Daně a cla
Ministerstvo financí dvakrát měsíčně (cca k 1. a 15. dni) sděluje správcům daně na finančních úřadech sumární stav na příslušných příjmových účtech, tzv. celostátní hrubý výnos daně. Při výpočtu nároku obcí a krajů vždy dochází nejprve k porovnání momentální výše inkasa s částkou inkasa, ze které byl naposledy vypočítáván nárok obcí a krajů. Jestliže je však sumární stav na příjmových účtech nižší než naposledy sdělená částka (tedy přírůstek je záporný), nelze žádné prostředky převést. Aby se v roce 2010 předešlo vzniku popsané situace, ministerstvo financí v měsíci dubnu u daně z příjmů fyzických osob podávajících přiznání využije možnosti dané zákonem č. 243/2002 Sb., o rozpočtovém určení daní a nahlásí finančním úřadům výši celostátního hrubého výnosu této daně jen jednou a to ke konci měsíce dubna, kdy již bude většina daňových přiznání na FÚ zpracována a realizována hlavní část vracení přeplatků. Tento postup maximálně zamezí výše popsané situaci, kdy obce a kraje nejprve dostanou vypočtený nárok z podílu na inkasu této daně a následně pak několik měsíců nedostávají žádný nebo případně velmi malý objem prostředků z výnosu této daně z titulu jeho snížení o objem vratek.

Zdroj: česká daňová správa , publikováno 24. března 2010

Labels: Daně

3.3.2010, Zdroj: Česká daňová správa

Pokud při přerušení podnikatelské činnosti nezvýšíte svůj základ daně o hodnotu zásob a pohledávek, může Vám být zvýšen případnou daňovou kontrolou, která rovněž doměří příslušnou daň.

Přerušení činnosti u podnikatele – fyzické osoby má svá daňová specifika. Zákon o daních z příjmů podnikatelům ukládá, že v případě ukončení nebo přerušení činnosti, tj. když činnost nebyla zahájena do termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla podnikatelská činnost přerušena, byl zvýšen základ daně o hodnotu zásob a pohledávek. Porušení těchto povinností patří mezi poměrně častá zjištění správce daně.
Podnikatel ve Středočeském kraji se rozhodl, že je nutno si odpočinout a aby měl od všech úřadů najisto pokoj, přerušil na více než jeden rok svoji podnikatelskou činnost. Ke konci roku udělal inventarizaci, při které řádně spočítal zásoby na skladě a nebylo jich málo, bratru za několik miliónů korun a od ledna následujícího roku dal všem podnikatelským starostem vale.

Protože vůbec o hodnotu zásob nezvýšil základ daně, musel mu tuto povinnost vyplývající ze zákona o daních z příjmů připomenout správce daně, který mu následně jím vykázaný základ daně o několik miliónů korun zvýšil a doměřil příslušnou daň.
Obdobné porušení zákona o daních z příjmů s následným dopadem na výši daně zjistil správce daně ve Středočeském kraji u dalšího podnikatele, člena sdružení bez právní subjektivity, který ukončil svoji činnost ve sdružení a následně přerušil svoji podnikatelskou činnost. Do základu daně nezahrnul nezaplacené pohledávky ve výši několika sta tisíc korun.

Labels: Daňová kontrola

22.3.2010 , Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Nejpozději do pátku 30. dubna 2010 musí každá osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), která alespoň část roku 2009 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost a jejíž daňové přiznání nezpracovává daňový poradce, podat Přehled o příjmech a výdajích za rok 2009.

Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce a OSVČ tuto skutečnost doloží nejpozději do 30. dubna 2010 u místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení či Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ/PSSZ/MSSZ), posunuje se termín podání přehledu na 30. červenec 2010.

Dále je možné podat přehled do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, kterou byla finančním úřadem prodloužena lhůta pro odevzdání daňového přiznání. Finanční úřad může na žádost plátce daně, jeho daňového poradce, či z vlastního podnětu lhůtu pro podání přiznání prodloužit, zpravidla nejdéle o tři měsíce. Pouze v odůvodněných případech, například jsou-li součástí příjmů i příjmy zdaňované v zahraničí, může být lhůta prodloužena až o deset měsíců. V případě, že OSVČ není povinna podávat daňové přiznání, musí přehled podat nejpozději do pondělí 2. srpna 2010.

Tiskopis Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2009 a podrobný návod k vyplnění jsou k dispozici na jednotlivých OSSZ/PSSZ/MSSZ a na webových stránkách ČSSZ na adrese: http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm. Návod obsahuje základní informace o platné právní úpravě a jeho součástí jsou tiskopisy „Potvrzení o době trvání zaměstnání za rok 2009“ a „Potvrzení o studiu“. Obsahuje také Podrobný přehled důvodů výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, které je či není potřeba ČSSZ dokládat. ČSSZ umožňuje také podávat e - Podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2009 přes Portál veřejné správy (PVS).

Samostatná výdělečná činnost (SVČ) se dělí na hlavní a vedlejší. Zda OSVČ vykonává hlavní či vedlejší SVČ, má vliv na povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění, doplatek pojistného. OSVČ vykonávající hlavní SVČ platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění vždy, tedy i když jsou ve ztrátě. OSVČ vykonávající vedlejší SVČ vzniká povinnost platit pojistné a následně i zálohy v případě, že její příjmy po odpočtu výdajů činily v roce 2009 alespoň 56 532 Kč. Tato rozhodná částka je stanovena pro výkon činnosti po dobu 12 kalendářních měsíců. Z ní se odečte 1/12 za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vykonávána vedlejší SVČ. Pokud chce být OSVČ považována za OSVČ vykonávající SVČ vedlejší, musí vždy oznámit zákonný důvod (důvody) příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ, a to nejpozději spolu s Přehledem o příjmech a výdajích za 2009, pokud skutečnost již neoznámila dříve. Jestliže ČSSZ nemá skutečnosti o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti ve své evidenci (více na http://www.cssz.cz/cz/osoby-samostatne-vydelecne-cinne/druhy-svc/), je OSVČ povinna tento důvod (důvody) doložit, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán. Pokud OSVČ povinně dokládané důvody vedlejší SVČ nejpozději do této lhůty nedoloží, bude její činnost v roce 2009 považována za hlavní, neboť k pozdějšímu doložení těchto důvodů nelze přihlédnout.

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude v měsíci podání Přehledu za rok 2009 a následující měsíce platit minimálně 1 731 Kč. Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění v měsíci podání Přehledu za rok 2009 a následující měsíce činit 693 Kč. Tento podnikatel bude v roce 2010 povinen platit zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2010 nebo pokud jeho příjem po odpočtu výdajů byl v roce 2009 alespoň 56 532 Kč (výkon činnosti po 12 kalendářních měsíců). Minimální měsíční vyměřovací základ v měsíci podání Přehledu za rok 2009 činí 5 928 Kč pro OSVČ vykonávající hlavní SVČ, pro OSVČ vykonávající vedlejší SVČ pak 2 371 Kč.

Přehled o příjmech a výdajích za rok 2009 letos poprvé mají povinnost podat také lidé, kteří vykonávají uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu. Tato činnost je od 1. 1. 2009 považována za výkon samostatné výdělečné činnosti (SVČ) vždy, aniž by podmínkou bylo prohlášení o soustavnosti výkonu této činnosti tak, jako tomu bylo dříve.

Účast na nemocenském pojištění zůstává u OSVČ nadále dobrovolná. Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Minimální pojistné na nemocenské pojištění u OSVČ vykonávající hlavní i vedlejší SVČ je 56 Kč měsíčně. Výši měsíčního základu si OSVČ určuje svou platbou, která činí 1,4 % z tohoto základu.

Pokud OSVČ nepodá přehled včas nebo vůbec, může jí za to OSSZ uložit pokutu až 20 000 Kč nebo - při opětovném nesplnění povinnosti - až 100 000 Kč. Doplatek na pojistném musí OSVČ zaplatit nejpozději do 8 dnů ode dne podání přehledu za předchozí kalendářní rok. Pokud OSVČ nezaplatí pojistné ve stanovené lhůtě, nebo ho zaplatí v nižší výši, než měla, vzniká jí povinnost platit penále. Sazba penále za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá, činí 0,05 %. Penále se platí ode dne následujícího po dni splatnosti pojistného do dne úhrady dluhu včetně tohoto dne. Penále ze záloh se naposledy platí za den, ve kterém byl nebo měl být podán přehled (pokud nebyla záloha uhrazena dříve). Více informací o podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ naleznete na webových stránkách ČSSZ.

Labels: Sociální pojištění

5.3.2010, Zdroj: Česká daňová správa

Poplatníci – nerezidenti České republiky mohou nově nahradit zdanění některých druhů příjmů srážkovou daní postupem, kdy podají daňové přiznání a mohou si tak snížit základ daně o související výdaje.

Novelou zákona o daních z příjmů č. 216/2009 Sb. byl do § 36 doplněn odstavec 7, který umožňuje poplatníkům – nerezidentům České republiky nahradit zdanění některých druhů příjmů srážkovou daní postupem, kdy podají daňové přiznání a mohou si tak snížit základ daně o související výdaje /náklady.

Nový odstavec 7 v § 36:

„(7) Zahrnou-li do daňového přiznání poplatníci uvedení v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kteří jsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5, 6 nebo 12, započte se sražená daň na jejich celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů na území České republiky, za které v České republice podávají daňové přiznání. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započítat na tuto jejich celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek 35e). Nezahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5, 6 nebo 12 do daňového přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem 28b), použije se obdobně § 38e odst. 7.“

Od kterého zdaňovacího období je tento postup možné uplatnit?
Toto ustanovení se poprvé použije za zdaňovací období započaté v roce 2009 (u fyzických osob za období od 1.1.2009 do 31.12.2009)

Na které osoby (poplatníky) se toto ustanovení vztahuje?
Toto ustanovení se vztahuje na poplatníky fyzické osoby uvedené v § 2 odst. 3 ZDP a právnické osoby § 17 odst. 4 ZDP – nerezidenty. Tyto osoby musí být daňovými rezidenty států Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor (Island, Norsko, Lichtenštejnsko)

Na které druhy příjmů se toto ustanovení vztahuje?
Toto ustanovení je možné použít u příjmů zde vyjmenovaných v § 22 ZDP, a to:
„Odst. 1 písm. c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,

Odst. 1 písm. f) příjmy
1. z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané na území České republiky,
2. z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu,

Odst. 1 písm g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou
1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how),
2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,
4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček a obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu 71),
5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky,
6. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
12. sankce ze závazkových vztahů.“

Postup dle § 36 odst. 7 ZDP lze použít jak při dosažení pouze jednoho z uvedených druhů příjmů, tak při jejich kombinaci.

Lze k vykazovanému příjmu uplatnit výdaje nebo náklady?
Pokud ZDP tuto možnost nevylučuje (vylučuje např. u odměn členů statutárních orgánů, nebo úroků příp. jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček), může poplatník uplatnit výdaje ve skutečné výši nebo může postupovat podle § 7 odst. 7 ZDP a uplatnit výdaje stanovené procentem z tohoto příjmu.
Při zjištění základu daně lze vycházet z účetnictví (viz zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů), daňové evidence (§ 7b ZDP) nebo ze záznamů o příjmech a výdajích. Obecně platí, že výdaje resp. náklady musí být prokazatelně vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení tohoto příjmu.
Pokud je poplatníkem fyzická osoba, může namísto vedení evidence uplatnit výdaje procentem dle § 7 odst. 7 ZDP.

Jak prokázat výši příjmu a výši již zaplacené (sražené) daně?
Poplatník prokáže výši příjmu a výši sražené daně předložením

potvrzení o sražení daně § 38d odst. 7 ZDP (viz formulář MF č. 25 5231 MFin 5231 vzor č. 8). O toto potvrzení může poplatník požádat přímo nebo prostřednictvím plátce daně finanční úřad, u kterého je veden příslušný plátce daně. Toto potvrzení je finančním úřadem vydáváno plátci, který jej pak poskytne poplatníkovi, nebo
v případě příjmů ze závislé činnosti potvrzení ve smyslu § 38j odst. 3 ZDP, které vystaví plátce daně (zaměstnavatel) na žádost poplatníka.
Zmíněná potvrzení je nejlépe přiložit k daňovému přiznání, neboť správnost výše stanovené daně prokazuje poplatník. Navíc přiložení adekvátních dokladů urychlí postup při vrácení přeplatku, který by uplatněním postupu podle § 36 odst. 7 ZDP mohl vzniknout.

Kdy je poplatník povinen podat daňové přiznání?
Lhůty pro podání daňové přiznání jsou stanoveny v § 40 zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSDP).
Dle tohoto ustanovení musí být daňové přiznání podáno nejpozději:

do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období;
lhůta se prodlužuje na 6 měsíců, pokud přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. (v tomto případě je však třeba doručit na příslušný finanční úřad v původní tříměsíční lhůtě plnou moc pro tohoto daňového poradce).
Nejpozději lze takto podat daňové přiznání ve lhůtě pro vyměření daně, tzn. nejdéle do tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost.

Jak a komu podat daňové přiznání (místní příslušnost)?
Daňové přiznání se podává na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Tento tiskopis je dostupný na webových stránkách České daňové právy pod odkazem daňové tiskopisy.
Pro cizince je také dostupný překlad formuláře do angličtiny; anglická verze však slouží pouze jako pomůcka pro cizince, ale pro účely platného podání daňového přiznání je třeba vyplnit českou verzi! Vizuálně i obsahově jsou obě verze totožné.
Daňové přiznání lze podat také elektronicky prostřednictvím webových stránek České daňové správy na adrese: Daně elektronicky – EPO elektronické podání – Elektronické podání pro daňovou správu.

Daňové přiznání se podává místně příslušnému správci daně – finančnímu úřadu. Místní příslušnost správce daně je stanovena podle § 4 ZSDP následovně:

§ 4 odst. 1: u právnické osoby místem jejího sídla v České republice, u fyzické osoby bydlištěm v České republice, jinak místem, kde se převážně zdržuje;
§ 4 odst. 3: nelze-li určit místní příslušnost dle výše uvedeného odstavce, řídí se místem, v němž daňový subjekt vykonává na území České republiky hlavní část své činnosti - seznam a působnost finančních úřadu viz příloha zákona č. 531/1990 Sb. o územních finančních orgánech.
§ 4 odst. 4: nelze-li určit místní příslušnost na základě výše uvedeného, je příslušným správcem daně Finanční úřad pro Prahu l, Štěpánská 28, Praha 1, PSČ 112 33;
§ 4 odst. 10: v případech příjmů pasivního charakteru (např. výplata licenčních poplatků, úroků apod.) se místní příslušnost řídí sídlem plátce daně.
Jak se postupuje v případě, kdy poplatník nepodá daňové přiznání?
Pokud poplatník daňové přiznání dle § 36 odst. 7 ZDP ve lhůtě pro vyměření daně nepodá, je následně sražená a zaplacená daň považována za vyměřenou a uhrazenou.

Labels: Daně

v daňových přiznáních k daním z příjmů za rok 2009
15.3.2010 , Zdroj: Ministerstvo financí
Vzhledem k množícím se dotazům na postup při uplatnění paušálních výdajů na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů vydalo Ministerstvo financí k této problematice informaci.

Vzhledem k množícím se dotazům poplatníků daně z příjmů právnických osob na postup při uplatnění paušálních výdajů na dopravu silničním motorovým vozidlem podle § 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů, ve znění zákona č. 304/2009 Sb., v přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období započatá v roce 2009 (dále jen „přiznání DPPO“) a v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 (dále jen „přiznání DPFO“) Ministerstvo financí sděluje:

I. k dani z příjmů právnických osob

Při splnění podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů, budou uplatněné paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem vykázány na řádku č. 162 přiznání DPPO. Skutečnost, že se jedná o tyto výdaje, bude uvedena v poli s nepředtištěným názvem položky; pokud budou tyto výdaje tvořit pouze část souhrnné částky vykázané na tomto řádku, budou uvedeny na zvláštní příloze jako součást specifikace věcné náplně jednotlivých výdajů uplatněných na tomto řádku.
Daňově neúčinné výdaje (náklady) vymezené v § 25 odst. 1 písm. zp) zákona o daních z příjmů, vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého je uplatněn paušál, budou součástí souhrnné částky na řádku č. 40 přiznání DPPO; současně budou tyto výdaje zahrnuté na základě účetních dokladů do účetnictví, rozčleněny podle svého charakteru do příslušných účtových skupin účtové třídy Náklady (spotřebované pohonné hmoty, parkovné) v tabulce A přílohy č. 1 k II. oddílu přiznání DPPO.
II. k dani z příjmů fyzických osob

A. u poplatníků, kteří vedou účetnictví

1. Při splnění podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů, budou uplatněné paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem vykázány v souhrnné částce:

na řádku č. 106 Přílohy č. 1 přiznání DPFO – v případě příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona o daních příjmů). Podkladem jsou částky uvedené v odd. E na straně 2 Přílohy č. 1 přiznání DPFO,
na řádku č. 205 Přílohy č. 2 přiznání DPFO – v případě příjmů z pronájmu (§ 9 zákona o daních příjmů).
2. Daňově neúčinné výdaje (náklady) vymezené v § 25 odst. 1 písm. zp) zákona o daních z příjmů, vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého je uplatněn paušál, budou součástí souhrnné částky:

na řádku č. 105 Přílohy č. 1 přiznání DPFO – v případě příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona o daních příjmů). Podkladem jsou částky uvedené v odd. E na straně 2 Přílohy č. 1 přiznání DPFO,
na řádku č. 204 Přílohy č. 2 přiznání DPFO – v případě příjmů z pronájmu (§ 9 zákona o daních příjmů).
B. u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních příjmů, nebo u poplatníků s příjmy z pronájmu, kteří vedou záznamy podle § 9 odst. 6 zákona o daních příjmů

1. Při splnění podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů, budou uplatněné paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem vykázány v souhrnné částce:

na řádku č. 102 Přílohy č. 1 přiznání DPFO – v případě příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona o daních příjmů),
na řádku č. 202 Přílohy č. 2 přiznání DPFO – v případě příjmů z pronájmu (§ 9 zákona o daních příjmů),
a to bez daňově neúčinných výdajů vymezených v § 25 odst. 1 písm. zp) zákona o daních z příjmů, vynaložených v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého je uplatněn paušál.

V případě, že se jedná o poplatníka, fyzickou osobu, který vede daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních příjmů, nebo má příjmy z pronájmu a vede záznamy podle § 9 odst. 6 zákona o daních příjmů, a uplatní postup podle písmene A) tohoto sdělení, nebude správce daně tento postup pozastavovat. Současné uplatnění postupu podle písmene A) a B) tohoto sdělení v jednom dílčím základu daně je nepřípustné.

Labels: Daně

k daním z příjmů za rok 2009(11.03.2010)

Uplatnění paušálních výdajů na dopravu silničním motorovým vozidlem podle § 24 odst. 2 písm. zt) v daňovém přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období započatá v roce 2009

Vzhledem k množícím se dotazům poplatníků daně z příjmů právnických osob na postup při uplatnění paušálních výdajů na dopravu silničním motorovým vozidlem podle § 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů, ve znění zákona č. 304/2009 Sb., v přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období započatá v roce 2009 (dále jen „přiznání DPPO“) a v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 (dále jen „přiznání DPFO“) Ministerstvo financí sděluje:

I. k dani z příjmů právnických osob

1.Při splnění podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů, budou uplatněné paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem vykázány na řádku č. 162 přiznání DPPO. Skutečnost, že se jedná o tyto výdaje, bude uvedena v poli s nepředtištěným názvem položky; pokud budou tyto výdaje tvořit pouze část souhrnné částky vykázané na tomto řádku, budou uvedeny na zvláštní příloze jako součást specifikace věcné náplně jednotlivých výdajů uplatněných na tomto řádku.
2.Daňově neúčinné výdaje (náklady) vymezené v § 25 odst. 1 písm. zp) zákona o daních z příjmů, vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého je uplatněn paušál, budou součástí souhrnné částky na řádku č. 40 přiznání DPPO; současně budou tyto výdaje zahrnuté na základě účetních dokladů do účetnictví, rozčleněny podle svého charakteru do příslušných účtových skupin účtové třídy Náklady (spotřebované pohonné hmoty, parkovné) v tabulce A přílohy č. 1 k II. oddílu přiznání DPPO.
II. k dani z příjmů fyzických osob

A.u poplatníků, kteří vedou účetnictví
1.Při splnění podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů, budou uplatněné paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem vykázány v souhrnné částce:
na řádku č. 106 Přílohy č. 1 přiznání DPFO – v případě příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona o daních příjmů). Podkladem jsou částky uvedené v odd. E na straně 2 Přílohy č. 1 přiznání DPFO,
na řádku č. 205 Přílohy č. 2 přiznání DPFO – v případě příjmů z pronájmu (§ 9 zákona o daních příjmů).
2.Daňově neúčinné výdaje (náklady) vymezené v § 25 odst. 1 písm. zp) zákona o daních z příjmů, vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého je uplatněn paušál, budou součástí souhrnné částky:
na řádku č. 105 Přílohy č. 1 přiznání DPFO – v případě příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona o daních příjmů). Podkladem jsou částky uvedené v odd. E na straně 2 Přílohy č. 1 přiznání DPFO,
na řádku č. 204 Přílohy č. 2 přiznání DPFO – v případě příjmů z pronájmu (§ 9 zákona o daních příjmů).
B.u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních příjmů, nebo u poplatníků s příjmy z pronájmu, kteří vedou záznamy podle § 9 odst. 6 zákona o daních příjmů
Při splnění podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů, budou uplatněné paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem vykázány v souhrnné částce:
na řádku č. 102 Přílohy č. 1 přiznání DPFO – v případě příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona o daních příjmů),
na řádku č. 202 Přílohy č. 2 přiznání DPFO – v případě příjmů z pronájmu (§ 9 zákona o daních příjmů),
a to bez daňově neúčinných výdajů vymezených v § 25 odst. 1 písm. zp) zákona o daních z příjmů, vynaložených v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého je uplatněn paušál.
V případě, že se jedná o poplatníka, fyzickou osobu, který vede daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních příjmů, nebo má příjmy z pronájmu a vede záznamy podle § 9 odst. 6 zákona o daních příjmů, a uplatní postup podle písmene A) tohoto sdělení, nebude správce daně tento postup pozastavovat. Současné uplatnění postupu podle písmene A) a B) tohoto sdělení v jednom dílčím základu daně je nepřípustné.

Labels: Daně

1.3.2010 , Zdroj: Česká daňová správa

Převážná část důkazního břemena je na daňovém subjektu. Daňový subjekt prokazuje především vše, co uvedl v daňových přiznáních (hlášeních nebo vyúčtováních), a dále vše, k čemu ho vyzve správce daně.

Správce daně provedl daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období r. 2006 a 2007 u daňového subjektu – právnické osoby, která má v obchodním rejstříku zapsán předmět podnikání: silniční motorová doprava nákladní, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím, zprostředkování obchodu a služeb, skladování zboží a manipulace s nákladem.Kontrola byla zahájena Finančním úřadem A dne 16. září 2008 a zároveň byla daňovému subjektu předána výzva k předložení účetních dokladů a dále byl daňový subjekt touto výzvou vyzván k prokázání skutečností, které uvedl v daňových přiznáních k dani z příjmů právnických osob za rok 2006 a za rok 2007. Daňový subjekt se na finanční úřad nedostavil, doklady prokazující skutečnosti, které uvedl v přiznání k dani z příjmů právnických osob, nepředložil a nepodal žádná vysvětlení. Pracovníci Finančního úřadu A opakovaně daňový subjekt kontaktovali, s daňovým subjektem bylo sjednáno postupně šest dalších termínů k doložení požadovaných dokladů. Následně daňový subjekt doložil pouze část vykázaných nákladů na spotřebu materiálu, energií a služeb, které deklaroval jako daňově účinné náklady. Dne 20. února 2009 byla daňovému subjektu zaslána další výzva k prokázání částek v souhrnné výši 486 000 Kč za rok 2006, které daňový subjekt neprokázal žádnými důkazními prostředky. Ani na tuto výzvu daňový subjekt nereagoval, proto správce daně daňovým subjektem neprokázané náklady neuznal za náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Mezi tím došlo ke změně adresy sídla společnosti a místně příslušným správcem daně se stal Finanční úřad B.Dne 17. července 2009 byla Finančním úřadem B daňovému subjektu opět zaslána výzva k předložení dokladů prokazujících skutečnosti zaúčtované v účetnictví a uplatněné v daňových přiznáních za zdaňovací období roku 2007 s termínem splnění do 14. srpna 2009. Jednatelka společnosti opakovaně termín předložení požadovaných dokladů posouvala. Ani ke dni 9. září 2009 daňový subjekt nepředložil věrohodné důkazní prostředky, kterými by prokázal oprávněnost zahrnutí nákladů evidovaných v účetnictví do nákladů daňově účinných. Jednalo se o náklady na spotřebu materiálu a energie ve výši 7 896 000 Kč a ostatní provozní náklady ve výši 1 532 000 Kč v roce 2007, které daňový subjekt nedoložil žádnými důkazními prostředky.

Správce daně dospěl k závěru, že daňový subjekt neunesl důkazní břemeno, neboť neprokázal, že předmětné náklady jsou náklady vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Proto správce daně za rok 2006 zvýšil základ daně daňového subjektu o částku 486 000 Kč a doměřil daň z příjmů právnických osob ve výši 116 640 Kč. Za rok 2007 byl daňovému subjektu zvýšen základ daně o částku 9 428 000 Kč a doměřena daň z příjmů právnických osob ve výši 2 262 720 Kč. Daňový subjekt se proti dodatečně stanovené dani neodvolal.

Labels: Daňová kontrola

1.2.2010 , Zdroj: Česká daňová správa

Převod obchodního podílu, prodej bytu či zděděného pozemku.

1. Jaké příjmy jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob?

Předmětem daně z příjmů fyzických osob upraveným v § 3 zákona o daních z příjmů jsou :

příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky,
příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,
příjmy z kapitálového majetku,
příjmy z pronájmu,
ostatní příjmy.
Příjmem se rovněž rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

2. FO nabyla účast na společnosti s ručením omezeným v roce 1999 (vkladem), v roce 2003 snížila svoji účast na společnosti převodem podílu o 50 % a v roce 2007 zvýšila svůj obchodní podíl o 50 % (v daném případě převodem podílu od jiného společníka). V roce 2009 převedla svoji účast na společnosti s ručením omezeným na nabyvatele. Bude její příjem z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným v roce 2009 zdanitelným příjmem?

Pokud FO nabyla účast na společnosti s ručením omezeným v roce 1999 (vkladem), v roce 2003 snížila účast na společnosti převodem podílu o 50 % a v roce 2007 zvýšila svůj obchodní podíl o 50 % (v daném případě převodem podílu od jiného společníka), potom stále platí, že její účast na dané společnosti nepřetržitě trvá od roku 1999.

Pokyn č. D-300 uvádí v komentáři k § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, že dnem nabytí podílu se rozumí den zápisu do obchodního rejstříku v případě zakládajícího účastníka společnosti i v případě, že společník v průběhu trvání společnosti zvýší svůj obchodní podíl např. převodem od jiného společníka.

Znamená to, že změna míry účasti nemá vliv na vznik a časový běh trvání účasti, tzn. nepřerušuje dobu trvání účasti na společnosti s ručením omezeným. Jestliže k nabytí účasti na společnosti s ručením omezeným došlo v roce 1999 a k převodu této účasti dochází v roce 2009, jedná se o příjem osvobozený, neboť je splněna podmínka daná ustanovením § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, tj. doba mezi nabytím a převodem účasti na společnosti přesahuje dobu pěti let.

3. V roce 2009 poplatník vykácel stromy z porostu na pozemku, na kterém měl povinnost hospodařit podle lesního zákona, a toto vytěžené dřevo prodal. Podléhá příjem z prodeje dřeva zdanění daní z příjmů a lze k tomuto příjmu uplatnit výdaj stanovený procentem z příjmů?

Příjem z prodeje dřeva bude pro účely daně z příjmů považován za příjem ze zemědělské výroby podle § 10 odst. 1 písm. a), ke kterému lze uplatnit výdaj v paušální výši (procentem z příjmů) podle § 7 odst. 7 písm. a)zákona , tj. 80 % z příjmů.

4. V roce 2009 jsem prodal byt (nebyl zahrnut do obchodního majetku), ve kterém jsem měl bydliště od roku 2000. Jsou příjmy z prodeje osvobozeny?

Příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud jste v něm měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem, jsou osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona.

5. Jak se postupuje u příjmů z prodeje rodinného domu, pokud jsem v něm měl bydliště po dobu kratší než dva roky?

Obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm měl prodávající bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let, pokud použije získané prostředky na uspokojení bytové potřeby.

6. Zdědila jsem po matce byt včetně příslušných nebytových prostor. V tomto bytě prozatím bydlím. Mám v úmyslu jej ještě letos prodat, protože mám svůj, který jsem před 4 lety, kdy jsem se přestěhovala k matce z důvodu péče o ni, začala pronajímat. Jakou daň z příjmů z prodeje tohoto bytu musím zaplatit?

Existují dvě možnosti, jak Vaši situaci řešit: Budete-li mít v prodávaném bytě bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem, což naznačují uvedené skutečnosti ve Vašem dotazu, bude Váš příjem z prodeje bytu osvobozen od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění.

Z uvedeného se lze domnívat, že Váš příjem z prodeje by pravděpodobně byl osvobozen i podle § 4 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona. Zde je stanovena podmínka, že doba mezi nabytím a prodejem bytu přesáhne 5 let. Tato doba se zkracuje o dobu, po kterou byl byt prokazatelně ve vlastnictví Vaší matky.

7. Vlastním od roku 2000 byt a část společných nebytových prostor v bytovém domě. Do roku 2002 jsem v bytě bydlel a od roku 2002 jej pronajímám. Zvažuji prodej nájemci. Slyšel jsem, že příjem z prodeje bych mohl mít osvobozený od daně z příjmů.

Protože doba mezi nabytím a prodejem již v tomto okamžiku (2009) přesahuje dobu pěti let, byl by případný příjem z prodeje u Vás osvobozen od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění.

8. Jednotliví majitelé bytů (od roku 2003) jsou v domě spoluvlastníky společných nebytových prostor (bývalá prádelna). Na stavebním odboru městského úřadu ohlásili změnu prostor prádelny na byt, aniž by byly provedeny jakékoliv úpravy. Tyto prostory prodávají. Budou příjmy spoluvlastníků z prodeje těchto prostor osvobozeny od daně z příjmů?

Příjmy z popsaného prodeje budou osvobozeny z důvodu splnění podmínky vlastnictví po dobu 5 let podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění.

9. V roce 2009 jsem prodal pozemek, který jsem zdědil po svém otci. Jak mám postupovat, jsem od daně osvobozen?

Příjmy z prodeje nemovitostí [neuvedených pod § 4 odst. 1 písm. a) zákona, tedy i pozemků] jsou osvobozeny, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 5 let. V případě, že jde o prodej nemovitosti, bytu nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou).

Labels: Daňové a otázky

22.2.2010 , Zdroj: Česká daňová správa

Do § 36 zákona o daních z příjmů byl doplněn odstavec 7, který umožňuje nerezidentům České republiky nahradit zdanění některých druhů příjmů srážkovou daní postupem, kdy podají daňové přiznání a mohou si tak snížit základ daně o související výdaje (náklady).

„(7) Zahrnou-li do daňového přiznání poplatníci uvedení v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kteří jsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5, 6 nebo 12, započte se sražená daň na jejich celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů na území České republiky, za které v České republice podávají daňové přiznání. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započítat na tuto jejich celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek 35e). Nezahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5, 6 nebo 12 do daňového přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem 28b), použije se obdobně § 38e odst. 7.“

Od kterého zdaňovacího období je tento postup možné uplatnit?

Toto ustanovení se poprvé použije za zdaňovací období započaté v roce 2009 (u fyzických osob za období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009).

Na které osoby (poplatníky) se toto ustanovení vztahuje?

Toto ustanovení se vztahuje na poplatníky fyzické osoby uvedené v § 2 odst. 3 ZDP a právnické osoby § 17 odst. 4 ZDP – nerezidenty. Tyto osoby musí být daňovými rezidenty států Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor (Island, Norsko, Lichtenštejnsko).

Na které druhy příjmů se toto ustanovení vztahuje?

Toto ustanovení je možné použít u příjmů zde vyjmenovaných v § 22 ZDP, a to:

„Odst. 1 písm. c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,
Odst. 1 písm. f) příjmy:
- 1. z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané na území České republiky,
- 2. z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu,

Odst. 1 písm. g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou:
- 1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how),
- 2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,
- 4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček a obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu 71),
- 5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky,
- 6. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
- 12. sankce ze závazkových vztahů.“

Postup podle § 36 odst. 7 ZDP lze použít jak při dosažení pouze jednoho z uvedených druhů příjmů, tak při jejich kombinaci.

Lze k vykazovanému příjmu uplatnit výdaje nebo náklady?

Pokud ZDP tuto možnost nevylučuje (vylučuje např. u odměn členů statutárních orgánů nebo úroků, příp. jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček), může poplatník uplatnit výdaje ve skutečné výši nebo může postupovat podle § 7 odst. 7 ZDP a uplatnit výdaje stanovené procentem z tohoto příjmu.

Při zjištění základu daně lze vycházet z účetnictví (viz zákon o účetnictví), daňové evidence (§ 7b ZDP) nebo ze záznamů o příjmech a výdajích. Obecně platí, že výdaje resp. náklady musí být prokazatelně vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení tohoto příjmu.
Pokud je poplatníkem fyzická osoba, může namísto vedení evidence uplatnit výdaje procentem dle § 7 odst. 7 ZDP.

Jak prokázat výši příjmu a výši již zaplacené (sražené) daně?

Poplatník prokáže výši příjmu a výši sražené daně předložením:

potvrzení o sražení daně § 38d odst. 7 ZDP (viz formulář MF č. 25 5231 MFin 5231 vzor č. 8); o toto potvrzení může poplatník požádat přímo nebo prostřednictvím plátce daně finanční úřad, u kterého je veden příslušný plátce daně; toto potvrzení je finančním úřadem vydáváno plátci, který jej pak poskytne poplatníkovi;
nebo v případě příjmů ze závislé činnosti potvrzení ve smyslu § 38j odst. 3 ZDP, které vystaví plátce daně (zaměstnavatel) na žádost poplatníka.
Zmíněná potvrzení je nejlépe přiložit k daňovému přiznání, neboť správnost výše stanovené daně prokazuje poplatník. Navíc přiložení adekvátních dokladů urychlí postup při vrácení přeplatku, který by uplatněním postupu podle § 36 odst. 7 ZDP mohl vzniknout.

Kdy je poplatník povinen podat daňové přiznání?

Lhůty pro podání daňového přiznání jsou stanoveny v § 40 zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSDP). Dle tohoto ustanovení musí být daňové přiznání podáno nejpozději:

do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období;
lhůta se prodlužuje na 6 měsíců, pokud přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce (v tomto případě je však třeba doručit na příslušný finanční úřad v původní tříměsíční lhůtě plnou moc pro tohoto daňového poradce).
Nejpozději lze takto podat daňové přiznání ve lhůtě pro vyměření daně, tzn. nejdéle do tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost.

Jak a komu podat daňové přiznání (místní příslušnost)?

Daňové přiznání se podává na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Tento tiskopis je dostupný na webových stránkách České daňové správy pod odkazem daňové tiskopisy.
Pro cizince je také dostupný překlad formuláře do angličtiny; anglická verze však slouží pouze jako pomůcka pro cizince, ale pro účely platného podání daňového přiznání je třeba vyplnit českou verzi! Vizuálně i obsahově jsou obě verze totožné.

Daňové přiznání lze podat také elektronicky prostřednictvím webových stránek České daňové správy na adrese: Daně elektronicky – EPO elektronické podání – Elektronické podání pro daňovou správu.

Daňové přiznání se podává místně příslušnému správci daně – finančnímu úřadu. Místní příslušnost správce daně je stanovena podle § 4 ZSDP následovně:

§ 4 odst. 1: u právnické osoby místem jejího sídla v České republice, u fyzické osoby bydlištěm v České republice, jinak místem, kde se převážně zdržuje;
§ 4 odst. 3: nelze-li určit místní příslušnost dle výše uvedeného odstavce, řídí se místem, v němž daňový subjekt vykonává na území České republiky hlavní část své činnosti - seznam a působnost finančních úřadu viz příloha zákona č. 531/1990 Sb. o územních finančních orgánech.
§ 4 odst. 4: nelze-li určit místní příslušnost na základě výše uvedeného, je příslušným správcem daně Finanční úřad pro Prahu l, Štěpánská 28, Praha 1, PSČ 112 33;
§ 4 odst. 10: v případech příjmů pasivního charakteru (např. výplata licenčních poplatků, úroků apod.) se místní příslušnost řídí sídlem plátce daně.
Jak se postupuje v případě, kdy poplatník nepodá daňové přiznání?

Pokud poplatník daňové přiznání dle § 36 odst. 7 ZDP ve lhůtě pro vyměření daně nepodá, je následně sražená a zaplacená daň považována za vyměřenou a uhrazenou.

Labels: Daně

1.3.2010 , Zdroj: Česká daňová správa
Důvodem daňové kontroly byla skutečnost, že poplatník podává pozdě daňová přiznání, v nichž vykazuje podezřele vysoké obraty, a zároveň nemá žádné zaměstnance.

V prosinci 2009 finanční úřad ukončil kontrolu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 a kontrolu daně z přidané hodnoty za zdaňovací období roku 2007 u daňového subjektu, který podnikal v oblasti provádění výkopových prací. Daňové kontroly byly provedeny na základě podnětu vyměřovacího oddělení, které uvedlo, že poplatník podává pozdě daňová přiznání, ve kterých vykazuje podezřele vysoké obraty a zároveň nemá žádné zaměstnance.

Při daňových kontrolách bylo zjištěno, že daňový subjekt nepřiznal veškeré jím dosažené příjmy, resp. uskutečněná zdanitelná plnění (porušení § 5 zákona o daních z příjmů, resp. § 21 zákona o dani z přidané hodnoty) a že si ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, resp. na dani na vstupu, uplatňoval částky od dodavatele, který při svědecké výpovědi uvedl, že předmětné doklady nevystavil a služby neuskutečnil (porušení § 24 zákona o daních z příjmů, resp. § 73 zákona o dani z přidané hodnoty). Na dani z přidané hodnoty si dále tento plátce uplatnil nárok na odpočet daně z dokladů, které byly vystaveny osobou, jenž nebyla plátcem daně z přidané hodnoty (rovněž došlo k porušení § 73 zákona o dani z přidané hodnoty).

Na základě provedených daňových kontrol byla daňovému subjektu:

na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 dodatečně vyměřena daň ve výši cca 2,5 mil. Kč a základ daně byl zvýšen cca o 7,6 mil. Kč;
na dani z přidané hodnoty za období leden až prosinec 2007 byla dodatečně vyměřena daňová povinnost ve výši cca 1,5 mil. Kč.

Labels: Daňová kontrola

D-pokyn 337:
17.2.2010, Zdroj: Ministerstvo financí

Poplatníci vedoucí daňovou evidenci použijí pro přepočet cizích měn jednotné kurzy, které vyhlašuje ČNB.

Poplatníci, kteří nevedou účetnictví použijí pro přepočet cizí měny jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, v platném znění (dále jen“zákon o daních z příjmů“).

Pro přepočet cizích měn neuváděných v kurzovním lístku se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou. Případně lze využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku. Aktuální seznamy znalců vedou krajské soudy respektive v Praze městský soud, v jejichž obvodu má znalec trvalé bydliště podle § 7 odst.2 zákona č.36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, v platném znění a dále je seznam znalců zveřejněn na internetových stánkách Ministerstva spravedlnosti na adrese: www.justice.cz.

Stanovený jednotný kurz měn uváděných v kurzovním lístku ČNB:

Země Měna Množství Kód Jednotný kurz
Austrálie dolar 1 AUD 15,06
Brazílie real 1 BRL 9,61
Bulharsko lev 1 BGN 13,55
Čína renminbi 1 CNY 2,79
Dánsko koruna 1 DKK 3,56
EMU euro 1 EUR 26,50
Estonsko koruna 1 EEK 1,69
Filipíny peso 100 PHP 39,98
Hongkong dolar 1 HKD 2,46
Chorvatsko kuna 1 HRK 3,61
Indie rupie 100 INR 39,42
Indonésie rupie 1000 IDR 1,84
Japonsko jen 100 JPY 20,35
Jihoafrická rep. rand 1 ZAR 2,31
Jižní Korea won 100 KRW 1,50
Kanada dolar 1 CAD 16,76
Litva litas 1 LTL 7,67
Lotyšsko lat 1 LVL 37,49
Maďarsko forint 100 HUF 9,42
Malajsie ringgit 1 MYR 5,41
Mexiko peso 1 MXN 1,40
MMF SDR 1 XDR 29,33
Norsko koruna 1 NOK 3,05
Nový Zéland dolar 1 NZD 12,05
Polsko zlotý 1 PLN 6,10
Rumunsko Nové leu 1 RON 6,25
Rusko rubl 100 RUB 59,80
Singapur dolar 1 SGD 13,11
Švédsko koruna 1 SEK 2,50
Švýcarsko frank 1 CHF 17,58
Thajsko baht 100 THB 55,47
Turecko Nová lira 1 TRY 12,23
USA dolar 1 USD 19,06
Velká Británie libra 1 GBP 29,78

Labels: Daně

Z údajů získaných v rámci součinnosti od jiných státních orgánů vyplynulo, že daňový subjekt s bydlištěm ve Středočeském kraji používá pro podnikatelskou činnost další bankovní účet, na který je poukazována část jeho tržeb, které nejsou zdaněny. Při kontrole bylo zjištěno, že z nich nebyla odvedena ani daň z přidané hodnoty na výstupu a to v úctyhodné výši přesahující částku několika miliónů korun.

Labels: Daňová kontrola

Existují možnosti, kdy lze do daňových výdajů zahrnout i výdaje, které dosud nenastaly. Jednou z takových možností, která je ostatně fyzickými osobami i společnostmi často využívána, je tvorba rezervy na opravu hmotného majetku. Zákon o rezervách stanoví podmínky, za kterých lze tyto výdaje uplatnit a zahrnout do celkových daňových výdajů. Je samozřejmé, že daňový subjekt musí být následně schopen splnění těchto zákonných podmínek pro tvorbu rezervy, resp. pro zahrnutí vytvořené rezervy do daňových výdajů, správci daně řádně prokázat. Pokud toto své důkazní břemeno neunese, lze těžko správci daně zazlívat, že mu výdaje na tvorbu rezervy do daní neuzná. Toto se stalo jednomu podnikateli ve Středočeském kraji, když zaúčtoval rezervu na opravu nemovitosti ve výši několika set tisíc korun, aniž by byl následně schopen určit, jaké nemovitosti se oprava týká, co se bude opravovat a v jaké výši. Správce daně proto vyloučil rezervu z daňově účinných výdajů a o téměř půl milionu zvýšil základ daně.

Labels: Daňová kontrola

Přerušení činnosti u podnikatele – fyzické osoby má svá daňová specifika. Zákon o daních z příjmů podnikatelům ukládá, že v případě ukončení nebo přerušení činnosti, tj. když činnost nebyla zahájena do termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla podnikatelská činnost přerušena, byl zvýšen základ daně o hodnotu zásob a pohledávek. Porušení těchto povinností patří mezi poměrně častá zjištění správce daně.
Podnikatel ve Středočeském kraji se rozhodl, že je nutno si odpočinout a aby měl od všech úřadů najisto pokoj, přerušil na více než jeden rok svoji podnikatelskou činnost. Ke konci roku udělal inventarizaci, při které řádně spočítal zásoby na skladě a nebylo jich málo, bratru za několik miliónů korun a od ledna následujícího roku dal všem podnikatelským starostem vale. Protože vůbec o hodnotu zásob nezvýšil základ daně, musel mu tuto povinnost vyplývající ze zákona o daních z příjmů připomenout správce daně, který mu následně jím vykázaný základ daně o několik miliónů korun zvýšil a doměřil příslušnou daň.
Obdobné porušení zákona o daních z příjmů s následným dopadem na výši daně zjistil správce daně ve Středočeském kraji u dalšího podnikatele, člena sdružení bez právní subjektivity, který ukončil svoji činnost ve sdružení a následně přerušil svoji podnikatelskou činnost. Do základu daně nezahrnul nezaplacené pohledávky ve výši několika sta tisíc korun.

Labels: Daňová kontrola

Vytýkací řízení DPPO za zdaňovací období r. 1.1.2005 - 1.12.2005
Zápis do OR 8.3.2000, vstup do likvidace 1.12.2005
Předmět podnikání: kovářství, zámečnictví, kovoobráběčství, opravy motorových vozidel, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, provádění jednoduchých a drobných staveb a jejich změn a odstraňování, zprostředkování činnosti v oblasti obchodu a služeb, provozování veřejných tělovýchovných škol, reklamní agentura
DS podal ke dni ukončení činnosti přiznání k DPPO s nulovým vyčíslením, přestože v průběhu roku běžně podával přiznání k DPH s vyčíslenými vstupy i výstupy. Správce daně k podanému daňovému přiznání zahájil výzvou vytýkací řízení. Vytýkací řízení provádělo kontrolní oddělení zároveň s daňovou kontrolou zdaňovacích období r. 2003 a r. 2004.
DS měl smluvního zástupce, který však se správcem daně ani s likvidátorem společnosti nespolupracoval. Likvidátor DS osobně převzal další výzvu, vydanou v souladu s ust. § 43 a § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen "zákon o správě daní"), kterou bylo DS uloženo předložit doklady, resp. evidenci prokazující správnost a úplnost všech skutečností uváděných v podaném přiznání, předložit úplné účetnictví za období, ke kterému se vztahuje podané přiznání, prokázat provedení inventarizací.
V rámci ústního jednání k plnění výzvy likvidátor DS do protokolu sdělil, že účetnictví bylo převezeno v prosinci 2005 na Moravu, uloženo ve sklepních prostorách, likvidátorovi nebylo předáno a při jarních povodních byly prostory zatopeny. Likvidátor zajistil převoz dokladů do Prahy do prostor, kde byly doklady uloženy na hliněné podlaze, přikryté plachtou. Šanony s doklady byly rozpadlé, doklady mokré, plesnivé a nečitelné, tj. ve stavu nepoužitelném pro kontrolu, nebylo možno ani identifikovat, zda se jedná o účetní doklady tohoto DS. Účetní závěrka ani jiné zpracování dokladů nebylo předloženo vůbec.
DS neodstranil pochybnosti o správnosti a úplnosti daňového přiznání, neprokázal skutečnosti uvedené v daňovém přiznání ani skutečnosti, ke kterým byl vyzván, nesplnil svou dokazovací povinnost dle ust. § 31 odst. 9 zákona o správě daní, daňovou povinnost nebylo možno stanovit dokazováním. Správce daně stanovil daňovou povinnost v souladu s ust. § 31 odst. 5 zákona o správě daní za použití pomůcek.
Dle daňových přiznání k DPH uskutečněná zdanitelná plnění byla za prověřované období několik set miliónů korun, přijatá zdanitelná plnění byla několik set miliónů korun. Správce daně zjistil, že v r. 2005, před vstupem do likvidace došlo k prodeji strojů a zařízení DS za celkovou částku desítek miliónu korun, dále došlo k prodeji skladových zásob za několik desítek miliónu korun, správce daně využil zjištění u DS místně příslušného našemu FÚ, který stroje, zařízení a zásoby nakoupil. Po těchto prodejích došlo ke vstupu do likvidace. V rámci daňového řízení dále využil správce daně institut dožádání (na 3 FÚ) a zaslal výzvy k součinnosti na dvě banky, spravující účty DS a využil informací ze spisového materiálu DS.
Na základě pomůcek stanovil správce daně daňovou povinnost za období od 1.1.2005 do 1.12.2005 ve výši více než deset miliónu korun.

Labels: Daňová kontrola

Vytýkací řízení k dodatečnému přiznání na DPPO za zdaňovací období od 1.1. do 30.6.2006 DS porušil ust. § 23 odst. 3 písm c) zákona č. 586/1993 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen ZDP). Podle citovaného ustanovení výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 lze snížit o dle bodu 3. částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou podle zvláštního předpisu zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů.
Daňový subjekt skutečnost, že tvorba rozpouštěné opravné položky nebyla pro daňové účely nákladem na dosažení příjmů, prokazoval pouze předložením jednotlivých daňových přiznání a příloh k nim, což je nedostačující. K prokázání by bylo nutné předložit jednotlivé účetní doklady prokazující tvorbu opravné položky, včetně jejich zaúčtování v jednotlivých zdaňovacích obdobích, k čemuž byl daňový subjekt v průběhu vytýkacího řízení opakovaně vyzván.
Pracovnice správce daně dospěla k závěru, že daňový subjekt svá tvrzení neprokázal a řádek 111 citovaného dodatečného přiznání se na základě výsledku vytýkacího řízení snižuje o částku několika set miliónů korun.

Labels: Daňová kontrola

U plátce, právnické osoby, byla v červenci 2007 zahájena daňová kontrola DPH za jedno zdaňovací období roku 2005 a jedno zdaňovací období roku 2006. Předmětem činnosti plátce byly v kontrolovaných zdaňovacích obdobích opravy a rekonstrukce půdních nástaveb, malířské a výkopové práce.
V průběhu kontroly bylo zjištěno, že plátce uplatňoval nárok na odpočet daně na základě dokladů, které byly vystaveny jménem osoby, které byla zrušena registrace k dani z přidané hodnoty. Na základě dožádání bylo zjištěno, že osoba, která doklady měla vystavit je nevystavila. Dále bylo zjištěno, že doklady – paragony, na základě kterých uplatňoval plátce nárok na odpočet daně, byly dodatečně upravovány, a to zvýšením základu daně a daně. Tyto skutečnosti byly ověřeny dožádáními zaslanými místně příslušným správcům daně. Dále plátce uplatňoval nárok na odpočet daně na základě dokladů, u kterých neprokázal, že deklarovaná plnění použil pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Na základě výše uvedených skutečností plátce uplatnil v rozporu s ustanoveními §§ 72 a 73 ZDPH v každém z kontrolovaných zdaňovacích obdobích nárok na odpočet daně ve výši několika set tisíc korun.
V průběhu daňové kontroly byla v Obchodním rejstříku zapsána změna sídla plátce. Správce daně před změnou místní příslušnosti daňovou kontrolu dokončil a vydal dodatečné platební výměry. V souvislosti s uvedenými zjištěními bylo učiněno oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin podle ustanovení § 148 trestního zákona

Labels: Daňová kontrola

Kontrola DPH byla provedena za zdaňovací období roku 2006 na vstupu i na výstupu, doměřena byla daň na výstupu.
V průběhu kontroly DPH plátce předložil daňový doklad, který uvedl v evidenci pro daňové účely za září 2006 týkající se dodání vířivých van polskému odběrateli.
DS byl opakovaně vyzván výzvami dle § 31 odst 9 a § 16 odst. 2 písm. c) a e) ZSDP k prokázání konkrétními důkazními prostředky dodání zboží dle § 64 ZDPH polskému odběrateli dle vystavené faktury.
Při jednáních na FÚ byla předložena výše uvedená faktura vystavená, dodací list k této faktuře (bez data převzetí), výdejka ze skladu, stav skladu k 1.7.2006 a k 30.9.2006 a kopie souhrnného hlášení k DPH za 3. čtvrtletí 2006 bez razítka FÚ-9.
DS dále uvedl, že do dnešního dne nebyla faktura polským odběratelem uhrazena a dopravu si zajišťoval polský odběratel. DS uvedl, že žádné další důkazní prostředky týkající se prokázání dodání zboží nemá k dispozici. Protože DS neprokázal přepravu nebo odeslání zboží do jiného členského státu, neprokázal ani osvobození této dodávky ve smyslu uvedeného § 64 ZDPH.
Na základě prověřování údajů z VIESu byla poskytnuta informace, ve které je uvedeno, že DS vykázal intrakomunitární dodání polskému plátci a bylo zjištěno, že polský plátce pořízení zboží nepřiznal a toto pořízení popírá. Polský plátce se zabýval činností podporující silniční dopravu.
Doměřena daň na výstupu za červenec – září 2006 ve výši několika sta tisíc korun.

Labels: Daňová kontrola

V průběhu kontroly DPH bylo zjištěno, že daňový subjekt – fyzická osoba - si uplatňuje odpočet daně z přijatých pokladních dokladů (paragonů) za pořízení náhradních dílů na nákladní automobil v celkové částce více než milión korun. Z účetnictví daňového subjektu vyplynulo, že daňový subjekt má v majetku evidován pouze jeden nákladní automobil,jehož zůstatková cena činí několik desítek tisíc korun. Z náhradních dílů pořízených v průběhu roku by bylo možno sestavit několik takovýchto automobilů. Správce daně prověřil uskutečnění přijatého zdanitelného plnění u dodavatele. Bylo zjištěno, že dodavatel neuskutečnil vůči kontrolovanému daňovému subjektu plnění, neboť vystavuje jiný typ zjednodušených daňových dokladů, používá jiné razítko a s některým zbožím ani neobchodoval. Daňový subjekt tvrdil, že zboží nakupoval od neznámé osoby, od které dostával zjednodušené daňové doklady a k předání zboží docházelo na parkovišti. Uskutečnění zdanitelného plnění daňový subjekt neprokázal.
Výsledkem kontroly je neuznání uplatněného nároku na odpočet z předmětných dokladů.

Labels: Daňová kontrola

Daňový subjekt – fyzická osoba podnikala na základě živnostenského listu a jeho podnikatelskou činností byla koupě a prodej zboží.
Při daňové kontrole daně z příjmů fyzických osob bylo zjištěno, že daňový subjekt v peněžním deníku do výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů zahrnul výdaje na nákup zboží, a to v částce včetně daně z přidané hodnoty, přičemž tato DPH byla uplatněna zároveň jako odpočet daně dle § 19 odst.1 zákona č.588/1992Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Na základě tohoto zjištění byl DS vyzván k prokázání oprávněnosti zahrnutí DPH do daňově uznatelných výdajů. Daňový subjekt na výzvu odpověděl, že si je vědom porušení ustanovení § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů a že částka více než milión korun za první kontrolované zdaňovací období a částka ve výši několika miliónu korun za druhé kontrolované zdaňovací období, není výdajem souvisejícím s podnikatelskou činností.
Vykazovaná ztráta za první kontrolované zdaňovací období ve výši více než milión korun byla změněna na základ daně ve výši několika sta tisíc korun a dodatečně byla stanovena daň z příjmů fyzických osob ve výši více než sto tisíc korun.
Vykazovaná ztráta za druhé kontrolované zdaňovací období ve výši několika miliónů korun byla změněna na základ daně ve výši několika set tisíc korun a dodatečně byla stanovena daň z příjmů fyzických osob ve výši několika desítek tisíc korun.

Labels: Daňová kontrola

Příjemce dotace obdržel Dohodou o vytvoření chráněného pracovního místa osobou se zdravotním postižením pro výkon samostatné výdělečné činnosti dotaci ve výši několika desítek tisíc korun na zařízení obchodu. Příjemce dotace byl povinen při čerpání dotace dodržet podmínky uvedené v článku II. Dohody.
Finanční úřad obdržel podnět z Úřadu práce a předvolal příjemce dotace k jednání na FÚ. Ten sice předvolání převzal, nicméně se několikrát omluvil a dohodl si náhradní termín, ale ani tehdy se nedostavil. Správce daně 2x požádal o jeho předvedení Policii ČR, ale bez úspěchu. Policisté ho nikdy nezastihli doma. Po třetím předvolání k jednání se příjemce dotace dostavil a byla zahájena kontrola.
Na základě předložených dokladů správce daně zjistil porušení podmínek čerpání dotace ze státního rozpočtu uvedených v článku II Dohody. Příjemce dotace neprovozoval samostatnou výdělečnou činnost na chráněném pracovním místě v souladu se zněním Dohody, tedy nejméně po dobu 2 let. Při kontrole vyšlo najevo, že příjemce dotace již po pár měsících podnikání prodal zařízení svého obchodu jiné osobě, a to za částku odpovídající obdržené dotace. O této skutečnosti informoval příjemce dotace Úřad práce s časovým odstupem, a navíc z toho důvodu, že u něho úřad práce ohlásil kontrolu. Ve svém oznámení navíc nepravdivě uvedl, že přerušil podnikání k datu, který je uveden v živnostenském rejstříku. Správce daně však zjistil, že příjemce dotace fakticky ukončil podnikání půl roku před nahlášeným datem, kdy ukončil provozování obchodu, na jehož vybavení mu byla poskytnuta dotace a toto vybavení navíc prodal jiné osobě. Dalším pochybením příjemce dotace bylo, že nezanesl jednu fakturu za nákup zařizovacích předmětů do účetnictví. Ze strany správce daně pak tato faktura nemohla být uznána, stejně jako peněžní výdaj z ní plynoucí. Vratka dotace vyplývající z porušení ustanovení Dohody nebyla úřadu práce vrácena. Tato skutečnost však nebyla přičtena k tíži příjemce dotace, a to z toho důvodu, že vratka po něm nebyla ze strany úřadu práce požadována a příjemci bylo oznámeno, že se z důvodu nedodržení podmínek uvedených v Dohodě stane předmětem kontroly ze strany finančního úřadu.
Na základě výše uvedených skutečností správce daně uložil daňovému subjektu odvést zpět do státního rozpočtu částku ve výši porušení rozpočtové kázně několik desítek tisíc korun a příslušné penále.

Labels: Daňová kontrola

Specializované společnosti, registrované na území ČR, nabízejí českým osobám, a to právnickým i fyzickým, založení společnosti typu LLC(Limited Liability Company) nejčastěji v USA, prostřednictvím tzv. registračního agenta. K nejoblíbenějším destinacím patří zejména Nevada, Delaware, Florida a další. Základním motivem zakládání těchto společností, tzv. transparentních entit, je „mezinárodní daňové plánování“, neboli minimalizace daňového základu českých společností. Mezi „výhody“ založení takovýchto společností je v příslušných nabídkách uváděno, že pokud společnost typu LLC nepodniká ve Spojených státech, ani odtud nepochází žádný z jejích příjmů, nemá povinnost požádat v USA o přidělení daňového identifikačního čísla, nemusí podávat daňová přiznání, neplatí v USA daň z příjmů. Není to z toho důvodu, že by takovéto společnosti byly osvobozeny od zdanění plně, ale proto, že tyto transparentní entity jsou zdaňovány na úrovni společníků v zemi své rezidence, kde jsou tyto osoby povinny příslušné příjmy z USA přiznat ke zdanění v rámci své celosvětové daňové povinnosti ve svém daňovém přiznání. Na tento daňový dopad však již nabídka založení společností typu LLC potencionální zájemce neupozorňuje a tito neúmyslně, ale i záměrně, příjmy nezdaňují.
Při daňové kontrole českých subjektů uskutečňujících obchodní případy s výše uvedenými zahraničními společnostmi, často založenými stejnými fyzickými osobami, správce daně požaduje prokázání skutečné realizace předmětu fakturace. Pokud kontrolovaný daňový subjekt není schopen prokázat, že práce a služby, fakturované zahraniční společností, byly provedeny dodavatelem, deklarovaným na příslušných fakturách, neunese důkazní břemeno ve smyslu ust. § 31 zákona o správě daní a poplatků a příslušné náklady jsou správcem daně na základě porušení ust. § 24, odst. 1/, zákona o dani z příjmů a § 11 zákona o účetnictví, vyloučeny z daňového základu poplatníka.
Z důvodů neprokázání prací a služeb, fakturovaných společností typu LLC byla např. v poslední době správcem daně u poplatníka DPPO zrušena daňová ztráta ve výši několika miliónu korun a dodatečně vyměřena daňová povinnost za 3 zdaňovací období v celkové výši několika desítek miliónů korun. Z hlediska výše doměrku se jedná se o jedno z největších zjištění.
Rozšiřující se spolupráce ČR se zahraničními daňovými správami formou mezinárodní výměny informací umožňuje správcům daně zaměřit se i na daňové úniky tohoto typu.

Labels: Daňová kontrola

Daňová kontrola za zdaňovací období roku 2005 byla u daňového subjektu „Z“ zahájena na základě poznatků o velké výši uplatňování nadměrných odpočtů DPH za služby (stavební práce) a rovněž i velkém meziročním nárůstu čistého obratu.
V roce 2005 získal daňový subjekt „Z“ mimořádnou zakázku na odstranění škod ze živelné události, když objem zakázky představoval částku několik miliónů korun. Smlouva o dílo byla podepsána v měsíci srpnu 2005 s termínem dokončení v říjnu 2005.
Kontrolou účetních dokladů správce daně zjistil, že daňový subjekt „Z“ si na část prací k odstranění škod ze živelné události nasmlouval několik subdodavatelů. Ve dvou případech se jednalo o firmy, které založili cizí státní příslušníci. Obě firmy měly v obchodním rejstříku zapsáno sídlo v Praze a dle informací od dožádaného správce daně jsou nekontaktní, nepodávají daňová přiznání a ve svém sídle se nezdržují, veškeré písemnosti jim jsou doručovány veřejnou vyhláškou. Ostatní subdodavatelé byli správci daně známi a jednalo se o firmy se sídlem v územním obvodu správce daně.
Z výsledků kontroly vyplynulo, že daňový subjekt „Z“ neprokázal u výše uvedených zahraničních firem existenci konkrétního plnění, tj. neprokázal provedení pomocných stavebních prací deklarovaným smluvním dodavatelem, když smlouvy o dílo byly podepsány osobami, které neměly na území ČR v době, kdy byly smlouvy podepsány povolen pobyt, resp. (na základě sdělení cizinecké policie) byly z ČR vyhoštěny. Přitom za předmětné subdodavatelské firmy měly s daňovým subjektem „Z“ jednat osoby, kterým vyhoštěné osoby v době, kdy neměly povolen v ČR pobyt, udělovaly v ČR plné moci k jednání. Veškeré platby byly účtovány jako hotovostní, konkrétní vydání peněžních prostředků nebylo ze strany daňového subjektu „Z“ prokázáno, když jako příjemce finanční hotovosti byly na dokladech podepsány vyhoštěné osoby, za které ale se subjektem „Z“ dle jeho tvrzení jednaly osoby pověřené plnou mocí.
Ke kontrole předložené doklady o hotovostních výplatách za subdodavatelské faktury porovnal správce daně s položkovým rozpisem v účetnictví subjektu „Z“ (pokladnou) a zjistil, že ani v jednom případě nesouhlasí příjemce hotovosti ani titul úhrady. V účetnictví společnosti „Z“ jsou pod stejnými čísly dokladů zúčtovány výplaty nepoměrně nižších částek za jiná plnění (většinou v rozmezí desítek korun za nákup drobného materiálu).
Zahraniční firmy nebyly jako subdodavatelé ani vedeny ve stavebním deníku, který si správce daně v průběhu daňové kontroly vyžádal od zadavatele hlavní zakázky, když ostatní subdodavatelé v něm vedeni byli. Daňový subjekt „Z“ následně tuto skutečnost zdůvodňoval tvrzením, že se tak stalo pouhým opomenutím vedoucího pracovníka.
Na základě výše uvedeného byl učiněn závěr, že daňový subjekt „Z“ neprokázal, že tyto náklady jsou daňově účinné. Samotné provedení pomocných stavebních prací nebylo správcem daně v průběhu daňové kontroly zpochybněno, ale správcem daně nebyly náklady na tyto práce vyfakturované jménem zahraničních firem uznány jako daňově účinný náklad, neboť daňový subjekt „Z“ neprokázal provedení těchto prací deklarovanými smluvními dodavateli. Nestačí pouze doložení dokladu o zaplacení prací a smlouvy o dílo, ale je nezbytné prokázat skutečnou realizaci stavebních prací ze strany deklarovaných dodavatelů a v deklarované výši. Kromě toho správce daně má hodnověrným způsobem od státních orgánů (Cizinecké policie ČR) prokázáno, že osoby, které měly subdodavatelské firmy zastupovat, se v dané době nezdržovaly na území ČR.
Na základě výsledků daňové kontroly za předmětné zdaňovací období byl daňový základ správcem daně navýšen o částku několika miliónů korun a daň byla dodatečně vyměřena ve výši více než jednoho miliónu korun.
Současný stav případu: Rozhodnutí o dodatečném stanovení daně je v právní moci a daň byla uhrazena.

Labels: Daňová kontrola

Předmětem podnikání daňového subjektu byla stavební činnost – výroba a montáž lodžií. Daňový subjekt byl plátce daně z přidané hodnoty a vedl daňovou evidenci. Ke dni 29. prosince 2004 daňový subjekt ukončil podnikatelskou činnost a provedl úpravy základu daně podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném pro rok 2004 (dále jen zákon o daních z příjmů). Za zdaňovací období roku 2004 poté podal daňový subjekt dodatečné daňové přiznání, ve kterém uplatnil jako položku snižující základ daně závazky v částce několika miliónu korun.
Daňová kontrola byla zaměřena na ověření správnosti vykázaného základu daně a daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2004 a úpravy základu daně v souvislosti s ukončením podnikatelské činnosti.
V průběhu daňové kontroly bylo zjištěno, že částka několika miliónů korun byla uplatněna na základě tří faktur panamské společnosti. Předmětem faktur byly služby poskytnuté na území Polska v měsících květnu až červenci 2004 (jednalo se o reklamu – tisk letáků a jejich distribuci do poštovních schránek v Polsku, výroba internetových stránek v Polsku, CD prezentace, průzkum trhu v Polsku). Daňový subjekt byl správcem daně vyzván, aby vysvětlil, proč výše uvedené faktury neuplatnil již v řádném daňovém přiznání, ale teprve až v dodatečném daňovém přiznání. Dále byl daňový subjekt vyzván, aby vysvětlil, jak fakturované služby probíhaly, s kým bylo jednáno, jak probíhala distribuce, kdo dohlížel na uskutečnění zakázky a rovněž k prokázání, jak tyto závazky souvisely s dosažením vykazovaných příjmů v době ukončení podnikatelské činnosti. Daňový subjekt uvedl, že příjmy plynoucí z reklamy realizovala právnická osoba, kterou daňový subjekt založil v Polsku v roce 2004. Z důvodu, že v době sjednání a provádění služeb právnická osoba ještě neexistovala, byly faktury vystaveny na jméno fyzické osoby. Případný efekt z reklamy by měla polská právnická osoba. S ohledem na skutečnost, že bylo správcem daně zjištěno, že výdaje za reklamu nebyly vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů daňového subjektu, nebylo možné podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, aby daňový subjekt dodatečně snížil základ daně o částku několika miliónu korun.
Kontrolou bylo dále zjištěno, že daňový subjekt rovněž nesprávně upravil podle ustanovení § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 zákona o daních z příjmů ke dni ukončení podnikatelské činnosti rozdíl mezi příjmy a výdaji o výši pohledávek a závazků z titulu nárokované a odvedené DPH ke dni uskutečnění zdanitelného plnění a o částku nadměrného odpočtu ve vazbě na skutečnost, že až do doby ukončení podnikatelské činnosti byl daňový subjekt plátcem DPH. Rovněž bylo zjištěno porušení § 25 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů, kdy daňový subjekt uplatnil do daňových výdajů i výdaje za soukromé telefonní hovory, a porušení § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, když daňový subjekt neprokázal oprávněnost zahrnutí zálohy na pořízení nábytku do daňových výdajů.
Je nezbytné uvést, že správce daně v souladu s ustanovení § 16 odst. 8 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, přihlédl při dodatečném stanovení daně ke skutečnosti, že daňový subjekt nesprávně zvýšil v souvislosti s ukončením podnikatelské činnosti základ daně o hodnotu peněžních prostředků v pokladně a na běžném účtu ke dni 31. prosince 2004 a o zůstatkovou cenu hmotného majetku ke dni 31. prosince 2004. Proto byl správcem daně základ daně snížen o částku několika set tisíc korun.
Na základě provedené daňové kontroly za zdaňovací období roku 2004 byl základ daně zvýšen o celkovou částku několika miliónu korun, snížena vykazovaná ztráta o částku několika set tisíc korun a byla doměřena daň řádově ve výši několika miliónu korun.
Současný stav případu: Platební výměry jsou pravomocné.

Labels: Daňová kontrola

Správce daně kontrolou účetní evidence za roky 2003 a 2004 zjistil, že slovenský občan podniká na území České republiky od roku 1995. Dle výpisu z obchodního rejstříku vlastní několik živnostenských listů, vydaných v České republice. V ČR si rovněž dle vlastního sdělení pronajal několik kanceláří. Podnikatelskou činnost, která spočívala v provádění stavebních prací, vykonával tento daňový subjekt prostřednictvím svých zaměstnanců. Se společnostmi a fyzickými osobami měl podnikatel sepsány smlouvy o dílo na jednotlivé stavební celky. Pracovalo se podle projektových dokumentací staveb a jednotlivé práce byly zapsány do stavebních deníků. Zaměstnanci podnikatele pracovali pod jeho přímým vedením. Po ukončení stavebního díla se uzavřel stavební deník, ve kterém bylo konstatováno, že stavba byla odevzdána v požadované kvalitě a termínu, a byla vystavena konečná faktura spolu s předávacím protokolem.
Mzdy zaměstnanců, kteří vykonávali stavební práce na území České republiky byly přefakturovány do nákladů stálé provozovny, která podnikateli vznikla na našem území již v roce 1995. Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se dle § 22 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/92 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů), považují příjmy ze závislé činnosti, která je vykonávána na území České republiky.
Dle vlastního sdělení podnikatele v průběhu daňového řízení, on sám svým zaměstnancům zadával práci, řídil je i kontroloval. Uvedení zaměstnanci používali nářadí, stroje, pracovní pomůcky i pracovní oděvy, které jim zabezpečoval zaměstnavatel. Z výše uvedeného lze dovodit, že se jednalo o příjmy ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů, jelikož zaměstnanci při výkonu práce byli povinni dbát příkazů plátce.
V návaznosti na ustanovení § 6 a 22 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů a čl. 15 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, měla být daň z příjmů ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky přiznána a odváděna v České republice, protože stavební práce byly vykonávány na území České republiky a mzdy byly účtovány k tíži stálé provozovny, která plátci vznikla v roce 1995.
Dle § 38k odst. 4 a 5 byl plátce daně povinen srazit zálohu na daň ze závislé činnosti a funkčních požitků dle ustanovení § 38h odst. 2 zákona o daních z příjmů. Vzhledem ke skutečnosti, že zaměstnanci plátce nepodepsali v České republice prohlášení, byla v rámci daňové kontroly doměřena záloha na daň ze závislé činnosti.
Plátce neodvedl zálohy na daň ze závislé činnosti za roky 2003 a 2004 v celkové výši přes jeden milión korun.

Labels: Daňová kontrola

Finanční úřad provedl za kalendářní roky 2003, 2004 a 2005 kontrolu daně z příjmů u právnické osoby, jejímž předmětem podnikání je provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování.
Kontrolou bylo zjištěno, že společnost uzavřela dne 21. 1. 2003 s leasingovou společností smlouvu o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci. Předmětem leasingu byl osobní automobil v ceně pořízení několika set tisíc korun včetně DPH. V roce 2005 došlo dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem k předčasnému ukončení leasingové smlouvy a k odkoupení předmětu leasingu.
V účetnictví společnosti nebylo předčasné ukončení nájemního vztahu proúčtováno. Nebylo tak zřejmé k jakému datu byla leasingová smlouva skutečně ukončena, za jakou kupní cenu byl předmět pronájmu od leasingové společnosti odkoupen, kdy a v jaké výši byla kupní cena uhrazena. Z těchto důvodů byla daňovému subjektu doručena výzva k doložení výše kupní ceny, za kterou byl odkoupen předmět leasingu při předčasném ukončení leasingové smlouvy včetně daňového dokladu vystaveného leasingovou společností a včetně úhrady kupní ceny. Zároveň správce daně dožádal místně příslušný finanční úřad o provedení místního šetření u leasingové společnosti.
Daňový subjekt nedodržel zákonné podmínky týkající se doby nájmu a kupní ceny předmětu leasingu pro uznání nákladů z finančního leasingu dle § 24 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Při předčasném odkoupení předmětu leasingu měl postupovat podle speciálního ustanovení pro tento případ, tj. dle ustanovení § 24 odst. 5 ZDP.
Při výpočtu zůstatkové ceny správce daně vycházel ze vstupní ceny včetně DPH evidované u pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován. Sjednaná cena za odkup předmětu leasingu při předčasném ukončení leasingové smlouvy byla nižší než vypočtená zůstatková cena. Tím, že společnost odkoupila předmět leasingu za cenu nižší než byla zůstatková cena, kterou měl majetek při rovnoměrném odpisování dle § 31 ZDP, porušila podmínky stanovené v § 24 odst. 5 ZDP a tím se veškeré nájemné od počátku běhu nájemního vztahu stává daňově neúčinným. Společnost měla povinnost podat za kalendářní roky 2003 a 2004 dodatečná daňová přiznání a zvýšit základ daně o částku daňově neúčinného nájemného, a to za rok 2003 v celkové výši několika set tisíc korun a za rok 2004 ve výši celkem několika set tisíc korun. V kalendářním roce 2005 měla společnost povinnost zvýšit základ daně o částku daňově neúčinného nájemného v celkové výši více než sto tisíc korun.

Labels: Daňová kontrola

Finanční úřad v rámci daňové kontroly daně z příjmu právnických osob za zdaňovací období roku 2004 a 2005 u obchodní společnosti zjistil, že ačkoliv společnost nepodala daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob za uvedená zdaňovací období, vykonávala v obou letech podnikatelskou činnost. Při daňové kontrole správce daně zjistil, že společnost poskytovala reklamní služby a služby spojené s výrobou televizních spotů a videozáznamů. Ve zdaňovacím období roku 2004 činily nepřiznané výnosy ke zdanění částku více než milión korun a ve zdaňovacím období roku 2005 částku také více než milión korun.
Na základě těchto zjištění správce daně společnosti dodatečně vyměřil daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2004 ve výši několika set tisíc korun a za zdaňovací období roku 2005 ve výši také několika set tisíc korun.
Finanční úřad bude plnit oznamovací povinnost podle § 8 trestního řádu.

Labels: Daňová kontrola

Finanční úřad provedl daňovou kontrolu daně z přidané hodnoty akciové společnosti se zahraniční účastí, zabývající se kovoobráběním, za zdaňovací období březen, duben a květen 2005.
Společnost vykazovala v přiznání k dani z přidané hodnoty uskutečněná zdanitelná plnění osvobozená od daně jako dodání zboží do jiného státu EU osobě registrované k dani ve Francii. V rámci zahájené daňové kontroly byly využity poznatky z předchozí kontroly dceřiné společnosti deklarovaného odběratele, při které bylo zjištěno, že předmětné zboží bylo ve skutečnosti dodáno této dceřiné společnosti, která má sídlo na území České republiky a zboží bylo dodáno do jejího sídla v tuzemsku. Na základě uvedených zjištění byla kontrola uzavřena se závěrem, že společnost uskutečnila zdanitelné plnění v tuzemsku a z tohoto plnění nepřiznala v rozporu se zákonem daň na výstupu.
Správce daně na základě uvedených zjištění společnosti dodatečně vyměřil daň z přidané hodnoty ve výši několika miliónů korun.

Finanční úřad provedl kontrolu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2002 u obecně prospěšné společnosti, poskytující sociální služby – komplexní péči o klienty, sociální a ošetřovatelské poradenství, půjčovnu rehabilitačních pomůcek, vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách.
V rámci součinnosti s třetími osobami správce daně při daňové kontrole zjistil, že společnost vystavovala zdravotním pojišťovnám, se kterými neměla uzavřenou smlouvu o poskytování zdravotní péče, faktury za provedenou neodkladnou zdravotní péči jejich pojištěncům. Tyto vystavené faktury přitom nezahrnula do svých výnosů a tím ani do základu daně, přestože jejich úhradu vymáhá na zdravotních pojišťovnách soudně. V úhrnu tímto způsobem zkrátila základ daně z příjmů právnických osob o několik miliónů korun.
Dále správce daně zjistil, že společnost účtovala do nákladů více než sto tisíc korun měsíčně za tzv. „přenechání a převedení smluvních vztahů“ fyzické osoby (ředitelky společnosti) včetně IČZ (identifikační číslo zdravotnického zařízení) na základě smlouvy uzavřené mezi fyzickou osobou a společností a bez jakékoli účasti smluvních partnerů – zdravotních pojišťoven. Jako důvod uzavření smlouvy uvedla ředitelka společnosti to, že VZP se společností odmítla uzavřít smlouvu o poskytování zdravotní péče a nevydala jí tudíž ani IČZ. V rámci prověřování tohoto stavu bylo zjištěno, že společnost měla řádně uzavřeny smlouvy o poskytování zdravotní péče s dalšími pěti zdravotními pojišťovnami a to bez odkazu na přenos práv z jiného subjektu. Je pravdou, že při styku s pojišťovnami společnost neoprávněně používala IČZ jiného zdravotnického zařízení, což ale nemá vliv na celkové posouzení uvedených nákladů, neboť samotné IČZ je nepřenosné mezi dvěma zdravotnickými zařízeními a skutečnost, že jedna z pojišťoven odmítne uzavřít se zařízením smlouvu, neznamená překážku získání vlastního IČZ, např. na základě smlouvy uzavřené s jinou zdravotní pojišťovnou. Z uvedených důvodů nebyly správcem daně akceptovány jako daňově uznatelné náklady ve výši více než miliónu korun.
Při kontrole správce daně zároveň zjistil, že společnost nerozpustila do výnosů v rozporu se zákonem vytvořenou rezervu na opravu hmotného majetku ve výši několika miliónu korun, přestože opravu hmotného majetku neprovedla.
Na základě výše uvedených zjištění správce daně společnosti snížil ztrátu o několik set tisíc korun, zvýšil základ daně řádově o několik miliónů korun a dodatečně vyměřil vlastní daň z příjmů právnických osob za období roku 2002 ve výši několika miliónů korun.
Oznámení o podezření z trestného činu zkrácení daně správce daně orgánům činným v trestním řízení podá v měsíci únoru 2008.