16.6.2011, Zdroj: VZP

Za období poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmů odvádí zaměstnavatel za svého zaměstnance pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem za celý kalendářní měsíc je minimální mzda ve výši 8 000 Kč a z něj vypočtené pojistné činí 1 080 Kč. Pokud nejde o celý kalendářní měsíc, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část minima připadající na kalendářní dny, kdy bylo neplacené volno poskytnuto, a tato částka se pak připočte k vyměřovacímu základu zaměstnance dosaženému za zbývající část měsíce (= za každý kalendářní den trvání neplaceného volna se připočte k úhrnu příjmů zaměstnance poměrná část minimální mzdy, která připadá na jeden den v daném měsíci). Z výsledné částky odvede zaměstnavatel za svého zaměstnance pojistné na zdravotní pojištění.

Úhradu zdravotního pojištění za dny neplaceného volna zaměstnance tedy provádí zaměstnavatel srážkou z jeho mzdy. Pozor ale: pojistné za zaměstnance (13,5 % z vyměřovacího základu) hradí z jedné třetiny zaměstnanec (to je to, co se mu strhává z platu) a ze dvou třetin zaměstnavatel. V případě úhrady pojistného za období pracovního volna bez náhrady příjmů připouští zákon o veřejném zdravotním pojištění (v § 9) možnost uspořádání platby mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem na základě písemné smlouvy. Je v zájmu zaměstnavatele uzavřít se zaměstnancem dohodu, podle níž by zaměstnanec zaplatil zaměstnavateli zcela nebo zčásti částku odpovídající pojistnému, které za něj má zaměstnavatel povinnost hradit v době pracovního volna bez náhrady příjmu – tedy tak, aby zaměstnavatel nemusel hradit svůj dvoutřetinový podíl na úhradě pojistného. Pokud ale taková dohoda uzavřena není, pak hradí zaměstnanec jen třetinu pojistného z navyšované částky a zaměstnavatel hradí dvě třetiny pojistného.

Můžeme ještě doplnit, že stejný postup, tedy odvod pojistného v částce odpovídající minimální mzdě, platí i při neomluvené nepřítomnosti v práci. Zde ale je zaměstnanec ze zákona povinen zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za něj za tuto dobu uhradil.

Jiná situace nastává, jestliže zaměstnanec není v zaměstnání povinen dodržet minimální vyměřovací základ. To se týká např. státních pojištěnců, OSVČ apod., kteří tedy ani nemusí platit pojistné za období neplaceného volna poskytnutého v zaměstnání.

Podrobně Vás se způsobem výpočtu a odvodu pojistného na zdravotní pojištění seznámí Ing. Antonín Daněk na stránkách Zpravodaje pro mzdové účetní

Labels: Zdravotní pojištění

# posted by Unknown : 2:19 AM