9.19.2008


Nejčastější dotazy k uplatňování DPH ve výstavbě po 1.1.2008
(17. 9. 2008)

 





  1. Jakou sazbu daně uplatní stavební firma u stavebních prací provedených výhradně v kanceláři umístěné v bytě?


    Podle ustanovení § 48 zákona o DPH  se u stavebních a montážních prací provedených v bytě v rámci rekonstrukce nebo opravy uplatní snížená sazba daně. Rozhodující je, že se jedná o byt vymezený v ustanovení § 4 odst. 1 písm. za). Jak je byt užíván, není pro účely zákona o dani z přidané hodnoty rozhodující.



  2. Sazba daně při převodu základové desky k rodinnému domu pro sociální bydlení a pozemku.


    Převod pozemku je podle ustanovení § 56 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty osvobozen od daně, s výjimkou převodu stavebního pozemku. Stavebním pozemkem se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty rozumí nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení provedena stavba spojená se zemí pevným základem. Nezastavěným pozemkem se rozumí pozemek, na kterém není stavba jako věc.
    Z uvedeného vyplývá, že v případě převodu pozemku se jedná o převod pozemku, který je zastavěný, není tedy podle zákona o dani z přidané hodnoty stavebním pozemkem a tento převod je vždy osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně.
    U převodu základové desky se jedná o převod stavby, který je podle ustanovení § 56 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně po uplynutí tří let od nabytí nebo kolaudace. Pro osvobození stačí splnění jedné z uvedených podmínek.
    V případě, že by se jednalo o převod stavby pro sociální bydlení, uplatnila by se snížená sazba daně.
    Pokud se však jedná o samostatný převod základové desky jako zdanitelné plnění, uplatní se základní sazba daně, neboť u převodu základové desky se nejedná o převod nedokončené stavby rodinného domu pro sociální bydlení, neboť není splněno vymezení nedokončené stavby rodinného domu pro sociální bydlení.




  3. Montáž plynového kotle v klubu důchodců. Ze zákona o dani z přidané hodnoty vyplývá, že stavbami pro sociální bydlení se mimo jiné rozumí také zařízení sociálních služeb poskytující pobytové služby podle zákona o sociálních službách. Lze u stavebních a montážních prací provedených v klubu důchodců uplatnit sníženou sazbu daně, přestože jsou zde zajištěny pouze služby pobytové, nikoliv ubytovací?


    Podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách jsou poskytovány různé formy sociálních služeb. Z ustanovení § 33 zákona o sociálních službách vyplývá, že se sociální služby poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb.
    Z uvedeného vyplývá, že pokud není v zařízení, ve kterém provádíte stavební a montážní práce zajištěno ubytování ze sociálního důvodu, nelze u stavebních a montážních prací prováděných v tomto zařízení uplatnit sníženou sazbu daně. Vždy se u těchto služeb uplatní základní sazba daně.



  4. Nájemce provedl na najaté budově technické zhodnocení. Po skončení nájmu vyúčtoval pronajímateli částku za provedené technické zhodnocení. Jedná se o zdanitelné plnění?


    Pokud nájemce provedl technického zhodnocení najatého majetku, jednalo se o poskytnutí služby pronajímateli podle § 14 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty. Taková služba je nájemcem poskytnuta dnem, kdy pronajímatel může technické zhodnocení začít užívat, a to buď fyzicky nebo ekonomicky.
    Podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty byl plátce, který technické zhodnocení provedl, povinen přiznat daň. Povinnost přiznat daň mu vznikla ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve.
    V souladu s ustanovením § 21 odst. 6 zákona o dani z přidané hodnoty se při poskytnutí služby zdanitelné plnění považuje za uskutečněné poskytnutím služby nebo vystavením daňového dokladu. Pokud se v daném případě jednalo o nájem, považuje se tato služba  za poskytnutou nejpozději ukončením nájmu, kdy pronajímatel může technické zhodnocení fyzicky využívat, případně i dříve, pokud by pronajímatel mohl technické zhodnocení využívat jakýmkoliv způsobem již před ukončením nájmu. Při poskytnutí této služby se uplatní základní sazba daně.
    Peněžní vyrovnání, které poskytne pronajímatel nájemci, je z hlediska zákona o DPH úplatou za poskytnutou službu.



  5. Plátce, majitel restaurace v části restaurace pronajal jinému plátci prostor pro umístění tří hracích automatů. Jedná se o pronájem osvobozený od daně?


    Z ustanovení § 56 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty vyplývá, že nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně. Vzhledem k tomu, že nájem není v zákonu o DPH definován, je pro posouzení, zda se jedná o pronájem nemovitosti nutné vycházet ze základního rysu pronájmu nemovitého majetku, kterým je poskytnutí práva pro danou osobu na smluvenou dobu a za smluvený poplatek zabrat a užívat nemovitost podobně jako vlastník za současného vyloučení stejných práv třetích osob.
    Pokud nejsou výše uvedené podmínky splněny, jedná se podle ustanovení § 14 zákona o dani z přidané hodnoty o službu, u které se uplatní základní sazba daně. V případě nájmu části restaurace, nejsou splněny podmínky pro užití nemovitosti jako vlastník. V takovém případě se jedná o zdanitelné plnění, u kterého se uplatní základní sazba daně.



  6. Jaká sazba daně se uplatní u pronájmu parkoviště?


    Podle § 56 zákona o dani z přidané hodnoty je nájem pozemků osvobozen od daně, přičemž osvobození se nevztahuje na nájem prostor a míst k parkování vozidel, a to bez ohledu na to, zda je poskytován na krátkodobé nebo dlouhodobé bázi.
    Při nájmu parkoviště uplatní plátce základní sazbu daně.



  7. Jaká sazba daně se uplatní u nájmu bytů s parkovacím stáním?


    Z ustanovení § 56 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty vyplývá, že nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně. Za prostory a místa k parkování vozidel se považují jak jednotlivá místa na parkovištích,  tak garážová stání, případně samostatné garáže.
    Pro posouzení, zda se jedná o nájem osvobozený od daně lze mimo jiné vycházet z obsahové stránky judikátů Evropského soudního dvora, ze kterých vyplývá, že pokud je uskutečňován nájem stavby jako osvobozené plnění a s tímto nájmem je úzce spjat nájem prostor a míst k parkování vozidel, je tento nájem také od daně osvobozen.
    Pokud se tedy jedná o nájem bytu spolu s nájmem parkovacího stání, lze celou službu osvobodit od daně bez nároku na odpočet daně.  



  8. Stavební společnost přijala od pěti stavebníků rodinných domů od každého samostatně částku ve výši 100 000,- Kč jako finanční příspěvek na výstavbu plynového a vodovodního řádu. Příspěvky činily celkem částku 500 000,- Kč. Stavební činnost byla provedena subdodavatelsky.
    Po kolaudaci inženýrských sítí byly jednotlivé stavby převedeny na distribuční podniky. Za jednotlivá plnění obdržela společnost částku 1000,-Kč, celkem 2 000,- Kč. Jsou finanční příspěvky poskytnuté od stavebníků předmětem daně z přidané hodnoty a má společnost nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění, použitých pro výstavbu inženýrských  sítí?


    Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty je základem daně vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněná zdanitelná plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, vyjma daně za toto plnění.
    Z uvedeného vyplývá, že společnost uskutečnila plnění za která obdržela úplatu, která se skládá z částky uhrazené stavebníky rodinných domů ve výši 500 000,- Kč a z částky uhrazené jednotlivými distribučními závody a městem ve výši 2 000,- Kč. Základem  daně je součet částky obdržené od stavebníků a distribučních závodů nebo města, tedy částka ve výši 502 000,- Kč vyjma daně.  
    Vaše společnost uskutečnila převody staveb, které se nezapisují do katastru nemovitostí. Podle ustanovení § 56 odst. 1 zákona o DPH je převod staveb osvobozen od daně po uplynutí tří let od nabytí nebo kolaudace. Pokud není splněna žádná z uvedených podmínek, jedná se o zdanitelné plnění s nárokem na odpočet daně. Datum uskutečnění zdanitelného plnění je podle ustanovení § 21 odst. 4  zákona o dani z přidané hodnoty  okamžikem účinnosti smlouvy.  



  9. Plátce přijal platbu na prodej pozemku jako zdanitelného plnění. V okamžiku prodeje byly na pozemku vybudovány inženýrské sítě. Jak provede plátce vyúčtování prodeje pozemku? 


    Podle § 56 odstavec 3 zákona o DPH je převod pozemků, včetně finančního pronájmu  osvobozen od daně, s výjimkou převodu stavebních pozemků. Stavebním pozemkem se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty rozumí nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení provedena stavba spojená se zemí pevným základem. Nezastavěným pozemkem se rozumí pozemek, na kterém není stavba jako věc.


    Pozemek může být tvořen z jedné nebo více parcel. Pokud na tomto pozemku (sumě parcel) je stavba jako věc, pak předmětný pozemek přestává být stavebním pozemkem ve smyslu zákona jako celek. Stavební pozemek musí být převoditelný a musí  být nutně věcí, tj. minimálně jednou parcelou.  Při tom je nepodstatné, na které z parcel stavba jako věc vznikla, nebo na které parcele byla umístěna.
    Pokud se jedná o převod pozemku, na kterém jsou vybudované inženýrské sítě, jedná se o převod pozemku zastavěného, který je vždy osvobozen od daně, protože se nejedná o pozemek, který by splňoval definici stavebního pozemku podle zákona o dani z přidané hodnoty.
    U převodu stavebního pozemku se uplatní základní sazba daně.
    Pokud se jedná o převod pozemku jako zdanitelného plnění, je plátce, který takovýto převod uskutečňuje povinen přiznat daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve.
    Plátce uvede daň z přidané hodnoty v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné dnem doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí.
    Rozhodující je stav pozemku ke dni doručení listiny s vyznačením právních účinků vkladu do katastru nemovitostí.


     
    Pokud dojde k situaci, kdy plátce prodává stavební pozemek a před uskutečněním zdanitelného plnění přijme platbu, je povinen z této platby přiznat daň z přidané hodnoty ve výši 19 %. Pokud tento pozemek ke dni doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí již není stavebním pozemkem ve smyslu zákona o dani z přidané hodnoty, jedná se o uskutečnění plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně. 
    V takovém případě může plátce opravit výši daně podle ustanovení § 42 odstavec 1 písmeno d) zákona o dani z přidané hodnoty. Toto ustanovení umožňuje opravit výši daně při použití platby, ze které vznikla plátci povinnost přiznat daň, na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně. 
    Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně a výše daně provedena. 
    Pokud se jedná o opravu základu daně a výše daně u zdanitelného plnění uskutečněného pro jiného plátce, vystaví plátce daňový dobropis. 
    Pokud se jedná o opravu základu daně a výše daně u zdanitelného plnění uskutečněného pro osobu, která není plátcem, provede plátce opravu výše daně ve zdaňovacím období, ve kterém  byla oprava základu daně provedena vystavením dokladu o opravě základu a výše daně.    



  10. Mám ve společném jmění s manželkou budovu, ve které bydlíme. Jsem plátce, v části budovy podnikám. Lze u stavebních prací prováděných na budově uplatnit nárok na odpočet daně?


    Pro posouzení možnosti uplatnění nároku na odpočet daně je rozhodující užití  majetku pro uskutečnění ekonomické činnosti.
    Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o DPH je obchodním majetkem souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností a o kterém je tato osoba povinna účtovat nebo jej evidovat. Je-li nemovitost využívána plátcem jak pro soukromé účely, tak pro svou ekonomickou činnost, může si plátce pro účely uplatnění DPH zvolit, zda tuto nemovitost zda si nemovitost ponechá jako součást osobního majetku, nebo ji vloží do obchodního majetku, a to buď v celém rozsahu nebo částečně. Způsob volby je v tomto ohledu zcela na rozhodnutí plátce.
    Pokud se plátce rozhodne, že si nemovitost ponechá v celém rozsahu jako součást osobního majetku a vyloučí ji tak zcela ze systému DPH, neuplatní nárok na odpočet daně. Rovněž si může zvolit, že uplatní pouze částečný nárok na odpočet daně, a to v tom rozsahu, v jakém nemovitost skutečně užívá k ekonomické činnosti.
    Pokud plátce zachází s nemovitostí jako s obchodním majetkem, je oprávněn si při pořízení této nemovitosti, případně její výstavbě, uplatnit bezprostředně plný nárok na odpočet daně. V takovém případě se užívání části nemovitosti pro soukromé účely (obecně k jiným účelům než pro ekonomickou činnost) považuje za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a) zákona o DPH.
    Využívání nemovitosti pro soukromé účely nemůže být považováno za pronájem nemovitosti osvobozený od daně, musí být uplatněna daň na výstupu. Základem daně v tomto případě je podle § 36 odst. 6 zákona o DPH cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku. Při stanovení základu daně lze vycházet z adekvátní výše nákladů na nemovitost.
    Při stanovení výše základu daně lze při užívání části nemovitosti pro soukromou potřebu stanovit jako část nákladů na nemovitost určenou v závislosti na lhůtě stanovené pro úpravu odpočtů, tj. podle zákona o DPH rozpočítat adekvátní část nákladů na dobu 5 let.
    Pokud je daná nemovitost ve spoluvlastnictví manželů, záleží na konkrétní výši případného spoluvlastnického podílu na nemovitosti toho z manželů, který je plátcem daně a na podílu využití této nemovitosti pro ekonomickou činnost. Nárok na odpočet daně může být v tomto případě stanoven ve výši využití nemovitosti, maximálně však ve výši spoluvlastnického podílu plátce.
    Uvedený výklad se uplatní v případě, že plátce uskutečňuje pouze zdanitelná plnění a plnění osvobozená s nárokem na odpočet daně. Pro případ, že by plátce danou nemovitost používal rovněž pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, je povinen nárok na odpočet daně krátit podle § 72 odst. 4 zákona o DPH a navazujících.


# posted by Unknown : 12:17 AM  0 Comments

9.17.2008


Povinnosti
zaměstnavatelů v souvislostí se žádostí
o důchod  
25.8.2008,
Zdroj: Česká správa sociálního
zabezpečení
Zaměstnavatel
je povinen na výzvu OSSZ potvrdit některé
skutečnosti nezbytné k rozhodnutí o nároku
na důchod.


Od
1. 1. 2007 sepisuje žádost o přiznání
dávky důchodového pojištění s
občany OSSZ.


Žádost
se sepisuje na předepsaném tiskopisu, který s
občanem vyplňuje OSSZ příslušná
podle místa jeho trvalého pobytu. Po vyplnění
nezbytných údajů sdělených občanem
je následně nutno, aby zaměstnavatel na výzvu
OSSZ do 8 dnů písemně potvrdil některé
skutečnosti nezbytné pro rozhodnutí o nároku
na důchod a jeho výplatu. Jedná se o tyto údaje:



I
když pro tento účel nevyžaduje zákon
předepsaný tiskopis, ČSSZ pro usnadnění
činnosti zaměstnavatelů připravila vzor
potvrzení, na němž zaměstnavatelé mohou
požadované údaje jednotným způsobem
vyplňovat.


Doporučení


V
této souvislosti lze doporučit, aby zaměstnavatel,
jehož zaměstnanec se s ním dohodne na uvolnění
ze zaměstnání za účelem sepsání
žádosti o důchod na OSSZ, nečekal na výzvu
OSSZ, ale sám již tohoto zaměstnance vyplněným
potvrzením předem vybavil. OSSZ následně
zašle zaměstnavateli (uvede-li tento požadavek)
potvrzení, kterého dne došlo k sepsání
žádosti o důchod. Tímto způsobem lze
přispět ke zjednodušení i zkrácení
vlastního řízení o důchod.


Při
vyplňování potvrzení je nutno se věnovat
všem předepsaným údajům. Jestliže
nepřichází vyplnění některého
z údajů v úvahu, uvede se zde: „odpadá".


Pokud
zaměstnavatel vyplňuje potvrzení takto předem
(nikoli až na výzvu OSSZ), neodesílá až
do ověření skutečnosti, že žádost
byla sepsána, evidenční list důchodového
pojištění. Tato zásada neplatí za
situace, kdy ELDP je v zákonem stanovené lhůtě
odesílán za uplynulý kalendářní
rok.







# posted by Unknown : 3:14 AM  0 Comments

9.15.2008


Poslanecká
sněmovna schválila novelu zákona o
zaměstnanosti  
3.9.2008,
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních
věcí
Poslanecká
sněmovna novelu zákona o zaměstnanosti a změnu
dalších souvisejících zákonů,
jejichž cílem je pružnější
pracovní trh v České republice.


Poslanecká
sněmovna novelu zákona o zaměstnanosti a změnu
dalších souvisejících zákonů,
jejichž cílem je pružnější
pracovní trh v České republice. Na základě
pozměňovacích návrhů poslanců bylo
schváleno zpřísnění právní
úpravy v oblasti agentur práce a příspěvku
na podporu zaměstnávání osob se zdravotním
postižením.


Pozměňovací
návrhy poslanců upravily i zákon o pomoci v hmotné
nouzi.


Motto
navrhovaných změn:


„Ten,
kdo pracuje, se musí mít lépe, než ten, kdo
nepracuje."
„Ten, kdo se
snaží, se musí mít lépe, než
ten, kdo je pasivní."
„Rychleji
vyřešit životní situaci se vyplatí."


Současná
situace na trhu práce přináší
některé problémy, na které dnes platné
zákony dostatečně nereagují. Některé
z těchto problémů byly již řešeny
dílčí novelou zákona o zaměstnanosti,
která platí od začátku letošního
roku. Jde například o neposkytnutí podpory
uchazečům o zaměstnání, kteří
porušili pracovní povinnosti zvlášť
hrubým způsobem, nebo o zpřísnění
postihu výkonu nelegální práce.


V
souladu s Programovým prohlášením vlády
navrhujeme další změny, a to především
v oblasti politiky zaměstnanosti. Tato opatření,
zejména při poskytování podpory uchazečům
o zaměstnání, chceme úzce provázat
se systémem pomoci v hmotné nouzi. Chceme zavést
jasná a srozumitelná pravidla aktivní politiky
zaměstnanosti, která budou směřována k
těm, kdo jsou na trhu práce znevýhodněni.
Ministr práce a sociálních věcí Petr
Nečas k tomu uvádí: „Naším
cílem je zvýšit motivaci lidí k rychlé
změně jejich nepříznivé sociální
situace pomocí opětovného začlenění
na trh práce. Chceme zabránit jejich nedůvodnému
setrvání v systémech sociální
ochrany. Zároveň chceme řešit situaci na
pracovním trhu, kde je rekordní počet volných
pracovních míst, a řadě firem se nedostávají
potřební zaměstnanci."


I.
Zákon o zaměstnanosti


Zprostředkování
zaměstnání, individuální akční
plány


Všem
uchazečům o zaměstnání bude umožněno
požádat úřad práce o vypracování
individuálního akčního plánu na
podporu jejich uplatnění na trhu práce. Úřadu
práce je nově stanovena povinnost vypracovat individuální
akční plán všem uchazečům o
zaměstnání, kteří jsou vedeni v
evidenci uchazečů o zaměstnání déle
než 5 měsíců. Uchazeči o zaměstnání
se zároveň rozšiřuje povinnost poskytovat
úřadu práce součinnost nejen při
vypracování individuálního akčního
plánu, ale i při jeho aktualizaci a vyhodnocování.
V této souvislosti se také zpřísňuje
ustanovení umožňující vyřadit
uchazeče o zaměstnání, který bez
vážných důvodů nesplní výše
uvedené povinnosti, z evidence uchazečů o
zaměstnání. Stejně tak bude moci být z
evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen
ten, kdo po 5 měsících vedení v této
evidenci odmítne bez vážných důvodů
nabízenou rekvalifikaci.


Dále
navrhujeme, aby s ohledem na situaci na trhu práce nebyli za
skupinu znevýhodněnou na trhu práce již
nadále považováni absolventi vysokých škol
a mladí lidé do 25 let věku, ale aby se zvýšená
péče při zprostředkování
zaměstnání věnovala jen mladým lidem
do 20 let věku.


Podpora
v nezaměstnanosti


Navrhujeme
změnu kritéria pro splnění podmínky 12
měsíců zaměstnání nebo jiné
výdělečné činnosti pro vznik nároku
na podporu v nezaměstnanosti, a to na dobu důchodového
pojištění uchazeče o zaměstnání.
Současně navrhujeme i změnu procentní sazby
poskytování podpory v nezaměstnanosti a s ní
související zkrácení podpůrčí
doby, po kterou je poskytována. Po dobu prvních dvou
měsíců bude poskytována podpora v
nezaměstnanosti ve výši 65 % průměrného
měsíčního výdělku dosaženého
v posledním zaměstnání, po dobu dalších
dvou měsíců ve výši 50 % a po
zbytek podpůrčí doby ve výši 45 %
(dnes platí, že první tři měsíce
je 50 % a po zbytek podpůrčí doby 45 %). Podpůrčí
doba se zkracuje o 1 měsíc. To znamená, že
do 50 let bude činit 5 měsíců, mezi 50 - 55
lety 8 měsíců a nad 55 let 11 měsíců.
Tato opatření by měla lépe motivovat uchazeče
o zaměstnání, aby se v co možná
nejkratší době opětovně začlenili
na trh práce.


Dále
navrhujeme, aby podpora v nezaměstnanosti nebyla přiznána
uchazeči o zaměstnání, který v
posledních šesti měsících před
zařazením do evidence


uchazečů
o zaměstnání bez vážných důvodů
opakovaně, tj. nejméně dvakrát, sám
ukončil vhodné zaměstnání, které
mu zprostředkoval úřad práce. Jedná se
o opatření, kterým má být zabráněno
účelovým nástupům do zprostředkovaného
zaměstnání a jejich opakovanému ukončování
bez vážných důvodů jenom proto, aby
uchazeč o zaměstnání vykazoval součinnost
s úřadem práce.


Zpřísnění
postihu nelegální práce


Navrhujeme
zvýšení pokuty za umožnění
výkonu nelegální práce, a to ze 2 mil. Kč
na 5 mil. Kč. Důvodem je skutečnost, že
nelegální práce je jevem s vysokou společenskou
nebezpečností. Fyzické osoby, které
nelegální práci vykonávají, nejsou
za tuto práci odměňovány odpovídající
mzdou, pracují velice často v nevyhovujících
pracovních podmínkách a v rozsahu překračujícím
stanovenou týdenní pracovní dobu. Poznatky z
praxe ukázaly, že maximální možná
výše pokuty 2 miliony Kč není dostatečným
preventivním opatřením před nelegálním
jednáním.


Agentury
práce


Fyzická
osoba bude moci být odpovědným zástupcem
pro zprostředkování zaměstnání
pouze u jedné právnické osoby a současně
nebude smět být sama držitelem povolení ke
zprostředkování zaměstnání.
Podle dosavadní platné právní 
úpravy může být ustanovena do této
funkce u dvou právnických osob a zároveň může
sama mít povolení ke zprostředkování
zaměstnání.


Příspěvek
na podporu zaměstnávání osob se
zdravotním postižením


Příspěvek
na podporu zaměstnávání osob se zdravotním
postižením bude poskytován na zaměstnané
plně invalidní osoby, jejichž schopnost
vykonávat soustavnou výdělečnou činnost
poklesla nejméně o 66%, nejvýše v částce
2 700 Kč, na ostatní zaměstnané osoby se
zdravotním postižením nejvýše v
částce 8 000 Kč. Příspěvek však
nebude poskytován na ty zaměstnance, jejichž délka
sjednané týdenní pracovní doby ve více
pracovních poměrech u zaměstnavatelů, kteří
budou žádat o příspěvek, v souhrnu
přesáhne 40 hodin týdně. Dále nebude
příspěvek poskytován na zaměstnance,
kteří jsou osobami závislými na pomoci jiné
fyzické osoby ve IV. stupni (plná závislost).


Zelené
karty


Do
novely zákona o zaměstnanosti byl rovněž
zapracován projekt tzv. „Zelených karet. Novelou
zákona o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů,
bude zaveden nový druh povolení k dlouhodobému
pobytu cizinců na území České
republiky za účelem zaměstnání ve
zvláštních případech, tzv. „zelená
karta".


Zelená
karta bude mít tzv. duální charakter, tzn., že
se bude jednat zároveň o povolení k
zaměstnání i o povolení k pobytu.
Smyslem této úpravy je odstranění
nadbytečných administrativních překážek
bránících operativnímu přístupu
cizinců na trh práce v profesích, které
nejsou v době 30 dnů od nahlášení
volného pracovního místa úřadu práce
obsazena českým občanem, občanem jiného
členského státu EU nebo jejich rodinnými
příslušníky. K tomuto účelu
povede Ministerstvo práce a sociálních věcí
centrální evidenci volných pracovních
míst obsaditelných držiteli zelené
karty. Potřebná data budou do této evidence se
souhlasem zaměstnavatele automaticky přenášena
z evidence všech volných pracovních míst
po 30 dnech od jejich nahlášení, a dále
volná pracovní místa označená
Ministerstvem průmyslu a obchodu jako místa vhodná
pro klíčový personál.


II.
Změny zákona o pomoci v hmotné nouzi


Motto
platí i pro změny v systému pomoci v hmotné
nouzi:


„Ten,
kdo pracuje, se musí mít lépe, než ten, kdo
nepracuje (vyjádřeno např. výhodnějším
zápočtem příjmu z výdělečné
činnosti)."


„Ten,
kdo se snaží, se musí mít lépe, než
ten, kdo je pasivní (vyjádřeno zvýhodněnou
částkou živobytí u osob, které
rozvíjejí své pracovní návyky
a pracovní potenciál např. vykonáváním
dobrovolnické služby)."


„Rychleji
vyřešit životní situaci se vyplatí
(osoby pobírající příspěvek na
živobytí déle než 6 měsíců
získají vyšší dávku pouze
tehdy, jsou-li velmi aktivní)."


Zákon
o pomoci v hmotné nouzi upravuje poskytování
pomoci prostřednictvím dávek osobám, které
nemají dostatečné prostředky k získání
obživy a tyto prostředky si nemohou z objektivních
důvodů zvýšit. Navrhované změny
se týkají především dvou oblastí,
a to výše příspěvku na živobytí
a způsobů výplaty dávek pomoci v hmotné
nouzi. Návrh stanovuje odlišná pravidla pro
stanovení částky živobytí u osob,
které pobírají příspěvek na
živobytí méně než 6 měsíců
a více než 6 měsíců. Návrh zavádí
institut veřejné služby, který rozšiřuje
možnosti příjemců dávek, resp. osob v
hmotné nouzi, vymanit se z nepříznivé
situace, popř. obdržet dávku pomoci v hmotné
nouzi ve vyšší částce než
člověk, který je méně aktivní.


Zároveň
se stanovují jednoznačnější pravidla
pro stanovení formy, v jaké bude dávka pomoci v
hmotné nouzi poskytována a zavádí se nová
forma výplaty dávky - elektronický platební
prostředek. Účelem je zabránit užití
dávky k jinému účelu, než ke kterému
má sloužit. Současně se posiluje ochrana
bydlení osob, a to výslovnou povinností
ustanovit zvláštního příjemce v
případech, kdy by hrozila ztráta bydlení v
důsledku nedodržování platební
disciplíny.


Výše
příspěvku na živobytí


Smyslem
úprav je bonifikovat (zvýhodnit) osoby,



Navrhujeme
stanovit částky živobytí a v návaznosti
na to i výši příspěvku na živobytí
podle toho, zda osoba pobírá tuto dávku
krátkodobě (tj. do 6 měsíců) nebo
dlouhodobě (déle než 6 měsíců).
Změny se týkají převážně
osob, které si musejí zvyšovat příjem
vlastní prací a vztahují se k době, kdy
takový člověk pobírá příspěvek
na živobytí déle než 6 měsíců.


Navrhujeme,
aby částka živobytí osob, které
budou pobírat příspěvek na živobytí
déle než 6 měsíců a musejí si
zvyšovat příjem vlastní prací,
přitom nejsou účastny „běžného
trhu práce" či programů aktivní politiky
zaměstnanosti, a které:



Veřejnou
službu budou moci organizovat obce. Tato služba bude
spočívat v pomoci obci v záležitostech, které
jsou v jejím zájmu, jako je např. zlepšování
životního prostředí, udržování
čistoty a pomoc v oblasti kulturního rozvoje a sociální
péče.


Způsob
výplaty dávky


Způsob
výplaty dávky pomoci v hmotné nouzi určuje
plátce dávky. Návrh stanoví pravidla pro
plátce dávky, která musí brát v
úvahu při zvažování, zda bude dávka
pomoci v hmotné nouzi vyplacena v hotovosti, na účet,
ve formě poukázky nebo elektronického
platebního prostředku apod. Plátce dávky
bude muset zvažovat schopnosti a možnosti osoby v hmotné
nouzi s dávkou hospodařit a využít ji k
účelu, ke kterému byla poskytnuta. Kromě
pravidel pro řešení běžných
případů navrhujeme zpřesnění
situací, v nichž je plátce dávky povinen
ustanovit zvláštního příjemce (z
ochranných či sankčních důvodů).
Pokud by hrozila ztráta bydlení, musí plátce
dávky stanovit vždy zvláštního
příjemce. Aby se cíl podařilo naplnit,
prohlubuje se spolupráce mezi orgány poskytujícími
dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní
sociální podpory.


Příloha
- modelové situace


I.
Vybrané modelové situace související se
změnami zákona o zaměstnanosti


Individuální
akční plán


Uchazeč
o zaměstnání byl zařazen do evidence
uchazečů. Po pěti měsících evidence
mu úřad práce vypracuje individuální
akční plán směřující k
lepší možnosti uplatnění na trhu
práce. Pokud se uchazeč o zaměstnání
odmítne podílet na jeho vypracování, bude
z evidence uchazečů o zaměstnání
vyřazen.


Výše
podpory v nezaměstnanosti


Uchazeči
o zaměstnání, který měl v posledním
zaměstnání průměrný čistý
měsíční výdělek 14 529 Kč,
bude náležet podpora v nezaměstnanosti po dobu
prvních dvou měsíců ve výši 9
444 Kč měsíčně, tj. o 2 179 Kč vyšší
než podle současné právní úpravy.
Třetí měsíc bude mít podporu v
nezaměstnanosti stejnou jako doposud, čtvrtý měsíc
bude mít podle nové úpravy podporu ve výši
7 265 Kč, tj. vyšší už jen o 726 Kč,
a po zbytek podpůrčí doby bude mít výši
podpory opět stejnou jako nyní.


Opakované
ukončení zaměstnání


Uchazeč
o zaměstnání nastoupil do vhodného
zaměstnání zprostředkovaného úřadem
práce 1. února. Ve zkušební době ho
bez vážných důvodů 17. února
ukončil. Zaevidoval se opět na úřadu práce
jako uchazeč o zaměstnání a byla mu přiznána
podpora v nezaměstnanosti. Úřad práce mu
znovu zprostředkoval vhodné zaměstnání,
do kterého nastoupil 1. dubna. Tento pracovní poměr
rozvázal k 30. červnu opět bez vážných
důvodů. V následující evidenci
uchazečů o zaměstnání od 3. července
mu nebude podpora v nezaměstnanosti již náležet.


Zelené
karty


Cizinec,
který bude mít zájem o zaměstnání
v České republice, si na internetu v seznamu pracovních
míst vhodných pro držitele zelené karty
vyhledá místo, které by mu vyhovovalo. Na
zastupitelském úřadu České republiky
požádá o vydání zelené karty
na konkrétní pracovní místo. K žádosti
bude muset mimo jiné doložit, že splňuje
požadované kvalifikační předpoklady.
Jeho žádost bude postoupena Ministerstvu vnitra, které
o vydání zelené karty rozhodne do 30 dnů.
Cizinec poté do 14 dnů obdrží vstupní
vízum k převzetí zelené karty, zelenou
kartu si na území České republiky převezme
a může nastoupit do zaměstnání. Oproti
dosavadnímu stavu mu odpadne jednání s úřadem
práce o vydání povolení k zaměstnání.


II.
Vybrané modelové situace související se
změnami zákona o pomoci v hmotné nouzi
(fungování příspěvku na živobytí
s ohledem na podmínku zvýšení příjmu
vlastní prací)


Rámcové
fungování změn, které jsou navrhovány
v souvislosti se změnou zákona o zaměstnanosti, a
které se týkají výše příspěvku
na živobytí v návaznosti na dobu jeho pobírání
a míry aktivity osoby změnit svoji nepříznivou
sociální situaci, lze demonstrovat na příkladu
níže uvedené osoby. Její chování
se bude lišit a podle toho se bude lišit i výše
pomoci, kterou získá prostřednictvím
příspěvku na živobytí.


VÝCHOZÍ
SITUACE:


Pan
Novák, 35 let, žije sám (není společně
posuzován s žádnou osobou), je
nezaměstnaný, vedený v evidenci uchazečů
o zaměstnání.


Odmítnutí
zaměstnání


Panu
Novákovi vypršel nárok na podporu v
nezaměstnanosti (úřad práce), pobírá
příspěvek na živobytí (pověřený
obecní úřad) ve výši 3 126 Kč.
Výše příspěvku na živobytí
byla stanovena ve výši rozdílu mezi jeho příjmem
(neměl žádný) a částkou živobytí,
které v dané situaci bylo ve výši
životního minima. Úřad práce nabídl
panu Novákovi výkon krátkodobého
zaměstnání, ale ten tuto možnost bez vážného
důvodu odmítl (např. v měsíci únoru).
Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví, že
osoba, která bez vážných důvodů
odmítne vykonávat krátkodobé zaměstnání,
není osobou v hmotné nouzi. Příspěvek
na živobytí bude panu Novákovi odejmut. Osobou v
hmotné nouzi se stane nejdříve po uplynutí
3 měsíců následujících po
měsíci, v němž krátkodobé
zaměstnání odmítl (v daném případě
v červnu).


Aktivní
hledání zaměstnání


Pan
Novák nalezne zaměstnání, jeho příjem
není vysoký, protože zaměstnání,
které bylo jediné dostupné, je pouze na částečný
úvazek. I nadále hledá lepší
zaměstnání. Příjem z výdělečné
činnosti pro účely příspěvku na
živobytí bude započten jen ze 70 %. V případě
čistého příjmu ve výši 5 000 Kč
by bylo započteno pouze 3 500 Kč, z této částky
budou odečteny rovněž náklady na bydlení
ve výši 1 050 Kč. Jiný příjem
pan Novák nemá. Kromě výhodnějšího
zápočtu příjmu bude ve výši
dávky pozitivně zohledněno to, že se snaží
nalézt lépe placené zaměstnání
(např. na plný úvazek) apod. Výše
příspěvku na živobytí bude ve výši
rozdílu mezi příjmem pana Nováka (2 450 Kč)
a jeho živobytím (3 126 Kč), tj. 676 Kč. Spolu
s jeho příjmem ve výši 5 000 Kč tak
získá čistý příjem 5 676 Kč.
Odečteme-li z této částky náklady na
bydlení, v předpokládané výši
1 050 Kč, čistý příjem na živobytí
získá ve výši 4 626 Kč.  


Vykonávání
veřejné služby


Panu
Novákovi vypršel nárok na podporu v
nezaměstnanosti od úřadu práce a 6 měsíců
pobírá příspěvek na živobytí.
V posledním měsíci byla výše
příspěvku 3 126 Kč. Jiný příjem
nemá. Od následujícího (sedmého)
měsíce začne pobírat příspěvek
na živobytí ve výši 2 020 Kč (který
se rovná částce existenčního minima).
Po uplynutí dvou měsíců, v nichž pan
Novák pobíral příspěvek na živobytí
v této výši (2 020 Kč), začne
vykonávat veřejnou službu pro obec. V prvním
měsíci tuto službu vykonával 22 hodin
(odklízel sníh) a proto v tomto měsíci se
mu příspěvek na živobytí zvýší
na 3 126 Kč (životní minimum). V dalším
měsíci provede jarní úklid v obci a pomůže
při odstraňování následků
vichřice, která obec postihla, a celkově takto
vykonává veřejnou službu 32 hodin. Výkon
veřejné služby pro obec se pozitivně odrazí
ve výši příspěvku na živobytí,
který se mu dále zvýší na 3 679
Kč. Pan Novák díky své aktivitě pro
obec získá příspěvek na živobytí
o 1 659 Kč vyšší, než v měsíci,
ve kterém nevykonává veřejnou službu
nebo jinou práci.


Pokud
pan Novák v některém z dalších
měsíců přestane vykonávat veřejnou
službu, hledá si zaměstnání, avšak
není úspěšný, bude pobírat
příspěvek na živobytí ve výši
2 020 Kč a v dalších měsících,
podle rozsahu své „pracovní aktivity a veřejné
služby" se mu výše příspěvku
na živobytí zvýší buď na částku
životního minima nebo i výše.







# posted by Unknown : 4:20 AM  0 Comments

9.08.2008

Zdanění příjmů ze zahraničí
4.8.2008, Zdroj: Česká daňová správa
Ministerstvo financí získává informace o příjmech daňových rezidentů ČR ze zdrojů v zahraničí. Finanční úřady pak ověřují, zda poplatníci správně podali daňová přiznání.

Poplatníci, kteří mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají v souladu s ustanovením § 2 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů), daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zahraničí. Jedním z druhů zdanitelných příjmů fyzických osob jsou rovněž příjmy z kapitálového majetku. Tyto příjmy tvoří mimo jiné i úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z vkladů na běžných účtech atd. Plynou-li tyto příjmy daňovým rezidentům ČR ze zdrojů v zahraničí, jsou nesnížené o výdaje dílčím základem daně z příjmů fyzických osob (podle § 8 zákona o daních z příjmů), pokud poplatník nevyužije možnosti zahrnout tyto příjmy do samostatného základu daně při uplatnění sazby daně podle § 16 odst. 2 zákona o daních z příjmů, tj. 15 %. Do samostatného základu daně se příjmy zahrnují ve výši včetně daně sražené v zahraničí.

Ministerstvu financí jsou zahraničními daňovými správami v souladu s ustanoveními směrnice Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb ze dne 3. června 2003, ve znění pozdějších dodatků, a příslušných smluv o zdanění příjmů z úspor, poskytovány informace o výši těchto příjmů plynoucích rezidentům ČR. Základním cílem této Směrnice je zajištění efektivního zdanění příjmů plynoucích z úspor ve formě úroků vyplacených v jedné členské zemi EU skutečnými vlastníky, kteří jsou daňovými rezidenty v jiné zemi EU, a to v souladu s daňovými předpisy této jiné členské země.

V letošním roce byly předány Ministerstvem financí ČR k dalšímu využití informace o příjmech úrokového charakteru obdržených skutečnými vlastníky v druhé polovině roku 2005 a v roce 2006. Finanční úřady na základě obdržených informací o výši příjmů a osobě příjemce ověřovaly správnost podaného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušná zdaňovací období. V případě, že bylo finančním úřadem zjištěno, že příjemce těchto příjmů daňové přiznání nepodal, či v jím podaném daňovém přiznání nebyly uvedeny příjmy z úspor v podobě úrokových plateb, byly poplatníci finančním úřadem vyzváni k podání daňového přiznání či dodatečného daňového přiznání. Finanční úřady rovněž prováděly místní šetření u těchto poplatníků za účelem zjištění, zda poplatník měl zdanitelný příjem právě ve výši, která byla oznámena formou výměny informací.

Tím, že poplatníci neuvedli veškeré své zdanitelné příjmy ve svých daňových přiznáních, porušili ustanovení § 5 a § 38g zákona o daních z příjmů. Toto porušení bylo zatím shledáno u 401 poplatníka. Celková částka nezdaněných příjmů činila desetitisíce miliónů korun a finančními úřady byla doměřena daň z příjmů fyzických osob v celkové výši statisíců korun.




# posted by Unknown : 5:30 AM  0 Comments

9.04.2008

Vyřešte spotřebitelské spory mimosoudně
25.8.2008, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Mimosoudní cestou lze dosáhnout velmi rychlého vyřešení spotřebitelského sporu (nejčastěji reklamace), podmínkou je však dobrovolný vstup obou stran sporu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dále uvedenými subjekty od 1. dubna 2008 spustilo Projekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů.

Výhody mimosoudního řešení

Co je mimosoudní řešení spotřebitelských sporů/ADR

Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů (s anglickou zkratkou ADR - Alternative Dispute Resolution) je systém, který při řešení sporů umožňuje alternativní postup, tedy jiný postup než klasickou soudní cestou. V tomto systému jsou řešeny spory, které vznikají z neplnění smluvních závazků, kde na jedné straně stojí podnikatel a na druhé straně spotřebitel. Klasickým spotřebitelským sporem jsou například spory o uznání reklamace vad zboží koupeného v obchodě, ale i jiné spory, které vznikají z právních vztahů mezi podnikateli a spotřebiteli.

Projekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, který funguje od 1. dubna 2008, připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Hospodářskou komorou České republiky, spotřebitelskými sdruženími, Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, Asociací mediátorů, Ministerstvem financí a Ministerstvem spravedlnosti. Cílem celého projektu je nastavit účinný systém, který zrychlí a zjednoduší řešení spotřebitelských sporů. V současné chvíli se jedná o pilotní fázi projektu, která poběží po dobu dvou let. Následně budou získané poznatky vyhodnoceny a případně budou přijata opatření k dalšímu fungování.

Jak řízení probíhá

Celý systém stojí na třech základních pilířích (způsobech řešení sporu), a to na poskytnutí kvalifikované informace a doporučení, mediaci a rozhodčím řízení. Mediací se rozumí řešení sporu vzájemnou komunikací prostřednictvím kvalifikované osoby, kterou je mediátor. Cílem mediace je dospět k vzájemné dohodě zúčastněných stran.

Rozhodčí řízení je alternativní řešení majetkového sporu nezávislým rozhodcem, jehož výsledkem je vydání závazného rozhodčího nálezu. Takto vydaný rozhodčí nález je pravomocný a možnost soudního přezkumu je dána jen z procesních důvodů.

V případě, že existuje spor mezi podnikatelem a spotřebitelem a strany sporu se domnívají, že by bylo snazší, aby byl tento spor řešen jinak než soudní cestou, mají možnost obrátit se na kontaktní místo pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů. V zásadě postačuje vyplnit jednoduchý formulář a odeslat jej na příslušné kontaktní místo.

Pracovník kontaktního místa poskytne kvalifikované informace a doporučí způsob řešení sporu. Pokud spor není namístě vyřešen, zařídí všechny podstatné kroky k zahájení mediace nebo rozhodčího řízení. Celý systém je postaven na dobrovolné účasti stran. K tomu, aby mediace nebo rozhodčí řízení mohlo být zahájeno, je třeba, aby se svojí účastí souhlasily obě strany sporu.

Výhody systému pro spotřebitele

Snahou celého systému je najít levné, efektivní a rychlé řešení spotřebitelských sporů. Očekávaným výsledkem mimosoudního řešení je závazná dohoda (v případě mediace) nebo vykonatelný rozhodčí nález (v případě rozhodčího řízení). Výhody, které celý systém přináší, jsou především v tom, že mediace je zdarma a odměna za činnost mediátora je hrazena Ministerstvem průmyslu a obchodu. V případě rozhodčího řízení, strana podávající žalobu zaplatí poplatek za rozhodčí řízení (3 % z hodnoty předmětu sporu, nejméně 800,- Kč). Odměnu za práci rozhodce pak hradí Ministerstvo průmyslu a obchodu. Další nespornou výhodou je i rychlost řízení.

Výhody systému pro podnikatele

Stejně tak jako pro spotřebitele, přináší mimosoudní řešení spotřebitelských sporů výhody i pro podnikatele. Základní výhodou je rychlost řízení. Dá se předpokládat, že celé mimosoudní řešení sporu proběhne v poměrně krátké lhůtě. Mediace je zdarma a odměna mediátora je hrazena Ministerstvem průmyslu a obchodu. V případě rozhodčího řízení, strana podávající žalobu zaplatí poplatek za rozhodčí řízení (3 % z hodnoty předmětu sporu, nejméně 800,- Kč).

Další výhodou pro podnikatele je, že dobrovolná účast v mimosoudním řešení spotřebitelských sporů může napomoci jeho zviditelnění na trhu a posílení jeho dobrého jména i posílení jeho pozice na trhu. Ministerstvo průmyslu a obchodu do budoucna předpokládá zveřejňování podnikatelů, kteří se zapojili do systému mimosoudního řešení spotřebitelských sporů.

Stížnost

Jestliže sporné strany nejsou spokojené s kvalitou mimosoudního řešení spotřebitelského sporu a domnívají se, že v průběhu řízení došlo k porušení Pravidel pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, mohou podat stížnost na adresu Ministerstva průmyslu a obchodu nebo na e-mailovou adresu adr@mpo.cz. Stížnost je možné podat do 30 dní ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o důvodu procesní stížnosti. Nejpozději může být procesní stížnost podána 1 rok ode dne, kdy důvod procesní stížnosti nastal. Stížnost následně bude projednána Platformou pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů.




# posted by Unknown : 4:14 AM  0 Comments

9.02.2008


Zaokrouhlování daně z přidané hodnoty v návaznosti na zrušení padesátihaléřů (výklad s uvedením příkladů)

Vzhledem k častým dotazům týkajících se zaokrouhlování daně z přidané hodnoty v návaznosti na zrušení padesátihaléřů, předkládáme navazující výklad s uvedením příkladů.

1)

Zákon o DPH neřeší výpočet celkové ceny a neřeší ani způsob zaokrouhlování celkové ceny, řeší pouze výpočet a zaokrouhlování samotné částky daně (viz § 37 odst. 1 a 2). Postup výpočtu daně se nemění, zůstává stejný jako dosud, změna je pouze ve způsobu zaokrouhlování částky daně v důsledků zrušení padesátihaléřů.
(Postup je obdobný jako v případě, kdy byly zrušeny desetihaléře a dvacetihaléře).

2)

Nadále je možnost ponechat vypočtenou daň v haléřích nebo daň zaokrouhlit (dosud na desetihaléře nebo na padesátihaléře, nově na koruny).

Možnost volby je proto, že se může jednat o placení v hotovosti (nutné zaokrouhlení na nejbližší měnovu jednotku v oběhu) nebo placení bezhotovostní (není nutné daň zaokrouhlovat na nejbližší měnovu jednotku v oběhu).

3) Příklady

Plátce při nákupu zboží uvede na daňový doklad:

a)

základ daně 625,00 Kč
daň (9%) 56,25 Kč
celková cena 681,25 Kč

nebo

b)

základ daně 625,00 Kč
daň (9%) 56,30 Kč
celková cena 681,30 Kč

nebo

c)

základ daně 625,00 Kč
daň zaokrouhlená 56,00 Kč
celková cena 681,00 Kč

nebo

d)

cena včetně daně 681,00 Kč
(výpočet daně podle § 37 odst. 2)
681 x 0,0826 = 56,25
daň zaokrouhlená = 56,00 Kč

Příklad typu a) a b) lze použít zejména v případě, kdy dochází k bezhotovostnímu platebnímu styku za uskutečnění zdanitelné plnění. Způsob zaokrouhlení v příkladu b) je možné použít do 31.12.2008.

Od 1.1. 2009 vstupuje v účinnost zákon č. 302/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů a který stanovuje v § 28 odst. 2 písm. l), že vypočtená daň se ponechá v haleřích nebo se zaokrouhlí na nejbližší měnovou jednotku v oběhu (na koruny).

V případě, kdy dochází k hotovostnímu platebnímu styku za uskutečněné zdanitelné plnění pro konečného spotřebitele, lze postupovat obdobně jako v příkladě c) a d).



# posted by Unknown : 10:47 PM  0 Comments

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Subscribe to Posts [Atom]