3.24.2011

Jak správně zaplatit daň finančnímu a celnímu úřadu

Jak správně zaplatit daň finančnímu a celnímu úřadu včetně jeho pěti příloh.

Jedná se o následující druhy příjmů:

1.Odvod z elektřiny ze slunečního záření

S účinností od 1. ledna 2011 zavádí zákon č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nový odvod z elektřiny ze slunečního záření. Jedná se o příjem státního rozpočtu ČR a správu odvodu vykonávají finanční úřady.

Odvodovým obdobím pro odvod z elektřiny ze slunečního záření je kalendářní měsíc. Plátce odvodu je povinen odvést odvod ze základu odvodu do 25 dnů po skončení odvodového období. Za odvodová období měsíců leden a únor 2011 je plátce odvodu povinen odvést místně příslušnému finančnímu úřadu odvody ve lhůtě pro odvedení odvodu za odvodové období březen 2011, tzn. do 26. dubna 2011. Plátcem odvodu je provozovatel přenosové soustavy, resp. provozovatel regionální distribuční soustavy.


2.Odvod za porušení rozpočtové kázně – Státní finanční aktiva

Ten, kdo obdržel prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv dle § 36 odst. 5 z. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“), je povinen dodržovat podmínky, na které bylo jejich poskytnutí vázáno a povinnosti stanovené právními předpisy. Pokud tyto podmínky či povinnosti poruší, dojde k neoprávněnému použití příp. zadržení poskytnutých prostředků (neboli k porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44 zákona o rozpočtových pravidlech) a příjemce dotace je povinen zaplatit odvod a penále za porušení rozpočtové kázně. Odvod a penále se platí prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu, který zajistí převod uhrazeného odvodu a penále, v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech, do státních finančních aktiv.


3.Zajištění daně dle z. č. 235/2004 Sb.

V souvislosti s novelou zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů, se zavádí možnost zajištění daně v režimu § 109a zákona, resp. možnost postupu, kdy příjemce plnění uhradí část z ceny plnění odpovídající dani nikoli poskytovateli plnění, ale přímo na účet finančního úřadu.

Úhrada příjemcem za poskytovatele musí být řádně identifikována, přičemž v ust. § 109a odst. 2 písm. a) až d) zákona č. 235/2004 Sb. jsou stanoveny údaje, které mají být pro správnou identifikaci uvedeny:


a.identifikace poskytovatele zdanitelného plnění,
b.daň, na kterou je úhrada určena,
c.identifikaci příjemce zdanitelného plnění,
d.den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty poskytovatelem
zdanitelného plnění.

Příjemce zdanitelného plnění uvede při bezhotovostním platebním styku na příkaze k úhradě nebo při hotovostní platbě přes Českou poštu s. p. na poštovní poukázce A následující údaje:

Bankovní účet příjemce platby (ve prospěch účtu) = účet finančního úřadu místně příslušného pro poskytovatele zdanitelného plnění. Tvar čísla bankovního účtu se skládá z předčíslí 80039, z matrikové části (určující finanční úřad – viz Příloha č. 1 Čísla matrik bankovních účtů finančních úřadů) a z kódu banky 0710. Vyplněním této položky je určena daň – viz písm. b)

Variabilní symbol = kmenová část DIČ (daňové identifikační číslo) poskytovatele zdanitelného plnění (tj. identifikační číslo, rodné číslo nebo vlastní identifikátor přidělený správcem daně); vyplněním této položky je určen poskytovatel - viz písm. a),

Specifický symbol = kmenová část DIČ příjemce zdanitelného plnění; vyplněním této položky je určen příjemce – viz písm. c),

Ve zprávě pro příjemce uvede informace z písm. d):
- den uskutečnění zdanitelného plnění ve tvaru: DD/MM/RRRR−P
Příklad: den uskutečnění zdanitelného plnění je 3. 5. 2011 tzn. 03/05/2011-P
nebo
- den přijetí úplaty ve tvaru: DD/MM/RRRR−U
Příklad: den přijetí úplaty je 16. 6. 2011 tzn. 16/06/2011-U

Konstantní symbol = při bezhotovostní platbě se uvede 1148; při hotovostní platbě se uvede 1149.

Výše uvedeným novým druhům daňových příjmů byla pro jejich zaplacení přiřazena následující předčíslí účtů (PBÚ):

PBÚ
Název

1716
Odvod z elektřiny ze slunečního záření

5661
Odvod za porušení rozpočtové kázně – Státní finanční aktiva

80039
Zajištění daně dle z. č. 235/2004 Sb.



V Příloze č. 4 Předčíslí bankovních účtů finančních úřadů pro jednotlivé druhy daní uvádíme aktualizovaný přehled všech PBÚ, tzn. včetně nových druhů daňových příjmů.


Labels:


3.20.2011

Výpis z evidence k režimu přenesení daňové povinnosti

Informace k § 92a zákona o DPH (novela 2011)

Novela zákona o DPH s účinností k 1. 4. 2011 nově zavádí v § 92a režim přenesení daňové povinnosti pro dodání zlata, dodání zboží uvedeného v příloze č. 5, převod povolenek na emise skleníkových plynů, a od 1. 1. 2012 na stavební práce. V rámci tohoto režimu má povinnost přiznat a zaplatit daň plátce, pro kterého bylo uvedené zdanitelné plnění v tuzemsku uskutečněno (odběratel). Režim platí pro dodání uskutečněná mezi plátci v tuzemsku.
Vzhledem k tomu, že jde režim s pravidly zdanění odlišnými od obecného fungování stávajícího systému DPH, je dodavateli i odběrateli v této souvislosti uložena povinnost vést evidence pro daňové účely, ve které budou muset uvádět DIČ obchodního partnera, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění.
Výpis z předmětné evidence bude plátce povinen podat ve lhůtě pro podání daňového přiznání, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
K tomuto bude v nejbližší době vydán pokyn GFŘ, kterým se stanovuje zmíněný formát a struktura výpisu z evidence pro daňové účely podle § 92a odst. 6 zákona o DPH. Výpis bude možné podat prostřednictvím tzv. EPO podání nebo datovou zprávou ve vymezené XML struktuře.

Výpis z evidence bude z hlediska obsahu v podstatě kopírovat zákonem nadefinované požadavky. V aplikaci pro elektronické podání resp. v příslušné datové zprávě budou tak vyplňovány následující údaje:

DIČ odběratele/příjemce a DIČ dodavatele/poskytovatele:
Dodavatel/poskytovatel uvede na každém řádku samostatně za každé zdanitelné plnění daňové identifikační číslo jednotlivého odběratele/příjemce.
Odběratel/příjemce uvede na každém řádku samostatně za každé zdanitelné plnění daňové identifikační číslo dodavatele/poskytovatele.

Kód předmětu plnění:
Uvede se (u EPO vybere z číselníku) buď jednomístný kód - číslo „1“ nebo „2“, a to:
1: jedná-li se o zdanitelné plnění podle § 92 b zákona o dani z přidané hodnoty – dodání zlata
2: jedná-li se o zdanitelné plnění podle § 92 d zákona o dani z přidané hodnoty – obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,
nebo, jedná-li se o zdanitelné plnění podle § 92 c zákona o dani z přidané hodnoty, konkrétní číselný kód harmonizovaného popisu a číselného označování zboží uvedeného v příloze č. 5 zákona o dani z přidané hodnoty (Seznam zboží, u kterého se při dodání použije režim přenesení daňové povinnosti).

Datum uskutečnění zdanitelného plnění:
Uvede se datum uskutečnění zdanitelného plnění podle daňového dokladu.

Základ daně:
Uvede se základ daně každého zdanitelného plnění uskutečněného v režimu přenesení povinnosti (každé plnění se uvede na samostatném „řádku“, zaokrouhlení na celé koruny).
Celkovou částku všech uskutečněných plnění v režimu přenesení daňové povinnosti za dané zdaňovací období uvede dodavatel/poskytovatel zároveň na ř. 25 daňového přiznání.
Celkovou částku všech přijatých plnění v režimu přenesení daňové povinnosti za dané zdaňovací období uvede odběratel/příjemce zároveň na ř. 10 nebo 11 daňového přiznání.

Rozsah plnění:
Uvede se údaj o množství (rozsah plnění) v určených měrných jednotkách nastavených podle vyplněného kódu předmětu plnění (u zlata gram, u šrotu kilogram, u povolenek kusy).

Tato podání musí být ve formátu a struktuře XML, odpovídající XSD schémata budou v nejbližší době zveřejněna na adrese:
http://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/epo2_info/popis_struktury_seznam.faces .

Labels:


3.14.2011

Novela zákona o DPH od 1.4.2011

Ve Sbírce zákonů, částka 17, byl zveřejněn zákon č. 47/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů („novela zákona o DPH“) s účinností od 1. 4. 2011.
Hlavními důvody pro novelu zákona o DPH byl především závazek České republiky transponovat do právního řádu směrnice Rady EU v oblasti DPH.
V prvé řadě se jedná o směrnice, které vstupují v účinnost od 1. 1. 2011 nebo v průběhu roku 2011 a které se týkají místa plnění při poskytování služeb, daňových úniků spojených s dovozem zboží a některých ustanovení směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (tzv. technická novela). Další návrhy změn souvisejí s již platnými směrnicemi a nařízeními Rady EU, která umožňují členským státům využít některá platná ustanovení a která dosud nebyla v ČR uplatněna. Jedná se také o opatření proti daňovým únikům – přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění a ručení za daň. Nově je zavedena možnost opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. Ostatní schválené změny jsou legislativně technické změny a změny reagující na zkušenosti ze správy daně a praxe. >> celý text Účelem této informace je poskytnout základní přehled o důležitých změnách zákona o DPH od 1. 4. 2011, které jsou dále předmětem samostatných informací. Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění Změny v oblasti uplatnění nároku na odpočet daně Opravy základu a výše daně a výše daně v jiných případech Oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení Osvobození od daně při dovozu zboží Souhrnná hlášení Skupinová registrace

Labels:


3.04.2011

Podání Přehledu za rok 2010

24.2.2011, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Nejpozději do pondělí 2. května 2011 musí každá osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ),
která alespoň část roku 2010 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost a jejíž daňové přiznání
nezpracovává daňový poradce, podat Přehled o příjmech a výdajích za rok 2010.

Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce a OSVČ tuto skutečnost doloží nejpozději do
2. května 2011 u místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního
zabezpečení či Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ/PSSZ/MSSZ), posunuje se
termín podání přehledu na 1. srpna 2011.

Dále je možné podat přehled do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, kterou byla finančním úřadem
prodloužena lhůta pro odevzdání daňového přiznání. Finanční úřad může na žádost plátce daně,
jeho daňového poradce, či z vlastního podnětu lhůtu pro podání přiznání prodloužit, zpravidla
nejdéle o tři měsíce. Pouze v odůvodněných případech (například jsou-li součástí příjmů i příjmy
zdaňované v zahraničí), může být lhůta prodloužena až o deset měsíců. V případě, že OSVČ není
povinna podávat daňové přiznání, musí přehled podat nejpozději do pondělí 1. srpna 2011.

Tiskopis Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2010 a podrobný návod k vyplnění jsou
k dispozici na jednotlivých OSSZ/PSSZ/MSSZ a na webových stránkách ČSSZ na adrese: http:/
/www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm. Návod obsahuje základní informace o platné právní úpravě
a jeho součástí jsou tiskopisy „Potvrzení o době trvání zaměstnání za rok 2010“ a „Potvrzení o
studiu“. Obsahuje také Podrobný přehled důvodů výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti,
které je či není potřeba ČSSZ dokládat.

ČSSZ umožňuje také podávat přehled elektronicky přes Portál veřejné správy (PVS): http://
www.cssz.cz/cz/e-podani/druhy-e-podani/e-podani-prehledu-o-prijmech-a-vydajich-osvc-za-rok-
2010/ Přehled lze podat i do datové schránky příslušné správy sociálního zabezpečení.

Samostatná výdělečná činnost (SVČ) se dělí na hlavní a vedlejší. Zda OSVČ vykonává hlavní či
vedlejší SVČ, má vliv na povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění, doplatek
pojistného. OSVČ vykonávající hlavní SVČ platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění vždy,
tedy i když jsou ve ztrátě. OSVČ vykonávající vedlejší SVČ vzniká povinnost platit pojistné
a následně i zálohy v případě, že její příjmy po odpočtu výdajů činily v roce 2010 alespoň 56
901 Kč. Tato rozhodná částka je stanovena pro výkon činnosti po dobu 12 kalendářních měsíců.
Z ní se odečte 1/12 za každý kalendářní měsíc, ve kterém OSVČ nevykonávala vedlejší činnost,
měla nárok na výplatu nemocenského nebo PPM z nemocenského pojištění OSVČ.

Pokud chce být OSVČ považována za OSVČ vykonávající SVČ vedlejší, musí vždy oznámit
zákonný důvod (důvody) příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ, a to nejpozději spolu s Přehledem o
příjmech a výdajích za rok 2010, pokud skutečnost již neoznámila dříve. Doložení se nevyžaduje
v případech, kdy potřebné údaje má OSSZ nebo ČSSZ ve své evidenci nebo má možnost
si je obstarat v elektronické podobě. Jestliže ČSSZ nemá skutečnosti o výkonu vedlejší
samostatné výdělečné činnosti ve své evidenci (více na http://www.cssz.cz/cz/osoby-samostatne-
vydelecne-cinne/druhy-svc/), je OSVČ povinna tento důvod (důvody) doložit, a to nejpozději do
konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán. Pokud
OSVČ povinně dokládané důvody vedlejší SVČ nejpozději do této lhůty nedoloží, bude její činnost
v roce 2010 považována za hlavní, neboť k pozdějšímu doložení těchto důvodů nelze přihlédnout.

Od 1. 1. 2011 je OSVČ vykonávající vedlejší činnost a účastná nemocenského pojištění,
považována za OSVČ vykonávající hlavní činnost, a je tedy povinna platit zálohy na pojistné.

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude v měsíci podání Přehledu za rok
2010 a následující měsíce platit minimálně 1 807 Kč. Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou
výdělečnou činnost bude minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění v měsíci podání
Přehledu za rok 2010 a následující měsíce činit 723 Kč. Tento podnikatel bude v roce 2011 povinen
platit zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2011 nebo pokud jeho
příjem po odpočtu výdajů byl v roce 2010 alespoň 56 901 Kč (výkon činnosti po 12 kalendářních
měsíců).

Minimální měsíční vyměřovací základ v měsíci podání Přehledu za rok 2010 činí 6 185 Kč pro OSVČ
vykonávající hlavní SVČ, pro OSVČ vykonávající vedlejší SVČ pak 2 474 Kč.

OSVČ si od 1. 1. 2011 určuje měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění.
Měsíční vyměřovací základ nemůže být nižší než 50 % průměrného daňového základu dosaženého
v předchozím kalendářním roce, nejméně však ve výši stanoveného minima a nemůže být vyšší
než 1/12 maximálního vyměřovacího základu.

Maximální vyměřovací základ za rok 2010 pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní

politiku zaměstnanosti činí částka ve výši 72násobku průměrné mzdy, tj. 1 707 048 Kč.

OSVČ může platit zálohy na delší než měsíční období, ale vždy jen do budoucna a nejdéle do konce
kalendářního roku. Platbu záloh na pojistné do budoucna musí OSVČ oznámit příslušné správě
sociálního zabezpečení. Uvede, za které měsíce a jakou částku za jednotlivé měsíce platí. V praxi
to také znamená, že nebude již možné pro rok 2011 použít přeplatek na úhradu záloh až do června
následujícího roku, jako tomu bylo nyní, ale nejdéle do prosince 2011.

Účast na nemocenském pojištění u OSVČ zůstává nadále dobrovolná. Pojistné na nemocenské
pojištění se neplatí společně se zálohou na důchodové pojištění a na výši pojistného nemá vliv
příjem dosažený v předcházejícím kalendářním roce. Splatnost pojistného na nemocenské pojištění
je od 1. do 20. dne následujícího měsíce.

Od 1. 1. 2011 se změnila sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ, a to z 1,4 % na 2,3 %.
Z tohoto důvodu se zvyšuje minimální platba pojistného na nemocenské pojištění, přestože
minimální měsíční základ zůstává nezměněn. Od měsíce ledna 2011 je stanovena minimální platba
ve výši 92 Kč (v roce 2010 to byla částka 56 Kč). Pokud si OSVČ nezvýšila platbu pojistného na
nemocenské pojištění nejpozději do 21. 2. 2011, kdy bylo splatné pojistné za měsíc leden 2011,
alespoň na částku 92 Kč, zanikne jí účast na nemocenském pojištění dnem 1. 1. 2011.

Pokud OSVČ nepodá přehled včas nebo vůbec, může jí za to OSSZ uložit pokutu až 20 000
Kč nebo - při opětovném nesplnění povinnosti - až 100 000 Kč. Doplatek na pojistném musí
OSVČ zaplatit nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán přehled za předchozí
kalendářní rok. Pokud OSVČ nezaplatí pojistné ve stanovené lhůtě, nebo ho zaplatí v nižší výši, než
měla, vzniká jí povinnost platit penále. Sazba penále za každý kalendářní den, ve kterém dluh na
pojistném trvá, činí 0,05 %. Penále se platí ode dne následujícího po dni splatnosti pojistného do
dne úhrady dluhu včetně tohoto dne. Penále ze záloh se naposledy platí za den, ve kterém byl nebo
měl být podán přehled (pokud nebyla záloha uhrazena dříve). Více informací o podání Přehledu o
příjmech a výdajích OSVČ lze najít na webových stránkách ČSSZ.

Labels:


Nemocenské dávky u OSVČ v příkladech


23.2.2011, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Nemocenské pojištění OSVČ je upraveno v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Vyměřovacím základem pro výpočet dávky nemocenského pojištění je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž OSVČ zaplatila pojistné. Rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. nemoc). Z rozhodného období musí být vyloučeny dny, v nichž OSVČ nebyla nemocensky pojištěna, a dny, za které neměla povinnost platit pojistné na nemocenské pojištění, tj. měla po celý kalendářní měsíc nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ.
Vyměřovacím základem pro pojistné na nemocenské pojištění v roce 2011 je minimálně 4 000 Kč a měsíční pojistné tak činí nejméně 92 Kč, tj. 2,3 %. Pro názornost předkládáme měsíční základy z různě uhrazených částek na nemocenské pojištění.

Uhrazená platba2,3 % měsíčního základua odpovídající záloha na důchodové pojištění
92 Kč4 000 Kč1 807 Kč (minimum pro hlavní činnost)
100 Kč4 348 Kč1 807 Kč (minimum pro hlavní činnost)
200 Kč8 695 Kč2 539 Kč
300 Kč13 043 Kč3 809 Kč
400 Kč17 391 Kč5 079 Kč
500 Kč21 739 Kč6 348 Kč

Příklad č. 1
Začátek nemoci od 3. 1. 2011, účast na nemocenském pojištění od 1. 1. 2010, měsíční pojistné na NP ve výši 100 Kč, OSVČ vykonává hlavní SVČ, měsíční zálohy na DP v minimální výši.
V rozhodném období nebyly uplatněny dávky nemocenského pojištění, tj. nebudeme odečítat žádné vyloučené doby.
Rozhodné období pro výpočet dávky je leden 2010 až prosinec 2010 = tj. 365 dnů.
Vyměřovací základ pro výpočet dávky
pojistné NP 1/2010-12/2010 – 100 Kč – VZ 7 143 Kč = 7 143 x 12 = 85 716 Kč Denní vyměřovací základ pro dávku činí 234,84 Kč (85 716 : 365).
Tento základ se redukuje dle uvedených hranic tj.:
do 825 Kč se započítává ve výši 90 %, tj. 211,36 Kč,
nad 825 Kč do 1 237 Kč redukce na 60 %, tj. 0 Kč,
nad 1 237 Kč do 2 474 Kč redukce na 30 %, tj. 0 Kč,
nad 2 474 Kč se nezohledňuje.
Redukovaný denní vyměřovací základ činí 212 Kč.
Za první měsíc nemoci OSVČ obdrží za 8 dní (24. - 31. 1. 2010) 60 % z 212 Kč tj. (128 x 8) 1 024 Kč
(prvních 21 dnů nemocenské OSVČ nenáleží).

Příklad č. 2
Začátek nemoci od 3. 1. 2011, účast na nemocenském pojištění od 1. 1. 2010, měsíční pojistné na NP ve výši leden 2010 – září 2010 -100 Kč, říjen 2010 – 2 000 Kč, listopad 2010 – 3 000 Kč, prosinec 2010 – 5 000 Kč, leden 2011 – 100 Kč. OSVČ vykonává v roce 2010 vedlejší SVČ, měsíční zálohy na DP neplatí. V roce 2011 je již z důvodu účasti na NP považována za OSVČ vykonávající hlavní činnost, zálohy na DP jsou ve výši minima pro hlavní činnost.
V rozhodném období nebyly uplatněny dávky nemocenského pojištění, tj. nebudeme odečítat žádné vyloučené doby.
Rozhodné období pro výpočet dávky je leden 2010 až prosinec 2010 = tj. 365 dnů.
Vyměřovací základ pro výpočet dávky
pojistné NP 1/2010-9/2010 – 100 Kč – VZ 7 143 Kč x 9 = 64 287 Kč,
10/2010 – 2 000 Kč – VZ 142 858 Kč,
11/2010 – 3 000 Kč -VZ 214 286 Kč max. 148 440 Kč,
12/2010 – 5 000 Kč - VZ 357 143 Kč max. 148 440 Kč = 504 025 Kč,
Denní vyměřovací základ pro dávku činí 1 380,89 Kč (504 025 : 365).
Tento základ se redukuje dle uvedených hranic, tj.:
do 825 Kč se započítává ve výši 90 %, tj. 742,50 Kč,
nad 825 Kč do 1 237 Kč redukce na 60 %, tj. 247,20 Kč,
nad 1 237 Kč do 2 474 Kč redukce na 30 %, tj. 43,17 Kč,
nad 2 371 Kč se nezohledňuje.
Redukovaný denní vyměřovací základ činí 1 033 Kč.
Za první měsíc nemoci OSVČ obdrží za 8 dní (24. -31. 1. 2011) 60 % z 1 033 Kč tj. (620 x 8) = 4 960 Kč
(prvních 21 dnů nemocenské OSVČ nenáleží).

Příklad č. 3
Začátek nemoci od 6. 4. 2011, účast na nemocenském od 1. 1. 2011, měsíční pojistné na NP ve výši 200 Kč, OSVČ vykonává hlavní SVČ, po dobu účasti na NP v r. 2011 - měsíční zálohy na DP z VZ 8 696 Kč, tj. 2 540 Kč.
V rozhodném období budeme odečítat jako vyloučenou dobu období duben 2010 až prosinec 2010, kdy nebyla účast na NP.
Vyměřovací základ pro výpočet dávky
pojistné NP 1/2011-3/2011 – 200 Kč – VZ 8 696 Kč
8 696 x 3 = 26 088 Kč
Denní vyměřovací základ pro dávku činí 289,87 Kč (26 088 : 90).
Tento základ se redukuje dle uvedených hranic, tj.:
do 825 Kč se započítává ve výši 90 %, tj. 260,88 Kč,
nad 825 Kč do 1 237 Kč redukce na 60 %, tj. 0 Kč,
nad 1 237 Kč do 2 474 Kč redukce na 30 %, tj. 0 Kč,
nad 2 474 Kč se nezohledňuje.
Redukovaný denní vyměřovací základ činí 261 Kč.
Za první měsíc nemoci OSVČ obdrží za 4 dny (27. - 30. 4. 2010) 60 % z 261 Kč tj. (157 x 4) 628 Kč
(prvních 21 dnů nemocenské OSVČ nenáleží).
Pokud by tato OSVČ vykonávala od roku 2010 vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a platila měsíční pojistné na NP, byla by v kalendářních měsících roku 2011, ve kterých je účastna nemocenského pojištění považována za OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost s povinností platit zálohy na důchodové pojištění minimálně ve výši 1 807 Kč. Pokud bude OSVČ chtít využít pojistné na nemocenské pojištění ve výši 200 Kč, tj. měsíční základ 8 696 Kč pro výpočet dávek nemocenského pojištění, bude nutno navýšit vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění na tuto částku a platit měsíční zálohu na pojistné na důchodové pojištění ve výši 2 540 Kč. V takovém případě pak ztrácí nárok na přeplatek při zúčtování přehledu za tento rok. Pokud vyměřovací základ na důchodové pojištění nebude navýšen, bude měsíční základ nemocenského pojištěný snížen dle měsíčního vyměřovacího základu zálohy na pojistné na důchodové pojištění a vznikne přeplatek pojistného na nemocenském pojištění.

Příklad č. 4
OSVČ se přihlásila k nemocenskému pojištění od 1. 4. 2010, za každý měsíc od dubna do října 2010 zaplatila 1 000 Kč, od 25. 10. 2010 byla uznána dočasně práce neschopnou. Tato nemoc byla ukončena dne 14. 3. 2011 a od 15. 3. 2011 nastupuje OSVČ na peněžitou pomoc v mateřství (PPM).
Rozhodné období je od března 2010 do února 2011. Z tohoto období se vyloučí měsíce, ve kterých nebyla účast na nemocenském pojištění (tj. březen 2010) a ve kterých po celý měsíc trvala nemocenská (listopad 2010 až únor 2011). Vyměřovací základy za měsíce duben 2010 až říjen 2010 se sečtou a vydělí se počtem dnů po odečtení vyloučených dnů.
V našem příkladu 7 x 71 429 : 214 = 2 336,46 Kč. Neredukovaný denní vyměřovací základ činí 2 336,46 Kč.
Denní vyměřovací základ pro PPM v roce 2011 se dále redukuje redukčními hranicemi:
nad 825 Kč do 1 237 Kč redukce na 60 %, tj. na 247,20 Kč,
nad 1 237 Kč do 2 474 Kč (2 337) redukce na 30 %, tj. na 329,84 Kč.
Redukovaný denní vyměřovací základ činí 825,00 + 247,20 + 329,84 = 1 402,04 = 1 403 Kč.
PPM 70 % z redukovaného DVZ, tj. 983 Kč.
Vyplacená dávka za březen 2011 (17 dní) 16 711 Kč.
Vyplacená dávka za 30 dnů 29 490 Kč, za 31 dnů 30 473 Kč.
Vše o sociálním pojištění OSVČ.

Labels:


This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Subscribe to Posts [Atom]