8.20.2007

Dohoda o fixní mzdě
8.8.2007, JUDr. Jaroslav Jakubka, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha
Podle zrušeného zákona č. 1/1992 Sb., bylo do 31. 12. 2006 možné sjednat...


Dotaz:
Zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřeli dohodu o smluvní mzdě na konkrétní fixní měsíční částku, ve které je zahrnuta i odměna za práci nad rámec fondu pracovní doby (práce přesčas). Pracovní smlouva je uzavřena na dobu neurčitou a počítá se s tím, že vykonávaná práce bude každý měsíc přesahovat limit fondu pracovní doby. Je tento postup v souladu se Zákoníkem práce?

Odpověď:

Podle zrušeného zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku bylo do 31. 12. 2006 možné sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas, byl-li současně sjednán v rámci stanoveného limitu práce přesčas nejvyšší rozsah práce přesčas, kterou mohl zaměstnavatel zaměstnanci nařídit (maximálně tedy do 150 hodin ročně).

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. od 1. 1. 2007 v § 114 stanoví, že zaměstnanci přísluší za dobu práce přesčas mzda, na kterou mu vznikl za tuto dobu nárok a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek alespoň ve výši 25 %.

V případě, že zaměstnanec bude čerpat za práci přesčas náhradní volno, dochází ke kompenzaci odpracované doby a nejedná se tudíž o práci přesčas.Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) však současně v § 2 odst. 1 stanoví, že práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upravena odchylně od zákoníku práce, jestliže to tento zákon výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit. Podle § 2 odst. 3 zákoníku práce, odchylná úprava práv týkajících se mzdových, popřípadě platových a ostatních práv v pracovněprávních vztazích (§ 307 zákoníku práce) nemůže být nižší nebo vyšší než je právo, které stanoví tento zákon, kolektivní smlouva, popřípadě vnitřní předpis jako nejméně nebo nejvýše přípustné. Takže lze učinit závěr, že odchylná úprava - tzv. paušalizace příplatku za práci přesčas - není zákoníkem práce vyloučena ani zakázána, pokud bude zachován minimální standard garantovaných zákonem.Zákoník práce stanoví minimální standard v § 114 odst. 1 (příplatek neméně ve výši 25 % průměrného výdělku).

Z toho vyplývá, že pokud by zaměstnavatel zvolil či sjednal poskytování paušálního příplatku za práci přesčas, musel by ve vztahu k zaměstnancům dodržet to, co stanoví zákon jako minimum. Čili paušálně poskytovaný příplatek za práci přesčas musí být poskytován v takové výši, aby byl vždy vyšší nebo roven částce, která by zaměstnanci náležela, pokud byl odměňován způsobem uvedeným v § 114 odst. 1 zákoníku práce.



Comments: Post a Comment

Subscribe to Post Comments [Atom]





<< Home

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Subscribe to Posts [Atom]