Sdělení Ministerstva financí k aplikaci ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č.

586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007

Referent: Ing. Martincová, tel. 257 043 3355 Č.j. 15/103 445 /2007 – 151

Mgr. Hrdinková, tel. 257 043 4331

Zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů byla provedena v rámci novely

zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o

daních z příjmů“) také změna ustanovení § 25 odst. 1 písm. w), podle kterého se omezuje

uznatelnost úroků (resp. finančních nákladů) v základu daně z příjmů.

Ministerstvo financí v zájmu jednotného postupu při uplatňování ustanovení § 25 odst. 1

písm. w) ve znění účinném od 1.1.2008 sděluje:

A) K definici pojmů:

1) Finanční výdaje (náklady)

Nově ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů obsahuje definici výdajů

(nákladů), které nelze uplatnit jako výdaje (náklady) při stanovení základu daně z příjmů.

Finanční výdaje (náklady), jejichž daňová uznatelnost je omezena, zahrnují vedle úroků také

výdaje (náklady) související s úvěry a půjčkami jako jsou výdaje (náklady) na zajištění,

zpracování úvěrů a poplatky za záruky. Smyslem této rozšířené definice je zabránit účelový

přesunům mezi úroky a jinými náklady (zejména poplatky). Proto je nutné mezi finanční

výdaje (náklady) zahrnout takové náklady, které představují (nebo by z hlediska dlužníka

mohly představovat) odměnu placenou za poskytnutí úvěru nebo půjčky.

Přehled vybraných výdajů (nákladů) :

2) Výdaje (náklady) na zajištění

Za výdaje (náklady) na zajištění se považují výdaje (náklady) na obstarání úvěru nebo půjčky.

3) Osoba, která úvěr nebo půjčku zajišťuje

Osobou, která úvěr nebo půjčku zajišťuje, se rozumí osoba, která zajišťuje kreditní riziko

věřitele, např. poskytnutím bankovní záruky nebo jiného zajišťovacího nástroje bez ohledu

na to, zda je sjednán podle českého nebo zahraničního práva. Za poskytnutí zajištění v

uvedeném smyslu se považuje pouze právní vztah, který je vzhledem k úvěru nebo půjčce

akcesorický a na základě něhož vzniká osobě, která úvěr nebo půjčku zajišťuje, např. ručiteli

povinnost jíž odpovídá právně vynutitelná možnost věřitele uspokojit svůj nárok z majetku

zajišťující osoby (ručitele) v případě, že dlužník hlavního právního vztahu neplní své

povinnosti včas a řádně.

O ručení resp. zajištění spřízněných subjektem se nebude jednat v případech, kdy spřízněný

subjekt riziko ručitele nenese, ale pouze zlepšuje vymahatelnost věřitelovy pohledávky pouze

nepřímo (např. dobré jméno spřízněného subjektu; dohoda s bankou, že v případě překročení

rozpočtu dodá spřízněný subjekt dlužníkovi dostatečné peněžní prostředky na pokrytí

takového překročení ve formě vlastního kapitálu nebo dluhu; dohoda spřízněného subjektu s

bankou, že jakékoliv pohledávky vůči dlužníkovi budou podřízené pohledávkám banky z

titulu poskytnutého úvěru; dohoda společníka s bankou, že do splacení úvěru nepřevede podíl

v dlužníkovi třetí straně bez souhlasu banky; závazek společníka převést za určitých

podmínek podíl v dlužníkovi bance; složení cenných papírů v dlužníkovi do bankovní

úschovy; dohoda společníka či jiných spojených osob s bankou, že nebudou vstupovat do

obchodních vztahů s dlužníkem bez souhlasu banky; závazek společníka vůči bance, že do

splacení úvěru nebude požadovat výplatu dividend dlužníkem či jiných složek vlastního

kapitálu bez souhlasu banky; závazek spřízněných osob, že nebudou čerpat úvěr nebo půjčku

od dlužníka).

O zajišťování úvěru či půjčky se bude jednat vždy (a to i ve výše uvedených případech),

pokud by akcionáři nebo jiné spojené osobě v důsledku porušení dohody s bankou nebo

v případech stanovených ve smlouvě nebo předvídaných smlouvou vznikla právně vynutitelná

povinnost vstoupit na pozici dlužníka do závazkového vztahu z titulu financování

poskytnutého dlužníkovi (typicky úvěrová smlouva) bez ohledu, zda místo dlužníka

původního nebo jako solidární dlužník.

4) Úvěry a půjčky, které jsou podřízeny ostatním závazkům poplatníka

Úvěry a půjčky, které jsou podřízeny ostatním závazkům poplatníka ve smyslu § 25 odst. 1

písm. w) zákona o daních z příjmů, jsou takové úvěry a půjčky, které jsou vázány stejnou

nebo obdobnou podmínkou podřízenosti jako podřízené dluhopisy ve smyslu zákona č.

190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dluhopisech“).

Ustanovení § 34 zákona o dluhopisech definuje podřízené dluhopisy jako dluhopisy, kde

v případě

a) vstupu emitenta do likvidace,

b) prohlášení konkurzu na majetek emitenta,

c) povolení vyrovnání, nebo

d) je-li emitentem zahraniční osoba, též jiného obdobného opatření,

budou uspokojeny pohledávky s nimi spojené až po uspokojení všech ostatních pohledávek, s

výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti.

Obdobně podle ustanovení § 172 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění

pozdějších předpisů, se za podřízenou pohledávku považuje pohledávka, která má být podle

smlouvy uspokojena až po uspokojení jiné pohledávky, případně ostatních pohledávek

dlužníka.

Z uvedeného vyplývá, že rozhodnou skutečností pro určení „podřízenosti“ úvěrů a půjček

ostatním závazkům poplatníka je vždy smluvní ujednání o omezení uspokojitelnosti

pohledávky v případě úpadku (samotná skutečnost, že některé závazky dlužníka jsou

uspokojovány přednostně ze zákona, např. závazky za zaměstnanci, závazky zajištěné

zástavním právem apod., není pro dané účely relevantní). Je-li podřízenost výslovně sjednána,

správce daně bude předpokládat, že se o podřízený úvěr jedná.

5) Finanční výdaje (náklady) úvěry a půjčky, kde úrok je odvozován od výsledku

hospodaření (zisku) poplatníka

Za finanční výdaje (náklady), které plynou z úvěrů a půjček, kde úrok nebo výnos nebo

skutečnost, zda se finanční výdaje (náklady) stanou splatnými, jsou zcela nebo zčásti

odvozovány od výsledku hospodaření (zisku) poplatníka, se považují finanční výdaje

(náklady) z takových smluv o úvěrech a půjčkách, ze kterých věřitel nenese typické riziko

věřitele, ale riziko investora.

Mezi uvedené finanční výdaje (náklady) se tedy nezahrnují finanční výdaje (náklady) ze

smluv o úvěrech a půjčkách, kde:

- závislost výše finančních nákladů na zisku je inverzní, tj. čím vyšší zisk, tím nižší finanční

náklady (vyšší ziskovost dlužníka vyjadřuje nižší míru věřitelského rizika, a tedy nižší

úrokovou sazbu);

- úrok nebo výnos nebo skutečnost, zda se finanční výdaje (náklady) stanou splatnými, bude

funkcí jiného ekonomického ukazatele než výsledku hospodaření, např. výnosů, odpisů apod.

6) Referenční sazba

Jako referenční sazba bude pro úvěry a půjčky denominované v české měně použita sazba

PRIBOR (tuto sazbu zveřejňuje Česká národní banka např. na svých internetových stránkách

(http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/financni_trhy/penezni_trh/pribor/denni.jsp). Pro úvěry a

půjčky v cizí měně budou použity zahraniční ekvivalenty sazby PRIBOR (zpravidla 12-

měsíční LIBOR jako nejběžnější používaná referenční sazba v Evropě). Ministerstvo financí

doporučuje použít referenční sazbu uváděnou poskytovateli finančních informací, např.

Bloomberg, Reuters. Poplatník si může zvolit některý z důvěryhodných zdrojů za

předpokladu, že tento zdroj informací bude používat konzistentním způsobem.

B) K výpočtu:

Při výpočtu daňově neuznatelných finančních nákladů doporučuje Ministerstvo financí

následující postup:

Algoritmus pro výpočet neuznatelných finančních nákladů – pravidlo „2008“:

Výše neuznatelných finančních nákladů podle ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona o

daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb. se stanoví např.

takto:

1) Nejprve se vypočítají poměry :

2 x SVK 6 x SVK RS +4

--------- < 1 ---------- < 1 ------------- < 1

Y Z prům. ÚM

2) Pokud jsou poměry menší než 1, je nutné vypočítat koeficienty K1, K2, K3:

2 x SVK 6 x SVK RS + 4

K1 = 1- -------- K2 = 1 - --------- K3 = 1- --------

Y Z prům. ÚM

Neuznatelné úroky = v + t + (největší z K1, K2, K3 x u) + (větší z K2,K3 x s),

kde

SKV = stav vlastního kapitálu

Y = průměr denních stavů úvěrů a půjček ve zdaňovacím období od spojených osob

Z = průměr denních stavů všech úvěrů a půjček ve zdaňovacím období

RS = průměr z referenční hodnoty úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit pro

splatnost 12 měsíců relevantním pro měnu, v níž je vyjádřen úvěr nebo půjčka (PRIBOR,

LIBOR), k poslednímu dni každého měsíce zdaňovacího období nebo období, za něž se

podává daňové přiznání;

prům. ÚM = průměrná úroková míra

v = finanční náklady vylučované ze 100% podle § 25 odst. 1 písm. w) bod 2. a 3. z úvěrů a

půjček od spojených osob

t = finanční náklady vylučované ze 100% podle § 25 odst. 1 písm. w) bod 2. a 3. z úvěrů a

půjček od nespojených osob

u = ostatní finanční náklady z úvěrů a půjček od spojených osob (celkové finanční náklady

z úvěrů a půjček od spojených osob po odečtení finančních nákladů ve výši „v“)

s = ostatní finanční náklady z úvěrů a půjček od nespojených osob (celkové finanční náklady

z úvěrů a půjček od nespojených osob po odečtení finančních nákladů ve výši „t“)

Ředitel odboru 15:

# posted by Unknown : 11:56 AM  0 Comments

Informace ke změně zákona o dani z nemovitostí provedená zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů

# posted by Unknown : 12:35 AM  0 Comments

Změny v zákoně o DPH od 1. ledna 2008
26.11.2007, Zdroj: Ministerstvo financí
Představme si změny týkající se snížené sazby daně, určení platné sazby DPH, závazného posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně.

Od 1. 1. 2008 se mění snížená sazba daně z 5 % na 9 %, tato změna se dotýká § 37 odst. 1, § 37 odst. 2 , § 38 odst. 4 a § 47 odst. 1 písm. b) zákona o DPH.

V § 47 odst. 1 je doplněn text, který stanovuje, že u zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná v den vzniku povinnosti přiznat daň, tj. sazba platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo v případě přijetí platby před datem uskutečnění zdanitelného plnění ke dni přijetí platby.

Nový § 47a umožňuje od 1. 1. 2008, aby jakákoliv osoba požádala o závazné posouzení správné sazby DPH, závazné posouzení bude vydávat ministerstvo financí a bude zpoplatněno částkou 10 000 Kč.

# posted by Unknown : 12:14 AM  0 Comments

Přehled základních daňových změn platných od 1. 1. 2008

Daň z příjmu fyzických osob (FO)
Roční slevy na dani

Sazba daně FO
Platná sazba daně od 1. 1. 2008 Lineární sazba 15 %

Algoritmus stanovení základu daně, superhrubá mzda, daňová povinnost
Od 1. 1. 2008 má zaměstnavatel povinnost stanovovat zálohy na daň z příjmů následujícím způsobem:
Hrubá mzda zúčtovaný hrubý příjem za kalendářní měsíc včetně nepeněžních příjmů ponížený o příjmy, které nejsou předmětem nebo jsou osvobozeny od uplatňování daně z příjmu
+ Dle § 6 odstavce 13 je nutné přičíst sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem, tzn. 9 % zdravotní pojištění a 26 % sociální pojištění
= Superhrubá mzda – základ daně
x Sazba daně 15 %
- Slevy na dani
= Záloha na daň/daňová povinnost

Zrušení společného zdanění manželů § 13a
Od 1. 1. 2008 dochází ke zrušení společného zdanění manželů, které bude kompenzováno zvýšením slev na manžela/ku s příjmy do 38 040 Kč ročně ze 4 800 Kč na 24 840 Kč.

Zrušení § 14, zákona o daních z příjmu
Od 1. 1. 2008 dochází ke zrušení výpočtu daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období.

Zrušení § 7c, zákona o daních z příjmu
Od 1. 1. 2008 dochází ke zrušení minimálního základu daně.

Další změny a ustanovení platná od 1. 1. 2008
Plnění, která zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům, zůstávají zachována. Náklady na nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem ve formě příspěvku na kulturu, poskytnutí rekreace, dále možnost používat vzdělávací, rekreační a zdravotnická zařízení (kromě odborného rozvoje a rekvalifikace zaměstnanců), budou pro zaměstnavatele vždy daňově neuznatelným nákladem. Zaměstnavatel již nebude mít možnost volby, zda náklady na nepeněžní plnění uplatňovat jako daňově uznatelné nebo neuznatelné a zdaňovat je u zaměstnance.

Od 1. 1. 2008 se ruší současná úprava osvobození příspěvku zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance a penzijní připojištění se státním příspěvkem. Od 1. 1. 2008 platí nové ustanovení, kterým je osvobození příspěvku na soukromé životní pojištění a penzijní připojištění se státním příspěvkem v úhrnu maximálně do částky 24 000 Kč.

Od 1. 1. 2008 dochází k osvobození přechodného ubytování mimo ubytování na pracovní cestě pouze do částky 3 500 Kč/měsíčně, v původním znění limit stanoven nebyl.
Současný šestiměsíční test pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů platí i nadále pouze pro investiční cenné papíry a cenné papíry kolektivního investování. Znamená to tedy, že osvobození bude možné použít pouze na cenné papíry, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu. Toto osvobození může uplatnit osoba, jejíž přímý nebo nepřímý podíl na společnosti v období 24 měsíců před prodejem nepřevyšoval 5 %. Při prodeji cenných papírů, které budou pořízeny do konce roku 2007, se bude aplikovat současná právní úprava.

Od 1. 1. 2008 dochází ke zvýšení částky obratu pro vedení účetnictví z 15 milionů na 25 milionů Kč za kalendářní rok.

Daň z příjmu právnických osob (PO)
Sazba daně PO
2007 2008
24 % 21 %
Uplatnění sazby daně se váže na počátek zdaňovacího období oproti stávající úpravě, kdy se aplikovala sazba daně platná k poslednímu dni zdaňovacího období. Poplatníci mající za zdaňovací období fiskální rok mají povinnosti uplatnit sazbu 24 %.

# posted by Unknown : 12:12 AM  0 Comments

1. Součástí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který nabývá účinnosti 1. ledna 2008, je také změna zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DPH"). K tomuto datu dochází v § 47 odst. 1 zákona o DPH ke změně dosavadní snížené sazby daně ve výši 5 % na 9 %. V tomto odstavci se dále upřesňuje, že u zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná v den vzniku povinnosti přiznat daň. Povinnost přiznat daň na výstupu přitom podle § 21 odst. 1 zákona o DPH vzniká obecně plátci, který vede účetnictví, ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Plátci, které nevede účetnictví, vzniká povinnost přiznat daň na výstupu až ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
   
   
   Tato obecná pravidla se uplatní i u dodání vody a tepla jako zboží, u něhož se uplatňuje snížená sazba daně. Z plateb přijatých do 31. 12. 2007 dodavateli vody a tepla, kteří jako plátci daně vedou účetnictví, před uskutečněním zdanitelného plnění, tedy vzniká povinnost přiznat daň na výstupu ve snížené sazbě 5 % a z plateb přijatých od 1. 1. 2008 před uskutečněním zdanitelného plnění vzniká povinnost přiznat daň na výstupu ve snížené sazbě 9 %. V případě dodání vody a tepla se přitom považuje zdanitelné plnění za uskutečněné podle § 21 odst. 7 písm. b) zákona o DPH dnem odečtu z měřícího zařízení, popřípadě dnem zjištění skutečné spotřeby, pokud je stanoven příslušnými technickými a provozními předpisy dodavatele vody či tepla.
   
   
   Platby přijaté plátcem daně, dodavatelem tepla nebo vody, do 31.12.2007, z nichž byla přiznána daň odpovídající sazbě 5 % a platby přijaté plátcem daně, dodavatelem tepla nebo vody, po 1.1.2008, z nichž byla přiznána daň odpovídající sazbě 9 %, snižují základ daně podle § 37 odst. 3 zákona o DPH k datu uskutečnění zdanitelného plnění.
   
   
2. Ministerstvo financí doporučuje plátcům daně, kteří dodávají vodu a teplo, aby provedli mimořádný odečet k 31. 12. 2007, případně aby provedli propočet spotřeby vody a tepla k datu 31. 12. 2007, bude-li odečet proveden až po tomto datu, a při uplatnění daně na výstupu za období do 31. 12. 2007 použili sníženou sazbu ve výši 5 %. Za dodávky vody a tepla po 1. 1. 2008 bude ve vazbě na to použita snížená sazba platná po tomto datu ve výši 9%.
   
   
   Platby přijaté plátcem daně do 31.12.2007, z nichž byla přiznána daň odpovídající sazbě 5 %, snižují základ daně za spotřebu tepla a vody za období příslušející do roku 2007 a platby přijaté plátcem daně po 1.1.2008, z nichž byla přiznána daň odpovídající sazbě 9 %, snižují základ daně za spotřebu tepla a vody za období příslušející do roku 2008.
   
   
   Na daňovém dokladu vystaveném ve vazbě na odečet vody či tepla bude dodavatelem rozdělen celkový základ daně na dílčí základ daně, z něhož bude přiznávána daň se sazbou 5% a na dílčí základ daně, z něhož bude přiznávána daň se sazbou 9 %. Na základě tohoto daňového dokladu bude za splnění ostatních zákonných podmínek vznikat odběrateli vody či tepla, který je plátcem daně, nárok na odpočet daně, a to v příslušném zdaňovacím období po 1. 1. 2008, kdy dodavateli vody či tepla vznikla povinnost přiznat daň na výstupu.
   
   
3. Sazba DPH při přeúčtování spotřeby tepla a vody s datem uskutečnění zdanitelného plnění po 1.1.2008
   Při přeúčtování spotřeby tepla nebo vody podle § 13 odst. 4) písm. h) zákona o DPH s datem uskutečnění zdanitelného plnění podle § 21 odst. 7 písm. j) zákona o DPH, které bude dnem 1.1.2008 a později, je plátce povinen přiznat daň ve výši odpovídající sazbě DPH platné k datu uskutečnění zdanitelného plnění, tj. 9 %, a to bez ohledu na to, jaká výše snížené sazby DPH byla uplatněna při dodání tepla nebo vody dodavatelem.
   

# posted by Unknown : 11:49 PM  0 Comments

Regulační poplatky zavádí zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Podle § 16a novely zákona o veřejném zdravotním pojištění má zdravotnické zařízení povinnost regulační poplatek vybrat (pokud nejde o výjimku stanovenou podle odst. 2 a 3 tohoto paragrafu).

Podle § 16a odst. 4 novely zákona o veřejném zdravotním pojištění je regulační poplatek příjmem zdravotnického zařízení, které regulační poplatek vybralo. Regulační poplatek je tedy součástí úplaty za zdravotnickou službu nebo zboží.

1. U zdravotnických služeb a zboží, která jsou osvobozena od daně podle § 58 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o DPH"), bude celá úplata osvobozena od daně včetně regulačního poplatku.
   
   
2. U zdravotnických služeb a u dodání zboží, která nejsou od daně osvobozena podle § 58 zákona o DPH, uplatňuje plátce daň ve výši odpovídající platné sazbě daně.

   Podle § 36 odst. 1 zákona o DPH v platném znění, je součástí základu daně vše, co plátce daně obdržel nebo má obdržet jako úplatu za uskutečněné plnění, vyjma daně za zdanitelné plnění. Regulační poplatek hrazený pacientem je stanoven jako konečná částka a proto je obecně u zdanitelných plnění uskutečňovaných plátcem považován za částku včetně daně. Výpočet daně se provede podle § 37 odst. 2 zákona o DPH.

3. Příklady výpočtu:

• při výdeji léčivého přípravku nebo potravin pro zvláštní lékařské účely podléhající snížené sazbě daně a které jsou plně nebo částečně hrazeny zdravotní pojišťovnou bude postup následující:

# posted by Unknown : 11:47 PM  0 Comments

Co se změní v nemocenském od 1. ledna 2008?
3.12.2007, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Účinnost nového zákona o nemocenském pojištění se znovu odkládá. K jakým dalším změnách dochází?

• Odložení účinnosti nového zákona o nemocenském pojištění

Účinnost nového zákona o nemocenském pojištění (č. 187/2006 Sb.) se odkládá o jeden rok na 1. 1. 2009.

V praxi to mimo jiné znamená, že se nyní na 1. 1. 2009 odkládá zavedení plánované náhrady mzdy, kterou by měl první dva týdny pracovní neschopnosti poskytovat zaměstnavatel. Rovněž sazby pojistného na nemocenské pojištění odváděného zaměstnavatelem zůstávají pro příští rok stejné jako v letošním roce.

• Okruh pojištěných osob

Do okruhu povinně nemocensky pojištěných osob byli nově zahrnuti členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

• Vznik pojištění

Za den vstupu do zaměstnání se u zaměstnanců v pracovním poměru považuje též den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí.

Příklad
Zaměstnankyni podle pracovní smlouvy vznikl pracovní poměr 1. ledna 2008. Za tento den jí náleží náhrada mzdy, protože jde o státem uznaný svátek. Ve středu 2. ledna 2008 nepracuje, protože čerpá pracovní volno s náhradou mzdy kvůli pohřbu otce. Do zaměstnání vstoupí ve čtvrtek 3. ledna 2008. Účast na nemocenském pojištění však vznikne už 1. ledna 2008.

• Ochranná lhůta

Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání, jestliže však byl zaměstnanec naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán. Při skončení zaměstnání v době těhotenství zůstává zachována 6 měsíční ochranná lhůta.

Ruší se ustanovení, které umožňovalo poživatelům rodičovského příspěvku, který vykonával zaměstnání v rozsahu stanoveném v zákoně o státní sociální podpoře, požádat při zjišťování rozhodného období pro výpočet nové peněžité pomoci v mateřství o vyloučení této doby (nahrazeno jinou právní úpravou - viz peněžitá pomoc v mateřství).

• Nemocenské

Tato dávka náleží až od 4. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény), poskytuje se stejně jako dosud za kalendářní dny.

Výše nemocenského za kalendářní den činí 60% denního vyměřovacího základu od 4. do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti, 66% denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne pracovní neschopnosti do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti a 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti.

Částka denního vyměřovacího základu zjištěná z rozhodného období se redukuje tak, že do částky 550 Kč se počítá 90%, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60% a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží.

Poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské vyplácí od 4. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 4. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 81 kalendářních dnů při jedné dočasné pracovní neschopnosti; při více pracovních neschopnostech ne déle než 81 kalendářních dnů v kalendářním roce.

Poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské vyplácí nejdéle do dne, jímž končí pojištěná činnost.

Nemocenské lze dočasně snížit nebo odejmout nejdříve ode dne porušení povinností stanovených zaměstnanci zákonem, a to i za dobu, za kterou bylo nemocenské již vyplaceno. Tyto částky jsou pak považovány za přeplatek na dávce a zaměstnanec je povinen je vrátit.

Za přeplatek se též považuje nemocenské vyplacené poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu za dobu delší než 81 kalendářních dní, v důsledku zpětného přiznání tohoto důchodu.

• Podpora při ošetřování člena rodiny

Podpora při ošetřování člena rodiny se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.

Doplňuje se, že jinak osamělým zaměstnancem není zaměstnanec, který žije s registrovaným partnerem.

Tato dávka z ochranné lhůty nenáleží.

Výše podpory při ošetřování člena rodiny od prvního kalendářního dne činí 60 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se stanoví stejným způsobem jako u nemocenského.

• Peněžitá pomoc v mateřství (dále jen „PPM")

PPM se poskytuje z důvodu porodu dítěte po dobu 28 týdnů i u pojištěnky, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená či z jiných vážných důvodů osamělá. U pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí, zůstává současná podpůrčí doba 37 týdnů, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí.

U poskytování peněžité pomoci osamělému zaměstnanci je podpůrčí doba, pokud převzal jedno dítě, 22 týdnů. Převzal-li 2 nebo více dětí a stará se alespoň o 2 z těchto dětí, zůstává současná podpůrčí doba 31 týdnů.

Výše PPM se nemění a činí od prvního kalendářního dne 69 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Způsob úpravy částky denního vyměřovacího základu se rovněž nemění (denní vyměřovací základ se upraví tak, že částka do 550 Kč se počítá v plné výši, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží).

Pokud u zaměstnankyně za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje se za denní vyměřovací základ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich redukcí [před úpravou podle § 18 odst. 7 písm. b) zákona o nemocenském pojištění].

PPM nenáleží z důvodu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.

• Přechodná ustanovení

Vznikl-li nárok na dávku nemocenského pojištění v roce 2007 a trvá i po 31. prosinci 2007, poskytuje se dávka nadále za podmínek, ve výši a po dobu podle předpisů účinných před 1. lednem 2008. To znamená, že se výše dávek nepřepočítává, zachovává se původní podpůrčí doba.

Příklad
Vznikla-li pracovní neschopnost 30. prosince 2007 a trvá do 31. ledna 2008, nemocenské náleží i první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti a dále po celou dobu trvání pracovní neschopnosti ve výši podle předpisů účinných v roce 2007.

Příklad
Nastoupila-li žena na mateřskou dovolenou v roce 2007 (například 1. prosince), má nárok na peněžitou pomoc v mateřství 37 týdnů, bude-li po uplynutí 28. týdne splňovat podmínku osamělosti. Jestliže nastoupí na mateřskou dovolenou v roce 2008, dostane PPM 28 týdnů.

Ochranná lhůta, která začala běžet před 1. lednem 2008, trvá nejdéle 42 kalendářních dnů. Začala-li běžet 1. lednem 2008 nebo později, jedná se nejvíc o 7 kalendářních dnů. U žen, které v době skončení zaměstnání byly těhotné, nadále činí ochranná lhůta 6 měsíců.

Příklad
Skončilo-li zaměstnání, které trvalo rok, 29. prosince 2007, ochranná lhůta je 42 kalendářních dnů. Pokud zaměstnání skončí 31. prosince 2007, ochranná lhůta je kalendářních 7 dnů, protože začala běžet v roce 2008.

# posted by Unknown : 6:04 AM  0 Comments

Daňový kalendář ve formátu ICalendar

Vytvořil jsem sdílený kalendář, který obsahje daňové povinnosti na následujících šest měsíců. Další půl rok přidám v následujících dnech.
Kalendář je volně k použití - přidejte si ho do MS Outlooku či Google Calendáře.

# posted by Unknown : 12:30 AM  0 Comments

Vyhláška č. 281/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění vyhlášky č. 55/2003 Sb.
27.11.2007
Dne 1. ledna 2008 nabývá účinnosti vyhláška č. 281/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě.

Dne 1. ledna 2008 nabývá účinnosti vyhláška č. 281/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě.

Základními důvody pro vypracování novely vyhlášky byly podstatné změny zákona o silniční dopravě v oblasti taxislužby (provedené především zákonem č. 229/2005 Sb.), zavedení systému digitálních tachografů v silniční dopravě, včetně souvisejících změn povinností dopravců při vedení záznamových zařízení, a nová úprava pravidel dob řízení, bezpečnostních přestávek a dob odpočinku v přímo použitelném předpisu Evropských společenství, tj. nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006.

V oblasti taxislužby se jedná především o:

• nový systém přidělování evidenčních čísel vozidlům taxislužby,

• nová pravidla pro pořádání zkoušek odborné způsobilosti,

• změnu způsobu označení vozidel taxislužby a

• vydávání průkazů o způsobilosti řidiče taxislužby podle nového vzoru.

Zdroj: http://www.mdcr.cz/cs/

# posted by Unknown : 6:39 AM  0 Comments

S T A N O V I S K O

k aktuální pozici Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k zamýšlené změně definice „malých a středních podniků“

Praha, 4. prosince 2007: Unie malých a středních podniků ČR považuje aktuální pozici MPO, prezentovanou veřejně v tomto týdnu k definici malých a středních podniků (MSP), za nelogickou a s negativním dopadem na české malé a střední podniky.

Francouzský návrh na zvýšení hranice pro klasifikaci podniku jako MSP je jednoznačně účelový s cílem zvýšit státní podpory větším podnikům. Francouzská vláda trvale významně zasahuje do tržního prostředí a upřednostňuje tvorbu hospodářských kolosů s přímou či tichou podporou ze státních prostředků. Ve výsledku návrh poškodí malé a střední podniky, neboť podniky nově spadající do skupiny MSP budou odčerpávat prostředky určené pro skutečné malé podnikatele.

Jak jsme uvedli v předchozí tiskové zprávě, už současná arbitrární definice je velmi široká – zahrnuje 99 procent evropských podniků¹, její jakékoliv navyšování proto považujeme za absurdní.

Navíc je rozšíření definice v přímém rozporu se současnou politikou Evropské unie. Ta deklarovala maximální podporu podnikatelského prostředí pro malé firmy a živnostníky, které nejvíce trpí obrovskou byrokracií a nerovnoměrným pobídkám států ve prospěch největších firem. Místo odbourávání byrokracie a snižování administrativní zátěže tak, aby podnikat mohl úplně každý, se vytváří formát pro nové státní podpory velkým a silným podnikům. Zvýšení hranice se tedy obrací přímo proti nejmenším podnikatelům.

Pokud Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR opravdu usiluje o rozvoj podnikatelského ducha a podnikatelské základny zdravého hospodářství, mělo by naopak zvažovat podporu zúžení definice MSP a nasměrování podpory pouze k nejmenším podnikatelům jako garanty rychlého ekonomického růstu a inovativnosti.

„Unie malých a středních podniků vnímá aktuální pozici MPO jako příspěvek k otevřené diskusi, ale její přijetí za oficiální stanovisko MPO by považovala za nepřijatelný ústupek nátlakové francouzské politice a tlaku velkých společností,“ říká předseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich.

*****************************************************************************************

Unie malých a středních podniků ČR reprezentuje a hájí zájmy malých a středních podniků a společně s českými podnikatelskými sdruženími vytváří tlak na zlepšení podnikatelských podmínek u českých i evropských veřejných činitelů. Našim hlavním cílem je reforma právního rámce pro malé a střední podnikatele v ČR a na území celé Evropské unie. Tyto cíle dosahujeme úzkou komunikací s lidmi s rozhodovacími pravomocemi, prezentací potřeb malých a středních podniků a předkládáním komplexních návrhů vedoucích k lepšímu podnikatelskému prostředí v ČR a EU.

# posted by Unknown : 6:17 AM  0 Comments

Co se změní v pojistném na SZ od 1. 1. 2008
3.12.2007, Zdroj: ČSSZ


1. vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení

• zúčtovaným příjmem je plnění v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formě výhody, které je poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci, nebo předáno v jeho prospěch či připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Tj. jde o další sblížení vyměřovacího základu pro pojistné s okruhem příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob.

• do vyměřovacího základu se nově nezahrnuje odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních předpisů (zákony 128/2000 Sb., o obcích, 129/2000 Sb., o krajích, 131/2000 Sb., o hl.m. Praze)

• mění se ustanovení § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 589/1992 Sb., a to tak, že se podle něj nově nebude zahrnovat do vyměřovacího základu pro pojistné jen plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního a plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Tzn., že ostatní plnění poskytnutá po skončení zaměstnání k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh se budou zahrnovat do vyměřovacího základu pro pojistné, pokud nebudou osvobozena od daně z příjmu.

• vyměřovacím základem u pracovníků v pracovním vztahu podle cizích právních předpisů je úhrn zúčtovaných příjmů v souvislosti s pracovním vztahem, který zakládá účast na nemocenském pojištění, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem, nebo škodu vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem a příjmů uvedených v § 5 odstavci 2 písm. e) a f) zákona č. 589/1992 Sb. (tj. jednorázová sociální výpomoc a plnění poskytnuté poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání).

2. maximální vyměřovací základ

• maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy (tj. 1 034 880 Kč v roce 2008).

• rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok.

• maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.

• přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele. Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se pak nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné. Tzn., že z částky přesahující maximální vyměřovací základ pak zaměstnavatel neodvádí ani pojistné za zaměstnance (8 % z vyměřovacího základu), ani za sebe (26 % z vyměřovacího základu).

• přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném; tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném. O vrácení přeplatku na pojistném v tomto případě žádá zaměstnanec písemnou žádostí doloženou potvrzeními svých zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné. Dotčeným zaměstnavatelům se však částka pojistného, které odváděli za sebe (26 % z vyměřovacího základu), nevrací.

• maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy (tj. 1 034 880 Kč v roce 2008). Maximální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné v roce 2008 činí částku ve výši 4 násobku průměrné mzdy (tj. 86 240 Kč).

• byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance; přitom se nejdříve sníží vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pouze pojistného na důchodové pojištění. Vyměřovací základy zaměstnance dokládá osoba samostatně výdělečně činná potvrzením zaměstnavatele.

• zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné okresní správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu.

• ustanovení zákona č. 589/1992 Sb. o vyměřovacím základu osoby samostatně výdělečně činné nejvýše v částce 486 000 Kč a o snižování této částky o částku 40 500 Kč se použije naposledy pro stanovení pojistného za rok 2007.

• maximální vyměřovací základ popsaný výše se použije poprvé pro rozhodné období, které počíná 1. lednem 2008.

3. důvody pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti

• novým kvalifikovaným důvodem pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti je péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). K uvedenému důvodu se bude přihlížet již pro zúčtování pojistného na důchodové pojištění za rok 2007, tedy při podání Přehledu za rok 2007, pokud OSVČ tuto skutečnost oznámí a doloží příslušné OSSZ nejpozději v den podání tohoto Přehledu a pro placení záloh na pojistné od roku 2008.

# posted by Unknown : 6:14 AM  0 Comments