2.04.2010

Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

(13. 1. 2010) Aktuální  dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

TISKOPISY A EPO
V čem se liší tiskopis "Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků" za zdaňovací období 2009 případně jeho přílohy oproti roku 2008?
Odpověď:Pro zdaňovací období 2009 byl vydán nový vzor tiskopisu Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (Tiskopis 25 5459 MFin 5490 – vzor č.15) včetně Pokynů (Tiskopis 25 5459/1 MFin 5459/1 – vzor č.14)
Nejdůležitější změna souvisí se zapracováním  § 11 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen v odpovědích „ZSDP“),  tj. zastupování právnickou osobou, která oprávněně vykonává daňové poradenství.
Jestliže bude daňový subjekt zastoupen právnickou osobou vykonávající daňové poradenství, měl by tento zástupce být uveden v písemné části vyúčtování, kde je uvedeno, která osoba sestavila a podala vyúčtování. Současně by mělo být vyúčtování podepsané osobou, která je oprávněna za právnickou osobu vykonávající daňové poradenství jednat a podepisovat. Na vyúčtování by mělo být uvedeno jméno této osoby a také údaj o tom, v jakém je postavení vůči právnické osobě vykonávající daňové poradenství, tj. zda je jednatelem atd. Tato změna byla taktéž promítnuta do příloh vyúčtování.
Dále byly v přílohách k vyúčtování tak jako v minulých letech aktualizovány  vzorové příklady. Připomínáme, že příklady na vyplnění vyúčtování jsou dostupné na internetu České daňové správy v sekci Daňové tiskopisy/ Upozornění MF k tiskopisům/ oddíl Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.
K Příloze č. 1 Vyúčtování (Počet zaměstnanců ke dni 1.12.2009) uvádíme, že Kód obce (ZÚJ – základní územní jednotka), ve kterém je umístěno místo výkonu práce plátce daně pro účely vyplnění sloupce 06 nalezne ve vyhlášce č. 276/2009 Sb., odkaz na externí web o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.
Lze podat Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků elektronicky?
Odpověď:
"Vyúčtování" za zdaňovací období 2009 včetně jeho příloh lze též podat v elektronické podobě, a to např.v sekci: EPO-el. podání - elektronické podání pro daňovou správu - "Závislá činnost", a to v nové technologii EPO2. S postupným přechodem aplikace EPO na novou technologii budou formuláře zveřejněny pouze v serverovém provedení, které snižuje nároky na konfiguraci PC uživatele a umožňuje vyplnění formuláře v alternativních prohlížečích. Podrobnější informace k nové technologii EPO2 naleznete na Daňovém portálu - Elektronická podání pro daňovou správu v části "Jsem zde poprvé a chci se seznámit s aplikací".
Upozornění: Počátkem roku 2010 bude možné podat elektronicky i Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických/právnických osob, v průběhu roku pak i Žádosti o daňové bonusy.
Mám povinnost podávat ze zákona vyúčtování daně elektronicky již ve zdaňovacím období 2010?
Odpověď:
Povinnost podávat Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti  včetně příloh pouze elektronicky vyplývá pro plátce daně u nichž je vybírána nebo srážena daň nebo záloha na daň z příjmů poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (dále jen v odpovědích  „ZDP“) - z ustanovení § 38j odst. 4 ZDP,  a to poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2010, tzn. až v roce 2011 (u těchto podání je prodloužen termín pro podání tohoto vyúčtování do 20.3.2011). Povinnost ze ZDP podávat výše uvedené vyúčtování včetně příloh elektronicky nemá pouze plátce daně, který je fyzickou osobou, ani plátcova pokladna této fyzické osoby, pokud celkový počet  poplatníků podle § 2 odst. 3 ZDP (tj. daňových nerezidentů), kterým vyplácí příjem ze závislé činnosti a funkční požitky, nečiní v průběhu vykazovaného zdaňovacího období více než 10.
Poznámka: Výše uvedená povinnost se nevztahuje na podání Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických/právnických osob.
Jsou na závislé činnosti dostupné tiskopisy v anglické verzi?
Odpověď:ANO, upozorňujeme plátce daně, kteří zaměstnávají poplatníky podle § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, že na internetu MF a ČDS v sekci daňové tiskopisy (případně v sekci Upozornění MF k tiskopisům) jsou dostupné anglické verze tiskopisu
- Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků – vzor č.20
- Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění, - vzor č.17.
Tyto tiskopisy však slouží pouze jako metodická pomůcka při vyplňování.
Jsem plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a zaměstnávám pouze dva zaměstnance, kterým vyplácím měsíční daňové bonusy z vlastních finančních prostředků, jaký formulář mám použít, pokud žádám správce daně o poukázání těchto daňových bonusů?
Odpověď:Použijte tiskopis č. 25 5241 MFin 5241 - vzor č. 4 s názvem "Žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech". Upozorňujeme, že o měsíční daňové bonusy musí plátce daně požádat za každý měsíc na samostatné žádosti. Pokud budete žádat o doplatky na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění použijte tiskopis č. 25 5246 MFin 5246 – vzor č. 4.Na žádostech neopomeňte označit, zda se jedná o žádost běžnou či  dodatečnou.
Jaký vzor Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků  je  nutné použít za zdaňovací období 2009 pro účely daňového přiznání?
Odpověď:Pro zdaňovací období 2009 je v platnosti vzor tiskopisu č. 17. Tato změna vyplynula zejména ze skutečnosti, že dochází ke dvojímu režimu u doplatků příjmů podle § 5 odst. 4 ZDP, které byly zúčtovány v minulých zdaňovacích období. Zákonem č. 2/2009 Sb., byl také doplněn do § 6ZDP  odstavec 16, který zní: „Příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky zúčtované zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance ve zdaňovacím období a vyplacené zaměstnanci nebo jím obdržené až po 31. lednu po uplynutí tohoto zdaňovacího období, se při zahrnutí do základu daně podle § 5 odst. 4 zvyšují o „povinné pojistné“ (pozn.1/ legislativní zkratka viz. § 6 odst. 13 ZDP, pozn.2/ povinné pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru), které byl z těchto příjmů v době jejich zúčtování povinen platit zaměstnavatel“.
Pracuji již několik let u stejného zaměstnavatele. Musím pro  rok 2010 podepisovat "Prohlášení k dani" na novém vzoru č. 20?
Odpověď:Pokud máte pro zdaňovací období podepsané prohlášení na některém z předcházejících vzorů č. 16 – 19, nemusíte podepisovat nový vzor. Ve vzoru č. 20 byly zohledněny pouze změny,  ke kterým došlo v ZDP v souvislosti s transformací invalidních důchodů.
SLEVY NA DANI
Jak vysoké  jsou  slevy na dani podle § 35ba zákona za rok 2009?
Odpověď:
24.840 Kč na poplatníka (možnost uplatnění i u výdělečně činných  starobních  důchodců a i u  zahraničních zaměstnanců, kteří jsou daňovými nerezidenty ČR),
24.840 Kč na druhého z manželů bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími roční limit ve výši  68.000 Kč  a jedná-li se o druhého z manželů, který je držitelem průkazu ZTP/P,  v dvojnásobné výši,
2.520 Kč u poživatele částečného invalidního důchodu,
5.040 Kč u poživatele plného invalidního důchodu,
16.140 Kč u držitele průkazu ZTP/P,

4.020 Kč pro studenta (po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem).
Když chci uplatnit slevu na dani na manželku, která je na mateřské, počítá se do jejich příjmů i rodičovský příspěvek nebo mateřská?
Odpověď:Příjmy, které se do příjmu manžela či manželky nezahrnují (úplný výčet):
  • dávky státní sociální podpory
  • dávky sociální péče
  • dávky pomoci v hmotné nouzi
  • příspěvek na péči, sociální služby
  • státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem
  • státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření
  • stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání
  • příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách,  který je od daně osvobozen
Příjmy, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet, často chybně uplatňovaných):
  • veškeré příjmy „v hrubém“!! Od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu…
  • včetně příjmů od daně osvobozených např. prodej nemovitosti, auta, cenných papírů
  • všechny druhy důchodů
  • nemocenská
  • náhrada mzdy při pracovní neschopnosti
  • ošetřování člena rodiny
  • podpora v nezaměstnanosti
  • peněžitá pomoc v mateřství
Rodičovský příspěvek představuje formu dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné) a do vlastních příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku se nezahrnují. Naopak peněžitá pomoc v mateřství představuje dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění, proto tyto dávky zahrnete do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku.
Pokud se má žena stala mou manželkou v polovině roku mohu si uplatnit "slevu na manželku podle § 35ba ZDP“? Manželka je od 02/2009 na mateřské dovolené?
Odpověď:
Slevu na dani na vyživovanou manželku žijící s Vámi v domácnosti můžete uplatnit pouze v případě, že manželka neměla příjmy vyšší než 68.000,- Kč za celý rok, do těchto příjmů se zahrnuje i peněžitá dávka v mateřství, nikoliv však rodičovský příspěvek, který představuje formu dávek státní sociální podpory. Slevu na manželku, v případě že splnila podmínky uvedené výše si můžete uplatnit ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. Pokud jste byli oddáni např. 23.7.2009, pak lze uplatnit slevu (za měsíce srpen – prosinec tedy 5 x 2.070 Kč) ve výši 10 350 Kč.
DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ
Jaká je v roce 2009 výše daňového zvýhodnění?
Odpověď:
Výše daňového zvýhodnění je stanovena  v § 35c ZDP.  Poplatník  má nárok na daňové zvýhodnění (pozn. při splnění všech podmínek vyplývajících ze ZDP) na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 10.680 Kč ročně a jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu  ZTP/P, v dvojnásobné výši  (pro rok 2010 je částka zvýšena na 11 604 Kč),  pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b ZDP.
Za jakých podmínek mohu uplatnit daňový bonus?
Odpověď:
Daňový bonus (roční) může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (tj. 6 x 8 000 Kč = 48 000 Kč) stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy; u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Maximální limit pro vyplacení ročního  daňového bonusu je 52.200 Kč. Minimální výše pro výplatu daňového bonusu činí 100 Kč.
Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 4 350 Kč měsíčně, jestliže úhrn příjmů podle § 6 ZDP za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy (tj. 4 000 Kč). Do těchto příjmů se také nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Kdy je považováno dítě za vyživované?
Odpověď: Za vyživované dítě poplatníka se pro účely zákona o daních z příjmů považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je
  1. nezletilým dítětem,
  2. zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod (změna terminologie od zdaňovací období 2010: zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně) a
  1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,
  2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
  3.  z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše pro vyplacení daňového bonusu však zůstává zachována.
Uzavře-li dítě  manželství a žije-li v domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba. Nemá-li manžel (manželka) příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.

Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Jakým způsobem  prokazuje  zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění u zaměstnavatele?
Odpověď:Podle § 38l odst. 3 ZDP nárok na daňové zvýhodnění poplatník (zaměstnanec) u plátce daně (zaměstnavatele) na základě podepsaného „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ prokazuje:
  1. úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojeného, v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
  2. předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem,
  3. jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů,
  4. potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
  5. potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
K tomu uvádíme, že ve lhůtě do 15. února  po uplynutí roku může též zaměstnanec  dodatečně se žádostí o roční  zúčtování  záloh  uplatnit i nárok na daňové zvýhodnění,  který v průběhu roku včas z jakýchkoliv důvodů  neuplatnil a za tím účelem ve stejné lhůtě musí zaměstnavateli předložit výše uvedené předepsané průkazy.
Zaměstnankyně předložila při nástupu do zaměstnání potvrzení o denním studiu na vyšší odborné škole a rozhodnutí ředitele školy o povolení individuálního vzdělávacího plánu. Zaměstnankyni není 26 let a žije v domácnosti s rodiči. Dotaz zní,  zda tato zaměstnankyně může uplatňovat slevu na dani na studenta a zda může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
Odpověď:
  1. Slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP může uplatnit poplatník po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v zákoně č. 117/1995 Sb., odkaz na externí webo státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) citovaného zákona nelze za soustavnou přípravu na budoucí povolání považovat dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na středních školách a vyšších odborných školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné (§10 téhož zákona) nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud Vaše zaměstnankyně skutečně studuje vyšší odbornou školu formou denního studia, jak se uvádí v potvrzení, potom je toto studium považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání, i když má rozhodnutím ředitele školy povolen individuální vzdělávací plán.
  2. Ano, rodič může uplatňovat daňové zvýhodnění pokud jsou splněny podmínky § 35c odst. 6 písm. b) bod 1. ZDP za předpokladu, že tento nárok prokáže v souladu s § 38l odst. 3 ZDP.
Zaměstnavatel sráží zálohy na daň ze závislé činnosti zaměstnanci, kterému zemřela manželka. V domácnosti s ním žijí 4 děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění, a to  2 vlastní nezletilé děti a  2 zletilé děti manželky. Dotaz zní, zda i po smrti manželky je možno považovat za vyživované děti poplatníka ve smyslu § 35c odst. 6 ZDP zletilé vlastní děti zemřelé manželky, které s ním nadále žijí  ve společné  domácnosti.
Odpověď:
Podle pokynu D-300 k § 35c ZDP se za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.
Pokud  trvá  společná domácnost dětí s ovdovělým poplatníkem, může uplatňovat daňové zvýhodnění na tyto děti podle § 35c ZDP jako doposud u svého zaměstnavatele, pokud splňuje ostatní podmínky dané zákonem.  
Mzdová účetní odmítla můj požadavek na uplatnění daňového zvýhodnění za mou dceru, která je svobodná, ve věku 20 let a se svým dítětem žije se mnou a mou ženou ve společné domácnosti. Od letošního září (2009) zahájila dálkové studium na vyšší odborné škole. Domnívám se, že mám na daňové zvýhodnění na dceru nárok.
Odpověď:
Za předpokladu, že Vaše dcera není výdělečně činná, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, je Vaše domněnka oprávněná. Dálkové studium na vyšší odborné škole za dodržení výše uvedených předpokladů je považováno dle § 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání. Podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání podle § 35c, odst. 6, písm. b) bod 1. ZDP je splněna a daňové zvýhodnění by za existence Vámi popsaných skutečností a zákonných předpokladů  bylo možno uplatnit.
NEREZIDENTI
Kdo je to daňový nerezident ČR?
Odpověď:Daňový domicil (tj. kdo je daňový rezident či nerezident ČR) je stanoven v § 2 ZDP. 
Daňovým rezidentem  ČR je podle § 2 odst. 2  ZDP  fyzická osoba, která splňuje alespoň jednu ze dvou podmínek, tj. má na území ČR bydliště,  anebo se zde obvykle zdržuje.
Osobou obvykle se zdržující na území ČR se rozumí osoba pobývající zde alespoň po dobu 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika časových obdobích. Pro určení rezidentství z hlediska délky pobytu se do počtu dní započítává každá i započatá část dne pobytu, tj. i den příjezdu nebo odjezdu a každý den strávený v ČR, včetně sobot, nedělí, státních a jiných svátků, prázdnin a dovolených.
Daňový nerezident ČR  je v ZDP vymezen   negativně -  jako osoba, která  nemá na území ČR  bydliště a ani se na území ČR obvykle nezdržuje (tj. v kalendářním roce se zde zdržuje méně než 183 dnů) a zároveň má příjmy ze zdrojů na území ČR. V případě daňového nerezidenta musí být splněny obě podmínky současně.
Za daňového nerezidenta ČR se považuje ale i osoba, která splňuje jednu ze dvou  podmínek daňového rezidentství v ČR stanovenou v ZDP  (např. dobu pobytu),  jestliže  podle kritérií  mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je považována za daňového rezidenta druhého státu, nikoliv České republiky.
Můžu jako nerezident ČR uplatnit základní slevu na poplatníka u zaměstnavatele?
Odpověď:
Ano, pokud podepíšete „prohlášení k dani“ můžete tuto slevu ve výši  24.840 Kč (tj. měsíčně  2070 Kč) uplatnit přímo u zaměstnavatele.

Jsem daňový nerezident ČR a chci si uplatnit daňové zvýhodnění. Jak mám postupovat?
Odpověď:Daňové zvýhodnění na vyživované dítě, ale i slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP (např. na manželku) či nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 ZDP (tj. úroky z úvěru) můžete uplatnit pouze v rámci daňového přiznání.
Tyto  daňové výhody   náleží však daňovému nerezidentovi  v ČR  jen za podmínky,  že  z  jeho celosvětových   příjmů  nejméně 90 %  bude pocházet ze zdrojů na území České republiky, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené anebo příjmů zdaněných  daní vybíranou srážkou  podle zvláštní sazby daně.
Jsem fyzická osoba - občan Slovenské republiky s povolením k dlouhodobému pobytu a jsem zaměstnancem české firmy, pobývám na území ČR více než 183 dnů v roce a pronajal jsem si zde byt.  Trvalé bydliště a stálý byt mám však ve Slovenské republice – kde žije i moje rodina a kam dojíždím. Jakou mám daňovou příslušnost?
Odpověď: I když má tento poplatník „bydliště“ (stálý byt s úmyslem se zde zdržovat v obou státech), pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující určení státu, ve kterém má středisko životních zájmů. Jelikož pracuje u nás, vzniká dojem, že užší hospodářské vztahy má k naší republice. Pokud však v ČR pobývá pouze z důvodu zaměstnání a vrací se za rodinou, která zůstala na Slovensku, je považován podle mezinárodní daňové smlouvy uzavřené mezi oběma státy za rezidenta SR.
Jak to bude v případě občana Slovenské republiky s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR, který je zaměstnancem české firmy a pronajal si v České republice byt. Trvalé bydliště  (stálý byt) má však stále ve Slovenské republice, ale jeho rodina se přestěhovala za ním do ČR, jeho děti zde chodí do školy, manželka si v ČR našla zaměstnání apod.?
Odpověď:Poplatník má sice bydliště (stálý byt s úmyslem se v něm trvale zdržovat) v obou státech, pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující, že středisko životních zájmů se přesunulo do ČR – zaměstnanec se stane daňovým rezidentem ČR (s povinností platit daně v ČR ze svých celosvětových příjmů). Pro potřeby zaměstnavatele (plátce daně) v případě pochybností je vhodné, aby poplatník předložil přímý důkaz (že má daňový domicil v ČR), tj. potvrzení o daňovém domicilu vystavené v ČR místně příslušným správcem daně (podle místa, kde má v ČR stálý byt).
Dochází v roce 2009 ke změnám při zdaňování příjmů podle § 6 ZDP – nerezidentů ČR?
Odpověď:Ano, v § 36 odst. 7 ZDP je zaveden nový  způsob vypořádání daňové povinnosti u
poplatníků  (fyzických i právnických osob), kteří jsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, s příjmy uvedenými v § 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5, 6 nebo 12 ZDP, zdaněnými v ČR daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby. Tyto příjmy mohou  poplatníci uvést nově do daňového přiznání a sraženou daň si započítat na celoroční daňovou povinnost.  Podle  přechodných ustanovení   lze tuto změnu  použít   již za zdaňovací období  započaté v roce 2009.
STUDENT
Jsem student a pracuji na základě dohody o provedení práce s příjmem do 5.000 Kč, jak je mi tento příjem zdaněn?
Odpověď:
V případě, že úhrnná výše příjmů z dohody o provedení práce  nepřesáhla v kalendářním měsíci částku 5.000 Kč hrubého a zaměstnanec (student) u zaměstnavatele na zdaňovací období nepodepsal „Prohlášení k dani“ podle § 38k ZDP, zdaňují se tyto příjmy  jednorázově,  a to zvláštní sazbou  daně ve výši 15% . Tím je daňová povinnost vyrovnána a tyto příjmy nevstupují do daňového přiznání, ani se nevykazují na „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém  zvýhodnění“. Pro studenta je výhodnější podepsat u zaměstnavatele „Prohlášení  dani“ a uplatnit slevy na dani podle § 35ba ZDP( na poplatníka a na studenta).
Pozn. pokud se však bude např. jednat o příjem na základě dohody o pracovní činnosti, musí být částka 5.000 Kč pro výpočet daně navýšena o povinné pojistné podle § 6 odst. 13 ZDP (tzn. o 34%).
Dále uvádíme, že podle § 38k odst. 7 ZDP, dodatečně přihlédne plátce daně k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání  slev na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění  nejpozději do 15.února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období          a podepíše-li  současně v této lhůtě „Prohlášení k dani“ podle odst. 4 a 5 (poznámka: podle    § 38k odst. 6 ZDP může poplatník podepsat „Prohlášení k dani“ na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce).
Od června t. r. jsem byla na brigádě, kde jsem podepsala „daňové přiznání“ a v srpnu t. r. jsem nastoupila do zaměstnání, kde jsem opět podepsala „daňové přiznání“. Jenže jsem se nyní dozvěděla, že daňové přiznání se může podávat jen jednou. Co s tím mám teď dělat a jaké to pro mě může mít důsledky?
Odpověď:Z Vašeho dotazu je zřejmé, že máte na mysli podepsání nikoliv „daňového přiznání“, ale prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti. Je to tiskopis, na kterém zaměstnanec potvrzuje pro konkrétního  zaměstnavatele, že u něho chce uplatnit slevy na dani (prohlášení podle §  38k odst. 4 ZDP.
Toto prohlášení je skutečně možné na stejné období kalendářního roku podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele (§ 38k odst. 6 ZDP). Pokud jste prohlášení na měsíce červen a červenec podepsala pro jednoho zaměstnavatele, můžete v srpnu podepsat prohlášení pro dalšího zaměstnavatele, za předpokladu, že pro předcházejícího zaměstnavatele již nevykonáváte žádnou činnost.
Jsem daňový nerezident ČR, můžu si u zaměstnavatele uplatnit slevu na studenta?
Odpověď:Ano, pokud podepíšete na příslušné zdaňovací období u zaměstnavatele „prohlášení k dani“, můžete si kromě slevy na poplatníka uplatnit i slevu na studenta.
PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ a SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Chci přispívat svým zaměstnancům na životní a penzijní připojištění. Bude tato složka osvobozena od daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění?
Odpověď:V § 6 odst. 9 písm. p) ZDP došlo s účinností od zdaňovacího období 2008 ke sloučení limitů pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukazovaných na účet zaměstnance u penzijního fondu a pojistného hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance na soukromé životní pojištění (splňující „podmínku 2 x 60“). Současně je pro daňové osvobození výše uvedených plnění zaveden limit v absolutní částce, a to v úhrnu (pro oba produkty) maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele.
K tomu však uvádíme, že nadlimitní příspěvky a částky pojistného u zaměstnance podléhají zdanění a všem předepsaným platbám na veřejnoprávní pojištění. Zaplatí-li zaměstnavatel za zaměstnance na penzijní připojištění a na soukromé životní pojištění ve zdaňovacím období v úhrnu více než 24 000 Kč, částky nad stanovený limit se posoudí jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP, který musí zaměstnavatel zahrnout do úhrnu zúčtované mzdy zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc (ve kterém budou tyto částky zaměstnavatelem uhrazeny pojišťovně nebo penzijnímu fondu).
Můžeme poskytnout daňově účinný příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaměstnanci, který u nás pracuje na dohodu o provedení práce, ze které není odváděno sociální ani zdravotní pojištění?
Odpověď:Zaměstnavatel může přispívat na penzijní připojištění zaměstnancům v pracovním poměru i na dohodu o provedení práce za stejných podmínek, resp se stejnými daňovými dopady, protože pro účely zákona o daních z příjmů se podle § 6 odst. 2 ZDP za zaměstnance považují poplatníci s příjmy ze závislé činnosti. 
ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ
V roce 2009  jsem pracoval po celý rok u jednoho zaměstnavatele, v dubnu 2009 jsem s jiným zaměstnavatelem uzavřel dohodu o provedení práce  za částku 4 500,- Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?
Odpověď:Můžete. Pokud příjmy od druhého zaměstnavatele nepřesáhly v jednom měsíci 5 000,- Kč, byla z nich  daň sražena zvláštní sazbou daně a  příjmy, z nichž se daň sráží zvláštní sazbou daně, se do daňového přiznání nezahrnují.

V roce 2009 jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele. V červnu 2009 jsem si způsobil pracovní úraz  a pojišťovna mi vyplatila náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 8 000,- Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?
Odpověď:Nemůžete, protože máte povinnost podat daňové přiznání. Příjmy od pojišťovny se v tomto případě pokládají za příjmy od druhého zaměstnavatele a protože přesáhly hranici 5 000,- Kč, pojišťovna srazila zálohu na daň ve výši15%. Tyto příjmy musíte zahrnout do daňového přiznání.
Do  června 2009 jsem pracoval v zahraničí. Od září 2009 pracuji u jednoho zaměstnavatele. Mohu požádat o roční zúčtování?
Odpověď:Ne, pokud nejste nerezident ČR, vznikla Vám povinnost podat daňové přiznání, neboť v České republice zdaňujete své celosvětové příjmy. Tedy i ty ze zahraničí.
Do března 2009 jsem byl nezaměstnaný. Do konce října jsem pracoval u jednoho zaměstnavatele. Pak jsem byl opět nezaměstnaný. Mohu požádat o roční zúčtování?
Odpověď:O roční zúčtování můžete požádat zaměstnavatele, u něhož jste pracoval do konce října. I kdybyste neměl nárok na jiné slevy na dani, slevu na poplatníka jste uplatnil pouze  za 7 měsíců, v ročním zúčtování Vám plátce však odečte celou slevu na dani tj. 24 840,- Kč.
V červnu 2009 jsem  odešel do starobního důchodu. Do té doby jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele. Mohu požádat o roční zúčtování?
Odpověď:
Můžete. A jako již ve výše uvedeném dotazu, tak můžete uplatnit slevu na poplatníka v celé výši tj. 24 840- Kč.
V roce 2009 jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele a prodal jsem chalupu, kterou jsem v uvedeném roce zdědil po rodičích. Rodiče chalupu vlastnili 10 let. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?
Odpověď:
Můžete. Příjmy z prodeje nemovitostí jsou od daně osvobozeny, pokud mezi nabytím a prodejem uplyne 5 let, přičemž se do této doby započítává doba, po kterou nemovitost vlastnili vaši rodiče.
Prodal jsem garáž, kterou mi rodiče v roce 2008 darovali. Jinak jsem měl příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele. Mohu tedy požádat o provedení ročního zúčtování?
Odpověď:
Případ je podobný, ale řešení není stejné. V případě darování se doba, po kterou nemovitost vlastnili rodiče, do vaší doby vlastnictví nezapočítává. Časový test 5 let jste proto nesplnil, nejedná se tedy o příjmy od daně osvobozené a máte povinnost podat daňové přiznání.
V roce 2009 jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele a za prodej starožitného obrazu jsem získal částku  50 000,- Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?
Odpověď:Můžete, příjmy z prodeje movitých věcí jsou od daně osvobozeny. Výjimku tvoří motorová vozidla , lodě a letadla,  příjmy z jejich prodeje byste  zdaňoval, pokud by doba vašeho vlastnictví před prodejem nepřesáhla jeden rok.
V roce 2009 jsem pracoval pouze u jednoho zaměstnavatele a obdržel jsem příjmy z pronájmu pozemků ve výši 8 000,- Kč. Mohu požádat o roční zúčtování?
Odpověď:Příjmy z pronájmu nemovitostí nejsou od daně osvobozené. Pokud přesáhly 6 000,- Kč, což ve vašem případě nastalo, máte povinnost podat daňové přiznání.
Můžu si v rámci ročního zúčtování uplatnit úroky z úvěru, který sloužil na druhé refinancování hypotéky na koupi domu?
Odpověď:Ano. V této souvislosti MF vydalo Pokyn D-324, ze kterého je zřejmé, že vzhledem ke smyslu a cíli právní úpravy daňových úlev  na bytové potřeby lze za bytovou potřebu považovat  i splácení  úvěrů na splacení  následných  hypotéčních  úvěrů  či úvěrů  ze stavebního spoření,  kterými byly refinancovány předchozí úvěry na financování   bytových  potřeb podle § 15 odst. 3 písm. a) až h) ZDP.

Comments: Post a Comment

Subscribe to Post Comments [Atom]



Links to this post:

Create a Link



<< Home

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Subscribe to Posts [Atom]