Labels: Zdravotní pojištění

# posted by Unknown : 3:02 AM  0 Comments

23.12.2011, Zdroj: VZP

Labels: Zdravotní pojištění

# posted by Unknown : 2:16 AM  0 Comments

16.6.2011, Zdroj: VZP

Za období poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmů odvádí zaměstnavatel za svého zaměstnance pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem za celý kalendářní měsíc je minimální mzda ve výši 8 000 Kč a z něj vypočtené pojistné činí 1 080 Kč. Pokud nejde o celý kalendářní měsíc, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část minima připadající na kalendářní dny, kdy bylo neplacené volno poskytnuto, a tato částka se pak připočte k vyměřovacímu základu zaměstnance dosaženému za zbývající část měsíce (= za každý kalendářní den trvání neplaceného volna se připočte k úhrnu příjmů zaměstnance poměrná část minimální mzdy, která připadá na jeden den v daném měsíci). Z výsledné částky odvede zaměstnavatel za svého zaměstnance pojistné na zdravotní pojištění.

Úhradu zdravotního pojištění za dny neplaceného volna zaměstnance tedy provádí zaměstnavatel srážkou z jeho mzdy. Pozor ale: pojistné za zaměstnance (13,5 % z vyměřovacího základu) hradí z jedné třetiny zaměstnanec (to je to, co se mu strhává z platu) a ze dvou třetin zaměstnavatel. V případě úhrady pojistného za období pracovního volna bez náhrady příjmů připouští zákon o veřejném zdravotním pojištění (v § 9) možnost uspořádání platby mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem na základě písemné smlouvy. Je v zájmu zaměstnavatele uzavřít se zaměstnancem dohodu, podle níž by zaměstnanec zaplatil zaměstnavateli zcela nebo zčásti částku odpovídající pojistnému, které za něj má zaměstnavatel povinnost hradit v době pracovního volna bez náhrady příjmu – tedy tak, aby zaměstnavatel nemusel hradit svůj dvoutřetinový podíl na úhradě pojistného. Pokud ale taková dohoda uzavřena není, pak hradí zaměstnanec jen třetinu pojistného z navyšované částky a zaměstnavatel hradí dvě třetiny pojistného.

Můžeme ještě doplnit, že stejný postup, tedy odvod pojistného v částce odpovídající minimální mzdě, platí i při neomluvené nepřítomnosti v práci. Zde ale je zaměstnanec ze zákona povinen zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za něj za tuto dobu uhradil.

Jiná situace nastává, jestliže zaměstnanec není v zaměstnání povinen dodržet minimální vyměřovací základ. To se týká např. státních pojištěnců, OSVČ apod., kteří tedy ani nemusí platit pojistné za období neplaceného volna poskytnutého v zaměstnání.

Podrobně Vás se způsobem výpočtu a odvodu pojistného na zdravotní pojištění seznámí Ing. Antonín Daněk na stránkách Zpravodaje pro mzdové účetní

Labels: Zdravotní pojištění

# posted by Unknown : 2:19 AM  0 Comments

8.2.2010 , Zdroj: VZP
Zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu hradí nadpoloviční většina osob samostatně výdělečně činných.

Tito podnikatelé plus ti, kteří platili vloni zálohy sice vyšší, než byla minimální záloha pro rok 2009 (1 590 Kč), ale nižší, než je minimální záloha stanovená pro rok 2010 (1 601 Kč), musí již od ledna platit zálohy ve výši 1 601 Kč.

Zálohu ve výši minimálně 1 601 Kč musí poprvé za leden 2010 uhradit všechny osoby samostatně výdělečně činné s výjimkou těch, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ. Jedná se tedy o OSVČ:

· které podle „Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné za rok 2008“ platily v roce 2009 zálohy nižší než 1 601 Kč,

· které zahajují v roce 2010 samostatnou výdělečnou činnost.

Pro OSVČ je minimálním vyměřovacím základem dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství se pro účely zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

Podle nařízení vlády č. 339/2009 Sb. ze dne 16. září 2009 je výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2008 stanovena na 23 280 Kč a výše přepočítacího koeficientu činí 1,0184. Součinem vypočtená částka průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství se zaokrouhluje na celé koruny nahoru – pro rok 2010 se tedy počítá s průměrnou mzdou ve výši 23 709 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2010 je tudíž 11 854,50 Kč (50 %). Z toho minimální měsíční záloha na pojistné (13,5 %) je po zaokrouhlení rovna částce 1 601 Kč. Připomínáme, že posledním dnem splatnosti zálohy za leden 2010 je 8. 2. 2010.

Zálohy stanovené ze skutečného příjmu po odpočtu výdajů dosaženého v roce 2009 budou OSVČ platit poprvé za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán zdravotní pojišťovně přehled o příjmech a výdajích. I v tom případě – platí-li pro ně minimální vyměřovací základ – musí činit záloha na pojistné minimálně 1 601 Kč.

Téměř čtvrtina OSVČ má stanovenu nulovou zálohu. Obvykle jde o lidi, kteří jsou zaměstnáni a samostatná výdělečná činnost je vedlejším zdrojem jejich příjmů. Nevztahuje se na ně tedy povinnost dodržet minimální vyměřovací základ a nemusí ani platit zálohy. Asi desetina OSVČ hradí zálohy vyšší než nulové a nižší než minimální, méně než desetina OSVČ hradí zálohy vyšší než minimální a nižší než maximální. Přes tři tisíce podnikatelů hradí zálohy v maximální možné výši – v roce 2009 to bylo 12 720 Kč měsíčně. I výše maximální zálohy se v roce 2010 mění. Od 1. 1. 2010 činí maximální roční vyměřovací základ 72násobek průměrné mzdy (dosud to byl 48násobek). Maximální záloha na pojistné je tedy stanovena na 19 205 Kč. Poprvé se platí za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán zdravotní pojišťovně přehled o příjmech a výdajích OSVČ.

Labels: Zdravotní pojištění

# posted by Unknown : 10:30 PM  0 Comments