Novinkou od 1. 1. 2011 je možnost připojištění malých zaměstnavatelů v rámci systému pojistného na sociální zabezpečení. Jak se tato možnost promítne do konstrukce základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti?Počínaje rokem 2011 se zákonem č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, změnil i zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Novelou tohoto zákona se prodlužuje doba poskytování náhrady mzdy (platu) a odměny (dále jen „náhrada mzdy“) ze 14 kalendářních dnů na prvních 21 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény). V důsledku toho se nemocenské se bude poskytovat místo od 15. až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), což bude platit po dobu 3 let.

Touto novelou se také zachovává pro zaměstnavatele stávající sazba pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti ve výši 25 %, tj. nedojde k jejímu plánovanému snížení na 24,1 %. Od 1. ledna 2011 si ale zaměstnavatelé nebudou již odečítat od pojistného hrazeného na sociální zabezpečení polovinu náhrady mzdy vyplacené zaměstnancům po dobu prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény).

Kompenzací tohoto nového systému v oblasti zmíněných náhrad určené ale jen pro tzv. malé zaměstnavatele je možnost tzv. „připojištění” v rámci zákonného systému pojistného na sociální zabezpečení. V rámci tohoto nového režimu se zaměstnavatel s průměrným měsíčním počtem do 25 zaměstnanců může pro každý jednotlivý kalendářní rok podle své úvahy nově přihlásit do zvláštního systému placení nemocenského pojištění (které je součástí pojistného na sociální zabezpečení), čímž mu bude umožněno platit toto pojistné o 1 procentní bod vyšší, než budou platit ostatní zaměstnavatelé (sazba nemocenského pojištění 2,3 % se pro tyto účely zvyšuje na 3,3 %). Bude-li tedy tento tzv. malý zaměstnavatel dobrovolně platit pojistné na sociální zabezpečení ve vyšší sazbě 26 % [§ 7 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona č. 589/1992 Sb.)], tj. nikoliv pouze v povinné v sazbě ve výši 25 % [§ 7 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 589/1992 Sb.)], zůstane mu zachována možnost odečtu poloviny náhrady mzdy vyplacené zaměstnancům po dobu prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) od pojistného hrazeného na sociální zabezpečení. Ostatní zaměstnavatelé již tuto možnost počínaje rokem 2011 mít nebudou.

Otázka:

Jak se bude počínaje rokem 2011 postupovat při stanovení tzv. superhrubé mzdy u zaměstnance tzv. malého zaměstnavatele, bude-li tento dle své úvahy za účelem odečtu zmíněné náhrady mzdy platit v rámci nové právní úpravy pojistné na sociální zabezpečení ve vyšší sazbě a zda tato nová právní úprava v oblasti zákonného pojistného nezaloží situaci, že dva zaměstnanci objektivně ve stejné pozici (se stejnou výší mzdy) budou mít každý jiný základ daně, resp. daň jen proto, že jejich zaměstnavatel v rámci jiného zákona využije zákonem č. 589/1992 Sb., danou možnost dobrovolného odvodu vyššího pojistného (tj. 26 % a nikoliv pouze 25 %).

Daňové řešení:

V § 6 odst. 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), jsou u zaměstnance základem daně příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel. To znamená nikoliv zvýšené o částku odpovídající pojistnému, které si zaměstnavatel sám dobrovolně zvolí, resp. stanoví, tj. i pokud případně využije zákonem danou možnost dobrovolného odvodu vyššího pojistného v rámci zvláštního právního předpisu o pojistném (tj. zákona č. 589/1992 Sb.).

Z uvedeného plyne, že při stanovení základu daně u zaměstnance tzv. malého zaměstnavatele se za součást povinného pojistného placeného zaměstnavatelem na sociální zabezpečení bude počínaje rokem 2011 pro daňové účely považovat jen pojistné vypočtené z příjmů zaměstnance sazbou 25 % (z toho 2,3 % na nemocenské pojištění) a k případnému rozhodnutí zaměstnavatele, kterým si sám zvolí vyšší sazbu pro úhradu tohoto pojistného ve výši 26 % (z toho 3,3 % na nemocenské pojištění) se vzhledem k tomu, že půjde o svobodnou volbu zaměstnavatele a nikoliv o jeho zákonnou povinnost, přihlížet nebude. S přihlédnutím k zásadě „v pochybnostech mírněji“ a podle zásady rovnosti před zákonem je tedy třeba příjem zaměstnance tzv. malého zaměstnavatele při stanovení základu daně podle § 6 odst. 13 ZDP, i přesto že bude pro placení pojistného na sociální zabezpečení použita sazba ve výši 26 %, zvýšit pouze o povinné pojistné odpovídající částce vypočtené z příjmů zaměstnance sazbou ve výši 25 %.

Z hlediska daňových výdajů na straně zaměstnavatele bude i toto vyšší pojistné na sociální zabezpečení v souladu s ust. § 24 odst. 2 písm. f) ZDP výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

7.1.2011, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Od 1. 1. 2011 vykonává OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, vždy hlavní samostatnou výdělečnou činnost pro účely důchodového pojištění.

Tato změna vyplývá z nově nastavené podmínky ustanovení § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém je definováno, že vedlejší samostatnou výdělečnou činnost vykonává OSVČ, která není účastna nemocenského pojištění a u které zároveň trvá některý z důvodů pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

OSVČ, která doposud vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost z důvodu pobírání předčasného starobního důchodu a současně je účastna nemocenského pojištění OSVČ, si od 1. 1. 2011 musí zvolit jen jednu z těchto možností. Musí sama zvážit, zda preferuje výplatu předčasného starobního důchodu nebo účast na nemocenském pojištění pro případ vzniku sociální události.

OSVČ pobírající předčasný starobní důchod má nárok na výplatu této dávky důchodového pojištění jen za splnění podmínky, že nevykonává výdělečnou činnost. Pro účely zákona o důchodovém pojištění se za výdělečnou činnost považuje činnost zakládající účast na důchodovém pojištění. Z uvedeného vyplývá, že při výkonu vedlejší činnosti nesmí OSVČ pobírající předčasný starobní důchod v kalendářním roce dosáhnout rozhodné částky. Tzn., její daňový základ podle § 7 po úpravě dle § 5 a § 23 zákona o daních z příjmu nesmí dosáhnout limit stanovený pro kalendářní rok, aby měla nárok na výplatu předčasného starobního důchodu.

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost je povinně účastna důchodového pojištění vždy. Výše příjmů není pro povinnou účast na důchodovém pojištění u hlavní činnosti rozhodná. Z tohoto důvodu nebude mít OSVČ, které byl do 31. 12. 2010 vyplácen předčasný starobní důchod, nárok na výplatu tohoto důchodu za leden 2011 a další období, přestože bude vykonávat hlavní činnost jen na základě účasti na nemocenském pojištění OSVČ.

Pokud by OSVČ upřednostnila výplatu předčasného starobního důchodu před účastí na nemocenském pojištění OSVČ a de facto i na důchodovém pojištění, musí se z nemocenského pojištění OSVČ včas odhlásit. Odhlásit se z nemocenského pojištění zpětně zákon neumožňuje. Jestliže tedy OSVČ nepodá odhlášku (může být napsána volnou formou, není předepsaný tiskopis) nejpozději do 31. 12. 2010 osobně, nebo prostřednictvím poštovní zásilky, její účast na nemocenském pojištění trvá i v následujícím měsíci a i když bude trvat jen jediný den, v daném měsíci bude činnost OSVČ posouzena jako hlavní samostatná výdělečná činnost a nárok na výplatu předčasného starobního důchodu za tento měsíc nenáleží.

Zákon o nemocenském pojištění však také stanoví, že nemocenské pojištění zaniká prvním dnem, za který nebylo ve stanovené lhůtě nebo výši zaplaceno pojistné. Pokud tedy OSVČ, která nechce být účastna nemocenského pojištění v roce 2011, nezaplatí platbu na nemocenské pojištění za měsíc leden 2011 alespoň ve výši 92 Kč nebo platba nebude připsána na účet příslušné správy sociálního zabezpečení nejpozději dnem 21. 2. 2011, zaniká této OSVČ účast na nemocenském pojištění dnem 1. 1. 2011 (poslední den účasti na nemocenském pojištění OSVČ by byl 31. 12. 2010). V takovém případě by v daném měsíci a následujícím období náležela výplata předčasného starobního důchodu.

Ani oblasti pojištění na sociální zabezpečení se legislativní změny nevyhnuly. Seznamte se s nimi.V zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dochází od 1. 1. 2011 pro zaměstnavatele několika významným změnám.

1. Odpočet poloviny náhrady mzdy od pojistného

Zaměstnavatelé si již nebudou odečítat od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy náležející za pracovní dny v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény s výjimkou zaměstnavatelů do 25 zaměstnanců účastných nemocenského pojištění (tzv. malí zaměstnavatelé), kteří se dobrovolně přihlásí do zvláštního režimu placení pojistného na sociální zabezpečení.

Polovinu náhrady mzdy vyplacenou za pracovní dny roku 2010 si bude možné odečíst od pojistného jen za měsíc prosinec 2010. Z náhrady mzdy, která bude zúčtována do ledna 2011 nebo do dalších měsíců, nebude již možné uplatňovat nárok na úhradu poloviny této náhrady mzdy, i kdyby náhrada mzdy náležela za období dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény před rokem 2011.

Příklad:

Zaměstnanec byl uznán práce neschopným od pondělí 27. 12. 2010 do pátku 7. 1. 2011. Náhradu mzdy za dny 30. 12. a 31. 12. 2010 a 3. 1. až 7. 1. 2011 mu zaměstnavatel vyplatil spolu se mzdou za měsíc leden 2011. Zaměstnavatel si nemůže polovinu vyplacené náhrady mzdy za uvedené dny pracovní neschopnosti odečíst od pojistného na sociální zabezpečení, které odvádí za měsíc leden 2011.

2. Zvláštní režim placení pojistného (vyšší sazba pojistného na nemocenské pojištění)

Malí zaměstnavatelé s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26 si mohou dobrovolně zvolit, že budou platit pojistné na nemocenské pojištění ve vyšší sazbě a pak jim možnost odečtu náhrady mzdy zůstane zachována. Malý zaměstnavatel v tomto zvláštním režimu, do kterého se dobrovolně přihlásí, bude platit pojistné na nemocenské pojištění ve výši 3,3 % (místo 2,3 %) z vyměřovacího základu. To znamená, že celková sazba pojistného na sociální zabezpečení bude u tohoto zaměstnavatele činit 26 % (namísto 25 %); sazba pojistného, které platí zaměstnanec, přitom zůstává stejná – 6,5 % z vyměřovacího základu. Od odváděného pojistného si pak bude zaměstnavatel moci odečítat polovinu náhrady mzdy zúčtované a vyplacené jeho zaměstnancům za období prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Počet zaměstnanců zaměstnavatele se bude zjišťovat jako průměr počtu zaměstnanců účastných nemocenského pojištění k 1. říjnu, k 1. listopadu a k 1. prosinci kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž má zvláštní režim platit. Takto vypočtený průměrný počet zaměstnanců se bude zaokrouhlovat směrem dolů. Placení pojistného ve zvláštním režimu bude třeba písemně oznámit příslušné OSSZ nejpozději do 20. ledna kalendářního roku, v němž má zvláštní režim platit. K oznámení učiněnému po 20. lednu se nebude přihlížet.

Příklad:

Zaměstnavatel má 26 zaměstnanců k 1. 10. 2010, 25 zaměstnanců k 1. 11. 2010 a k 1. 12. 2010, tj. v součtu 76. Průměrný počet zaměstnanců tohoto zaměstnavatele činí 25,33 (76 : 3), tj. po zaokrouhlení 25. Tento zaměstnavatel si může do 20.1.2011 zvolit, že bude platit pojistné na nemocenské pojištění ve vyšší sazbě 3,3 % - tato sazba pak bude platit pro tohoto zaměstnavatele po celý rok 2011 spolu s možností odpočtu poloviny náhrady mzdy vyplacené za dobu pracovní neschopnosti.

Pokud tento zaměstnavatel vyplatí za leden 2011 svým zaměstnancům náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti v celkové výši 10 000 Kč, odečte si částku 5 000 Kč od pojistného na sociální zabezpečení, které za leden 2011 platí.

Kdo se stane zaměstnavatelem v období od 1. října do 31. prosince, si bude moci stanovit zvláštní režim placení pojistného pro následující kalendářní rok, pokud nejpozději do 20. ledna kalendářního roku, v němž má zvláštní režim platit, tuto skutečnost písemně oznámí příslušné OSSZ. K oznámení učiněnému po 20. lednu se nebude přihlížet. Průměrný měsíční počet zaměstnanců se u tohoto zaměstnavatele bude zjišťovat ke dni podání oznámení o stanovení zvláštního režimu placení pojistného příslušné OSSZ.

Příklad:

Společnost přijala prvního zaměstnance od 1. 11. 2010, tj. od tohoto dne se stala zaměstnavatelem. Dne 20.1.2011 podala na podatelně příslušné OSSZ oznámení o stanovení vyšší sazby pojistného na nemocenské pojištění pro rok 2011. K 20. 1. 2011 má 5 zaměstnanců, může si tedy zvolit zvláštní režim placení pojistného pro rok 2011.

Kdo se stane zaměstnavatelem v průběhu kalendářního roku, bude si moci stanovit zvláštní režim placení pojistného od kalendářního měsíce, ve kterém oznámí příslušné OSSZ, že si stanovuje zvláštní režim placení pojistného. Průměrný měsíční počet zaměstnanců se u tohoto zaměstnavatele bude zjišťovat ke dni podání oznámení o stanovení zvláštního režimu placení pojistného příslušné OSSZ.

Příklad:

Zaměstnavatel vznikne 1. 2. 2011. Pokud oznámí OSSZ, že si stanovuje zvláštní režim placení pojistného dne 28. 3. 2011 a k tomuto datu má 10 zaměstnanců, platí pro něj od března 2011 zvláštní režim placení pojistného.

Důležité:

Pokud si zaměstnavatel zvolil zvláštní režim placení pojistného, platí pro něj tento režim a tím i vyšší sazba pojistného na nemocenské pojištění až do konce příslušného kalendářního roku. V průběhu kalendářního roku již není možné tuto volbu změnit, a to ani v případě, když se zvýší počet zaměstnanců nad 25.

V souvislosti s výše uvedenými změnami byl aktualizován tiskopis „Přehled o výši pojistného“ (byl doplněn údaj o zvoleném kódu sazby pojistného). Nový tiskopis bude používán při platbě pojistného za leden 2011 a následující měsíce a bude k dispozici na webových stránkách ČSSZ i na okresních správách sociálního zabezpečení.

Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného

V roce 2011 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2010 činit 72násobek průměrné mzdy. Průměrná mzda v roce 2011 bude činit 24 740 Kč. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2011 činit 1 781 280 Kč.

OSVČ si od 1. 1. 2011 určují měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění.Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou v roce 2011 odvádět pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 % (tzn. ve stejné výši jako v roce 2010).

Od 1. 1. 2011 se pro OSVČ mění výše záloh na pojistné na důchodové pojištění (DP). OSVČ si bude moci svou platbou zálohy na pojistné (DP) určit měsíční vyměřovací základ.

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2010 platit zálohy na důchodové pojištění ve výši dle daňového základu roku 2009, minimálně však 1 731 Kč měsíčně. V měsíci podání Přehledu za rok 2010 a následující měsíce platí zálohy dle daňového základu dosažného v roce 2010, minimálně však 1 807 Kč. Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění bude v případě hlavní samostatné výdělečné činnosti i nadále povinná.

Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2010 stanovena dle daňového základu roku 2009, minimálně však 693 Kč. V měsíci podání Přehledu za rok 2010 a následující měsíce platí zálohy dle daňového základu dosaženého v roce 2010, minimálně se bude jednat o 723 Kč. Tento podnikatel bude v roce 2011 povinen platit zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2011 nebo pokud jeho daňový základ byl v roce 2010 alespoň 56 901 Kč. Tato částka se sníží o jednu dvanáctinu, tj. o 4 742 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost.

Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové pojištění bude činit 50 % daňového základu (podle zákona o daních z příjmů), který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána v roce 2010. V roce 2011 je maximálním měsíčním vyměřovacím základem částka 148 440 Kč, tomuto vyměřovacímu základu odpovídá záloha na pojistné ve výši 43 345 Kč.

Pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude minimální roční vyměřovací základ činit 71 136 Kč, pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost pak 28 452 Kč.

OSVČ, která platí pojistné na důchodové pojištění prostřednictvím poštovní poukázky, musí požádat příslušnou OSSZ o její zaslání, protože již nebudou poukázky automaticky zasílány všem, jako tomu bylo v předchozích letech. Žádost na OSSZ mohou OSVČ poslat písemně poštou, e-mailem (i bez ověřeného elektronického podpisu), prostřednictvím datové schránky, telefonicky nebo osobně. Složenky obdrží pouze na jeden rok.

Příklad úhrady záloh na pojistné na důchodové pojištění v roce 2011:

OSVČ při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti platí v roce 2010 zálohy na pojistné v minimální výši tj. ve výši 1 731 Kč. Ve splatnosti měsíce ledna 2011 dne 15. 2. 2011 uhradí částku 5 193 Kč, která odpovídá třem zálohám ve výši 1 731 Kč. O tom, že by chtěla platit zálohy na delší než měsíční období, v tomto případě na leden až březen 2011, však příslušnou správu sociálního zabezpečení nevyrozumí. Tato platba bude v plné výši uložena na měsíc leden 2011, neboť od 1. 1. 2011 si OSVČ opět může svou platbou určit měsíční vyměřovací základ pro zálohu na pojistné na důchodové pojištění. Nebudou-li následně uhrazeny zálohy za únor a březen 2011, budou dlužnými zálohami a ode dne následujícího po dni splatnosti bude z těchto záloh počítáno penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý den prodlení až do dne úhrady nebo do dne, kdy byl nebo měl být podán přehled za rok 2011.

Jestliže OSVČ uhradí na měsíc leden 2011 ve splatnosti tohoto měsíce částku ve výši 45 000 Kč, bude sice tato platba uložena na měsíc leden 2011, OSVČ však bude kontaktována pracovníkem příslušné správy sociálního zabezpečení, že se jedná o vyšší platbu než která odpovídá maximálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu a zda chce rozdíl mezi maximální platbou 43 345 Kč a skutečnou platbou 45 000 Kč, tj. částku 1 655 Kč vrátit, nebo zda chce přeplatek použít na zálohu na následující měsíc.

Pokud OSVČ uhradí zálohu ve vyšší výši než činí předpis za daný měsíc, ale bude se jednat o platbu po splatnosti zálohy, bude platba použita pouze do výše předpisu. Dne 22. 2. 2011 bude na účet správy sociálního zabezpečení připsána platba ve výši 6 000 Kč, přičemž předpis na měsíc leden činí 1 731 Kč. Platba bude použita na úhradu ledna ve výši 1 731 Kč a zbývající částka ve výši 4 269 Kč bude použita na úhradu zálohy za únor 2011. Na měsíc leden se jedná o pozdní platbu po splatnosti, nemůže být tedy uhrazeno více než činí předpis zálohy. OSVČ si může určit vyšší měsíční vyměřovací základ pro zálohu na pojistné jen pokud je zaplacena (připsána na účet) včas tj. ve splatnosti dané zálohy.

Důležité: změny v důchodovém pojištění, ke kterým dochází na základě zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí s účinností od 1. 1. 2011

OSVČ si od 1. 1. 2011 určuje měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění. Měsíční vyměřovací základ nemůže být nižší než 50 % průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce nebo stanovené minimum a nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu.

OSVČ může platit zálohy na delší než měsíční období, ale vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Platbu záloh na pojistné do budoucna musí OSVČ oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení. Uvede, za které měsíce a jakou částku za jednotlivé měsíce platí. V praxi to také znamená, že nebude již možné pro rok 2011 použít přeplatek na úhradu záloh až do června následujícího roku, jako tomu bylo nyní, ale nejdéle do prosince 2011.

Účast na nemocenském pojištění zůstává u OSVČ nadále dobrovolná. Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce.

Důležité: změny v nemocenském pojištění za základě zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí s účinností od 1. 1. 2011.

Nemocenské náleží OSVČ až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.

S účinností od 1. 1. 2011 se mění sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ z původních 1,4 % na 2,3 %. Z tohoto důvodu se zvyšuje minimální platba pojistného na nemocenské pojištění, přestože minimální měsíční základ zůstává nezměněn. Minimální platba pojistného na nemocenské pojištění je v roce 2010 částka 56 Kč. Od měsíce ledna 2011 je stanovena minimální platba ve výši 92 Kč. Pokud si OSVČ nezvýší platbu pojistného na nemocenské pojištění nejpozději do 21. 2. 2011, kdy je splatné pojistné za měsíc leden 2011, alespoň na částku 92 Kč, zanikne jí účast na nemocenském pojištění ke 31. 12. 2010.

OSVČ, která je účastna dobrovolného nemocenského pojištění, bude posouzena od 1. 1. 2011 vždy jako OSVČ, která vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost. A to i přesto, že mohou trvat důvody pro výkon vedlejší činnosti. Tato OSVČ je vždy povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění alespoň v minimální výši, nebo podle výše dosaženého daňového základu za předchozí kalendářní rok. Pro rok 2011 činí minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění při výkonu hlavní činnosti 1 807 Kč.

Sjednotily se podmínky nároku na výplatu nemocenského, kdy nárok na výplatu vzniká vždy, jestliže účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala alespoň po dobu tří kalendářních měsíců před vznikem sociální události. Byla zrušena možnost zpětné přihlášky k nemocenskému pojištění do 8 dnů od zahájení samostatné výdělečné činnosti a nárok na výplatu nemocenského od prvního dne účasti na pojištění, jestliže přihláška byla podána do 8 dnů od zahájení činnosti.

Maximální měsíční základ nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu pro důchodové pojištění stanoveného pro rok 2011, tj. částka 148 440 Kč. Maximální platba pojistného na nemocenské pojištění činí tedy 3 415 Kč (2,3 % z 148 440). Jestliže OSVČ uhradí platbu ve vyšší výši, k částce přesahující 3 415 Kč se při výpočtu dávky nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství) nepřihlíží. Toto omezení platí i pro měsíční základy roku 2010, jestliže PN nebo PPM vznikla po 31. 12. 2010. Z pojistného na nemocenské pojištění uhrazeného v roce 2010 se jako měsíční základ započte maximálně 148 440 Kč – což odpovídá platbě 2 079 Kč (1,4 % z 148 440 Kč).

Příklad vzniku povinnosti platit zálohy na pojistné u OSVČ, která v roce 2010 nebyla povinna zálohy na pojistné platit:

OSVČ vykonává v roce 2010 vedlejší činnost a nemá povinnost platit zálohy na pojistné, tzn., že v roce 2009 vykonávala činnost v rozsahu, který nezakládá účast na důchodovém pojištění nebo zahájila činnost v průběhu roku 2010. Od března 2010 je účastna nemocenského pojištění a platí si měsíčně platbu 500 Kč. Tato OSVČ, pokud nepodá do 31. 12. 2010 odhlášku z nemocenského pojištění, bude povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění počínaje lednem 2011 v minimální výši pro výkon hlavní činnosti tj. ve výši 1 807 Kč. Jestliže i nadále bude platit včas a v dostatečné výši (minimálně 92 Kč) platby na NP, nedojde ani k zániku nemocenského pojištění. Pokud tato OSVČ podá Přehled za rok 2010 např. v dubnu 2011, musí zálohy za měsíce leden až březen (předcházející měsíci podání přehledu) doplatit nejpozději do konce května 2011 (měsíc následující po měsíci podání přehledu), aby nebylo z dlužných záloh vyměřeno penále. Od měsíce, ve kterém byl podán přehled je v případě pozdní nebo nedostatečné platby zálohy počítáno penále běžným způsobem.

Upozornění: z nemocenského pojištění nelze podat odhlášku zpětně. Nemocenské pojištění zaniká, pokud nebylo včas nebo ve správné výši uhrazeno pojistné za daný kalendářní měsíc. Například za měsíc únor je pojistné splatné do 20. 3. 2011. Jestliže do tohoto dne nebude připsána platba v minimální výši 92 Kč, dojde k zániku dnem 1. 2. 2011, posledním dnem účasti na nemocenském pojištění bude 31. 1. 2011.

Příklad zániku NP, kdy OSVČ platí pojistné v běžném měsíci:

OSVČ neprovede změnu trvalého příkazu a platí méně než 92 Kč např. 80 Kč, ale v běžném měsíci. Na leden zaplatí dne 15. 1. 2011, na únor zaplatí dne 15. 2. 2011. V tomto případě nedojde k zániku hned dnem 1. 1. 2011, neboť platbou ze dne 15. 2. 2011 bude včas, tedy ve splatnosti měsíce ledna 2011 uhrazeno pojistné za leden 2011 (2x platba ve výši 80 Kč). Platba ze dne 15. 3. 2011 bude použita na únor, ale nebude v dostatečné výši, dojde tedy k zániku nemocenského pojištění dnem 1. 2. 2011.

Příklad nevzniku nároku na dávku:

OSVČ dne 31. 12. 2010 ukončí svou samostatnou výdělečnou činnost. Dne 4. 2. 2011 oznámí znovuzahájení této činnosti od 1. 2. 2011 a zároveň s oznámením o zahájení činnosti se přihlásí k nemocenskému pojištění. Dne 4. 2. 2011 vznikne u této OSVČ dočasná pracovní neschopnost. Nárok na výplatu nemocenského tato OSVČ nemá ani od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, protože není splněna podmínka trvání účasti na nemocenském pojištění po dobu nejméně tří kalendářních měsíců před vznikem nemoci. Tato podmínka platí od roku 2011 vždy, i když je přihláška k nemocenskému pojištění podána ode dne zahájení samostatné výdělečné činnosti. Výjimka osmi dnů od zahájení činnosti byla zrušena.

Nové - opět se provázalo nemocenské a důchodové pojištění

Od 1. 1. 2011 bude provázanost mezi zálohou na důchodové pojištění a platbou na nemocenské pojištění. V praxi to znamená, že měsíční základ určený platbou pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci. Pokud OSVČ zaplatí pojistné na nemocenské pojištění z vyššího vyměřovacího základu, část platby, která neodpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu pro zálohu na důchodové pojištění, se stává přeplatkem.

Nově je také stanoven roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, jestliže si v kalendářním roce alespoň v jednom kalendářním měsíci „navýšila měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění“. Navýšení je možné jen za předpokladu, že se současně v tomto měsíci navýší i měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění oproti minimálnímu, který vyplývá z výše daňového základu dosaženého v předcházejícím kalendářním roce nebo ve výši stanoveného minima (dle § 14 odst. 6 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Pokud OSVČ splní tuto podmínku, její roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění nemůže být nižší, než součet všech měsíčních vyměřovacích základů, ze kterých byla nebo měla být uhrazena záloha na pojistné na důchodové pojištění. OSVČ tedy nebude při podání přehledu stanoven přeplatek bez ohledu na výši daňového základu. Zaokrouhlení zálohy až do výše stokoruny směrem nahoru se za navýšení měsíčního vyměřovacího základu nepovažuje.

Příklad výpočtu měsíčního základu pro výpočet dávky NP:

OSVČ si platí NP a svou platbou si určuje měsíční základ pro výpočet dávky NP. Platí měsíčně 600 Kč. Touto platbou by si od 1. 1. 2011 určila měsíční základ ve výši 26 087 Kč (pojistné činí 2,3 % z měsíčního základu), ale od 1. 1. 2011 zároveň nemůže být měsíční základ vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla (měla být uhrazena) záloha na pojistné na důchodové pojištění. Tato OSVČ by si musela uhradit každý měsíc zálohu na pojistné na důchodové pojištění ve výši 7 618 Kč (29,2 % z 26 087 Kč), aby pro výpočet nemocenské dávky mohl být zhodnocen měsíční základ odpovídající platbě 600 Kč. Pokud však uhradí zálohu na pojistné pouze ve výši např. 1 731 Kč, bude z platby 600 Kč zhodnocen měsíční základ odpovídající jen měsíčnímu vyměřovacímu základu 5 928 Kč dle uhrazené zálohy na pojistné na důchodové pojištění. Zbývající částka mezi 600 Kč a 137 Kč se stane přeplatkem a při zúčtování roku 2011 bude OSVČ vrácena.

OSVČ si může od 1. 1. 2011 určit měsíční vyměřovací základ pro zálohu na pojistné na důchodové pojištění také svou platbou. Může si tedy platit zálohy ve výši např. 7 618 Kč, přestože její předpis záloh je např. 1 731 Kč za měsíce leden až duben 2011 a od května 2011 činí 1 807 Kč. V tomto případě však musí počítat s tím, že byl-li v jediném měsíci navýšen měsíční základ nemocenského pojištění prostřednictvím navýšení zálohy na pojistné na důchodové pojištění, její vyměřovací základ (roční) při zúčtování Přehledu za rok 2011 bude činit nejméně úhrn měsíčních vyměřovacích základů, ze kterých byly uhrazeny zálohy na pojistné. Jinými slovy, nebude mít nárok na zúčtování přeplatku, bez ohledu na výši daňového základu, pojistné bude činit nejméně úhrn uhrazených záloh na pojistné na důchodové pojištění.

Příklad výpočtu měsíčního základu, kdy platba NP odpovídá nižšímu měsíčnímu základu, než kolik činí měsíční vyměřovací základ pro zálohu na pojistné:

OSVČ si platí na nemocenského pojištění měsíčně 100 Kč. Zároveň je povinna platit zálohy na pojistné ve výši 2 150 Kč. V tomto případě činí měsíční základ pro výpočet dávky nemocenského pojištění pouze 4 348 Kč, protože platba na nemocenské pojištění byla uhrazena pouze ve výši odpovídající tomuto měsíčnímu základu. To, že záloha na pojistné byla uhrazena z měsíčního vyměřovacího základu 7 364 Kč neovlivní výši měsíčního základu nemocenského pojištění.

Z uvedeného vyplývá, že OSVČ platí platby na nemocenské pojištění a zálohy na pojistné na důchodové pojištění odděleně a v obou případech si může určit svůj měsíční vyměřovací základ, ale měsíční základ nemocenského pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ pro zálohu na pojistné na důchodové pojištění. Nižší naopak být může.

Od 1. 1. 2011 se nemocenské vyplácí až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Zaměstnavatel bude poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy podle zákoníku práce v období prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (dále jen „DPN“) či nařízené karantény.

Zaměstnanci – poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se bude nemocenské vyplácet od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti po dobu nejvýše 63 kalendářních dnů. Tato opatření by měla platit tři roky.

Pro dobu od 1. 1. 2011 bude nadále platit právní úprava denní výše nemocenského - tj. 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) po celou dobu DPN nebo nařízené karantény, která byla přijata původně jen pro rok 2010. (Místo dřívější odstupňované sazby nemocenského z redukovaného DVZ ve výši 60 %, 66 % a 72 %.)

Jestliže DPN vznikne nebo karanténa bude nařízena před 1. 1. 2011 a bude trvat ještě v roce 2011, bude se nemocenské vyplácet za podmínek a po dobu podle zákona o nemocenském pojištění ve znění účinném do 31. 12. 2010 (tj. od 15. kalendářního dne trvání DPN).

Příklad:

Zaměstnanec v pracovním poměru, účastný nemocenského pojištění, bude uznán dočasně práce neschopným dne 30. 12. 2010. Dočasná pracovní neschopnost zaměstnance bude trvat do 28. 2. 2011. Protože pracovní neschopnost vznikla v roce 2010, poskytuje se náhrada mzdy i nemocenské podle právní úpravy účinné do konce roku 2010. Náhrada mzdy tedy bude poskytována v prvních 14 kalendářních dnech trvání DPN a od 13. 1. 2011 (15. dne trvání DPN) do 28. 2. 2011 bude náležet nemocenské.

Bude-li dočasná pracovní neschopnost trvat déle než 21 kalendářních dnů, je ošetřující lékař povinen potvrdit pojištěnci pro účely poskytování náhrady mzdy (platu) nebo snížení platu její trvání vždy k 21. kalendářnímu dni ode dne jejího vzniku.

Zaměstnavatel je povinen neprodleně předávat místně příslušné OSSZ tiskopis „Žádost o nemocenské“ (IV. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti) společně s řádně vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“, a to zpravidla po 21 kalendářních dnech trvání DPN, nejpozději však s tiskopisem „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ či s tiskopisem „Rozhodnutím o ukončení dočasné pracovní neschopnosti“ (V. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti).

Zaměstnavatel má oprávnění provést kontrolu, zda zaměstnanec dodržuje stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, jde-li o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek po dobu prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.

Byla-li pojištěnci povolena změna místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti v období prvních 21 kalendářních dnů DPN, je pojištěnec nadále povinen tuto změnu místa pobytu předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli.

Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z redukovaného DVZ a rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, s níž je spojen vznik nároku na dávku. K 1. 1. 2011 se změní redukční hranice pro úpravu DVZ v závislosti na vývoji výše průměrné mzdy, což ovlivní i mírný nárůst výše dávek. První redukční hranice bude činit 825 Kč (nyní 791 Kč), druhá redukční hranice 1 237 Kč (nyní 1 186 Kč) a třetí redukční hranice 2 474 Kč (nyní 2 371 Kč). Do první redukční hranice se počítá z denního vyměřovacího základu 90 % (u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství 100 %). Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %. Z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 %. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Zaměstnanec v pracovním poměru, který se účastní nemocenského pojištění od 5. 1. 2009, bude uznán dočasně práce neschopným dne 1. 2. 2011. Dočasná pracovní neschopnost zaměstnance bude trvat do 28. 2. 2011.

Nemocenské bude náležet od 22. do 28. 2. 2011. Rozhodným obdobím pro výpočet nemocenského bude období od 1. 2. 2010 do 31. 1. 2011. Při vyměřovacím základu zaměstnance ve výši 350 000 Kč za rozhodné období bude činit denní vyměřovací základ před redukcí 958,90 Kč (350 000 Kč/365 dnů). Částka do výše první redukční hranice (825 Kč v roce 2011) se započítá 90 %, tj. 742,50 Kč = 90 % z 825 Kč. Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (958,90 Kč – 825 Kč = 133,90 Kč) se započítá 60 %, tj. 80,34 Kč (60 % z 133,90 Kč). Redukovaný denní vyměřovací základ bude činit 822,84 Kč (742,50 Kč + 80,34 Kč). Výše nemocenského za kalendářní den bude činit 60 % redukovaného a na celé koruny nahoru zaokrouhleného denního vyměřovacího základu, tj. 493,80 Kč, tj. po zaokrouhlení 494 Kč.

S účinností od 1. 1. 2011 se mění sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ z původních 1,4 % na 2,3 %. Z tohoto důvodu se zvyšuje minimální platba pojistného na nemocenské pojištění, přestože minimální měsíční základ zůstává nezměněn. Minimální platba pojistného na nemocenské pojištění činí v roce 2010 částku 56 Kč. Od měsíce ledna 2011 je stanovena minimální platba ve výši 92 Kč. Pokud si OSVČ nezvýší platbu pojistného na nemocenské pojištění nejpozději do 21. 2. 2011, kdy je splatné pojistné za měsíc leden 2011, alespoň na částku 92 Kč, zanikne jí účast na nemocenském pojištění ke dni 31. 12. 2010.

OSVČ, která je účastna dobrovolného nemocenského pojištění, vykonává od 1. 1. 2011 vždy hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Přestože mohou trvat důvody pro výkon vedlejší činnosti, činnost bude posouzena jako hlavní samostatná výdělečná činnost z důvodu účasti na nemocenském pojištění OSVČ. Tato OSVČ je vždy povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění alespoň v minimální výši nebo dle výše dosaženého daňového základu v předchozím kalendářním roce. Pro rok 2011 činí minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti 1807 Kč.

Od 1. 1. 2011 je stanoven maximální měsíční základ pro pojistné na nemocenského pojištění, ze kterého je vypočítáván denní vyměřovací základ pro dávku nemocenského pojištění. Maximální měsíční základ nemůže být vyšší než 1/12 maximální (ročního) vyměřovacího základu pro důchodové pojištění stanoveného pro rok 2011, tj. částka 148 440 Kč. Maximální platba pojistného na nemocenské pojištění činí tedy 3 415 Kč (2,3 % z 148 440). Jestliže OSVČ uhradí platbu ve vyšší výši, k částce přesahující 3 415 Kč nebude při výpočtu dávky nemocenského pojištění přihlédnuto. Toto omezení platí i pro měsíční základy roku 2010, jestliže nemoc nebo peněžitá pomoc v mateřství vznikla po 1. 1. 2011. Z pojistného na nemocenské pojištění uhrazeného v roce 2010 se jako měsíční základ započte maximálně 148 440 Kč, což odpovídá platbě 2 079 Kč (1,4 % z 148 440). Dále viz vazba mezi nemocenským a důchodovým pojištěním.

Podmínky nároku na výplatu nemocenského se od 1. 1. 2011 sjednocují. Nárok na výplatu vzniká, jestliže účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala alespoň po dobu tří kalendářních měsíců před vznikem sociální události. Toto pravidlo platí vždy. Byla zrušena možnost zpětné přihlášky k nemocenskému pojištění do 8 dnů ode dne zahájení samostatné výdělečné činnosti a nárok na nemocenské od vzniku účasti na pojištění, jestliže přihláška byla podána do 8 dnů od zahájení činnosti.

OSVČ si od 1. 1. 2011 určuje měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění svou platbou. Měsíční vyměřovací základ nemůže být nižší než 50 % průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce nebo stanovené minimum a nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu.

Vazba mezi nemocenským a důchodovým pojištění

Od 1. 1. 2011 se zavádí vazba mezi zálohou na důchodové pojištění a platbou na nemocenské pojištění. Měsíční základ určený platbou pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci. Jestliže OSVČ uhradí platbu pojistného na nemocenské pojištění z vyššího vyměřovacího základu (měsíčního základu) než je měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění, rozdíl daný úhradou nebo předpisem minimální zálohy na pojistné na důchodové pojištění a skutečnou platbou pojistného na nemocenské pojištění, se stává přeplatkem.

Nově je také stanoven roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, jestliže si v kalendářním roce alespoň v jednom kalendářním měsíci „navýšila měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění“. Z výše uvedených změn vyplývá, že navýšení měsíčního základu pro pojistné na nemocenské pojištění je možné jen za předpokladu, že je současně v tomto měsíci navýšen i měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění oproti minimálnímu, který vyplývá z výše daňového základu dosaženého v předcházejícím kalendářním roce nebo ve výši stanoveného minima dle § 14 odst. 6 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pokud tedy OSVČ splní tuto podmínku, její roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění nemůže být nižší, než součet všech měsíčních vyměřovacích základů, ze kterých byla nebo měla být uhrazena záloha na pojistné na důchodové pojištění. OSVČ tedy nebude v žádném případě při podání přehledu stanoven přeplatek bez ohledu na výši daňového základu. Zaokrouhlení zálohy až do výše stokoruny směrem nahoru se za navýšení měsíčního vyměřovacího základu nepovažuje.

Sazby stravného a základní náhrady za používání silničních motorových vozidel pro rok 2011 stanovuje vyhláška č. 377/2010 Sb.

Za každý kalendářní den pracovní cesty v roce 2011 poskytne zaměstnavatel zaměstnanci v neveřejné sféře stravné nejméně ve výši:

a) 63 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

b) 95 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

c) 149 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci ve veřejné sféře stravné ve výši:

a) 63 Kč až 74 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

b) 95 Kč až 114 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

c) 149 Kč až 178 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu.

Pro rok 2011 se náhrady oproti roku 2010 snižují. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy tedy činí:

a) 1,00 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek,

b) 3,70 Kč u osobních silničních motorových vozidel.

Pokud zaměstnanec nedoloží cenu pohonné hmoty, přísluší mu v roce 2011 náhrada za spotřebované pohonné hmoty ve výši vypočtené z ceny pohonné hmoty a spotřeby vozidla:

Druh pohonných hmotPrůměrná cenapohonných hmot (Kč)

Benzin automobilový 91 oktanů31,40

Benzin automobilový 95 oktanů31,60

Benzin automobilový 98 oktanů33,40

Motorová nafta30,80

Zahraniční stravné je pro rok 2011 stanoveno vyhláškou č. 350/2010 Sb. U všech sledovaných zemí zůstává ve stejné výši jako v roce 2010, jedinou výjimkou je Barma (Myanmar), kde stravné vzrostlo z 35 na 45 eur za den.