Základní informace pro občany, kteří byli zasaženi utlumením výroby a následnou ztrátou zaměstnání
13.2.2009, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Přinášíme Vám základní informace pro občany, kteří přišli o práci.
První kroky osoby, která byla zasažena utlumením výroby, by měly směrovat na příslušný úřad práce (podle místa trvalého pobytu).
1. První kroky osoby, která byla zasažena utlumením výroby, by měly směrovat na příslušný úřad práce (podle místa trvalého pobytu).
Pokud je zaměstnavatel v platební neschopnosti a byl na něho u příslušného soudu podán insolvenční návrh, může úřad práce vyplatit zaměstnanci jeho mzdové nároky, a to max. v délce 3 měsíců. Tyto 3 měsíce ale musí spadat do doby 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl podán insolvenční návrh. Znamená to, že nebyla-li zaměstnanci poskytována mzda před podáním insolvenčního návrhu na zaměstnavatele v rozmezí 6 měsíců, má nárok na výplatu mzdy náležející za 3 měsíce. Nejvyšší částka, která může být zaměstnanci vyplacena, činí v současné době (od 1. 5. 2008 do 30. 4. 2009) 30 317 Kč. Jestliže není zaměstnanci vyplácena mzda po podání insolvenčního návrhu, může své mzdové nároky uplatnit u soudu v rámci insolvenčního řízení, popř. v občanskoprávním řízení.
Dojde-li ke skončení pracovního poměru, může osoba požádat úřad práce o zprostředkování zaměstnání a stát se uchazečem o zaměstnání. Při splnění podmínek nároku jí bude úřad práce poskytovat podporu v nezaměstnanosti. Základní podmínkou je získání 12 měsíců doby zakládající důchodové pojištění v posledních 3 letech před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání. S uchazečem o zaměstnání nesmí být v posledních 6 měsících skončeno zaměstnání pro porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem.
Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví z posledního ukončeného zaměstnání a činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
Doba poskytování podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od věku uchazeče o zaměstnání v době podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti a
do 50 let věku činí 5 měsíců,
nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,
nad 55 let věku 11 měsíců.
2. Dalším krokem je, aby se osoba informovala na úřadě práce o nároku na dávky státní sociální podpory. Zde také může uplatnit na předepsaných tiskopisech svoji žádost o některou z dávek (tiskopisy žádostí jsou k dispozici na úřadě práce nebo na internetových stránkách http://portal.mpsv.cz/). V této situaci přicházejí především v úvahu dávky
přídavek na dítě (opakující se dávka k pokrytí nákladů spojených s výchovou a výživou nezaopatřených dětí),
sociální příplatek (opakující se dávka k pokrytí nákladů spojených se zabezpečováním potřeb nezaopatřených dětí),
příspěvek na bydlení (opakující se dávka k pokrytí nákladů na bydlení).
Podmínky nároku na přídavek na dítě:
Nárok má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4násobek částky životního minima1) rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok. Dávka je vyplácena ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte, a to
do 6 let věku dítěte činí 500 Kč,
od 6 do 15 let 610 Kč,
od 15 do 26 let 700 Kč.
Podmínky nároku na sociální příplatek:
Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině v předchozím kalendářním čtvrtletí. Tato hranice nesmí překročit 2,0násobek životního minima rodiny. Ve výši dávky se odráží nejen příjmy rodiny, kdy s rostoucím příjmem sociální příplatek postupně klesá, ale i další rodinné situace. Sociální příplatek se zvyšuje v případech, kdy dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné, zohledněny jsou také zdravotní postižení nebo osamělost rodiče. Vyšší sociální příplatek se poskytuje i rodinám, kde se narodilo více dětí současně, a to v době do tří let jejich věku, rodinám, kde dítě studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia.
Podmínky nároku na příspěvek na bydlení:
Nárok má nájemce či vlastník bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem o státní sociální podpoře. Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Dávka se poskytuje bez ohledu na to, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví nebo bydlení ve vlastním domě.
Společně s nájemcem či vlastníkem bytu jsou posuzovány všechny osoby, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu. Rozhodný příjem rodiny tvoří příjem všech společně posuzovaných osob a zjišťuje se za předcházející kalendářní čtvrtletí.
Náklady na bydlení se stanoví jako průměr za předcházející kalendářní čtvrtletí. Náklady na bydlení tvoří nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, nebo u bytů družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady. U všech typů bytů dále náklady za plyn, elektřinu, vodné a stočné, odvoz odpadu, centrální vytápění nebo za pevná paliva.
Výše příspěvku na bydlení za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi příslušnými normativními náklady na bydlení a 30ti % (v Praze 35ti %) rozhodného příjmu rodiny. Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady, náleží příspěvek na bydlení jen do výše těchto skutečných nákladů.
3. Poslední krok podnikne osoba v případě, kdy má i přes předchozí doporučení nedostatečné příjmy (tzn., že osobě nedostačuje nebo jí není vyplácená podpora v nezaměstnanosti, popřípadě dávky státní sociální podpory). Je nutné, aby osoba navštívila příslušný pověřený obecní úřad podle místa trvalého bydliště, kde lze získat informace o případné další pomoci prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi. Na pověřeném obecním úřadě jsou také k dispozici tiskopisy žádostí nebo si osoba může tyto tiskopisy vytisknout z internetových stránek (http://portal.mpsv.cz/). Vznik nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi lze posoudit jen na základě uplatněné žádosti a po následném ověření plnění podmínek. Přijetí žádosti nemůže být ze strany úřadu odepřeno. Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou
příspěvek na živobytí (opakující se dávka k pokrytí základních životních potřeb osoby v hmotné nouzi),
doplatek na bydlení (opakující se dávka k pokrytí nákladů spojených s bydlením, které nebylo možné uhradit z příspěvku na bydlení),
mimořádná okamžitá pomoc (jednorázová pomoc k řešení zákonem stanovených sociálních situací, do nichž se osoba dostane).
U všech dávek hmotné nouze se zkoumají sociální a majetkové poměry, a proto nejsou-li osoby bezprostředně ohroženy a mohou po určitou dobu ještě uspokojovat z vlastních prostředků své základní osobní potřeby, nelze je považovat pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi za osoby v hmotné nouzi.
Podmínky nároku na příspěvek na živobytí:
Osoba se nachází v hmotné nouzi pro účely příspěvku na živobytí, pokud výše příjmu osoby (společně posuzovaných osob) snížená o přiměřené náklady na bydlení nedosahuje částky živobytí osoby (společně posuzovaných osob).
Živobytí osoby vyjadřuje peněžní částku, která je potřebná k zabezpečení základních životních potřeb osoby. Výše živobytí se odvíjí od existenčního minima a životního minima osoby a zohledňuje snahu této osoby o zvýšení příjmu vlastním přičiněním (hodnotí se snaha o zvýšení příjmu vlastní prací, uplatněním nároků a pohledávek a prodejem nebo jiným využitím majetku).
Příjem se hodnotí za tři kalendářní měsíce, které předcházejí měsíci, v němž osoba podává žádost o příspěvek na živobytí. Do příjmu se započítávají čisté příjmy ze závislé činnosti, z funkčních požitků a ze mzdových nároků, a to pouze ve výši 70% jejich hodnoty, dále příjem z náhrady mzdy nebo sníženého platu po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti a z dávky nemocenského pojištění, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci opět pouze ve výši 80% jejich hodnoty a ostatní započitatelné příjmy, které jsou uvedeny v zákoně o životním a existenčním minimu v plné výši, tj. 100% (písemný přehled příjmů, které se pro účely posouzení stavu hmotné nouze hodnotí, obdrží žadatel o dávku na pověřeném obecním úřadu).
Přiměřené náklady na bydlení zohledňují pro účely příspěvku na živobytí odůvodněné náklady na bydlení maximálně do výše 30% (v Praze 35 %) příjmů osoby (společně posuzovaných osob). Odůvodněné náklady na bydlení tvoří nájemné až do výše cílového nájemného, pravidelné úhrady za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu a úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií (elektrická energie, plyn event. další druhy paliv).
Výše příspěvku na živobytí činí rozdíl mezi živobytím osoby (společně posuzovaných osob) a jejich příjmem.
Podmínky nároku na doplatek na bydlení:
Osoba se nachází v hmotné nouzi pro účely doplatku na bydlení, pokud její příjem spolu s příspěvkem na živobytí dosahuje částky jejího živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení. Hodnocení příjmu je stejné jako u příspěvku na živobytí, obdobně stejně se hodnotí i odůvodněné náklady na bydlení.
Nárok na doplatek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, jestliže jeho příjem (příjem společně posuzovaných osob) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka živobytí osoby (společně posuzovaných osob). Další podmínkou nároku je získání nároku na příspěvek na živobytí a na příspěvek na bydlení ze státní sociální podpory a skutečnost, že osoba, žádající o doplatek na bydlení užívá byt v obci, v níž je hlášena k trvalému pobytu. Jsou však povoleny výjimky z těchto podmínek. Jde o situace, kdy na nezletilé nezaopatřené dítě přešlo vlastnictví nebo nájem bytu a o případy hodné zvláštního zřetele, kdy osoba užívá jinou než nájemní formu bydlení (např. podnájem, ubytovna). Obdobně lze doplatek na bydlení přiznat osobě, které nevznikl nárok na příspěvek na živobytí proto, že její příjem přesáhnul stanovenou hranici pro příspěvek na živobytí, ale nepřesáhnul 1,3 násobek částky živobytí této osoby.
Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení zůstala osobě (společně posuzovaným osobám) částka živobytí.
Podmínky nároku na mimořádnou okamžitou pomoc:
Mimořádná okamžitá pomoc osobám, kterým hrozí vážná újma na zdraví. Jde o osoby, které neplní podmínky nároku na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, ale jejich celková sociální a majetková situace je nepříznivá a v důsledku toho jsou ohroženy na zdraví. Výše pomoci je stanovena do výše existenčního minima, u nezaopatřených dětí do výše jejich životního minima.
Mimořádná okamžitá pomoc osobám postiženým vážnou mimořádnou událostí. Jde o osoby, které nemají dostatek vlastních prostředků k překonání takovéto události, jakou je např. povodeň, požár, vichřice, zemětřesení, ekologické nebo průmyslové havárie apod. Výše pomoci je stanovena až do patnáctinásobku částky životního minima jednotlivce (46 890 Kč).
Mimořádná okamžitá pomoc osobám k úhradě nezbytného jednorázového výdaje. Jde o osoby, které nemají např. dostatek finančních prostředků k úhradě správního poplatku při ztrátě osobních dokladů, které byly okradeny o vyšší finanční obnos, popřípadě došlo u nich ke ztrátě tohoto obnosu, event. osoby, které mají nezbytnou potřebu úhrady noclehu. Uvedenou dávku lze poskytnout osobám, které nemají dostatek prostředků k úhradě nákladů spojených s bydlením, protože jim ještě nevznikl nárok na příspěvek na bydlení ze státní sociální podpory a v návaznosti na to ani na doplatek na bydlení. Výše pomoci lze stanovit až do výše jednorázového výdaje.
Mimořádná okamžitá pomoc osobám k úhradě nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé spotřeby a k úhradě odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo se zájmovou činností dětí. Jde o pomoc rodinám, které jsou postaveny před úhradu jednorázového výdaje, na který nemají dostatek prostředků a o výdaje, které zabraňují sociálnímu vyloučení dětí z chudých rodin. Výše pomoci lze stanovit až do výše celkových nákladů na předmět nebo činnost dětí s tím, že v rámci kalendářního roku nelze poskytnout více jak desetinásobek částky životního minima jednotlivce (31 260 Kč).
Mimořádná okamžitá pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením. Jde např. o osoby, které se vracejí z výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody, o osoby po ukončení léčby chorobných záležitostí, po propuštění ze školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, popřípadě z pěstounské péče, o osoby bez přístřeší i osoby, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby. Jde o první finanční pomoc, která předchází možnostem dalšího zabezpečení osoby v jednotlivých sociálních systémech a vychází z intenzivní sociální práce. Dávka může být poskytnuta až do výše 1 000 Kč s tím, že v rámci kalendářního roku nesmí souhrn vyplacených dávek jedné osobě překročit čtyřnásobek částky životního minima jednotlivce (12 504 Kč). Tuto dávku poskytuje obecní úřad obce s rozšířenou působností.
------------------------------------------------------
Poznámky:
1) Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 3 126 Kč. Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 2 020 Kč. Pokud je osoba posuzována společně s jinými osobami, jsou částky životního minima odstupňovány podle pořadí osob. Pořadí posuzovaných osob se stanoví tak, že se nejdříve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi. V rámci každé z těchto skupin posuzovaných osob se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu. Věkem osoby rozhodným pro stanovení částek životního minima je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno.
Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 2 880 Kč.
Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně
2 600 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem,
2 250 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku,
1 960 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku,
1 600 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.
Životní minimum osob, které se posuzují společně, se stanoví jako úhrn částek životního minima všech těchto osob.