11.24.2010
Zrušení státního podniku Sklářský ústav
Materiály MPO předkládané na schůzi vlády dne 24. listopadu 2010.
Návrh věcného záměru zákona o Státním fondu povinných zásob ropy a ropných produktů
(bod 5 programu schůze vlády č.j. 595/10)
Návrh vychází z Analýzy možného zapojení podnikatelské sféry do skladování nouzových zásob ropy a ropných produktů s cílem realizovat požadované navýšení nouzových zásob ropy a ropných produktů na úroveň pokrytí 120 dnů, kterou projednávala vláda v červnu 2009. Z Analýzy vyplynulo, že nejvhodnějším řešením bude mít povinné třicetidenní zásoby pod státním dohledem prostřednictvím speciálního Státního fondu. Do tvorby zásob se zapojí podnikatelská sféra, takže dopady na státní rozpočet budou nulové.
„Rozšíření zásob na 120 dnů přinese především výrazně posílení energetické bezpečnosti České republiky,“ zdůrazňuje ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek a dodává: „To je ostatně také jeden z hlavních cílů připravované energetické koncepce České republiky a bylo to i téma, které nám doporučil audit energetické politiky od OECD."
Zrušení státního podniku Sklářský ústav, státní podnik, Škroupova 957, Hradec Králové, PSČ 500 10, IČ 15063291, bez likvidace
(bod 19 programu schůze vlády č.j. 1156/10/10)
Sklářský ústav, státní podnik, byl založen Rozhodnutím ministra průmyslu ČR č. 685/1991 ze dne 25. června 1991. Na základě privatizačního projektu byla část majetku převedena na Fond národního majetku a v roce 1992 vložena do akciové společnosti SVÚS, nyní společnost SVÚS Pharma. Ve správě státního podniku zůstal majetek provozní jednotky Státní zkušebna č. 237, který byl původně z privatizace vyjmut z důvodu nevyjasněného postavení státních zkušeben.
Jsou splněny právní i faktické předpoklady ve smyslu ustanovení § 6 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, a § 68 obchodního zákoníku v platném znění pro zrušení státního podniku Sklářský ústav bez likvidace a výmaz z obchodního rejstříku.
Návrh věcného záměru zákona o Státním fondu povinných zásob ropy a ropných produktů
(bod 5 programu schůze vlády č.j. 595/10)
Návrh vychází z Analýzy možného zapojení podnikatelské sféry do skladování nouzových zásob ropy a ropných produktů s cílem realizovat požadované navýšení nouzových zásob ropy a ropných produktů na úroveň pokrytí 120 dnů, kterou projednávala vláda v červnu 2009. Z Analýzy vyplynulo, že nejvhodnějším řešením bude mít povinné třicetidenní zásoby pod státním dohledem prostřednictvím speciálního Státního fondu. Do tvorby zásob se zapojí podnikatelská sféra, takže dopady na státní rozpočet budou nulové.
„Rozšíření zásob na 120 dnů přinese především výrazně posílení energetické bezpečnosti České republiky,“ zdůrazňuje ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek a dodává: „To je ostatně také jeden z hlavních cílů připravované energetické koncepce České republiky a bylo to i téma, které nám doporučil audit energetické politiky od OECD."
Zrušení státního podniku Sklářský ústav, státní podnik, Škroupova 957, Hradec Králové, PSČ 500 10, IČ 15063291, bez likvidace
(bod 19 programu schůze vlády č.j. 1156/10/10)
Sklářský ústav, státní podnik, byl založen Rozhodnutím ministra průmyslu ČR č. 685/1991 ze dne 25. června 1991. Na základě privatizačního projektu byla část majetku převedena na Fond národního majetku a v roce 1992 vložena do akciové společnosti SVÚS, nyní společnost SVÚS Pharma. Ve správě státního podniku zůstal majetek provozní jednotky Státní zkušebna č. 237, který byl původně z privatizace vyjmut z důvodu nevyjasněného postavení státních zkušeben.
Jsou splněny právní i faktické předpoklady ve smyslu ustanovení § 6 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, a § 68 obchodního zákoníku v platném znění pro zrušení státního podniku Sklářský ústav bez likvidace a výmaz z obchodního rejstříku.
Labels: MPO
11.23.2010
Postup v daňovém řízení - registrace - zahájení podnikání
22.7.2010, Zdroj: Česká daňová správa
Registrační povinnost upravuje obecně zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“).Zvláštní ustanovení upravující registrační povinnost jsou obsažena v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, (§ 95 a 97 zákona č. 235/2004 Sb.), a v zákoně č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, (§ 16 odst. 4 zákona č. 16/1993 Sb.). Zvláštní ustanovení vztahující se k registrační povinnosti společenství vlastníků jednotek obsahuje § 10 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 33 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků je právnická nebo fyzická osoba, která získá povolení nebo oprávnění k podnikatelské činnosti nebo začne provozovat jinou samostatně výdělečně činnost, povinna podat do třiceti dnů ode dne, kdy je podle příslušných předpisů oprávněna vykonávat podnikatelskou činnost nebo začne vykonávat jinou samostatnou výdělečnou činnost, přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně. Registrační povinnost se tedy vztahuje na osoby, které získaly např. živnostenské oprávnění, koncesi, zápis do obchodního rejstříku, osvědčení o zápisu do komory auditorů, advokátů nebo daňových poradců.
Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci nejpozději do patnácti dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy na ni nebo daň vybírat.
Osoby, které začaly vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, jsou povinny tuto skutečnost oznámit správci daně do třiceti dnů (§ 33 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků). Jsou to např. fyzické osoby mající příjmy z prodeje zemědělských produktů, příjmy z pronájmu, který není podnikatelskou činností podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a spolupracující osoby, které k těmto činnostem nemají povolení nebo oprávnění. Toto oznámení se podává místně příslušnému správci daně na tiskopise „přihláška k registraci“.
Registrační povinnost nemají osoby:
1. u kterých vznikla jen nahodilá nebo jednorázová daňová povinnost
2. u kterých je předmětem zdanění jen nemovitost
3. které mají příjmy jen ze závislé činnosti a funkčních požitků
4. které mají jen příjmy, u kterých je daň vybírána zvláštní sazbou daně
5. u kterých dochází ke kumulaci daňových povinností uvedených pod body 1-4
Jakmile dojde ke změně údajů, které daňový subjekt uvedl v rámci registračního řízení, je povinen je správci daně ohlásit do patnácti dnů ode dne, kdy nastaly.
Labels: Obecné povinnosti
11.13.2010
Metodika a výkon DPH a majetkových daní
Pokyn č. D - 343
FZ č. 6/2010
Metodika a výkon DPH a majetkových daní Oddělení 492 – Mezinárodní spolupráce při správě DPH
k postupu v souvislosti se směrnicí Rady 20010/66/EU, kterou došlo k prodloužení lhůty pro předkládání žádostí o vrácení daně z přidané hodnoty z jiného členského státu za rok 2009
Čl. I. – Úvod a působnost
Se zpětnou účinností od 1. 10. 2010 vstoupila v platnost nová směrnice Rady 2010/66/EU1, kterou se mění směrnice 2008/9/ES upravující pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členské státě. Směrnicí Rady 2010/66/EU došlo k výjimečnému prodloužení lhůty pro předkládání žádostí o vrácení DPH z jiného členského státu a to do 31. března 2011. Toto prodloužení se týká pouze žádostí, u nichž období pro vrácení daně spadá do roku 2009. Pro ostatní žádosti platí nadále standardní lhůta 30. 9. kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně.
Do doby, než bude výše popsaná změna lhůty promítnuta do příslušné národní legislativy konkrétně do ustanovení § 82 odst. 3 a § 82a odst. 10 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), bude se v dané věci uplatňovat zásada přímého účinku evropské legislativy.
Podle ustálené judikatury Soudního dvora EU je přímý účinek dán, umožňuje-li příslušná norma práva EU státnímu orgánu stanovit existenci práv a povinností v konkrétně řešené věci. Bezprostřední účinek Soudní dvůr EU podmiňuje splněním určitých požadavků kladených na obsah příslušné právní normy EU (jasnost, přesnost, úplnost, bezpodmínečnost a uplynutí lhůty pro transpozici). Uvedené požadavky jsou ve výše popsaném případě naplněny.
Čl. II. – Dopady na praktický postup
A) V případě žádostí podávaných v tuzemsku (vrácení daně jiným členským státem - § 82 zákona o DPH)
Plátce má nově možnost podat žádosti o vrácení daně do jiných členských států za období roku 2009 nejpozději do 31. března 2011.
1 Směrnice Rady 2010/66/EU, ze dne 14. října 2010, kterou se mění směrnice 2008/9/ES, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě, Úř. věst. L 275, 20.10.2010, s. 1.
B) V případě žádostí podávaných v jiných členských státech (ČR je státem vrácení - § 82a a § 82b zákona o DPH)
Pokud jde o žádosti, které se týkají období pro vrácení daně spadající do roku 2009, bude správce daně při rozhodování ve věci vracení daně v tuzemsku osobám registrovaným k dani v jiném členském státě, postupovat v souladu se Směrnicí Rady 2010/66/EU. To znamená, že v případě takovýchto žádostí podaných sice po 30. 9. 2010, avšak do 31. března 2011, nebude lhůtu podle § 82a odst. 10 nyní platného znění zákona o DPH považovat za zmeškanou.
Labels: DPH
11.12.2010
Neoprávněné zkrácení daně z příjmů ze sdružení
4.11.2010, Zdroj: Česká daňová správa
V průběhu daňové kontroly prováděné u podnikatele s bydlištěm ve Středočeském kraji bylo zjištěno, že v roce 2006 a 2007 provozoval svoji podnikatelskou činnost také v rámci sdružení na základě smlouvy uzavřené podle ust. § 829 a následujících občanského zákoníku. Tuto skutečnost podnikatel ostatně nepopíral a na zjištění správce daně, že nezahrnul do svých zdanitelných příjmů všechny příjmy, které byly ve společné daňové evidenci za sdružení evidovány, sdělil, že mu nebyly druhým účastníkem sdružení vyplaceny. Správce daně v rámci vedeného dokazování ověřil, že příjmy evidované v společné daňové evidenci za sdružení jako celek byly dosaženy za spolupráce obou účastníků sdružení a postupoval podle § 12 zákona o daních z příjmů, které stanoví, že při výpočtu příjmu účastníka sdružení, které není právnickou osobou, se dělí příjmy dosažené poplatníky při společném podnikání a není podstatné zda, kdy a v jaké výši se účastníci sdružení peněžní prostředky rozdělili. Nesprávným postupem poplatníka došlo k neoprávněnému zkrácení daně z příjmů fyzických osob o více než 210 tis. Kč.
V průběhu daňové kontroly prováděné u podnikatele s bydlištěm ve Středočeském kraji bylo zjištěno, že v roce 2006 a 2007 provozoval svoji podnikatelskou činnost také v rámci sdružení na základě smlouvy uzavřené podle ust. § 829 a následujících občanského zákoníku. Tuto skutečnost podnikatel ostatně nepopíral a na zjištění správce daně, že nezahrnul do svých zdanitelných příjmů všechny příjmy, které byly ve společné daňové evidenci za sdružení evidovány, sdělil, že mu nebyly druhým účastníkem sdružení vyplaceny. Správce daně v rámci vedeného dokazování ověřil, že příjmy evidované v společné daňové evidenci za sdružení jako celek byly dosaženy za spolupráce obou účastníků sdružení a postupoval podle § 12 zákona o daních z příjmů, které stanoví, že při výpočtu příjmu účastníka sdružení, které není právnickou osobou, se dělí příjmy dosažené poplatníky při společném podnikání a není podstatné zda, kdy a v jaké výši se účastníci sdružení peněžní prostředky rozdělili. Nesprávným postupem poplatníka došlo k neoprávněnému zkrácení daně z příjmů fyzických osob o více než 210 tis. Kč.
Labels: Daňová kontrola
Kontroly úřadu práce
5.11.2010, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Například na Vsetínsku byla provedena kontrola zaměřená na dodržování pracovněprávních předpisů, konkrétně na nelegální práci, plnění informační povinnosti zaměstnavatele vůči úřadu práce a vedení evidence občanů EU a cizinců.
Kontroloři ÚP zkontrolovali při kontrole stavební firmy celkem 7 fyzických osob, které zde konaly práci pro kontrolovaného zaměstnavatele. Se všemi těmito osobami měl kontrolovaný zaměstnavatel řádně sjednaný pracovněprávní vztah. Kromě těchto osob, zaměstnával zaměstnavatel v kontrolovaném období na různých stavbách dalších 38 fyzických osob, s nimiž měl rovněž řádně uzavřeny pracovní smlouvy a v jednom případě dohodu o provedení práce. Provedenou kontrolou však bylo zjištěno a prokázáno porušení zákona o zaměstnanosti, spočívající v tom, že kontrolovaný zaměstnavatel ačkoliv zaměstnává jednoho občana EU, nevede evidenci občanů EU a cizinců tak, jak mu stanovuje ustanovení § 102 odst. 2 zmiňovaného zákona. Na základě této skutečnosti bude s kontrolovaným zaměstnavatelem zahájeno správní řízení o uložení pokuty.
Ještě téhož dne provedli kontroloři ÚP kontrolu jedné provozovny obchodního řetězce, při které zkontrolovali na místě 21 fyzických osob, z toho 2 občany EU, kteří konali práci pro kontrolovaného zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu (kromě těchto osob zaměstnával zaměstnavatel dalších 61 zaměstnanců, z toho 4 občany EU). Při provádění kontroly na místě zjistili kontroloři ještě přítomnost zaměstnanců dalšího zaměstnavatele - hlídací agentury a následně zkontrolovali další 2 osoby (a posléze „papírově“ dalších 8 zaměstnanců). U obou zmiňovaných firem ještě došetřujeme skutkový stav, přesto je již zřejmé, že v případě obchodního řetězce došlo k porušení ustanovení § 87 zákona o zaměstnanosti, neboť si řádně nesplnil informační povinnost vůči ÚP ohledně zaměstnávání občanů EU. V tomto případě bude po ukončení kontroly následovat správní řízení o uložení pokuty.
Labels: Kontroly
11.09.2010
Povinné identifikační údaje na webových stránkách
Zdroj: Hospodářská komora české republiky
Pokud si podnikatel zřídí vlastní webové stránky – ať už jako e-shop, či jen webovou prezentaci, je ze zákona povinen dostát informační povinnosti. Tuto povinnost zavedla již novela obchodního zákoníku z roku 2008 (konkrétně § 13a). Přesto stále nemá řada podnikatelů uveden svůj web v soulad s požadavky této novely. Cíl novely byl zřejmý – větší informovanost spotřebitelů a obchodních partnerů. Přitom za nekompletní informace na webech hrozí pokuta až 50 000 korun a ve výjimečných případech i zastavení činnosti až na jeden rok. Podnikatel by tak již více než dva roky měl mít na svých internetových stránkách uvedeny stejné údaje, které například má na fakturách nebo smlouvách.
Které údaje tedy musí být na stránkách uvedeny:
· Jméno nebo název
· Sídlo nebo místo podnikání
· Identifikační číslo
· Podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku musí uvést též údaj o tomto zápisu (včetně spisové značky)
· Podnikatelé, kteří v obchodním rejstříku nejsou, musí zveřejnit údaj o zápisu do jiné evidence, ve které jsou zapsáni (nejčastěji tedy živnostenský rejstřík)
· Údaj o výši základního kapitálu lze na stránkách mít pouze v případě, že již byl zcela splacen
Tyto informace musí být uvedeny i v případě, že webové stránky jsou v jiném, než českém jazyce, případně, pokud má stránka více jazykových verzí. Zahraniční firmy, nebo jejich organizační složky nemusí uvádět informace o evidenci podnikatelů ve své mateřské zemi – pokud jim to jejich domovské právo výslovně neukládá, ale musí na webu zveřejnit informace týkající se jejich činnosti v tuzemsku. V tomto ohledu pro ně tedy platí stejné povinnosti jako pro tuzemské firmy.
Jestliže web podnikatele obsahuje rovněž cizojazyčné mutace, i na nich musí být všechny zákonem předepsané identifikační údaje. Co se týče zahraničních firem nebo jejich organizačních složek v ČR, ty údaje o zápisu do evidence podnikatelů ve své mateřské zemi uvádět nemusejí, pokud jim to jejich právo výslovně neukládá. Oproti tomu však musí tito podnikatelé zveřejnit na webu identifikační údaje týkající se jejich činnost u nás. Platí pro ně tedy stejná pravidla jako pro tuzemské firmy.
Co se umístění samotných informací týká, to zákon neřeší. Je tedy na majiteli webu, aby se rozhodl, zda údaje vloží na samostatnou stránku (O nás / O firmě / Kontakt), nebo zda je vloží například do patičky stránky.
Reálná situace
Zatímco název a IČ část podnikatelů na svých stránkách uvádí, co se povinných informací o zápisu do rejstříků týká, lze tvrdit, že požadavky zákona splňuje pouze zlomek podnikatelů. Zejména živnostníci na svých stránkách často neuvádějí ani IČ, natož údaje o zápisu do živnostenského rejstříku.
Navíc řada odborníků radí naopak zveřejnit mnohem více informací, než požaduje zákon. Ať už se jedná o e-mailové adresy a obecně kontakty, tak také více specifikovat samotnou náplň podnikání, aby pak nebylo nutno odmítat zákazníky, kteří po firmě požadují služby, které ani neposkytuje.
Labels: Hospodářská komora
Vznik stálé provozovny
6.10.2010, Zdroj: Česká daňová správa
Na základě kontroly daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období r. 2006 byla správcem daně provedena kontrola daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za zdaňovací období r. 2005, 2006 a 2007 u daňového subjektu – zahraniční fyzické osoby - který v ČR podnikal od r. 1994, předmětem podnikání byly montážní práce, vodoinstalatérství. Kontrolou bylo zjištěno, že si daňový subjekt k provedení montážních prací kovových konstrukcí na stavbách v ČR najímal živnostníky ze Slovenska nebo právnické osoby ze Slovenska (ty dále poskytly své zaměstnance), kteří následně tyto práce fakturovaly. Vykonané práce daňový subjekt společně se svými službami fakturoval svým odběratelům. Najaté pracovníky ze Slovenska daňový subjekt na stavbách řídil, poskytoval jim své nářadí, kontroloval jejich práci, byl za jejich práci odpovědný a výsledky této práce následně předával svým odběratelům, sám vedl stavební deníky. Podnikatelská činnost na území ČR byla řízena z místa podnikání, tak jak bylo uvedeno v obchodním rejstříku.
Z titulu trvalého zařízení pro podnikání, ve kterém byla zcela nebo zčásti vykonávána jeho činnost a místo vedení, daňovému subjektu jako nerezidentovi ČR vznikla na území ČR tzv. „stálá provozovna“, a to v souladu s článkem 5 Smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou o zamezení dvojímu zdanění. V souladu s § 22 odst. 1 písm. a) ZDP se za příjmy ze zdrojů na území ČR u nerezidentů ČR (§ 2 odst. 3 ZDP) považují příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny a podle § 22 odst. 2 ZDP se stálou provozovnou rozumí místo k výkonu činností poplatníků, daňových nerezidentů, na území ČR.
Správce daně posoudil najaté pracovníky ze Slovenska jako zaměstnance daňového subjektu, kteří práci vykonávali na území ČR prostřednictvím stálé provozovny, a podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. b) ZDP se příjmy za jejich práci považují za příjmy ze zdrojů na území ČR. ČR má v takovém případě právo zdanit své zdroje příjmů v návaznosti na čl. 14 „Příjmy ze závislé činnosti“ Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění se Slovenskem.
Daňový subjekt měl v letech 2005, 2006 a 2007 v ČR povinnosti plátce daně - z vyplacených příjmů nebyly v rozporu s ustanovením § 38h ZDP sraženy a odvedeny zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.
Daňový subjekt neprokázal správci daně skutečnosti, k jejichž prokázání byl v průběhu daňového řízení vyzván, konkrétně kteří pracovníci na jednotlivých zakázkách pracovali, kolik hodin v jakých měsících odpracovali a kolik činila jejich odměna za práci. Nesplnil tak povinnost stanovenou v ustanovení § 31 odst. 9 zákona o správě daní a poplatků.
Na základě těchto skutečností správce daně v souladu s ustanovením § 31 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků stanovil daňovému subjektu daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků za zdaňovací období 2005, 2006 a 2007 podle pomůcek celkem ve výši 174 600 Kč. Daňový subjekt se neodvolal.
Celá řada zahraničních podnikatelů rozšiřuje svoji podnikatelskou činnost na území ČR. Někteří podnikatelé zakládají na území společnosti podle tuzemských zákonů, jiní zakládají pouze pobočky, které jsou z daňového hlediska „stálé provozovny“. Postup při zdanění těchto subjektů v České republice se ovšem liší.
Labels: Daňová kontrola
11.05.2010
Který den je rozhodný pro zaplacení faktury?
Této problematiky se týkají zejména tři ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění p.p.
§ 337
(1) Peněžitý závazek plní dlužník na své nebezpečí a náklady v sídle nebo místě podnikání, popřípadě bydlišti věřitele, nestanoví-li smlouva nebo tento zákon jinak.
(2) Změní-li věřitel po uzavření smlouvy sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště, nese zvýšené náklady a zvýšené nebezpečí spojené s placením peněžitého závazku, které tím dlužníku vzniknou.
§ 338
Vznikl-li peněžitý závazek v souvislosti s provozem závodu nebo provozovny věřitele, je dlužník povinen závazek splnit v místě tohoto závodu nebo provozovny, jestliže plnění peněžitého závazku se má uskutečnit současně s plněním druhé strany v místě tohoto závodu nebo této provozovny.
§ 339
Peněžitý závazek lze též plnit na účet věřitele, vedený u poskytovatele platebních služeb, nebo poštovním poukazem, jestliže to není v rozporu s platebními podmínkami sjednanými mezi stranami.
Dále se této problematiky týká jedno ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění p.p.:
§ 567
(1) Dluh se plní na místě určeném dohodou účastníků. Není-li místo plnění takto určeno, je jím bydliště nebo sídlo dlužníka.
(2) Plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, je dluh splněn připsáním částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele, není-li dohodnuto jinak.
(3) Plní-li dlužník peněžitý dluh poštovním poukazem, je dluh splněn připsáním částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele nebo vyplacením částky věřiteli v hotovosti, není-li dohodnuto jinak.
Takže pokud je peněžitý závazek – ať už podle obchodního nebo občanského práva – plněn dlužníkem klasicky převodem z jeho bankovního účtu na bankovní účet věřitele, považuje se za splněný vždy až dnem připsání částky na bankovní účet věřitele.
Labels: Obchodní zákoník
Český stát i ostatní země EU zaplatí faktury do měsíce!
25.10.2010, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Česká vláda prosadila jednu ze svých priorit do evropského práva.
Státy Evropské unie budou muset všechny svoje faktury platit nejdéle do třiceti dnů. Rozhodl o tom Evropský parlament, když schválil směrnici o postupu proti opožděným platbám, která stanovuje pevnou třicetidenní lhůtu splatnosti pro nákupy veřejných subjektů. „Byl to přitom právě hlas České republiky, který rozhodl o tom, že státy budou muset svoje závazky platit včas,“ zdůrazňuje ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.
Ministerstvu průmyslu a obchodu se tak podařilo do evropského práva prosadit jednu z klíčových priorit české vlády. „Znamená to úspěch pro Českou republiku, ale hlavně pro podnikatele v celé Evropské unii,“ říká ministr Kocourek. „Ryba smrdí od hlavy, takže jestli chceme zlepšit mizernou platební morálku, je potřeba začít na úrovni států. Přijetí tohoto návrhu totiž výrazně zrychlí platby po celé Unii,“ věří Kocourek.
Všechny státní organizace tak budou muset od roku 2012 platit své závazky maximálně do 30 dnů. Jen ve výjimečných a odůvodněných případech budou mít na zaplacení dva měsíce. Výjimkou jsou zdravotnická zařízení. U těch můžou členské státy platební lhůtu prodloužit až na 60 dnů kvůli specifikám jednotlivých evropských zdravotních systémů.
Pozdní platby podle ministra Kocourka představují významný problém hlavně pro malé a střední podniky, které se často kvůli nesplaceným zakázkám dostávají až na pokraj bankrotu. „Často přitom mají vyfakturované částky, které by je z druhotné platební neschopnosti pohodlně dostaly. Ministerstvo průmyslu a obchodu tak svým postojem jednoznačně podpořilo stanovisko podniků, které dlouhodobě požadují, aby stát hradil své závazky včas,“ dodává ministr Kocourek.
Směrnice přináší ještě další novinku. Kromě úroku z prodlení ve výši 8 % p.a. budou mít podniky po uplynutí lhůty nárok také na náhradu nákladů na vymáhaní nesplacených pohledávek ve výši minimálně 40 EUR. „Dnes totiž podniky velmi často nezaplacené faktury ani nevymáhají s ohledem na to, že to přináší více škody než užitku. To se díky nám změní,“ dodává Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu.
Labels: Evropské právo
11.02.2010
Potvrzení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel
6.10.2010, Zdroj: Ministerstvo dopravy
Legislativní požadavky zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel.
Vzory posudků o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel (dále jen „Posudky“) jsou na základě zmocnění vyplývajícího z § 89 odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů stanoveny v příloze č. 2 vyhlášky č. 277/2004 Sb. (viz níže). Podle § 4 odst. 1 této vyhlášky však může být Posudek vydán i v jiném formátu a uspořádání, než je uvedeno v jeho vzoru. Při posuzování platnosti Posudku je tedy třeba vždy hodnotit, zda jsou v něm obsaženy náležitosti nezbytné ke zjištění, zda je dotčená osoba zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidel. Za takové podstatné náležitosti je nutno považovat především
základní identifikační údaje o posuzované osobě,
údaje o skupinách řidičských oprávnění, pro něž je zdravotní způsobilost posuzována,
výsledek posouzení zdravotní způsobilosti, tedy údaj o tom, zda je osoba zdravotně způsobilá, zdravotně způsobilá s podmínkou (a jakou) či zdravotně nezpůsobilá,
datum vydání posudku a datum skončení platnosti posudku,
identifikační údaje k osobě lékaře (popř. k lékařskému zařízení), který posudek vydal, včetně razítka a podpisu.
Podle § 6 odst. 8 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb. musí mít Posudek u sebe při řízení motorového vozidla řidič, který dosáhl věku 60 let. Musí se jednat vždy o originál posudku. Pokud posudek sice neodpovídá přesně vzoru uvedenému ve vyhlášce, avšak obsahuje všechny shora uvedené podstatné náležitosti, nelze jej podle názoru Ministerstva dopravy považovat za neplatný.
Příklad dotazu:Otázka:Jakého formátu a uspořádání musí být posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel
Odpověď:Posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel může být vydán i v jiném formátu a uspořádání, než je uvedeno v jeho vzoru, který je obsahem přílohy č. 2 vyhlášky č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel.
Formuláře posudku o zdravotní způsobilosti:"POSUDEK O ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI K ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL" - pro žadatele řidičská oprávnění a pro řidiče starší 60 let
"POSUDEK O ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI K ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL" - pro řidiče z povolání
Formulář
"PROHLÁŠENÍ POSUZOVANÉ OSOBY KE SVÉ ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI"
Vyhláška č. 277/2004 Sb. v § 2, odst. 1 stanovuje, že "posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel (dále jen posudek) vydává posuzující lékař po zhodnocení zdravotního stavu žadatele o řidičské oprávnění (dále jen žadatel) nebo držitele řidičského oprávnění (dále jen řidič) zjištěného lékařskou prohlídkou a na základě vyhodnocení prohlášení žadatele nebo řidiče (dále jen posuzovaná osoba) ke zdravotní způsobilosti, předchozích záznamů ve zdravotnické dokumentaci vedené o posuzované osobě sdělených jejím registrujícím praktickým lékařem a dále výsledků dalších odborných vyšetření, která si vyžádal."
Labels: Informace
Od začátku roku s novou lékárničkou a reflexní vestou!
14.10.2010, Zdroj: Ministerstvo dopravy
Od ledna 2011 čeká na řidiče hned několik novinek. Podstatné změny se týkají zejména vybavení autolékárniček. Nově bude též povinná reflexní vesta pro všechny řidiče. Některé šoféry čeká i výměna jejich řidičských průkazů. Naopak pravidla pro užívání zimních pneumatik se oproti loňsku nemění.
Nejzásadnější změnou je zřejmě nové vybavení autolékárničky. Její obsah stanovuje vyhl. č. 283/2009 Sb. Ten se od starších liší zejména v nových zdravotnických pomůckách, jako je resuscitační maska, izotermická fólie, celokovové nůžky se zaoblenými rohy a leták ke zvládání dopravní nehody. Dále je také po konzultacích s profesionálními záchranáři upravena šířka škrtidla, stanovena savost obvazů a také došlo ke změnám rozměrů a vlastností trojcípého šátku. Všechny změny směřují k možnosti poskytnout touto základní sadou zdravotnických pomůcek plnohodnotnější pomoc.
Od 1. ledna 2010 nesmí také chybět v povinné výbavě aut reflexní vesta. Dosud ji v České republice museli používat pouze profesionální řidiči. Od nového roku se tato povinnost rozšíří na všechny řidiče aut, stejně jako je tomu například v sousedním Rakousku. Tento prvek výrazně zvyšuje bezpečnost posádky při nutnosti opustit nečekaně vozidlo při nehodě nebo poruše.
Ke konci roku též končí platnost řidičským průkazům vydaných v období mezi 1. lednem 1994 až 31. prosincem 2000. Vlastníci těchto dokumentů by měli co nejdříve navštívit obecní úřad obce s rozšířenou působností a průkaz si vyměnit za „evropský“ typ. Příslušný úřad řidičák vymění do 20 dnů a to zdarma. Vzhledem k tomu, že k 1. 10. 2010 zbývalo vyměnit ještě přes půl milionu průkazů, mohou žadatelé na úřadech očekávat velkou kumulaci lidí – proto MD vyzývá k aktivnímu přístupu žadatelů, vyhnou se tak nepříjemným frontám ke konci roku.
Naopak v oblasti povinné výbavy aut zimními pneumatikami, se oproti loňskému roku mnoho nemění. Vzhledem k tomu, že legislativní proces příslušného zákona bude nově projednáván poslaneckou sněmovnou, nebude zatím užívání zimních pneumatik pro řidiče povinné. Výjimkami jsou dálnice D1 (zde se nově prodlužuje úsek od exitu 21. km Mirošovice až po exit 182. km Kývalka) a úseky silnic, kde to nařizuje speciální dopravní značka.
Labels: Informace
Subscribe to Posts [Atom]
