9.26.2012

Zákon o veřejných zakázkách má prováděcí vyhlášky


18.7.2012, Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

V těchto dnech došlo k uveřejnění tří vyhlášek k zákonu o veřejných zakázkách ve Sbírce zákonů ČR. Vyhlášky vymezují podrobnosti požadavků podle příslušných ustanovení zákona o veřejných zakázkách, a tím napomáhají zadavatelům správně zpracovat zadávací dokumentace tak, aby vyhovovaly povinnostem stanovených zákonem.

To představuje další velmi důležitý milník v procesu zavádění novely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) do praxe. Vyhlášky nabudou účinnosti 1. září 2012. Ministerstvo pro místní rozvoj tyto prováděcí předpisy vydalo 25. června 2012.

Vyhlášky vymezují podrobnosti požadavků podle příslušných ustanovení ZVZ, a tím napomáhají zadavatelům správně zpracovat zadávací dokumentace tak, aby vyhovovala povinnostem, které jsou stanoveny zákonem.

Jednoznačným přínosem prováděcích právních předpisů je posílení transparentnosti a zjednodušení kontroly procesu zadávání veřejných zakázek. Velmi důležité je také sjednocení obchodních podmínek a konkretizace obsahu zadávacích dokumentací pro veřejné zakázky na stavební práce. Povinnost vymezit předmět veřejné zakázky na stavební práce nutí zadavatele předem podrobně stanovit své požadavky. V budoucnu by tak mělo dojít k eliminaci sepisování případných dodatků ke smlouvám v průběhu plnění veřejné zakázky a tím k omezení následného navyšování objemu vynakládaných veřejných prostředků.

Požadavek na odůvodnění veřejné zakázky přináší zvýšení transparentnosti, zajištění vyšší informovanosti dodavatelů i široké veřejnosti a posílení kontrolních mechanismů při zadávání veřejných zakázek. S odůvodněním vypsané veřejné zakázky lze zadavatele konfrontovat jak při následné finanční kontrole, tak veřejně či politicky. Cílem je tedy působit na zadavatele a motivovat jej k účelnému, hospodárnému a efektivnímu vynakládání veřejných financí.


Popis jednotlivých vyhlášek:

Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (§ 44 odst. 4 ZVZ)

Vyhláška stanovuje požadavky na rozsah příslušné dokumentace tak, aby specifikovala předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky, a specifikuje obsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr včetně jejich elektronické podoby.

Vyhláška dále vymezuje předmět vedlejších a ostatních nákladů a povinnosti pro zadavatele v případě použití cenové soustavy.

Rozsah a obsah příslušné dokumentace, který je stanoven předmětnou vyhláškou bude nutné respektovat v případě všech veřejných zakázek na stavební práce. Tedy i v případě, kdy zadavatel zadává veřejnou zakázku na stavbu, která nevyžaduje stavební povolení nebo ohlášení. 

Vyhláška, kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce (§ 46d odst. 1 ZVZ)
Vyhláška stanovuje bližší požadavky na úpravu podstatných náležitostí obchodních podmínek, které je veřejný zadavatel povinen vymezit v zadávací dokumentaci. Obchodní podmínky musí obsahovat ujednání o předání a převzetí příslušné dokumentace a díla, vymezení jednotlivých lhůt, podmínky pro změnu subdodavatele, způsob zajištění řádného plnění povinností, způsob zajištění staveniště, zásady kontroly a délku záruční lhůty.

Zároveň je zadavateli dána možnost stanovení dalších obchodních podmínek, které však musí být vždy přiměřené k předmětu plnění veřejné zakázky a zadavatel musí takový požadavek s ohledem na své potřeby odůvodnit podle § 156 ZVZ.

Vyhláška o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky (§ 86 odst. 2 ZVZ a § 156 odst. 8 ZVZ)
Vyhláška vymezuje podrobnosti rozsahu odůvodnění účelnosti nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky v předběžném oznámení a zároveň stanovuje podrobnosti rozsahu odůvodnění nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky.

Zadavatel musí v odůvodnění popsat potřeby, které mají být splněním zakázky naplněny, předmět veřejné zakázky, vzájemný vztah předmětu a potřeb zadavatele a předpokládaný termín splnění veřejné zakázky a dále popsat rizika, která v souvislosti s plněním veřejné zakázky zohlednil při stanovení zadávacích podmínek.

Vyhláška nepřímo vymezuje standardní požadavky na splnění technických kvalifikačních předpokladů. Pokud jsou vytyčené meze zadavatelem respektovány, není nutné stanovené technické kvalifikační předpoklady odůvodňovat. Překročí-li však zadavatel meze nastavené vyhláškou, je povinen takový požadavek na technické kvalifikační předpoklady odůvodnit, a to ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a k rizikům souvisejícím s jejím plněním. Na stejném principu vymezuje vyhláška i požadavky na obchodní podmínky, které zadavatel, při nedodržení standardního vymezení, odůvodňuje ve vztahu ke svým potřebám a k rizikům souvisejícím s plněním veřejné zakázky.

Vyhláška dále uvádí, za jakých podmínek je nutné odůvodňovat stanovení technických podmínek a hodnotících kritérií veřejné zakázky.

V příloze vyhlášky je pak uvedena struktura odůvodnění, kterou jsou zadavatele povinni respektovat. Tímto způsobem bude dosaženo jednotné formy zveřejňovaných odůvodnění a informace tak budou sdělovány standardizovanou a přehlednou formou. 

Labels:


Doporučení MMR k některým otázkám vymezení zadávacích podmínek k veřejným zakázkám na stavební práce


28.8.2012, Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj
Dne 25. června byly ve Sbírce zákonů uveřejněny prováděcí právní předpisy k zákonu o veřejných zakázkách č. 230/2012 a 231/2012 Sb. V souvislosti s jejich aplikací vydává MMR toto doporučení.
Dne 25. června byly ve Sbírce zákonů uveřejněny prováděcí právní předpisy k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a to vyhláška č. 230/2012, kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr a vyhláška č. 231/2012 Sb., kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce. Vyhlášky byly vydány Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) na základě zákonného zmocnění a nabývají účinnosti dne 1. září 2012. V souvislosti s aplikací výše zmíněných prováděcích právních předpisů vydává MMR toto doporučení.


Vyhláška č. 231/2012 Sb.
Vyhláška č. 231/2012 Sb. vymezuje podstatné náležitostí obchodních podmínek, které je veřejný zadavatel povinen stanovit v zadávací dokumentaci veřejných zakázek na stavební práce. Předmětná vyhláška tedy pouze stanoví základní rámec obsahu obchodních podmínek, konkrétní specifikace a požadavky na jednotlivé obchodní podmínky již stanoven není, lze však uvést některá doporučení, která se v daných případech jeví jako vhodná pro aplikační praxi.  
Vzhledem k tomu, že nevhodným vymezením obchodních podmínek resp. nastavením příliš přísných požadavků na obchodní podmínky dochází při zadávání veřejných zakázek k časté diskriminaci, považujeme za účelné, zadavateli poskytnout návod, jakým způsobem požadavky na některé obchodní podmínky vymezit a také doporučit vymezení dalších vhodných obchodních podmínek.

Předání a převzetí příslušné dokumentace
Obchodní podmínky musí v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 vyhlášky č. 231/2012 Sb. stanovovat podrobnosti týkající se předání a převzetí příslušné dokumentace.
V této souvislosti upozorňujeme, že za správnost a úplnost předané příslušné dokumentace odpovídá zadavatel a obchodními podmínkami není možné tuto odpovědnost přenášet na dodavatele.
Kontrola příslušné dokumentace
Obchodní podmínky by měly stanovit povinnost dodavatele jako odborně způsobilé osoby zkontrolovat technickou část předané dokumentace nejpozději před zahájením prací na příslušné části díla a upozornit zadavatele bez zbytečného odkladu na zjištěné vady a nedostatky a předat mu soupis zjištěných vad a nedostatků předané dokumentace včetně návrhů na jejich odstranění a včetně vymezení dopadu na předmět a cenu veřejné zakázky. 
Upozorňujeme však, že ani v případě, že bude předaná dokumentace kontrolována dodavatelem, nemůže být dotčena odpovědnost zadavatele za správnost předané dokumentace.
Předání a převzetí díla
Ustanovení § 4 odst. 2 vyhlášky č. 231/2012 Sb. pak zadavateli ukládá povinnost v rámci obchodních podmínek vymezit způsob předání a převzetí díla. Obchodní podmínky by měly stanovit postupy při přejímce, způsob a obsah zápisu o předání díla, doklady, které je dodavatel povinen při přejímce předložit.
Považujeme za vhodné, aby se předání a převzetí díla účastnily osoby odborně způsobilé, proto doporučujeme v rámci obchodních podmínek veřejné zakázky vymezit také povinnost zadavatele k předání a převzetí díla přizvat osoby vykonávající funkci technického dozoru stavebníka, případně také autorského dozoru projektanta.
Lhůty pro odstranění vad a nedodělky
V případě, že zadavatel v obchodních podmínkách stanoví, že dílo bude převzato včetně vad a nedodělků, které nebrání v užívání díla, doporučujeme stanovit v obchodních podmínkách také podmínky a lhůty pro odstranění zjištěných vad a nedodělků.
Smluvní pokuta za neodstranění vad v termínu
V případě, že zadavatel umožní převzetí díla včetně vad a nedodělků, je vhodné v rámci obchodních podmínek stanovit také přiměřenou smluvní pokutu za neodstranění vad a nedodělků v daném termínu.
Zajištění řádného plnění
Na základě ustanovení § 5 písm. b) vyhlášky č. 231/2012 Sb. je dále zadavatel povinen v obchodních podmínkách stanovit způsob zajištění řádného plnění veřejné zakázky.
V této souvislosti zadavatele upozorňujeme, že výše požadovaného zajištění musí být vždy přiměřená složitosti, rozsahu veřejné zakázky a rizikům, které zadavateli v souvislosti s plněním veřejné zakázky hrozí.
Smluvní pokuta za prodlení se splněním termínu dokončení díla
V případě, že obchodní podmínky stanoví smluvní pokutu za prodlení se splněním termínu dokončení díla, doporučujeme zadavatelům, není-li potřebami zadavatele a riziky spojenými s plněním veřejné zakázky odůvodněno stanovení vyšší smluvní pokuty, stanovit smluvní pokutu, která není vyšší než 0,2 % z ceny díla za každý i započatý den prodlení.
Předání a převzetí staveniště
V ustanovení § 5 písm. c) předmětné vyhlášky je vymezena povinnost zadavatele stanovit podmínky předání a převzetí staveniště.
Obchodní podmínky by neměly stanovit povinnost zhotovitele zjišťovat trasy a druhy inženýrských sítí vedoucích přes staveniště, ale mohou obsahovat povinnost zhotovitele zabezpečit jejich vytýčení a odpovědnost zhotovitele za jejich porušení v případech, kdy objednatel předal zhotoviteli dokumentaci o inženýrských sítích vedoucích staveništěm.
Zařízení staveniště
Ustanovení § 5 písm. d) dané vyhlášky pak ukládá zadavateli povinnost v rámci obchodních podmínek vymezit způsob zabezpečení zařízení staveniště a lhůtu pro odstranění zařízení staveniště a vyklizení staveniště po předání a převzetí díla.
V souvislosti s touto povinností zadavatelům doporučujeme, v obchodních podmínkách uvést, že zařízení staveniště je povinen zabezpečit zhotovitel, a to v souladu s jeho potřebami, v souladu s dokumentací předanou objednatelem a v souladu s dalšími požadavky objednatele.
Je-li to v případě konkrétní veřejné zakázky účelné, doporučujeme zadavatelům v rámci obchodních podmínek stanovit dodavateli také povinnost zajistit v rámci zařízení staveniště podmínky pro výkon funkce autorského dozoru projektanta a technického dozoru stavebníka, případně činnost koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Pokuta za nevyklizení staveniště
Pro případ, že dodavatel nedodrží lhůtu stanovenou obchodními podmínkami pro odstranění zařízení staveniště a vyklizení staveniště po předání a převzetí díla, doporučujeme v rámci obchodních podmínek vymezit také sankci za nesplnění předmětné povinnosti., a to formou smluvní pokuty v přiměřené výši. 
Délka záruční lhůty
Ustanovení § 5 v písm. f) dále zadavateli ukládá povinnost stanovit délku záruční lhůty. 
V případě, že vyšší délka záruční lhůty není odůvodněna potřebami zadavatele, lze doporučit, aby délka záruční lhůty nebyla delší, než 60 měsíců.
Umožnění výkon TDI, AD a koordinátora
Doporučujeme také prostřednictvím obchodních podmínek uložit dodavateli povinnost umožnit výkon technického dozoru stavebníka a autorského dozoru projektanta, případně výkon činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je-li to vyžadováno právními předpisy.  
Platební podmínky
Je-li v konkrétním případě možné, doporučujeme, aby bylo v rámci platebních podmínek stanoveno, že cena díla bude hrazena průběžně a to na základě daňových dokladů (faktur) vystavených zhotovitelem jedenkrát měsíčně. Průběžná platba stavebních prací by měla umožnit širší účast na plnění veřejných zakázek na stavební práce také malým a středním podnikům.
Také zadavatelům doporučujeme, aby bylo stanoveno, že nedílnou součástí faktury musí být vždy zadavatelem schválený soupis provedených prací, a že při absenci tohoto soupisu je faktura neúplná.
Dále důrazně doporučujeme stanovit splatnost faktur ne delší než 30 dnů od data vystavení faktury.
Pojištění odpovědnosti
Z důvodů ochrany zadavatele považujeme zejména za účelné a důrazně doporučujeme (k zajištění úhrady škody, která může při plnění veřejné zakázky jednáním dodavatele zadavateli vzniknout) v rámci obchodních podmínek požadovat, aby měl dodavatel po celou dobu plnění veřejné zakázky sjednáno pojištění proti škodám způsobeným třetím osobám jeho činností, včetně možných škod způsobených jeho pracovníky, a to ve výši odpovídající možným rizikům ve vztahu k charakteru stavby a jejímu okolí.
Dále pak považujeme za vhodné v rámci zadávacích podmínek požadovat předložení předmětné pojistné smlouvy ještě před podpisem smlouvy na veřejnou zakázku, případně stanovit jiný vhodný termín, kdy má být pojistná smlouva zadavateli předložena, a to pod příslušnou smluvní sankcí za nedodržení této povinnosti
Stavebně montážní pojištění
Obdobně pak, je-li to odůvodněno potřebami zadavatele, doporučujeme uložit dodavateli také povinnost být pojištěn pro případ stavebních a montážních rizik, která mohou vzniknout v průběhu provádění stavebních nebo montážních prací.
Odstoupení od smlouvy
Doporučujeme, aby obchodní podmínky obsahovaly také okruh porušení povinností zadavatele a dodavatele, které zakládají právo na odstoupení od smlouvy. Obchodní podmínky by dále měly stanovit dodavateli povinnost i při odstoupení od smlouvy z důvodů na straně zadavatele, provést zabezpečení díla po dobu přerušení prací a zadavateli pak povinnost náklady s tímto spojené dodavateli uhradit.
Řešení sporů
Dále považujeme za účelné v rámci obchodních podmínek vymezit také způsob řešení případných sporů a příslušnost soudu.
K vymezení obchodních podmínek může zadavatel použít také všeobecné obchodní podmínky dle ustanovení § 273 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to za předpokladu, že jsou v souladu s vyhláškou 231/2012 Sb., a jsou přiměřené k předmětu veřejné zakázky.

Vyhláška č. 230/2012 Sb.

Ke způsobu vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce po nabytí účinnosti vyhlášky č. 230/2012 Sb. uvádíme následující.
Ustanovení § 1 odst. 1 vyhlášky č. 230/2012 Sb. vymezuje, co se pro účely vyhlášky rozumí příslušnou dokumentací a v odst. 3 téhož ustanovení je pak uvedeno, že pro všechny stavby je příslušnou dokumentací projektová dokumentace pro provádění stavby. 
Vzhledem k četným dotazům ze strany odborné veřejnosti pro úplnost uvádíme, že projektovou dokumentací pro provádění stavby je projektová dokumentace pro provádění stavby ve smyslu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci stavby, případně vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.
K zatřídění stavebních a inženýrských objektů
Dle ustanovení § 2 vyhlášky musí být všechny stavební a inženýrské objekty zatříděny do druhu a oboru stavebnictví dle klasifikace stavebních objektů. Vyhláška neurčuje přesné označení ani volně dostupné umístění takového třídníku. Na portálu veřejných zakázek provozovaném MMR a přístupném na internetových stránkách www.portal-vz.cz je zveřejněn seznam nejpoužívanějších třídníků.
 
 

Labels:


9.25.2012

Daňově uznatelné náklady zaměstnavatele v souvislosti s poskytováním služeb péče o děti svých zaměstnanců


30.8.2012, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Pro Českou republiku je patrná nízká míra zapojení žen s malými dětmi na trhu práce, která je způsobena mj. nedostatečnou nabídkou služeb péče o děti. Oproti západní Evropě zde v současné době fakticky neexistují nebo existují ve velmi omezené míře alternativní služby péče o děti předškolního věku.
Vláda 22. srpna 2012 projednala a přijala návrh věcného záměru zákona o dětské skupině.
„Dnes mají rodiče velmi omezené možnosti, kam umístit své dítě předškolního věku, pokud se chtějí vrátit do pracovního procesu, zhruba 40 tisíc žádostí o místo ve školce tak bylo v loňském roce zamítnuto. Zákon, který v této souvislosti připravujeme, má ambici alespoň přispět ke zlepšení tohoto stavu zejména v době současného babyboomu, který pomine a není tedy vhodné lpět na výstavbě nových kamenných klasických mateřských škol“ vysvětluje Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí.
Podle současné legislativy lze péči o děti poskytovat v rámci zařízení typu mateřských škol nebo na základě živnostenského oprávnění v oblasti péče o děti. Dětská skupina by podle dnes schváleného záměru měla být zařízením, které funguje na nekomerční bázi, tedy není zřízeno za účelem zisku, ale skutečně jako služba svým zaměstnancům. Náklady na zřízení a provoz jsou navrhovány jako daňově uznatelné, stejně tak i prostředky, které vynaloží rodič na úhradu plateb, bude moci uplatnit jako slevu na dani.
Věcný záměr zákona tedy upravuje nový typ péče o děti, tzv. dětskou skupinu. Služba spočívá v poskytování pravidelné péče o dítě do zahájení povinné školní docházky mimo režim školských předpisů. Služba má zajistit bezpečnost dítěte, jeho základní potřeby (strava, využití doby pobytu v dětské skupině s cílem rozvíjet dovednosti a schopnosti dítěte, odpočinek). Zároveň je stanovena povinnost pečovat o děti v souladu se schváleným konceptem výchovy a péče. Návrh věcného záměru upravuje veškeré povinnosti poskytovatele i podmínky poskytování péče, tedy i odbornou způsobilost osoby pečující o děti.
Návrh zavádí daňovou uznatelnost nákladů zaměstnavatele v souvislosti s poskytováním služeb péče o děti svých zaměstnanců. Návrh také podporuje rodiče v oblasti zdaňování příjmů v podobě slevy na dani z příjmů při zajištění péče o děti v souvislosti s participací na trhu práce.
„Dětská skupina u nás na ministerstvu v pilotním režimu již více než rok funguje. Mezi zaměstnanci se setkala s jednoznačnou odezvou, nyní dokonce řešíme možnosti jejího rozšíření, v současné době zde pečujeme zhruba o 20 dětí. Rodič si může vybrat, zda potřebuje tuto službu zajištěnou denně, nebo jen některé dny v týdnu, či flexibilně – na určitý čas, kdy nemá zajištěné hlídání,“ vysvětluje ministr.

Plán na efektivní využití biomasy do roku 2020


13.9.2012, Zdroj: Ministerstvo zemědělství

Vláda schválila Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012 – 2020. Jeho cílem je především vymezit opatření a principy, která povedou k účelnému využití energetického potenciálu biomasy a pomohou tak naplnit závazky ČR pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020. Podíl energie na hrubé domácí spotřebě by měl v roce 2020 dosáhnout 13,5 % a podíl obnovitelné energie v dopravě 10 %.
Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu průmyslu a obchodu se podařilo vzájemně propojit předložení Státní energetické koncepce a zpracování „Akčního plánu pro biomasu, který obsahově na tuto koncepci navazuje, neboť biomasa zaujímá stále významnější komplementární postavení v energetickém mixu energetických zdrojů v ČR. „Cílem Akčního plánu pro biomasu je propojit zajištění potravinové soběstačnosti země, která je prioritou zemědělské činnosti, s  účinným využitím zbývající zemědělské půdy a lesní dendromasy pro energetickou potřebu. Účelem je upřesnění odhadu možného přínosu biomasy pro energetickou bilanci České republiky. Akční plán nestanovuje závazné množství energie z obnovitelných zdrojů, ale určuje množství energie, která by mohla být v naší republice vyrobena z  biomasy s výhledem do roku 2020,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl.
Prioritní využití zemědělské půdy v České republice spočívá v zajištění potravinové soběstačnosti. Na rozdíl od řady jiných zemí však disponuje naše republika dostatečnou rozlohou půdy k zajištění tohoto strategického cíle. Část půdního fondu je tak možné využít  pro energetické účely. Akční plán pro biomasu se soustřeďuje na míru a účelnost tohoto energetického využití biomasy. Mezi energeticky využitelnou biomasu ze zemědělské produkce patří zbytková biomasa navázaná na živočišnou výrobu (sláma, plevy, výpalky, šroty, exkrementy), cíleně pěstovaná biomasa, trvalé travní porosty a rychle rostoucí byliny a dřeviny.
Využití biomasy pro výrobu energie má řadu příznivých ekologických, krajinářských nebo regionálně-rozvojových dopadů. Vedle diversifikace zemědělského hospodaření je to rozvoj biodiverzity české krajiny a rovněž možnost pěstování biomasy s půdoochrannými a protipovodňovými opatřeními. Pěstování některých energetických rostlin může snížit rizika eroze a zvýšit retenci půdy. Vhodnou podporou vybraných technologií využití biomasy lze zvýšit zaměstnanost na českém venkově a zároveň snížit strategickou závislost (včetně výdajů) na dovážených primárních zdrojích (uhlí, zemní plyn).

Labels: ,


Vyhlášky v oblasti přípravků na ochranu rostlin


12.7.2012, Zdroj: Ministerstvo zemědělství
1. července nabyly účinnosti dvě vyhlášky týkající se problematiky přípravků na ochranu rostlin. Obě navazují na nedávné úpravy zákona o rostlinolékařské péči, které do českého práva zavedly požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES týkající se udržitelného používání pesticidů.
Vyhláška č. 206/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky, stanoví podmínky odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin. Konkrétně to znamená, že určuje obsah a rozsah základního kurzu pro vydání osvědčení prvního až třetího stupně odborné způsobilosti a doplňujícího školení pro prodloužení osvědčení druhého a třetího stupně, požadavky na průběh zkoušek, náležitosti jednotlivých osvědčení a požadavky na technické vybavení vzdělávacích zařízení, které budou pořádat jednotlivé odborné kurzy (včetně využití možnosti studia „na dálku“ prostřednictvím e-learningu po internetu). Vyhláška přitom rozděluje úroveň požadavků mezi tři skupiny profesionálních uživatelů přípravků tak, aby rozsah získaných znalostí (a tím i časová náročnost školení) odpovídal potřebám konkrétní skupiny uživatelů (například požadavky na znalosti traktoristy jsou jiné než požadavky na znalosti prodejce přípravků).
Vyhláška č. 207/2012 Sb., o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků, stanoví podmínky použití a kontrolního testování profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků. Mimo jiné jsou vyhláškou stanoveny požadavky na omezení nežádoucího úletu přípravků, přičemž je stanoven způsob zkracování ochranných vzdáleností v případě využití nízkoúletových zařízení. To by mělo vést k preferenci takových zařízení a díky tomu i ke snižování dopadů na životní prostředí.
Obě vyhlášky se v principu týkají nejen všech zemědělců, ale také podnikatelů, kteří při své činnosti používají přípravky na ochranu rostlin (například ošetřování lesních porostů a veřejné zeleně, letecká aplikace, údržba dopravních staveb, provozování areálů v přírodě). První z obou vyhlášek se pak samozřejmě týká také poradců v ochraně rostlin, distributorů přípravků na ochranu rostlin k profesionálnímu použití a osob pořádajících kurzy odborné způsobilosti, zatímco o druhou by se měli silně zajímat provozovatelé stanic kontrolního testování (cca 60 subjektů v ČR). Vyhlášky nezvyšují finanční zátěž podnikatelského prostředí.

Labels:


Veřejný registr půdy (LPIS)


13.7.2012, Zdroj: Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství zpřístupnilo na svých stránkách eagri.cz nové rozšíření aplikace Veřejný LPIS. Vlastníci půdy na ní můžou najít svoji parcelu a zároveň uživatele, který ji zemědělsky obhospodařuje. Snahou je co nejjednodušší formou zpřístupnit údaje v LPIS veřejnosti.
Nová úprava aplikace LPIS umožňuje majitelům půdy vyhledat uživatele zemědělských pozemků. „Dosud si mohli vlastníci najít své pozemky na stránkách Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Teď můžou na stránkách Ministerstva zemědělství dohledat i toho, kdo parcelu obhospodařuje,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl.
Po vyhledání konkrétního listu vlastnictví lze následně prohlížet údaje jak o vlastnících příslušných parcel, tak o půdních blocích/dílech (PB/DPB), které se s danou parcelou překrývají (informace o překryvech je dostupná jen u digitalizovaných katastrálních území).
Podrobnější informace, včetně příručky s návodem na ovládání aplikace LPIS, jsou na Portálu farmáře.
LPIS slouží jako geografická databáze pro  evidenci využití půdy tak, jak je obhospodařována jednotlivými uživateli, žádajícími o dotace, které jsou vázané na plochu. Hlavním účelem LPIS je být zdrojem informací pro ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou půdu. Využívá se dále i jako podklad pro vedení zákonných evidencí o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází další využití i např. v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu výskytu škodlivých organismů.

Labels:


9.19.2012

Zatřídění stavebních prací ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví na DPH


12.9.2012, Zdroj: Česká daňová správa

GFŘ vydalo ve spolupráci s ČSÚ informaci k některým otázkám zatřídění stavebních prací dle oddílů 41 až 43 klasifikace CZ-CPA ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví na DPH.
Tato předkládaná Informace doplňuje dosavadní materiály GFŘ na základě získaných zkušeností v předmětné oblasti a reaguje na vývojové posuny v konkrétních případech.
Podle praktických zkušeností vyplývajících z dotazů k režimu přenesení daňové povinnosti se z pohledu zatřiďování jako jedny z nejvíce problémových ukazují případy prací, které se svým charakterem mohou vázat jak na oddíl 43, tak na oddíl 33 klasifikace CZ-CPA. Jde o práce typu instalace, opravy či údržby různých zařízení pevně spojených s budovou. Tento dokument obsahuje závěry v podobě obecných zásad k dotčeným otázkám tak, jak byly1 projednány GFŘ a ČSÚ.
Dále jsou připomenuty základní zásady pro vymezení plnění z pohledu DPH a závěrem jsou uvedena stanovená řešení popř. dovysvětlení k některým konkrétním položkám dotazovaných prací.
1. Instalace, opravy a údržba zařízení pevně připojeného k budově - Obecné zásady pro zatřídění do klasifikace CZ-CPA z pohledu režimu přenesení daňové povinnosti na DPH
2. K zásadám pro aplikaci § 92e ZDPH
3. Ke konkrétním případům zatřídění stavebních prací do klasifikace CZ-CPA pro účely DPH

Celý dokument najdete zde.

Labels: ,


9.10.2012

Kopie evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání


29.8.2012, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

ČSSZ vyzývá zaměstnavatele, aby nezasílali kopie své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání, kterou vedou pro účely zákonného pojištění. Z jakého důvodu?

V zájmu omezení zbytečné administrativní zátěže vyzývá ČSSZ zaměstnavatele, kterých se týká povinnost uložená v ustanovení § 92 odst. 2 zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, aby nezasílali kopie své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání, kterou vedou pro účely zákonného pojištění. V současné době probíhá legislativní proces, jehož výsledkem má být přijetí zákona, kterým se ruší zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců (z. č. 266/2006 Sb.), a to nejpozději do 31. 12. 2012.

ČSSZ touto výzvou reaguje na situaci, kdy zmiňovaný legislativní proces probíhá ještě v době účinnosti příslušného ustanovení zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, které zaměstnavatelům ukládá výše uvedenou povinnost.

V případě, že zaměstnavatelé i přes tuto výzvu ČSSZ předají kopii své evidence, ČSSZ tyto kopie přijme, bude je archivovat a po zrušení zákona o úrazovém pojištění je skartuje.

Jak prokazovat nárok na výplatu sirotčího důchodu


3.8.2012, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Je nutné, aby student předložil aktuální potvrzení o studiu. Potvrzení musí obsahovat o jaké studium se jedná, v jakém je student ročníku a kdy má být studium ukončeno...

Praha 1. 8. 2012

Prázdniny jsou v polovině a blížící se začátek školního roku znamená pro některé studenty, kteří pobírají sirotčí důchod, povinnost prokázat trvání dalšího nároku na výplatu sirotčího důchodu. Ten náleží nezaopatřenému dítěti po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do 26 let věku.

V období po ukončení školního roku může nastat situace, že Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vydá rozhodnutí o odejmutí výplaty sirotčího důchodu. Pokud studium trvá na stávající škole nebo bude v novém školním či akademickém roce pokračovat na jiné škole nebo jinou formou, je nutné, aby student předložil aktuální potvrzení školy o studiu. Potvrzení musí obsahovat údaje o jaké studium se jedná, v jakém je student ročníku a kdy má být studium ukončeno. ČSSZ pak vyplácí sirotčí důchod po celou dobu předpokládaného trvání studia.

Doloží-li student nárok na dávku s časovou prodlevou, např. škola vydá potvrzení až po zápisu ke studiu, není potřeba podávat proti předchozímu odejmutí důchodu nebo zastavení jeho výplaty námitky. ČSSZ výplatu sirotčího důchodu obnoví a částky za příslušné období doplatí.

Je-li studium ukončeno či přerušeno dříve, je zákonnou povinností poživatele důchodu ohlásit písemně do 8 dnů tuto skutečnost ČSSZ. Poživatelé důchodu mají povinnost vrátit vyplacené částky sirotčích důchodů, které jim nenáležely, a to i poté, co oznámili změnu skutečností rozhodných pro nárok na dávku.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje studium na středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice (také studium na středních a vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních a vysokých školách v ČR).

Výkon výdělečné činnosti nebrání výplatě sirotčího důchodu, podmínkou je trvání řádného denního (prezenčního) studia. Při dálkové, distanční, večerní nebo kombinované formě studia náleží výplata sirotčího důchodu pouze v případě, že poživatel důchodu nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na pojištění.

6 nejčastějších dotazů a odpovědí na téma starobní důchod


1.8.2012, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Přečtěte si, odkdy máte nárok na odchod do důchodu, zda se mění výše důchodu v závislosti na věku, zda lze zpětně uplatnit nárok na starobní důchod a další odpovědi na nejčastější dotazy.

Kdy mám nárok na odchod do důchodu?

Nárok na starobní důchod vzniká dosažením zákonem požadovaného důchodového věku a získáním potřebné doby pojištění. Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod se po 31. 12. 2009 postupně prodlužuje z 25 let až na 35 let, a to v závislosti na kalendářním roce dosažení důchodového věku. Ve specifických případech lze nárok na starobní důchod získat i při kratší době pojištění. Podrobně jsou důchodový věk, potřebná doba pojištění i jednotlivé typy starobních důchodů uvedeny na http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm. Doba pojištění není jen doba, kdy člověk pracuje a hradí si pojištění. Ze zákona existují tzv. náhradní doby pojištění, které se buď v plném, nebo částečném rozsahu hodnotí pro výši důchodu.

Mění se v závislosti na věku výše starobního důchodu?

Ano, pouze u lidí, kteří se dožijí 100 let. Těm se procentní výměra důchodu zvyšuje o 2 000 Kč měsíčně. Jedná se o finanční příspěvek, který slouží k pokrytí zvýšených životních nákladů souvisejících se stářím.

Jaké je postupné prodlužování důchodového věku?

V zákoně je problematika důchodového věku upravena zvlášť pro skupinu pojištěnců narozených:


S účinností od 30. září 2011 dochází ke zvyšování důchodového věku u ročníků narozených do r. 1977.

Lze zpětně uplatnit nárok na starobní důchod 

Ano, lze. Nárok na důchod nezaniká uplynutím času. Za předpokladu, že byly splněny podmínky nároku, lze důchod přiznat zpětně. Nárok na výplatu důchodu je však časově omezen, výplatu lze přiznat nejvýše pět let zpětně od uplatnění nároku.

Uvedené neplatí pro tzv. předčasný starobní důchod, který lze přiznat nejdříve ode dne uplatnění žádosti.

Pobírám důchod a současně pracuji, musím mít smlouvu na dobu určitou?

Ne. Pro nárok na výplatu starobního důchodu po dovršení důchodového věku není od 1. 1. 2010 rozhodující, zda jeho poživatel pracuje v pracovněprávním vztahu na dobu určitou nebo neurčitou. Uzavírat smlouvu na dobu určitou tedy nemusí.

Musím rozvázat pracovní poměr, když budu žádat o řádný starobní důchod v roce 2012?

Ne. Přiznání důchodu není zákonným důvodem k ukončení pracovního poměru. Výkon výdělečné činnosti v pracovním poměru není překážkou výplaty důchodu.

Podrobné komentáře nejen k problematice starobního důchodu naleznete v  publikaci Daň z příjmů, nemocenské, sociální a zdravotní pojištění nebo v její on-line verzi.

Na semináři Zákon o nemocenském pojištění v roce 2012 od 1.1. a 1.4. - praktický aplikační seminář se posluchači podrobně seznámí s problematikou nemocenského pojištění zaměstnanců. 

Labels:


Osoby pečující o dítě do 4 let a úhrada zdravotního pojištění


4.7.2012, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Osoby pečující o dítě do 4 let nemusí být evidovány na Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání pro to, aby jim bylo hrazeno zdravotní pojištění a započítána doba péče pro důchodové pojištění.

Zdravotní pojištění je hrazeno fyzickým osobám, pokud celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let nebo nejméně o dvě děti do 15 let. Podmínkou je, aby nebyli příjemci rodičovského příspěvku nebo na mateřské/rodičovské dovolené. Na hrazení zdravotního pojištění nemají nárok také osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění.

Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za pečující osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

Pro důchodové pojištění se hodnotí jednak doby, za které je placeno pojistné, tedy doby pojištění a dále také doby, za které pojistné placeno není – tzv. náhradní doby pojištění.

Prostřednictvím institutu náhradních dob pojištění jsou účastni důchodového pojištění také osoby (§ 5 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění) pečující o dítě ve věku do čtyř let.

Labels:


Otazníky kolem pojistného na sociální zabezpečení


14.8.2012, Zdroj: ČSSZ

Nikoliv strohý výklad zákona, ale odpovědi na otázky, které řeší i jiní, vedou k prevenci častých chyb. Zde je několik z nich.

Dotaz č. 1 - Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele při odvodu pojistného za studenta?

Povinnosti zaměstnavatele v odvodech pojistného na sociální zabezpečení  jsou stejné jako u ostatních zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen za studenta odvést „svou“ složku pojistného na sociální zabezpečení (25 %, resp. 26 % vyměřovacího základu) a spolu se „zaměstnaneckou“ složkou (6,5 % vyměřovacího základu), kterou studentovi-zaměstnanci srazí z jeho příjmu, který mu vyplácí formou mzdy nebo platu. Obě složky pak odvede na účet příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ. Zaměstnavatel je též povinen studenta-zaměstnance u příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ přihlásit k nemocenskému pojištění a po skončení zaměstnání jej odhlásit.

  

Dotaz č. 2 - Jak platí sociální pojištění vysokoškolák, který po ukončení studia:

1.        přechází do zaměstnání – do nástupu do zaměstnání není účasten pojištění (důchodového ani nemocenského), od nástupu do zaměstnání se hradí pojistné jako u ostatních zaměstnanců

2.        do nalezení zaměstnání bude zaregistrován na úřadě práce – pojistné se neplatí, protože nevzniká účast na nemocenském ani důchodovém pojištění, ale doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je náhradní dobou pro účely důchodového pojištění a v omezené výši se pro účely důchodového pojištění započte.

3.        odchází studovat na další vysokou školu – do okruhu pojištěných osob náležejí mj. osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let v období před rokem 2010. Náhradní dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění těchto osob; podmínkou pro to, aby se tato doba účasti na pojištění hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že byla získána na území České republiky a že doba pojištění trvala aspoň jeden rok. Studenti, kteří nesplňují výše uvedené podmínky mohou být dobrovolně účastni důchodového pojištění.

4.        odchází studovat na vyšší odbornou školu či jiný typ školy nebo učiliště popř. do zahraničí – dtto

  

Dotaz č. 3 - Jak platí sociální pojištění středoškolák, který po ukončení studia:

1.        přechází do zaměstnání – od nástupu do zaměstnání hradí pojistné zaměstnavatel, a to jak za sebe, tak strhne pojistné z platu zaměstnance a odvede je také.

2.        do nalezení zaměstnání bude zaregistrován na úřadě práce – pojistné se neplatí, protože nevzniká účast na nemocenském ani důchodovém pojištění, ale doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je náhradní dobou pro účely důchodového pojištění a v omezené výši se pro účely důchodového pojištění započte.

3.        odchází studovat na vysokou školu – viz předchozí dotaz

4.        odchází studovat na vyšší odbornou školu či jiný typ školy – učiliště – dtto předchozí

5.        odchází studovat do zahraničí – dtto

 

Dotaz č. 4 - Vzniká studentovi, který ukončí studium a nenastoupí do práce a ani se nechce z nějakého důvodu (např. cestování) nahlásit na ÚP, povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení?

Takovému studentovi povinnost hrazení pojistného na sociální zabezpečení nevzniká. Nevzniká mu ani žádná další (např. ohlašovací) povinnost vůči orgánům sociálního zabezpečení.

 

Dotaz č. 5 - Jak vzniká penále? V jaké výši je stanovené penále pro neplacení pojistného?

Penále upravuje ustanovení § 20 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění.

1.        Plátce pojistného má zákonnou povinnost odvádět pojistné (ust. § 8 a § 13 cit. zákona).

2.        V případě, že pojistné není zaplaceno ve stanovené lhůtě nebo je zaplaceno v nižší než stanovené částce, je plátce pojistného povinen platit penále.

3.        Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného a činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá.

4.        Pokud bylo plátci pojistného povoleno placení dluhu na pojistném a penále ve splátkách, pak penále z dlužného pojistného, které je ve splátkách, činí 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá.

 

Dotaz č. 5 - Existuje možnost prominutí penále? Za jakých podmínek bych si o to mohl požádat?

Prominutí penále cestou odstranění tvrdosti zákona upravuje ustanovení § 104ch zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění, dále pak vyhláška MPSV č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení.

Po vstupu ČR do EU došlo ke změně pravidel při poskytování veřejné podpory, resp. promíjení penále. Poskytování veřejné podpory je upraveno Smlouvou o založení Evropského společenství, resp. čl. 87 a 88 Smlouvy a promíjení penále spadá pod režim veřejné podpory „de minimis“ (tj. podpora malého rozsahu), která je poskytována podle příslušných nařízení Komise ES.

O prominutí penále lze požádat písemně příslušnou správu sociálního zabezpečení. Za předpokladu plné úhrady dlužného pojistného je pak o žádostech o prominutí penále rozhodováno podle věcné příslušnosti v komisích pro promíjení penále OSSZ a ČSSZ. O promíjení penále je rozhodováno podle věcné příslušnosti i v Komisi pro promíjení penále MPSV. Na prominutí penále není právní nárok a na řízení o prominutí penále se nevztahuje správní řád.

Odpovědi na problémy z oblasti sociálního pojištění hledejte v podrobných komentářích příručky Daň z příjmů, nemocenské, sociální a zdravotní pojištění.

Labels:


Kdy vzniká absolventům povinnost platit sociální pojištění?


13.7.2012, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Prázdniny jsou pro absolventy a studenty vytouženou dobou odpočinku. Řada z nich nebude jen odpočívat, ale začne pracovat nebo půjde na brigádu.

Doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole se od 1. 1. 2010 nezapočítává do doby pojištění potřebné pro důchod a nehodnotí se již ani jako tzv. náhradní doba pojištění. Studentům ani absolventům povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení nevzniká.

Účast na důchodovém pojištění si studenti, kteří dosáhli věku 18 let, mohou zajistit prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění. Nejnižší pojistné hrazené v roce 2012 činí 1 760 Kč měsíčně a je stanoveno jako 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2012, tj. z částky 6 285 Kč.

Studenti, kteří během školního roku nebo o prázdninách pracují, mají povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení, pokud jejich zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění. Konkrétně se jedná o studenty, kteří mají uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti s příjmem alespoň 2 500 Kč měsíčně. Od 1. 1. 2012 také dohody o provedení práce s příjmem u jednoho zaměstnavatele nad 10 000 Kč za měsíc zakládají povinnou účast na důchodovém a nemocenském pojištění. Zaměstnavatel za studenty odvádí pojistné na sociální zabezpečení, současně se studentům tato doba započítává do doby pojištění potřebné pro důchod.

Jestliže absolvent nenastoupí do práce, a ani se nezaregistruje na úřadu práce, povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení mu nevzniká, není ale důchodově pojištěn. Pokud se absolvent rozhodne registrovat na úřadu práce, rovněž nemusí pojistné platit. Doba evidence na úřadu práce se hodnotí podle pravidel uvedených v zákoně o důchodovém pojištění a dokládá se zpětně až v souvislosti se žádostí o důchod.

Absolventi i studenti mohou začít podnikat a stát se osobou samostatně výdělečně činnou. Ti, kteří studují střední, vyšší odbornou či vysokou školu a nedosáhli věku 26 let, jsou považováni za nezaopatřené dítě. To je důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Při výkonu vedlejší výdělečné činnosti se platí pojistné na důchodové pojištění pouze, pokud se k tomu sami přihlásí nebo v případě, kdy daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění (v roce 2012 činí rozhodná částka 60 329 Kč s odečtením 5 028 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém činnost nebyla vykonávána). Zahájení samostatné výdělečné činnosti se ohlašuje příslušné okresní správě sociálního zabezpečení podle trvalého bydliště, kde studentům rovněž poradí jak postupovat.

Pokud absolvent nebo student plánuje vycestovat do zahraničí za prací nebo sezónním přivýdělkem, nemusí tuto skutečnost oznamovat ČSSZ. Nevzniká mu ani povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Úřad práce ČR pro absolventy doplňuje informace z oblasti podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.

Podpora v nezaměstnanosti

V principu absolvent nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá. Pokud ale student v posledních dvou letech (rozhodné období) pracoval v součtu alespoň 12 měsíců (myšleno vykonával činnost, která byla dobou důchodového pojištění), například v letních měsících absolvoval brigády, má na podporu v nezaměstnanosti nárok. Její výše je v prvních dvou měsících 65 % průměrného čistého měsíčního výdělku, další dva měsíce 50 % a zbývající jeden měsíc pak 45 %.

Podpora při rekvalifikaci

Student, který po ukončení studia nemůže najít práci, může získat podporu při rekvalifikaci. Podmínkou je, aby se žadatel účastnil rekvalifikačního kurzu nebo programu, který je zajišťován Úřadem práce ČR.

Labels:


Kdy se čerpá ošetřovné?


4.7.2012, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Zákon o nemocenském pojištění pamatuje na situace, kdy se rodiče o svého potomka musejí postarat, protože utrpěl úraz nebo onemocněl. A bez ošetřování se neobejde. Přečtěte si, co je ošetřovné a kdo má na něj nárok.

Ošetřovné je jednou z dávek nemocenského pojištění. Vždy se poskytuje zaměstnanci v případě, kdy dítě mladší 10 let je nemocné nebo po úrazu. U starších dětí záleží v konkrétním případě na rozhodnutí ošetřujícího lékaře o potřebě ošetřování. Ošetřovné se poskytuje i v situaci, kdy je potřeba ošetřovat nemocného člena domácnosti, který žije prokazatelně ve společné domácnosti. O tom, zda zdravotní stav z důvodu nemoci či úrazu vyžaduje ošetřování jinou osobou, ovšem rozhoduje ošetřující lékař.

Kdo a kdy má na ošetřovné nárok?

Nárok na něj má zaměstnanec, který nemůže pracovat, protože se musí postarat o nemocného člena domácnosti (nemusí jít jen o potomka nebo příbuzného), jehož zdravotní stav vyžaduje krátkodobé ošetřování. Ošetřovné lze čerpat i v době, kdy vznikla potřeba pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno pro nepředvídanou událost (např. z důvodu havárie, epidemie), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.

Nárok na ošetřovné nemají osoby samostatně výdělečně činné, dále zaměstnanci, pokud je jejich zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu, zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce či zaměstnanci pracující z domova. Nárok na výplatu dávky nevzniká zaměstnanci ani v době prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.

Jak dlouho se ošetřovné vyplácí?

Ošetřovné lze čerpat maximálně 9 kalendářních dnů. Náleží od prvního kalendářního dne, kdy lékař potvrdí potřebu ošetřování, a vyplácí se i za soboty, neděle, svátky. Rodiče se v průběhu 9 dnů mohou jednou v ošetřování vystřídat. Zaměstnanec-samoživitel, který má v trvalé péči dítě ve věku do 16 let, může čerpat ošetřovné až 16 kalendářních dnů.

Jak žádat o ošetřovné?

Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče) vystavuje ošetřující lékař. Zaměstnanec doplní potřebné údaje a potvrzení předá zaměstnavateli. Tímto krokem uplatní nárok na čerpání ošetřovného. Pro výplatu dávky musí zaměstnanec doložit ukončení nebo trvání potřeby ošetřování. Toto potvrzení rovněž vystaví ošetřující lékař a opět se bez zbytečného odkladu předává zaměstnavateli.

Pokud se rodiče v péči střídají, uplatňuje rodič, který ošetřoval člena domácnosti jako druhý v pořadí, nárok na ošetřovné na tiskopisu, který je k dispozici u zaměstnavatele, na kterékoliv okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) nebo na webových stránkách ČSSZ. Spolu s ním předloží zaměstnavateli potvrzení o ukončení nebo trvání potřeby ošetřování (péče) potvrzené lékařem.

Dojde-li k uzavření školského nebo dětského zařízení, potvrzení k čerpání ošetřovného získá rodič pro zaměstnavatele od pověřené osoby zařízení.

V jaké výši a za jak dlouho se ošetřovné vyplatí?

Výši ošetřovného spočítá kalkulačka, kterou má na svých webových stránkách Ministerstvo práce a sociálních věcí – viz: http://www.mpsv.cz/cs/11580. Při měsíčním příjmu 10 000 Kč činí ošetřovné za 9 dnů 1 602 Kč. Ošetřovné činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Vyměřovací základ se zjednodušeně získá z průměrného příjmu za 12 měsíců, které přecházely potřebě ošetřování nebo péče.

Ošetřovné vyplatí OSSZ nejpozději do jednoho měsíce od data, kdy obdržela kompletní podklady ke zpracování výplaty. Formu výplaty – bankovní převod nebo poštovní poukázka - si volí příjemce. V případě výplaty poštovní poukázkou se dávka ošetřovného snižuje o náklady související s doručením složenky.

Kde poradí?

Žádosti o ošetřovné zpracovává OSSZ, u které je zaměstnavatel evidován. Každý pracovní den dotazy k nemocenskému pojištění zodpoví a s řešením konkrétní situace poradí informační telefonní linka ČSSZ, call centrum nemocenského pojištění na telefonním čísle 840 406 040 begin_of_the_skype_highlighting BEZPLATNĚ 840 406 040 end_of_the_skype_highlighting.

Tabulka 1: Počet případů výplaty ošetřovného v roce 2011

 
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
Muži
5 209
5 972
8 132
6 012
5 475
5 169
3 994
3 252
3 163
4 244
5 682
6 112
Ženy
17 360
24 791
33 535
24 200
21 586
19 404
14 195
8 305
7 968
14 736
22 042
24 129
Celkem
22 569
30 763
41 667
30 212
27 061
24 573
18 189
11 557
11 131
18 980
27 724
30 241

Tabulka 2: Počet případů výplaty ošetřovného za leden až květen 2012

 
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Muži
6 373
6 131
7 225
6 996
6 497
Ženy
23 730
22 133
26 156
28 500
24 506
Celkem
30 103
28 264
33 381
35 496
31 003

 

 

 

 

Labels: ,


This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Subscribe to Posts [Atom]