S účinností od 1. 1. 2011 se mění sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ z původních 1,4 % na 2,3 %. Z tohoto důvodu se zvyšuje minimální platba pojistného na nemocenské pojištění, přestože minimální měsíční základ zůstává nezměněn. Minimální platba pojistného na nemocenské pojištění činí v roce 2010 částku 56 Kč. Od měsíce ledna 2011 je stanovena minimální platba ve výši 92 Kč. Pokud si OSVČ nezvýší platbu pojistného na nemocenské pojištění nejpozději do 21. 2. 2011, kdy je splatné pojistné za měsíc leden 2011, alespoň na částku 92 Kč, zanikne jí účast na nemocenském pojištění ke dni 31. 12. 2010.

OSVČ, která je účastna dobrovolného nemocenského pojištění, vykonává od 1. 1. 2011 vždy hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Přestože mohou trvat důvody pro výkon vedlejší činnosti, činnost bude posouzena jako hlavní samostatná výdělečná činnost z důvodu účasti na nemocenském pojištění OSVČ. Tato OSVČ je vždy povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění alespoň v minimální výši nebo dle výše dosaženého daňového základu v předchozím kalendářním roce. Pro rok 2011 činí minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti 1807 Kč.

Od 1. 1. 2011 je stanoven maximální měsíční základ pro pojistné na nemocenského pojištění, ze kterého je vypočítáván denní vyměřovací základ pro dávku nemocenského pojištění. Maximální měsíční základ nemůže být vyšší než 1/12 maximální (ročního) vyměřovacího základu pro důchodové pojištění stanoveného pro rok 2011, tj. částka 148 440 Kč. Maximální platba pojistného na nemocenské pojištění činí tedy 3 415 Kč (2,3 % z 148 440). Jestliže OSVČ uhradí platbu ve vyšší výši, k částce přesahující 3 415 Kč nebude při výpočtu dávky nemocenského pojištění přihlédnuto. Toto omezení platí i pro měsíční základy roku 2010, jestliže nemoc nebo peněžitá pomoc v mateřství vznikla po 1. 1. 2011. Z pojistného na nemocenské pojištění uhrazeného v roce 2010 se jako měsíční základ započte maximálně 148 440 Kč, což odpovídá platbě 2 079 Kč (1,4 % z 148 440). Dále viz vazba mezi nemocenským a důchodovým pojištěním.

Podmínky nároku na výplatu nemocenského se od 1. 1. 2011 sjednocují. Nárok na výplatu vzniká, jestliže účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala alespoň po dobu tří kalendářních měsíců před vznikem sociální události. Toto pravidlo platí vždy. Byla zrušena možnost zpětné přihlášky k nemocenskému pojištění do 8 dnů ode dne zahájení samostatné výdělečné činnosti a nárok na nemocenské od vzniku účasti na pojištění, jestliže přihláška byla podána do 8 dnů od zahájení činnosti.

OSVČ si od 1. 1. 2011 určuje měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění svou platbou. Měsíční vyměřovací základ nemůže být nižší než 50 % průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce nebo stanovené minimum a nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu.

Vazba mezi nemocenským a důchodovým pojištění

Od 1. 1. 2011 se zavádí vazba mezi zálohou na důchodové pojištění a platbou na nemocenské pojištění. Měsíční základ určený platbou pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci. Jestliže OSVČ uhradí platbu pojistného na nemocenské pojištění z vyššího vyměřovacího základu (měsíčního základu) než je měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění, rozdíl daný úhradou nebo předpisem minimální zálohy na pojistné na důchodové pojištění a skutečnou platbou pojistného na nemocenské pojištění, se stává přeplatkem.

Nově je také stanoven roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, jestliže si v kalendářním roce alespoň v jednom kalendářním měsíci „navýšila měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění“. Z výše uvedených změn vyplývá, že navýšení měsíčního základu pro pojistné na nemocenské pojištění je možné jen za předpokladu, že je současně v tomto měsíci navýšen i měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění oproti minimálnímu, který vyplývá z výše daňového základu dosaženého v předcházejícím kalendářním roce nebo ve výši stanoveného minima dle § 14 odst. 6 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pokud tedy OSVČ splní tuto podmínku, její roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění nemůže být nižší, než součet všech měsíčních vyměřovacích základů, ze kterých byla nebo měla být uhrazena záloha na pojistné na důchodové pojištění. OSVČ tedy nebude v žádném případě při podání přehledu stanoven přeplatek bez ohledu na výši daňového základu. Zaokrouhlení zálohy až do výše stokoruny směrem nahoru se za navýšení měsíčního vyměřovacího základu nepovažuje.