Finanční úřad provedl kontrolu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2002 u obecně prospěšné společnosti, poskytující sociální služby – komplexní péči o klienty, sociální a ošetřovatelské poradenství, půjčovnu rehabilitačních pomůcek, vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách.
V rámci součinnosti s třetími osobami správce daně při daňové kontrole zjistil, že společnost vystavovala zdravotním pojišťovnám, se kterými neměla uzavřenou smlouvu o poskytování zdravotní péče, faktury za provedenou neodkladnou zdravotní péči jejich pojištěncům. Tyto vystavené faktury přitom nezahrnula do svých výnosů a tím ani do základu daně, přestože jejich úhradu vymáhá na zdravotních pojišťovnách soudně. V úhrnu tímto způsobem zkrátila základ daně z příjmů právnických osob o několik miliónů korun.
Dále správce daně zjistil, že společnost účtovala do nákladů více než sto tisíc korun měsíčně za tzv. „přenechání a převedení smluvních vztahů“ fyzické osoby (ředitelky společnosti) včetně IČZ (identifikační číslo zdravotnického zařízení) na základě smlouvy uzavřené mezi fyzickou osobou a společností a bez jakékoli účasti smluvních partnerů – zdravotních pojišťoven. Jako důvod uzavření smlouvy uvedla ředitelka společnosti to, že VZP se společností odmítla uzavřít smlouvu o poskytování zdravotní péče a nevydala jí tudíž ani IČZ. V rámci prověřování tohoto stavu bylo zjištěno, že společnost měla řádně uzavřeny smlouvy o poskytování zdravotní péče s dalšími pěti zdravotními pojišťovnami a to bez odkazu na přenos práv z jiného subjektu. Je pravdou, že při styku s pojišťovnami společnost neoprávněně používala IČZ jiného zdravotnického zařízení, což ale nemá vliv na celkové posouzení uvedených nákladů, neboť samotné IČZ je nepřenosné mezi dvěma zdravotnickými zařízeními a skutečnost, že jedna z pojišťoven odmítne uzavřít se zařízením smlouvu, neznamená překážku získání vlastního IČZ, např. na základě smlouvy uzavřené s jinou zdravotní pojišťovnou. Z uvedených důvodů nebyly správcem daně akceptovány jako daňově uznatelné náklady ve výši více než miliónu korun.
Při kontrole správce daně zároveň zjistil, že společnost nerozpustila do výnosů v rozporu se zákonem vytvořenou rezervu na opravu hmotného majetku ve výši několika miliónu korun, přestože opravu hmotného majetku neprovedla.
Na základě výše uvedených zjištění správce daně společnosti snížil ztrátu o několik set tisíc korun, zvýšil základ daně řádově o několik miliónů korun a dodatečně vyměřil vlastní daň z příjmů právnických osob za období roku 2002 ve výši několika miliónů korun.
Oznámení o podezření z trestného činu zkrácení daně správce daně orgánům činným v trestním řízení podá v měsíci únoru 2008.