15.6.2009 , Zdroj: Česká daňová správa

Lékař falšoval nákup lékařských přístrojů. Správce daně provedl kontrolu na základě písemného udání.
Na základě písemného sdělení, v němž neznámý pisatel upozorňoval na možné krácení daní pomocí fingovaných smluv a faktur, zahájil správce daně daňovou kontrolu u praktického lékaře.
Kontrolou předložených daňových evidencí bylo zjištěno, že daňový subjekt v průběhu kontrolovaných let 2004 až 2006 pořídil větší množství (až 30 ks za rok) různých lékařských přístrojů v hodnotách do 40 000 Kč, které dále neevidoval. Ověřením u specializovaných dodavatelů zdravotnické techniky bylo zjištěno pořízení jen 1 ks přístroje, a to v roce 2003. Pořízení ostatních přístrojů daňový subjekt doložil písemnými smlouvami o prodeji a koupi sepsanými s fyzickými osobami (nepodnikateli), které však (až na jednu výjimku) byly všechny po smrti. Tuto skutečnost zjistil správce daně z registru obyvatel, když hodlal předmětné prodeje přístrojů ověřit. Správce daně vyzval tedy daňový subjekt k prokázání, že uskutečněné nákupy byly výdaji ve smyslu § 24 odst. 1 ZDP, a uvedení, kde se předmětné přístroje nacházejí k případnému ověření fyzické existence.
Místním šetřením v ordinaci uvedené předměty nebyly zjištěny a daňový subjekt následně uvedl, že zdravotnické přístroje byly povětšinou uloženy u něj ve sklepě a garáži, kde je zcela marně nabízel k opravě či prodeji. Dále subjekt uvedl, že mu v uvedených prostorách po 1-2 sezónách zrezavěly a ztrouchnivěly v „elektrobakelitovou změť", kterou naložil do pytlů a rozvezl po skládkách, kde byly zlikvidovány. K některým přístrojům uvedl, že je dále odprodal fyzickým osobám (nepodnikatelům) a k těmto skutečnostem doložil jím vyhotovené doklady. Provedenými svědeckými výpověďmi s těmito osobami následný odprodej nebyl věrohodně prokázán. Provedenými svědeckými výpověďmi osob žijících ve společné domácnosti v době prodeje s již zemřelými osobami, jež daňový subjekt označil jako dodavatele zdravotnické techniky, rovněž nebyly potvrzeny skutečnosti ohledně existence těchto přístrojů. Jediný žijící dodavatel dosvědčil, že označený přístroj nikdy nevlastnil a podpis na smlouvě není jeho.
Správce daně vzal v úvahu i skutečnost, že kontrolovaný praktický lékař neměl tyto přístroje uvedeny předepsaným způsobem ve smlouvách se zdravotními pojišťovnami o úhradách výkonů, tudíž pokud by je skutečně pořídil a používal je k výkonu své praxe, nedostával by úhrady od pojišťoven, ale musel by přijímat platby v hotovosti od pacientů. Takové příjmy však ve své daňové evidenci zaznamenané neměl.
Správce daně tudíž i přes protesty daňového subjektu neuznal zaevidované výdaje spojené s pořízením těchto předmětů a doměřil daň z příjmů fyzických osob v celkové výši téměř miliónu korun. Daňový subjekt se odvolal.