obchodní podmínky musí v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 vyhlášky č. 231/2012 Sb. stanovovat podrobnosti týkající se předání a převzetí příslušné dokumentace.
V této souvislosti upozorňujeme, že za správnost a úplnost předané příslušné dokumentace odpovídá zadavatel a obchodními podmínkami není možné tuto odpovědnost přenášet na dodavatele.
Kontrola příslušné dokumentace
Obchodní podmínky by měly stanovit povinnost dodavatele jako odborně způsobilé osoby zkontrolovat technickou část předané dokumentace nejpozději před zahájením prací na příslušné části díla a upozornit zadavatele bez zbytečného odkladu na zjištěné vady a nedostatky a předat mu soupis zjištěných vad a nedostatků předané dokumentace včetně návrhů na jejich odstranění a včetně vymezení dopadu na předmět a cenu veřejné zakázky.
Upozorňujeme však, že ani v případě, že bude předaná dokumentace kontrolována dodavatelem, nemůže být dotčena odpovědnost zadavatele za správnost předané dokumentace.
Obchodní podmínky by měly stanovit povinnost dodavatele jako odborně způsobilé osoby zkontrolovat technickou část předané dokumentace nejpozději před zahájením prací na příslušné části díla a upozornit zadavatele bez zbytečného odkladu na zjištěné vady a nedostatky a předat mu soupis zjištěných vad a nedostatků předané dokumentace včetně návrhů na jejich odstranění a včetně vymezení dopadu na předmět a cenu veřejné zakázky.
Upozorňujeme však, že ani v případě, že bude předaná dokumentace kontrolována dodavatelem, nemůže být dotčena odpovědnost zadavatele za správnost předané dokumentace.
Předání a převzetí díla
Ustanovení § 4 odst. 2 vyhlášky č. 231/2012 Sb. pak zadavateli ukládá
povinnost v rámci obchodních podmínek vymezit způsob předání a převzetí díla.
Obchodní podmínky by měly stanovit postupy při přejímce, způsob a obsah zápisu
o předání díla, doklady, které je dodavatel povinen při přejímce předložit.
Považujeme za vhodné, aby se předání a převzetí díla účastnily osoby
odborně způsobilé, proto doporučujeme v rámci obchodních podmínek veřejné
zakázky vymezit také povinnost zadavatele k předání a převzetí díla přizvat
osoby vykonávající funkci technického dozoru stavebníka, případně také
autorského dozoru projektanta.
Lhůty pro odstranění vad a nedodělky
V případě, že zadavatel v obchodních podmínkách stanoví, že dílo bude převzato včetně vad a nedodělků, které nebrání v užívání díla, doporučujeme stanovit v obchodních podmínkách také podmínky a lhůty pro odstranění zjištěných vad a nedodělků.
V případě, že zadavatel v obchodních podmínkách stanoví, že dílo bude převzato včetně vad a nedodělků, které nebrání v užívání díla, doporučujeme stanovit v obchodních podmínkách také podmínky a lhůty pro odstranění zjištěných vad a nedodělků.
Smluvní pokuta za neodstranění vad v termínu
V případě, že zadavatel umožní převzetí díla včetně vad a nedodělků, je vhodné v rámci obchodních podmínek stanovit také přiměřenou smluvní pokutu za neodstranění vad a nedodělků v daném termínu.
V případě, že zadavatel umožní převzetí díla včetně vad a nedodělků, je vhodné v rámci obchodních podmínek stanovit také přiměřenou smluvní pokutu za neodstranění vad a nedodělků v daném termínu.
Zajištění řádného plnění
Na základě ustanovení § 5 písm. b) vyhlášky č. 231/2012 Sb. je dále zadavatel povinen v obchodních podmínkách stanovit způsob zajištění řádného plnění veřejné zakázky.
V této souvislosti zadavatele upozorňujeme, že výše požadovaného zajištění musí být vždy přiměřená složitosti, rozsahu veřejné zakázky a rizikům, které zadavateli v souvislosti s plněním veřejné zakázky hrozí.
Na základě ustanovení § 5 písm. b) vyhlášky č. 231/2012 Sb. je dále zadavatel povinen v obchodních podmínkách stanovit způsob zajištění řádného plnění veřejné zakázky.
V této souvislosti zadavatele upozorňujeme, že výše požadovaného zajištění musí být vždy přiměřená složitosti, rozsahu veřejné zakázky a rizikům, které zadavateli v souvislosti s plněním veřejné zakázky hrozí.
Smluvní pokuta za prodlení se splněním termínu
dokončení díla
V případě, že obchodní podmínky stanoví smluvní pokutu za prodlení se splněním termínu dokončení díla, doporučujeme zadavatelům, není-li potřebami zadavatele a riziky spojenými s plněním veřejné zakázky odůvodněno stanovení vyšší smluvní pokuty, stanovit smluvní pokutu, která není vyšší než 0,2 % z ceny díla za každý i započatý den prodlení.
V případě, že obchodní podmínky stanoví smluvní pokutu za prodlení se splněním termínu dokončení díla, doporučujeme zadavatelům, není-li potřebami zadavatele a riziky spojenými s plněním veřejné zakázky odůvodněno stanovení vyšší smluvní pokuty, stanovit smluvní pokutu, která není vyšší než 0,2 % z ceny díla za každý i započatý den prodlení.
Předání a převzetí staveniště
V ustanovení § 5 písm. c) předmětné vyhlášky je vymezena povinnost zadavatele stanovit podmínky předání a převzetí staveniště.
V ustanovení § 5 písm. c) předmětné vyhlášky je vymezena povinnost zadavatele stanovit podmínky předání a převzetí staveniště.
Obchodní podmínky by neměly stanovit povinnost zhotovitele zjišťovat
trasy a druhy inženýrských sítí vedoucích přes staveniště, ale mohou obsahovat
povinnost zhotovitele zabezpečit jejich vytýčení a odpovědnost zhotovitele za
jejich porušení v případech, kdy objednatel předal zhotoviteli dokumentaci o
inženýrských sítích vedoucích staveništěm.
Zařízení staveniště
Ustanovení § 5 písm. d) dané vyhlášky pak ukládá zadavateli povinnost v rámci obchodních podmínek vymezit způsob zabezpečení zařízení staveniště a lhůtu pro odstranění zařízení staveniště a vyklizení staveniště po předání a převzetí díla.
Ustanovení § 5 písm. d) dané vyhlášky pak ukládá zadavateli povinnost v rámci obchodních podmínek vymezit způsob zabezpečení zařízení staveniště a lhůtu pro odstranění zařízení staveniště a vyklizení staveniště po předání a převzetí díla.
V souvislosti s touto povinností zadavatelům doporučujeme, v obchodních
podmínkách uvést, že zařízení staveniště je povinen zabezpečit zhotovitel, a to
v souladu s jeho potřebami, v souladu s dokumentací předanou objednatelem a v
souladu s dalšími požadavky objednatele.
Je-li to v případě konkrétní veřejné zakázky účelné, doporučujeme
zadavatelům v rámci obchodních podmínek stanovit dodavateli také povinnost
zajistit v rámci zařízení staveniště podmínky pro výkon funkce autorského
dozoru projektanta a technického dozoru stavebníka, případně činnost
koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Pokuta za nevyklizení staveniště
Pro případ, že dodavatel nedodrží lhůtu stanovenou obchodními podmínkami pro odstranění zařízení staveniště a vyklizení staveniště po předání a převzetí díla, doporučujeme v rámci obchodních podmínek vymezit také sankci za nesplnění předmětné povinnosti., a to formou smluvní pokuty v přiměřené výši.
Pro případ, že dodavatel nedodrží lhůtu stanovenou obchodními podmínkami pro odstranění zařízení staveniště a vyklizení staveniště po předání a převzetí díla, doporučujeme v rámci obchodních podmínek vymezit také sankci za nesplnění předmětné povinnosti., a to formou smluvní pokuty v přiměřené výši.
Délka záruční lhůty
Ustanovení § 5 v písm. f) dále zadavateli ukládá povinnost stanovit délku záruční lhůty.
V případě, že vyšší délka záruční lhůty není odůvodněna potřebami zadavatele, lze doporučit, aby délka záruční lhůty nebyla delší, než 60 měsíců.
Ustanovení § 5 v písm. f) dále zadavateli ukládá povinnost stanovit délku záruční lhůty.
V případě, že vyšší délka záruční lhůty není odůvodněna potřebami zadavatele, lze doporučit, aby délka záruční lhůty nebyla delší, než 60 měsíců.
Umožnění výkon TDI, AD a koordinátora
Doporučujeme také prostřednictvím obchodních podmínek uložit dodavateli povinnost umožnit výkon technického dozoru stavebníka a autorského dozoru projektanta, případně výkon činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je-li to vyžadováno právními předpisy.
Doporučujeme také prostřednictvím obchodních podmínek uložit dodavateli povinnost umožnit výkon technického dozoru stavebníka a autorského dozoru projektanta, případně výkon činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je-li to vyžadováno právními předpisy.
Platební podmínky
Je-li v konkrétním případě možné, doporučujeme, aby bylo v rámci platebních podmínek stanoveno, že cena díla bude hrazena průběžně a to na základě daňových dokladů (faktur) vystavených zhotovitelem jedenkrát měsíčně. Průběžná platba stavebních prací by měla umožnit širší účast na plnění veřejných zakázek na stavební práce také malým a středním podnikům.
Také zadavatelům doporučujeme, aby bylo stanoveno, že nedílnou součástí faktury musí být vždy zadavatelem schválený soupis provedených prací, a že při absenci tohoto soupisu je faktura neúplná.
Je-li v konkrétním případě možné, doporučujeme, aby bylo v rámci platebních podmínek stanoveno, že cena díla bude hrazena průběžně a to na základě daňových dokladů (faktur) vystavených zhotovitelem jedenkrát měsíčně. Průběžná platba stavebních prací by měla umožnit širší účast na plnění veřejných zakázek na stavební práce také malým a středním podnikům.
Také zadavatelům doporučujeme, aby bylo stanoveno, že nedílnou součástí faktury musí být vždy zadavatelem schválený soupis provedených prací, a že při absenci tohoto soupisu je faktura neúplná.
Dále důrazně doporučujeme stanovit splatnost faktur ne delší než 30 dnů
od data vystavení faktury.
Pojištění odpovědnosti
Z důvodů ochrany zadavatele považujeme zejména za účelné a důrazně doporučujeme (k zajištění úhrady škody, která může při plnění veřejné zakázky jednáním dodavatele zadavateli vzniknout) v rámci obchodních podmínek požadovat, aby měl dodavatel po celou dobu plnění veřejné zakázky sjednáno pojištění proti škodám způsobeným třetím osobám jeho činností, včetně možných škod způsobených jeho pracovníky, a to ve výši odpovídající možným rizikům ve vztahu k charakteru stavby a jejímu okolí.
Z důvodů ochrany zadavatele považujeme zejména za účelné a důrazně doporučujeme (k zajištění úhrady škody, která může při plnění veřejné zakázky jednáním dodavatele zadavateli vzniknout) v rámci obchodních podmínek požadovat, aby měl dodavatel po celou dobu plnění veřejné zakázky sjednáno pojištění proti škodám způsobeným třetím osobám jeho činností, včetně možných škod způsobených jeho pracovníky, a to ve výši odpovídající možným rizikům ve vztahu k charakteru stavby a jejímu okolí.
Dále pak považujeme za vhodné v rámci zadávacích podmínek požadovat
předložení předmětné pojistné smlouvy ještě před podpisem smlouvy na veřejnou
zakázku, případně stanovit jiný vhodný termín, kdy má být pojistná smlouva
zadavateli předložena, a to pod příslušnou smluvní sankcí za nedodržení této
povinnosti
Stavebně montážní pojištění
Obdobně pak, je-li to odůvodněno potřebami zadavatele, doporučujeme uložit dodavateli také povinnost být pojištěn pro případ stavebních a montážních rizik, která mohou vzniknout v průběhu provádění stavebních nebo montážních prací.
Obdobně pak, je-li to odůvodněno potřebami zadavatele, doporučujeme uložit dodavateli také povinnost být pojištěn pro případ stavebních a montážních rizik, která mohou vzniknout v průběhu provádění stavebních nebo montážních prací.
Odstoupení od smlouvy
Doporučujeme, aby obchodní podmínky obsahovaly také okruh porušení
povinností zadavatele a dodavatele, které zakládají právo na odstoupení od
smlouvy. Obchodní podmínky by dále měly stanovit dodavateli povinnost i při
odstoupení od smlouvy z důvodů na straně zadavatele, provést zabezpečení díla
po dobu přerušení prací a zadavateli pak povinnost náklady s tímto spojené
dodavateli uhradit.
Řešení sporů
Dále považujeme za účelné v rámci obchodních podmínek vymezit také
způsob řešení případných sporů a příslušnost soudu.
K vymezení obchodních podmínek může zadavatel použít také všeobecné
obchodní podmínky dle ustanovení § 273 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní
zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to za předpokladu, že jsou v souladu s
vyhláškou 231/2012 Sb., a jsou přiměřené k předmětu veřejné zakázky.
Vyhláška č. 230/2012 Sb.
Ke způsobu vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce po
nabytí účinnosti vyhlášky č. 230/2012 Sb. uvádíme následující.
Ustanovení § 1 odst. 1 vyhlášky č. 230/2012 Sb. vymezuje, co se pro
účely vyhlášky rozumí příslušnou dokumentací a v odst. 3 téhož ustanovení je
pak uvedeno, že pro všechny stavby je příslušnou dokumentací projektová
dokumentace pro provádění stavby.
Vzhledem k četným dotazům ze strany odborné veřejnosti pro úplnost uvádíme, že projektovou dokumentací pro provádění stavby je projektová dokumentace pro provádění stavby ve smyslu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci stavby, případně vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.
Vzhledem k četným dotazům ze strany odborné veřejnosti pro úplnost uvádíme, že projektovou dokumentací pro provádění stavby je projektová dokumentace pro provádění stavby ve smyslu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci stavby, případně vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.
K zatřídění stavebních a inženýrských objektů
Dle ustanovení § 2 vyhlášky musí být všechny stavební a inženýrské
objekty zatříděny do druhu a oboru stavebnictví dle klasifikace stavebních
objektů. Vyhláška neurčuje přesné označení ani volně dostupné umístění takového
třídníku. Na portálu veřejných zakázek provozovaném MMR a přístupném na
internetových stránkách www.portal-vz.cz
je zveřejněn seznam nejpoužívanějších třídníků.
Labels: stavebnictví
9.25.2012
Daňově uznatelné náklady zaměstnavatele v souvislosti s poskytováním služeb péče o děti svých zaměstnanců
30.8.2012,
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Pro Českou republiku je patrná nízká
míra zapojení žen s malými dětmi na trhu práce, která je způsobena mj. nedostatečnou
nabídkou služeb péče o děti. Oproti západní Evropě zde v současné době fakticky
neexistují nebo existují ve velmi omezené míře alternativní služby péče o děti
předškolního věku.
Vláda 22. srpna 2012 projednala a přijala návrh
věcného záměru zákona o dětské skupině.
„Dnes mají rodiče velmi omezené možnosti, kam umístit
své dítě předškolního věku, pokud se chtějí vrátit do pracovního procesu,
zhruba 40 tisíc žádostí o místo ve školce tak bylo v loňském roce zamítnuto.
Zákon, který v této souvislosti připravujeme, má ambici alespoň přispět ke
zlepšení tohoto stavu zejména v době současného babyboomu, který pomine a není
tedy vhodné lpět na výstavbě nových kamenných klasických mateřských škol“ vysvětluje
Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí.
Podle současné legislativy lze péči o děti poskytovat v
rámci zařízení typu mateřských škol nebo na základě živnostenského oprávnění v
oblasti péče o děti. Dětská skupina by podle dnes schváleného záměru měla být
zařízením, které funguje na nekomerční bázi, tedy není zřízeno za účelem zisku,
ale skutečně jako služba svým zaměstnancům. Náklady na zřízení a provoz jsou
navrhovány jako daňově uznatelné, stejně tak i prostředky, které vynaloží rodič
na úhradu plateb, bude moci uplatnit jako slevu na dani.
Věcný záměr zákona tedy upravuje nový typ péče o děti,
tzv. dětskou
skupinu. Služba spočívá v poskytování pravidelné
péče o dítě do zahájení povinné školní docházky mimo režim školských předpisů.
Služba má zajistit bezpečnost dítěte, jeho základní potřeby (strava, využití
doby pobytu v dětské skupině s cílem rozvíjet dovednosti a schopnosti dítěte,
odpočinek). Zároveň je stanovena povinnost pečovat o děti v souladu se
schváleným konceptem výchovy a péče. Návrh věcného záměru upravuje veškeré
povinnosti poskytovatele i podmínky poskytování péče, tedy i odbornou
způsobilost osoby pečující o děti.
Návrh zavádí daňovou uznatelnost nákladů
zaměstnavatele v souvislosti s poskytováním služeb
péče o děti svých zaměstnanců. Návrh také podporuje rodiče v oblasti zdaňování
příjmů v podobě slevy
na dani z příjmů při zajištění péče o děti v
souvislosti s participací na trhu práce.
„Dětská skupina u nás na ministerstvu v pilotním režimu
již více než rok funguje. Mezi zaměstnanci se setkala s jednoznačnou odezvou,
nyní dokonce řešíme možnosti jejího rozšíření, v současné době zde pečujeme
zhruba o 20 dětí. Rodič si může vybrat, zda potřebuje tuto službu zajištěnou
denně, nebo jen některé dny v týdnu, či flexibilně – na určitý čas, kdy nemá
zajištěné hlídání,“ vysvětluje ministr.
Plán na efektivní využití biomasy do roku 2020
13.9.2012, Zdroj: Ministerstvo zemědělství
Vláda schválila Akční plán pro
biomasu v ČR na období 2012 – 2020. Jeho cílem je především vymezit opatření a
principy, která povedou k účelnému využití energetického potenciálu biomasy a
pomohou tak naplnit závazky ČR pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů do
roku 2020. Podíl energie na hrubé domácí spotřebě by měl v roce 2020 dosáhnout
13,5 % a podíl obnovitelné energie v dopravě 10 %.
Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu průmyslu a obchodu se
podařilo vzájemně propojit předložení Státní energetické koncepce a zpracování
„Akčního plánu pro biomasu, který obsahově na tuto koncepci navazuje, neboť
biomasa zaujímá stále významnější komplementární postavení v energetickém
mixu energetických zdrojů v ČR. „Cílem Akčního plánu pro biomasu je propojit zajištění
potravinové soběstačnosti země, která je prioritou zemědělské činnosti, s
účinným využitím zbývající zemědělské půdy a lesní dendromasy pro energetickou
potřebu. Účelem je upřesnění odhadu možného přínosu biomasy pro energetickou
bilanci České republiky. Akční plán nestanovuje závazné množství energie z obnovitelných
zdrojů, ale určuje množství energie, která by mohla být v naší republice
vyrobena z biomasy s výhledem do roku 2020,“ řekl
ministr zemědělství Petr Bendl.
Prioritní využití zemědělské půdy v České republice spočívá
v zajištění potravinové soběstačnosti. Na rozdíl od řady jiných zemí však
disponuje naše republika dostatečnou rozlohou půdy k zajištění tohoto
strategického cíle. Část půdního fondu je tak možné využít pro
energetické účely. Akční plán pro biomasu se soustřeďuje na míru a účelnost
tohoto energetického využití biomasy. Mezi energeticky využitelnou biomasu ze
zemědělské produkce patří zbytková biomasa navázaná na živočišnou výrobu
(sláma, plevy, výpalky, šroty, exkrementy), cíleně pěstovaná biomasa, trvalé
travní porosty a rychle rostoucí byliny a dřeviny.
Využití biomasy pro výrobu energie má řadu příznivých ekologických,
krajinářských nebo regionálně-rozvojových dopadů. Vedle diversifikace
zemědělského hospodaření je to rozvoj biodiverzity české krajiny a rovněž
možnost pěstování biomasy s půdoochrannými a protipovodňovými opatřeními.
Pěstování některých energetických rostlin může snížit rizika eroze a zvýšit
retenci půdy. Vhodnou podporou vybraných technologií využití biomasy lze zvýšit
zaměstnanost na českém venkově a zároveň snížit strategickou závislost (včetně
výdajů) na dovážených primárních zdrojích (uhlí, zemní plyn).
Labels: Biomasa, Zemědělství
Vyhlášky v oblasti přípravků na ochranu rostlin
12.7.2012, Zdroj: Ministerstvo zemědělství
1. července nabyly účinnosti dvě
vyhlášky týkající se problematiky přípravků na ochranu rostlin. Obě navazují na
nedávné úpravy zákona o rostlinolékařské péči, které do českého práva zavedly
požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES týkající se
udržitelného používání pesticidů.
Vyhláška č. 206/2012 Sb., o odborné způsobilosti
pro nakládání s přípravky, stanoví podmínky odborné způsobilosti pro nakládání
s přípravky na ochranu rostlin. Konkrétně to znamená, že určuje obsah a
rozsah základního kurzu pro vydání osvědčení prvního až třetího stupně odborné
způsobilosti a doplňujícího školení pro prodloužení osvědčení druhého a
třetího stupně, požadavky na průběh zkoušek, náležitosti jednotlivých osvědčení
a požadavky na technické vybavení vzdělávacích zařízení, které budou pořádat
jednotlivé odborné kurzy (včetně využití možnosti studia „na dálku“
prostřednictvím e-learningu po internetu). Vyhláška přitom rozděluje úroveň
požadavků mezi tři skupiny profesionálních uživatelů přípravků tak, aby rozsah
získaných znalostí (a tím i časová náročnost školení) odpovídal potřebám
konkrétní skupiny uživatelů (například požadavky na znalosti traktoristy jsou
jiné než požadavky na znalosti prodejce přípravků).
Vyhláška č. 207/2012 Sb., o profesionálních zařízeních
pro aplikaci přípravků, stanoví podmínky použití a kontrolního testování
profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků. Mimo jiné jsou vyhláškou
stanoveny požadavky na omezení nežádoucího úletu přípravků, přičemž je stanoven
způsob zkracování ochranných vzdáleností v případě využití nízkoúletových
zařízení. To by mělo vést k preferenci takových zařízení a díky tomu i ke
snižování dopadů na životní prostředí.
Obě vyhlášky se v principu týkají nejen všech zemědělců, ale také
podnikatelů, kteří při své činnosti používají přípravky na ochranu rostlin
(například ošetřování lesních porostů a veřejné zeleně, letecká aplikace,
údržba dopravních staveb, provozování areálů v přírodě). První z obou
vyhlášek se pak samozřejmě týká také poradců v ochraně rostlin,
distributorů přípravků na ochranu rostlin k profesionálnímu použití a osob
pořádajících kurzy odborné způsobilosti, zatímco o druhou by se měli silně
zajímat provozovatelé stanic kontrolního testování (cca 60 subjektů v ČR).
Vyhlášky nezvyšují finanční zátěž podnikatelského prostředí.
Labels: Zemědělství
Veřejný registr půdy (LPIS)
13.7.2012, Zdroj: Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo zemědělství
zpřístupnilo na svých stránkách eagri.cz nové rozšíření aplikace Veřejný LPIS.
Vlastníci půdy na ní můžou najít svoji parcelu a zároveň uživatele, který ji
zemědělsky obhospodařuje. Snahou je co nejjednodušší formou zpřístupnit údaje v
LPIS veřejnosti.
Nová úprava aplikace LPIS umožňuje majitelům půdy vyhledat uživatele
zemědělských pozemků. „Dosud si mohli vlastníci najít své pozemky na stránkách
Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Teď můžou na stránkách
Ministerstva zemědělství dohledat i toho, kdo parcelu obhospodařuje,“
řekl ministr zemědělství Petr Bendl.
Po vyhledání konkrétního listu vlastnictví lze následně prohlížet údaje
jak o vlastnících příslušných parcel, tak o půdních blocích/dílech (PB/DPB),
které se s danou parcelou překrývají (informace o překryvech je dostupná
jen u digitalizovaných katastrálních území).
Podrobnější informace, včetně příručky s návodem na ovládání
aplikace LPIS, jsou na Portálu farmáře.
LPIS slouží jako geografická databáze pro evidenci využití půdy
tak, jak je obhospodařována jednotlivými uživateli, žádajícími o dotace, které
jsou vázané na plochu. Hlavním účelem LPIS je být zdrojem informací pro
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na
zemědělskou půdu. Využívá se dále i jako podklad pro vedení zákonných evidencí
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, pro stanovení
omezení hospodaření z titulu nitrátové směrnice, erozní ohroženosti apod.
LPIS nachází další využití i např. v oblasti lokalizace ohnisek nákaz
zvířat nebo v oblasti monitoringu výskytu škodlivých organismů.
Labels: Zemědělství
9.19.2012
Zatřídění stavebních prací ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví na DPH
12.9.2012, Zdroj: Česká daňová správa
GFŘ vydalo ve spolupráci s ČSÚ informaci
k některým otázkám zatřídění stavebních prací dle oddílů 41 až 43 klasifikace
CZ-CPA ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví na DPH.
Tato předkládaná Informace doplňuje dosavadní materiály GFŘ na základě
získaných zkušeností v předmětné oblasti a reaguje na vývojové posuny v
konkrétních případech.
Podle praktických zkušeností vyplývajících z dotazů k režimu přenesení
daňové povinnosti se z pohledu zatřiďování jako jedny z nejvíce problémových
ukazují případy prací, které se svým charakterem mohou vázat jak na oddíl 43,
tak na oddíl 33 klasifikace CZ-CPA. Jde o práce typu instalace, opravy či
údržby různých zařízení pevně spojených s budovou. Tento dokument obsahuje
závěry v podobě obecných zásad k dotčeným otázkám tak, jak byly1 projednány GFŘ
a ČSÚ.
Dále jsou připomenuty základní zásady pro vymezení plnění z pohledu DPH
a závěrem jsou uvedena stanovená řešení popř. dovysvětlení k některým
konkrétním položkám dotazovaných prací.
1. Instalace, opravy a údržba zařízení pevně připojeného k budově -
Obecné zásady pro zatřídění do klasifikace CZ-CPA z pohledu režimu přenesení
daňové povinnosti na DPH
2. K zásadám pro aplikaci § 92e ZDPH
3. Ke konkrétním případům zatřídění stavebních prací do klasifikace
CZ-CPA pro účely DPH
Celý dokument najdete zde.
Labels: DPH, stavebnictví
9.10.2012
Kopie evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání
29.8.2012, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
ČSSZ vyzývá zaměstnavatele, aby
nezasílali kopie své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání,
kterou vedou pro účely zákonného pojištění. Z jakého důvodu?
V zájmu omezení zbytečné administrativní zátěže vyzývá ČSSZ
zaměstnavatele, kterých se týká povinnost uložená v ustanovení § 92 odst. 2
zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, aby nezasílali kopie své evidence o
pracovních úrazech a nemocech z povolání, kterou vedou pro účely zákonného
pojištění. V současné době probíhá legislativní proces, jehož výsledkem má být
přijetí zákona, kterým se ruší zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců (z. č.
266/2006 Sb.), a to nejpozději do 31. 12. 2012.
ČSSZ touto výzvou reaguje na situaci, kdy zmiňovaný legislativní proces
probíhá ještě v době účinnosti příslušného ustanovení zákona o úrazovém
pojištění zaměstnanců, které zaměstnavatelům ukládá výše uvedenou povinnost.
V případě, že zaměstnavatelé i přes tuto výzvu ČSSZ předají kopii své evidence,
ČSSZ tyto kopie přijme, bude je archivovat a po zrušení zákona o úrazovém
pojištění je skartuje.
Jak prokazovat nárok na výplatu sirotčího důchodu
3.8.2012, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Je nutné, aby student předložil aktuální potvrzení o studiu.
Potvrzení musí obsahovat o jaké studium se jedná, v jakém je student ročníku a
kdy má být studium ukončeno...
Praha 1. 8. 2012
Prázdniny jsou v polovině a blížící se začátek školního roku znamená
pro některé studenty, kteří pobírají sirotčí důchod, povinnost prokázat trvání dalšího
nároku na výplatu sirotčího důchodu. Ten náleží nezaopatřenému
dítěti po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání,
nejdéle však do 26 let věku.
V období po ukončení školního roku může nastat situace, že Česká správa
sociálního zabezpečení (ČSSZ) vydá rozhodnutí o odejmutí výplaty sirotčího
důchodu. Pokud studium trvá na stávající škole nebo bude v novém školním či
akademickém roce pokračovat na jiné škole nebo jinou formou, je nutné, aby
student předložil aktuální potvrzení školy o studiu.
Potvrzení musí obsahovat údaje o jaké studium se jedná, v jakém je student
ročníku a kdy má být studium ukončeno. ČSSZ pak vyplácí sirotčí důchod po celou
dobu předpokládaného trvání studia.
Doloží-li student nárok na dávku s časovou prodlevou, např. škola vydá potvrzení až po zápisu
ke studiu, není potřeba podávat proti předchozímu odejmutí důchodu nebo
zastavení jeho výplaty námitky. ČSSZ výplatu sirotčího důchodu obnoví a částky za příslušné
období doplatí.
Je-li studium ukončeno či přerušeno dříve, je zákonnou
povinností poživatele důchodu ohlásit písemně do 8 dnů tuto skutečnost ČSSZ.
Poživatelé důchodu mají povinnost vrátit vyplacené částky sirotčích důchodů,
které jim nenáležely, a to i poté, co oznámili změnu skutečností rozhodných pro
nárok na dávku.
Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se
považuje studium na středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice (také studium na
středních a vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních a
vysokých školách v ČR).
Výkon výdělečné činnosti nebrání výplatě sirotčího důchodu, podmínkou
je trvání řádného denního (prezenčního) studia. Při dálkové,
distanční, večerní nebo kombinované formě studia náleží výplata sirotčího
důchodu pouze v případě, že poživatel důchodu nevykonává výdělečnou činnost
v rozsahu zakládajícím účast na pojištění.
6 nejčastějších dotazů a odpovědí na téma starobní důchod
1.8.2012,
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Přečtěte si, odkdy máte nárok na
odchod do důchodu, zda se mění výše důchodu v závislosti na věku, zda lze
zpětně uplatnit nárok na starobní důchod a další odpovědi na nejčastější
dotazy.
Kdy mám nárok na
odchod do důchodu?
Nárok na starobní důchod vzniká dosažením zákonem
požadovaného důchodového věku a získáním potřebné doby pojištění. Potřebná doba
pojištění pro nárok na starobní důchod se po 31. 12. 2009 postupně prodlužuje z
25 let až na 35 let, a to v závislosti na kalendářním roce dosažení důchodového
věku. Ve specifických případech lze nárok na starobní důchod získat i při
kratší době pojištění. Podrobně jsou důchodový věk, potřebná doba pojištění i
jednotlivé typy starobních důchodů uvedeny na http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm.
Doba pojištění není jen doba, kdy člověk pracuje a hradí si pojištění. Ze
zákona existují tzv. náhradní doby pojištění, které se buď v plném, nebo
částečném rozsahu hodnotí pro výši důchodu.
Mění se v závislosti
na věku výše starobního důchodu?
Ano, pouze u lidí, kteří se dožijí 100 let. Těm se
procentní výměra důchodu zvyšuje o 2 000 Kč měsíčně. Jedná se o finanční
příspěvek, který slouží k pokrytí zvýšených životních nákladů souvisejících se
stářím.
Jaké je postupné
prodlužování důchodového věku?
V zákoně je problematika důchodového věku upravena
zvlášť pro skupinu pojištěnců narozených:
- před
rokem 1936,
- v
období let 1936 až 1968 a
- po
roce 1968.
S účinností od 30. září 2011 dochází ke zvyšování
důchodového věku u ročníků narozených do r. 1977.
Lze zpětně uplatnit
nárok na starobní důchod
Ano, lze. Nárok na důchod nezaniká uplynutím času. Za
předpokladu, že byly splněny podmínky nároku, lze důchod přiznat zpětně. Nárok
na výplatu důchodu je však časově omezen, výplatu lze přiznat nejvýše pět let
zpětně od uplatnění nároku.
Uvedené neplatí pro tzv. předčasný starobní důchod,
který lze přiznat nejdříve ode dne uplatnění žádosti.
Pobírám důchod a
současně pracuji, musím mít smlouvu na dobu určitou?
Ne. Pro nárok na výplatu starobního důchodu po dovršení
důchodového věku není od 1. 1. 2010 rozhodující, zda jeho poživatel pracuje v
pracovněprávním vztahu na dobu určitou nebo neurčitou. Uzavírat smlouvu na dobu
určitou tedy nemusí.
Musím rozvázat
pracovní poměr, když budu žádat o řádný starobní důchod v roce 2012?
Ne. Přiznání důchodu není zákonným důvodem k ukončení
pracovního poměru. Výkon výdělečné činnosti v pracovním poměru není překážkou
výplaty důchodu.
Podrobné komentáře nejen k problematice starobního
důchodu naleznete v publikaci Daň z příjmů, nemocenské, sociální a zdravotní pojištění
nebo v její on-line verzi.
Na semináři Zákon o nemocenském pojištění v roce 2012 od 1.1. a 1.4. -
praktický aplikační seminář se posluchači podrobně
seznámí s problematikou nemocenského pojištění zaměstnanců.
Labels: Důchody
Osoby pečující o dítě do 4 let a úhrada zdravotního pojištění
4.7.2012, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Osoby pečující o dítě do 4 let
nemusí být evidovány na Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání pro to, aby jim
bylo hrazeno zdravotní pojištění a započítána doba péče pro důchodové
pojištění.
Zdravotní pojištění je hrazeno fyzickým osobám, pokud celodenně
osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let nebo nejméně o dvě děti
do 15 let. Podmínkou je, aby nebyli příjemci rodičovského příspěvku
nebo na
mateřské/rodičovské dovolené. Na hrazení zdravotního pojištění nemají nárok
také osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském
pojištění.
Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě
předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném
zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a
jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s
výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za pečující
osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte,
nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud
nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.
Pro důchodové pojištění se hodnotí jednak doby, za které je placeno
pojistné, tedy doby pojištění a dále také doby, za které pojistné placeno není
– tzv. náhradní doby pojištění.
Prostřednictvím institutu náhradních dob pojištění jsou účastni
důchodového pojištění také osoby (§ 5 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění) pečující o
dítě ve věku do čtyř let.
Labels: Sociální pojištění
Otazníky kolem pojistného na sociální zabezpečení
14.8.2012, Zdroj: ČSSZ
Nikoliv strohý výklad zákona, ale
odpovědi na otázky, které řeší i jiní, vedou k prevenci častých chyb. Zde je
několik z nich.
Dotaz č. 1 - Jaké
jsou povinnosti zaměstnavatele při odvodu pojistného za studenta?
Povinnosti zaměstnavatele v odvodech pojistného na sociální
zabezpečení jsou stejné jako u ostatních zaměstnanců. Zaměstnavatel je
povinen za studenta odvést „svou“ složku pojistného na sociální zabezpečení (25
%, resp. 26 % vyměřovacího základu) a spolu se „zaměstnaneckou“
složkou (6,5 % vyměřovacího základu), kterou studentovi-zaměstnanci srazí z
jeho příjmu, který mu vyplácí formou mzdy nebo platu. Obě složky pak odvede na
účet příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ. Zaměstnavatel je též povinen
studenta-zaměstnance u příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ přihlásit k nemocenskému
pojištění a po skončení zaměstnání jej odhlásit.
Dotaz č. 2 - Jak
platí sociální pojištění vysokoškolák, který po ukončení studia:
1.
přechází do zaměstnání – do nástupu do zaměstnání není účasten
pojištění (důchodového ani nemocenského), od nástupu do zaměstnání se hradí
pojistné jako u ostatních zaměstnanců
2.
do nalezení zaměstnání bude
zaregistrován na úřadě práce – pojistné se neplatí, protože nevzniká účast na
nemocenském ani důchodovém pojištění, ale doba vedení v evidenci uchazečů o
zaměstnání je náhradní dobou pro účely důchodového pojištění a v omezené výši
se pro účely důchodového pojištění započte.
3.
odchází studovat na další vysokou
školu –
do okruhu pojištěných osob náležejí mj. osoby, které se soustavně připravují na
budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole
v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení
věku 18 let v období před rokem 2010. Náhradní dobou pojištění je po 31.
prosinci 1995 doba účasti na pojištění těchto osob; podmínkou pro to, aby se
tato doba účasti na pojištění hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že
byla získána na území České republiky a že doba pojištění trvala aspoň jeden rok.
Studenti, kteří nesplňují výše uvedené podmínky mohou být dobrovolně účastni
důchodového pojištění.
4.
odchází studovat na vyšší odbornou
školu či jiný typ školy nebo učiliště popř. do zahraničí – dtto
Dotaz č. 3 - Jak
platí sociální pojištění středoškolák, který po ukončení studia:
1.
přechází do zaměstnání – od nástupu do zaměstnání hradí pojistné
zaměstnavatel, a to jak za sebe, tak strhne pojistné z platu zaměstnance a
odvede je také.
2.
do nalezení zaměstnání bude
zaregistrován na úřadě práce – pojistné se neplatí, protože nevzniká účast na
nemocenském ani důchodovém pojištění, ale doba vedení v evidenci uchazečů o
zaměstnání je náhradní dobou pro účely důchodového pojištění a v omezené výši
se pro účely důchodového pojištění započte.
3.
odchází studovat na vysokou školu – viz předchozí dotaz
4.
odchází studovat na vyšší odbornou
školu či
jiný typ školy – učiliště – dtto předchozí
5.
odchází studovat do zahraničí – dtto
Dotaz č. 4 - Vzniká
studentovi, který ukončí studium a nenastoupí do práce a ani se nechce z nějakého
důvodu (např. cestování) nahlásit na ÚP, povinnost platit pojistné na sociální
zabezpečení?
Takovému studentovi povinnost hrazení pojistného na sociální zabezpečení
nevzniká. Nevzniká mu ani žádná další (např. ohlašovací) povinnost vůči orgánům
sociálního zabezpečení.
Dotaz č. 5 - Jak
vzniká penále? V jaké výši je stanovené penále pro neplacení pojistného?
Penále upravuje ustanovení § 20 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění.
1.
Plátce pojistného má zákonnou povinnost odvádět
pojistné (ust. § 8 a § 13 cit. zákona).
2.
V případě, že pojistné není zaplaceno ve stanovené
lhůtě nebo je zaplaceno v nižší než stanovené částce, je plátce pojistného
povinen platit penále.
3.
Penále se poprvé platí za kalendářní den, který
bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného a činí 0,05 % dlužné
částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá.
4.
Pokud bylo plátci pojistného povoleno placení dluhu na
pojistném a penále ve splátkách, pak penále z dlužného pojistného, které je ve
splátkách, činí 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na
pojistném trvá.
Dotaz č. 5 -
Existuje možnost prominutí penále? Za jakých podmínek bych si o to mohl
požádat?
Prominutí penále cestou odstranění tvrdosti zákona upravuje ustanovení §
104ch zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
v platném znění, dále pak vyhláška MPSV č. 161/1998 Sb., o promíjení penále
správami sociálního zabezpečení.
Po vstupu ČR do EU došlo ke změně pravidel při poskytování veřejné
podpory, resp. promíjení penále. Poskytování veřejné podpory je upraveno
Smlouvou o založení Evropského společenství, resp. čl. 87 a 88 Smlouvy a
promíjení penále spadá pod režim veřejné podpory „de minimis“ (tj. podpora
malého rozsahu), která je poskytována podle příslušných nařízení Komise ES.
O prominutí penále lze požádat písemně příslušnou správu sociálního
zabezpečení. Za předpokladu plné úhrady dlužného pojistného je pak o žádostech
o prominutí penále rozhodováno podle věcné příslušnosti v komisích pro
promíjení penále OSSZ a ČSSZ. O promíjení penále je rozhodováno podle věcné
příslušnosti i v Komisi pro promíjení penále MPSV. Na prominutí penále není
právní nárok a na řízení o prominutí penále se nevztahuje správní řád.
Odpovědi na problémy z oblasti sociálního pojištění hledejte
v podrobných komentářích příručky Daň z příjmů, nemocenské, sociální a zdravotní pojištění.
Labels: Sociální pojištění
Kdy vzniká absolventům povinnost platit sociální pojištění?
13.7.2012,
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Prázdniny jsou pro absolventy a
studenty vytouženou dobou odpočinku. Řada z nich nebude jen odpočívat, ale
začne pracovat nebo půjde na brigádu.
Doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole
se od 1. 1. 2010 nezapočítává do doby pojištění potřebné pro důchod a nehodnotí
se již ani jako tzv. náhradní doba pojištění. Studentům ani absolventům
povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení nevzniká.
Účast na důchodovém pojištění si studenti, kteří
dosáhli věku 18 let, mohou zajistit prostřednictvím dobrovolného důchodového
pojištění. Nejnižší pojistné hrazené v roce 2012 činí 1 760 Kč
měsíčně a je stanoveno jako 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině
průměrné mzdy platné v roce 2012, tj. z částky 6 285 Kč.
Studenti, kteří během školního roku nebo o prázdninách
pracují, mají povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení, pokud
jejich zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění. Konkrétně se jedná o
studenty, kteří mají uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti
s příjmem alespoň 2 500 Kč měsíčně. Od 1. 1. 2012 také
dohody o provedení práce s příjmem u jednoho zaměstnavatele nad
10 000 Kč za měsíc zakládají povinnou účast na důchodovém a
nemocenském pojištění. Zaměstnavatel za studenty odvádí pojistné na
sociální zabezpečení, současně se studentům tato doba započítává do doby
pojištění potřebné pro důchod.
Jestliže absolvent nenastoupí do práce, a ani se
nezaregistruje na úřadu práce, povinnost platit pojistné na sociální
zabezpečení mu nevzniká, není ale důchodově pojištěn. Pokud se absolvent
rozhodne registrovat na úřadu práce, rovněž nemusí pojistné platit. Doba evidence
na úřadu práce se hodnotí podle pravidel uvedených v zákoně o důchodovém
pojištění a dokládá se zpětně až v souvislosti se žádostí o důchod.
Absolventi i studenti mohou začít podnikat a stát se
osobou samostatně výdělečně činnou. Ti, kteří studují střední, vyšší odbornou
či vysokou školu a nedosáhli věku 26 let, jsou považováni za nezaopatřené
dítě. To je důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti.
Při výkonu vedlejší výdělečné činnosti se platí pojistné na důchodové
pojištění pouze, pokud se k tomu sami přihlásí nebo v případě, kdy
daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhl výše zakládající povinnou
účast na důchodovém pojištění (v roce 2012 činí rozhodná částka
60 329 Kč s odečtením 5 028 Kč za každý kalendářní měsíc, ve
kterém činnost nebyla vykonávána). Zahájení samostatné výdělečné činnosti se
ohlašuje příslušné okresní správě sociálního zabezpečení podle trvalého
bydliště, kde studentům rovněž poradí jak postupovat.
Pokud absolvent nebo student plánuje vycestovat do
zahraničí za prací nebo sezónním přivýdělkem, nemusí tuto skutečnost oznamovat
ČSSZ. Nevzniká mu ani povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Úřad práce ČR pro absolventy doplňuje informace z
oblasti podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.
Podpora v
nezaměstnanosti
V principu absolvent nárok na podporu
v nezaměstnanosti nemá. Pokud ale student v posledních dvou letech
(rozhodné období) pracoval v součtu alespoň 12 měsíců (myšleno vykonával
činnost, která byla dobou důchodového pojištění), například v letních
měsících absolvoval brigády, má na podporu v nezaměstnanosti nárok. Její
výše je v prvních dvou měsících 65 % průměrného čistého měsíčního výdělku,
další dva měsíce 50 % a zbývající jeden měsíc pak 45 %.
Podpora při
rekvalifikaci
Student, který po ukončení studia nemůže najít práci,
může získat podporu při rekvalifikaci. Podmínkou je, aby se žadatel účastnil
rekvalifikačního kurzu nebo programu, který je zajišťován Úřadem práce ČR.
Labels: Sociální pojištění
Kdy se čerpá ošetřovné?
4.7.2012, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Zákon o nemocenském pojištění
pamatuje na situace, kdy se rodiče o svého potomka musejí postarat, protože
utrpěl úraz nebo onemocněl. A bez ošetřování se neobejde. Přečtěte si, co je
ošetřovné a kdo má na něj nárok.
Ošetřovné je jednou z dávek nemocenského pojištění. Vždy
se poskytuje zaměstnanci v případě, kdy dítě mladší 10 let je nemocné nebo po
úrazu. U starších dětí záleží v konkrétním případě
na rozhodnutí ošetřujícího lékaře o potřebě ošetřování. Ošetřovné se poskytuje
i v situaci, kdy je potřeba ošetřovat nemocného člena domácnosti,
který žije prokazatelně ve společné domácnosti. O tom, zda zdravotní
stav z důvodu nemoci či úrazu vyžaduje ošetřování jinou
osobou, ovšem rozhoduje ošetřující lékař.
Kdo a kdy má na ošetřovné nárok?
Nárok na něj má zaměstnanec, který nemůže pracovat, protože se
musí postarat o nemocného člena domácnosti (nemusí jít jen
o potomka nebo příbuzného), jehož zdravotní stav vyžaduje krátkodobé
ošetřování. Ošetřovné lze čerpat i v době, kdy vznikla potřeba pečovat o zdravé
dítě mladší 10 let proto, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno
pro nepředvídanou událost (např. z důvodu havárie, epidemie), dítěti byla
nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.
Nárok na ošetřovné nemají osoby
samostatně výdělečně činné, dále zaměstnanci, pokud je jejich zaměstnání
zaměstnáním malého rozsahu, zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti
nebo dohody o provedení práce či zaměstnanci pracující z domova. Nárok na
výplatu dávky nevzniká zaměstnanci ani v době prvních 21 kalendářních dnů
dočasné pracovní neschopnosti.
Jak dlouho se ošetřovné vyplácí?
Ošetřovné lze čerpat maximálně 9 kalendářních dnů. Náleží
od
prvního kalendářního dne, kdy lékař potvrdí potřebu
ošetřování, a vyplácí se i za soboty, neděle, svátky. Rodiče se v průběhu 9 dnů
mohou jednou v ošetřování vystřídat.
Zaměstnanec-samoživitel, který má v trvalé péči
dítě ve věku do 16 let, může čerpat ošetřovné až 16 kalendářních dnů.
Jak žádat o ošetřovné?
Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče) vystavuje ošetřující lékař.
Zaměstnanec
doplní potřebné údaje a potvrzení předá zaměstnavateli. Tímto krokem
uplatní nárok na čerpání ošetřovného. Pro výplatu dávky musí
zaměstnanec doložit ukončení nebo trvání potřeby
ošetřování. Toto potvrzení rovněž vystaví ošetřující lékař a opět se bez
zbytečného odkladu předává zaměstnavateli.
Pokud se rodiče v péči střídají, uplatňuje rodič, který ošetřoval člena
domácnosti jako druhý v pořadí, nárok na ošetřovné na tiskopisu, který je k
dispozici u zaměstnavatele, na kterékoliv okresní správě sociálního zabezpečení
(OSSZ) nebo na webových stránkách ČSSZ. Spolu s ním předloží zaměstnavateli
potvrzení o ukončení nebo trvání potřeby ošetřování (péče) potvrzené lékařem.
Dojde-li k uzavření školského nebo dětského zařízení, potvrzení k čerpání ošetřovného získá
rodič pro zaměstnavatele od pověřené osoby zařízení.
V jaké výši a za jak dlouho se ošetřovné vyplatí?
Výši ošetřovného spočítá kalkulačka, kterou má na
svých webových stránkách Ministerstvo práce a sociálních věcí – viz: http://www.mpsv.cz/cs/11580.
Při měsíčním příjmu 10 000 Kč činí ošetřovné za 9 dnů 1 602 Kč. Ošetřovné činí 60 %
redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Vyměřovací základ
se zjednodušeně získá z průměrného příjmu za 12 měsíců, které přecházely
potřebě ošetřování nebo péče.
Ošetřovné vyplatí OSSZ nejpozději do jednoho měsíce od
data, kdy obdržela kompletní podklady ke zpracování výplaty. Formu výplaty – bankovní
převod nebo poštovní poukázka - si volí příjemce.
V případě výplaty poštovní poukázkou se dávka ošetřovného snižuje o náklady
související s doručením složenky.
Kde poradí?
Žádosti o ošetřovné zpracovává OSSZ, u které je zaměstnavatel evidován.
Každý
pracovní den dotazy k nemocenskému pojištění zodpoví a s
řešením konkrétní situace poradí informační telefonní linka ČSSZ, call centrum
nemocenského pojištění na telefonním čísle 840
406 040 begin_of_the_skype_highlighting 
BEZPLATNĚ 840 406 040 end_of_the_skype_highlighting.
BEZPLATNĚ 840 406 040 end_of_the_skype_highlighting.
Tabulka 1: Počet případů výplaty ošetřovného v roce
2011
|
|
Leden
|
Únor
|
Březen
|
Duben
|
Květen
|
Červen
|
Červenec
|
Srpen
|
Září
|
Říjen
|
Listopad
|
Prosinec
|
|
Muži
|
5 209
|
5 972
|
8 132
|
6 012
|
5 475
|
5 169
|
3 994
|
3 252
|
3 163
|
4 244
|
5 682
|
6 112
|
|
Ženy
|
17 360
|
24 791
|
33 535
|
24 200
|
21 586
|
19 404
|
14 195
|
8 305
|
7 968
|
14 736
|
22 042
|
24 129
|
|
Celkem
|
22 569
|
30 763
|
41 667
|
30 212
|
27 061
|
24 573
|
18 189
|
11 557
|
11 131
|
18 980
|
27 724
|
30 241
|
Tabulka 2: Počet případů výplaty ošetřovného za leden
až květen 2012
|
|
Leden
|
Únor
|
Březen
|
Duben
|
Květen
|
|
Muži
|
6 373
|
6 131
|
7 225
|
6 996
|
6 497
|
|
Ženy
|
23 730
|
22 133
|
26 156
|
28 500
|
24 506
|
|
Celkem
|
30 103
|
28 264
|
33 381
|
35 496
|
31 003
|
Labels: Ošetřovné, Sociální pojištění
Subscribe to Posts [Atom]
