Informace pro podnikatele

9.10.2012

Osoby pečující o dítě do 4 let a úhrada zdravotního pojištění

4.7.2012, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Osoby pečující o dítě do 4 let nemusí být evidovány na Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání pro to, aby jim bylo hrazeno zdravotní pojištění a započítána doba péče pro důchodové pojištění.

Zdravotní pojištění je hrazeno fyzickým osobám, pokud celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let nebo nejméně o dvě děti do 15 let. Podmínkou je, aby nebyli příjemci rodičovského příspěvku nebo na mateřské/rodičovské dovolené. Na hrazení zdravotního pojištění nemají nárok také osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění.

Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za pečující osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

Pro důchodové pojištění se hodnotí jednak doby, za které je placeno pojistné, tedy doby pojištění a dále také doby, za které pojistné placeno není – tzv. náhradní doby pojištění.

Prostřednictvím institutu náhradních dob pojištění jsou účastni důchodového pojištění také osoby (§ 5 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění) pečující o dítě ve věku do čtyř let.

Labels: Sociální pojištění

# posted by Unknown : 11:57 PM 0 Comments

Otazníky kolem pojistného na sociální zabezpečení

14.8.2012, Zdroj: ČSSZ

Nikoliv strohý výklad zákona, ale odpovědi na otázky, které řeší i jiní, vedou k prevenci častých chyb. Zde je několik z nich.

Dotaz č. 1 - Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele při odvodu pojistného za studenta?

Povinnosti zaměstnavatele v odvodech pojistného na sociální zabezpečení jsou stejné jako u ostatních zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen za studenta odvést „svou“ složku pojistného na sociální zabezpečení (25 %, resp. 26 % vyměřovacího základu) a spolu se „zaměstnaneckou“ složkou (6,5 % vyměřovacího základu), kterou studentovi-zaměstnanci srazí z jeho příjmu, který mu vyplácí formou mzdy nebo platu. Obě složky pak odvede na účet příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ. Zaměstnavatel je též povinen studenta-zaměstnance u příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ přihlásit k nemocenskému pojištění a po skončení zaměstnání jej odhlásit.

Dotaz č. 2 - Jak platí sociální pojištění vysokoškolák, který po ukončení studia:

1. přechází do zaměstnání – do nástupu do zaměstnání není účasten pojištění (důchodového ani nemocenského), od nástupu do zaměstnání se hradí pojistné jako u ostatních zaměstnanců

2. do nalezení zaměstnání bude zaregistrován na úřadě práce – pojistné se neplatí, protože nevzniká účast na nemocenském ani důchodovém pojištění, ale doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je náhradní dobou pro účely důchodového pojištění a v omezené výši se pro účely důchodového pojištění započte.

3. odchází studovat na další vysokou školu – do okruhu pojištěných osob náležejí mj. osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let v období před rokem 2010. Náhradní dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění těchto osob; podmínkou pro to, aby se tato doba účasti na pojištění hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že byla získána na území České republiky a že doba pojištění trvala aspoň jeden rok. Studenti, kteří nesplňují výše uvedené podmínky mohou být dobrovolně účastni důchodového pojištění.

4. odchází studovat na vyšší odbornou školu či jiný typ školy nebo učiliště popř. do zahraničí – dtto

Dotaz č. 3 - Jak platí sociální pojištění středoškolák, který po ukončení studia:

1. přechází do zaměstnání – od nástupu do zaměstnání hradí pojistné zaměstnavatel, a to jak za sebe, tak strhne pojistné z platu zaměstnance a odvede je také.

3. odchází studovat na vysokou školu – viz předchozí dotaz

4. odchází studovat na vyšší odbornou školu či jiný typ školy – učiliště – dtto předchozí

5. odchází studovat do zahraničí – dtto

Dotaz č. 4 - Vzniká studentovi, který ukončí studium a nenastoupí do práce a ani se nechce z nějakého důvodu (např. cestování) nahlásit na ÚP, povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení?

Takovému studentovi povinnost hrazení pojistného na sociální zabezpečení nevzniká. Nevzniká mu ani žádná další (např. ohlašovací) povinnost vůči orgánům sociálního zabezpečení.

Dotaz č. 5 - Jak vzniká penále? V jaké výši je stanovené penále pro neplacení pojistného?

Penále upravuje ustanovení § 20 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění.

1. Plátce pojistného má zákonnou povinnost odvádět pojistné (ust. § 8 a § 13 cit. zákona).

2. V případě, že pojistné není zaplaceno ve stanovené lhůtě nebo je zaplaceno v nižší než stanovené částce, je plátce pojistného povinen platit penále.

3. Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného a činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá.

4. Pokud bylo plátci pojistného povoleno placení dluhu na pojistném a penále ve splátkách, pak penále z dlužného pojistného, které je ve splátkách, činí 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá.

Dotaz č. 5 - Existuje možnost prominutí penále? Za jakých podmínek bych si o to mohl požádat?

Prominutí penále cestou odstranění tvrdosti zákona upravuje ustanovení § 104ch zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění, dále pak vyhláška MPSV č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení.

Po vstupu ČR do EU došlo ke změně pravidel při poskytování veřejné podpory, resp. promíjení penále. Poskytování veřejné podpory je upraveno Smlouvou o založení Evropského společenství, resp. čl. 87 a 88 Smlouvy a promíjení penále spadá pod režim veřejné podpory „de minimis“ (tj. podpora malého rozsahu), která je poskytována podle příslušných nařízení Komise ES.

O prominutí penále lze požádat písemně příslušnou správu sociálního zabezpečení. Za předpokladu plné úhrady dlužného pojistného je pak o žádostech o prominutí penále rozhodováno podle věcné příslušnosti v komisích pro promíjení penále OSSZ a ČSSZ. O promíjení penále je rozhodováno podle věcné příslušnosti i v Komisi pro promíjení penále MPSV. Na prominutí penále není právní nárok a na řízení o prominutí penále se nevztahuje správní řád.

Odpovědi na problémy z oblasti sociálního pojištění hledejte v podrobných komentářích příručky Daň z příjmů, nemocenské, sociální a zdravotní pojištění.

Labels: Sociální pojištění

# posted by Unknown : 11:55 PM 0 Comments

Kdy vzniká absolventům povinnost platit sociální pojištění?

13.7.2012, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Prázdniny jsou pro absolventy a studenty vytouženou dobou odpočinku. Řada z nich nebude jen odpočívat, ale začne pracovat nebo půjde na brigádu.

Doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole se od 1. 1. 2010 nezapočítává do doby pojištění potřebné pro důchod a nehodnotí se již ani jako tzv. náhradní doba pojištění. Studentům ani absolventům povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení nevzniká.

Účast na důchodovém pojištění si studenti, kteří dosáhli věku 18 let, mohou zajistit prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění. Nejnižší pojistné hrazené v roce 2012 činí 1 760 Kč měsíčně a je stanoveno jako 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2012, tj. z částky 6 285 Kč.

Studenti, kteří během školního roku nebo o prázdninách pracují, mají povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení, pokud jejich zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění. Konkrétně se jedná o studenty, kteří mají uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti s příjmem alespoň 2 500 Kč měsíčně. Od 1. 1. 2012 také dohody o provedení práce s příjmem u jednoho zaměstnavatele nad 10 000 Kč za měsíc zakládají povinnou účast na důchodovém a nemocenském pojištění. Zaměstnavatel za studenty odvádí pojistné na sociální zabezpečení, současně se studentům tato doba započítává do doby pojištění potřebné pro důchod.

Jestliže absolvent nenastoupí do práce, a ani se nezaregistruje na úřadu práce, povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení mu nevzniká, není ale důchodově pojištěn. Pokud se absolvent rozhodne registrovat na úřadu práce, rovněž nemusí pojistné platit. Doba evidence na úřadu práce se hodnotí podle pravidel uvedených v zákoně o důchodovém pojištění a dokládá se zpětně až v souvislosti se žádostí o důchod.

Absolventi i studenti mohou začít podnikat a stát se osobou samostatně výdělečně činnou. Ti, kteří studují střední, vyšší odbornou či vysokou školu a nedosáhli věku 26 let, jsou považováni za nezaopatřené dítě. To je důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Při výkonu vedlejší výdělečné činnosti se platí pojistné na důchodové pojištění pouze, pokud se k tomu sami přihlásí nebo v případě, kdy daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění (v roce 2012 činí rozhodná částka 60 329 Kč s odečtením 5 028 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém činnost nebyla vykonávána). Zahájení samostatné výdělečné činnosti se ohlašuje příslušné okresní správě sociálního zabezpečení podle trvalého bydliště, kde studentům rovněž poradí jak postupovat.

Pokud absolvent nebo student plánuje vycestovat do zahraničí za prací nebo sezónním přivýdělkem, nemusí tuto skutečnost oznamovat ČSSZ. Nevzniká mu ani povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Úřad práce ČR pro absolventy doplňuje informace z oblasti podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.

Podpora v nezaměstnanosti

V principu absolvent nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá. Pokud ale student v posledních dvou letech (rozhodné období) pracoval v součtu alespoň 12 měsíců (myšleno vykonával činnost, která byla dobou důchodového pojištění), například v letních měsících absolvoval brigády, má na podporu v nezaměstnanosti nárok. Její výše je v prvních dvou měsících 65 % průměrného čistého měsíčního výdělku, další dva měsíce 50 % a zbývající jeden měsíc pak 45 %.

Podpora při rekvalifikaci

Student, který po ukončení studia nemůže najít práci, může získat podporu při rekvalifikaci. Podmínkou je, aby se žadatel účastnil rekvalifikačního kurzu nebo programu, který je zajišťován Úřadem práce ČR.

Labels: Sociální pojištění

# posted by Unknown : 11:55 PM 0 Comments

Kdy se čerpá ošetřovné?

4.7.2012, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Zákon o nemocenském pojištění pamatuje na situace, kdy se rodiče o svého potomka musejí postarat, protože utrpěl úraz nebo onemocněl. A bez ošetřování se neobejde. Přečtěte si, co je ošetřovné a kdo má na něj nárok.

Ošetřovné je jednou z dávek nemocenského pojištění. Vždy se poskytuje zaměstnanci v případě, kdy dítě mladší 10 let je nemocné nebo po úrazu. U starších dětí záleží v konkrétním případě na rozhodnutí ošetřujícího lékaře o potřebě ošetřování. Ošetřovné se poskytuje i v situaci, kdy je potřeba ošetřovat nemocného člena domácnosti, který žije prokazatelně ve společné domácnosti. O tom, zda zdravotní stav z důvodu nemoci či úrazu vyžaduje ošetřování jinou osobou, ovšem rozhoduje ošetřující lékař.

Kdo a kdy má na ošetřovné nárok?

Nárok na něj má zaměstnanec, který nemůže pracovat, protože se musí postarat o nemocného člena domácnosti (nemusí jít jen o potomka nebo příbuzného), jehož zdravotní stav vyžaduje krátkodobé ošetřování. Ošetřovné lze čerpat i v době, kdy vznikla potřeba pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno pro nepředvídanou událost (např. z důvodu havárie, epidemie), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.

Nárok na ošetřovné nemají osoby samostatně výdělečně činné, dále zaměstnanci, pokud je jejich zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu, zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce či zaměstnanci pracující z domova. Nárok na výplatu dávky nevzniká zaměstnanci ani v době prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.

Jak dlouho se ošetřovné vyplácí?

Ošetřovné lze čerpat maximálně 9 kalendářních dnů. Náleží od prvního kalendářního dne, kdy lékař potvrdí potřebu ošetřování, a vyplácí se i za soboty, neděle, svátky. Rodiče se v průběhu 9 dnů mohou jednou v ošetřování vystřídat. Zaměstnanec-samoživitel, který má v trvalé péči dítě ve věku do 16 let, může čerpat ošetřovné až 16 kalendářních dnů.

Jak žádat o ošetřovné?

Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče) vystavuje ošetřující lékař. Zaměstnanec doplní potřebné údaje a potvrzení předá zaměstnavateli. Tímto krokem uplatní nárok na čerpání ošetřovného. Pro výplatu dávky musí zaměstnanec doložit ukončení nebo trvání potřeby ošetřování. Toto potvrzení rovněž vystaví ošetřující lékař a opět se bez zbytečného odkladu předává zaměstnavateli.

Pokud se rodiče v péči střídají, uplatňuje rodič, který ošetřoval člena domácnosti jako druhý v pořadí, nárok na ošetřovné na tiskopisu, který je k dispozici u zaměstnavatele, na kterékoliv okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) nebo na webových stránkách ČSSZ. Spolu s ním předloží zaměstnavateli potvrzení o ukončení nebo trvání potřeby ošetřování (péče) potvrzené lékařem.

Dojde-li k uzavření školského nebo dětského zařízení, potvrzení k čerpání ošetřovného získá rodič pro zaměstnavatele od pověřené osoby zařízení.

V jaké výši a za jak dlouho se ošetřovné vyplatí?

Výši ošetřovného spočítá kalkulačka, kterou má na svých webových stránkách Ministerstvo práce a sociálních věcí – viz: http://www.mpsv.cz/cs/11580. Při měsíčním příjmu 10 000 Kč činí ošetřovné za 9 dnů 1 602 Kč. Ošetřovné činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Vyměřovací základ se zjednodušeně získá z průměrného příjmu za 12 měsíců, které přecházely potřebě ošetřování nebo péče.

Ošetřovné vyplatí OSSZ nejpozději do jednoho měsíce od data, kdy obdržela kompletní podklady ke zpracování výplaty. Formu výplaty – bankovní převod nebo poštovní poukázka - si volí příjemce. V případě výplaty poštovní poukázkou se dávka ošetřovného snižuje o náklady související s doručením složenky.

Kde poradí?

Žádosti o ošetřovné zpracovává OSSZ, u které je zaměstnavatel evidován. Každý pracovní den dotazy k nemocenskému pojištění zodpoví a s řešením konkrétní situace poradí informační telefonní linka ČSSZ, call centrum nemocenského pojištění na telefonním čísle 840 406 040 begin_of_the_skype_highlighting BEZPLATNĚ 840 406 040 end_of_the_skype_highlighting.

Tabulka 1: Počet případů výplaty ošetřovného v roce 2011

	Leden	Únor	Březen	Duben	Květen	Červen	Červenec	Srpen	Září	Říjen	Listopad	Prosinec
Muži	5 209	5 972	8 132	6 012	5 475	5 169	3 994	3 252	3 163	4 244	5 682	6 112
Ženy	17 360	24 791	33 535	24 200	21 586	19 404	14 195	8 305	7 968	14 736	22 042	24 129
Celkem	22 569	30 763	41 667	30 212	27 061	24 573	18 189	11 557	11 131	18 980	27 724	30 241

Tabulka 2: Počet případů výplaty ošetřovného za leden až květen 2012

	Leden	Únor	Březen	Duben	Květen
Muži	6 373	6 131	7 225	6 996	6 497
Ženy	23 730	22 133	26 156	28 500	24 506
Celkem	30 103	28 264	33 381	35 496	31 003

Labels: Ošetřovné, Sociální pojištění

# posted by Unknown : 11:54 PM 0 Comments

4.03.2012

Kdo je a kdo není nemocensky pojištěný?

21.3.2012, Zdroj: ČSSZ
Na tuto otázku naleznete odpověď v následujícím příspěvku.

Účelem nemocenského pojištění je finančně zabezpečit občany v období, kdy kvůli nemoci (dočasné pracovní neschopnosti) či mateřství nemohou vykonávat práci a ztratí dočasně výdělek.

Kdo je nemocensky pojištěný?

Ze zákona jsou vždy automaticky nemocensky pojištění zaměstnanci a osoby ve služebním poměru, avšak za předpokladu, že splňují tři základní podmínky:

vykonávají zaměstnání na území ČR nebo přechodně mimo území ČR, pokud je místo výkonu práce trvale v ČR,
zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů a
sjednaná mzda či plat ze zaměstnání za kalendářní měsíc dosahuje alespoň tzv. rozhodného příjmu; v roce 2012 jde o částku 2 500 Kč.

V některých případech může účast na pojištění vzniknout, i pokud zaměstnání bylo uzavřeno na kratší než uvedenou dobu, byl sjednán plat či mzda nižší než je rozhodný příjem nebo nebyl např. sjednán vůbec.

Dále pak osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a tzv. zahraniční zaměstnanci (tj. zaměstnanci zaměstnavatele, jehož sídlo je v „nesmluvní cizině“, jsou-li pracovně činní v ČR přímo ve prospěch tohoto zahraničního zaměstnavatele).

Pro OSVČ je nemocenské pojištění dobrovolné. Pokud se OSVČ k pojištění rozhodne, písemně se přihlásí na předepsaném tiskopisu u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, v Praze Pražské a v Brně Městské správy sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ).

K dobrovolnému nemocenskému pojištění se může přihlásit i zahraniční zaměstnanec (tj. člověk, který pracuje v ČR pro zaměstnavatele, který má sídlo ve státě, s nímž nemá ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení a ani nejde o stát EU).

Jsou nějaké skupiny osob, které nejsou nemocensky pojištěny?

Ano. Nemocenského pojištění nejsou sami o sobě účastni studenti a žáci a důchodci, kteří nevykonávají výdělečnou činnost. Nejde totiž o osoby, které v době nemoci přicházejí o výdělek. I nadále nejsou nemocensky pojištěny osoby, které vykonávají práci na základě dohody o provedení práce, pokud je jejich příjem nižší nebo roven částce 10 000 Kč za měsíc. Účast na pojištění vzniká osobám, které vykonávaly zaměstnání déle než 15 kalendářních dnů, avšak sjednaný příjem byl nižší než rozhodný příjem 2 500 Kč (nebo nebyl příjem sjednán vůbec) jen v těch měsících po dobu trvání takového zaměstnání, ve kterých dosáhly alespoň částky zmíněného rozhodného příjmu (tzv. zaměstnání malého rozsahu).

Účast na nemocenském pojištění nezakládá krátkodobé zaměstnání, tj. kratší než 15 kalendářních dnů po sobě jdoucích, pokud je jednorázovým nahodilým zaměstnáním. Stejně tak tehdy, jestliže zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele (či jeho právního nástupce) více těchto zaměstnání a úhrn započitatelných příjmů dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu 2 500 Kč. Účast na pojištění bude nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci.

Vynětí z nemocenského pojištění v ČR se týká také lidí, kteří jsou pojištěni v jiném státě, protože pracují pro zaměstnavatele požívajícího diplomatických výsad a imunit. Podobné je to u zaměstnanců pracujících v mezinárodních organizacích. Zpravidla jsou pojištěni ve zvláštním systému této organizace, musí však jejím prostřednictvím písemně požádat příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ o vynětí z pojištění v ČR.

Jak je to s nemocenským pojištěním u dohody o pracovní činnosti?

Dohoda o pracovní činnosti zakládá účast na nemocenském pojištění, pokud je sjednána na dobu delší než 14 kalendářních dnů a sjednaná částka započitatelného příjmu dosahuje rozhodný příjem – 2 500 Kč. Pokud je sjednaná částka nižší než 2 500 Kč, účast na nemocenském pojištění může zaměstnanci vzniknout z titulu zaměstnání malého rozsahu (viz výše). Pokud by tedy vznikla zaměstnanci dočasná pracovní neschopnost v době, kdy je pojištěn, má nárok na nemocenské.

Jak je to s nemocenským pojištěním u dohody o provedení práce?

V těch měsících, ve kterých zaměstnanec dosáhl započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč, vznikne mu účast na nemocenském pojištění. Zaměstnanci jsou účastni pojištění také, jestliže vykonávají v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod přesáhl v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč. Příjem nižší nebo roven 10 000 Kč účast nezakládá.

Jsem student a příležitostně pracuji jako brigádník. Budu nemocensky pojištěný?

Účast na pojištění může vzniknout při splnění stanovených podmínek z brigády formou pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti nebo z dohody o provedení práce (viz výše).

Jsou pracující důchodci nemocensky pojištěni?

Ano, při splnění výše uvedených podmínek. Podniká-li důchodce jako OSVČ, může se sám rozhodnout, zda se dobrovolně přihlásí k účasti na nemocenském pojištění či nikoliv.

Zpracování všech změn v nemocenském pojištění naleznete v odborných komentářích příručky Daň z příjmů, nemocenské, sociální a zdravotní pojištění.

Labels: Nemocenská, Sociální pojištění

# posted by Unknown : 11:08 PM 0 Comments

3.16.2012

Aktuální příručky ČSSZ poradí a provedou

9.3.2012, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení právě vydala tři praktické příručky s aktuálními informacemi a radami pro budoucí důchodce, osoby samostatně výdělečně činné a o dávkách nemocenského pojištění.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) právě vydala tři praktické příručky s aktuálními informacemi a radami pro budoucí důchodce, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a o dávkách nemocenského pojištění. Příručky jsou řešeny formou otázek a odpovědí, nechybí v nich příklady a důležité kontakty. Všechny tři brožurky jsou zdarma v tištěné podobě k dispozici na okresních správách sociálního zabezpečení a elektronicky na webových stránkách ČSSZ.

Příručka budoucího důchodce v roce 2012 obsahuje vše, co je dobré vědět o starobním důchodu. Přináší odpovědi na 41 nejčastějších dotazů, které si lidé kladou, když přemýšlejí o odchodu do starobního důchodu. Přibližuje postup podání žádosti o starobní důchod, seznamuje s možnostmi výplaty starobního důchodu, je v ní i tabulka důchodového věku občanů narozených mezi lety 1936 až 1977.

V Průvodci dávkami nemocenského pojištění v roce 2012 najdou lidé odpovědi na otázky, jaké dávky náleží z nemocenského pojištění, kdo a kdy dávky vyplácí, co je to dočasná pracovní neschopnost, a řadu dalších z celkem 39 frekventovaných otázek.

Příručka OSVČ pro oblast sociálního zabezpečení v roce 2012 pomůže nalézt správnou orientaci v dané problematice nejen začínajícím OSVČ. Přehledně provede celou oblastí a vysvětlí, co znamená účast na důchodovém pojištění OSVČ, na čem závisí platba pojistného, proč a kdy se podává „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ“. Na 32 stranách je připraveno 56 vytipovaných otázek, které si OSVČ pokládají.

Labels: Důchody, Sociální pojištění

# posted by Unknown : 3:28 AM 0 Comments

1.19.2012

Zálohy na sociální zabezpečení může OSVČ dodatečně zvýšit

13.1.2012, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Jaké novinky z oblasti sociálního zabezpečení čekají letos OSVČ?

Zálohy na sociální zabezpečení

Od 1. 1. 2012 může osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) zálohu na pojistné na důchodové pojištění, kterou uhradí v období splatnosti, ve stejném období dodatečně zvýšit. Dobu splatnosti zálohy na pojistné na důchodové pojištění platná právní úprava stanovuje od 1. do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, k němuž se záloha vztahuje. V praxi to bude znamenat, že všechny zálohy na pojistné na důchodové pojištění, které budou na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení připsány do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, budou považovány za zálohu na kalendářní měsíc předchozí.

Příklad 1

OSVČ má za leden 2012 povinnost hradit zálohu na pojistné v minimální výši 1 807 Kč. Dne 1. 2. 2012 bude na účet příslušné OSSZ připsána částka 1 807 Kč a dne 20. 2. 2012 bude připsána další částka 1 807 Kč. Obě platby budou považovány za zálohu na pojistné na DP na leden 2012.

Příklad 2

OSVČ má za leden 2012 povinnost hradit zálohu na pojistné v minimální výši 1 807 Kč. Dne 1. 2. 2012 bude na účet příslušné OSSZ připsána částka 1 807 Kč a 21. 2. 2012 bude připsána další částka 1 807 Kč. Platba z 1. 2. 2012 bude zálohou na pojistné na DP na leden 2012 a platba z 21. 2. 2012 bude zálohou na pojistné na DP na únor 2012.

Rovněž splatnost pojistného na nemocenské pojištění je platnou právní úpravou stanovena od 1. do 20. dne následujícího kalendářní měsíce. Od 1. 1. 2012 může OSVČ svůj měsíční základ, který si zvolila, dodatečně zvýšit v období splatnosti pojistného na nemocenské pojištění obdobně jako v případě důchodového pojištění.

Poprvé se bude tímto způsobem postupovat u záloh na pojistné na důchodové a pojistného na nemocenské pojištění za leden 2012. To znamená, že platby připsané na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení do 20. 2. 2012 budou použity na úhradu zálohy a pojistného na leden 2012.

Další změny

Nově zákon nahlíží i na okruh OSVČ. Za OSVČ se budou považovat pouze OSVČ, jejichž příjmy dosažené výkonem samostatné výdělečné činnosti se považují za příjmy podle § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů. U OSVČ vykonávající činnost na základě autorskoprávních vztahů se při stanovení vyměřovacího základu po 1. 1. 2012 započítají do přijmu i odměny za užití téhož díla v případech druhé nebo další licenční smlouvy k dílům, které byly vyhotoveny nebo provedeny před 1. 1. 2009 nebo pokud byla licenční smlouva uzavřena před 1. 1. 2009. Rovněž odměny, které náleží OSVČ podle autorského zákona z titulu jiných majetkových práv, se budou od 1. 1. 2012 zahrnovat do příjmu pro stanovení vyměřovacího základu OSVČ.

Pokud zaniknou důvody vedlejší samostatné výdělečné činnosti, bude to příslušná osoba povinna oznámit nejpozději při podání přehledu o příjmech a výdajích.

Údaje o dobách účasti na důchodovém pojištění, o době vyplácení nemocenské a zaplaceném pojistném na důchodové pojištění budou od ledna 2012 správy sociálního zabezpečení zasílat pouze na základě písemné žádosti OSVČ.

Labels: Sociální pojištění

# posted by Unknown : 3:03 AM 0 Comments