4.06.2012

Stanovisko MZ a MPSV k zajištění pracovnělékařských služeb


3.4.2012, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Mezi nově stanovené podmínky patří zejména povinnost zajistit pracovnělékařské služby na základě písemné smlouvy, povinnost zaměstnavatelů při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce vybavit jej žádostí obsahující údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách,...
Praha, 29. 3. 2012
Dnem 1. 4. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Hlava IV zákona nově upravuje kromě jiného posudkovou péči, lékařské posudky, pracovnělékařské služby a posuzování nemocí z povolání.
S ohledem na rozsah nové právní úpravy pracovnělékařských služeb, včetně nově stanovených podmínek, a krátkost legisvakanční lhůty, je pro jejich zajištění a poskytování v uvedeném zákoně vymezeno přechodné ustanovení § 98 odst. 1, které stanoví „časový“ prostor pro uvedení pracovnělékařských služeb do souladu se zákonem. Zákon v § 98 výslovně stanoví, že pracovnělékařské služby lze poskytovat podle dosavadních právních předpisů upravujících poskytování závodní preventivní péče nejdéle po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 1. 4. 2013.
Ustanovení § 98 odst. 1 tak umožňuje, aby zaměstnavatel, který zajišťuje pracovnělékařské služby pro své zaměstnance, nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb, měl dostatek času zajistit pracovnělékařské služby v mezích ustanovení § 53 až 59, s výjimkou § 58 (přechodné období neplatí pro povinnost úhrady praconělékařských služeb podle § 58; tato povinnost vzniká pro zaměstnavatele dnem nabytí účinnosti zákona, tj. 1. 4. 2012).
Mezi nově stanovené podmínky patří zejména povinnost zajistit pracovnělékařské služby na základě písemné smlouvy, povinnost zaměstnavatelů při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce vybavit jej žádostí obsahující údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách, ke kterým je posouzení zaměstnance požadováno, odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádá, nebo povinnost poskytovatele pracovnělékařských služeb vykonávat pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci, vést dokumentaci o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele, nebo povinnost osob ucházejících se o zaměstnání podrobit se před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu vstupní lékařské prohlídce.
Dobu jednoho roku od účinnosti zákona lze považovat za postačující jak pro úpravu dosavadních, popř. nově vznikajících právních vztahů k zajištění pracovnělékařských služeb, tak pro úpravu organizace poskytování daných služeb. V uvedeném období lze tedy péči o zaměstnance zajišťovat jako závodní preventivní péči podle dosavadních právních předpisů.
Přechodné období podle § 98 odst. 1, jak vyplývá z výše uvedeného, platí i pro ustanovení § 59. To znamená, že i pro tuto součást pracovnělékařských služeb, do níž náleží vstupní lékařské prohlídky, lze v rámci přechodného období použít dosavadní právní úpravu.
Z hlediska zákoníku práce je třeba vycházet z jeho § 32, podle kterého v případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce. Na základě § 77 odst. 2 zákoníku práce se na zaměstnance činné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vztahují všechna ustanovení zákoníku práce, která upravují povinnosti zaměstnavatelů a práva a povinnosti zaměstnanců v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Proto se i na tyto zaměstnance vztahuje § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, podle něhož je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Na základě uvedených skutečností je na zaměstnavateli, aby po dobu přechodného období s ohledem na dosavadní právní předpisy rozhodl o nutnosti zajistit vstupní lékařskou prohlídku pro své zaměstnance.

Labels: ,


# posted by Unknown : 2:11 AM  0 Comments

4.03.2012

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením od 1. 1. 2012

26.3.2012, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
S účinností od 1. ledna 2012 se podstatně změnily podmínky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

PŘÍSPĚVEK NA PODPORU ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM


ZMĚNY V ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Labels: , ,


# posted by Unknown : 11:09 PM  0 Comments

Kdo je a kdo není nemocensky pojištěný?

21.3.2012, Zdroj: ČSSZ
Na tuto otázku naleznete odpověď v následujícím příspěvku.

Účelem nemocenského pojištění je finančně zabezpečit občany v období, kdy kvůli nemoci (dočasné pracovní neschopnosti) či mateřství nemohou vykonávat práci a ztratí dočasně výdělek.

Kdo je nemocensky pojištěný?

Ze zákona jsou vždy automaticky nemocensky pojištění zaměstnanci a osoby  ve služebním poměru, avšak za předpokladu, že splňují tři základní podmínky:

  1. vykonávají zaměstnání na území ČR nebo přechodně mimo území ČR, pokud je místo výkonu práce trvale v ČR,
  2. zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů a
  3. sjednaná mzda či plat ze zaměstnání za kalendářní měsíc dosahuje alespoň tzv. rozhodného příjmu; v roce 2012 jde o částku 2 500 Kč.

V některých případech může účast na pojištění vzniknout, i pokud zaměstnání bylo uzavřeno na kratší než uvedenou dobu, byl sjednán plat či mzda nižší než je rozhodný příjem nebo nebyl např. sjednán vůbec.

Dále pak osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a tzv. zahraniční zaměstnanci (tj. zaměstnanci zaměstnavatele, jehož sídlo je v „nesmluvní cizině“, jsou-li pracovně činní v ČR přímo ve prospěch tohoto zahraničního zaměstnavatele).

Pro OSVČ je nemocenské pojištění dobrovolné. Pokud se OSVČ k pojištění rozhodne, písemně se přihlásí na předepsaném tiskopisu u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, v Praze Pražské a v Brně Městské správy sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ).

K dobrovolnému nemocenskému pojištění se může přihlásit i zahraniční zaměstnanec (tj. člověk, který pracuje v ČR pro zaměstnavatele, který má sídlo ve státě, s nímž nemá ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení a ani nejde o stát EU).

Jsou nějaké skupiny osob, které nejsou nemocensky pojištěny?

Ano. Nemocenského pojištění nejsou sami o sobě účastni studenti a žáci a důchodci, kteří nevykonávají výdělečnou činnost. Nejde totiž o osoby, které v době nemoci přicházejí o výdělek. I nadále nejsou nemocensky pojištěny osoby, které vykonávají práci na základě dohody o provedení práce, pokud je jejich příjem nižší nebo roven částce 10 000 Kč za měsíc. Účast na pojištění vzniká osobám, které vykonávaly zaměstnání déle než 15 kalendářních dnů, avšak sjednaný příjem byl nižší než rozhodný příjem 2 500 Kč (nebo nebyl příjem sjednán vůbec) jen v těch měsících po dobu trvání takového zaměstnání, ve kterých dosáhly alespoň částky zmíněného rozhodného příjmu (tzv. zaměstnání malého rozsahu).

Účast na nemocenském pojištění nezakládá krátkodobé zaměstnání, tj. kratší než 15 kalendářních dnů po sobě jdoucích, pokud je jednorázovým nahodilým zaměstnáním. Stejně tak tehdy, jestliže zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele (či jeho právního nástupce) více těchto zaměstnání a úhrn započitatelných příjmů dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu 2 500 Kč. Účast na pojištění bude nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v příslušném  kalendářním měsíci.

Vynětí z nemocenského pojištění v ČR se týká také lidí, kteří jsou pojištěni v jiném státě, protože pracují pro zaměstnavatele požívajícího diplomatických výsad a imunit. Podobné je to u zaměstnanců pracujících v mezinárodních organizacích. Zpravidla jsou pojištěni ve zvláštním systému této organizace, musí však jejím prostřednictvím písemně požádat příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ o vynětí z pojištění v ČR.

Jak je to s nemocenským pojištěním u dohody o pracovní činnosti?

Dohoda o pracovní činnosti zakládá účast na nemocenském pojištění, pokud je sjednána na dobu delší než 14 kalendářních dnů a sjednaná částka započitatelného příjmu dosahuje rozhodný příjem – 2 500 Kč. Pokud je sjednaná částka nižší než 2 500 Kč, účast na nemocenském pojištění může zaměstnanci vzniknout z titulu zaměstnání malého rozsahu (viz výše). Pokud by tedy vznikla zaměstnanci dočasná pracovní neschopnost v době, kdy je pojištěn, má nárok na nemocenské.

Jak je to s nemocenským pojištěním u dohody o provedení práce?

V těch měsících, ve kterých zaměstnanec dosáhl započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč, vznikne mu účast  na nemocenském pojištění. Zaměstnanci jsou účastni pojištění také, jestliže vykonávají v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod přesáhl v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč. Příjem nižší nebo roven 10 000 Kč účast nezakládá.

Jsem student a příležitostně pracuji jako brigádník. Budu nemocensky pojištěný?

Účast na pojištění může vzniknout při splnění stanovených podmínek z brigády formou pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti nebo z dohody o provedení práce (viz výše).

Jsou pracující důchodci nemocensky pojištěni?

Ano, při splnění výše uvedených podmínek. Podniká-li důchodce jako OSVČ, může se sám rozhodnout, zda se dobrovolně přihlásí k účasti na nemocenském pojištění či nikoliv.

Zpracování všech změn v nemocenském pojištění naleznete v odborných komentářích příručky Daň z příjmů, nemocenské, sociální a zdravotní pojištění.

Labels: ,


# posted by Unknown : 11:08 PM  0 Comments

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Subscribe to Posts [Atom]