Termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmů se blíží
23.2.2009, Zdroj: Česká daňová správa

Kdy je daňový subjekt povinen podat přiznání k dani z příjmů? Jaké jsou lhůty pro podání?
Termín pro podání daňového přiznání se opět blíží. Česká daňová správa upozorňuje všechny daňové poplatníky, kteří mají povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2008, že termín pro jeho podání je do 31. března (úterý) letošního roku.
I v letošním roce česká daňová správa nabízí možnost elektronického podání daňového přiznání, která šetří čas jinak strávený na poště nebo na podatelně finančního úřadu. Jen v loňském roce tuto službu využilo o 52 000 poplatníků více, než tomu bylo v roce 2007.
Stejně jako v minulém roce budou pracovníci české daňové správy vyjíždět do vybraných obcí a usnadní tak podání daňových přiznání i mimo podatelny finančních úřadů.
Daňovým poplatníkům, kteří se rozhodnou podat daňové přiznání v listinné podobě na finančním úřadě, nabízí finanční úřady rozšířené úřední hodiny.
Kdy je daňový subjekt povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob?
Podle § 38g zákona o daních z příjmů,
je daňové přiznání povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 zákona o daních z příjmů). Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Daňové přiznání za zdaňovací období je povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) zákona o daních z příjmů, nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 zákona o daních z příjmů.
Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.
Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému tak stanoví § 40b zákona o správě daní v souvislosti s insolvenčním řízením.
A dále vždy pokud je poplatník správcem daně k podání daňového přiznání vyzván (§ 40 odst. 1 zákona o správě daní).
Jaké jsou lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2008?
Lhůtu pro podání daňového přiznání obecně upravuje § 40 zákona o správě daní, a je stanovena nejpozději do tří měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období, tj. za zdaňovací období 2008 do úterý 31. 3. 2009.
Jedná-li se o poplatníka, který má ze zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tj. do úterý 30. 6. 2009. To platí jen, je-li příslušná plná moc k zastupování podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty.
Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo daňového poradce nebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání, a to nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání. Pokud součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání jsou i příjmy zdaňované v zahraničí na základě daňového přiznání, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Žádost je zpoplatněna částkou 300 Kč.

Dřívější vracení „přeplatků“ na DPH
23.2.2009, Zdroj: Ministerstvo financí

V jakých případech by se měla lhůta na vracení nadměrných odpočtů DPH zkrátit?
Ministerstvo financí vydalo pokyn daňové správě, aby od tohoto týdne začala s dřívějším vracením nadměrných odpočtů DPH. V případě, že bude žádost podána elektronicky a finanční úřad nebude mít pochybnosti o správnosti údajů v daňovém přiznání, zkrátí se lhůta vracení z 30 na 15 dní.
„Jedná se o významný nástroj podpory podnikatelů a podniků, který jim umožní dřívější přístup k hotovostním prostředkům," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. „Podpoříme tím také větší využívání elektronické komunikace s úřady," dodal ministr.
Česká daňová správa změnila technické řešení podávání daňového přiznání u daně z přidané hodnoty prostřednictvím internetu. Zatímco v minulosti bylo nutné do počítače uživatele nainstalovat potřebnou aplikaci, nyní dochází ke zpracování daňového přiznání u daně z přidané hodnoty na serveru ministerstva financí, což výrazně snižuje technické nároky na počítač uživatele a umožňuje rychlejší zpracování zadávaných údajů.

Základní informace pro občany, kteří byli zasaženi utlumením výroby a následnou ztrátou zaměstnání
13.2.2009, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Přinášíme Vám základní informace pro občany, kteří přišli o práci.
První kroky osoby, která byla zasažena utlumením výroby, by měly směrovat na příslušný úřad práce (podle místa trvalého pobytu).
1. První kroky osoby, která byla zasažena utlumením výroby, by měly směrovat na příslušný úřad práce (podle místa trvalého pobytu).
Pokud je zaměstnavatel v platební neschopnosti a byl na něho u příslušného soudu podán insolvenční návrh, může úřad práce vyplatit zaměstnanci jeho mzdové nároky, a to max. v délce 3 měsíců. Tyto 3 měsíce ale musí spadat do doby 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl podán insolvenční návrh. Znamená to, že nebyla-li zaměstnanci poskytována mzda před podáním insolvenčního návrhu na zaměstnavatele v rozmezí 6 měsíců, má nárok na výplatu mzdy náležející za 3 měsíce. Nejvyšší částka, která může být zaměstnanci vyplacena, činí v současné době (od 1. 5. 2008 do 30. 4. 2009) 30 317 Kč. Jestliže není zaměstnanci vyplácena mzda po podání insolvenčního návrhu, může své mzdové nároky uplatnit u soudu v rámci insolvenčního řízení, popř. v občanskoprávním řízení.
Dojde-li ke skončení pracovního poměru, může osoba požádat úřad práce o zprostředkování zaměstnání a stát se uchazečem o zaměstnání. Při splnění podmínek nároku jí bude úřad práce poskytovat podporu v nezaměstnanosti. Základní podmínkou je získání 12 měsíců doby zakládající důchodové pojištění v posledních 3 letech před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání. S uchazečem o zaměstnání nesmí být v posledních 6 měsících skončeno zaměstnání pro porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem.
Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví z posledního ukončeného zaměstnání a činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
Doba poskytování podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od věku uchazeče o zaměstnání v době podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti a
do 50 let věku činí 5 měsíců,
nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,
nad 55 let věku 11 měsíců.
2. Dalším krokem je, aby se osoba informovala na úřadě práce o nároku na dávky státní sociální podpory. Zde také může uplatnit na předepsaných tiskopisech svoji žádost o některou z dávek (tiskopisy žádostí jsou k dispozici na úřadě práce nebo na internetových stránkách http://portal.mpsv.cz/). V této situaci přicházejí především v úvahu dávky
přídavek na dítě (opakující se dávka k pokrytí nákladů spojených s výchovou a výživou nezaopatřených dětí),
sociální příplatek (opakující se dávka k pokrytí nákladů spojených se zabezpečováním potřeb nezaopatřených dětí),
příspěvek na bydlení (opakující se dávka k pokrytí nákladů na bydlení).
Podmínky nároku na přídavek na dítě:
Nárok má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4násobek částky životního minima1) rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok. Dávka je vyplácena ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte, a to
do 6 let věku dítěte činí 500 Kč,
od 6 do 15 let 610 Kč,
od 15 do 26 let 700 Kč.
Podmínky nároku na sociální příplatek:
Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině v předchozím kalendářním čtvrtletí. Tato hranice nesmí překročit 2,0násobek životního minima rodiny. Ve výši dávky se odráží nejen příjmy rodiny, kdy s rostoucím příjmem sociální příplatek postupně klesá, ale i další rodinné situace. Sociální příplatek se zvyšuje v případech, kdy dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné, zohledněny jsou také zdravotní postižení nebo osamělost rodiče. Vyšší sociální příplatek se poskytuje i rodinám, kde se narodilo více dětí současně, a to v době do tří let jejich věku, rodinám, kde dítě studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia.
Podmínky nároku na příspěvek na bydlení:
Nárok má nájemce či vlastník bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem o státní sociální podpoře. Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Dávka se poskytuje bez ohledu na to, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví nebo bydlení ve vlastním domě.
Společně s nájemcem či vlastníkem bytu jsou posuzovány všechny osoby, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu. Rozhodný příjem rodiny tvoří příjem všech společně posuzovaných osob a zjišťuje se za předcházející kalendářní čtvrtletí.
Náklady na bydlení se stanoví jako průměr za předcházející kalendářní čtvrtletí. Náklady na bydlení tvoří nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, nebo u bytů družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady. U všech typů bytů dále náklady za plyn, elektřinu, vodné a stočné, odvoz odpadu, centrální vytápění nebo za pevná paliva.
Výše příspěvku na bydlení za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi příslušnými normativními náklady na bydlení a 30ti % (v Praze 35ti %) rozhodného příjmu rodiny. Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady, náleží příspěvek na bydlení jen do výše těchto skutečných nákladů.
3. Poslední krok podnikne osoba v případě, kdy má i přes předchozí doporučení nedostatečné příjmy (tzn., že osobě nedostačuje nebo jí není vyplácená podpora v nezaměstnanosti, popřípadě dávky státní sociální podpory). Je nutné, aby osoba navštívila příslušný pověřený obecní úřad podle místa trvalého bydliště, kde lze získat informace o případné další pomoci prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi. Na pověřeném obecním úřadě jsou také k dispozici tiskopisy žádostí nebo si osoba může tyto tiskopisy vytisknout z internetových stránek (http://portal.mpsv.cz/). Vznik nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi lze posoudit jen na základě uplatněné žádosti a po následném ověření plnění podmínek. Přijetí žádosti nemůže být ze strany úřadu odepřeno. Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou
příspěvek na živobytí (opakující se dávka k pokrytí základních životních potřeb osoby v hmotné nouzi),
doplatek na bydlení (opakující se dávka k pokrytí nákladů spojených s bydlením, které nebylo možné uhradit z příspěvku na bydlení),
mimořádná okamžitá pomoc (jednorázová pomoc k řešení zákonem stanovených sociálních situací, do nichž se osoba dostane).
U všech dávek hmotné nouze se zkoumají sociální a majetkové poměry, a proto nejsou-li osoby bezprostředně ohroženy a mohou po určitou dobu ještě uspokojovat z vlastních prostředků své základní osobní potřeby, nelze je považovat pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi za osoby v hmotné nouzi.
Podmínky nároku na příspěvek na živobytí:
Osoba se nachází v hmotné nouzi pro účely příspěvku na živobytí, pokud výše příjmu osoby (společně posuzovaných osob) snížená o přiměřené náklady na bydlení nedosahuje částky živobytí osoby (společně posuzovaných osob).
Živobytí osoby vyjadřuje peněžní částku, která je potřebná k zabezpečení základních životních potřeb osoby. Výše živobytí se odvíjí od existenčního minima a životního minima osoby a zohledňuje snahu této osoby o zvýšení příjmu vlastním přičiněním (hodnotí se snaha o zvýšení příjmu vlastní prací, uplatněním nároků a pohledávek a prodejem nebo jiným využitím majetku).
Příjem se hodnotí za tři kalendářní měsíce, které předcházejí měsíci, v němž osoba podává žádost o příspěvek na živobytí. Do příjmu se započítávají čisté příjmy ze závislé činnosti, z funkčních požitků a ze mzdových nároků, a to pouze ve výši 70% jejich hodnoty, dále příjem z náhrady mzdy nebo sníženého platu po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti a z dávky nemocenského pojištění, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci opět pouze ve výši 80% jejich hodnoty a ostatní započitatelné příjmy, které jsou uvedeny v zákoně o životním a existenčním minimu v plné výši, tj. 100% (písemný přehled příjmů, které se pro účely posouzení stavu hmotné nouze hodnotí, obdrží žadatel o dávku na pověřeném obecním úřadu).
Přiměřené náklady na bydlení zohledňují pro účely příspěvku na živobytí odůvodněné náklady na bydlení maximálně do výše 30% (v Praze 35 %) příjmů osoby (společně posuzovaných osob). Odůvodněné náklady na bydlení tvoří nájemné až do výše cílového nájemného, pravidelné úhrady za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu a úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií (elektrická energie, plyn event. další druhy paliv).
Výše příspěvku na živobytí činí rozdíl mezi živobytím osoby (společně posuzovaných osob) a jejich příjmem.
Podmínky nároku na doplatek na bydlení:
Osoba se nachází v hmotné nouzi pro účely doplatku na bydlení, pokud její příjem spolu s příspěvkem na živobytí dosahuje částky jejího živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení. Hodnocení příjmu je stejné jako u příspěvku na živobytí, obdobně stejně se hodnotí i odůvodněné náklady na bydlení.
Nárok na doplatek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, jestliže jeho příjem (příjem společně posuzovaných osob) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka živobytí osoby (společně posuzovaných osob). Další podmínkou nároku je získání nároku na příspěvek na živobytí a na příspěvek na bydlení ze státní sociální podpory a skutečnost, že osoba, žádající o doplatek na bydlení užívá byt v obci, v níž je hlášena k trvalému pobytu. Jsou však povoleny výjimky z těchto podmínek. Jde o situace, kdy na nezletilé nezaopatřené dítě přešlo vlastnictví nebo nájem bytu a o případy hodné zvláštního zřetele, kdy osoba užívá jinou než nájemní formu bydlení (např. podnájem, ubytovna). Obdobně lze doplatek na bydlení přiznat osobě, které nevznikl nárok na příspěvek na živobytí proto, že její příjem přesáhnul stanovenou hranici pro příspěvek na živobytí, ale nepřesáhnul 1,3 násobek částky živobytí této osoby.
Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení zůstala osobě (společně posuzovaným osobám) částka živobytí.
Podmínky nároku na mimořádnou okamžitou pomoc:
Mimořádná okamžitá pomoc osobám, kterým hrozí vážná újma na zdraví. Jde o osoby, které neplní podmínky nároku na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, ale jejich celková sociální a majetková situace je nepříznivá a v důsledku toho jsou ohroženy na zdraví. Výše pomoci je stanovena do výše existenčního minima, u nezaopatřených dětí do výše jejich životního minima.
Mimořádná okamžitá pomoc osobám postiženým vážnou mimořádnou událostí. Jde o osoby, které nemají dostatek vlastních prostředků k překonání takovéto události, jakou je např. povodeň, požár, vichřice, zemětřesení, ekologické nebo průmyslové havárie apod. Výše pomoci je stanovena až do patnáctinásobku částky životního minima jednotlivce (46 890 Kč).
Mimořádná okamžitá pomoc osobám k úhradě nezbytného jednorázového výdaje. Jde o osoby, které nemají např. dostatek finančních prostředků k úhradě správního poplatku při ztrátě osobních dokladů, které byly okradeny o vyšší finanční obnos, popřípadě došlo u nich ke ztrátě tohoto obnosu, event. osoby, které mají nezbytnou potřebu úhrady noclehu. Uvedenou dávku lze poskytnout osobám, které nemají dostatek prostředků k úhradě nákladů spojených s bydlením, protože jim ještě nevznikl nárok na příspěvek na bydlení ze státní sociální podpory a v návaznosti na to ani na doplatek na bydlení. Výše pomoci lze stanovit až do výše jednorázového výdaje.
Mimořádná okamžitá pomoc osobám k úhradě nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé spotřeby a k úhradě odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo se zájmovou činností dětí. Jde o pomoc rodinám, které jsou postaveny před úhradu jednorázového výdaje, na který nemají dostatek prostředků a o výdaje, které zabraňují sociálnímu vyloučení dětí z chudých rodin. Výše pomoci lze stanovit až do výše celkových nákladů na předmět nebo činnost dětí s tím, že v rámci kalendářního roku nelze poskytnout více jak desetinásobek částky životního minima jednotlivce (31 260 Kč).
Mimořádná okamžitá pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením. Jde např. o osoby, které se vracejí z výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody, o osoby po ukončení léčby chorobných záležitostí, po propuštění ze školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, popřípadě z pěstounské péče, o osoby bez přístřeší i osoby, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby. Jde o první finanční pomoc, která předchází možnostem dalšího zabezpečení osoby v jednotlivých sociálních systémech a vychází z intenzivní sociální práce. Dávka může být poskytnuta až do výše 1 000 Kč s tím, že v rámci kalendářního roku nesmí souhrn vyplacených dávek jedné osobě překročit čtyřnásobek částky životního minima jednotlivce (12 504 Kč). Tuto dávku poskytuje obecní úřad obce s rozšířenou působností.
------------------------------------------------------
Poznámky:
1) Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 3 126 Kč. Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 2 020 Kč. Pokud je osoba posuzována společně s jinými osobami, jsou částky životního minima odstupňovány podle pořadí osob. Pořadí posuzovaných osob se stanoví tak, že se nejdříve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi. V rámci každé z těchto skupin posuzovaných osob se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu. Věkem osoby rozhodným pro stanovení částek životního minima je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno.
Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 2 880 Kč.
Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně
2 600 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem,
2 250 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku,
1 960 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku,
1 600 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.
Životní minimum osob, které se posuzují společně, se stanoví jako úhrn částek životního minima všech těchto osob.

Dva roky sociálních reforem
13.2.2009, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Uplynuly téměř dva roky od doby, kdy začala současná vláda pracovat. V současné době již působí dopady sociálních reforem, proto je čas na bilanci hlavních změn. Co tedy přinesly uplynulé dva roky?

1) Podpora rodin přenesena do daňové oblasti, rodiny s dětmi na reformě vydělaly

Výchozí stav: Neudržitelný růst zadlužování

Neudržitelný růst sociálních mandatorních výdajů a z toho vyplývající zadlužování
Jejich výše významně ovlivněna přijetím předvolebních sociálních balíčků na jaře 2006, znamenajících nárůst 68 mld. Kč od 1. 1. 2008, pokud by nedošlo ke změnám (za poslední 2 roky vlády ČSSD navýšení o 100 mld. Kč)
Změny

Reforma veřejných financí provazuje změny v daňovém a sociálním systému
Úspornější a adresnější sociální systém je kompenzován snížením daní, především výrazným zvýšením daňových slev
Dopady

Růst čistých peněžních příjmů zaměstnanců s dětmi dosáhl v pololetí 2008 meziročně 9,3 % (v prvním čtvrtletí 13,2 %) a byl vyšší, než meziroční zvýšení životních nákladů zaměstnanců 6,7 %
Čisté peněžní příjmy zaměstnanců s dětmi rostly rychleji než zaměstnanců bez dětí (o 1,8 %)
Reforma veřejných financí způsobila, že snížení daní u zaměstnanců s dětmi je vyšší, než snížení objemu dávek státní sociální podpory a rodiny s dětmi na reformě vydělaly
Reálné čisté mzdy zaměstnanců s dětmi stoupají rychleji než hrubé mzdy
V prvním pololetí 2008 se zvýšila relace mezi čistými peněžními příjmy zaměstnanců s dětmi a zaměstnanců bez dětí na jednoho člena rodiny na 61,1 % (9 929 Kč, 16 254 Kč) proti roku 2007, kdy dosáhla 59,3 % (9 082 Kč, 15 323 Kč)
2) Adresnější sociální systém, výdaje na státní sociální podporu byly sníženy o 12,5 mld. Kč

Výchozí stav: Finančně neudržitelný sociální systém

Málo adresný sociální systém, jeho expanze hrozila rozvratem veřejných financí
Beze změn by výdaje jen na dávky státní sociální podpory stouply z 34 mld. Kč v roce 2006 na 56,2 mld. Kč v roce 2008
Zabudováním automatických valorizací by výdaje výrazně stoupaly nadále
Změny

Cílem změn je adresnější a méně nákladný sociální systém
Dochází k zúžení okruhu příjemců dávek státní sociální podpory (přídavek na dítě, sociální příplatek, pohřebné), některé dávky jsou sníženy (porodné), jiné zrušeny ("pastelkovné", příspěvek na zvýšené životní náklady)
Jsou zrušeny automatické valorizace dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi
Dopady

Celkový počet dávek státní sociální podpory v období leden-září 2008 meziročně poklesl o 7,8 mil. dávek na 14,46 mil. (o 34,8 %)
Celkové výdaje na dávky státní sociální podpory v období leden-září 2008 meziročně poklesly o 4,44 mld. Kč na 31,91 mld. Kč (o 12,2 %)
V roce 2008 dojde k poklesu výdajů na dávky státní sociální podpory až o 12,5 mld. Kč proti původnímu stavu před reformou na cca 43,7 mld. Kč
Přesto budou tyto výdaje o zhruba 10 mld. Kč vyšší než v roce 2006
3) Reforma nemocenského pojištění vedla ke snížení pracovní neschopnosti o 24 %

Výchozí stav: Vysoká pracovní neschopnost nad úrovní běžnou v EU

Míra nemocnosti byla u nás dlouhodobě výrazně vyšší než v členských zemích EU, především než např. v Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku
Neexistuje důvod, aby u nás byla nemocnost vyšší než v těchto zemích, jelikož podle všech mezinárodních srovnávacích studií je zdravotní stav našeho obyvatelstva lepší
Změny

Cílem reformy nemocenského je dosáhnout větší odpovědnosti zaměstnance i zaměstnavatele, snížit častou fiktivní nemocnost a omezit zneužívání systému
Zavedení třídenní karenční doby, změna výpočtu dávek nemocenského (náhrady mzdy)
Dopady

V období únor-říjen 2008 (vyplácí se měsíc zpětně) meziročně poklesly výdaje na nemocenské o 2,81 mld. Kč
V období leden-červen 2008 se meziročně snížil počet ukončených případů pracovní neschopnosti o 24 %
Počet případů s délkou trvání pracovní neschopnosti do 14 dnů se u zaměstnanců malých organizací snížil o 45 %
V období leden-červen 2008 pokleslo průměrné procento pracovní neschopnosti meziročně z 5,9 % na 5,1 %
Tento trend zbrzdilo rozhodnutí Ústavního soudu, za červenec-srpen první 3 dny 60 % DVZ, od září 25 % DVZ
To je patrné na vývoji výdajů na nemocenské: výdaje za únor-červenec 2008 klesly meziročně o 17,1 %, za srpen-září už jen o 3,7 % a za říjen o 7,9 %. Vývoj výdajů kopíruje dopady rozhodnutí Ústavního soudu
4) První etapa důchodové reformy stabilizovala penzijní systém na 30 let

Výchozí stav: Odkládání důchodové reformy

V roce 2004 ustavena "Bezděkova komise" expertů
V roce 2005 předložila závěry, které měly vést k politické dohodě nad základním směrem důchodové reformy, ČSSD a KSČM tuto dohodu odmítly podepsat
První etapu důchodové reformy projednávala od července 2007 nová politická komise, dohodu nakonec nepodpořily opět ČSSD a KSČM
Vlivem demografického vývoje by došlo bez důchodové reformy v blízké budoucnosti k výraznému prohlubování deficitu důchodového systému, z čehož vyplývá nemožnost vyplácet důchody bez výrazného snížení životní úrovně důchodců
Změny

První etapa důchodové reformy spočívá v pokračování postupného zvyšování důchodového věku, postupném prodloužení potřebné doby pojištění, zavedení třístupňové invalidity, umožnění flexibilnějšího odchod z práce do důchodu atd.
Dopady

První etapa důchodové reformy je nejvýraznější změna důchodového systému od devadesátých let, která přispěje k jeho lepší finanční udržitelnosti a dlouhodobě ho stabilizuje minimálně na 30 let
Výdaje na základní důchodové pojištění činí v současné době 8,1 % HDP, do roku 2050 by se podle původní právní úpravy zvýšily na 11,7 % HDP, ale v důsledku schválených změn by se tyto výdaje měly zvýšit pouze na 10,5 % HDP
5) Mimořádná valorizace urychlila zvýšení důchodů, mezi zářím 2006 - lednem 2009 stoupnou o 1 658 Kč

Výchozí stav: Mimořádná valorizace důchodů umožněna při příliš vysoké inflaci

Mimořádné zvýšení důchodů v průběhu roku bylo podmíněno růstem inflace aspoň o 10 %, což by bylo v podmínkách roku 2008 nedosažitelné
Pracující důchodci nemohli uplatnit žádnou daňovou slevu
Změny

Mimořádná valorizace důchodů byla ještě v průběhu roku 2008 umožněna snížením potřebné hranice růstu cen z 10 % na 5 %
Od srpna 2008 se každému důchodci zvýšil důchod o 470 Kč měsíčně
Pracující důchodci byli podpořeni přiznáním daňové slevy ve výši 24 840 Kč
Dopady

V období leden 2008-leden 2009 dojde ke třem zvýšením důchodů, která u průměrného starobního důchodu činí celkem 1 150 Kč (350+470+330=1150)
Průměrná výše starobního důchodu přesáhne v roce 2009 částku 10 000 Kč
Od doby nástupu vlády v září 2006 do ledna 2009 se důsledkem valorizací průměrné starobní důchody zvýší celkem o 1 658 Kč
Podíl výše průměrného vypláceného důchodu k průměrné mzdě zůstane v roce 2009 na úrovni roku 2008, tj. 40,2 %
Reálná hodnota průměrného samostatně vypláceného důchodu bude v roce 2009 nejvyšší od roku 1989 (111,5 %) a bude o 5,8 p. b. vyšší než v roce 2006
6) Zpřísnění pobírání sociálních dávek přispělo ke snížení dlouhodobé nezaměstnanosti o téměř 30 %

Výchozí stav: Demotivující systém sociálních dávek

Systém pomoci v hmotné nouzi měl demotivující charakter především pro dlouhodobě nezaměstnané
Změny

Cílem změn je vytvoření prostředí, kdy práce i za nízkou mzdu bude výhodnější, než pobyt na sociálních dávkách, proto je zpřísněna výplata dávek pomoci v hmotné nouzi
Adresnější systém státní sociální podpory zároveň zvýhodňuje ty rodiny, kde aspoň jeden z rodičů pracuje
Výplata dávek poukázkami snižuje počet příjemců těchto dávek a omezuje jejich zneužívání
Tyto trendy by se měly prohloubit dalšími změnami, platnými od 1. 1. 2009
Dopady

Celkové výdaje na dávky hmotné nouze v období leden-září 2008 meziročně poklesly o 325,1 Kč na 2,14 mld. Kč (o 15,2 %)
Celkový počet dávek hmotné nouze v období leden-září meziročně poklesl o 75 tis. Na 838 tis. (o 9 %)
V září 2008 poklesl meziročně celkový počet nezaměstnaných z 365 tis. na 314,5 tis., tedy o 13,8 % na úroveň 5,3 % (v říjnu 5,2 %)
V září 2008 poklesl počet dlouhodobě nezaměstnaných nad 12 měsíců o 43 tis. na 105,6 tis. (o 29 %), pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných je tedy výraznější, než pokles celkového počtu nezaměstnaných
Od prosince 2006 do září 2008 poklesl počet dlouhodobě nezaměstnaných o 43 % (ze 185 tis. na 105,6 tis.)
7) Počet zaměstnaných osob se zdravotním postižením stouplo 29 %

Výchozí stav: Zneužívaný systém zaměstnávání zdravotně postižených

Výdaje na příspěvky na podporu zaměstnávání zdravotně postižených narůstaly s mimořádnou dynamikou
V roce 2006 byl objem těchto prostředků 2násobkem roku 2005 a v roce 2007 dokonce 3násobkem, přičemž tento trend by pokračoval i v následujících letech
Stále častější byly případy, kdy byl tento příspěvek pobírán na zdravotně postižené, kteří ve skutečnosti vůbec nepracovali. Samotní zaměstnavatelé odhadují, že jich mohlo být až 30 %
Změny

Cílem je efektivnější systém zaměstnávání zdravotně postižených´
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením je poskytován ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů
Dopady

Počet zaměstnaných osob se zdravotním postižením se za období leden-červen 2008 zvýšil o 7 103 osob ve fyzickém stavu na 31 717 (o 29 %)
Počet zaměstnavatelů, kteří žádají o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, se za období leden-červen 2008 zvýšil o 101 na 1354 (o 8 %)
Počet osob se zdravotním postižením evidovaných jako uchazeči o zaměstnání poklesl o 6 786 uchazečů z 65 216 v prosinci 2007 na 58 430 v říjnu 2008 (o 11,6 %)
Dynamický nárůst výdajů na příspěvek na podporu zaměstnávání zdravotně postižených z posledních let se za první pololetí 2008 zastavil
8) Třírychlostní rodičovská dovolená znamená větší svobodu volby

Výchozí stav: Omezené možnosti pro svobodu volby rodičů

Původní stav nabízel jen omezené možnosti pro volbu rodičů, kteří byli limitováni při rozhodování o svém rodičovství i pracovním zapojení a výběru takové podpory, která by jim nejlépe vyhovovala
Změny

Nově zavedený systém nabízí tři rychlosti čerpání rodičovského příspěvku v délce 2, 3 nebo 4 roky a tři varianty výměry rodičovského příspěvku: zvýšenou 11 400 Kč, základní 7 600 Kč a sníženou 3 800 Kč
Zavedení třírychlostní rodičovské dovolené odpovídá moderním mezinárodním trendům péče o děti
Dopady

Počet vyplacených dávek rodičovského příspěvku v období leden-září 2008 meziročně vzrostl na 3,23 mil. dávek (o 6,4 %), nejvyšší zájem je o tříletou variantu
Výdaje na vyplacené dávky rodičovského příspěvku meziročně vzrostly o 213 mil. Kč (tj. růst o 1 %) na 21,27 mld. Kč, růst výdajů je způsoben změnou systému a s tím souvisejícími přechodnými obdobími, ale i vyšší porodností
Náš systém patří mezi nejvstřícnější v Evropě, především v porovnání délky mateřské a rodičovské dovolené a výše rodičovského příspěvku v poměru k průměrné mzdě
Čtyřleté pobírání rodičovského příspěvku není zavedeno nikde v Evropě, v řadě zemí je naopak kratší než jeden rok
Český rodič může dosáhnout na stejnou výši rodičovského příspěvku, jako např. rakouský protějšek (10 940 Kč v roce 2006)
9) Motivující sociální systém zvýhodní aktivitu při hledání práce, penalizuje pasivitu

Výchozí stav: Nepružný pracovní trh

Minulé vlády po sobě zanechaly nepružný pracovní trh se systémem dávek pro nezaměstnané, který nemotivoval lidi k co nejrychlejší změně své nepříznivé životní situace.
Nedostatečně byla penalizována nelegální práce a zneužívání sociálních dávek
Změny

Změny platné od 1. 1. 2009 činí sociální systém více motivující, finančně bude nastavený tak, aby se vyplatilo zůstávat bez práce co nejkratší dobu
Podpora v nezaměstnanosti bude nejvyšší v prvních dvou měsících, potom bude postupně klesat, doba pobírání podpory se zkracuje
Výplata podpory v nezaměstnanosti bude vázána na aktivní chování člověka, tedy na jeho účast v rekvalifikacích, programech dalšího vzdělávání a veřejných pracích
Zpřísňují se postihy za pasivní chování
Aktivní politika zaměstnanosti bude přesměrována od neproduktivního systému investičních pobídek k handicapovaným osobám, osobám se sníženou uplatnitelností na trhu práce, nejvíce postiženým regionům.
Nedostatek pracovních sil na našem trhu budou částečně řešit zelené karty, zjednodušující zaměstnávání zahraničních pracovníků mimo EU
Upravují se podmínky pro možnost výplaty části dávek v hmotné nouzi pomocí poukázek pro ty, kdo zneužívají sociální systém a finanční prostředky nepoužívají k nákupu základních životních potřeb
Zpřísňují se postihy za nelegální práci
Organizované nelegální zaměstnávání se stane trestným činem

Rodičovský příspěvek

Na rodičovský příspěvek má rodič nárok, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině.
Rodič si může zvolit čerpání rodičovského příspěvku po dobu do dvou, tří nebo čtyř let dítěte.
Rodičovský příspěvek je stanoven ve čtyřech výších daných v pevných měsíčních částkách:

• zvýšená výměra 11 400 Kč
• základní výměra 7 600 Kč
• snížená výměra 3 800 Kč
• nižší výměra 3 000 Kč

Volbou doby čerpání si rodič zároveň volí i k ní příslušnou výši příspěvku, a to:
„rychlejší čerpání rodičovského příspěvku“ – po peněžité pomoci v mateřství (dále jen PPM) ve zvýšené výměře 11 400 Kč do 24 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání však může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den,
„klasické čerpání rodičovského příspěvku“ - po PPM v základní výměře 7600 Kč do 36 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,
„pomalejší čerpání rodičovského příspěvku“ - po PPM nebo od narození dítěte (nevznikl-li nárok na PPM) v základní výměře 7 600 Kč do 21 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře 3 800 Kč do 48 měsíců věku dítěte.
O vybranou dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku musí rodič písemně požádat příslušný úřad státní sociální podpory na předepsaném formuláři:
o rychlejší čerpání musí rodič požádat nejpozději ve druhém kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 22 týdnů života, resp. ve kterém současně narozené nejmladší děti dosáhnou věku 31 týdnů života (doba pobírání PPM, která je dávkou nemocenského pojištění, je 28 týdnů, resp. 37 týdnů po porodu vícerčat),
o klasické čerpání musí rodič požádat nejpozději v kalendářním měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 21. měsíce věku.
Pokud rodič nepožádá o rychlejší či klasické čerpání rodičovského příspěvku, je mu po 21. měsíci věku dítěte vyplácen rodičovský příspěvek v režimu pomalejšího čerpání, tzn. ve snížené výměře.
Dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku je možné zvolit pouze v rozhodných obdobích (druhý kalendářní měsíc po 22. týdnu věku dítěte a 21. měsíci věku dítěte) Po učiněném rozhodnutí je vybraná možnost čerpání již nezměnitelná, a to i v případě, že se rodiče v pobírání rodičovského příspěvku střídají.
U zdravotně postižených dětí má rodič nárok nejdříve ode dne posouzení dítěte jako dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženého nebo po skončení čerpání rodičovského příspěvku ve zvýšené výměře na rodičovský příspěvek v základní výměře 7 600 Kč do 7 let věku dítěte, a to bez ohledu na to, jakou možnost čerpání rodičovského příspěvku zvolil před posouzením zdravotního stavu dítěte. Pokud dítěti, o které rodič pečuje a které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, je přiznán příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, má rodič nárok na rodičovský příspěvek v poloviční výši. Pokud dítě, o které rodič pečuje a které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, je posouzeno jako dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené a tomuto dítěti nebyl přiznán příspěvek na péči, náleží rodičovský příspěvek v nižší výměře 3 000 Kč od 7 do 10 let věku dítěte.
Nárok na rodičovský příspěvek v základní výměře do 7 let věku dítěte náleží i v případech, kdy dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě není nejmladším dítětem v rodině, pokud by jinak náležel rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině ve snížené výměře anebo by nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině již nebyl. Podmínka osobní celodenní a řádné péče musí být splněna u dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženého. Obdobně se postupuje u dítěte, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek po 7 roce jeho věku.
Podmínka péče po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, i když tomu tak fakticky není, v následujících situacích:
dítě se narodilo,
rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,
osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,
dítě dovršilo věk 2, 3, 4, 7 nebo 10 let, do kterého náleží rodičovský příspěvek
dítě nebo rodič zemřeli,
rodič převzal do péče vlastní dítě, které předtím bylo na základě rozhodnutí příslušného orgánu svěřeno do péče jiné osoby nebo bylo umístěno v ústavu nebo bylo více než 3 kalendářní měsíce v péči zdravotnického zařízení.
Podmínka osobní celodenní péče o dítě není splněna, je-li dítě umístěno v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku s výjimkami dále uvedenými. Rodičovský příspěvek náleží i v případech, kdy:
dítě mladší 3 let navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení po dobu nejvýše pěti kalendářních dnů v kalendářním měsíci,
dítě, které dovršilo 3 léta věku, navštěvuje mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně nebo 5 dní v kalendářním měsíci,
dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,
dlouhodobě zdravotně postižené dítě nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě pravidelně navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím šest hodin denně a dítě školního věku navštěvuje přípravnou třídu základní školy nebo školu poskytující základní nebo střední vzdělání,
dítě navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, pokud je zdravotní postižení sluchu či zraku obou rodičů (osamělého rodiče) v rozsahu 50 % a více.
Příjem rodiče není sledován. To znamená, že při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny. Po dobu své výdělečné činnosti však musí rodič pobírající rodičovský příspěvek zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Nezkoumá se ani nárok na podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci a příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace.
Jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, pouze je-li vyšší než dávky nemocenského pojištění. V tomto případě je doplacen rozdíl mezi rodičovským příspěvkem a uvedenými dávkami.
Pokud byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a přitom nesplnil podmínky pro výplatu příspěvku, je rodič povinen vrátit příslušnému úřadu vyplacené částky za období, kdy mu rodičovský příspěvek nenáležel.

Datum uveřejnění: 1. 1. 2009

Pokyn č. D-322
9.2.2009, Zdroj: Ministerstvo financí

MF vydalo pokyn k prominutí správního poplatku z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování zákona o správních poplatcích.
Ministerstvo financí rozhodlo podle § 55a o správě daní a poplatků z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů tak, že osobám, kterým vznikla poplatková povinnost dle položky 1 Přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správních poplatcích"), za úkony vůči územním finančním orgánům a ministerstvu financí, promíjí správní poplatky stanovené položkou 1 Přílohy k zákonu o správních poplatcích, bylo-li řízení ve věci předmětu poplatku zahájeno u územních finančních orgánů nebo ministerstva financí ode dne 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009 a pokud byly zároveň splněny všechny podmínky stanovené v § 8 odst. 2 písm. j) zákona o správních poplatcích vyjma provedení zpoplatněného úkonu správním orgánem prostřednictvím dálkového přístupu s elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.
Toto rozhodnutí je doručeno podle § 55a odst. 4 zveřejněním ve Finančním zpravodaji.
Odůvodnění:
Vzhledem k tomu, že v současné době nemají územní finanční orgány a ministerstvo financí vytvořeny technické podmínky pro provedení zpoplatněného úkonu prostřednictvím dálkového přístupu s elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, nemůže být z důvodu na straně správního orgánu aplikováno ustanovení § 8 odst. 2 písm. j) zákona o správních poplatcích, které stanoví, že od správního poplatku jsou osvobozeny úkony vyžádané a provedené prostřednictvím dálkového přístupu, opatřené elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, nepřevyšuje-li sazba poplatku 2 000 Kč.
V této skutečnosti ministerstvo financí spatřuje nesrovnalost vyplývající z uplatňování zákona o správních poplatcích, proto bylo rozhodnuto tak, jak je výše uvedeno.

Pokyn č. D – 322Prominutí správního poplatku z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňovánízákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

, ve znění pozdějších předpisů č.j. 43/10949/2009-431referent: Mgr. Martina Klusáčková, odbor 43

Ministerstvo financí rozhodlo podle § 55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“), z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů tak, že
osobám, kterým vznikla poplatková povinnost dle položky 1 Přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správních poplatcích“), za úkony vůči územním finančním orgánům a Ministerstvu financí, promíjí správní poplatky stanovené položkou 1 Přílohy k zákonu o správních poplatcích, bylo-li řízení ve věci předmětu poplatku zahájeno u územních finančních orgánů nebo Ministerstva financí ode dne 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009 a pokud byly zároveň splněny všechny podmínky stanovené v § 8 odst. 2 písm. j) zákona o správních poplatcích vyjma provedení zpoplatněného úkonu správním orgánem prostřednictvím dálkového přístupu s elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.
Toto rozhodnutí je doručeno podle § 55a odst. 4 zveřejněním ve Finančním zpravodaji.
Odůvodnění:
Vzhledem k tomu, že v současné době nemají územní finanční orgány a Ministerstvo financí vytvořeny technické podmínky pro provedení zpoplatněného úkonu prostřednictvím dálkového přístupu s elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, nemůže být z důvodu na straně správního orgánu aplikováno ustanovení § 8 odst. 2 písm. j) zákona o správních poplatcích, které stanoví, že od správního poplatku jsou osvobozeny úkony vyžádané a provedené prostřednictvím dálkového přístupu, opatřené elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, nepřevyšuje-li sazba poplatku 2 000 Kč.V této skutečnosti Ministerstvo financí spatřuje nesrovnalost vyplývající z uplatňování zákona o správních poplatcích, proto bylo rozhodnuto tak, jak výše uvedeno.
Poučení:Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky připuštěny (§ 55a odst. 4 zákona o správě daní a poplatků).

Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
2.2.2009, Zdroj: Ministerstvo financí

V čem se liší tiskopis „Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ za zdaňovací období 2008 oproti roku 2007?
Pro zdaňovací období 2008 byl vydán nový vzor tiskopisu Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (Tiskopis 25 5459 MFin 5490 - vzor č. 14) včetně Pokynů (Tiskopis 25 5459/1 MFin 5459/1 - vzor č. 13).
Nejdůležitější změny:
Nejvýznamnější změna v tiskopise vyúčtování vyplývá ze zapracování § 40b zákona o správě daní a poplatků - tj. účinky insolvenčního řízení a s tím spojená nová povinnost pro plátce daně ze závislé činnosti podat vyúčtování. Poprvé od zdaňovacího období 2008 je povinnost podat vyúčtování z důvodů a ve lhůtách uvedených v § 40b zákona o správě daní a poplatků za část zdaňovacího období. Za část zdaňovacího období, za kterou plátce daně (insolvenční správce) podává vyúčtování, se podávají současně i související přílohy vyúčtování č. 1, 2, případně 3 a 4, které se tohoto vykazovaného období obsahově týkají.
V této souvislosti byla do vyúčtování zapracována nová položka 01a (Kód rozlišení Vyúčtování) a 01b (Datum). Pro rozlišení důvodu pro podání Vyúčtování byla u položky 01a použita písmena A-J.
Pro účely insolvence se jedná o následující kódy (pod písmeny A - I):
A - do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku (§ 40b odst.1 zákona o správě daní a poplatků), B - ke dni předložení konečné zprávy (§ 40b odst. 4 zákona o správě daní a poplatků), C - ke dni podání návrhu na zrušení konkursu (§ 40b odst. 4 zákona o správě daní a poplatků), D - ke dni zrušení konkursu (§ 40b odst. 4 zákona o správě daní a poplatků), E - ke dni splnění jiného způsobu řešení úpadku (§ 40b odst. 4 zákona o správě daní a poplatků), F - ke dni přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na daňový subjekt a opačně (§ 40b odst. 6 zákona o správě daní a poplatků), G - (A, B, C, D, E, F) za předcházející zdaňovací období, pokud nebylo vyúčtování dosud podáno a původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula (§ 40b odst. 7 zákona o správě daní a poplatků), a to z důvodů a ve lhůtách uvedených pod písmeny A až F, tzn. uvádí se jedna z možných kombinací (GA, GB, GC, GD, GE, GF).
Např. GA - za předcházející zdaňovací období, pokud nebylo vyúčtování dosud podáno a původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula, a to do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku; GC - za předcházející zdaňovací období, pokud nebylo vyúčtování dosud podáno a původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula, a to ke dni podání návrhu na zrušení konkursu, H - (A, B, C, D, E, F) za zdaňovací období, u nichž již uplynula lhůta pro podání vyúčtování, pokud nebylo dosud podáno (§ 40b odst. 7 zákona o správě daní a poplatků), a to z důvodů a ve lhůtách uvedených pod písmeny A až F, tzn. uvádí se jedna z možných kombinací (HA, HB, HC, HD, HE, HF).
Např. HA - za zdaňovací období, u nichž již uplynula lhůta pro podání vyúčtování, pokud nebylo dosud podáno, a to do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku; HC - za zdaňovací období, u nichž již uplynula lhůta pro podání vyúčtování, pokud nebylo dosud podáno, a to ke dni podání návrhu na zrušení konkursu,
I - za zbývající část zdaňovacího období, na které se nevztahovalo podání vyúčtování z předcházejících titulů, a to ve lhůtě do 30 dnů ode dne, v němž byl plátce daně povinen za tuto zbývající část zdaňovacího období odvést poslední daňovou povinnost (§ 69 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků).
Kód pod písmenem "J" se vztahuje na plátce daně, kteří ukončili činnost a zní: - do 30 dnů ode dne, v němž byl plátce daně povinen za rozhodné období do ukončení činnosti odvést poslední daňovou povinnost (§ 69 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků).
U položky 01b se pak uvádí datum vztahující se k údaji na řádku 01a (podrobněji rozepsáno v pokynech).
V této souvislosti upozorňujeme plátce daně, že do vyúčtování podávaných za část zdaňovacího období podle § 40b zákona o správě daní a poplatků se zahrnuje daňová povinnost (zálohy na daň a související informace o daňovém zvýhodnění či ročním zúčtování záloh) pouze za ty celé kalendářní měsíce dané části zdaňovacího období (roku), za které již podle § 38h odst. 9 zákona o daních z příjmů uplynula lhůta pro odvod záloh na daň a konec této lhůty předchází den uvedený v § 40b zákona o správě daní a poplatků, tj. den úkonu či skutečnosti zakládající povinnost podání vyúčtování (v tiskopisu uvedeno pod písmeny A až F). Po uplynutí zdaňovacího období, pak následně plátce daně podá vyúčtování za zbývající část zdaňovacího období, na kterou se nevztahovalo podání vyúčtování z předcházejících titulů, tj. pod písmeny A až F. Toto vyúčtování označí písmenem I. Jedná se o podání podle § 69 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků.
Vzor pro podání vyúčtování (zálohové daně) za část zdaňovacího období z důvodu uvedeného např. pod písmenem „A": rozhodnutí o úpadku nabylo účinnosti dne 29. 11. 2008, ve smyslu ustanovení § 40b odst. 1 zákona o správě daní a poplatků má daňový subjekt za povinnost podat ve lhůtě do 30 dnů od dne účinnosti rozhodnutí o úpadku, tj. nejpozději do 28. 12. 2008 Vyúčtování, a to za měsíce leden až říjen (lhůta pro odvod zálohy na daň za říjen je 20. 11., tj. datum před 29. 11. 2008). Pokud v těchto měsících zaměstnával také „nerezidenty", zároveň podá za tyto vykazované měsíce přílohu č. 2, případně, pokud v těchto měsících prováděl opravy podle § 38i zákona o daních z příjmů, podá zároveň i přílohu č. 3 případně přílohu č. 4.
Poznámka: výše uvedené změny vyplývající z ustanovení § 40b zákona o správě daní a poplatků byly promítnuty i do tiskopisu Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (tiskopis 25 5466 MFin 5466- vzor č. 11) včetně Pokynů (tiskopis 25 5466/1 MFin 5466/1- vzor č. 7).
- Počet zaměstnanců ke dni 1. 12. 2008 - Příloha č. 1 Vyúčtování (Tiskopis 25 5490/1 MFin 5490/1 - vzor č. 8)
Opětovně upozorňujeme, že do počtu zaměstnanců podle mzdových listů evidovaných k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího období, kteří mají příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů se zahrnují i zaměstnanci ve služebním poměru, kromě zaměstnanců, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Dále připomínáme, že „Kód obce" (ZÚJ), ve kterém je umístěno místo výkonu práce, je uveden pro rok 2008 ve vyhlášce č. 316/ 2008 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.
- Příloha č. 2 Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků s názvem „Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona" (Tiskopis 25 5530 MFin 5530 - vzor č. 5)
K tiskopisu platném pro zdaňovací období 2008 uvádíme, že do sloupce č. 14 plátce daně uvede úhrn pojistného sraženého nebo uhrazeného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů) ze svých příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků povinen platit poplatník, a u poplatníka, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, uvede příspěvky poplatníka na toto zahraniční pojištění (pozor: nejedná se tedy o „povinné pojistné" podle § 6 odst. 13, ale o pojistné uvedené v § 38j odst. 8 zákona o daních z příjmů).
Na vzoru č. 5 došlo dále k rozšíření o „část zdaňovacího období", a to v souvislosti s podáním podle § 40b (účinky insolvenčního řízení) zákona o správě daní a poplatků.
Taktéž Příloha č. 3 a 4 (opravy podle § 38i zákona o daních z příjmů) byla rozšířena o část zdaňovacího období.

Slevy na dani 2009 2.2.2009
Zdroj: Ministerstvo financí

Jaké jsou pro zdaňovací období 2009 nové výše slev na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů?
Pro zdaňovací období 2009 zůstaly slevy na dani ve stejné výši jako pro zdaňovací období 2008, tj.
24 840 Kč na poplatníka,
24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen „průkaz ZTP/P"), zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek.
2 520 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného invalidního důchodu a starobního důchodu,
5 040 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, zanikl-li nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu plného invalidního důchodu a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,
16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,
4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory.