Existují možnosti, kdy lze do daňových výdajů zahrnout i výdaje, které dosud nenastaly. Jednou z takových možností, která je ostatně fyzickými osobami i společnostmi často využívána, je tvorba rezervy na opravu hmotného majetku. Zákon o rezervách stanoví podmínky, za kterých lze tyto výdaje uplatnit a zahrnout do celkových daňových výdajů. Je samozřejmé, že daňový subjekt musí být následně schopen splnění těchto zákonných podmínek pro tvorbu rezervy, resp. pro zahrnutí vytvořené rezervy do daňových výdajů, správci daně řádně prokázat. Pokud toto své důkazní břemeno neunese, lze těžko správci daně zazlívat, že mu výdaje na tvorbu rezervy do daní neuzná. Toto se stalo jednomu podnikateli ve Středočeském kraji, když zaúčtoval rezervu na opravu nemovitosti ve výši několika set tisíc korun, aniž by byl následně schopen určit, jaké nemovitosti se oprava týká, co se bude opravovat a v jaké výši. Správce daně proto vyloučil rezervu z daňově účinných výdajů a o téměř půl milionu zvýšil základ daně.

Labels: Daňová kontrola