9.23.2009
Zrušení knihy jízd novelou zákona o daních z příjmů ve vztahu k DPH
Tzv. zrušení knihy jízd novelou zákona o daních z příjmů ve vztahu k DPH
Zákonem č. 304/2009 Sb. byla v rámci tam obsažené novely zákona o dani z příjmů zcela nově zakotvena možnost aplikace paušálního výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem. Pokud se daňový subjekt pro možnost uplatnění tohoto paušálního výdaje rozhodne, nemusí pro účely daně z příjmů vést evidenci, která by prokazovala jeho výdaje v souvislosti s provozem silničního motorového vozidla (tzv. kniha jízd). Uplatnění předmětného paušálního výdaje na dopravu je na volbě daňového subjektu.
22.09.2009
Znovu nutno upozornit, že pravidla uplatnění jmenovaného paušálu a s tím spojené důsledky platí v oblasti daně z příjmů. Jde-li o daň z přidané hodnoty, sem dotčená novela v zásadě nijak nedopadá. U plátců, kteří si u daně z příjmů zvolí možnost uplatnění paušálního výdaje na dopravu, se tedy tato skutečnost do uplatňování DPH nijak nepromítá. Pro DPH platí stejný režim a pravidla jako před novelou umožňující u daně z příjmů zvolit dotčený paušální výdaj. Nárok na odpočet DPH a podmínky pro jeho uplatnění stanoví zejména § 72 a § 73 z.č. 235/2004 Sb. v platném znění. Nadále tak platí, že plátce má právo uplatnit nárok na odpočet, pokud přijme od jiného plátce zdanitelná plnění, použije je pro svoji ekonomickou činnost a doloží je daňovým dokladem. Dodržení těchto podmínek v daňovém řízení musí prokázat. Použití paušálního výdaje na dopravu pro účely daně z příjmů neznamená automaticky, že plátce prokázal použití pro ekonomickou činnost pro účely uplatnění nároku na odpočet DPH. Zákon o dani z přidané hodnoty neurčuje a nikdy exaktně neurčoval, jaké důkazní prostředky pro prokázání správnosti daňové povinnosti má plátce daně předložit, stejně tak neobsahoval k doložení užití motorového vozidla pro ekonomickou činnost povinnost vedení právě tzv. knihy jízd. Bylo a je vždy na plátci daně, jakými důkazními prostředky užití motorového vozidla a spotřebu pohonných hmot pro ekonomickou činnost doloží.
Vzhledem k uvedenému je třeba shrnout, že pouze volba a užití paušálních výdajů na provoz silničního motorového vozidla pro účely daně z příjmů neprokazuje pro účely daně z přidané hodnoty správnost uplatněného nároku na odpočet DPH.
Zákonem č. 304/2009 Sb. byla v rámci tam obsažené novely zákona o dani z příjmů zcela nově zakotvena možnost aplikace paušálního výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem. Pokud se daňový subjekt pro možnost uplatnění tohoto paušálního výdaje rozhodne, nemusí pro účely daně z příjmů vést evidenci, která by prokazovala jeho výdaje v souvislosti s provozem silničního motorového vozidla (tzv. kniha jízd). Uplatnění předmětného paušálního výdaje na dopravu je na volbě daňového subjektu.
22.09.2009
Znovu nutno upozornit, že pravidla uplatnění jmenovaného paušálu a s tím spojené důsledky platí v oblasti daně z příjmů. Jde-li o daň z přidané hodnoty, sem dotčená novela v zásadě nijak nedopadá. U plátců, kteří si u daně z příjmů zvolí možnost uplatnění paušálního výdaje na dopravu, se tedy tato skutečnost do uplatňování DPH nijak nepromítá. Pro DPH platí stejný režim a pravidla jako před novelou umožňující u daně z příjmů zvolit dotčený paušální výdaj. Nárok na odpočet DPH a podmínky pro jeho uplatnění stanoví zejména § 72 a § 73 z.č. 235/2004 Sb. v platném znění. Nadále tak platí, že plátce má právo uplatnit nárok na odpočet, pokud přijme od jiného plátce zdanitelná plnění, použije je pro svoji ekonomickou činnost a doloží je daňovým dokladem. Dodržení těchto podmínek v daňovém řízení musí prokázat. Použití paušálního výdaje na dopravu pro účely daně z příjmů neznamená automaticky, že plátce prokázal použití pro ekonomickou činnost pro účely uplatnění nároku na odpočet DPH. Zákon o dani z přidané hodnoty neurčuje a nikdy exaktně neurčoval, jaké důkazní prostředky pro prokázání správnosti daňové povinnosti má plátce daně předložit, stejně tak neobsahoval k doložení užití motorového vozidla pro ekonomickou činnost povinnost vedení právě tzv. knihy jízd. Bylo a je vždy na plátci daně, jakými důkazními prostředky užití motorového vozidla a spotřebu pohonných hmot pro ekonomickou činnost doloží.
Vzhledem k uvedenému je třeba shrnout, že pouze volba a užití paušálních výdajů na provoz silničního motorového vozidla pro účely daně z příjmů neprokazuje pro účely daně z přidané hodnoty správnost uplatněného nároku na odpočet DPH.
9.10.2009
Pokyn D - 324 Výklad pojmu „bytové potřeby“ pro účely uplatnění úroků z úvěrů jako nezdanitelné části základu daně z příjmů fyzických osob
Výklad pojmu „bytové potřeby“ pro účely uplatnění úroků z úvěrů jako nezdanitelné části základu daně z příjmů fyzických osob (§15 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů).
Ministerstvo financí vědomo si skutečnosti, že při aplikaci bytové potřeby uvedené v ustanovení § 15 odst. 3 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), mohou vznikat určité interpretační potíže, sděluje následující:Smyslem a cílem právní úpravy daní z příjmů je zvýhodnit takové fyzické osoby, které uspokojují svou potřebu bydlení způsoby uvedenými v § 15 odst. 3 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, přičemž způsob úvěrového financování by neměl být podstatný.S ohledem na smysl a cíl právní úpravy daňových úlev na bytové potřeby lze za bytovou potřebu považovat i splácení úvěrů na splacení následných hypotéčních úvěrů či úvěrů ze stavebního spoření, kterými byly refinancovány předchozí úvěry na finacování bytových potřeb podle § 15 odst. 3 písm. a) až h) zákona o daních z příjmů.
Ministerstvo financí vědomo si skutečnosti, že při aplikaci bytové potřeby uvedené v ustanovení § 15 odst. 3 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), mohou vznikat určité interpretační potíže, sděluje následující:Smyslem a cílem právní úpravy daní z příjmů je zvýhodnit takové fyzické osoby, které uspokojují svou potřebu bydlení způsoby uvedenými v § 15 odst. 3 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, přičemž způsob úvěrového financování by neměl být podstatný.S ohledem na smysl a cíl právní úpravy daňových úlev na bytové potřeby lze za bytovou potřebu považovat i splácení úvěrů na splacení následných hypotéčních úvěrů či úvěrů ze stavebního spoření, kterými byly refinancovány předchozí úvěry na finacování bytových potřeb podle § 15 odst. 3 písm. a) až h) zákona o daních z příjmů.
9.03.2009
Kontrola FÚ: FO – nepodané přiznání k DPH
28.7.2009, Zdroj: Česká daňová správa
I fyzické osobě může být doměřena daň ve výši téměř 500 000 Kč a navíc na ni může být podáno trestní oznámení.
Ke kontrole daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2006 a 2007 byl finančním úřadem vybrán daňový subjekt fyzická osoba, zabývající se pokrývačskými prácemi, na základě skutečnosti, že ani po výzvě správce daně nepodával přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V rámci vyhledávací činnosti správce daně získal v součinnosti s třetí osobou vystavené faktury a doklady o přijatých platbách, které kontrolovaný subjekt vystavil. Po zahájení daňové kontroly, daňový subjekt odmítal se správcem daně spolupracovat, nepředkládal požadované doklady, nereagoval na předvolání k jednání. Daňový subjekt začal se správcem daně spolupracovat až od okamžiku, kdy byl předveden v souladu s § 29 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění. Z dokladů získaných od třetí osoby a předložených daňovým subjektem správce daně zjistil, že subjekt nepřiznal ke zdanění za rok 2006 příjmy v celkové výši 1,032 mil. Kč a za rok 2007 ve výši 1,206 mil. Kč. Výdaje správce daně stanovil za použití dokladů předložených subjektem v rámci daňové kontroly. Na základě uvedených zjištění byl při ukončení daňové kontroly dán podnět k registraci daňového subjektu k dani z přidané hodnoty, neboť doposud nebyl registrován, přestože překročil limit obratu pro povinnou registraci ze zákona.
Správce daně za rok 2006 dodatečně vyměřil daň ve výši 168 540,- Kč a za rok 2007 daň ve výši 281 596,- Kč. Celkově bylo doměřeno 450 136 Kč - bude podáno trestní oznámení.
I fyzické osobě může být doměřena daň ve výši téměř 500 000 Kč a navíc na ni může být podáno trestní oznámení.
Ke kontrole daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2006 a 2007 byl finančním úřadem vybrán daňový subjekt fyzická osoba, zabývající se pokrývačskými prácemi, na základě skutečnosti, že ani po výzvě správce daně nepodával přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V rámci vyhledávací činnosti správce daně získal v součinnosti s třetí osobou vystavené faktury a doklady o přijatých platbách, které kontrolovaný subjekt vystavil. Po zahájení daňové kontroly, daňový subjekt odmítal se správcem daně spolupracovat, nepředkládal požadované doklady, nereagoval na předvolání k jednání. Daňový subjekt začal se správcem daně spolupracovat až od okamžiku, kdy byl předveden v souladu s § 29 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění. Z dokladů získaných od třetí osoby a předložených daňovým subjektem správce daně zjistil, že subjekt nepřiznal ke zdanění za rok 2006 příjmy v celkové výši 1,032 mil. Kč a za rok 2007 ve výši 1,206 mil. Kč. Výdaje správce daně stanovil za použití dokladů předložených subjektem v rámci daňové kontroly. Na základě uvedených zjištění byl při ukončení daňové kontroly dán podnět k registraci daňového subjektu k dani z přidané hodnoty, neboť doposud nebyl registrován, přestože překročil limit obratu pro povinnou registraci ze zákona.
Správce daně za rok 2006 dodatečně vyměřil daň ve výši 168 540,- Kč a za rok 2007 daň ve výši 281 596,- Kč. Celkově bylo doměřeno 450 136 Kč - bude podáno trestní oznámení.
Fingované smlouvy a faktury
15.6.2009 , Zdroj: Česká daňová správa
Lékař falšoval nákup lékařských přístrojů. Správce daně provedl kontrolu na základě písemného udání.
Na základě písemného sdělení, v němž neznámý pisatel upozorňoval na možné krácení daní pomocí fingovaných smluv a faktur, zahájil správce daně daňovou kontrolu u praktického lékaře.
Kontrolou předložených daňových evidencí bylo zjištěno, že daňový subjekt v průběhu kontrolovaných let 2004 až 2006 pořídil větší množství (až 30 ks za rok) různých lékařských přístrojů v hodnotách do 40 000 Kč, které dále neevidoval. Ověřením u specializovaných dodavatelů zdravotnické techniky bylo zjištěno pořízení jen 1 ks přístroje, a to v roce 2003. Pořízení ostatních přístrojů daňový subjekt doložil písemnými smlouvami o prodeji a koupi sepsanými s fyzickými osobami (nepodnikateli), které však (až na jednu výjimku) byly všechny po smrti. Tuto skutečnost zjistil správce daně z registru obyvatel, když hodlal předmětné prodeje přístrojů ověřit. Správce daně vyzval tedy daňový subjekt k prokázání, že uskutečněné nákupy byly výdaji ve smyslu § 24 odst. 1 ZDP, a uvedení, kde se předmětné přístroje nacházejí k případnému ověření fyzické existence.
Místním šetřením v ordinaci uvedené předměty nebyly zjištěny a daňový subjekt následně uvedl, že zdravotnické přístroje byly povětšinou uloženy u něj ve sklepě a garáži, kde je zcela marně nabízel k opravě či prodeji. Dále subjekt uvedl, že mu v uvedených prostorách po 1-2 sezónách zrezavěly a ztrouchnivěly v „elektrobakelitovou změť", kterou naložil do pytlů a rozvezl po skládkách, kde byly zlikvidovány. K některým přístrojům uvedl, že je dále odprodal fyzickým osobám (nepodnikatelům) a k těmto skutečnostem doložil jím vyhotovené doklady. Provedenými svědeckými výpověďmi s těmito osobami následný odprodej nebyl věrohodně prokázán. Provedenými svědeckými výpověďmi osob žijících ve společné domácnosti v době prodeje s již zemřelými osobami, jež daňový subjekt označil jako dodavatele zdravotnické techniky, rovněž nebyly potvrzeny skutečnosti ohledně existence těchto přístrojů. Jediný žijící dodavatel dosvědčil, že označený přístroj nikdy nevlastnil a podpis na smlouvě není jeho.
Správce daně vzal v úvahu i skutečnost, že kontrolovaný praktický lékař neměl tyto přístroje uvedeny předepsaným způsobem ve smlouvách se zdravotními pojišťovnami o úhradách výkonů, tudíž pokud by je skutečně pořídil a používal je k výkonu své praxe, nedostával by úhrady od pojišťoven, ale musel by přijímat platby v hotovosti od pacientů. Takové příjmy však ve své daňové evidenci zaznamenané neměl.
Správce daně tudíž i přes protesty daňového subjektu neuznal zaevidované výdaje spojené s pořízením těchto předmětů a doměřil daň z příjmů fyzických osob v celkové výši téměř miliónu korun. Daňový subjekt se odvolal.
Lékař falšoval nákup lékařských přístrojů. Správce daně provedl kontrolu na základě písemného udání.
Na základě písemného sdělení, v němž neznámý pisatel upozorňoval na možné krácení daní pomocí fingovaných smluv a faktur, zahájil správce daně daňovou kontrolu u praktického lékaře.
Kontrolou předložených daňových evidencí bylo zjištěno, že daňový subjekt v průběhu kontrolovaných let 2004 až 2006 pořídil větší množství (až 30 ks za rok) různých lékařských přístrojů v hodnotách do 40 000 Kč, které dále neevidoval. Ověřením u specializovaných dodavatelů zdravotnické techniky bylo zjištěno pořízení jen 1 ks přístroje, a to v roce 2003. Pořízení ostatních přístrojů daňový subjekt doložil písemnými smlouvami o prodeji a koupi sepsanými s fyzickými osobami (nepodnikateli), které však (až na jednu výjimku) byly všechny po smrti. Tuto skutečnost zjistil správce daně z registru obyvatel, když hodlal předmětné prodeje přístrojů ověřit. Správce daně vyzval tedy daňový subjekt k prokázání, že uskutečněné nákupy byly výdaji ve smyslu § 24 odst. 1 ZDP, a uvedení, kde se předmětné přístroje nacházejí k případnému ověření fyzické existence.
Místním šetřením v ordinaci uvedené předměty nebyly zjištěny a daňový subjekt následně uvedl, že zdravotnické přístroje byly povětšinou uloženy u něj ve sklepě a garáži, kde je zcela marně nabízel k opravě či prodeji. Dále subjekt uvedl, že mu v uvedených prostorách po 1-2 sezónách zrezavěly a ztrouchnivěly v „elektrobakelitovou změť", kterou naložil do pytlů a rozvezl po skládkách, kde byly zlikvidovány. K některým přístrojům uvedl, že je dále odprodal fyzickým osobám (nepodnikatelům) a k těmto skutečnostem doložil jím vyhotovené doklady. Provedenými svědeckými výpověďmi s těmito osobami následný odprodej nebyl věrohodně prokázán. Provedenými svědeckými výpověďmi osob žijících ve společné domácnosti v době prodeje s již zemřelými osobami, jež daňový subjekt označil jako dodavatele zdravotnické techniky, rovněž nebyly potvrzeny skutečnosti ohledně existence těchto přístrojů. Jediný žijící dodavatel dosvědčil, že označený přístroj nikdy nevlastnil a podpis na smlouvě není jeho.
Správce daně vzal v úvahu i skutečnost, že kontrolovaný praktický lékař neměl tyto přístroje uvedeny předepsaným způsobem ve smlouvách se zdravotními pojišťovnami o úhradách výkonů, tudíž pokud by je skutečně pořídil a používal je k výkonu své praxe, nedostával by úhrady od pojišťoven, ale musel by přijímat platby v hotovosti od pacientů. Takové příjmy však ve své daňové evidenci zaznamenané neměl.
Správce daně tudíž i přes protesty daňového subjektu neuznal zaevidované výdaje spojené s pořízením těchto předmětů a doměřil daň z příjmů fyzických osob v celkové výši téměř miliónu korun. Daňový subjekt se odvolal.
Kontrola FÚ: Daň z příjmů FO a DPH – fiktivní plnění
27.7.2009, Zdroj: Česká daňová správa
Na základě faktur na zboží, které nesouviselo s činností podnikatele, přišla daňová kontrola na daňový únik přesahující 3 miliony Kč. U daňového subjektu (fyzické osoby) byla zahájena daňová kontrola DPFO a DPH. Předmětem činnosti daňového subjektu byl prodej zboží - dámského spodního prádla. V průběhu daňové kontroly bylo zjištěno uplatňování daňových výdajů a odpočtu DPH na základě přijatých daňových dokladů od obchodní společnosti. S ohledem na to, že předmětem fakturace a zdanitelných plnění byl sortiment zcela odlišného zboží od zboží, se kterým daňový subjekt běžně obchodoval (jednalo se o řezné nástroje pro strojírenskou výrobu, které obratem kontrolovaný daňový subjekt s cenovým navýšením prodával dál) pojal správce daně podezření na fiktivní plnění. K ověření správnosti uplatněných výdajů a DPH na vstupu z daňových dokladů na řezné nástroje zaslal správce daně dožádání na příslušný FÚ s požadavkem na provedení svědecké výpovědi k ověření předmětných faktur. Z odpovědi na dožádání bylo zjištěno, že společnost, která na podezřelých daňových dokladech byla uvedena jako dodavatel řezných nástrojů s tímto zbožím nikdy neobchodovala, obchoduje pouze se zdravotnickým zařízením. A dále se zástupce společnosti v rámci svědecké výpovědi vyjádřil tak, že odběratele uvedeného na fakturách nezná a nikdy s ním neobchodoval. Kontrolovaný daňový subjekt se svědecké výpovědi nezúčastnil. Správce daně seznámil subjekt s výsledkem dožádání a umožnil mu prokázat výdaje a odpočty DPH zpochybněné správcem daně jinými relevantními důkazy. Daňový subjekt možnosti nevyužil a prohlásil, že jiné důkazy nemá. Správce daně na základě daňové kontroly daňovému subjektu dodatečně vyměřil DPFO v částce 1 969 000 Kč a DPH v částce 1 340 000 Kč. Daňový subjekt podal odvolání pouze proti dodatečným platebním výměrům na DPFO. Odvolací orgán odvolání zamítnul. Správce daně podal oznámení na podezření ze spáchání trestného činu krácení daně. Orgány činné v trestním řízení věc usnesením odložily, neboť se jim nepodařilo zjistit skutečnosti, opravňující zahájit trestní stíhání dle § 160 trestního řádu.
Celkově bylo doměřeno 3,309 milionu Kč.
Na základě faktur na zboží, které nesouviselo s činností podnikatele, přišla daňová kontrola na daňový únik přesahující 3 miliony Kč. U daňového subjektu (fyzické osoby) byla zahájena daňová kontrola DPFO a DPH. Předmětem činnosti daňového subjektu byl prodej zboží - dámského spodního prádla. V průběhu daňové kontroly bylo zjištěno uplatňování daňových výdajů a odpočtu DPH na základě přijatých daňových dokladů od obchodní společnosti. S ohledem na to, že předmětem fakturace a zdanitelných plnění byl sortiment zcela odlišného zboží od zboží, se kterým daňový subjekt běžně obchodoval (jednalo se o řezné nástroje pro strojírenskou výrobu, které obratem kontrolovaný daňový subjekt s cenovým navýšením prodával dál) pojal správce daně podezření na fiktivní plnění. K ověření správnosti uplatněných výdajů a DPH na vstupu z daňových dokladů na řezné nástroje zaslal správce daně dožádání na příslušný FÚ s požadavkem na provedení svědecké výpovědi k ověření předmětných faktur. Z odpovědi na dožádání bylo zjištěno, že společnost, která na podezřelých daňových dokladech byla uvedena jako dodavatel řezných nástrojů s tímto zbožím nikdy neobchodovala, obchoduje pouze se zdravotnickým zařízením. A dále se zástupce společnosti v rámci svědecké výpovědi vyjádřil tak, že odběratele uvedeného na fakturách nezná a nikdy s ním neobchodoval. Kontrolovaný daňový subjekt se svědecké výpovědi nezúčastnil. Správce daně seznámil subjekt s výsledkem dožádání a umožnil mu prokázat výdaje a odpočty DPH zpochybněné správcem daně jinými relevantními důkazy. Daňový subjekt možnosti nevyužil a prohlásil, že jiné důkazy nemá. Správce daně na základě daňové kontroly daňovému subjektu dodatečně vyměřil DPFO v částce 1 969 000 Kč a DPH v částce 1 340 000 Kč. Daňový subjekt podal odvolání pouze proti dodatečným platebním výměrům na DPFO. Odvolací orgán odvolání zamítnul. Správce daně podal oznámení na podezření ze spáchání trestného činu krácení daně. Orgány činné v trestním řízení věc usnesením odložily, neboť se jim nepodařilo zjistit skutečnosti, opravňující zahájit trestní stíhání dle § 160 trestního řádu.
Celkově bylo doměřeno 3,309 milionu Kč.
Labels: Daně
Kontrola FÚ: Daň z příjmů FO – doměření ve výši 500 000 Kč
29.7.2009, Zdroj: Česká daňová správa Při daňové kontrole je důležité prokázat výši výdajů – jinak hrozí doměření daně v nemalých částkách!
Finanční úřad provedl kontrolu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2005, 2006 a 2007 u fyzické osoby, jejímž předmětem podnikání je klempířství a pokrývačství. Za zdaňovací období 2005 daňový subjekt nepodal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, přestože vykonával podnikatelskou činnost. Při zahájení daňové kontroly předložil daňový subjekt správci daně za rok 2005 účetní doklady a daňovou evidenci, kde vykázal příjmy ve výši 3 450 686,- Kč a výdaje ve výši 3 279 271,- Kč, základ daně 171 414,- Kč. V průběhu kontroly správce daně zjistil, že daňový subjekt si do daňových výdajů mimo jiné uplatnil nákup materiálu od obchodní společnosti v celkové výši 1 860 545,- Kč. Jako důkaz byly předloženy faktury a prodejky za hotové. Na fakturách byla uvedena forma úhrady převodním příkazem.
V předložené daňové evidenci poplatník deklaroval úhradu těchto faktur v hotovosti, tuto skutečnost však nedoložil. Na základě dožádání bylo u výše uvedeného dodavatele provedeno místní šetření a bylo zjištěno, že daňový subjekt odebral a uhradil materiál pouze v hodnotě 1 093 107,- Kč.
Daňový subjekt nevedl skladovou evidenci. Na výzvu správce daně uvedl, že ke každé zakázce vyhotovil cenovou nabídku materiálu a práce a po provedení zakázky vyúčtování. Toto vyúčtování však správci daně nepředložil. Přestože daňový subjekt v odpovědi na výzvu uvedl, že přiřadí jednotlivé nákupy materiálu k jednotlivým zakázkám a tím prokáže výši odebraného materiálu od společnosti, toto neprovedl a jiný důkazní prostředek v průběhu daňové kontroly nepředložil. Daňový subjekt neprokázal, že nákup materiálu ve výši 767 437,- Kč je dle § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Při kontrole daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2006 a 2007 předložil daňový subjekt pouze daňové doklady (faktury vydané a přijaté, bankovní výpisy a pokladní doklady). Poplatník nepředložil daňovou evidenci, skladovou evidenci, evidenci pohledávek a závazků, inventarizaci zásob k 31.12. V průběhu kontroly byla zjištěna rozdílná výše příjmů a výdajů uvedená v daňových přiznáních z předložených dokladů, ale i z dokladů o platbách dle bankovních výpisů a pokladních dokladů. Daňový subjekt byl vyzván podle § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, aby prokázal skutečný stav zásob k 31.12.2006 a k 31.12.2007, aby předložil skladovou evidenci a prokázal tak pohyb materiálu a jeho spotřebu v návaznosti na provedené zakázky, aby předložil evidenci pohledávek a závazků a prokázal tak spolu s předloženými doklady výši příjmů a výdajů uvedenou v daňových přiznáních. Vzhledem k tomu, že daňový subjekt nesplnil svoji zákonnou povinnost a neprokázal skutečnosti uváděné v daňovém přiznání za rok 2006 a 2007 (neprokázal výši příjmů a výši výdajů) a správce daně nemohl stanovit daňovou povinnost dokazováním, správce daně stanovil daňovou povinnost podle § 31 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Jako pomůcky byly využity údaje zjištěné z daňové kontroly; příjmy na základě úhrad vydaných faktur, přijatých záloh a uhrazených pohledávek v jednotlivých letech a výdaje výpočtem vlastní rentability příjmů poplatníka dosažené v roce 2005. Finanční úřad za zdaňovací období 2005 dodatečně vyměřil daň ve výši 235 692 Kč. Za zdaňovací období 2006 byla dodatečně vyměřena daň ve výši 162 212 Kč a za zdaňovací období 2007 daň ve výši 101 412 Kč.
Celkově bylo doměřeno: 499 316 Kč - bude podáno trestní oznámení!
Finanční úřad provedl kontrolu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2005, 2006 a 2007 u fyzické osoby, jejímž předmětem podnikání je klempířství a pokrývačství. Za zdaňovací období 2005 daňový subjekt nepodal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, přestože vykonával podnikatelskou činnost. Při zahájení daňové kontroly předložil daňový subjekt správci daně za rok 2005 účetní doklady a daňovou evidenci, kde vykázal příjmy ve výši 3 450 686,- Kč a výdaje ve výši 3 279 271,- Kč, základ daně 171 414,- Kč. V průběhu kontroly správce daně zjistil, že daňový subjekt si do daňových výdajů mimo jiné uplatnil nákup materiálu od obchodní společnosti v celkové výši 1 860 545,- Kč. Jako důkaz byly předloženy faktury a prodejky za hotové. Na fakturách byla uvedena forma úhrady převodním příkazem.
V předložené daňové evidenci poplatník deklaroval úhradu těchto faktur v hotovosti, tuto skutečnost však nedoložil. Na základě dožádání bylo u výše uvedeného dodavatele provedeno místní šetření a bylo zjištěno, že daňový subjekt odebral a uhradil materiál pouze v hodnotě 1 093 107,- Kč.
Daňový subjekt nevedl skladovou evidenci. Na výzvu správce daně uvedl, že ke každé zakázce vyhotovil cenovou nabídku materiálu a práce a po provedení zakázky vyúčtování. Toto vyúčtování však správci daně nepředložil. Přestože daňový subjekt v odpovědi na výzvu uvedl, že přiřadí jednotlivé nákupy materiálu k jednotlivým zakázkám a tím prokáže výši odebraného materiálu od společnosti, toto neprovedl a jiný důkazní prostředek v průběhu daňové kontroly nepředložil. Daňový subjekt neprokázal, že nákup materiálu ve výši 767 437,- Kč je dle § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Při kontrole daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2006 a 2007 předložil daňový subjekt pouze daňové doklady (faktury vydané a přijaté, bankovní výpisy a pokladní doklady). Poplatník nepředložil daňovou evidenci, skladovou evidenci, evidenci pohledávek a závazků, inventarizaci zásob k 31.12. V průběhu kontroly byla zjištěna rozdílná výše příjmů a výdajů uvedená v daňových přiznáních z předložených dokladů, ale i z dokladů o platbách dle bankovních výpisů a pokladních dokladů. Daňový subjekt byl vyzván podle § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, aby prokázal skutečný stav zásob k 31.12.2006 a k 31.12.2007, aby předložil skladovou evidenci a prokázal tak pohyb materiálu a jeho spotřebu v návaznosti na provedené zakázky, aby předložil evidenci pohledávek a závazků a prokázal tak spolu s předloženými doklady výši příjmů a výdajů uvedenou v daňových přiznáních. Vzhledem k tomu, že daňový subjekt nesplnil svoji zákonnou povinnost a neprokázal skutečnosti uváděné v daňovém přiznání za rok 2006 a 2007 (neprokázal výši příjmů a výši výdajů) a správce daně nemohl stanovit daňovou povinnost dokazováním, správce daně stanovil daňovou povinnost podle § 31 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Jako pomůcky byly využity údaje zjištěné z daňové kontroly; příjmy na základě úhrad vydaných faktur, přijatých záloh a uhrazených pohledávek v jednotlivých letech a výdaje výpočtem vlastní rentability příjmů poplatníka dosažené v roce 2005. Finanční úřad za zdaňovací období 2005 dodatečně vyměřil daň ve výši 235 692 Kč. Za zdaňovací období 2006 byla dodatečně vyměřena daň ve výši 162 212 Kč a za zdaňovací období 2007 daň ve výši 101 412 Kč.
Celkově bylo doměřeno: 499 316 Kč - bude podáno trestní oznámení!
Labels: Daně
Subscribe to Posts [Atom]