2.24.2010

Informace k § 36a - stanovení základu daně ve zvláštních případech

Cílem informace k ustanovení § 36a zákona o DPH, který se týká stanovení základu
daně ve výši ceny obvyklé ve zvláštních případech, je sjednocení výkladu a zejména jeho
aplikace v praxi. Současně upozorňujeme na to, že v současné době jsou v Poslanecké
sněmovně předloženy dva pozměňovací návrhy, z nichž jeden se týká zrušení § 36a
(sněmovní tisk 959) a druhý se týká úpravy textu § 36a v tom smyslu, že by se neaplikoval u
plnění poskytovaných pro zaměstnance (sněmovní tisk 838).
Ustanovení § 36a je implementací článku 80 směrnice Rady 2006/112/ES, jehož cílem
je stanovit základ daně ve výši ceny obvyklé ve zvláštních případech, za účelem zamezení
možné spekulaci při stanovení daňové povinnosti a tím zabránění možným daňovým únikům.
Zvláštními případy se rozumí situace, kdy osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, je osobou
uvedenou v § 36a odst. 3 ve vztahu k osobě uskutečňující plnění (dále jen osoby ve zvláštním
vztahu k plátci) a současně jsou splněny podmínky uvedené v § 36a odst. 1 a 2.
1. Cena obvyklá
Pro účely zákona o DPH se pro stanovení ceny obvyklé vychází ze zákona č. 151/1997
Sb., o oceňování majetku.
Cenou obvyklou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodeji stejného,
popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém
obchodním styku v tuzemsku ke dni uskutečnění plnění. Při stanovení ceny obvyklé se berou
v úvahu všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, např. snížení ceny při výprodeji
sezónního zboží. Avšak nepromítají se vlivy mimořádných okolností, např. finanční potíže
kupujícího či prodávajícího, přírodní a jiné kalamity.
Pokud nelze ani obvyklou cenu srovnatelného dodání zboží, převodu nemovitosti a
poskytnutí služby zjistit, pro účely stanovení základu daně podle § 36a se v souladu s čl. 72
směrnice Rady 2006/112/ES vychází z nákladového způsobu oceňování podle zákona o
oceňování majetku, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na dodání zboží
nebo převod nemovitosti, v případě služby na její poskytnutí, ke dni uskutečnění plnění.
Cena obvyklá v praxi
V souvislosti s cenou obvyklou se používají pojmy např. „stejný obchodní stupeň“
„podmínky volné hospodářské soutěže“ či „okolnosti, které mají vliv na cenu“, jejichž
smyslem je nastavit podmínky tak, aby obvyklá cena byla cenou, za kterou může
spotřebitel uvedené zboží běžně na trhu pořídit.
V případě pojmu „stejný obchodní stupeň“ se posuzuje, zda se dodání zboží, převod
nemovitosti nebo poskytnutí služby uskutečňuje pro
- konečného spotřebitele,
- výrobce zboží,
- osobu uprostřed distribučního řetězce (např. pro velkoobchod) nebo
- poskytovatele služby.
Pojmem „obvyklý obchodní styk“ se rozumí podmínky volné hospodářské soutěže.
V praxi se však ceny liší, například tržní cena daného zboží konečnému spotřebiteli je
rozdílná při jeho dodání v internetovém obchodě ve srovnání s běžným obchodem nebo
zásilkovým prodejem. V takovém případě rozdílné ceny jsou běžně dostupnými cenami
daného zboží na trhu a jako obvyklou cenu pro účely stanovení základu daně podle § 36a lze
vybrat libovolnou z těchto cen.
Obvyklou cenou je tedy cena vycházející z rozmezí konkrétních cen existujících na
stejném obchodním stupni v podmínkách volné hospodářské soutěže při dodání nebo
poskytnutí plnění nezávislému odběrateli v tuzemsku ke dni uskutečnění plnění.
2. Osoby ve zvláštním vztahu k plátci
Pro účely stanovení základu daně ve výši obvyklé ceny jsou osobami ve zvláštním
vztahu k plátci:
- Kapitálově spojené osoby
Jedná se o osoby podle § 5a odst. 3, z nichž se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí
na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo
podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl pro účely § 36a
představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob.
Pozn.: Podrobný výklad kapitálově spojených osob je zveřejněn na webových
stránkách MF v informaci týkající se skupiny.
- Jinak spojené osoby
Jedná se o osoby podle § 5a odst. 4, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná
osoba. Pro účely § 36a jinak spojené osoby nejsou osoby, kdy je jedna osoba členem
dozorčích rad obou osob.
Pozn.: Podrobný výklad jinak spojených osob je zveřejněn na webových stránkách
MF v informaci týkající se skupiny.
- Osoby blízké
Jedná se o osoby uvedené v § 116 Občanského zákoníku, viz. citace:
㤠116
Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru
rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu,
kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.“
- Osoby v pracovně právním vztahu nebo v jiném obdobném vztahu
V případě pracovně právního vztahu se jedná zejména o vztah zaměstnance a
zaměstnavatele na základě uzavřené pracovní smlouvy podle Zákoníku práce, viz. částečná
citace § 33:
㤠33
(1) Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,
není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.
(2) Jestliže zvláštní právní předpis nebo stanovy vyžadují, aby se obsazení pracovního místa
uskutečnilo na základě volby příslušným orgánem, považuje se zvolení za předpoklad, který
předchází sjednání pracovní smlouvy.
(3) Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech
stanovených zvláštním právním předpisem...“
Může se jednat i o další obdobné vztahy, například o dohody o pracích konaných
mimo pracovní poměr, dále o vztahy uzavřené například podle zákona č. 218/2002 o službě
státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), podle zákona č. 198/2002 o
dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě) a další.
- Osoby, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o sdružení nebo
jiné obdobné smlouvy.
Jedná se zejména o sdružení fyzických osob podle § 829 a násl. občanského zákoníku
za účelem společného podnikání. Viz. citace:
㤠829
(1) Několik osob se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu.
(2) Sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem.“
3. Případy, ve kterých je základ daně v úrovni ceny obvyklé
Ustanovení § 36a se uplatní pouze u plnění poskytnutá za úplatu pro osoby ve
zvláštním vztahu k plátci, a to pouze v následujících případech
- Základ daně ve výši ceny obvyklé bez daně plátce použije v případech uvedených v §
36a odst. 1 písm. a), kdy plátce poskytl zdanitelné plnění pro osobu, která nemá nárok
na odpočet daně (např. zaměstnanec) nebo nemá nárok na odpočet daně v plné výši a
výše úplaty za zdanitelné plnění je nižší než je cena obvyklá.
- Základ daně ve výši ceny obvyklé bez daně plátce použije v případech uvedených v §
36a odst. 1 písm. b), kdy plátce, který má povinnost krátit nárok na odpočet daně
podle § 72 odst. 4 zákona o DPH, poskytl zdanitelné plnění za úplatu vyšší než je cena
obvyklá.
- Povinnost použít cenu obvyklou jako hodnotu plnění osvobozeného od daně bez
nároku na odpočet daně se vztahuje i na ustanovení § 36a odst. 2, kdy plátce, který je
povinen krátit nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 4 zákona o DPH, uskutečnil
plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně za úplatu nižší než je cena
obvyklá.
4. Případy, na které se ustanovení § 36a nevztahuje
Ustanovení § 36a se nepoužije například u
- bezúplatných plnění,
- plnění, která nejsou poskytnuta osobám ve zvláštním vztahu k plátci,
- zdanitelných plnění, která jsou poskytnuta osobám ve zvláštním vztahu k plátci,
jestliže má odběratel i dodavatel plný nárok na odpočet daně,
- u plnění osvobozených od daně, nemá-li dodavatel nárok na odpočet daně (tj.
uskutečňuje-li v daném kalendářním roce pouze plnění bez nároku na odpočet
daně),
- u plnění mezi zaměstnavatelem a rodinnými příslušníky zaměstnanců, kteří sami
(tj. rodinní příslušníci) nejsou s tímto zaměstnavatelem v pracovněprávním nebo
obdobném vztahu,
- plnění mezi členy skupiny (§ 5a).
§ 36a
Základ daně ve zvláštních případech -
- stanovení ceny obvyklé v příkladech
Příklad – prodej zboží distributorům
Společnost, plátce A, která má povinnost krátit nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 4
zákona o DPH, vyrábí zboží, které prodává distributorům, plátcům B a C, plátce C je osobou
uvedenou v § 36a odst. 3 zákona o DPH.
Jakým způsobem bude stanoven základ daně v jednotlivých případech?
V případě dodání zboží společnosti B je sjednána úplata za 1 sadu zboží, kdy je
základ daně 30 Kč
daň 6 Kč
celkem 36 Kč
V případě dodání zboží společností A distributorovi C je cena za 1 sadu zboží stanovena ve
výši 100 Kč. Protože úplata je vyšší než je cena obvyklá a protože společnost A má povinnost
krátit nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 4 zákona o DPH a protože se v případě
společnosti C jedná o osobu uvedenou v § 36a odst. 3 zákona o DPH, bude základ daně
stanoven z ceny obvyklé bez daně. Cenou obvyklou je v daném případě cena, za kterou je
zboží dodáváno jiným distributorům, např. společnosti B.
Příklad – prodej zboží distributorům a ve vlastní prodejně
Plátce, vyrábí textilní výrobky. Tyto produkty prodává
1. distributorům, kteří dál dodávají textilní výrobky do obchodní sítě po celé republice,
2. všem zákazníkům (mimo zaměstnance) za nižší ceny než na běžném trhu ve své
podnikové prodejně a
3. svým zaměstnancům za tzv. zaměstnanecké ceny.
Jakým způsobem bude stanoven základ daně v jednotlivých případech?
ad 1)
V případě dodání zboží distributorovi je sjednána úplata, kdy je
základ daně 40 Kč
daň 8 Kč
celkem 48 Kč
ad 2)
V případě prodeje zboží ve vlastní podnikové prodejně, kde nakupují běžní zákazníci za
zvýhodněnou cenu, kdy je
základ daně 60 Kč
daň 12 Kč
celkem 72 Kč
ad 3)
Při prodeji zboží zaměstnancům je stanovena tzv. zaměstnanecká cena ve výši 24 Kč.
Zaměstnanec je osobu uvedenou v §36a odst. 3 zákona o DPH, který nemá nárok na odpočet
daně a sjednaná úplata je nižší než cena obvyklá. Proto v tomto případě bude základ daně
stanoven z ceny obvyklé bez daně. V daném případě je cenou obvyklou cena, za kterou je
zboží prodáváno v podnikové prodejně běžným zákazníkům.
Příklad – prodej zboží v běžném obchodě a prostřednictvím internetu
Plátce zabývající se obchodní činností prodává zboží
1. v běžných obchodech a
2. prostřednictvím internetu zákazníkům,
zákazníkům a svým zaměstnancům za tzv. zaměstnanecké ceny.
Jakým způsobem bude stanoven základ daně v jednotlivých případech?
ad 1)
Prodej v běžném obchodě
V případě prodeje zboží v běžném obchodě zákazníkům je sjednaná úplata ve výši, kdy je
základ daně 3 000 Kč
daň 600 Kč
celkem 3 600 Kč
V případě prodeje zboží zaměstnancům je stanovena tzv. zaměstnanecká cena ve výši 1 000
Kč. Základ daně v daném případě bude vycházet z § 36a zákona o DPH, tj. z ceny obvyklé
bez daně. Cenou obvyklou je cena uplatňována v běžném obchodě pro běžné zákazníky.
ad 2)
Prodej prostřednictvím internetu
V případě prodeje zboží prostřednictvím internetového obchodu zákazníkům je sjednaná
úplata,
kdy je
základ daně 2 850 Kč
daň 570 Kč
celkem 3 420 Kč
V případě prodeje zaměstnancům přes internetový obchod je stanovena tzv. zaměstnanecká
cena ve výši 1 000 Kč. Základ daně v daném případě bude vycházet z § 36a zákona o DPH, tj.
z ceny obvyklé bez daně. Cenou obvyklou je v daném případě cena uplatňována
v internetovém obchodě pro běžné zákazníky.
Příklad – poskytnutí služby - opravy automobilů
Plátce poskytuje opravy automobilů
1. zákazníkům a
2. svým zaměstnancům za tzv. zaměstnanecké ceny.
Jakým způsobem bude stanoven základ daně v jednotlivých případech?
ad 1)
Společnost uskutečnila výměnu rozvodů u automobilu běžného zákazníka za sjednanou
úplatu, kdy je
základ daně 9 800 Kč
daň 1 960 Kč
celkem 11 760 Kč
ad 2)
V případě výměny rozvodů u automobilu zaměstnance plátce je stanovena úplata ve výši
5 000 Kč. Základ daně bude stanoven podle § 36a z ceny obvyklé bez daně, tj. ve výši 9 800
Kč a daň ve výši 1 960 Kč, protože cenou obvyklou je cena uplatňována u běžných
zákazníků.
Příklad - závodní stravování
Plátce, který se zabývá výrobou koženého zboží, zajišťuje také obědy formou vlastního
závodního stravování pro
1. zaměstnance společnosti K,
2. své zaměstnance.
Jakým způsobem bude stanoven základ daně v jednotlivých případech?
ad 1)
V případě poskytování stravování zaměstnancům společnosti K je sjednaná úplata, kdy je
základ daně 70 Kč
daň 14 Kč
celkem 84 Kč
ad 2)
V případě poskytování stravování vlastním zaměstnancům je cena obědu ve výši 72 Kč.
Plátce poskytuje svým zaměstnancům z FKSP příspěvek na oběd ve výši 50 Kč.
Základ daně v daném případě je stanoven podle § 36a zákona o DPH z ceny obvyklé bez
daně, tj. z ceny, za kterou je prodáván oběd zaměstnanci společnosti K, kdy základ daně je ve
výši 70 Kč a daň je ve výši 14 Kč.
Příklad – poskytnutí stravovacích služeb
Restaurace, plátce, poskytuje stravovací služby formou nabídky poledního menu
1. běžným zákazníkům,
2. zaměstnancům společnosti N za zvýhodněné ceny, i když se nejedná se o
osobu
uvedenou v § 36a odst. 3 a
3. svým zaměstnancům za tzv. zaměstnanecké ceny.
Jakým způsobem bude stanoven základ daně v jednotlivých případech?
ad 1)
V případě poskytování poledního menu zákazníkům je sjednána úplata, kdy je
základ daně 80 Kč
daň 16 Kč
celkem 96 Kč
ad 2)
V případě poskytování stravovacích služeb zaměstnancům společnosti N, je stanoven základ
daně podle § 36 zákona o DPH, i když je menu poskytováno za zvýhodněnou cenu, ale
nejedná se o osobu uvedenou v § 36a odst. 3 zákona o DPH. Úplata za polední menu je
základ daně 60 Kč
daň 12 Kč
celkem 72 Kč
ad 3)
V případě, kdy je poskytována strava zaměstnancům za tzv. zaměstnanecké ceny v celkové
výši 60 Kč, vzniká povinnost stanovit základ daně podle § 36a zákona o DPH, protože se
jedná o osoby uvedené v § 36a odst. 3 zákona o DPH.
Základ daně je v tomto případě stanoven z ceny obvyklé bez daně, kterou je některá z cen pro
běžné zákazníky nebo cena pro zaměstnance společnosti N.
Příklad – poskytnutí stravovacích služeb
Výrobní podnik, plátce, zajišťuje stravování výhradně pro své zaměstnance externí firmou,
kdy za oběd zaplatí celkem 60 Kč,
základ daně 50 Kč
daň 10 Kč.
Zaměstnanec hradí svému zaměstnavateli 30 Kč, zbývající částku 30,- Kč přispívá výrobní
podnik zaměstnanci.
Jak bude stanoven základ daně?
Základ daně je v daném případě stanoven ve výši celkových nákladů na pořízení oběda, tj. ve
výši 50 Kč v souladu s čl. 72 směrnice Rady 2006/112/ES.

Labels:


Použití ustanovení § 36 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Novelou zákona o daních z příjmů č. 216/2009 Sb. byl do § 36 doplněn odstavec 7, který umožňuje poplatníkům – nerezidentům České republiky nahradit zdanění některých druhů příjmů srážkovou daní postupem, kdy podají daňové přiznání a mohou si tak snížit základ daně o související výdaje /náklady:

„(7) Zahrnou-li do daňového přiznání poplatníci uvedení v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kteří jsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5, 6 nebo 12, započte se sražená daň na jejich celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů na území České republiky, za které v České republice podávají daňové přiznání. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započítat na tuto jejich celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek 35e). Nezahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5, 6 nebo 12 do daňového přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem 28b), použije se obdobně § 38e odst. 7.“

Od kterého zdaňovacího období je tento postup možné uplatnit?

Toto ustanovení se poprvé použije za zdaňovací období započaté v roce 2009 (u fyzických osob za období od 1.1.2009 do 31.12.2009)

Na které osoby (poplatníky) se toto ustanovení vztahuje?

Toto ustanovení se vztahuje na poplatníky fyzické osoby uvedené v § 2 odst. 3 ZDP a právnické osoby § 17 odst. 4 ZDP – nerezidenty. Tyto osoby musí být daňovými rezidenty států Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor (Island, Norsko, Lichtenštejnsko)

Na které druhy příjmů se toto ustanovení vztahuje?

Toto ustanovení je možné použít u příjmů zde vyjmenovaných v § 22 ZDP, a to:
„Odst. 1 písm. c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,

Odst. 1 písm. f) příjmy
1. z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané na území České republiky,
2. z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu,

Odst. 1 písm g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou
1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how),
2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,
4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček a obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu 71),
5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky,
6. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
12. sankce ze závazkových vztahů.“

Postup dle § 36 odst. 7 ZDP lze použít jak při dosažení pouze jednoho z uvedených druhů příjmů, tak při jejich kombinaci.

Lze k vykazovanému příjmu uplatnit výdaje nebo náklady ?

Pokud ZDP tuto možnost nevylučuje (vylučuje např. u odměn členů statutárních orgánů, nebo úroků příp. jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček), může poplatník uplatnit výdaje ve skutečné výši nebo může postupovat podle § 7 odst. 7 ZDP a uplatnit výdaje stanovené procentem z tohoto příjmu.
Při zjištění základu daně lze vycházet z účetnictví (viz zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů), daňové evidence (§ 7b ZDP) nebo ze záznamů o příjmech a výdajích. Obecně platí, že výdaje resp. náklady musí být prokazatelně vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení tohoto příjmu.
Pokud je poplatníkem fyzická osoba, může namísto vedení evidence uplatnit výdaje procentem dle § 7 odst. 7 ZDP.

Jak prokázat výši příjmu a výši již zaplacené (sražené) daně?

Poplatník prokáže výši příjmu a výši sražené daně předložením

potvrzení o sražení daně § 38d odst. 7 ZDP (viz formulář MF č. 25 5231 MFin 5231 vzor č. 8). O toto potvrzení může poplatník požádat přímo nebo prostřednictvím plátce daně finanční úřad, u kterého je veden příslušný plátce daně. Toto potvrzení je finančním úřadem vydáváno plátci, který jej pak poskytne poplatníkovi.
nebo

v případě příjmů ze závislé činnosti potvrzení ve smyslu § 38j odst. 3 ZDP, které vystaví plátce daně (zaměstnavatel) na žádost poplatníka.
Zmíněná potvrzení je nejlépe přiložit k daňovému přiznání, neboť správnost výše stanovené daně prokazuje poplatník. Navíc přiložení adekvátních dokladů urychlí postup při vrácení přeplatku, který by uplatněním postupu podle § 36 odst. 7 ZDP mohl vzniknout.

Kdy je poplatník povinen podat daňové přiznání?

Lhůty pro podání daňové přiznání jsou stanoveny v § 40 zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSDP).
Dle tohoto ustanovení musí být daňové přiznání podáno nejpozději:

1.do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období;
2.lhůta se prodlužuje na 6 měsíců, pokud přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. (v tomto případě je však třeba doručit na příslušný finanční úřad v původní tříměsíční lhůtě plnou moc pro tohoto daňového poradce).
Nejpozději lze takto podat daňové přiznání ve lhůtě pro vyměření daně, tzn. nejdéle do tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost.

Jak a komu podat daňové přiznání (místní příslušnost)?

Daňové přiznání se podává na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Tento tiskopis je dostupný na webových stránkách České daňové právy pod odkazem daňové tiskopisy.
Pro cizince je také dostupný překlad formuláře do angličtiny; anglická verze však slouží pouze jako pomůcka pro cizince, ale pro účely platného podání daňového přiznání je třeba vyplnit českou verzi! Vizuálně i obsahově jsou obě verze totožné.
Daňové přiznání lze podat také elektronicky prostřednictvím webových stránek České daňové správy na adrese: Daně elektronicky – EPO elektronické podání – Elektronické podání pro daňovou správu.

Daňové přiznání se podává místně příslušnému správci daně – finančnímu úřadu. Místní příslušnost správce daně je stanovena podle § 4 ZSDP následovně:

§ 4 odst. 1: u právnické osoby místem jejího sídla v České republice, u fyzické osoby bydlištěm v České republice, jinak místem, kde se převážně zdržuje;
§ 4 odst. 3: nelze-li určit místní příslušnost dle výše uvedeného odstavce, řídí se místem, v němž daňový subjekt vykonává na území České republiky hlavní část své činnosti - seznam a působnost finančních úřadu viz příloha zákona č. 531/1990 Sb. o územních finančních orgánech.
§ 4 odst. 4: nelze-li určit místní příslušnost na základě výše uvedeného, je příslušným správcem daně Finanční úřad pro Prahu l, Štěpánská 28, Praha 1, PSČ 112 33;
§ 4 odst. 10: v případech příjmů pasivního charakteru (např. výplata licenčních poplatků, úroků apod.) se místní příslušnost řídí sídlem plátce daně.
Jak se postupuje v případě, kdy poplatník nepodá daňové přiznání?

Pokud poplatník daňové přiznání dle § 36 odst. 7 ZDP ve lhůtě pro vyměření daně nepodá, je následně sražená a zaplacená daň považována za vyměřenou a uhrazenou.

Labels:


2.11.2010

Hodnocení dopadů regulace (RIA)

Pěstitelské pálení(11.02.2010)

Ministerstvo financí zpracovalo materiál „Hodnocení dopadů regulace“ v rámci legislativních prací na připravované novele zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. V této novele bude upravováno tzv. „pěstitelské pálení“, důvody jsou uvedeny níže. Vzhledem k tomu, že dotčenými subjekty jsou i pěstitelé, je jim tímto způsobem dána možnost vyjádřit se k níže uvedeným variantám řešení na níže uvedené mailové adresy do 1. března 2010.

Hodnocení dopadů regulace

1.Důvod předložení

NázevNávrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Novela zákona reaguje na rozsudek č. 7 Ats 95/2008 – 43 ze dne 2. 4. 2009 Nejvyššího správního soudu ČR, který zrušil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové v záležitosti dodanění provozovatele pěstitelské pálenice, u kterého byla zjištěna výroba většího množství etanolu pro jednoho pěstitele, než je 30 l etanolu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení

Pro úpravu pěstitelského pálení vyjednala Česká republika při jednáních o přistoupení ČR k Evropské unii trvalou výjimku, která byla zapracována do článku 22 směrnice 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů. Zcela jednoznačně ze znění článku 22 uvedené směrnice vyplývá, že „členské státy mohou uplatňovat sníženou sazbu spotřební daně, která není nižší než 50 % základní vnitrostátní sazby spotřební daně z lihu, pro líh vyrobený pěstitelskými pálenicemi. Uplatnění snížené sazby se omezuje na 30 litrů ovocných destilátů vyrobených na domácnost pěstitele ročně, určených výhradně pro osobní spotřebu.“

Výše spotřební daně z lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení je stanovena v § 70 zákona, tedy 14 300 Kč/hl etanolu. Základní sazba daně z lihu činí 28 500 Kč/hl etanolu.

Pěstitelské pálení je upraveno zákonem č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o lihu“), zejména v jeho § 4. Zákon o lihu stanoví, že „pěstitel si může nechat vypálit v jednom výrobním období nejvýše 30 l etanolu zdaněného sazbou spotřební daně stanovené pro ovocné destiláty z pěstitelského pálení podle zákona o spotřební dani“ z ovoce vypěstovaného na vlastním pozemku.

Nejvyššímu správnímu soudu se provázání zákona a zákona o lihu jevilo jako nedostatečné a ve zmíněném rozhodnutí rozhodl tak, že sazba spotřební daně pro pěstitelské pálení v § 72 zákona je řešena odkazem na zákon o lihu a v zákoně není přímo stanoveno, že v případě lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení se jedná pouze o množství 30 l etanolu. Ze zákona o lihu ani ze zákona podle rozsudku přímo nevyplývá, že pokud provozovatel pěstitelské pálenice vyrobí pro pěstitele více než 30 l etanolu, nejedná se již o pěstitelské pálení a že provozovatel musí líh zdanit vyšší sazbou.

Při postupu podle tohoto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu není zajištěno splnění podmínky množstevního limitu, za kterých je Česká republika oprávněna využívat trvalou výjimku pro pěstitelské pálení.

Dále uvedené údaje správce spotřební daně jsou zpracovány za období 1.7.2008 až 30.6.2009 (poslední známá pěstitelská kampaň). Údaje o počtu správních deliktů zahrnují částečně i období pěstitelské kampaně 2007-2008.

1. počet pěstitelských pálenic v ČR a rozdělení do velikostních skupin podle množství vyrobeného lihu

Velikost pěstitelské pálenice podle množství vyrobeného ovocného destilátu Počet

2. pěstitelské pálenice, které jsou zároveň ovocným lihovarem

Počet
cca 40

3. počet pěstitelů a hrubé rozdělení podle velikosti výroby pálenice
Počet pěstitelů využívajících služeb pěstitelského pálení 217368

Počet pěstitelských pálenic 439
Průměrný počet pěstitelů na pálenici cca 495

4. počet případů, kdy si pěstitel nechal vyrobit množství větší, než 30 l etanolu
Počet případů 1172

Množství etanolu v hl 424,3

Průměrné množství na jednoho pěstitele v hl 0,362

5. počet případů, kdy si pěstitel nechal vyrobit větší množství, než je 30 l etanolu tak, že si nechal vyrobit destilát ve více pálenicích

Počet případů, kdy bylo za sledované období vyrobeno množství přesahující 30 l na pěstitele u několika pěstitelských pálenic 545

Z výše uvedených údajů správce daně vyplývá, že v praxi dochází k porušování množstevního limitu lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení. Pěstitel si buď v jedné provozovně nechá vypálit nadlimitní množství etanolu (viz tabulka 4), nebo si dá vypálit ovoce do více pálenic a v celkovém součtu také přesáhne stanovený limit (tabulka 5).

Při překročení množstevního limitu v uvedeném období pěstitelské kampaně (s částečným zahrnutím údajů za předchozí kampaň 2007 – 2008) v celkovém množství o 424,3 hl etanolu se jedná o částku daně přibližně 5,6 mil Kč. Výpočet je proveden se sazbou daně platnou ve sledovaném období, tedy základní sazba spotřební daně 26 500 Kč/hl etanolu, snížená sazba spotřební daně 13 300 Kč/hl etanolu.

Identifikace cílů, kterých má být dosaženo
Konkrétním cílem úpravy pěstitelského pálení je zajištění splnění jedné z podmínek Evropské unie pro pěstitelské pálení, ovšem z daňového hlediska se jedná o splnění podmínky zásadní. Při výrobě ovocných destilátů z pěstitelského pálení zajistit správný výběr spotřební daně se sníženou sazbou nejvýše do stanoveného množstevního limitu. Jedná se tedy o nápravu rozporu s předpisem EU.

Identifikace rizik spojených s nečinností
Při nezajištění řádného výběru spotřební daně z lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení ve stanoveném množstevním limitu se jedná o nesprávnou transpozici článku 22 směrnice 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů. Cílem zákonné úpravy je tedy odstranit rozpor s touto směrnicí.

Návrh variant řešení
Návrh možných řešení včetně varianty „nulové“

Varianta A (nulová varianta)
Pokud nebude upravena nesprávná transpozice směrnice, Česká republika neplní své závazky vůči Evropské unii. V případě, kdy implementace směrnice není řádně provedena, vystavuje se Česká republika riziku zahájení řízení pro neplnění povinností ze strany Evropské komise na základě článku 258 Smlouvy o fungování EU. Toto řízení může vyústit až v předložení žaloby k soudnímu dvoru ES a následným finančním sankcím.

Varianta B
Provést úpravu v § 72 zákona tak, že se doplní o ustanovení, ve kterém bude výslovně řečeno, že snížená sazba pro destiláty ovocné z pěstitelského pálení se uplatní za podmínek stanovených v zákonu o lihu, maximálně do výše 30 l etanolu pro jednoho pěstitele.

V § 4 zákona o lihu se podmínka, která stanoví, že pěstitel si může nechat vyrobit pouze 30 litrů etanolu se sníženou sazbu daně doplní o ustanovení, že pokud dojde k výrobě nad 30 litrů etanolu, je pěstitel povinen odebrat si také toto množství, ale se základní sazbou spotřební daně. Tato povinnost bude mimo jiné doplněna jako další náležitost prohlášení pěstitele podle § 4 odst. 7 zákona o lihu. Navazovala by úprava správních deliktů – doplněno o případ, kdy pěstitel si neodebere destilát zdaněný vyšší sazbou daně (nad 30 l).

Varianta C
Provést úpravu v § 72 zákona tak, že se doplní o ustanovení, ve kterém bude výslovně řečeno, že snížená sazba pro destiláty ovocné z pěstitelského pálení se uplatní za podmínek stanovených v zákonu o lihu, maximálně do výše 30 l etanolu pro jednoho pěstitele.

V § 4 zákona o lihu se podmínka, která stanoví, že pěstitel si může nechat vyrobit pouze 30 litrů etanolu se sníženou sazbu daně, doplní o ustanovení, že množství nad 30 l etanolu se zlikviduje.

Varianta D
Zrušit ustanovení týkající se snížené sazby spotřební daně pro líh obsažený v ovocných destilátech z pěstitelského pálení v zákoně a v zákoně o lihu vypustit úpravu týkající se odkazu na zákon, který stanoví, že se 30 l etanolu zdaňuje sníženou sazbou spotřební daně.

Dotčené subjekty
provozovatelů pěstitelských pálenic,
pěstitelů,
celních orgánů.

Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace všech nákladů a přínosů všech variant

Varianta A
Tato varianta by znamenala pro ČR náklady spojené s případným soudním řízením a penalizace ze strany Evropské unie.

Varianta B
Klady

pěstitelské pálení bude upraveno v souladu s trvalou výjimkou, zejména zajištění použití snížené sazby spotřební daně pouze do stanoveného limitu,

zvýšení právní jistoty provozovatelů pěstitelských pálenic,

zákonné ošetření skutečnosti, že v praxi dochází k překročení limitu pro uplatnění snížené sazby spotřební daně a podle rozsudku Nejvyššího správního soudu není zajištěno, aby nadlimitní množství etanolu bylo zdaněno základní sazbou daně,

zvýšení příjmů do státního rozpočtu tím, že nadlimitní množství lihu obsaženého v destilátech z pěstitelského pálení bude zdaňováno vyšší sazbou spotřební daně. Např. při překročení množstevního limitu ve výše uvedeném období pěstitelské kampaně (s částečným zahrnutím údajů za předchozí kampaň 2007 – 2008) v celkovém množství o 424,3 hl etanolu by se jednalo o částku daně přibližně 5,6 mil Kč. Výpočet je proveden se sazbou daně platnou ve sledovaném období, tedy základní sazba spotřební daně 26 500 Kč/hl etanolu, snížená sazba spotřební daně 13 300 Kč/hl etanolu.

Zápory
Do zákona o lihu bude navrženo zapracovat přestupek za neodebrání nadlimitního množství lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení zdaněného základní sazbou daně. Součástí rozhodnutí o přestupku může být stanovení podmínky, aby pěstitel splnil zákonnou podmínku odebrání nadlimitního množství. Při neodebrání nadlimitního množství lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení by vznikly provozovateli pěstitelské pálenice náklady na jeho likvidaci, neboť destilát nesmí být předmětem dalšího prodeje. Ovocný destilát je možno zlikvidovat (znehodnotit) za přítomnosti zaměstnance celního úřadu vypuštěním do odpadní jímky (obdobně jako úkapy a dokapy nebo lutrové vody). Podmínkou likvidace je, že dojde k dokonalému smísení se splaškovými vodami nebo znehodnocovacím prostředkem. V případě likvidace neodebraného/nevydaného destilátu by dále měl provozovatel pálenice k tíži náklady, které vynaložil na výrobu destilátu (spotřeba energií na destilaci, mzdové náklady apod.). Dle typu destilačního zařízení a způsobu zpracování suroviny (ovoce/kvas) se orientačně jedná o částku cca 70 - 90 Kč na litr etanolu.

Varianta C

Klady
pěstitelské pálení bude upraveno v souladu s trvalou výjimkou, zejména zajištění použití snížené sazby spotřební daně pouze do stanoveného limitu,

zvýšení právní jistoty provozovatelů pěstitelských pálenic,

zákonné ošetření skutečnosti, že v praxi dochází k překročení limitu pro uplatnění snížené sazby spotřební daně a podle rozsudku Nejvyššího správního soudu není zajištěno, aby nadlimitní množství etanolu bylo zdaněno základní sazbou daně,

zákon o lihu a zákon by jednoznačně stanovil, že pěstitelským pálením s použitím snížené sazby spotřební daně je výroba maximálně do výše 30 l etanolu pro jednoho pěstitele,

v návaznosti na výše uvedený bod bude z obou zákonů jasné, že množství destilátů vyrobené nad stanovený limit je nutno zlikvidovat.

Zápory
zavedení povinnosti likvidace nadlimitního množství lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení a s tím spojené náklady na likvidaci; ovocný destilát je možno zlikvidovat (znehodnotit) za přítomnosti zaměstnance celního úřadu vypuštěním do odpadní jímky (obdobně jako úkapy a dokapy nebo lutrové vody). Podmínkou likvidace je, že dojde k dokonalému smísení se splaškovými vodami nebo znehodnocovacím prostředkem,

v případě likvidace neodebraného/nevydaného destilátu by dále provozovatel pálenice nesl k tíži náklady, které vynaložil na výrobu destilátu (spotřeba energií na destilaci, mzdové náklady apod.). Dle typu destilačního zařízení a způsobu zpracování suroviny (ovoce/kvas) se orientačně jedná o částku cca 70 - 90 Kč na litr etanolu.

Varianta D
Klady

vzhledem k tomu, že by byla uplatňována pouze jedna sazba spotřební daně z lihu, došlo by ke zvýšení příjmu do státního rozpočtu. Příjem spotřební daně do státního rozpočtu z pěstitelského pálení byl za rok 2008 cca 0,3 mld. Kč, za rok 2009 cca 0,4 mld Kč. Pokud by veškerý líh obsažený v ovocných destilátech z pěstitelského pálení byl zdaněn základní sazbou daně, příjem do státního rozpočtu by mohl být až dvojnásobný (navíc při výpočtu byla použita nižší sazba daně, platná do 31. 12. 2009),

v souvislosti s výše uvedeným bodem by nebyla nesprávně transponována a uplatňována trvalá výjimka ČR pro pěstitelské pálení,

tím by nemohlo dojít k případným sankcím EU vůči ČR.

Zápory
zrušení mnohaleté tradiční výroby „rodinných“ ovocných destilátů,

nebezpečí vzrůstu tzv. „pálení na černo“ se zdravotním rizikem,

v souvislosti s uplatňováním jedné sazby spotřební daně z lihu snížení zájmu pěstitelů o pěstitelské pálení a tím možný zánik řady pěstitelských pálenic s následkem zvýšených výdajů pro provozovatele pěstitelských pálenic.

Konzultace
Variantní řešení A až D již bylo částečně projednáno s Ministerstvem zemědělství, nicméně konzultace budou pokračovat. Dále bude oslovena Unie destilatérů, která sdružuje provozovatele pěstitelských pálenic, a správce spotřební daně. Vzhledem k navrhovaným úpravám, které se týkají pěstitelů, bude RIA vyvěšena na webových stránkách Ministerstva financí.

Návrh řešení
Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Vzhledem k tomu, že RIA se nachází ve stádiu před konzultacemi s dotčenými subjekty, vyjadřuje tento bod pouze názor Ministerstva financí, odboru 18.

O variantě A a D bude Ministerstvo financí uvažovat v případech, že konzultace nepovedou k požadovanému cíli a bude ohroženo přijetí novely zákona o spotřebních daních. Základním cílem této novely je implementace směrnice týkající se tabákových výrobků s povinností ČR zajistit účinnost úpravy k 1. 1. 2011. Pokud v průběhu projednávání budou vzneseny další požadavky na úpravy v zákoně o lihu, nebude se Ministerstvo financí k těmto úpravám vyjadřovat, protože zmíněný zákon je v gesci Ministerstva zemědělství, které nepovažuje jeho novelizaci za prioritu a opakovaně tato novelizace nebyla ze strany gestora zařazena do Plánu legislativních prací vlády. Ministerstvo financí doporučí tedy předkladateli dalších úprav, aby se se svými požadavky obrátil na gestora zákona o lihu, tedy Ministerstvo zemědělství. Pokud by mělo Ministerstvo financí rozhodovat pouze mezi variantami A a D, přiklánělo by se k variantě D z toho důvodu, že varianta A nezajišťuje řádnou transpozici směrnice 92/83/EHS, zejména jejího článku 22.

Při posuzování kladů a záporů variant B a C dospělo Ministerstvo financí k názoru, že preferuje variantu B. Tato varianta přináší větší právní jistotu provozovatelům pěstitelských pálenic, a reaguje na stav uplatňovaný v praxi před rozsudkem Nejvyššího správního soudu.

Implementace a vynucování

Bod C
Nově navrhované úpravy budou provedeny formou novely zákona a zákona o lihu a jejich vynucování bude probíhat standardně prostřednictvím správce spotřební daně.

Přezkum účinnosti

Účinnost předloženého návrhu novely zákona bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna celními orgány.

Kontakty a prohlášení schválení hodnocení dopadů
Osoby, které zpracovaly závěrečnou zprávu RIA Jméno a příjmení:

Ing. Jana Dlouhá
Ing. Veronika Boušová

Útvar, ve kterém pracují:
Ministerstvo financí Letenská 15
118 10 Praha 1257 044 276
odbor 18 - Legislativa nepřímých daní
oddělení 182 - Legislativa spotřebních daní

Telefon: 257 044 276, 257 044 420, 257 042 575.
E-mail:
jana.dlouha@mfcr.cz
veronika.bousova@mfcr.cz

Labels:


2.04.2010

Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

(13. 1. 2010) Aktuální  dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

TISKOPISY A EPO
V čem se liší tiskopis "Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků" za zdaňovací období 2009 případně jeho přílohy oproti roku 2008?
Odpověď:Pro zdaňovací období 2009 byl vydán nový vzor tiskopisu Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (Tiskopis 25 5459 MFin 5490 – vzor č.15) včetně Pokynů (Tiskopis 25 5459/1 MFin 5459/1 – vzor č.14)
Nejdůležitější změna souvisí se zapracováním  § 11 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen v odpovědích „ZSDP“),  tj. zastupování právnickou osobou, která oprávněně vykonává daňové poradenství.
Jestliže bude daňový subjekt zastoupen právnickou osobou vykonávající daňové poradenství, měl by tento zástupce být uveden v písemné části vyúčtování, kde je uvedeno, která osoba sestavila a podala vyúčtování. Současně by mělo být vyúčtování podepsané osobou, která je oprávněna za právnickou osobu vykonávající daňové poradenství jednat a podepisovat. Na vyúčtování by mělo být uvedeno jméno této osoby a také údaj o tom, v jakém je postavení vůči právnické osobě vykonávající daňové poradenství, tj. zda je jednatelem atd. Tato změna byla taktéž promítnuta do příloh vyúčtování.
Dále byly v přílohách k vyúčtování tak jako v minulých letech aktualizovány  vzorové příklady. Připomínáme, že příklady na vyplnění vyúčtování jsou dostupné na internetu České daňové správy v sekci Daňové tiskopisy/ Upozornění MF k tiskopisům/ oddíl Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.
K Příloze č. 1 Vyúčtování (Počet zaměstnanců ke dni 1.12.2009) uvádíme, že Kód obce (ZÚJ – základní územní jednotka), ve kterém je umístěno místo výkonu práce plátce daně pro účely vyplnění sloupce 06 nalezne ve vyhlášce č. 276/2009 Sb., odkaz na externí web o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.
Lze podat Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků elektronicky?
Odpověď:
"Vyúčtování" za zdaňovací období 2009 včetně jeho příloh lze též podat v elektronické podobě, a to např.v sekci: EPO-el. podání - elektronické podání pro daňovou správu - "Závislá činnost", a to v nové technologii EPO2. S postupným přechodem aplikace EPO na novou technologii budou formuláře zveřejněny pouze v serverovém provedení, které snižuje nároky na konfiguraci PC uživatele a umožňuje vyplnění formuláře v alternativních prohlížečích. Podrobnější informace k nové technologii EPO2 naleznete na Daňovém portálu - Elektronická podání pro daňovou správu v části "Jsem zde poprvé a chci se seznámit s aplikací".
Upozornění: Počátkem roku 2010 bude možné podat elektronicky i Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických/právnických osob, v průběhu roku pak i Žádosti o daňové bonusy.
Mám povinnost podávat ze zákona vyúčtování daně elektronicky již ve zdaňovacím období 2010?
Odpověď:
Povinnost podávat Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti  včetně příloh pouze elektronicky vyplývá pro plátce daně u nichž je vybírána nebo srážena daň nebo záloha na daň z příjmů poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (dále jen v odpovědích  „ZDP“) - z ustanovení § 38j odst. 4 ZDP,  a to poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2010, tzn. až v roce 2011 (u těchto podání je prodloužen termín pro podání tohoto vyúčtování do 20.3.2011). Povinnost ze ZDP podávat výše uvedené vyúčtování včetně příloh elektronicky nemá pouze plátce daně, který je fyzickou osobou, ani plátcova pokladna této fyzické osoby, pokud celkový počet  poplatníků podle § 2 odst. 3 ZDP (tj. daňových nerezidentů), kterým vyplácí příjem ze závislé činnosti a funkční požitky, nečiní v průběhu vykazovaného zdaňovacího období více než 10.
Poznámka: Výše uvedená povinnost se nevztahuje na podání Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických/právnických osob.
Jsou na závislé činnosti dostupné tiskopisy v anglické verzi?
Odpověď:ANO, upozorňujeme plátce daně, kteří zaměstnávají poplatníky podle § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, že na internetu MF a ČDS v sekci daňové tiskopisy (případně v sekci Upozornění MF k tiskopisům) jsou dostupné anglické verze tiskopisu
- Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků – vzor č.20
- Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění, - vzor č.17.
Tyto tiskopisy však slouží pouze jako metodická pomůcka při vyplňování.
Jsem plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a zaměstnávám pouze dva zaměstnance, kterým vyplácím měsíční daňové bonusy z vlastních finančních prostředků, jaký formulář mám použít, pokud žádám správce daně o poukázání těchto daňových bonusů?
Odpověď:Použijte tiskopis č. 25 5241 MFin 5241 - vzor č. 4 s názvem "Žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech". Upozorňujeme, že o měsíční daňové bonusy musí plátce daně požádat za každý měsíc na samostatné žádosti. Pokud budete žádat o doplatky na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění použijte tiskopis č. 25 5246 MFin 5246 – vzor č. 4.Na žádostech neopomeňte označit, zda se jedná o žádost běžnou či  dodatečnou.
Jaký vzor Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků  je  nutné použít za zdaňovací období 2009 pro účely daňového přiznání?
Odpověď:Pro zdaňovací období 2009 je v platnosti vzor tiskopisu č. 17. Tato změna vyplynula zejména ze skutečnosti, že dochází ke dvojímu režimu u doplatků příjmů podle § 5 odst. 4 ZDP, které byly zúčtovány v minulých zdaňovacích období. Zákonem č. 2/2009 Sb., byl také doplněn do § 6ZDP  odstavec 16, který zní: „Příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky zúčtované zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance ve zdaňovacím období a vyplacené zaměstnanci nebo jím obdržené až po 31. lednu po uplynutí tohoto zdaňovacího období, se při zahrnutí do základu daně podle § 5 odst. 4 zvyšují o „povinné pojistné“ (pozn.1/ legislativní zkratka viz. § 6 odst. 13 ZDP, pozn.2/ povinné pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru), které byl z těchto příjmů v době jejich zúčtování povinen platit zaměstnavatel“.
Pracuji již několik let u stejného zaměstnavatele. Musím pro  rok 2010 podepisovat "Prohlášení k dani" na novém vzoru č. 20?
Odpověď:Pokud máte pro zdaňovací období podepsané prohlášení na některém z předcházejících vzorů č. 16 – 19, nemusíte podepisovat nový vzor. Ve vzoru č. 20 byly zohledněny pouze změny,  ke kterým došlo v ZDP v souvislosti s transformací invalidních důchodů.
SLEVY NA DANI
Jak vysoké  jsou  slevy na dani podle § 35ba zákona za rok 2009?
Odpověď:
24.840 Kč na poplatníka (možnost uplatnění i u výdělečně činných  starobních  důchodců a i u  zahraničních zaměstnanců, kteří jsou daňovými nerezidenty ČR),
24.840 Kč na druhého z manželů bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími roční limit ve výši  68.000 Kč  a jedná-li se o druhého z manželů, který je držitelem průkazu ZTP/P,  v dvojnásobné výši,
2.520 Kč u poživatele částečného invalidního důchodu,
5.040 Kč u poživatele plného invalidního důchodu,
16.140 Kč u držitele průkazu ZTP/P,

4.020 Kč pro studenta (po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem).
Když chci uplatnit slevu na dani na manželku, která je na mateřské, počítá se do jejich příjmů i rodičovský příspěvek nebo mateřská?
Odpověď:Příjmy, které se do příjmu manžela či manželky nezahrnují (úplný výčet):
  • dávky státní sociální podpory
  • dávky sociální péče
  • dávky pomoci v hmotné nouzi
  • příspěvek na péči, sociální služby
  • státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem
  • státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření
  • stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání
  • příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách,  který je od daně osvobozen
Příjmy, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet, často chybně uplatňovaných):
  • veškeré příjmy „v hrubém“!! Od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu…
  • včetně příjmů od daně osvobozených např. prodej nemovitosti, auta, cenných papírů
  • všechny druhy důchodů
  • nemocenská
  • náhrada mzdy při pracovní neschopnosti
  • ošetřování člena rodiny
  • podpora v nezaměstnanosti
  • peněžitá pomoc v mateřství
Rodičovský příspěvek představuje formu dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné) a do vlastních příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku se nezahrnují. Naopak peněžitá pomoc v mateřství představuje dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění, proto tyto dávky zahrnete do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku.
Pokud se má žena stala mou manželkou v polovině roku mohu si uplatnit "slevu na manželku podle § 35ba ZDP“? Manželka je od 02/2009 na mateřské dovolené?
Odpověď:
Slevu na dani na vyživovanou manželku žijící s Vámi v domácnosti můžete uplatnit pouze v případě, že manželka neměla příjmy vyšší než 68.000,- Kč za celý rok, do těchto příjmů se zahrnuje i peněžitá dávka v mateřství, nikoliv však rodičovský příspěvek, který představuje formu dávek státní sociální podpory. Slevu na manželku, v případě že splnila podmínky uvedené výše si můžete uplatnit ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. Pokud jste byli oddáni např. 23.7.2009, pak lze uplatnit slevu (za měsíce srpen – prosinec tedy 5 x 2.070 Kč) ve výši 10 350 Kč.
DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ
Jaká je v roce 2009 výše daňového zvýhodnění?
Odpověď:
Výše daňového zvýhodnění je stanovena  v § 35c ZDP.  Poplatník  má nárok na daňové zvýhodnění (pozn. při splnění všech podmínek vyplývajících ze ZDP) na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 10.680 Kč ročně a jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu  ZTP/P, v dvojnásobné výši  (pro rok 2010 je částka zvýšena na 11 604 Kč),  pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b ZDP.
Za jakých podmínek mohu uplatnit daňový bonus?
Odpověď:
Daňový bonus (roční) může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (tj. 6 x 8 000 Kč = 48 000 Kč) stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy; u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Maximální limit pro vyplacení ročního  daňového bonusu je 52.200 Kč. Minimální výše pro výplatu daňového bonusu činí 100 Kč.
Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 4 350 Kč měsíčně, jestliže úhrn příjmů podle § 6 ZDP za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy (tj. 4 000 Kč). Do těchto příjmů se také nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Kdy je považováno dítě za vyživované?
Odpověď: Za vyživované dítě poplatníka se pro účely zákona o daních z příjmů považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je
  1. nezletilým dítětem,
  2. zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod (změna terminologie od zdaňovací období 2010: zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně) a
  1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,
  2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
  3.  z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše pro vyplacení daňového bonusu však zůstává zachována.
Uzavře-li dítě  manželství a žije-li v domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba. Nemá-li manžel (manželka) příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.

Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Jakým způsobem  prokazuje  zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění u zaměstnavatele?
Odpověď:Podle § 38l odst. 3 ZDP nárok na daňové zvýhodnění poplatník (zaměstnanec) u plátce daně (zaměstnavatele) na základě podepsaného „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ prokazuje:
  1. úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojeného, v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
  2. předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem,
  3. jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů,
  4. potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
  5. potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
K tomu uvádíme, že ve lhůtě do 15. února  po uplynutí roku může též zaměstnanec  dodatečně se žádostí o roční  zúčtování  záloh  uplatnit i nárok na daňové zvýhodnění,  který v průběhu roku včas z jakýchkoliv důvodů  neuplatnil a za tím účelem ve stejné lhůtě musí zaměstnavateli předložit výše uvedené předepsané průkazy.
Zaměstnankyně předložila při nástupu do zaměstnání potvrzení o denním studiu na vyšší odborné škole a rozhodnutí ředitele školy o povolení individuálního vzdělávacího plánu. Zaměstnankyni není 26 let a žije v domácnosti s rodiči. Dotaz zní,  zda tato zaměstnankyně může uplatňovat slevu na dani na studenta a zda může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
Odpověď:
  1. Slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP může uplatnit poplatník po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v zákoně č. 117/1995 Sb., odkaz na externí webo státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) citovaného zákona nelze za soustavnou přípravu na budoucí povolání považovat dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na středních školách a vyšších odborných školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné (§10 téhož zákona) nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud Vaše zaměstnankyně skutečně studuje vyšší odbornou školu formou denního studia, jak se uvádí v potvrzení, potom je toto studium považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání, i když má rozhodnutím ředitele školy povolen individuální vzdělávací plán.
  2. Ano, rodič může uplatňovat daňové zvýhodnění pokud jsou splněny podmínky § 35c odst. 6 písm. b) bod 1. ZDP za předpokladu, že tento nárok prokáže v souladu s § 38l odst. 3 ZDP.
Zaměstnavatel sráží zálohy na daň ze závislé činnosti zaměstnanci, kterému zemřela manželka. V domácnosti s ním žijí 4 děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění, a to  2 vlastní nezletilé děti a  2 zletilé děti manželky. Dotaz zní, zda i po smrti manželky je možno považovat za vyživované děti poplatníka ve smyslu § 35c odst. 6 ZDP zletilé vlastní děti zemřelé manželky, které s ním nadále žijí  ve společné  domácnosti.
Odpověď:
Podle pokynu D-300 k § 35c ZDP se za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.
Pokud  trvá  společná domácnost dětí s ovdovělým poplatníkem, může uplatňovat daňové zvýhodnění na tyto děti podle § 35c ZDP jako doposud u svého zaměstnavatele, pokud splňuje ostatní podmínky dané zákonem.  
Mzdová účetní odmítla můj požadavek na uplatnění daňového zvýhodnění za mou dceru, která je svobodná, ve věku 20 let a se svým dítětem žije se mnou a mou ženou ve společné domácnosti. Od letošního září (2009) zahájila dálkové studium na vyšší odborné škole. Domnívám se, že mám na daňové zvýhodnění na dceru nárok.
Odpověď:
Za předpokladu, že Vaše dcera není výdělečně činná, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, je Vaše domněnka oprávněná. Dálkové studium na vyšší odborné škole za dodržení výše uvedených předpokladů je považováno dle § 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání. Podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání podle § 35c, odst. 6, písm. b) bod 1. ZDP je splněna a daňové zvýhodnění by za existence Vámi popsaných skutečností a zákonných předpokladů  bylo možno uplatnit.
NEREZIDENTI
Kdo je to daňový nerezident ČR?
Odpověď:Daňový domicil (tj. kdo je daňový rezident či nerezident ČR) je stanoven v § 2 ZDP. 
Daňovým rezidentem  ČR je podle § 2 odst. 2  ZDP  fyzická osoba, která splňuje alespoň jednu ze dvou podmínek, tj. má na území ČR bydliště,  anebo se zde obvykle zdržuje.
Osobou obvykle se zdržující na území ČR se rozumí osoba pobývající zde alespoň po dobu 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika časových obdobích. Pro určení rezidentství z hlediska délky pobytu se do počtu dní započítává každá i započatá část dne pobytu, tj. i den příjezdu nebo odjezdu a každý den strávený v ČR, včetně sobot, nedělí, státních a jiných svátků, prázdnin a dovolených.
Daňový nerezident ČR  je v ZDP vymezen   negativně -  jako osoba, která  nemá na území ČR  bydliště a ani se na území ČR obvykle nezdržuje (tj. v kalendářním roce se zde zdržuje méně než 183 dnů) a zároveň má příjmy ze zdrojů na území ČR. V případě daňového nerezidenta musí být splněny obě podmínky současně.
Za daňového nerezidenta ČR se považuje ale i osoba, která splňuje jednu ze dvou  podmínek daňového rezidentství v ČR stanovenou v ZDP  (např. dobu pobytu),  jestliže  podle kritérií  mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je považována za daňového rezidenta druhého státu, nikoliv České republiky.
Můžu jako nerezident ČR uplatnit základní slevu na poplatníka u zaměstnavatele?
Odpověď:
Ano, pokud podepíšete „prohlášení k dani“ můžete tuto slevu ve výši  24.840 Kč (tj. měsíčně  2070 Kč) uplatnit přímo u zaměstnavatele.

Jsem daňový nerezident ČR a chci si uplatnit daňové zvýhodnění. Jak mám postupovat?
Odpověď:Daňové zvýhodnění na vyživované dítě, ale i slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP (např. na manželku) či nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 ZDP (tj. úroky z úvěru) můžete uplatnit pouze v rámci daňového přiznání.
Tyto  daňové výhody   náleží však daňovému nerezidentovi  v ČR  jen za podmínky,  že  z  jeho celosvětových   příjmů  nejméně 90 %  bude pocházet ze zdrojů na území České republiky, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené anebo příjmů zdaněných  daní vybíranou srážkou  podle zvláštní sazby daně.
Jsem fyzická osoba - občan Slovenské republiky s povolením k dlouhodobému pobytu a jsem zaměstnancem české firmy, pobývám na území ČR více než 183 dnů v roce a pronajal jsem si zde byt.  Trvalé bydliště a stálý byt mám však ve Slovenské republice – kde žije i moje rodina a kam dojíždím. Jakou mám daňovou příslušnost?
Odpověď: I když má tento poplatník „bydliště“ (stálý byt s úmyslem se zde zdržovat v obou státech), pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující určení státu, ve kterém má středisko životních zájmů. Jelikož pracuje u nás, vzniká dojem, že užší hospodářské vztahy má k naší republice. Pokud však v ČR pobývá pouze z důvodu zaměstnání a vrací se za rodinou, která zůstala na Slovensku, je považován podle mezinárodní daňové smlouvy uzavřené mezi oběma státy za rezidenta SR.
Jak to bude v případě občana Slovenské republiky s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR, který je zaměstnancem české firmy a pronajal si v České republice byt. Trvalé bydliště  (stálý byt) má však stále ve Slovenské republice, ale jeho rodina se přestěhovala za ním do ČR, jeho děti zde chodí do školy, manželka si v ČR našla zaměstnání apod.?
Odpověď:Poplatník má sice bydliště (stálý byt s úmyslem se v něm trvale zdržovat) v obou státech, pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující, že středisko životních zájmů se přesunulo do ČR – zaměstnanec se stane daňovým rezidentem ČR (s povinností platit daně v ČR ze svých celosvětových příjmů). Pro potřeby zaměstnavatele (plátce daně) v případě pochybností je vhodné, aby poplatník předložil přímý důkaz (že má daňový domicil v ČR), tj. potvrzení o daňovém domicilu vystavené v ČR místně příslušným správcem daně (podle místa, kde má v ČR stálý byt).
Dochází v roce 2009 ke změnám při zdaňování příjmů podle § 6 ZDP – nerezidentů ČR?
Odpověď:Ano, v § 36 odst. 7 ZDP je zaveden nový  způsob vypořádání daňové povinnosti u
poplatníků  (fyzických i právnických osob), kteří jsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, s příjmy uvedenými v § 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5, 6 nebo 12 ZDP, zdaněnými v ČR daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby. Tyto příjmy mohou  poplatníci uvést nově do daňového přiznání a sraženou daň si započítat na celoroční daňovou povinnost.  Podle  přechodných ustanovení   lze tuto změnu  použít   již za zdaňovací období  započaté v roce 2009.
STUDENT
Jsem student a pracuji na základě dohody o provedení práce s příjmem do 5.000 Kč, jak je mi tento příjem zdaněn?
Odpověď:
V případě, že úhrnná výše příjmů z dohody o provedení práce  nepřesáhla v kalendářním měsíci částku 5.000 Kč hrubého a zaměstnanec (student) u zaměstnavatele na zdaňovací období nepodepsal „Prohlášení k dani“ podle § 38k ZDP, zdaňují se tyto příjmy  jednorázově,  a to zvláštní sazbou  daně ve výši 15% . Tím je daňová povinnost vyrovnána a tyto příjmy nevstupují do daňového přiznání, ani se nevykazují na „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém  zvýhodnění“. Pro studenta je výhodnější podepsat u zaměstnavatele „Prohlášení  dani“ a uplatnit slevy na dani podle § 35ba ZDP( na poplatníka a na studenta).
Pozn. pokud se však bude např. jednat o příjem na základě dohody o pracovní činnosti, musí být částka 5.000 Kč pro výpočet daně navýšena o povinné pojistné podle § 6 odst. 13 ZDP (tzn. o 34%).
Dále uvádíme, že podle § 38k odst. 7 ZDP, dodatečně přihlédne plátce daně k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání  slev na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění  nejpozději do 15.února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období          a podepíše-li  současně v této lhůtě „Prohlášení k dani“ podle odst. 4 a 5 (poznámka: podle    § 38k odst. 6 ZDP může poplatník podepsat „Prohlášení k dani“ na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce).
Od června t. r. jsem byla na brigádě, kde jsem podepsala „daňové přiznání“ a v srpnu t. r. jsem nastoupila do zaměstnání, kde jsem opět podepsala „daňové přiznání“. Jenže jsem se nyní dozvěděla, že daňové přiznání se může podávat jen jednou. Co s tím mám teď dělat a jaké to pro mě může mít důsledky?
Odpověď:Z Vašeho dotazu je zřejmé, že máte na mysli podepsání nikoliv „daňového přiznání“, ale prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti. Je to tiskopis, na kterém zaměstnanec potvrzuje pro konkrétního  zaměstnavatele, že u něho chce uplatnit slevy na dani (prohlášení podle §  38k odst. 4 ZDP.
Toto prohlášení je skutečně možné na stejné období kalendářního roku podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele (§ 38k odst. 6 ZDP). Pokud jste prohlášení na měsíce červen a červenec podepsala pro jednoho zaměstnavatele, můžete v srpnu podepsat prohlášení pro dalšího zaměstnavatele, za předpokladu, že pro předcházejícího zaměstnavatele již nevykonáváte žádnou činnost.
Jsem daňový nerezident ČR, můžu si u zaměstnavatele uplatnit slevu na studenta?
Odpověď:Ano, pokud podepíšete na příslušné zdaňovací období u zaměstnavatele „prohlášení k dani“, můžete si kromě slevy na poplatníka uplatnit i slevu na studenta.
PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ a SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Chci přispívat svým zaměstnancům na životní a penzijní připojištění. Bude tato složka osvobozena od daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění?
Odpověď:V § 6 odst. 9 písm. p) ZDP došlo s účinností od zdaňovacího období 2008 ke sloučení limitů pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukazovaných na účet zaměstnance u penzijního fondu a pojistného hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance na soukromé životní pojištění (splňující „podmínku 2 x 60“). Současně je pro daňové osvobození výše uvedených plnění zaveden limit v absolutní částce, a to v úhrnu (pro oba produkty) maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele.
K tomu však uvádíme, že nadlimitní příspěvky a částky pojistného u zaměstnance podléhají zdanění a všem předepsaným platbám na veřejnoprávní pojištění. Zaplatí-li zaměstnavatel za zaměstnance na penzijní připojištění a na soukromé životní pojištění ve zdaňovacím období v úhrnu více než 24 000 Kč, částky nad stanovený limit se posoudí jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP, který musí zaměstnavatel zahrnout do úhrnu zúčtované mzdy zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc (ve kterém budou tyto částky zaměstnavatelem uhrazeny pojišťovně nebo penzijnímu fondu).
Můžeme poskytnout daňově účinný příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaměstnanci, který u nás pracuje na dohodu o provedení práce, ze které není odváděno sociální ani zdravotní pojištění?
Odpověď:Zaměstnavatel může přispívat na penzijní připojištění zaměstnancům v pracovním poměru i na dohodu o provedení práce za stejných podmínek, resp se stejnými daňovými dopady, protože pro účely zákona o daních z příjmů se podle § 6 odst. 2 ZDP za zaměstnance považují poplatníci s příjmy ze závislé činnosti. 
ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ
V roce 2009  jsem pracoval po celý rok u jednoho zaměstnavatele, v dubnu 2009 jsem s jiným zaměstnavatelem uzavřel dohodu o provedení práce  za částku 4 500,- Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?
Odpověď:Můžete. Pokud příjmy od druhého zaměstnavatele nepřesáhly v jednom měsíci 5 000,- Kč, byla z nich  daň sražena zvláštní sazbou daně a  příjmy, z nichž se daň sráží zvláštní sazbou daně, se do daňového přiznání nezahrnují.

V roce 2009 jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele. V červnu 2009 jsem si způsobil pracovní úraz  a pojišťovna mi vyplatila náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 8 000,- Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?
Odpověď:Nemůžete, protože máte povinnost podat daňové přiznání. Příjmy od pojišťovny se v tomto případě pokládají za příjmy od druhého zaměstnavatele a protože přesáhly hranici 5 000,- Kč, pojišťovna srazila zálohu na daň ve výši15%. Tyto příjmy musíte zahrnout do daňového přiznání.
Do  června 2009 jsem pracoval v zahraničí. Od září 2009 pracuji u jednoho zaměstnavatele. Mohu požádat o roční zúčtování?
Odpověď:Ne, pokud nejste nerezident ČR, vznikla Vám povinnost podat daňové přiznání, neboť v České republice zdaňujete své celosvětové příjmy. Tedy i ty ze zahraničí.
Do března 2009 jsem byl nezaměstnaný. Do konce října jsem pracoval u jednoho zaměstnavatele. Pak jsem byl opět nezaměstnaný. Mohu požádat o roční zúčtování?
Odpověď:O roční zúčtování můžete požádat zaměstnavatele, u něhož jste pracoval do konce října. I kdybyste neměl nárok na jiné slevy na dani, slevu na poplatníka jste uplatnil pouze  za 7 měsíců, v ročním zúčtování Vám plátce však odečte celou slevu na dani tj. 24 840,- Kč.
V červnu 2009 jsem  odešel do starobního důchodu. Do té doby jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele. Mohu požádat o roční zúčtování?
Odpověď:
Můžete. A jako již ve výše uvedeném dotazu, tak můžete uplatnit slevu na poplatníka v celé výši tj. 24 840- Kč.
V roce 2009 jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele a prodal jsem chalupu, kterou jsem v uvedeném roce zdědil po rodičích. Rodiče chalupu vlastnili 10 let. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?
Odpověď:
Můžete. Příjmy z prodeje nemovitostí jsou od daně osvobozeny, pokud mezi nabytím a prodejem uplyne 5 let, přičemž se do této doby započítává doba, po kterou nemovitost vlastnili vaši rodiče.
Prodal jsem garáž, kterou mi rodiče v roce 2008 darovali. Jinak jsem měl příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele. Mohu tedy požádat o provedení ročního zúčtování?
Odpověď:
Případ je podobný, ale řešení není stejné. V případě darování se doba, po kterou nemovitost vlastnili rodiče, do vaší doby vlastnictví nezapočítává. Časový test 5 let jste proto nesplnil, nejedná se tedy o příjmy od daně osvobozené a máte povinnost podat daňové přiznání.
V roce 2009 jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele a za prodej starožitného obrazu jsem získal částku  50 000,- Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?
Odpověď:Můžete, příjmy z prodeje movitých věcí jsou od daně osvobozeny. Výjimku tvoří motorová vozidla , lodě a letadla,  příjmy z jejich prodeje byste  zdaňoval, pokud by doba vašeho vlastnictví před prodejem nepřesáhla jeden rok.
V roce 2009 jsem pracoval pouze u jednoho zaměstnavatele a obdržel jsem příjmy z pronájmu pozemků ve výši 8 000,- Kč. Mohu požádat o roční zúčtování?
Odpověď:Příjmy z pronájmu nemovitostí nejsou od daně osvobozené. Pokud přesáhly 6 000,- Kč, což ve vašem případě nastalo, máte povinnost podat daňové přiznání.
Můžu si v rámci ročního zúčtování uplatnit úroky z úvěru, který sloužil na druhé refinancování hypotéky na koupi domu?
Odpověď:Ano. V této souvislosti MF vydalo Pokyn D-324, ze kterého je zřejmé, že vzhledem ke smyslu a cíli právní úpravy daňových úlev  na bytové potřeby lze za bytovou potřebu považovat  i splácení  úvěrů na splacení  následných  hypotéčních  úvěrů  či úvěrů  ze stavebního spoření,  kterými byly refinancovány předchozí úvěry na financování   bytových  potřeb podle § 15 odst. 3 písm. a) až h) ZDP.

Novela 2010 zákona o DPH

Dne 31.12.2009 vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 489/2009 Sb., novela zákona o dani z přidané hodnoty s účinností od 1.1.2010.
 

Změny v oblasti DPH při podávání souhrnného hlášení od 1. 1. 2010

Cílem této informace je upozornit na změny v oblasti DPH při podávání souhrnného hlášení, ke kterým dojde s účinností od 1. 1. 2010.
Dokument ke stažení (Změny v oblasti DPH při podávání souhrnného hlášení od 1. 1. 2010) : 
Letak_Souhrnne_hlaseni_od_1.1.2010.pdf (218,07 KB)  
 

Informace k novele zákona o DPH od 1.1.2010 – zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010 (změny sazeb DPH)

Zákonem č. 362/2009 Sb., byly přijaty změny některých zákonů v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2010. Část pátá obsahuje změnu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“),a to konkrétně změnu výše snížené a základní sazby DPH a přechodná ustanovení.
 

Informace k uplatnění DPH u veřejných služeb v osobní dopravě

Tato informace byla zpracována na základě Nařízení Rady č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici
 

Změny v oblasti DPH u služeb od 1. 1. 2010

Změny v uplatňování DPH u přeshraničních služeb od 1. 1. 2010 - pravidla pro stanovení místa plnění, určení osoby povinné přiznat a zaplatit daň, související administrativní povinnosti.
 

Změny v oblasti DPH při vracení daně plátcům v jiných členských státech od 1.1.2010

Informace k vracení daně plátcům v jiných členských státech podle § 82 zákona o DPH je určena pouze pro plátce, který má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v České republice. Cílem této informace je upozornit na změny v oblasti DPH při vracení daně plátcům v jiných členských státech, ke kterým dochází s účinností od 1. 1. 2010.

Interaktivní formuláře

Daň z příjmů fyzických osob


 

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009

(Vzor č. 16)
Dokument ke stažení (Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009) : 
5405_16_3AK.pdf (347,10 KB)  
 

Příloha č. 1 k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 - výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona)

(Vzor č. 5)
Dokument ke stažení (Příloha č. 1 k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 - výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona)) : 
5405_P1_5_3_AK.pdf (223,60 KB)  
 

Příloha č. 2 k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 - výpočet dílčích základů daně z příjmů (§ 9 a § 10 zákona)

(Vzor č. 5)
Dokument ke stažení (Příloha č. 2 k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 - výpočet dílčích základů daně z příjmů (§ 9 a § 10 zákona)) : 
5405-P2_5_1AK1(1).pdf (189,82 KB)  
 

Příloha č. 3 k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 - výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí (§ 38f zákona)

(Vzor č. 5)
Dokument ke stažení (Příloha č. 3 k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 - výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí (§ 38f zákona)) : 
5405-P3_5_3AK(1).pdf (170,79 KB)  
 

Samostatný list k Příloze č. 3 Příjmy ze zdrojů v zahraničí - metoda prostého zápočtu daně zaplacené v zahraničí

(Vzor č. 2)
Dokument ke stažení (Samostatný list k Příloze č. 3 Příjmy ze zdrojů v zahraničí - metoda prostého zápočtu daně zaplacené v zahraničí) : 
5405a_2.pdf (231,23 KB)  

Informace k průměrným cenám pohonných hmot pro podnikatele za rok 2009 a 2010

Zákon č. 2/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, zásadně změnil ustanovení v § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 tak, že došlo ke sjednocení možnosti použití „paušálních cen“ pohonných hmot, které doposud mohli uplatňovat podnikatelé na základě pokynů MF řady „D“ s tzv. vyhláškovými cenami pro zaměstnance, používající svoje vozidlo pro účely zaměstnavatele. Podle této úpravy, počínaje již rokem 2009, nebude Ministerstvo financí vydávat pokyny k cenám PHM pro podnikatele a ti naopak budou moci použít ceny vydávané vyhláškami MPSV. Pro rok 2009 bude tak možno postupovat podle vyhlášky MPSV, kterou je vyhláška č. 451/2008 Sb. Podle této vyhlášky, která zůstala v platnosti po celý rok 2009, jsou průměrné ceny následující:

Průměrná cena pohonných hmot platná pro rok 2009, stanovená vyhláškou č. 451/2008 Sb. činí:
  1. 26,30 Kč u benzinu automobilového 91 oktanů,
  2. 26,80 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
  3. 29,00 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
  4. 28,50 Kč u motorové nafty.
Pozn.: Sazba základní náhrady platná rovněž po celý rok 2009 je 3,90 Kč.
S účinností od 1. 1. 2010 je již vydána nová vyhláška MPSV, a to pod č. 462/2009 Sb.. V ní vyhlášené průměrné ceny PHM, platné i pro podnikatele fyzické osoby činí:
  1. 28,50 Kč u benzinu automobilového 91 oktanů,
  2. 28,70 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
  3. 30,70 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
  4. 27,20 Kč u motorové nafty.
Sazba základní náhrady platná od začátku roku rok 2010 je rovněž 3,90 Kč. Připomínáme však, že jak průměrné ceny tak, i sazba základní náhrady se mohou v průběhu roku 2010 změnit.

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Subscribe to Posts [Atom]