5.30.2011

Informace GFŘ k uplatňování DPH u tzv. skont a bonusů

13.5.2011, Zdroj: Česká daňová správa

V souvislosti se změnou pravidel pro provádění oprav základu daně a výše daně ve smyslu ustanovení § 42 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH (dále jen „ZDPH“), jsou opakovaně pokládány dotazy a rozdílné výkladové argumentace týkající se tzv. bonusů a skont poskytovaných v rámci dodavatelsko-odběratelských obchodních vztahů.

Oprava základu daně a výše daně při snížení základu daně po uskutečnění zdanitelného plnění byla doposud nepovinná. Novela ZDPH účinná od 1.4.2011 však s ohledem na požadavek závazné unijní úpravy (Směrnice o DPH) zavedla povinnost provádění oprav základu daně a výše daně. S ohledem na uvedené Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“), po projednání s Ministerstvem financí, provedlo detailnější rozbor dotčené problematiky, na jehož základě se vydává následující informace, která slouží k ujednocení výkladových východisek pro budoucí aplikace zmíněného ustanovení a problematiky:

Předmětem posouzení dopadů do DPH jsou tzv. skonta, slevy či bonusy. Tyto se v praxi vyskytují pod různými označeními a definicemi, což však nic nemění na jejich společné věcné podstatě. GFŘ je toho názoru, že není v zásadě rozdíl, zda se jedná o poskytnutí skonta či bonusu (dále jen „bonusy“), ale je vždy rozhodující, zda mají resp. jsou poskytovány jednoznačně ve vazbě na již uskutečněné zdanitelné plnění nebo soubor uskutečněných zdanitelných plnění za určitou část uplynulého období. V takovýchto případech je plátce – oproti minulé právní úpravě – vždy povinen provést opravu základu a výše daně.

O právě uvedenou situaci půjde např. když dodavatel vyplatil podle smluvního ujednání odběrateli tzv. bonus ve výši 4 % z celkové ceny zboží dle faktur vystavených za odběr zboží v uplynulém kalendářním čtvrtletí. Podle smluvených podmínek tento bonus odběrateli náleží pokud v daném kalendářním čtvrtletí od dodavatele odebere zboží minimálně za 5 mil. Kč.

O uvedenou situaci půjde i v případě, kdy se dodavatel zavázal vyplatit odběrateli tzv. roční bonus ve výši 240.000,- a to tehdy pokud, odběratel uskuteční u v daném roce odběr zboží min. ve výši 6 mil Kč.

O případ, kdy bonus představuje faktickou slevu z již uskutečněných zdanitelných plnění a tedy důvod pro opravu dle § 42 ZDPH půjde nesporně i v případě bonusu za včasnou platbu, kdy např. dodavatel poskytne odběrateli bonus (slevu) ve výši 5 % z fakturované ceny zboží, pokud odběratel zaplatí do 7 dnů od vystavení faktury.

Provedení opravy

Pokud měl plátce u původního zdanitelného plnění povinnost vystavit daňový doklad, je povinen v případě opravy základu daně a výše daně vystavit opravný daňový doklad. Tento musí vystavit do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení opravy. Jestliže plátce neměl povinnost u původního zdanitelného plnění vystavit daňový doklad, provede ve stejné lhůtě opravu v evidenci pro daňové účely.

Opravný daňový doklad musí obsahovat údaje vymezené zákonem - § 45 odst. 1 zákona o DPH. V případě, že se konkrétní důvod či skutečnost zakládající povinnost opravy týká více zdanitelných plnění, může plátce vystavit opravný daňový doklad podle § 45 odst. 2 zákona o DPH (dále jen „souhrnný doklad“). S ohledem na dosavadní praxi a nadměrné obtíže, které vzhledem k ní mohou vzniknout, lze při respektování principů opravy základu daně a vazby na původní opravovaná zdanitelná plnění, v případě tohoto souhrnného dokladu přijmout vstřícnější náhled na požadavek naplnění některých náležitostí tohoto dokladu. Jmenovitě ohledně referencí na původní daňové doklady lze akceptovat i jen rámcové vymezení původních zdanitelných plnění v souhrnném opravném dokladu, a to tak, aby vazby na původní zdanitelná plnění byly určitelné (např. daňové doklady vystavené v určitém časovém období nebo číselná řada daňových dokladů od – do). Rozdíly mezi opraveným základem daně a základem daně u původních zdanitelných plnění lze u souhrnného dokladu uvést souhrnně za všechna opravovaná zdanitelná plnění. V případě opravy více zdanitelných plnění s rozdílnými sazbami daně lze rozdíly uvést souhrnně, avšak rozděleně dle jednotlivých sazeb daně. Plátce však musí být schopen konkrétně prokázat správnost opraveného základu daně a výše daně a to ve vazbě na údaje uvedené v opravném daňovém dokladu (smlouvami, původními daň.doklady, evidencí pro daňové účely atd.).

Do záběru problematiky oprav základu daně a výše daně v případě tzv. bonusů spadá samozřejmě i povinnost provedení odpovídající opravy odpočtu daně na straně odběratele. Odběratel je povinen v těchto případech opravit odpočet daně a to ve zdaňovacím období, kdy se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést – tj. v zásadě bez ohledu na doručení opravného daňového dokladu. Opravu odpočtu plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou nebo jiným způsobem např. smlouvami, (§ 74 zákona o DPH).

Labels:


5.02.2011

Novela zákona o DPH pomůže v boji proti daňovým únikům

8.4.2011, Zdroj: Česká daňová správa

Dne 1. 4. 2011 vstoupila v účinnost novela zákona o dani z přidané hodnoty, která zcela nově
v oblasti DPH zavádí institut ručení za nezaplacenou daň. Tento nový institut je zde zakotven
jako nástroj boje proti daňovým únikům. Podle Jana Knížka, generálního ředitele daňové
správy, bude daňová správa institut ručení intenzivně využívat zejména v souvislosti s úniky a
podvody neplacení DPH z pohonných hmot. Pro další oblasti zasažené podvodem či únikem to ale
samozřejmě platí také.

Ručitelem za nezaplacenou daň se podle předmětné novely může stát ten odběratel-plátce DPH,
který přijal zdanitelné plnění uskutečněné v tuzemsku od jiného plátce, který (zjednodušeně
řečeno) záměrně neuhradil DPH z tohoto zdanitelného plnění nebo jinak zkrátil daň. Důležitou
skutečností pro uplatnění tohoto institutu je, že příjemce zdanitelného plnění o tomto záměru
vědět měl nebo vědět mohl. Postačuje přitom i nevědomá nedbalost příjemce.

Další možnost uplatnění institutu ručení je v případě zjištění obchodování za zjevně neobvyklou
cenu bez ekonomického objasnění. Zde je – i v duchu závěrů evropské soudní judikatury –
předpoklad, že plnění je zasaženo daňovým únikem.

Ze shora uvedeného je zřejmé, že příjemce zdanitelného plnění se jako potencionální ručitel v
důsledku nového znění zákona o DPH do jisté míry ocitá v nejisté pozici. Zákon však v tomto
ohledu nabízí řešení, resp. možnost preventivní ochrany. Ručení se totiž nikdy neuplatní, pokud
příjemce (odběratel) využije institut tzv. zvláštního zajištění daně. V rámci tohoto příjemce uhradí
DPH za zdanitelné plnění za poskytovatele. Úhradu musí provést přímo správci daně poskytovatele
na osobní depozitní účet vedený u tohoto místně příslušného správce daně specielně pro dané
účely. Je nutné, aby platba byla přesně identifikována.

Další informace k novému institutu ručení za nezaplacenou daň a přesný způsob identifikování
platby příjemcem zdanitelného plnění jsou uvedeny na internetu české daňové správy http://
cds.mfcr.cz v sekci „Legislativa a metodika“.

Labels:


Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 kesměrnici o DPH

Prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systémudaně z přidané hodnoty

15.4.2011,Zdroj: Česká daňová správa
Dne 23. března 2011 bylo v Úředním věstníku EUzveřejněno Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011,kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společnémsystému daně z přidané hodnoty. Nařízení nabývá účinnosti 1. července 2011.

Prováděcí nařízení zahrnuje opatření, která vykládají zásady prouplatňování DPH vyplývající z určitých ustanovení směrnice o DPH. Opatření vzávazné právní formě nařízení by měla zajistit správnou a jednotnou aplikacitěchto ustanovení ve všech členských státech.

Nařízení obsahuje jednak přepracovaná opatření z dosavadního prováděcíhonařízení Rady ke směrnici o DPH a jednak nová prováděcí opatření. Textprováděcích opatření, na která se vztahovalo dosavadní prováděcí nařízení Rady(ES) č. 1777/2005, které bylo přijato k dříve platné šesté směrnici o DPH, se vnovém nařízení přepracovává na strukturu a znění příslušných ustanovení platnésměrnice o DPH (směrnice Rady 2006/112/ES).

Stěžejní částí nařízení jsou nová prováděcí opatření vyplývající ze změnzavedených směrnicí Rady 2008/8/ES. Týkají se pravidel pro uplatňování DPH u přeshraničních služeb, zejména těch, která ovlivní určenístátu zdanění a osoby povinné přiznat daň. Zahrnují například výklady vsouvislosti s posuzováním daňového statusu příjemce služby, s vymezením sídlači stálé provozovny. Obsahují vyjasňující definice pro uplatňování pravidel uněkterých specifických služeb, například pro služby v oblasti kultury apodobných služeb, přepravu cestujících, služby zprostředkovatele nebo nájemdopravních prostředků.

Labels:


§ 71g zákona o DPH – od 1. 4. 2011

29.4.2011,Zdroj: Česká daňová správa

Upřesnění podmínek,za kterých je možné osvobodit od daně dovoz zboží, které je propuštěno dorežimu volného oběhu s účinností od 1. 4. 2011.

Osvobození od daně při dovozu zboží,které je přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohotozboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státuje osvobozeno od daně (tzv. celní režim 42) § 71g zákona o DPH – od 1. 4.2011

Cílem informace je upozornit na upřesnění podmínek, za kterých je možnéosvobodit od daně dovoz zboží, které je propuštěno do režimu volného oběhu súčinností od 1. 4. 2011. Implementací Směrnice Rady 2009/69/ES je v § 71gzákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů(dále jen „zákon o DPH“) upřesněno, že dovoz zboží, které jepropuštěno do volného oběhu, je osvobozen od daně v případě, že se jedná ododání zboží do jiného členského státu plátcem osobě registrované k dani vjiném členském státě a za podmínky, že dovezené zboží je odesláno nebopřepraveno z tuzemska plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, svýjimkou dodání zboží osobě, pro kterou pořízení zboží v jiném členském státěnení předmětem daně. Osvobozeno od daně je také přemístění obchodního majetkuplátce z tuzemska do jiného členského státu pro účely ekonomické činnostiplátce v tomto jiném členském státě.

1. Podmínky pro osvobození od daně

Plátce v okamžiku propuštění zboží do volného oběhu poskytne celnímuorgánu:

své daňové identifikační číslonebo daňové identifikační číslo svého·daňového zástupce,

daňové identifikační číslo osobyregistrované k dani v jiném členském·státě, které je zboží odesláno nebo přepraveno, které je uvedeno v písemnémrozhodnutí celního orgánu o propuštění zboží do volného oběhu,

své daňové identifikační číslo,přidělené pro účely daně z přidané hodnoty·v jiném členském státě, které je uvedeno v písemném rozhodnutí celního orgánu opropuštění zboží do volného oběhu,

podklady dokazující, že dovezenézboží je bezprostředně určeno k odeslání·nebo přepravě do jiného členského státu.

2. Podklady

Jako přílohu příslušného celního prohlášení předloží plátce podklady,kterými prokazuje dodání zboží do jiného členského státu a které vlastní ještěpřed uskutečněním dodání zboží. Jedná se o standardní doklady z obchodníhostyku jako jsou například objednávky zboží a přepravy, kontrakty, dodací listy,přepravní doklady apod.

3. Uvádění v celním prohlášení

Plátce uvede do kolonky 44 písemného celního prohlášení (podávaného natiskopisu JSD) své DIČ a současně DIČ osoby, která zboží v jiném členském státěpořizuje. Před své DIČ uvede kód „Y040“, před DIČ osoby, kterázboží v jiném členském státě pořizuje, uvede kód „Y041“. Je-licelní prohlášení podáváno elektronicky v systému e-dovoz, jsou údaje o DIČsoučástí datových prvků v kolonkách č. 8 a č. 14 společně s dalšímiidentifikačními údaji o subjektech.

4. Povinnost uvedení v daňovémpřiznání

Plátce je povinen uvést dovoz zboží osvobozený od daně do daňovéhopřiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do tohoto režimu propuštěno.

5. Porušení podmínek pro osvobozeníod daně

Pokud nejsou všechny podmínky pro osvobození od daně splněny, je plátcepovinen za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do režimu volného oběhupropuštěno, přiznat daň. V případě porušení podmínek pro dovoz zboží osvobozenýod daně je správcem daně příslušný finanční úřad.

Ilustrativní příklad

Plátce dovezl v dubnu 2011 zboží na základě smlouvy o dodání zboží seslovenským podnikatelem, který je na Slovensku osobou registrovanou k dani vjiném členském státě. Při probíhajícím celním řízení předložil celnímu úřadusvé daňové identifikační číslo, daňové identifikační číslo slovenskéhoodběratele a smlouvu o dodání zboží. Slovenský podnikatel však odmítl zbožípřevzít a plátce se rozhodl, že zboží prodá v tuzemsku. Plátce je povinen zaměsíc duben 2011 přiznat daň při dovozu zboží.

Labels:


This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Subscribe to Posts [Atom]