4.06.2012
Stanovisko MZ a MPSV k zajištění pracovnělékařských služeb
3.4.2012, Zdroj: Ministerstvo
práce a sociálních věcí
Mezi nově stanovené podmínky patří
zejména povinnost zajistit pracovnělékařské
služby na základě písemné smlouvy, povinnost zaměstnavatelů při
odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce vybavit jej žádostí obsahující údaje o druhu práce, režimu práce a
pracovních podmínkách,...
Praha, 29. 3. 2012
Dnem 1. 4. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 373/2011 Sb., o specifických
zdravotních službách. Hlava IV zákona nově upravuje kromě jiného posudkovou
péči, lékařské posudky, pracovnělékařské služby a posuzování nemocí z povolání.
S ohledem na rozsah nové právní úpravy pracovnělékařských služeb,
včetně nově stanovených podmínek, a krátkost legisvakanční lhůty, je pro jejich
zajištění a poskytování v uvedeném zákoně vymezeno přechodné ustanovení § 98
odst. 1, které stanoví „časový“ prostor pro uvedení pracovnělékařských služeb
do souladu se zákonem. Zákon v § 98 výslovně stanoví, že pracovnělékařské
služby lze poskytovat podle dosavadních právních předpisů upravujících
poskytování závodní preventivní péče nejdéle po dobu 1 roku ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, tj. do 1. 4. 2013.
Ustanovení § 98 odst. 1 tak umožňuje, aby zaměstnavatel, který
zajišťuje pracovnělékařské služby pro své zaměstnance, nebo poskytovatel
pracovnělékařských služeb, měl dostatek času zajistit pracovnělékařské služby v
mezích ustanovení § 53 až 59, s výjimkou § 58 (přechodné období neplatí pro
povinnost úhrady praconělékařských služeb podle § 58; tato povinnost vzniká pro
zaměstnavatele dnem nabytí účinnosti zákona, tj. 1. 4. 2012).
Mezi nově stanovené podmínky patří zejména povinnost zajistit
pracovnělékařské služby na základě písemné smlouvy, povinnost zaměstnavatelů
při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce vybavit jej žádostí
obsahující údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách, ke kterým
je posouzení zaměstnance požadováno, odeslat zaměstnance na mimořádnou
pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádá, nebo povinnost
poskytovatele pracovnělékařských služeb vykonávat pravidelný dohled na
pracovištích zaměstnavatele a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci, vést
dokumentaci o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele, nebo
povinnost osob ucházejících se o zaměstnání podrobit se před vznikem pracovněprávního
nebo obdobného vztahu vstupní lékařské prohlídce.
Dobu jednoho roku od účinnosti zákona lze považovat za postačující jak
pro úpravu dosavadních, popř. nově vznikajících právních vztahů k zajištění
pracovnělékařských služeb, tak pro úpravu organizace poskytování daných služeb.
V uvedeném období lze tedy péči o zaměstnance zajišťovat jako závodní
preventivní péči podle dosavadních právních předpisů.
Přechodné období podle § 98 odst. 1, jak vyplývá z výše uvedeného,
platí i pro ustanovení § 59. To znamená, že i pro tuto součást
pracovnělékařských služeb, do níž náleží vstupní lékařské prohlídky, lze v
rámci přechodného období použít dosavadní právní úpravu.
Z hlediska zákoníku práce je třeba vycházet z jeho § 32, podle kterého
v případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen
zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila
vstupní lékařské prohlídce. Na základě § 77 odst. 2 zákoníku práce se na
zaměstnance činné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
vztahují všechna ustanovení zákoníku práce, která upravují povinnosti
zaměstnavatelů a práva a povinnosti zaměstnanců v rámci bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci. Proto se i na tyto zaměstnance vztahuje § 103 odst. 1 písm.
a) zákoníku práce, podle něhož je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby
zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala
jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Na základě uvedených skutečností je
na zaměstnavateli, aby po dobu přechodného období s ohledem na dosavadní právní
předpisy rozhodl o nutnosti zajistit vstupní lékařskou prohlídku pro své
zaměstnance.
Labels: Legislativa, zaměstnanec
4.03.2012
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením od 1. 1. 2012
26.3.2012, Zdroj:
Ministerstvo práce a sociálních věcí
S účinností od 1. ledna 2012 se podstatně změnily podmínky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
S účinností od 1. ledna 2012 se podstatně změnily podmínky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
PŘÍSPĚVEK NA PODPORU
ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
- příspěvek
je poskytován pouze na ty zaměstnance, kteří
pracují na
pracovních místech vymezených nebo zřízených na základě dohody
s Úřadem práce ČR jako chráněná pracovní místa
a jeho výše činí
měsíčně 75 % skutečně vynaložených mzdových nákladů
na tyto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč
- zavádí se finanční
spoluúčast zaměstnavatele na vynaložených
mzdových nákladech při zaměstnávání více než 50 %
zaměstnanců se zdravotním postižením, a to z důvodu zamezení
zneužívání příspěvku na podporu zaměstnání OZP
- vynaložené mzdové
náklady se mohou snižovat např. o srážky ze mzdy určené
k uspokojení plnění zaměstnavatele nebo k uspokojení závazků
zaměstnance, tedy o ty částky, které jsou nejčastěji předmětem
zneužívání příspěvku
- po 12 měsících
provozování chráněných pracovních míst je možné
tento příspěvek navýšit o částku
odpovídající vynaloženým dalším nákladům spojeným se zaměstnáváním OZP,
maximální výše
navýšení může činit 2 000 Kč měsíčně
(tj. 24 000 Kč za rok) na jednoho zaměstnance OZP
- podmínka
12 měsíců je splněna i v případě, pokud v posledních
dvou kalendářních čtvrtletích roku 2011 a v prvních dvou kalendářních
čtvrtletích roku 2012 zaměstnavatel zaměstnával v daném období více
než 50 % OZP, doba 12 měsíců je splněna tedy i zpětně
- poskytování
příspěvku na podporu zaměstnávání OZP včetně jeho zvýšení se bude řídit
novou právní úpravou v druhé polovině roku 2012
ZMĚNY
V ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
- dochází
ke sjednocení institutu chráněné pracovní dílny s institutem chráněného
pracovního místa, což povede ke zjednodušení
dosavadní právní úpravy a také ke snížení administrativní zátěže
zaměstnavatelů – v podstatě se jedná o totožné nástroje, jejichž
prostřednictvím se vytváří pracovní místa pro OZP
- maximální
částka příspěvku na částečnou úhradu provozních
nákladů chráněného pracovního místa se od
1. 1. 2012 stanovuje na 48 000 Kč ročně
- nadále je zachováno
tzv. náhradní plnění (tj. možnost plnit povinný
podíl zaměstnávaných OZP formou odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů
zaměstnávajících více než 50 % OZP)
- pro zamezení
tzv. přefakturace se stanovil limit, do kterého
budou moci tito zaměstnavatelé své výrobky nebo služby pro účely plnění
povinného podílu poskytovat, objem těchto výrobků nebo služeb se omezuje
částkou 36 násobku průměrné mzdy (cca 840 tisíc
Kč) za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením.
Labels: Legislativa, zaměstnanec, Zaměstnanost
10.26.2011
Novela Českého účetního standardu č. 708
25.10.2011,
Zdroj: Ministerstvo financí
KOMENTÁŘ
k novelizaci Českého účetního standardu č. 708 – Odpisování dlouhodobého majetku zveřejněné ve Finančním zpravodaji Ministerstva financí č. 5 ze dne 20. října 2011
k novelizaci Českého účetního standardu č. 708 – Odpisování dlouhodobého majetku zveřejněné ve Finančním zpravodaji Ministerstva financí č. 5 ze dne 20. října 2011
Český účetní standard č. 708 – Odpisování dlouhodobého
majetku ve znění změn zveřejněných ve Finančním zpravodaji Ministerstva financí
č. 5 ze dne 20. října 2011 použijí některé vybrané účetní jednotky poprvé při
sestavování účetní závěrky k 31. prosinci 2011.
K jednotlivým
bodům:
K bodu 1.
Formální úprava – doplnění obsahu standardu vyplývající z bodu 11.
Formální úprava – doplnění obsahu standardu vyplývající z bodu 11.
K bodu 2.
Nově je definován pojem „transferový podíl“, a to z důvodu zjednodušení a zpřehlednění formulací bodů, které s obsahem tohoto termínu pracují (v rámci tohoto standardu body 8.3. a 8.4.), případně se předpokládá, že pracovat budou (některé připravované standardy). Pojem je navíc zpřesněn úpravou zahrnující problematiku technického zhodnocení, neboť v takovém případě je nezbytné transferový podíl nově stanovit.
Nově je definován pojem „transferový podíl“, a to z důvodu zjednodušení a zpřehlednění formulací bodů, které s obsahem tohoto termínu pracují (v rámci tohoto standardu body 8.3. a 8.4.), případně se předpokládá, že pracovat budou (některé připravované standardy). Pojem je navíc zpřesněn úpravou zahrnující problematiku technického zhodnocení, neboť v takovém případě je nezbytné transferový podíl nově stanovit.
K bodu 3.
Legislativně technická úprava.
Legislativně technická úprava.
K bodu 4.
Zjednodušený způsob odpisování je v souladu s koncepcí umožněn pouze pro účetní období let 2011 a 2012. Současně je stanoveno, k jakému okamžiku lze provést změnu způsobu odpisování, a to z důvodu zvýšení právní jistoty účetních jednotek. Ze stejného důvodu je také doplněno ustanovení, ze kterého vyplývá, že s výjimkou prvního použití metody odpisování dlouhodobého majetku dle bodu 7.3. (k 31. 12. 2011 či v případě příspěvkových organizací nejpozději k 1. 1. 2013) účetní jednotka při změně způsobu odpisování neprovádí dopočet oprávek za období, po které dlouhodobý majetek užívala a odpisovala. V případě odpisu se jedná o časové rozlišení výdaje na pořízení příslušného dlouhodobého majetku na základě kvalifikovaného odhadu účetní jednotky, a to v souvislosti s užíváním tohoto dlouhodobého majetku, a proto bude změna způsobu odpisování nahlížena jako zpřesnění tohoto kvalifikovaného odhadu účetní jednotky bez retrospektivních zásahů, samozřejmě s nezbytnou úpravou odpisového plánu příslušného dlouhodobého majetku.
Zjednodušený způsob odpisování je v souladu s koncepcí umožněn pouze pro účetní období let 2011 a 2012. Současně je stanoveno, k jakému okamžiku lze provést změnu způsobu odpisování, a to z důvodu zvýšení právní jistoty účetních jednotek. Ze stejného důvodu je také doplněno ustanovení, ze kterého vyplývá, že s výjimkou prvního použití metody odpisování dlouhodobého majetku dle bodu 7.3. (k 31. 12. 2011 či v případě příspěvkových organizací nejpozději k 1. 1. 2013) účetní jednotka při změně způsobu odpisování neprovádí dopočet oprávek za období, po které dlouhodobý majetek užívala a odpisovala. V případě odpisu se jedná o časové rozlišení výdaje na pořízení příslušného dlouhodobého majetku na základě kvalifikovaného odhadu účetní jednotky, a to v souvislosti s užíváním tohoto dlouhodobého majetku, a proto bude změna způsobu odpisování nahlížena jako zpřesnění tohoto kvalifikovaného odhadu účetní jednotky bez retrospektivních zásahů, samozřejmě s nezbytnou úpravou odpisového plánu příslušného dlouhodobého majetku.
K bodu 5.
Zpřesnění formulace a oprava nepřesnosti.
Zpřesnění formulace a oprava nepřesnosti.
K bodu 6.
Formální úprava vyplývající ze skutečnosti popsané v komentáři k bodu 4.
Formální úprava vyplývající ze skutečnosti popsané v komentáři k bodu 4.
K bodu 7.
Zpřesnění formulace pro zvýšení právní jistoty vybraných účetních jednotek.
Zpřesnění formulace pro zvýšení právní jistoty vybraných účetních jednotek.
K bodu 8.
Zpřesnění formulace pro zvýšení právní jistoty vybraných účetních jednotek.
Zpřesnění formulace pro zvýšení právní jistoty vybraných účetních jednotek.
K bodu 9.
Formální úprava vyplývající ze skutečností popsaných v komentáři k bodu 3.
Formální úprava vyplývající ze skutečností popsaných v komentáři k bodu 3.
K bodu 10.
Formální úprava vyplývající ze skutečností popsaných v komentáři k bodu 3.
Formální úprava vyplývající ze skutečností popsaných v komentáři k bodu 3.
K bodu 11.
Doplnění přechodného ustanovení pro případ, že vybraná účetní jednotka zvolí pro účetní období roku 2011 nebo i 2012 zjednodušený způsob odpisování. V takovém případě nejpozdějí k 1. 1. 2013 upraví odpisový plán příslušného dlouhodobého majetku na základě posouzení zbývající doby používání majetku. Také k tomuto okamžiku platí ustanovení bodu 5.1.2. (komentář k bodu 4.), tedy že zpětný přepočet podle zjednodušeného způsobu vypočtených a zaúčtovaných oprávek účetní jednotka neprovádí.
Doplnění přechodného ustanovení pro případ, že vybraná účetní jednotka zvolí pro účetní období roku 2011 nebo i 2012 zjednodušený způsob odpisování. V takovém případě nejpozdějí k 1. 1. 2013 upraví odpisový plán příslušného dlouhodobého majetku na základě posouzení zbývající doby používání majetku. Také k tomuto okamžiku platí ustanovení bodu 5.1.2. (komentář k bodu 4.), tedy že zpětný přepočet podle zjednodušeného způsobu vypočtených a zaúčtovaných oprávek účetní jednotka neprovádí.
K bodu 12.
Příloha č. 1 je upravena o některé duplicity a v ojedinělých případech rozšířena o další druhy majetku, které v ní doposud obsaženy nebyly a objevovaly se proto problémy při jejich kategorizaci.
Příloha č. 1 je upravena o některé duplicity a v ojedinělých případech rozšířena o další druhy majetku, které v ní doposud obsaženy nebyly a objevovaly se proto problémy při jejich kategorizaci.
Labels: Daně, Legislativa
12.14.2008
Sběr a výkup kovového odpadu bude přísnější
Poslanci schválili novelu odpadového zákona
sběr a výkup kovového odpadu bude přísnější 26.9.2008
Poslanecká sněmovna v úterý 23.9. 2008 definitivně schválila poslaneckou novelu zákona o odpadech.Poslanecká novela zákona o odpadech výrazným způsobem zpřísňuje režim v případech sběru a výkupu kovového odpadu. Cílem novely, na níž se Ministerstvo životního prostředí podílelo, je reagovat na v poslední době velmi frekventované případy krádeží různých kovových předmětů (např. kanalizačních poklopů, dopravních značek či kolejnic). V mnoha případech se přitom jednalo o činnost spojenou se značným stupněm společenské nebezpečnosti (z poslední doby například krádež náhrobních destiček v terezínském památníku).Nově přijatá úprava v první řadě obsahuje zákaz výkupu některého odpadu od fyzických osob. „Preferovali jsme sice více senátní verzi návrhu, ale klíčové je, že byla přijata změna odpadového zákona, která pomůže eliminovat přetrvávající problém nebezpečných a společensky nemravných krádeží kovů," říká ministr životního prostředí Martin Bursík. MŽP tak nyní provede revizi prováděcí vyhlášky tak, aby byl splněn cíl novely - tedy přestaly se vyplácet krádeže kovů, a přitom poctiví občané měli možnost kovový odpad odevzdat do výkupen za úplatu.Platit za vykoupený odpad bude napříště možné pouze bezhotovostně. Zpřísňuje se také povinnost provozovatelů sběren a výkupen v evidenci a identifikaci osob, které odpady odevzdaly, ale i samotného odpadu. U vybraného kovového odpadu, který je v praxi nejčastěji terčem nelegální činnosti (dopravní značky, kolejnice, kovová umělecká díla nebo pietní a bohoslužebné předměty) se přímo v zákoně stanovuje zákaz jejich rozebírání či postupování dalším osobám, a to ve lhůtě 48 hodin od jejich odebrání nebo vykoupení. S tím souvisí i připojená novela zákona o Policii ČR, která dává policistům oprávnění vstupovat i do sběren a výkupen odpadu. Zdroj: MŽP
sběr a výkup kovového odpadu bude přísnější 26.9.2008
Poslanecká sněmovna v úterý 23.9. 2008 definitivně schválila poslaneckou novelu zákona o odpadech.Poslanecká novela zákona o odpadech výrazným způsobem zpřísňuje režim v případech sběru a výkupu kovového odpadu. Cílem novely, na níž se Ministerstvo životního prostředí podílelo, je reagovat na v poslední době velmi frekventované případy krádeží různých kovových předmětů (např. kanalizačních poklopů, dopravních značek či kolejnic). V mnoha případech se přitom jednalo o činnost spojenou se značným stupněm společenské nebezpečnosti (z poslední doby například krádež náhrobních destiček v terezínském památníku).Nově přijatá úprava v první řadě obsahuje zákaz výkupu některého odpadu od fyzických osob. „Preferovali jsme sice více senátní verzi návrhu, ale klíčové je, že byla přijata změna odpadového zákona, která pomůže eliminovat přetrvávající problém nebezpečných a společensky nemravných krádeží kovů," říká ministr životního prostředí Martin Bursík. MŽP tak nyní provede revizi prováděcí vyhlášky tak, aby byl splněn cíl novely - tedy přestaly se vyplácet krádeže kovů, a přitom poctiví občané měli možnost kovový odpad odevzdat do výkupen za úplatu.Platit za vykoupený odpad bude napříště možné pouze bezhotovostně. Zpřísňuje se také povinnost provozovatelů sběren a výkupen v evidenci a identifikaci osob, které odpady odevzdaly, ale i samotného odpadu. U vybraného kovového odpadu, který je v praxi nejčastěji terčem nelegální činnosti (dopravní značky, kolejnice, kovová umělecká díla nebo pietní a bohoslužebné předměty) se přímo v zákoně stanovuje zákaz jejich rozebírání či postupování dalším osobám, a to ve lhůtě 48 hodin od jejich odebrání nebo vykoupení. S tím souvisí i připojená novela zákona o Policii ČR, která dává policistům oprávnění vstupovat i do sběren a výkupen odpadu. Zdroj: MŽP
Labels: Legislativa
Subscribe to Posts [Atom]
