6.29.2010

Musí studenti a absolventi škol platit pojistné na sociální zabezpečení?

24.6.2010, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) informuje studenty a absolventy škol o tom, zda, kdy a za jakých podmínek jim vzniká povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení. Od 1. 1. 2010 došlo k významným změnám v oblasti důchodového pojištění.

Před 1. 1. 2010
V období před rokem 2010 byly osoby, které se soustavně připravovaly na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice účastny důchodového pojištění, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let. Jednalo se o tzv. náhradní dobu pojištění s tím, že po těchto prvních šest let studia byl student účasten důchodového pojištění, aniž by byl povinen odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Za studium se přitom za určitých podmínek považovala i některá období, kdy student de facto „nestudoval“ - např. v období školních prázdnin mezi jednotlivými školními roky či po skončení studia, nebo doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, než se stal studentem téže nebo jiné vysoké školy, jednalo-li se o bezprostřední návaznost.
Pokud tito studenti např. v době prázdnin vykonávali krátkodobě výdělečnou činnost v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti (tzv. „letní brigády“), neměla okolnost, že byli již účastni důchodového zabezpečení z titulu studia, žádný vliv na povinnost zaměstnavatele odvádět z příjmu pracujícího studenta pojistné na sociální zabezpečení. Tato povinnost závisela výhradně na skutečnosti, zda výdělečná činnost studenta byla vykonávána v rozsahu zakládajícím účast na pojištění. V tomto případě byl zaměstnavatel povinen pojistné odvádět a dotyčný student byl účasten pojištění v konkrétní době ze dvou titulů najednou – studium a výdělečná činnost.

Nově po 31. 12. 2009
Od 1. 1. 2010 již studium od tohoto data samo o sobě účast na důchodovém pojištění nezakládá. Studenti však mají možnost, nikoliv povinnost, zajistit si účast na pojištění jiným způsobem, např. pojistit se dobrovolně, příp. nastoupit do zaměstnání či začít vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Jestliže se student pro některou z možností rozhodne, je taková účast na pojištění již spojena s povinností odvádět pojistné. Jestliže student nevykonává výdělečnou činnost, žádné pojistné odvádět nemusí ani je za něj nikdo neodvádí.
Studenti a dobrovolné důchodové pojištění
Pokud studenti chtějí, aby se jim doba studia od 1. 1. 2010 započítávala do nároků na důchod, mohou se přihlásit na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení k dobrovolnému důchodovému pojištění. Minimální výše pojistného činí v roce 2010 částku 1 660 Kč měsíčně.

Studenti a (závislá) výdělečná činnost
Za studenty, kteří vykonávají vedle studia (ať již ve školním roce nebo o prázdninách) výdělečnou činnost v rozsahu, jenž zakládá účast na důchodovém pojištění a zpravidla (až na několik výjimek – viz níže uvedenou pasáž o studentech – OSVČ), je tato účast podmíněna účastí na nemocenském pojištění, je povinen odvádět pojistné na sociální zabezpečení jejich zaměstnavatel, stejně jako za kteréhokoliv jiného zaměstnance.

Studenti a podnikání
Studenti do 26 let, kteří podnikají, se považují za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vykonávající tzv. vedlejší činnost. Při výkonu této činnosti platí pojistné na důchodové pojištění pouze v případě, kdy daňový základ z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění nebo se k účasti sami přihlásí.
Dosažením stanovené výše daňového základu (v roce 2010 činí 56 901 Kč s odečtením 4 742 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém činnost nebyla vykonávána), vznikne povinnost doplatit pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok a současně povinnost platit měsíční zálohy v roce následujícím. Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné a účast na něm vznikne, pokud se k němu OSVČ sama přihlásí.

Studenti a pobyt v zahraničí
Pokud student plánuje vycestovat do zahraničí za účelem výdělečné činnosti, nemusí tuto skutečnost oznamovat ČSSZ a nevzniká mu ani povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. V případě dlouhodobějšího setrvání v zahraničí (především v zemích mimo EU) je možné se ještě před plánovaným odjezdem přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění, aby se tato doba započítala pro účely budoucích důchodových nároků.
V členských zemích EU podléhají zaměstnané osoby zpravidla právním předpisům toho členského státu, na jehož území pracují. Informace ohledně registrace a platby pojistného je třeba si zjistit přímo u příslušné zahraniční instituce. Potřebné kontakty na tyto instituce v zemích EU lze najít na internetových stránkách www.cssz.cz v sekci Evropská unie/Kontakty, stejně jako podrobné informace k celému systému koordinace sociálního zabezpečení.

Studenti a nemocenské pojištění
Studenti nejsou účastni nemocenského pojištění. Nevzniká jim proto nárok na dávky vyplácené z nemocenského pojištění – nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Absolventi
Absolventům, kteří po ukončení studia nenaleznou práci a zaregistrují se proto na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, vznikne účast na pojištění z důvodu této evidence, aniž by museli platit pojistné. Jestliže absolvent nenastoupí do práce a ani se nezaregistruje na úřadu práce, povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení mu rovněž nevzniká, avšak není důchodově pojištěn.

Labels:


Změny v nemocenském pojištění od 1. 6. 2010

9.6.2010, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Dne 1. 6. 2010 nabývá účinnosti zákon č. 166/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. Tímto zákonem dochází v oblasti nemocenského pojištění k některým změnám ovlivňujícím výši dávek.

Dávky v mateřství
Dávky v mateřství se budou vypočítávat stejným způsobem jako v roce 2009. To znamená, že se výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den zvyšuje na 70 % denního vyměřovacího základu (od 1. 1. 2010 činila 60 %) a při výpočtu této dávky a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se částka do první redukční hranice (791,- Kč) počítá 100 % (od 1. 1. 2010 se počítala 90 %).
Pojištěncům, kteří pobírali peněžitou pomoc v mateřství před 1. 6. 2010 a náleží jim i po tomto datu, bude však dávka podle přechodného ustanovení tohoto zákona zvýšena až od 1. 7. 2010. Peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí zpětně za kalendářní měsíc. To znamená, že dávku za červen, která se vyplácí v měsíci červenci, obdrží tito pojištěnci ještě ve stejné výši jako dosud, ve zvýšené výši bude poskytnuta až dávka za měsíc červenec, která se vyplácí v měsíci srpnu. Totéž platí i pro poskytování vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.
Pojištěncům, kterým vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství od 1. 6. 2010, náleží za měsíc červen již ve výši podle nové právní úpravy.
Právní úprava dále stanoví nárok na doplatek pro pojištěnce, kteří pobírali peněžitou pomoc v mateřství před 1. 6. 2010. Tento doplatek bude však podle příslušného přechodného ustanovení náležet jen za období od 1. 1. 2010 do 31. 5. 2010, neboť právní úprava nezakotvila poskytování doplatku za měsíc červen, i když za tento měsíc náleží ještě snížená dávka. Výše doplatku se vypočte jako rozdíl mezi výší peněžité pomoci v mateřství stanovenou podle zákona o nemocenském pojištění ve znění účinném před 1. 1. 2010 a výší peněžité pomoci v mateřství od 1. 1. 2010.
Doplatky peněžité pomoci v mateřství za období leden až květen 2010 začne ČSSZ vyplácet od října 2010. O doplatek není třeba žádat, pojištěncům bude vyplácen automaticky.

Ošetřovné
S účinností od 1. 6. 2010 se ruší třídenní karenční doba u ošetřovného. To znamená, že ošetřovné od 1. 6. 2010 náleží od prvního dne potřeby ošetřování (péče) po dobu nejdéle 9 kalendářních dnů (popř. 16 kalendářních dnů v případě osamělého zaměstnance, který má v péči dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku). Výše ošetřovného za kalendářní den zůstává nezměněna. V případech, kdy datum nabytí účinnosti zákona, tedy 1. 6. 2010, zasáhne do karenční doby právě běžícího případu ošetřovného, karenční doba končí a za tento den již dávka ošetřovného náleží.

Labels:


Nemocenské pojištění od 1. 6. 2010

11.6.2010, Zdroj: ČSSZ

Připomínáme, že s účinností od 1. června 2010 dochází na základě zákona č. 166/2010 Sb. k několika důležitým změnám v oblasti nemocenského pojištění.
Stejný způsob výpočtu peněžité pomoci v mateřství jako v roce 2009 a zrušení třídenní karenční doby pro ošetřovné - to jsou změny vyplývající ze zákona č. 166/2010 Sb. Ten změnil zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. Tzv. mateřskou (PPM) a ošetřovné podle nových pravidel budou pracoviště České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), tj. okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), v Praze pak územní pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení (PSSZ), vyplácet ve standardních lhůtách, a to od července 2010. Zpětné doplatky (tj. za období od ledna do května 2010) začne ČSSZ vyplácet od října. O zvýšení dávek ani o doplatek není třeba žádat, ČSSZ ho pošle automaticky.
Od 1. června 2010 tak platí, že:
PPM se bude počítat stejným způsobem jako v roce 2009 – tj. část denního vyměřovacího základu do výše první redukční hranice (do 791 Kč) se bude opět započítávat plně (nyní 90 %). Změna se rovněž vztahuje na výpočet vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Denní výše PPM bude činit 70 % denního vyměřovacího základu (nyní 60 %). Srovnání najdete v tabulce níže.
Výše peněžité pomoci v mateřství za 30 dnů (v Kč)
Měsíční vyměřovací základ
(hrubá mzda) od 1. června 2010
(resp. 1. července 2010) Od 1. ledna 2010
do 31. května 2010 Rozdíl
15 00010 3808 0102 370
20 00013 83010 6803 150
25 00017 01013 1703 840
30 00019 11014 9404 170
35 00021 15016 7104 440
40 00022 41017 7904 620
23 00015 90012 2703 630

Klientům, kteří nastoupí na PPM v červnu, budou OSSZ/PSSZ nově vypočítanou PPM vyplácet v běžných lhůtách. To znamená, že lidé peníze obdrží do jednoho měsíce od doručení příslušných dokladů (zpravidla v červenci). PPM za další kalendářní měsíc pojištěnec dostane vždy v následujícím kalendářním měsíci.
Lidé, kteří nastoupili na PPM před 1. červnem 2010 a nárok jim trvá i po tomto datu, budou mít nárok na tzv. mateřskou v dosavadní výši ještě za červen. Právní úprava totiž neumožňuje přepočet. Teprve od července budou mít nárok na PPM vypočítanou podle nových pravidel. To znamená, že OSSZ/PSSZ vyplatí PPM v nové výši až v srpnu.
Nárok na doplatek PPM vzniká za období od 1. ledna 2010 do 31. května 2010. Výše doplatku se stanoví jako rozdíl mezi PPM podle nové úpravy a PPM vyplacenou za období do 31. května 2010. O doplatek není nutné žádat, OSSZ/PSSZ příjemce vyhledají a výpočet i výplatu doplatků zabezpečí bez žádosti. Lhůtu pro výplatu doplatku PPM zákon nestanovuje. Z technických důvodů bude ČSSZ doplatky PPM za leden až květen 2010 vyplácet od října 2010, kdy bude k dispozici příslušné programové vybavení. Doplatky budou OSSZ/PSSZ vyplácet způsobem, který si příjemce zvolil v původní žádosti o PPM, tj. bezhotovostní na účet či v hotovosti na adresu uvedenou v žádosti.
Od 1. června 2010 se také ruší třídenní karenční doba pro ošetřovné. To znamená, že OSSZ/PSSZ od června 2010 budou znovu poskytovat ošetřovné v prvních třech dnech potřeby ošetřování. Výplaty ošetřovného za červen (a následující měsíce) zajistí příslušné OSSZ/PSSZ včetně prvních tří dnů ošetřování v běžných lhůtách, tzn. do jednoho měsíce od doručení potřebných dokladů. Doplatky za dobu před účinností zákon nestanovuje, proto je nelze poskytnout.

Labels:


6.10.2010

Problematika fotovoltaických elektráren ve vztahu k dani z nemovitostí

Jsou fotovoltaické elektrárny předmětem daně z nemovitostí?

  1. Konstrukce, nesoucí fotovoltaické panely, mohou být umístěny na sedlové či ploché střeše budovy, anebo samostatně na volném prostranství. Střechy mohou být také pokryty speciální soustavou fotovoltaických článků ve formě plastových pásů, překrývající či nahrazující střešní krytinu. Fotovoltaické panely či pásy umístěné na budovách nejsou samostatnými stavbami a budova je zdaňována standardním způsobem podle druhu a využití.

    Konstrukce, umístěné na volném prostranství, jsou zpravidla tvořeny ocelovými pozinkovanými profily, které jsou podélně spojené hliníkovými profily pro uchycení fotovoltaických panelů. Konstrukce může být se zemí spojena závrtnými šrouby či pozinkovanými profily, zatlačenými do země, anebo je ukotvena do těžkých betonových prefabrikovaných bloků, spočívajících na terénu, případně je takovými bloky zatížena. Součástí nosné konstrukce pro solární panely může být také polohovací zařízení, umožňující optimální nastavování panelů vzhledem ke Slunci. Uvedené typy upevnění nosné konstrukce k zemskému povrchu představují pro tento účel dostatečně mechanicky pevné, avšak rozebíratelné uložení, umožňující relativně snadné odstranění nebo přemístění celé konstrukce, kterou proto nelze považovat za nemovitou stavbu podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitostí“), a není tedy předmětem daně ze staveb.

    V současné době nejsou na území České republiky používány jiné než uvedené typy konstrukcí fotovoltaických elektráren. Vzhledem k tomu, že nelze předjímat směr dalšího vývoje této technologie, nelze však v budoucnu zcela vyloučit možnost budování fotovoltaických elektráren o velkém výkonu, jejichž nosné prvky by mohly být tvořeny např. betonovou konstrukcí, spojenou se zemí pevným základem, u níž by přitom bylo možno stanovit základ daně, tj. výměru půdorysu stavby podle § 10 odst. 1 zákona o dani z nemovitostí.

  2. Fotovoltaická elektrárna, stejně jako jiné výrobny elektřiny, však není tvořena pouze zařízením k přeměně energie (v tomto případě solární) na energii elektrickou, tedy solárními panely. Aby mohla být výrobna připojena k distribuční síti, musí elektřina na jejím výstupu splňovat příslušné požadavky. Ty jsou podrobně uvedeny v „Pravidlech provozování distribučních soustav“, schválených Energetickým regulačním úřadem na základě zmocnění zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), zejména pak v příloze pravidel č. 4 – „Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí provozovatele distribuční soustavy“. Uvedený materiál také specifikuje pojmy užívané v této oblasti, mj. též druhy a části výroben elektřiny a způsoby jejich připojení k distribuční síti.

    K posouzení fotovoltaické elektrárny pro účely daně z nemovitostí lze v souladu s uvedenými normami konstatovat následující skutečnosti:

    • elektrická energie, dodávaná do distribuční sítě, musí mít stanovené parametry, tzn. že se především musí jednat o střídavý proud o napětí, kmitočtu a fázovém průběhu odpovídajícím příslušné síti. Vzhledem k tomu, že fotovoltaické články dodávají proud stejnosměrný o napětí nižším, než je napětí sítě, musí být součástí elektrárny také zařízení k úpravě elektřiny na požadované parametry, tj. střídač a případně i transformátor (pokud integrované zařízení se střídačem zároveň neupravuje i napětí). Kromě těchto částí musí zařízení elektrárny obsahovat zejména povinné jistící prvky a spínací místo na hranici vlastnictví distribuční sítě a výrobce energie.
    • uvedená zařízení pro úpravu elektrické energie mají díky polovodičové technice malé rozměry a mohou být umístěny přímo na nosných prvcích fotovoltaických panelů nebo v přilehlých budovách, sloužících jiným účelům. Ve velkých fotovoltaických elektrárnách však tato zařízení mohou mít větší rozměry či jich může být větší počet, a v takových případech pro ně mohou být postaveny samostatné budovy, které mohou mít charakter nemovitých staveb. Vzhledem k tomu, že uvedená zařízení jsou součástí elektrárny a slouží úpravě elektřiny před přípojným místem k distribuční síti, nejedná se v takových případech o stavby rozvodů energií, ale o stavby pro výrobu elektřiny, které jsou ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona o dani z nemovitostí předmětem daně ze staveb.

6.04.2010

Softwarové pirátství bude stále častěji postihováno jako daňový únik

25.5.2010, Zdroj: Ministerstvo financí

Ve snaze zabránit zbytečným daňovým únikům se letos finanční úřady více zaměří na firmy, které užívají nelegální software. Daňová správa se při své kontrolní činnosti již běžně zabývá otázkou uznatelnosti nákladů na hardware, které se bez legálně nabytého softwaru stávávají daňově neuznatelnými. Letos se na tyto daňové úniky kontroloři zaměří intenzivněji.

Kvůli softwarovému pirátství přichází státní rozpočet ročně o stamiliony korun daňových příjmů, které by tuzemské softwarové odvětví při nižší míře pirátství generovalo. „Podle analytiků společnosti IDC se v Česku užívá 37 procent softwaru nelegálně. Pirátství tuzemským výrobcům a distributorům softwaru tak ročně zkrátí tržby o 3,6 miliardy korun, což jen na DPH představuje roční daňovou ztrátu ve výši 720 milionů korun,“ upozornil na negativní dopady pirátství tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance), která sdružuje přední výrobce softwaru.

Pirátství zkracuje daňové příjmy státu i v jiných oborech. Analytici IDC odhadují, že na každý dolar vynaložený za legální krabicový software připadají 3 až 4 dolary příjmů, které jdou do kapsy místním servisním a distribučním firmám: „Například za instalaci softwaru, školení uživatelů či služby spjaté s údržbou. To představuje další roční stomilionové daňové výnosy,“ dodal Jan Hlaváč.

Hardware bez softwaru není uznatelný daňový náklad

Ministerstvo financí se snaží daňové úniky plynoucí z pirátství důsledně postihovat. V případě důvodného podezření z užívání nelegálního softwaru k podnikatelským účelům se budou úředníci finančních úřadů v rámci běžných kontrol u plátců daní těmito delikty dále zabývat.

„Daňová správa se při své kontrolní činnosti již léta běžně zabývá otázkou uznatelnosti výdajů za hardware, které by se bez legálně nabytého softwaru měly stát daňově neuznatelnými, čímž by samozřejmě také došlo k ovlivnění výše základu daně," uvedl první náměstek ministra financí Ivan Fuksa s tím, že s rostoucím významem softwaru v ekonomice se zvyšuje i pozornost daňové správy na tuto oblast. Pirátům by také mohlo hrozit doměření daňového úniku, které vznikne neodvedením DPH z nelegálně instalovaného softwaru, včetně uložení penále. Koncem června končí termín pro podání odložených firemních daňových přiznání, což bude další příležitost ke kontrolám daňové správy.

Veřejné rozpočty přichází o nemalé prostředky

První náměstek ministra financí Ivan Fuksa iniciativu BSA podporuje: „Stát by se měl chovat jako správný hospodář a nenechat si unikat daňové příjmy do šedé ekonomiky. Daňové ztráty plynoucí z pirátství jsou velmi vysoké a v současné napjaté rozpočtové situaci je nelze ignorovat.“

Studie analytiků IDC popisuje řadu ekonomických výhod plynoucích z potlačení softwarového pirátství: „Při snížení míry pirátství o deset procentních bodů by si česká ekonomika během čtyř let polepšila o tisíce nových pracovních míst, hrubý domácí produkt by vzrostl o 8,9 miliardy korun a stát by na daních navíc vybral téměř dvě miliardy korun. IT firmy by díky vyšším výdajům za informační technologie zvýšily své příjmy o 6,2 miliardy korun,“ dodal Jan Hlaváč.

Pirátství je zabiják inovací a ekonomického rozvoje

„Celosvětová studie softwarového pirátství ukazuje, že v roce 2009 došlo k jistému pokroku v boji proti pirátství – nicméně malá změna nestačí,“ prohlásil prezident a ředitel BSA Robert Holleyman. „Pirátství brzdí inovace v IT odvětví, brání vytváření nových pracovních míst a vládní rozpočty připravuje o klíčové příjmy z daní. Naše zpráva velice jasně říká, že vlády zemí po celém světě musí zdvojnásobit své snahy v potlačování šíření nelegálního softwaru.“

Míru pirátství mimo jiné snižují legalizační programy, osvětové kampaně vládních úřadů i softwarových firem, kroky orgánů činných v trestním řízení a též změny technologií, jako jsou stále rozšířenější nástroje pro správu digitálních práv (DRM) a využívání aplikací usnadňujících hospodaření se softwarem (SAM – Software Asset Management).


Novela zákona zprůhlední a zjednoduší veřejné zakázky

27.5.2010, Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Poslanecká sněmovna přijala komplexní novelu zákona o veřejných zakázkách, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud novelu podepíše prezident, budou se veřejné instituce řídit novými pravidly od poloviny září. Součástí novely je i evropská směrnice o podpoře čistých a energeticky účinných vozidel.

Hlavním cílem novely bylo již od počátku posílení transparentnosti veřejných zakázek a nastavení jednodušších a jasnějších pravidel pro nakládání s veřejnými prostředky. Jedním z klíčových bodů je i vyšší důraz na hospodárnost.

Zadavatel totiž bude muset do nastavení hodnotících kritérií promítnout skutečnou ekonomickou výhodnost projektu. Hodnocení bude tedy odrážet vztah hodnoty a ceny a zadavatel tak bude nucen již dopředu vymezit, co je pro daný předmět zakázky nejhospodárnějším řešením.

Novela klade zároveň velký důraz i na to, aby zadávací řízení bylo co nejsnáze kontrolovatelné ze strany dotčených podnikatelů a veřejnosti vůbec. Jedním z takových opatření je i povinnost číst nabídkovou cenu již při otevírání obálek s podanými nabídkami. Všichni účastníci tak budou tuto hodnotu znát od počátku a zadavatel již nebude mít možnost s výší nabídkové ceny manipulovat.

V případě, že zadavatel použije v rámci řízení losování, bude muset umožnit všem účastníkům, aby si zkontrolovali losovací zařízení. Cílem je samozřejmě zabránit jakémukoli ovlivňování průběhu. Nově se zavádí i povinná účast notáře při losování.

Novela reflektuje i požadavky na zlevnění průběhu zadávacího řízení. Významným posunem je předkládání všech dokladů v kopii. Ruší se tak současná praxe, kdy účastníci museli povinně překládat originály či ověřené kopie dokumentů a jejich pořízení tvořilo značné finanční břemeno pro dodavatele. Na druhou stranu bude mít zadavatel možnost vyžádat si originály či ověřené kopie od vítěze veřejné zakázky. Pokud se prokáže, že dodavatel v řízení předložil doklady neodpovídající skutečnosti, bude mu zakázána účast ve všech veřejných zakázkách na dobu tří let.

Ministerstvo vychází vstříc i požadavkům na ekologické aspekty zakázek. "Při pořizování dopravních prostředků bude mít zadavatel nově povinnost zohlednit energetické a ekologické provozní dopady. Při výběru automobilu bude tedy kladen důraz na spotřebu pohonných hmot a emise," uvedl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška

Další významná změny bude postihovat největší veřejné zakázky v hodnotě nad půl miliardy korun. K těmto zakázkám se bude vyjadřovat Ministerstvo financí zejména z pohledu vlivu na vnitřní zadlužení České republiky.


Novela zákona o odpadech

31.5.2010, Praha, Zdroj: MŽP

Ve Sbírce zákonů byla dne 21. května 2010 pod číslem 154/2010 publikována zásadní a dlouho očekávaná novela zákona o odpadech. Novela odvrací žalobu proti České republice u Evropského soudního dvora z důvodu neúplné transpozice směrnice o skládkách [1] a do zákona rovněž doplňuje pravidla vyplývající z nové rámcové směrnice o odpadech [2].

Na základě požadavků evropské směrnice bude provoz skládky nově rozdělen na tři etapy, pro které krajský úřad vydá příslušná povolení. Provozovatel skládky bude ručit za případné ekologické škody způsobené provozem skládky v době, kdy jsou na skládku odpady ukládány. K pokrytí škod se bude muset finančně zajistit, a to formou klasického pojištění, uložením částky na zvláštní účet anebo prostřednictvím bankovní záruky.

Nová rámcová směrnice klade důraz zejména na prevenci vzniku odpadů a také na efektivní využívání odpadu jako cenného zdroje surovin. Do zákona se proto doplňují podmínky, při jejichž splnění bude možno odpady klasifikovat jako výrobky. Ty se pak budou moci dále využívat, aniž by tím bylo poškozeno životní prostředí nebo zdraví lidí. Konkrétní kritéria pro rozhodující materiálové toky budou postupně stanovena pro celou Evropskou unii jednotně. Nejdále je Evropská komise s přípravou klasifikačních kritérií pro vybrané kovy (hliník, železo a ocel) – ta začnou platit zřejmě ještě v průběhu roku 2010. Následovat budou kritéria pro papír, měď, odpadní sklo, popřípadě i další odpadní komodity (plasty, textil, stavební a demoliční odpad apod.).

V oblasti prevence zákon nově stanoví, že závazná část celorepublikového plánu odpadového hospodářství bude obsahovat i konkrétní opatření pro předcházení vzniku odpadů. Takovým opatřením je například zařazování environmentálních kritérií do příslušných výzev v rámci procesu zadávání veřejných zakázek.

V oblasti tzv. biologického odpadu (biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků, kuchyňský a potravinářský odpad apod.) nestanoví sice rámcová směrnice konkrétní cíle pro oddělený sběr, vybízí nicméně členské státy k jeho podpoře. Zákon proto otevírá pro obce možnost stanovit obecně závaznou vyhláškou pro své území systém nakládání s komunálními odpady, a to včetně jeho biologicky rozložitelné složky. Obec bude rovněž oprávněna stanovit systém nakládání se stavebním odpadem vznikajícím na jejím katastrálním území.

Po vzoru evropské směrnice se do zákona také nově doplňuje tzv. hierarchie nakládání s odpady. Podle ní je na prvním místě vždy prevence, teprve poté následuje příprava k opětovnému použití, recyklace odpadů, jiné využití odpadů (například spalování spojené s výrobou energie) a až na samém konci je odstranění odpadů (skládkování, spalování).

Nyní po vydání novely, která vstoupí v účinnost dnem 1. července 2010, se Ministerstvo životního prostředí bude plně soustředit na zpracování tzv. tezí odpadového hospodářství. Ty jsou průběžně konzultovány s dotčenými subjekty (jiné resorty, podnikatelské svazy, odborná sféra, nevládní organizace apod.) a po jejich dokončení se stanou výchozím rámcem pro zpracování zcela nové odpadové legislativy.

Poznámky :

[1] Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, v platném znění.

[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic.

Labels:


This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Subscribe to Posts [Atom]