9.10.2012

Otazníky kolem pojistného na sociální zabezpečení


14.8.2012, Zdroj: ČSSZ

Nikoliv strohý výklad zákona, ale odpovědi na otázky, které řeší i jiní, vedou k prevenci častých chyb. Zde je několik z nich.

Dotaz č. 1 - Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele při odvodu pojistného za studenta?

Povinnosti zaměstnavatele v odvodech pojistného na sociální zabezpečení  jsou stejné jako u ostatních zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen za studenta odvést „svou“ složku pojistného na sociální zabezpečení (25 %, resp. 26 % vyměřovacího základu) a spolu se „zaměstnaneckou“ složkou (6,5 % vyměřovacího základu), kterou studentovi-zaměstnanci srazí z jeho příjmu, který mu vyplácí formou mzdy nebo platu. Obě složky pak odvede na účet příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ. Zaměstnavatel je též povinen studenta-zaměstnance u příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ přihlásit k nemocenskému pojištění a po skončení zaměstnání jej odhlásit.

  

Dotaz č. 2 - Jak platí sociální pojištění vysokoškolák, který po ukončení studia:

1.        přechází do zaměstnání – do nástupu do zaměstnání není účasten pojištění (důchodového ani nemocenského), od nástupu do zaměstnání se hradí pojistné jako u ostatních zaměstnanců

2.        do nalezení zaměstnání bude zaregistrován na úřadě práce – pojistné se neplatí, protože nevzniká účast na nemocenském ani důchodovém pojištění, ale doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je náhradní dobou pro účely důchodového pojištění a v omezené výši se pro účely důchodového pojištění započte.

3.        odchází studovat na další vysokou školu – do okruhu pojištěných osob náležejí mj. osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let v období před rokem 2010. Náhradní dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění těchto osob; podmínkou pro to, aby se tato doba účasti na pojištění hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že byla získána na území České republiky a že doba pojištění trvala aspoň jeden rok. Studenti, kteří nesplňují výše uvedené podmínky mohou být dobrovolně účastni důchodového pojištění.

4.        odchází studovat na vyšší odbornou školu či jiný typ školy nebo učiliště popř. do zahraničí – dtto

  

Dotaz č. 3 - Jak platí sociální pojištění středoškolák, který po ukončení studia:

1.        přechází do zaměstnání – od nástupu do zaměstnání hradí pojistné zaměstnavatel, a to jak za sebe, tak strhne pojistné z platu zaměstnance a odvede je také.

2.        do nalezení zaměstnání bude zaregistrován na úřadě práce – pojistné se neplatí, protože nevzniká účast na nemocenském ani důchodovém pojištění, ale doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je náhradní dobou pro účely důchodového pojištění a v omezené výši se pro účely důchodového pojištění započte.

3.        odchází studovat na vysokou školu – viz předchozí dotaz

4.        odchází studovat na vyšší odbornou školu či jiný typ školy – učiliště – dtto předchozí

5.        odchází studovat do zahraničí – dtto

 

Dotaz č. 4 - Vzniká studentovi, který ukončí studium a nenastoupí do práce a ani se nechce z nějakého důvodu (např. cestování) nahlásit na ÚP, povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení?

Takovému studentovi povinnost hrazení pojistného na sociální zabezpečení nevzniká. Nevzniká mu ani žádná další (např. ohlašovací) povinnost vůči orgánům sociálního zabezpečení.

 

Dotaz č. 5 - Jak vzniká penále? V jaké výši je stanovené penále pro neplacení pojistného?

Penále upravuje ustanovení § 20 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění.

1.        Plátce pojistného má zákonnou povinnost odvádět pojistné (ust. § 8 a § 13 cit. zákona).

2.        V případě, že pojistné není zaplaceno ve stanovené lhůtě nebo je zaplaceno v nižší než stanovené částce, je plátce pojistného povinen platit penále.

3.        Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného a činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá.

4.        Pokud bylo plátci pojistného povoleno placení dluhu na pojistném a penále ve splátkách, pak penále z dlužného pojistného, které je ve splátkách, činí 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá.

 

Dotaz č. 5 - Existuje možnost prominutí penále? Za jakých podmínek bych si o to mohl požádat?

Prominutí penále cestou odstranění tvrdosti zákona upravuje ustanovení § 104ch zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění, dále pak vyhláška MPSV č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení.

Po vstupu ČR do EU došlo ke změně pravidel při poskytování veřejné podpory, resp. promíjení penále. Poskytování veřejné podpory je upraveno Smlouvou o založení Evropského společenství, resp. čl. 87 a 88 Smlouvy a promíjení penále spadá pod režim veřejné podpory „de minimis“ (tj. podpora malého rozsahu), která je poskytována podle příslušných nařízení Komise ES.

O prominutí penále lze požádat písemně příslušnou správu sociálního zabezpečení. Za předpokladu plné úhrady dlužného pojistného je pak o žádostech o prominutí penále rozhodováno podle věcné příslušnosti v komisích pro promíjení penále OSSZ a ČSSZ. O promíjení penále je rozhodováno podle věcné příslušnosti i v Komisi pro promíjení penále MPSV. Na prominutí penále není právní nárok a na řízení o prominutí penále se nevztahuje správní řád.

Odpovědi na problémy z oblasti sociálního pojištění hledejte v podrobných komentářích příručky Daň z příjmů, nemocenské, sociální a zdravotní pojištění.

Labels:


Comments: Post a Comment

Subscribe to Post Comments [Atom]



Links to this post:

Create a Link



<< Home

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Subscribe to Posts [Atom]