7.16.2007
Nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů
30.5.2007
S účinností od 12.7. 2007 dochází k významným změnám v náležitostech oznámení při přepravě odpadů určených k využití. Nařízení zavádí nové formuláře, které bude potřeba po tomto datu používat.
S účinností od 12. července 2007 se přeshraniční přeprava odpadů začíná řídit novým přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství a zrušuje se dosavadní nařízení (EHS) č. 259/93.
Tímto novým právním předpisem je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (dále jen „nařízení č. 1013/2006").
Za tímto účelem byla připravena adaptace nařízení č. 1013/2006 zákonem o odpadech, jehož novela byla v dubnu 2007 předložena vládě.
Z hlediska pravidel pro přepravu odpadů do ČR, z ČR a přes ČR jsou zásadní zejména následující změny:
Odpady určené k využití jsou rozděleny do dvou seznamů, tzv. „zeleného" a „žlutého". „Zelený" seznam tvoří příloha III nařízení č. 1013/2006, která obsahuje odpady uvedené v příloze IX Basilejské úmluvy (odpady označené kódem B a čtyřciferným číslem) a další „zbytkové" odpady zeleného seznamu (označené kódem začínajícím písmenem G). „Žlutý" seznam tvoří příloha IV nařízení č. 1013/2006, která obsahuje odpady uvedené v přílohách II a VIII Basilejské úmluvy (odpady označené kódem A a čtyřciferným číslem) a další „zbytkové" odpady žlutého a červeného seznamu (označené kódem začínajícím písmenem A nebo R). Odpady určené k využití bude po 12. 7. 2007 pro účely přeshraniční přepravy nutno označovat kódy podle přílohy III nebo IV nařízení č. 1013/2006.
K přepravě odpadů určených k využití uvedených v „zeleném" seznamu v rámci EU nadále obecně není třeba písemného souhlasu. Toto pravidlo má však mnoho výjimek: Podle přechodných ustanovení uvedených v čl. 63 nařízení č. 1013/2006 je písemný souhlas třeba k přepravě těchto odpadů do Polska, Slovenska, Lotyšska, Bulharska a Rumunska. Vývoz odpadů zeleného seznamu do třetích zemí podléhá přísným omezením; v současné době EK připravuje seznam zemí a kontrolních režimů, které je nutné aplikovat při přepravě odpadů zeleného seznamu do jednotlivých třetích zemí (není-li tato přeprava zakázána).
Nově je v příloze VII nařízení č. 1013/2006 závazně stanovena forma a obsah dokladu, který musí doprovázet zásilky zeleného seznamu, k nimž není třeba souhlasu. Tento doklad musí podepsat osoba, která přepravu zařizuje, a po ukončení přepravy příjemce odpadu. Podle čl. 18 nařízení č. 1013/2006 musí být uzavřena smlouva o využití příslušných odpadů „zeleného" seznamu a o zajištění jejich zpětného převzetí pro případ, že přepravu odpadů nebo jejich využití nelze dokončit podle plánu. Smlouva musí být účinná nejpozději ode dne zahájení přepravy a na vyžádání musí být poskytnuta dotčeným příslušným úřadům.
K přepravě odpadů určených k využití uvedených ve „žlutém" seznamu je vždy třeba písemného souhlasu příslušných úřadů ve všech zemích, které jsou přepravou odpadů dotčeny (tzv. „tichý souhlas" může udělit pouze země tranzitu).
Vývoz odpadů, považovaných za nebezpečné, do třetích zemí je zakázán (podrobnosti stanoveny v čl. 36 ve spojení s přílohou V nařízení č. 1013/2006).
Z procedurálního hlediska dochází k významné změně v náležitostech oznámení: nařízení č. 1013/2006 stanoví nový Formulář oznámení a Průvodní doklad. Přílohy IA a IB však budou do doby účinnosti tohoto nového nařízení ještě novelizovány (harmonizovány s formuláři Basilejské úmluvy a OECD). Ministerstvo životního prostředí nyní očekává, až EK uveřejní konečnou verzi Formuláře oznámení a Průvodního dokladu, aby mohlo zajistit jejich vydání distribuční společností SEVT, a.s.
Příloha II nařízení č. 1013/2006 stanoví v části 1 a 2 náležitosti, které mají být v oznámení vždy obsaženy. Část 3 přílohy II obsahuje výčet doplňkových informací a dokumentace, které mohou dotčené příslušné orgány (tedy i Ministerstvo životního prostředí) požadovat navíc. Nařízení č. 1013/2006 přináší i další změny týkající se podávání oznámení a vydávání souhlasů, základní postup však zůstává zachován: český oznamovatel podává oznámení Ministerstvu životního prostředí, v příslušném počtu kopií a v jazycích přijatelných pro všechny dotčené státy. Ministerstvo životního prostředí oznámení postoupí příslušným orgánům ostatních dotčených států.
K podávání oznámení po datu 12. 7. 2007 je třeba použít formulářů (zakoupených s předtištěným číslem), které budou vydány podle nařízení č. 1013/2006. Oznámení podaná před tímto datem budou ve smyslu čl. 62 nařízení č. 1013/2006 vyřizována jako oznámení podaná podle nařízení (EHS) č. 259/93 jen tehdy, pokud příslušný úřad pro příjem potvrdí do data 11. 7. 2007 přijetí oznámení. V opačném případě bude třeba podat nové oznámení podle nařízení 1013/2006.
Každá přeprava povolená podle nařízení (EHS) č. 259/93 musí být dokončena nejpozději do 11. 7. 2008.
Přeprava odpadů k odstranění do ČR je nadále zakázána, z ČR do jiných členských zemí je možné přepravu odpadů k odstranění povolit jen v případě, že v ČR není k dispozici vhodné zařízení. Přeprava odpadů k odstranění do třetích zemí je zakázána.
Zdroj: MŽP
Veřejnost má možnost podílet se na revizi směrnice IPPC
15.6.2007
Koncem roku 2007 by měly vrcholit aktivity Evropské komise na formulaci změn směrnice 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), která je do našeho právního systému transponována zákonem č. 76/2002 Sb. (zákon o integrované prevenci).
Nová podoba směrnice by měla reagovat na zkušenosti získané během prvního povolovacího cyklu (v ČR od roku 2003 do roku 2007). Směrnice by se měla stát hlavním nástrojem pro regulaci průmyslových a zemědělských činností v EU.
Evropská komise zveřejnila na svých stránkách dotazník k problémům řešeným v rámci revizního procesu. Laická a zejména odborná veřejnost tak může sdělit svá stanoviska přímo příslušným expertům pracujícím na evropské legislativě. Pro každého tak vznikla možnost spolupodílet se na tvorbě budoucí podoby klíčové směrnice v oblasti průmyslových emisí. Dotazník bude přístupný do 18 června 2007.
Odborné studie k revizi směrnice jsou ke stažení zde:
http://ec.europa.eu/environment/ippc/ippc_review_process.htm
Internetový dotazník je dostupný na adrese:
http://ec.europa.eu/yourvoice/ipm/forms/dispatch?form=ippc
Zdroj: MŽP
7.12.2007
Prominutí daně
7.6.2007, Zdroj: Česká daňová správa
Ministerstvo financí může zcela nebo částečně prominout daň z důvodů nesrovnalostí vyplývajících uplatňování daňových zákonů.
Dle ustanovení § 55a zákona o správě daní a poplatků může Ministerstvo financí zcela nebo částečně prominout z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů daň nebo příslušenství daně. Toto ustanovení slouží k odstraňování případně existujících nesrovnalostí, které vyplynuly z uplatňování daňových zákonů a v tomto důsledku se daňový subjektu nalézá v situaci, kterou zákonodárce nezamýšlel a současně zpravidla nelze použít jiný opravný prostředek. Příslušenství daně lze rovněž prominout z důvodu odstranění tvrdosti. Prominutí daně resp. příslušenství daně je zcela mimořádným opravným prostředkem, tudíž při jeho uplatnění nedochází k odstranění vad rozhodnutí či postupu správce daně, ale k úplnému či částečnému prominutí platební povinnosti daňového dlužníka. Příslušenstvím daně se rozumí penále, zvýšení daně, náklady daňového řízení, úroky a pokuty uložené podle zákona o správě daní a poplatků nebo jiného daňového zákona (§ 58 zákona o správě daní a poplatků).Vyhláškou Ministerstva financí č. 299/1993 Sb., ve znění vyhlášky č. 209/2003 Sb., jsou zmocněny finanční úřady k promíjení příslušenství daně do 600 tis. Kč u jednoho daňového dlužníka a jedné daně.
Žádost o prominutí daně nebo příslušenství daně se podává u místně příslušného finančního úřadu. Žádost lze poslat poštou či elektronicky prostřednictvím aplikace EPO, anebo lze podání učinit ústně do protokolu přímo u místně příslušného správce daně. Žádost musí obsahovat zejména obecné náležitosti podání v daňovém řízení (§ 21 odst. 6 zákona o správě daní a poplatků), tzn. z podání musí být patrno, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje. Podaná žádost o prominutí příslušenství daně musí být podle položky 1 písmeno c) sazebníku správních poplatků ve smyslu zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů zpoplatněna a správní orgán je povinen vybrat správní poplatek ve výši 1 000,- Kč za každou daň a každý daňový subjekt. Je-li žádáno prominutí příslušenství ve výši méně než 3 000,- Kč, žádost poplatku nepodléhá. Poplatku rovněž nepodléhá žádost o prominutí daně. K žádosti je dále třeba přiložit všechny doklady a důkazní prostředky, které podporují tvrzení a důvody v žádosti uváděné, přičemž není třeba prokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé správci daně z jeho činnosti. O žádosti buď může rozhodnout přímo finanční úřad (viz. Vyhláška č. 299/1993 Sb.) nebo ji tento úřad postoupí prostřednictvím finančního ředitelství na Ministerstvo financí, které o žádosti rozhodne.
Vzhledem k tomu, že pojem "tvrdosti" je chápán i jednotlivými daňovými subjekty zcela individuálně, nelze uvést žádný taxativní výčet důvodů, které by byly správcem daně uznány za relevantní. Nicméně mezi nejčastější důvody, které mohou být uváděny daňovými subjekty v jejich žádostech, a které mohou být příslušným správcem daně posouzeny jako oprávněné důvody k prominutí či částečnému prominutí příslušenství daně z důvodu tvrdosti, můžeme uvést například tyto:
příslušenství daně vzniklo daňovému subjektu v důsledku hodnověrně prokázaného postižení živelní pohromou nebo jinou mimořádnou událostí, která zcela znemožnila řádné plnění jeho daňových povinností;
příslušenství daně vzniklo v souvislosti s vypořádáním daňových povinností zůstavitele dědici, za období ode dne úmrtí zůstavitele do nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud potvrdil nabytí dědictví;
příslušenství daně vzniklo z hodnověrně prokázaného pouhého administrativního pochybení při rozdělení základu daně z příjmu fyzických osob na spolupracující osoby a daň byla oběma fyzickými osobami zaplacena ve lhůtě splatnosti;
příslušenství daně vzniklo v důsledku prokázaného omylu při zaslání původní platby daně na chybný variabilní symbol nebo na chybný účet správce daně, přičemž se současně se nejedná o nejasnou platbu;
příslušenství daně vzniklo při vyměření daně z převodu nemovitostí, v důsledku daňovým subjektem použitého chybného znaleckého posudku, za předpokladu včasné úhrady daňové povinnosti;
příslušenství daně vzniklo za pozdní platby záloh, přičemž následná celková daňová povinnost nevznikne nebo je nižší než úhrn zaplacených záloh;
příslušenství daně vzniklo v přímé souvislosti s hodnověrně prokázaným nepříznivým zdravotním stavem daňového subjektu, který způsobil naprostou nemožnost včasného splnění jeho daňové povinnosti a současně mu ani neumožnil zmocnit zástupce k provedení úkonů;
příslušenství daně vznikne v důsledku pouze minimálního prodlení s úhradou daňové povinnosti, či splátkované nebo posečkané platební povinnosti dle rozhodnutí o povolení splátek či dle rozhodnutí o posečkání (viz § 60 zákona o správě daní a poplatků), za současného splnění předpokladu prokázání objektivní nemožnosti včasné úhrady nevyvolané daňovým subjektem;
příslušenství daně výrazně převyšuje doměřenou daň;
příslušenství daně vznikne se změnou daňové povinnosti v důsledku uplatnění odpočtu u dokladů z důvodů chybného vystavování daňových dokladů od neplátců daně z přidané hodnoty.
Výše uvedené nejčastější důvody, které mohou být uváděny daňovými subjekty v jejich žádostech, však nelze považovat za důvody, při jejichž existenci správce daně automaticky příslušenství daně promine. Na prominutí není právní nárok. Jde o rozhodnutí na základě správního uvážení. Správce daně při svém rozhodování o prominutí příslušenství postupuje individuálně, přičemž vychází z poznatků o daňovém subjektu a důvodů vzniku daňového nedoplatku.
Proti rozhodnutí o žádosti o prominutí daně a příslušenství daně se opravné prostředky nepřipouštějí. Byla-li žádost o prominutí příslušenství daně zamítnuta, má daňový subjekt možnost podat po šedesáti dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí novou žádost (§ 55a odst. 3 zákona o správě daní a poplatků). V nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů jsou nové žádosti bez posouzení odloženy. O odložení musí být žadatel vyrozuměn.
Nebude-li Vám daň prominuta, můžete se inspirovat zde.
Vybrané nálezy z kontrol finančních úřadů
8.6.2007, Zdroj: Česká daňová správa
Chcete se poučit z chyb druhých? Začtěte se do vybraných nálezů z kontrol finančních úřadů.
Registrace plátců DPH
Vyměřovací oddělení správce daně se zaměřilo při své vyhledávací činnosti na oblast dodržování platných předpisů pro registraci plátců DPH.
Pro tuto činnost využilo existujících sestav automatizovaného daňového informačního systému. Porovnáním údajů z úplného výpisu plátců DPH od 1. ledna 2006 s výpisem poplatníků DPFO, jejichž příjem v roce 2005 přesáhl částku 1 mil. Kč, byli vytipováni plátci, kteří buď nebyli vůbec registrováni, anebo jejich registrace měla být provedena k dřívějšímu datu.
U těchto plátců byly zkontrolovány i údaje uvedené na přihlášce k registraci k DPH a po tomto prověření byli předvoláni k sepsání protokolu o ústním jednání. Následně bylo v průběhu roku 2006 vystaveno šestnáct rozhodnutí o uložení náhrady podle § 98 ZDPH v celkové výši několika set tisíc korun.
Hotovostní vklady do podnikání
Hlavním předmětem podnikatelské činnosti daňového subjektu v kontrolovaných zdaňovacích obdobích let 2002 a 2003 byla koupě zboží za účelem dalšího prodeje. Z předložené účetní evidence vyplynulo, že k pokrytí ztrát dosažených podnikatelskou činností v jednotlivých letech používal daňový subjekt finanční prostředky, které byly do účetní evidence příslušných zdaňovacích období účtovány jako „osobní prostředky" a o těchto přijatých peněžních prostředcích bylo účtováno jako o příjmech, které neovlivňují základ daně. Vzhledem k tomu, že tyto finanční prostředky objektivně nemohly pocházet z příjmů, které byly podrobeny dani z příjmů za celou dobu provozování podnikatelské činnosti, vznikly správci daně pochybnosti o správnosti údajů uvedených v předložené účetní evidenci.
Proto byla daňovému subjektu zaslána výzva podle § 16 odst. 2 písm. c) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Daňový subjekt byl vyzván mimo jiné i k předložení důkazních prostředků, které by prokazovaly, z jakých finančních zdrojů byly čerpány peněžní prostředky vložené do podnikání v kontrolovaných zdaňovacích obdobích, zda se jedná o prostředky již dříve zdaněné, eventuálně o příjmy, které byly od daně osvobozené, nebo o příjmy, které nebyly předmětem daně, popřípadě další věrohodné důkazy k doložení účetních zápisů o osobních vkladech podnikatele, které jsou předmětem účetnictví a o kterých bylo v účetní evidenci účtováno jako o příjmech bez vlivu na základ daně.
Daňový subjekt do protokolu o ústním jednání sdělil, že hotovostní vklady do podnikání pocházejí z půjčky od jeho rodiny a příbuzných. K tomu nepřiložil žádné důkazní prostředky. Daňový subjekt tedy věrohodně neprokázal ve smyslu ustanovení § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, že se v případě peněžních prostředků vložených do podnikání jednalo o prostředky již dříve zdaněné, eventuálně o příjmy, které byly od daně osvobozené, nebo o příjmy, které nebyly předmětem daně tak, jak v průběhu daňové kontroly správce daně požadoval.
Vložené peněžní prostředky použité pro podnikatelskou činnost v jednotlivých zdaňovacích obdobích snížené o částky, které byly v jednotlivých zdaňovacích obdobích vráceny, zhodnotil správce daně jako příjmy ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) ZDP tedy jako příjmy podléhající dani. Provedenou daňovou kontrolou se příjmy vykázané daňovým subjektem za zdaňovací období let 2002 a 2003 zvyšují o několik milionů korun.
Přihlášení pohledávky do konkurzního řízení
U právnické osoby byla provedena kontrola daně z příjmů za období r. 2002. Namátkovou kontrolou předložených dokladů byly zjištěny následující skutečnosti: Daňový subjekt zahrnul do nákladů ovlivňujících základ daně opravnou položku vytvořenou podle § 8 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, k pohledávkám za společností v likvidaci a zaúčtoval ji na účet 558001 - Tvorba zákonných opravných položek.
Pracovníky správce daně bylo zjištěno, že na společnost v likvidaci byl krajským soudem v březnu 2002 prohlášen konkurz a zároveň byli vyzváni věřitelé k přihlášení pohledávek do 30 dnů od tohoto data. Daňový subjekt předložil přihlášku pohledávky do konkurzního řízení až s datem červen 2002, avšak bez potvrzení přijetí této pohledávky soudem. Dalším šetřením bylo prokázáno, že pohledávka byla soudem uznána až při přezkumném jednání v říjnu 2002.
Skutečnost, že předmětná pohledávka byla přihlášena do konkurzního řízení a následně akceptována správcem konkurzní podstaty, není v tomto případě dostačující. Náklady ovlivňující základ daně byly sníženy.
7.04.2007
INFORMACE PRO PODNIKATELE
Nově vyhlášené produkty ČMZRB na podporu podnikání
Dnem 2. 7. 2007 zahájila Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) příjem žádostí o úvěry START a PROGRES a o bankovní produkt ZÁRUKA.
O těchto programech jsem se již zmínil v předchozích informacích, přesto
pro případné zájemce stručná rekapitulace:
START – bezúročný úvěr pro začínající podnikatele do výše 750 tis. Kč pro fyzické osoby – podnikatele a až do výše l,5 mil. Kč pro obchodní společnosti s více společníky. Splatnost úvěru je max. 7 let a uhradíte z něho 70 % způsobilých výdajů vašeho projektu. Na rozdíl
od období 2004-2006 není podmínkou, aby polovina úvěru sloužila na financování dlouhodobého hmotného majetku. Podmínka doložení certifikátu o absolvování kurzu „Základy podnikání“ však zůstává i nadále v platnosti. Žadatel musí být registrován jako plátce daně z příjmů u příslušného FÚ v roce podání žádosti anebo v roce předcházejícím.
PROGRES – podřízený úvěr na investiční projekty ve výši až 25 mil. Kč s pevnou úrokovou sazbou 3 %, dobou splatnosti max. 11 let a možným odkladem splátek až na dobu
6 let. Za stejných podmínek je poskytován i podřízený úvěr s finančním příspěvkem. Příspěvek je poskytován ve výši 10 % z vyčerpaného podřízeného úvěru příjemci, který prokáže vytvoření min. 3 nových pracovních míst a jejich zachování po dobu 2 let.
(Na úvěrování podnikatelského záměru se vždy ve výši 50 % způsobilých výdajů podílí ČMZRB, na zbytek výdajů poskytne úvěr jakýkoliv jiný bankovní dům. Podřízenost úvěru spočívá v tom, že ČMZRB odkládá splátky své části úvěru až o 6 let a tím upřednostňuje druhého bankovního partnera a snižuje tak jeho riziko. Při využití maximální doby odkladu pak podřízený úvěr musí být splacen do 5 let, aby byla dodržena maximální doba splatnosti obou částí úvěru.
ZÁRUKA – podpora je poskytována formou zvýhodněné záruky za úvěry jiných bankovních domů, což pro ně znamená sníženou míru rizika a tím i možnost stanovení nižších úrokových sazeb. Zaručit lze až 80 % úvěru za cenu 0,1-0,3 % p.a. z výše záruky a navíc je poskytován ještě finanční příspěvek ve výši 4 % p.a. z výše záruky k úhradě zbývající ceny záruky. Této formy podpory může podnikatel využít, nesplňuje-li podmínky pro poskytnutí zvýhodněného úvěru. Na výši ceny záruky má vliv délka doby splatnosti úvěru, dále v jaké výši je ČMZRB zaručován a určitě i rizikovost klienta, stanovená bankou podle hospodářských výsledků žadatele.
Nově je způsobilým výdajem u všech produktů i DPH, byť je žadatel jejím plátcem!
JUDr. Gustav Kaválek
PROFIT REAL, a.s. Náchod, tel. 739 202 775, 491 420 046
e-mail: profitreal@profitreal.cz
7.01.2007
Pokyn č. D-308, o stanovení lhůt v daňovém řízení
22.6.2007, Zdroj: Ministerstvo financí
Ministerstvo financí vydalo nový pokyn D-308, kterým se stanovují lhůty v daňovém řízení.
S ohledem na ustanovení § 34c zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní a poplatků"), kdy je daňový subjekt oprávněn upozornit podnětem na nečinnost správce daně, a z důvodu vyřizování podání daňových subjektů v přiměřených lhůtách, zejména s přihlédnutím k principům „dobré správy" stanovím pro územní finanční orgány, celní orgány a věcně příslušné daňové odbory Ministerstva financí (dále jen „orgán finanční správy") k vyřízení podání daňového subjektu nebo jiné osoby zúčastněné na daňovém řízení lhůty:
I.
Délka lhůt
Při vyřizování níže specifikovaných podání daňových subjektů nebo jiných osob zúčastněných na daňovém řízení se stanoví následující lhůty:
6 měsíců
pro vydání rozhodnutí o závazném posouzení dle ustanovení § 34b zákona o správě daní a poplatků a za podmínek vymezených ve zvláštním daňovém zákoně, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
pro vydání rozhodnutí o odvolání dle ustanovení § 50 zákona o správě daní a poplatků,
pro vydání rozhodnutí o povolení obnovy řízení nebo pro vydání rozhodnutí ve věci obnovy řízení dle ustanovení § 55 zákona o správě daní a poplatků,
pro vydání rozhodnutí o prominutí daně dle ustanovení § 55a zákona o správě daní a poplatků,
pro vydání rozhodnutí o povolení přezkoumání rozhodnutí nebo pro vydání rozhodnutí ve věci přezkoumání rozhodnutí dle ustanovení § 55b zákona o správě daní.
3 měsíce
pro vydání rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti dle ustanovení § 5 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků,
pro vydání rozhodnutí o vyloučení pracovníků správce daně dle ustanovení § 26 odst. 6 zákona o správě daní a poplatků,
pro vydání rozhodnutí o odvolání dle ustanovení § 49 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků,
pro vydání rozhodnutí o námitce dle ustanovení § 52 zákona o správě daní a poplatků,
pro vydání rozhodnutí o posečkání daně a o povolení splátek dle ustanovení § 60 zákona o správě daní a poplatků,
pro vydání rozhodnutí o prominutí daňového nedoplatku dle ustanovení § 65 zákona o správě daní a poplatků.
30 dnů
pro vydání rozhodnutí o námitce v průběhu daňové kontroly dle ustanovení § 16 odst. 6 zákona o správě daní a poplatků, lhůta končí nejpozději ke dni ukončení daňové kontroly,
pro vydání rozhodnutí o registraci (osvědčení) a o změnách registrace dle ustanovení § 33 zákona o správě daní a poplatků,
pro vydání rozhodnutí o odvolání dle ustanovení § 49 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků,
pro vydání rozhodnutí o stížnosti na plátce daně dle ustanovení § 51 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků,
pro vydání rozhodnutí o reklamaci dle ustanovení § 53 zákona o správě daní a poplatků,
pro vydání rozhodnutí o opravě zřejmých omylů a nesprávností dle ustanovení § 56 zákona o správě daní a poplatků.
II.
Běh lhůt
Lhůty stanovené tímto pokynem se počítají ode dne doručení podání daňového subjektu nebo jiné osoby zúčastněné na daňovém řízení orgánu finanční správy. Výjimkou je případ vydání rozhodnutí ve věci obnovy řízení dle ustanovení § 55 zákona o správě daní a poplatků a vydání rozhodnutí ve věci přezkoumání rozhodnutí dle ustanovení § 55b zákona o správě daní a poplatků [čl. I odst. 1 písm. c a čl. I odst. 1 písm. e)], kdy jsou lhůty počítány ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení obnovy řízení, resp. ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přezkoumání rozhodnutí. V případě vrácení odvolání nadřízeným orgánem finanční správy nižšímu orgánu finanční správy [čl. I odst. 2 písm. c a čl. I odst. 3 písm. c)] se lhůty počítají ode dne, kdy je odvolání vráceno. Jestliže není podání doručeno místně příslušnému orgánu finanční správy, prodlužují se lhůty stanovené čl. I o jeden měsíc.
Do běhu stanovených lhůt se nezapočítává doba dožádání podle ustanovení § 5 zákona o správě daní a poplatků, doba doplňování podání podle ustanovení § 21 odst. 8 zákona o správě daní a poplatků, doba prověřování údajů při registraci podle ustanovení § 33 odst. 11 zákona o správě daní a poplatků, doba doplňování vyžádaných nebo dalších podkladů a poskytovaných vysvětlení na základě výzvy správce daně dle ustanovení § 43 zákona o správě daní a poplatků, doba doplňování odvolání podle ustanovení § 48 odst. 5 a odst. 6, příp. podle ustanovení § 50 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků. Běh lhůt se staví ode dne odeslání požadavku (výzvy) do dne obdržení odpovědi. Běh lhůt se staví i po dobu soustřeďování či doplňování stanovisek a podkladů od daňových subjektů, ostatních správců daní, či jiných osob, která jsou nezbytná pro vyřízení podání. Ke stavění běhu lhůt může dojít i opakovaně. Dále se do běhu lhůt nepočítá doba od odeslání výzvy k zaplacení správního poplatku do uplynutí doby určené k úhradě správního poplatku, případně do dne úhrady správního poplatku, je-li zaplacen do dne nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení dle ustanovení § 27 zákona o správě daní a poplatků.
V případě opravných prostředků vyřizovaných věcně příslušnými odbory ministerstva financí se běh lhůt staví po dobu projednání ve zvláštních komisích ustavených ministrem financí.
Je-li podání daňovým subjektem doplněno a toto doplnění je správci daně doručeno jeden měsíc a méně před uplynutím lhůty stanovené podle čl. I příp. prodloužené podle tohoto čl. odst. 5 až 7, lhůta pro vyřízení se prodlužuje o jeden měsíc ode dne doručení doplnění orgánu daňové a celní správy příslušnému k rozhodnutí. Obdobně se postupuje při opakovaném doplnění.
Ve složitých a odůvodněných případech může lhůty stanovené podle čl. I. odst 1 a 2 a odst. 3 písm. c), f) prodlužovat nejblíže nadřízený orgán finanční správy, v případě žádosti věcně příslušného daňového odboru ministerstva financí a v případě žádosti věcně příslušného odboru Generálního ředitelství cel věcně příslušný náměstek ministra, nejvýše na dvojnásobek původní lhůty k vyřízení.
Ve složitých a odůvodněných případech může lhůty stanovené podle čl. I. odst 3 písm. a), b), d), e) prodlužovat ředitel územního finančního orgánu a ředitel celního orgánu příslušného k rozhodnutí, nejvýše na dvojnásobek původní lhůty k vyřízení.
V mimořádných a odůvodněných případech, zejména u případů s mezinárodním prvkem, může věcně příslušný daňový odbor Ministerstva financí dále prodlužovat původní lhůty k vyřízení i nad rámec shora stanovených lhůt, pokud k vyřízení nestačila již lhůta prodloužená. Prodloužil-li lhůtu náměstek ministra podle odst. 5, je k dalšímu prodloužení příslušný ministr.
Běh výše uvedených lhůt je limitován prekluzivní lhůtou podle ustanovení § 47 zákona o správě daní a poplatků, popř. podle lhůty stanovené zvláštním daňovým zákonem (např. § 22 zákona č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 44a odst. 8 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů atd.). Dále je běh lhůt limitován podle povahy řízení také lhůtou obsaženou v ustanovení § 70 zákona o správě daní a poplatků.
III.
Přechodná a závěrečná ustanovení
Lhůty stanovené tímto pokynem se použijí u všech daňových řízení zahájených po dni zveřejnění tohoto pokynu ve Finančním zpravodaji.
Tímto pokynem se ruší Pokyn č. D-125 o stanovení lhůt pro vyřízení odvolání proti vyměření a dodatečnému vyměření daně č. j. 252/35 646/95.
ČOI - výsledky kontrolní činnosti (leden – květen 2007)
25.6.2007
TZ ČOI Za pět měsíců letošního roku zkontrolovali inspektoři ČOI celkem 24 797 provozoven a míst, kde je spotřebitelům prodáváno zboží, poskytovány služby nebo v rámci podnikatelské činnosti nabízeny jiné produkty. Porušení povinností stanovených zákony v kontrolní pravomoci ČOI nebo jinými platnými předpisy zjistili v 7941 případě, což je 32 % kontrolovaných. Na bezpečnost výrobků bylo zaměřeno 10 653 kontrol a bezpečnostní standardy byly porušeny v 7,6 % případů.
Dosud bylo uskutečněno 217 kontrol ve spolupráci s dalšími orgány dozoru, nejčastěji s pracovníky živnostenských orgánů a celníky, z toho 72 s asistencí městské policie nebo Policie ČR. Příslušným kontrolním orgánům (např. hygienikům) bylo postoupeno 99 kontrolních zjištění.
Při kontrolách poctivosti prodeje zjistili inspektoři z 12 382 kontrolních nákupů předražení nebo nesprávné účtování u 642 nákupů (5,2 %). Průměrná míra předražení kontrolního nákupu byla 4,4 % (nejčastěji byli inspektoři „ošizeni" v Karlovarském kraji - 9,6 % a tamtéž zjistili nejvyšší míru předražení - 12,7 %). Nejlepší výsledky kontrol poctivosti prodeje zaznamenali inspektoři ČOI na Zlínsku, Královéhradecku a v Olomouckém kraji (3,1 - 3, 5 %), průměrná míra předražení cca 1,5 % (od 1,4 do 1,7). Určité zlepšení zaznamenali inspektoři při kontrolách poctivosti prodeje i v Praze a Středočeském kraji, kde bylo předraženo 4,8 % kontrolních nákupů s mírou předražení 4,6 %.
Za porušení podmínek při uvedení na trh byly vydány zákazy prodeje na 405 tis. ks výrobků v celkové výši 164, 2 mil. Kč. Z tohoto množství 154,6 tis. ks výrobků nesplňovalo informační povinnosti a 147,5 tis. ks bylo zabráno pro klamání spotřebitele a porušení některých práv duševního vlastnictví.
Za pět měsíců tohoto roku bylo podnikatelům-fyzickým osobám za méně závažná porušení uloženo na místě celkem 5122 blokových pokut ve výši 5 757 500 Kč a s dalšími 2388 kontrolovanými subjekty bylo nebo je vedeno správní řízení. Dosud bylo za rok 2007 řediteli inspektorátů ČOI uloženo ve správním řízení 1723 pokut v celkové výši 12 977 500 Kč. Nejvíce pokut ve správním řízení (1238 za 7,5 mil. Kč) bylo uloženo za porušení zákona o ochraně spotřebitele - porušení informačních povinností a nepoctivost při prodeji.
ZDROJ:TZ ČOI
Zdroj: www.spotrebitel.cz
Evropské fondy poskytnou české dopravě 5,76 miliard eur
13.6.2007
Tisková zpráva Ministerstva dopravy. Ministerstvo předpokládá, že první výzvy pro předkládání projektů pro financování z fondů EU prostřednictvím Operačního programu Doprava (OPD) budou vyhlášeny během letošního 3. čtvrtletí. Pro příští roky je přitom v OPD připraveno na financování dopravní infrastruktury v průměru přes 20 miliard korun, na celé období 2007 až 2013 to pak je přes 152 miliard korun (5,76 miliardy eur).
„Zdroje z EU budou pro příští roky důležitým zdrojem financování rozvoje dopravní infrastruktury v České republice, což je jasné z porovnání s výhledem rozpočtu SFDI, kde pro příští roky počítáme zhruba se zachováním dosavadního rozsahu kolem 60 miliard korun," komentuje význam OPD pro Českou republiku náměstek ministra dopravy pro infrastrukturu Jiří Hodač.
Zdroje naplnění příjmové strany SFDI by se přitom do budoucna, po skončení privatizačních příjmů, měly skládat jednak prostředků ze státního rozpočtu (v rozsahu 45 miliard coby mandatorního výdaje), příjmů z mýtného, dálničních známek a části výnosu ze spotřebních daní.
Dodatečné zdroje by pak do dopravní infrastruktury měly plynout z nových možností financování, jejichž vyhledávání je jedním z klíčových úkolů nového ředitele SFDI. „Již jsme se aktivně zapojili do práce řídicího výboru PPP projektu pro D3, a kromě toho jsme zahájili neformální jednání o možnostech využití sekuritizace. Principem tohoto klasického finančního nástroje je ‚zástava‘ budoucích příjmů ve prospěch partnera, od něhož získáme potřebné prostředky dnes. Důležité je připomenout, že hlavní podmínkou všech nových metod financování je, že nebudou mít dopad na dluhovou službu České republiky," říká ředitel SFDI Gustáv Slamečka.
zdroj: businessinfo
Subscribe to Posts [Atom]
