Mýtné pro malé náklaďáky se odkládá o rok, do prodeje jdou známky
20.11.2008, Zdroj: ČTK
Zavedení mýtného pro malé nákladní vozy od 3,5 tuny do 12 tun se o rok odkládá, dojde k němu zřejmě až 1. ledna 2010. Důvodem je krok hospodářského výboru sněmovny, který projednání příslušného zákona odložil na leden. Jak dnes ČTK řekl mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka, úřad dá 1. prosince do prodeje klasické dálniční kupony.

Ministerstvo dopravy původně zamýšlelo rozšířit mýtné od 1. ledna 2009. Kvůli urychlení legislativního procesu chtělo změnit zákon formou poslaneckého návrhu, nakonec se to však nepodařilo. Sněmovna sice schválila novelu v prvním čtení, poté ale její projednání hospodářský výbor odložil na konec ledna a do sněmovny by se mohla vrátit v nejlepším případě v únoru.

Ačkoliv někteří poslanci hovořili o možném rozšíření mýta na malé náklaďáky například od února či března, podle náměstka ministra dopravy Jiřího Hodače to není možné. "Může k tomu dojít pouze počátkem roku," řekl ČTK náměstek. Přechod ze známek na mýtné v průběhu jednoho roku není možný, neboť se jedná o zcela odlišné systémy.

Zatímco při koupi známky si dopravce předplácí určité časové období, po které může dálnice užívat, mýtné představuje platbu za skutečně ujeté kilometry. Mohlo by tak dojít k situaci, že část dopravců by jezdila se známkou a část s elektronickou palubní jednotkou a každá skupina by platila zcela odlišnou částku.

"Já si myslím, že by bylo vhodnější, aby se to odložilo o celý rok," řekl ČTK zpravodaj zákona, poslanec Karel Sehoř (ODS). Navíc podle něj existuje pravidlo Evropské unie, které souběh dvou systémů platby za dálnice v jednom kalendářním roce vylučuje. Hospodářský výbor chce uspořádat v polovině ledna seminář, kde se bude projednávat především ekonomická výhodnost mýtného, doplnil Sehoř.

Jiná situace je u elektronických vinět pro osobní vozidla. Jejich zavedení, původně plánované na leden 2009, MD taktéž odložilo, počítá však s jejich zavedením v polovině příštího roku. Řidiči je dostanou za kontrolní ústřižek od nalepovací dálniční známky. I nadále však budou osobní vozy platit za časové období a nikoliv za ujeté kilometry. Výměna navíc nebude prvních šest měsíců povinná.

Zdroj: čtk

Posuzování
zdravotního stavu podle nové právní
úpravy  
27.10.2008,
Zdroj: ČSSZ
Nový
zákon o nemocenském pojištění
přináší přísné sankce za
porušování léčebného režimu.

Dočasnou
pracovní neschopností se rozumí stav, který
pro poruchy zdraví nebo jiné v tomto zákoně
uvedené důvody neumožňuje pojištěnci
vykonávat dosavadní pojištěnou činnost
a trvá-li porucha zdraví déle než 180
kalendářních dní, i pro jinou než
dosavadní pojištěnou činnost. V případě,
že po uplynutí 180 kalendářních dnů
trvání dočasné pracovní neschopnosti
je pojištěnec schopen vykonávat i jinou než
dosavadní pojištěnou činnost, resp. plnit
povinnosti uchazeče o zaměstnání, dochází
k ukončení dočasné pracovní
neschopnosti.

Zákon
o nemocenském pojištění č. 187/2006
Sb. obsahuje komplex povinností ošetřujícího
lékaře  a zařízení závodní
preventivní péče v oblasti nemocenského
pojištění a zrcadlově  stanoví
jejich práva.

Je
přesněji definován léčebný režim
dočasně práce neschopného pojištěnce
a jsou zpřísněny sankce za jeho porušování
práce neschopným pojištěncem. Za jeho
závažné porušení může
pojištěnec dostat pokutu až do výše
20 000 Kč a zároveň mu může být
nemocenské kráceno nebo odejmuto, a to na dobu nejdéle
100 kalendářních dnů ode porušení
tohoto režimu, ne však déle než do skončení
dočasné pracovní neschopnosti, při níž
došlo k porušení tohoto režimu.

Pokud
ošetřující lékař na pokyn
lékaře správy sociálního zabezpečení
neukončí opakovaně neodůvodněnou pracovní
neschopnost či potřebu ošetřování,
může mu být stanoven zákaz rozhodovat o
těchto věcech.

Výše
pojistného na nemocenské pojištění  
7.11.2008,
Zdroj: ČSSZ
Někteří
lidé touží po změnách. Vy možná
ne, nicméně v příštím roce se
jim nevyhnete.

Zákon
č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona
o nemocenském pojištění, a také
zákon č. 305/2008 Sb., kterým se mění
zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony, obsahují
i novelu zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti, v platném
znění.

V roce
2009 bude část pojistného, kterou na
nemocenské pojištění platí
zaměstnavatel, snížena ze současných
3,3 % na 2,3 % z jeho vyměřovacího základu.
A zaměstnavatel si odečte z částky
pojistného polovinu částky, kterou
v kalendářním měsíci, za který
pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům
na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní
neschopnosti.

Od
roku 2010 pak budou dvě sazby na nemocenské
pojištění. První sazba pojistného na
nemocenské pojištění bude u zaměstnavatele
snížena z 2,3 % na 1,4 % a zaměstnavatel odečte
z částky pojistného polovinu částky,
kterou v kalendářním měsíci
zúčtoval na náhradě mzdy zaměstnancům
se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé
s méně než 51 nemocensky pojištěnými
zaměstnanci mají možnost zvolit si zvýšenou
sazbu pojistného na nemocenské pojištění,
která v roce 2010 bude činit 3,3 % z jejich
vyměřovacího základu. V případě
této volby je zaměstnavatel oprávněn odečítat
z pojistného polovinu částky, kterou zúčtoval
všem svým zaměstnancům na náhradě
mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti.

Sazba
pojistného na nemocenské pojištění,
které platí zaměstnanec, bude od 1. 1. 2009 činit
1 % z vyměřovacího základu. Sazba
pojistného na nemocenské pojištění u
OSVČ a zahraničních zaměstnanců bude činit
2,4 % z vyměřovacího základu. Upozorňuje
se však, že je navržena změna pokud jde o sazby
pojistného zaměstnanců, OSVČ a zahraničních
zaměstnanců, kterou bude projednávat Parlament ČR.

Do
vyměřovacího základu zaměstnance se
náhrada mzdy nebo snížený plat (snížená
odměna) poskytované za dobu prvních 14
kalendářních dní dočasné
pracovní neschopnosti podle zvláštních
právních předpisů nezahrnují.

Zaměstnavatel
odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní
měsíce. Pojistné za kalendářní
měsíc je nově splatné od 1. do 20. dne
následujícího kalendářního
měsíce. Pojistné se odvádí na účet
příslušné okresní správy
sociálního zabezpečení.

Nemocenské
od 1. 1. 2009  
13.10.2008,
Zdroj: Česká správa sociálního
zabezpečení
Nemocenské
bude od 1. 1. 2009 náležet od 15. dne neschopnosti.

Nemocenské
bude náležet od 15. kalendářního dne
dočasné pracovní neschopnosti za kalendářní
dny.

Během
prvních dvou týdnů dočasné pracovní
neschopnosti bude poskytovat zaměstnavatel zaměstnanci
náhradu mzdy za pracovní dny, avšak náhrada
mzdy, platu či odměny nebude příslušet
za první 3 takovéto dny. Náhrada mzdy bude
náležet pouze za dobu, v níž trvá
pracovní vztah, který zakládá účast
na nemocenském pojištění.

Podpůrčí
doba trvá nejdéle 380 kalendářních
dnů ode dne vzniku dočasné pracovní
neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud
není stanoveno jinak.

Výše
nemocenského za kalendářní den činí:

• 
  60
  % redukovaného denního vyměřovacího
  základu do 30. kalendářního dne trvání
  dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené
  karantény,
  

  
  

• 
  66
  % denního vyměřovacího základu od 31.
  do 60. kalendářního dne trvání
  dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené
  karantény,
  

  
  

• 
  72
  % denního vyměřovacího základu od 61.
  kalendářního dne trvání dočasné
  pracovní neschopnosti nebo nařízené
  karantény,
  

  
  

• 
  100
  % denního vyměřovacího základu po
  celou dobu trvání dočasné pracovní
  neschopnosti nebo nařízené karantény v
  případech, kdy byl pojištěnec uznán
  dočasně práce neschopným nebo mu byla
  nařízena karanténa v důsledku toho, že
  se prokazatelně podílel ve veřejném zájmu
  na provádění záchranných nebo
  likvidačních prací při požáru,
  ekologické nebo průmyslové havárii, při
  povodni, vichřici nebo vyšším stupni
  větrné pohromy nebo při jiných mimořádných
  událostech jako člen jednotky Sboru dobrovolných
  hasičů obce povolané operačním
  střediskem Hasičského záchranného
  sboru České republiky.
  

  
  

Denní
vyměřovací základ se redukuje tak, že do
částky první redukční hranice se u
nemocenského a ošetřovného počítá
90 %, z částky nad první redukční
hranicí do druhé redukční hranice se počítá
60 %, z částky nad druhou redukční
hranicí do třetí redukční hranice se
počítá 30 % a k částce nad třetí
redukční hranicí se nepřihlíží.
U peněžité pomoci v mateřství a
vyrovnávacího příspěvku v těhotenství
a mateřství se postupuje při redukci stejně
s tím, že do částky první
redukční hranice se počítá 100 %. Výši
redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního
roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních
věcí ve Sbírce zákonů sdělením.
Dle současných předpokladů by redukční
hranice od 1. 1. 2009 měly činit:

• 
  redukční
  hranice786 Kč,
  

  
  

• 
  redukční
  hranice 1 178 Kč,
  

  
  

• 
  redukční
  hranice 2 356 Kč.
  

  
  

Poživateli
starobního nebo plného invalidního důchodu
se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního
dne trvání dočasné pracovní
neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené
karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních
dnů, nejdéle však do dne, jímž končí
pojištěná činnost.

Nárok
na nemocenské nemá pojištěnec, který
si úmyslně přivodil dočasnou pracovní
neschopnost. Jestliže si pojištěnec přivodil
dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí
ve rvačce nebo jako bezprostřední následek
své opilosti nebo zneužití omamných
prostředků nebo psychotropních látek nebo při
spáchání úmyslného trestného
činu nebo úmyslně zaviněného přestupku,
náleží mu nemocenské za kalendářní
den v poloviční výši, bez ohledu na
to,  zda má rodinné příslušníky.
Také v případě, kdy vznikla pojištěnci
dočasná pracovní neschopnost nebo mu byla nařízena
karanténa v době útěku z místa
vazby nebo z místa výkonu trestu odnětí
svobody, nemá nárok na nemocenské.

Kdo
a za jakých podmínek v nemocenském pojištění
od 1. 1. 2009  
24.10.2008,
Zdroj: ČSSZ
Od
1. ledna 2009 se změní okruh osob účastných
na nemocenském pojištění a také
podmínky účasti v něm.

Dne
1. 1. 2009 nabývá účinnosti zákon č.
187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve
znění pozdějších předpisů.
Tento zákon nahrazuje dosavadní platný zákon
č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců, ve znění pozdějších
předpisů, spolu s jeho prováděcími
předpisy, a přináší řadu změn.

Okruh
osob

Novým
zákonem o nemocenském pojištění č.
187/2006 Sb.  došlo k sjednocení právní
úpravy nemocenského pojištění pro
zaměstnance a osoby samostatně výdělečně
činné (dále jen „OSVČ"), tak pro
skupiny osob (příslušníci Policie ČR,
Hasičského záchranného sboru  ČR,
Celní správy ČR, Vězeňské služby
ČR, Bezpečnostní informační služby),
jejichž účast na nemocenském pojištění
byla upravena zvláštními právními
předpisy.  Zaměstnanci jsou i nadále povinně
účastni nemocenského pojištění,
na rozdíl od OSVČ, jejichž nemocenské
 pojištění zůstává
dobrovolné.

Do
okruhu povinně nemocensky pojištěných osob
byly  nově zahrnuty fyzické osoby, které
jsou podle zvláštního zákona jmenovány
nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu
nebo do funkce statutárního orgánu právnické
osoby zřízené zvláštním
zákonem, popř. do funkce zástupce tohoto vedoucího
nebo statutárního orgánu, pokud je tímto
vedoucím nebo statutárním orgánem pouze
jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto
osobám nevznikl pracovní nebo služební
poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního
zákona vykonávají veřejnou funkci mimo
pracovní nebo služební poměr , pokud se na
jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu
zákoník práce.

Mezi
dobrovolně nemocensky pojištěné osoby
byli zahrnuti zahraniční zaměstnanci, kterými
jsou zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele,
jsou-li činní v České republice ve
prospěch zahraničního zaměstnavatele.

Do
okruhu nemocensky pojištěných osob již
nebudou patřit studenti a žáci, osoby
zařazené k pravidelnému výkonu prací
ve vazbě a společníci a jednatelé společnosti
s ručením omezeným a komanditisté
komanditních společností, jestliže mimo
pracovněprávní vztah vykonávají pro
ni práci, za kterou jsou touto společností
odměňováni.

Na
rozdíl od současné úpravy budou
nemocenského pojištění účastni
jen ti členové družstva , u nichž členství
v družstvu je podmíněno podle stanov pracovním
vztahem k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní
vztah vykonávají pro družstvo práci, za
kterou jsou jím odměňováni.

Podmínky
účasti

Nemocenské
pojištění vzniká jako dosud zpravidla
vstupem do zaměstnání a zaniká skončením
zaměstnání. Podmínkami pro účast
na nemocenském pojištění jsou výkon
práce na území České republiky
v zaměstnání vykonávaném
v pracovněprávním či pracovním
vztahu, který může účast na  tomto
pojištění založit, a rozsah zaměstnání,
který je určen minimálním počtem dnů
(zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň
15 kalendářních dnů). Další
podmínkou je minimální výše
sjednaného příjmu (jedná se o tzv.
rozhodný příjem, jehož hranice je stanovena
pro příští rok na 2 000 Kč a bude
zvyšována podle vývoje průměrné
mzdy).

Je-li
smluvní zaměstnanec, který splňuje uvedené
podmínky, důchodově pojištěn ve státě,
kde má sídlo jeho zaměstnavatel, je účasten
pojištění po uplynutí doby 270 kalendářních
dnů trvání zaměstnání na území
České republiky. Do tohoto počtu 270 kalendářních
dnů se započtou všechny kalendářní
dny doby výkonu zaměstnání na území
České republiky, které spadají do období
2 let přede dnem zahájení výkonu posledního
zaměstnání na území České
republiky.

Smluvním
zaměstnancem je zaměstnanec zaměstnavatele, jehož
sídlo je na území státu, s nímž
Česká republika neuzavřela mezinárodní
smlouvu o sociálním zabezpečení nebo na
území státu, který není členem
Evropské unie a ani neaplikuje předpisy Evropské
unie o koordinaci systému sociálního zabezpečení
(dále jen „zahraniční zaměstnavatel"),
je-li činný v České republice u
smluvního zaměstnavatele. Smluvním zaměstnavatelem
se rozumí právnická nebo fyzická osoba,
která má sídlo na území České
republiky a u níž jsou v České republice
činní zaměstnanci zahraničního
zaměstnavatele považovaní v České
republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy
uzavřené se zahraničním zaměstnavatelem
jsou příjmy smluvních zaměstnanců
vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou
smluvním zaměstnavatelem uhrazovány zahraničnímu
zaměstnavateli.

Účast
na nemocenském pojištění nezakládá
krátkodobé zaměstnání,  tj.
zaměstnání kratší než 15
kalendářních dnů po sobě jdoucích,
pokud je jednorázovým nahodilým zaměstnáním.
Pokud by se však takovéto krátkodobé
zaměstnání mělo v období alespoň
6 měsíců od skončení předchozího
zaměstnání, a to i kratšího 15
kalendářních dnů, opakovat, pak další
krátkodobé zaměstnání již účast
na pojištění založí,  bude-li 
splněna podmínka rozhodného příjmu.

Je
zajištěna účast na nemocenském
pojištění i v případech, kdy
z uvedených podmínek není splněna
podmínka výše rozhodného příjmu,
avšak v některých měsících
tato podmínka splněna bude. V takových
případech se bude jednat o pojištění
při zaměstnání malého rozsahu. Bude-li
započitatelný příjem se zaměstnancem
sjednán ve výši, která nebude dosahovat
částky 2000 Kč pro vznik pojištění,
anebo nebude příjem sjednán vůbec, bude
zaměstnanec z takového zaměstnání
účasten pojištění v těch
kalendářních měsících, v nichž
dosáhl částky započitatelného příjmu
aspoň ve výši rozhodného příjmu
2 000 Kč.

Provádění
nemocenského pojištění od 1. 1.
2009  
7.11.2008,
Zdroj: ČSSZ
Na
první pohled se může zdát, že Vám
díky nové právní úpravě ubude
práce.

Podle
nového zákona o nemocenském pojištění
č. 187/2006 Sb. budou  pojištění pro
všechny pojištěnce budou (s výjimkou
příslušníků, osob ve vazbě a
odsouzených) provádět pouze okresní správy
sociálního zabezpečení, nikoliv již
zaměstnavatelé. Zřizují se informační
systémy nemocenského pojištění, a to
registr pojištěnců a registr zaměstnavatelů.
Správcem registrů, jde-li o zaměstnané osoby,
osoby samostatně výdělečně činné
a zaměstnavatele zaměstnaných osob, je Česká
správa sociálního zabezpečení.
Jde-li o příslušníky a odsouzené
osoby,  je správcem registrů služební
orgán v oborech své působnosti.

Okresní
správa sociálního zabezpečení
vyplatí dávku ve lhůtě 1 měsíce
následujícího po dni, v němž byla
žádost (resp. doklad prokazující nárok
na výplatu dávky) této správě
doručena. Zaměstnanec má možnost si zvolit
způsob výplaty dávky - výplata na účet
nebo v hotovosti (poštovní poukázkou).
Při výplatě v hotovosti (poštovní
poukázkou) hradí náklady za doručení
zaměstnanec. Dávky se vyplácejí do
ciziny na základě žádosti pojištěnce,
jen na jeho účet u banky a za úhradu nákladů
této výplaty.

Zavádí
se institut zvláštního příjemce,
který umožňuje řešit situaci, kdy
pojištěnec či jeho zákonný zástupce
nemůže dávku přijímat. Tímto
zvláštním příjemcem může
být fyzická i právnická osoba, pokud
s tímto ustanovením souhlasí.

Mění
se povinnosti zaměstnavatelů a zdravotnických
zařízení. Porušením či
neplněním taxativně zákonem stanovených
povinností se fyzické osoby (pojištěnci
nebo příjemci dávky, kteří nejsou
pojištěnci, zaměstnanci, OSVČ, fyzické
osoba jako zaměstnavatelé, atd.) dopouštějí
přestupků, za které lze ukládat pokuty.
Právnické osoby (tj. i právnické osoby
jako zaměstnavatelé) a  zdravotnická zařízení
se dopouštějí porušením či
neplněním zákonem stanovených povinností
správních deliktů, za které jsou stanoveny
pokuty.

V taxativně
stanovených případech může OSSZ
rozhodnout  o věci ve zkráceném řízení,
na které se nepoužije správní řád
a nevydává se rozhodnutí. Pojištěnec
obdrží písemné oznámení.

O
nárocích na dávky, které vznikly před
1. 1. 2009, se bude rozhodovat podle předpisů účinných
před 1. 1. 2009. Dávky, na které vznikl nárok
před 1.1. 2009 a tento nárok trvá po 31. 12. 2008,
vyplácí po 31. 12. 2008 po dobu nejvýše
jednoho roku ten, který byl příslušný
k výplatě těchto dávek ke dni 31. 12.
2008.

Další úspory pro podnikatele: Říman prosadil levnější technické normy  
24.9.2008
Po výrazném usnadnění vstupu do živnostenského podnikání přichází ministr Martin Říman s dalším krokem ke zlepšení podmínek pro podnikání v České republice. Vláda schválila návrh změny zákona o technických požadavcích na výrobky, díky kterému se až o polovinu zlevní technické normy, kterými se při své podnikatelské činnosti musejí řídit firmy i jednotlivci. Dojde také ke zjednodušení dosavadní distribuce norem, které budou podnikatelé získávat hlavně v elektronické podobě.

"Díky změnám, které jsme připravili, ušetří příští rok 200 tisíc podnikatelů zhruba 50 milionů korun. To je více než polovina celkových nákladů, které firmy ročně na technické normy vydají. Snížit jejich cenu bude možné díky přechodu z tištěné na elektronickou formu norem a díky úsporám v resortu průmyslu a obchodu. Jen transformací Českého normalizačního institutu klesnou náklady na tvorbu norem na polovinu," uvedl po jednání vlády ministr Martin Říman.

Změny zákona o technických požadavcích na výrobky a jeho prováděcích předpisů přinesou podnikatelům v průměru 30 % úsporu na tištěných normách, v závislosti na počtu stran a frekvenci obměny normy. Při používání elektronické verze bude úspora vyšší než 50 % a v některých případech může dosáhnout i více než 90 %. Ceny norem budou transparentně stanoveny vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu.

České technické normy budou dominantně distribuovány v elektronické podobě. Přístup k normám bude umožněn prostřednictvím internetu všem podnikatelům a ostatním zájemcům. Přístupné budou všechny normy, což podnikatelům umožní snadnou orientaci nejen v normách určité oblasti, ale i v souvisejících a citovaných normativních dokumentech.

Tištěná forma norem zůstane zachována. Tisk bude zajišťovat nejenom národní normalizační orgán, ale i smluvně vázaní distributoři. Forma tištěné normy bude mít stále významné využití a bude používána zejména tam, kde uživatel potřebuje autorizované znění normy - soudní jednání, znalecké posudky, součást technické dokumentace atp. Kvalitní profesionální tisk v podobě brožur ocení také ti, kteří pracují s normami velkého rozsahu a vyžadují proto snadno přehledný text.

Praktické dopady novely zákona o technických požadavcích na výrobky

Začínající živnostník - revizní technik

Podnikatel v oblasti revizí elektrických zařízení a instalací by dnes měl ke své činnosti využívat soubor zhruba 200 norem. Pokud by se rozhodl všechny tyto normy nakoupit, činily by jeho náklady cca 65 tisíc Kč. Pravidelná aktualizace a doplňování nových norem by jej vyšla na cca 5 tisíc Kč ročně. Od roku 2009 se jeho náklady významně sníží. Díky změnám v aplikaci "ČSN on-line" získá za 3500 Kč okamžitý přístup ke čtení a tisku všech ČSN. Odpadnou mu tedy vstupní náklady 65 tisíc Kč a na každoroční aktualizaci vynaloží o 1500 Kč méně. Navíc mu elektronická forma norem umožní, aby si vytiskl pouze ty části norem, které skutečně potřebuje.

Středně velká obchodní společnost

Již dnes je nabízen omezený on-line přístup k části knihovny ČSN. Podle počtu přístupových práv a ceny vybraných norem je vypočítaná individuální cena za poskytnutí přístupu. Nejnižší poplatek pro firmu je 50 tisíc Kč ročně. Od roku 2009 si firma bude moci zaplatit neomezený přístup ke všem normám s možností tisku pro vlastní potřebu za 3500 Kč. Pokud společnost disponuje reprografickým zařízením, které odpovídá technickým požadavkům na tisk, může uzavřít smlouvu na profesionální tisk kompletních norem. V takovém případě bude firma platit zvýhodněný poplatek za tisk norem.

Drobný podnikatel - kominík

V současné době se práce kominíka řídí přibližně 30 technickými normami, jejichž cena v tištěné podobě činí zhruba 30 tisíc Kč. Za aktualizaci norem pak podnikatel ročně zaplatí dalších cca 3 - 5 tisíc Kč. Změna zákona o technických požadavcích na výrobky mu umožní zakoupit volný přístup k normám s možností tisku do 50 stran za cenu zhruba 1500 Kč. Při prvotním nákupu norem podnikatel ušetří více než 90 % a každoroční aktualizace ho vyjde o polovinu levněji.

Přílohy ke stažení

• 
  

  Další úspory pro podnikatele [pdf, 283 kB]

zdroj: MPO ČR

Informace k novému PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY od 1.1.2009