8.28.2007

"Na Eko-energii dáme o 2 miliardy víc"
22.8.2007
Rozpočet programu Eko-energie, který Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo letos v dubnu v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, bude posílen o 2 miliardy korun. Důvodem je velký zájem podnikatelů, kteří reagovali na první výzvu a během června a července do programu přihlásili 568 projektů v celkové hodnotě dotace 10,5 miliardy korun. Pro program Eko-energie přitom MPO na léta 2007-2013 původně vyčlenilo více než 4 miliardy korun a pro první výzvu počítalo s 850 miliony. "Potenciál obnovitelných zdrojů pro českou energetiku se přeceňuje. Jejich podpora je ale jednou z priorit vládního prohlášení, což plně respektuji. Rozhodl jsem proto, že se rozpočet programu Eko-energie navýší o dvě miliardy a prostředky určené na první výzvu se téměř zdvojnásobí. Díky tomu podpoříme více projektů, které jsou spolehlivé, mají nízké provozní náklady a nejsou závislé na proměnlivých meteorologických podmínkách," uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.

Nejvíce žádostí se týkalo projektů z oblasti solární energie (38 %), energetických úspory (25 %), produkce elektřiny z malých vodních zdrojů (13 %) a výroby energie z bioplynu (13 %). Do zbývajících 11 % spadají projekty na výrobu energie z biomasy, výrobu tepla z obnovitelných zdrojů, kogeneraci a výrobu pelet.

"Při vyhlášení programu Eko-energie jsem jasně oznámil jeho priority. Navýšením prostředků pro první výzvu budeme schopni pokrýt energetické úspory a malé vodní zdroje. Na fotovoltaiku, kde se sešly žádosti o celkem více než pětimiliardovou dotaci, se už zřejmě nedostane. Do této oblasti již ale směřují z jiných zdrojů dotace výkupní ceny, což představuje více než třináct korun na kilowatthodinu. Žadatelům doporučíme, aby v rámci první výzvy nepodávali plné žádosti. To samé s ohledem na velký zájem ovšem platí i pro bioplyn, jehož podpora na rozdíl od fotovoltaiky patří mezi priority resortu," uvedl dále ministr.

V minulém programovém období 2004-2006 získaly fotovoltaické projekty více než deset procent ze 750 milionů určených na dotace pro obnovitelné zdroje energie. Kromě toho přispělo MPO v letech 2005 až 2007 celkem více než 100 miliony korun na různé projekty v oblasti výzkumu technologií solárních článků.

"Oproti rokům 2004 až 2006 se zájem o dotace na fotovoltaiku několikanásobně zvýšil. Díky široké škále dotací se totiž jedná o investici s jistou návratností. Sluneční elektrárny jsou ale zatím ze všech zdrojů nejméně efektivní a zároveň nejdražší. Dokud nebudou vyvinuty články s vyšší účinností, masivní výstavba fotovoltaických elektráren by vedla pouze ke zvýšení nároků na elektrizační soustavu a záložní zdroje. Proto podporujeme výzkum a vývoj fotovoltaických elektráren, nikoli jejich výstavbu," řekl dále ministr Říman.

zdroj: MPO



8.21.2007

Sociální pojištění a OSVČ
20.7.2007, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
S pojištěním vzniká mnoho otázek: • Má OSVČ platit pojistné nebo zálohy? • Jak lze platit? • Jaké jsou poplatky, lhůty a sankce? • Kde sehnat formuláře?

Osoby samostatně výdělečně činné (dále jen "OSVČ") jsou povinny odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen "OSSZ"), Pražské správy sociálního zabezpečení (dále jen "PSSZ") nebo Městské správy sociálního zabezpečení Brno (dále jen "MSSZ"). Místní příslušnost OSSZ/PSSZ/MSSZ se řídí místem trvalého pobytu.

OSVČ jsou povinny platit buď:

Zálohy na pojistné se platí jednotlivě za kalendářní měsíce, které jsou splatné od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.
Pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou dobrovolně k tomuto pojištění přihlášeny, platí za jednotlivé kalendářní měsíce spolu se zálohou na pojistné.

Pojistné lze platit buď prostřednictvím poštovní poukázky nebo bezhotovostním převodem z účtu nebo jde-li o částku nepřevyšující 5 000 Kč též na pokladně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ.

Informace o změnách v oblasti pojistného od 1. 1. 2007

V souvislosti s přijetím zákona č. 264/2006 Sb., účinného od 1. 1. 2007 a zákona č. 189/2006 Sb., jehož některá ustanovení také nabývají účinnosti 1. 1. 2007, dochází v úpravě pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti k několika změnám:

Další užitečné informace

Formuláře

Poplatky
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Lhůty
Zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti, příp. skončení důvodu pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti je třeba oznámit do osmého dne měsíce následujícího po měsíci, kdy k této skutečnosti došlo.

Právní úprava
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce
Zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění

Opravné prostředky
Proti platebnímu výměru, kterým rozhoduje OSSZ/PSSZ/MSSZ o pojistném, zálohách na pojistné a penále, lze podat v zákonné lhůtě odvolání.

Sankce při nedodržení povinností
Jestliže nebylo pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. Penále činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá. OSVČ neplatí penále z dlužného pojistného za dobu, kdy nevykonává samostatnou výdělečnou činnost.

Penále se dále neplatí:

Penále v nižší výši (0,025 % z dlužné částky za každý kalendářní den ve kterém dluh na pojistném trvá) se platí z dlužného pojistného, na které bylo povoleno jeho placení ve splátkách.

Kontakty



8.20.2007

Dohoda o fixní mzdě
8.8.2007, JUDr. Jaroslav Jakubka, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha
Podle zrušeného zákona č. 1/1992 Sb., bylo do 31. 12. 2006 možné sjednat...


Dotaz:
Zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřeli dohodu o smluvní mzdě na konkrétní fixní měsíční částku, ve které je zahrnuta i odměna za práci nad rámec fondu pracovní doby (práce přesčas). Pracovní smlouva je uzavřena na dobu neurčitou a počítá se s tím, že vykonávaná práce bude každý měsíc přesahovat limit fondu pracovní doby. Je tento postup v souladu se Zákoníkem práce?

Odpověď:

Podle zrušeného zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku bylo do 31. 12. 2006 možné sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas, byl-li současně sjednán v rámci stanoveného limitu práce přesčas nejvyšší rozsah práce přesčas, kterou mohl zaměstnavatel zaměstnanci nařídit (maximálně tedy do 150 hodin ročně).

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. od 1. 1. 2007 v § 114 stanoví, že zaměstnanci přísluší za dobu práce přesčas mzda, na kterou mu vznikl za tuto dobu nárok a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek alespoň ve výši 25 %.

V případě, že zaměstnanec bude čerpat za práci přesčas náhradní volno, dochází ke kompenzaci odpracované doby a nejedná se tudíž o práci přesčas.Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) však současně v § 2 odst. 1 stanoví, že práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upravena odchylně od zákoníku práce, jestliže to tento zákon výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit. Podle § 2 odst. 3 zákoníku práce, odchylná úprava práv týkajících se mzdových, popřípadě platových a ostatních práv v pracovněprávních vztazích (§ 307 zákoníku práce) nemůže být nižší nebo vyšší než je právo, které stanoví tento zákon, kolektivní smlouva, popřípadě vnitřní předpis jako nejméně nebo nejvýše přípustné. Takže lze učinit závěr, že odchylná úprava - tzv. paušalizace příplatku za práci přesčas - není zákoníkem práce vyloučena ani zakázána, pokud bude zachován minimální standard garantovaných zákonem.Zákoník práce stanoví minimální standard v § 114 odst. 1 (příplatek neméně ve výši 25 % průměrného výdělku).

Z toho vyplývá, že pokud by zaměstnavatel zvolil či sjednal poskytování paušálního příplatku za práci přesčas, musel by ve vztahu k zaměstnancům dodržet to, co stanoví zákon jako minimum. Čili paušálně poskytovaný příplatek za práci přesčas musí být poskytován v takové výši, aby byl vždy vyšší nebo roven částce, která by zaměstnanci náležela, pokud byl odměňován způsobem uvedeným v § 114 odst. 1 zákoníku práce.



Odměňování „na ruku“ je stále větším rizikem
31.7.2007, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo práce a sociálních věcí bude velmi přísně postihovat práci načerno i zneužívání výplat minimální mzdy, která se často pro tuto nelegální činnost využívá.

Dokazovat práci načerno je sice obtížné, nikoli však nemožné. Jedná se o nezákonné počínání, které Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR bude přísně postihovat. Právě tak se pod drobnohledem orgánů inspekce práce ocitne zneužívání výplat minimální mzdy.

Nezaměstnanost klesá, pracovních příležitostí přibývá, což lidem umožňuje, aby se při výběru zaměstnání chovali racionálně, a aby se pod tlakem nedostatku příležitostí nerozhodovali pro riskantní a nezákonné kontrakty.

Vidina zdánlivě vyšší mzdy nemůže vyvážit zápory práce bez sociálního a zdravotního pojištění, bez nároku na placenou dovolenou, s možností propuštění na hodinu. Za pracovní úraz nedostane nepřihlášený zaměstnanec žádnou kompenzaci, nemůže dokonce ani zažádat o půjčku u finančních ústavů.

Firmy ušetří na odvodech za sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců, riskují ovšem finanční postih, který může tyto pochybné úspory výrazně převýšit.

Oblíbeným způsobem kombinace legálního a nelegálního zaměstnávání stále zůstává minimální mzda na výplatní pásce a zbytek odměny mimo účetní evidenci přímo „na ruku". Jedná se o způsob běžný zejména ve službách. Je to rozšířený delikt na úseku odměňování zaměstnanců, který však orgány inspekce práce mohou snadno odhalit. Minimální mzda může být totiž legálně vyplácena jen velmi úzké skupině pracovníků vykonávajících nejméně kvalifikované práce.

Jde o práce sestávající z jednoduchých opakujících se pracovních operací bez vazeb na další procesy a činnosti. Jde zpravidla o činnosti bez rizika pracovního úrazu, které nepředstavují zvýšené nároky na nervovou soustavu, soustředěnost a pohotovost.

Mezi takto definované pracovní aktivity rozhodně nepatří povinnosti obsluhujícího personálu v restauracích ani prodavačů či pokladních v obchodech a dalších profesí ve službách, které bývají minimální mzdou nejčastěji odměňováni.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas očekává, že chystané legislativní změny v oblasti zaměstnanosti podobné nešvary v odměňování pracovníků ukončí.

Příklady prací, které je možné odměňovat minimální mzdou:



8.16.2007

Změny ve vydávání paměťových karet v systému digitálního tachografu
24.7.2007
Od 1.7.2007 dochází na základě zákona č. 226/2006 Sb. ke změnám v systému vydávání paměťových karet řidičů, paměťových karet vozidel a servisních paměťových karet. Počínaje tímto dnem mohou být žádosti o paměťové karty podávány pouze u příslušných správních orgánů, kterými jsou příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

Harmonizací určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě došlo ke sjednocení úpravy pracovních podmínek řidičů v silniční dopravě v celé EU a k jednoznačnému a jednotnému omezení pracovní doby řidičů v nákladní i osobní silniční dopravě. Pro zajištění kontroly dodržování uvedených podmínek byla zavedena povinnost používat ve vozidlech osobní i nákladní silniční dopravy v rámci EU záznamová zařízení

Ve všech nových vozidlech, na která se vztahuje povinnost vedení záznamů o provozu, musí být od 1.5.2006 používána pouze záznamová zařízení typu digitálního tachografu. Od této doby také nesmí být ve starších vozidlech prováděny generální opravy záznamových zařízení staršího typu. Tato zařízení musí být nahrazena digitálním tachografem.

Cíle zavedení digitálních tachografů jsou jasné: důslednou kontrolou dodržování předpisů předcházet přetěžování řidičů, minimalizovat riziko únavy, a tak snížit riziko dopravní nehody v důsledku únavy a snížené koncentrace.

Nezbytným prvkem systému digitálního tachografu jsou právě paměťové karty, které slouží pro sledování údajů o provozu vozidel vybavených digitálním tachografem a o pracovní době jejich řidičů dopravci i kontrolními orgány.

V systému digitální tachograf jsou používány čtyři druhy paměťových karet:

1. Kontrolní karta, která slouží pro kontrolu dodržování doby řízení vozidel, bezpečnostních přestávek a způsobu užívání digitálního tachografu. Kontrolní karta se vydává pouze pracovníkům kontrolních orgánů (Policie ČR, celní orgány, orgány státního dozoru) a její výroba a vydání spadá pod agendu ministerstva dopravy.

2. Servisní karta, která slouží pouze pro osoby autorizované příslušnými orgány (Úřad pro technickou normalizaci, meteorologii a státní zkušebnictví). Je určena k provádění montáže, oprav a seřizování digitálního tachografu a je vydávána obecními úřady obcí s rozšířenou působností, příslušnými podle místa činnosti žadatele.

3. Karta vozidla, která slouží přímo dopravcům ke stahování dat o provozu vozidla z digitálního tachografu. Karta vozidla není spojena s konkrétním vozidlem, provozovatel ji užívá pro všechna jím provozovaná vozidla. Paměťovou kartu vozidla vydávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností, příslušné podle sídla dopravce - právnické osoby nebo místa podnikání fyzické osoby.

4. Karta řidiče, která slouží k provádění záznamů o pracovní době, tedy o dodržování stanovených dob řízení, bezpečnostních přestávek a dob odpočinku jednotlivých řidičů. Paměťová karta řidiče je vydávána držitelům řidičských průkazů, kteří řídí vozidla vybavená digitálními tachografy. Vydávají ji obecní úřady obcí s rozšířenou působností, příslušné místa trvalého nebo přechodného pobytu řidiče na území ČR.

Centrum služeb pro silniční dopravu organizačně zajistilo proškolení pracovníků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností pro výkon nové působnosti při vydávání paměťových karet. Lektorsky tato školení zajistilo ministerstvo dopravy.

Kontakt pro další informace:

Odbor vnějších vztahů, Oddělení tiskové a PR

Tel.: 225 131 591, e-mail: press@mdcr.cz

nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12

PO BOX 9, 110 15 Praha 1

Zdroj: http://www.mdcr.cz/



Digitální tachografy - žádosti o karty budou přijímat pouze obecní úřady
11.7.2007
V souladu se zákonem č. 226/2006 Sb. začaly od července žádosti o paměťové karty řidičů, vozidel (podniku) a servisu přijímat obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

Regionální pracoviště Sdružení ČESMAD Bohemia a pobočky PVT ukončí sběr žádostí v pátek 29. června, oznámil zástupce generálního tajemníka sdružení Vojtěch Hromíř.

Od pondělí 2. července budou moci zájemci žádosti o paměťové karty podávat pouze u příslušných správních orgánů, kterými jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Místní příslušnost se bude řídit:
- u paměťové karty řidiče podle místa trvalého nebo přechodného pobytu řidiče na území ČR;
- u paměťové karty vozidla (podniku) podle sídla dopravce - právnické osoby nebo místa podnikání fyzické osoby;
- u paměťové karty servisu podle místa činnosti žadatele (na jehož jméno je karta vydávána); zpravidla jím je sídlo certifikované opravárenské dílny.

Správní poplatek za vydání paměťové karty činí 700 Kč a bude vybírán již při podání žádosti.
Formuláře žádostí o paměťové karty budou k dispozici jednak na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, jednak bude možné je stáhnout z webových stránek ministerstva dopravy, sekce silniční doprava - digitální tachograf. Dosud používaný formulář se změní, upozornil Vojtěch Hromíř. (vh)


Zdroj:
www.prodopravce.cz, http://www.mdcr.cz/, www.dnoviny.cz



This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Subscribe to Posts [Atom]