Na základě kontroly daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období r. 2006 byla správcem daně provedena kontrola daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za zdaňovací období r. 2005, 2006 a 2007 u daňového subjektu – zahraniční fyzické osoby - který v ČR podnikal od r. 1994, předmětem podnikání byly montážní práce, vodoinstalatérství. Kontrolou bylo zjištěno, že si daňový subjekt k provedení montážních prací kovových konstrukcí na stavbách v ČR najímal živnostníky ze Slovenska nebo právnické osoby ze Slovenska (ty dále poskytly své zaměstnance), kteří následně tyto práce fakturovaly. Vykonané práce daňový subjekt společně se svými službami fakturoval svým odběratelům. Najaté pracovníky ze Slovenska daňový subjekt na stavbách řídil, poskytoval jim své nářadí, kontroloval jejich práci, byl za jejich práci odpovědný a výsledky této práce následně předával svým odběratelům, sám vedl stavební deníky. Podnikatelská činnost na území ČR byla řízena z místa podnikání, tak jak bylo uvedeno v obchodním rejstříku.

Z titulu trvalého zařízení pro podnikání, ve kterém byla zcela nebo zčásti vykonávána jeho činnost a místo vedení, daňovému subjektu jako nerezidentovi ČR vznikla na území ČR tzv. „stálá provozovna“, a to v souladu s článkem 5 Smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou o zamezení dvojímu zdanění. V souladu s § 22 odst. 1 písm. a) ZDP se za příjmy ze zdrojů na území ČR u nerezidentů ČR (§ 2 odst. 3 ZDP) považují příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny a podle § 22 odst. 2 ZDP se stálou provozovnou rozumí místo k výkonu činností poplatníků, daňových nerezidentů, na území ČR.

Správce daně posoudil najaté pracovníky ze Slovenska jako zaměstnance daňového subjektu, kteří práci vykonávali na území ČR prostřednictvím stálé provozovny, a podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. b) ZDP se příjmy za jejich práci považují za příjmy ze zdrojů na území ČR. ČR má v takovém případě právo zdanit své zdroje příjmů v návaznosti na čl. 14 „Příjmy ze závislé činnosti“ Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění se Slovenskem.

Daňový subjekt měl v letech 2005, 2006 a 2007 v ČR povinnosti plátce daně - z vyplacených příjmů nebyly v rozporu s ustanovením § 38h ZDP sraženy a odvedeny zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.

Daňový subjekt neprokázal správci daně skutečnosti, k jejichž prokázání byl v průběhu daňového řízení vyzván, konkrétně kteří pracovníci na jednotlivých zakázkách pracovali, kolik hodin v jakých měsících odpracovali a kolik činila jejich odměna za práci. Nesplnil tak povinnost stanovenou v ustanovení § 31 odst. 9 zákona o správě daní a poplatků.

Na základě těchto skutečností správce daně v souladu s ustanovením § 31 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků stanovil daňovému subjektu daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků za zdaňovací období 2005, 2006 a 2007 podle pomůcek celkem ve výši 174 600 Kč. Daňový subjekt se neodvolal.

Celá řada zahraničních podnikatelů rozšiřuje svoji podnikatelskou činnost na území ČR. Někteří podnikatelé zakládají na území společnosti podle tuzemských zákonů, jiní zakládají pouze pobočky, které jsou z daňového hlediska „stálé provozovny“. Postup při zdanění těchto subjektů v České republice se ovšem liší.