Poslanecká
sněmovna schválila novelu zákona o
zaměstnanosti  
3.9.2008,
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních
věcí
Poslanecká
sněmovna novelu zákona o zaměstnanosti a změnu
dalších souvisejících zákonů,
jejichž cílem je pružnější
pracovní trh v České republice.

Poslanecká
sněmovna novelu zákona o zaměstnanosti a změnu
dalších souvisejících zákonů,
jejichž cílem je pružnější
pracovní trh v České republice. Na základě
pozměňovacích návrhů poslanců bylo
schváleno zpřísnění právní
úpravy v oblasti agentur práce a příspěvku
na podporu zaměstnávání osob se zdravotním
postižením.

Pozměňovací
návrhy poslanců upravily i zákon o pomoci v hmotné
nouzi.

Motto
navrhovaných změn:

„Ten,
kdo pracuje, se musí mít lépe, než ten, kdo
nepracuje."
„Ten, kdo se
snaží, se musí mít lépe, než
ten, kdo je pasivní."
„Rychleji
vyřešit životní situaci se vyplatí."

Současná
situace na trhu práce přináší
některé problémy, na které dnes platné
zákony dostatečně nereagují. Některé
z těchto problémů byly již řešeny
dílčí novelou zákona o zaměstnanosti,
která platí od začátku letošního
roku. Jde například o neposkytnutí podpory
uchazečům o zaměstnání, kteří
porušili pracovní povinnosti zvlášť
hrubým způsobem, nebo o zpřísnění
postihu výkonu nelegální práce.

V
souladu s Programovým prohlášením vlády
navrhujeme další změny, a to především
v oblasti politiky zaměstnanosti. Tato opatření,
zejména při poskytování podpory uchazečům
o zaměstnání, chceme úzce provázat
se systémem pomoci v hmotné nouzi. Chceme zavést
jasná a srozumitelná pravidla aktivní politiky
zaměstnanosti, která budou směřována k
těm, kdo jsou na trhu práce znevýhodněni.
Ministr práce a sociálních věcí Petr
Nečas k tomu uvádí: „Naším
cílem je zvýšit motivaci lidí k rychlé
změně jejich nepříznivé sociální
situace pomocí opětovného začlenění
na trh práce. Chceme zabránit jejich nedůvodnému
setrvání v systémech sociální
ochrany. Zároveň chceme řešit situaci na
pracovním trhu, kde je rekordní počet volných
pracovních míst, a řadě firem se nedostávají
potřební zaměstnanci."

I.
Zákon o zaměstnanosti

Zprostředkování
zaměstnání, individuální akční
plány

Všem
uchazečům o zaměstnání bude umožněno
požádat úřad práce o vypracování
individuálního akčního plánu na
podporu jejich uplatnění na trhu práce. Úřadu
práce je nově stanovena povinnost vypracovat individuální
akční plán všem uchazečům o
zaměstnání, kteří jsou vedeni v
evidenci uchazečů o zaměstnání déle
než 5 měsíců. Uchazeči o zaměstnání
se zároveň rozšiřuje povinnost poskytovat
úřadu práce součinnost nejen při
vypracování individuálního akčního
plánu, ale i při jeho aktualizaci a vyhodnocování.
V této souvislosti se také zpřísňuje
ustanovení umožňující vyřadit
uchazeče o zaměstnání, který bez
vážných důvodů nesplní výše
uvedené povinnosti, z evidence uchazečů o
zaměstnání. Stejně tak bude moci být z
evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen
ten, kdo po 5 měsících vedení v této
evidenci odmítne bez vážných důvodů
nabízenou rekvalifikaci.

Dále
navrhujeme, aby s ohledem na situaci na trhu práce nebyli za
skupinu znevýhodněnou na trhu práce již
nadále považováni absolventi vysokých škol
a mladí lidé do 25 let věku, ale aby se zvýšená
péče při zprostředkování
zaměstnání věnovala jen mladým lidem
do 20 let věku.

Podpora
v nezaměstnanosti

Navrhujeme
změnu kritéria pro splnění podmínky 12
měsíců zaměstnání nebo jiné
výdělečné činnosti pro vznik nároku
na podporu v nezaměstnanosti, a to na dobu důchodového
pojištění uchazeče o zaměstnání.
Současně navrhujeme i změnu procentní sazby
poskytování podpory v nezaměstnanosti a s ní
související zkrácení podpůrčí
doby, po kterou je poskytována. Po dobu prvních dvou
měsíců bude poskytována podpora v
nezaměstnanosti ve výši 65 % průměrného
měsíčního výdělku dosaženého
v posledním zaměstnání, po dobu dalších
dvou měsíců ve výši 50 % a po
zbytek podpůrčí doby ve výši 45 %
(dnes platí, že první tři měsíce
je 50 % a po zbytek podpůrčí doby 45 %). Podpůrčí
doba se zkracuje o 1 měsíc. To znamená, že
do 50 let bude činit 5 měsíců, mezi 50 - 55
lety 8 měsíců a nad 55 let 11 měsíců.
Tato opatření by měla lépe motivovat uchazeče
o zaměstnání, aby se v co možná
nejkratší době opětovně začlenili
na trh práce.

Dále
navrhujeme, aby podpora v nezaměstnanosti nebyla přiznána
uchazeči o zaměstnání, který v
posledních šesti měsících před
zařazením do evidence

uchazečů
o zaměstnání bez vážných důvodů
opakovaně, tj. nejméně dvakrát, sám
ukončil vhodné zaměstnání, které
mu zprostředkoval úřad práce. Jedná se
o opatření, kterým má být zabráněno
účelovým nástupům do zprostředkovaného
zaměstnání a jejich opakovanému ukončování
bez vážných důvodů jenom proto, aby
uchazeč o zaměstnání vykazoval součinnost
s úřadem práce.

Zpřísnění
postihu nelegální práce

Navrhujeme
zvýšení pokuty za umožnění
výkonu nelegální práce, a to ze 2 mil. Kč
na 5 mil. Kč. Důvodem je skutečnost, že
nelegální práce je jevem s vysokou společenskou
nebezpečností. Fyzické osoby, které
nelegální práci vykonávají, nejsou
za tuto práci odměňovány odpovídající
mzdou, pracují velice často v nevyhovujících
pracovních podmínkách a v rozsahu překračujícím
stanovenou týdenní pracovní dobu. Poznatky z
praxe ukázaly, že maximální možná
výše pokuty 2 miliony Kč není dostatečným
preventivním opatřením před nelegálním
jednáním.

Agentury
práce

Fyzická
osoba bude moci být odpovědným zástupcem
pro zprostředkování zaměstnání
pouze u jedné právnické osoby a současně
nebude smět být sama držitelem povolení ke
zprostředkování zaměstnání.
Podle dosavadní platné právní 
úpravy může být ustanovena do této
funkce u dvou právnických osob a zároveň může
sama mít povolení ke zprostředkování
zaměstnání.

Příspěvek
na podporu zaměstnávání osob se
zdravotním postižením

Příspěvek
na podporu zaměstnávání osob se zdravotním
postižením bude poskytován na zaměstnané
plně invalidní osoby, jejichž schopnost
vykonávat soustavnou výdělečnou činnost
poklesla nejméně o 66%, nejvýše v částce
2 700 Kč, na ostatní zaměstnané osoby se
zdravotním postižením nejvýše v
částce 8 000 Kč. Příspěvek však
nebude poskytován na ty zaměstnance, jejichž délka
sjednané týdenní pracovní doby ve více
pracovních poměrech u zaměstnavatelů, kteří
budou žádat o příspěvek, v souhrnu
přesáhne 40 hodin týdně. Dále nebude
příspěvek poskytován na zaměstnance,
kteří jsou osobami závislými na pomoci jiné
fyzické osoby ve IV. stupni (plná závislost).

Zelené
karty

Do
novely zákona o zaměstnanosti byl rovněž
zapracován projekt tzv. „Zelených karet. Novelou
zákona o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů,
bude zaveden nový druh povolení k dlouhodobému
pobytu cizinců na území České
republiky za účelem zaměstnání ve
zvláštních případech, tzv. „zelená
karta".

Zelená
karta bude mít tzv. duální charakter, tzn., že
se bude jednat zároveň o povolení k
zaměstnání i o povolení k pobytu.
Smyslem této úpravy je odstranění
nadbytečných administrativních překážek
bránících operativnímu přístupu
cizinců na trh práce v profesích, které
nejsou v době 30 dnů od nahlášení
volného pracovního místa úřadu práce
obsazena českým občanem, občanem jiného
členského státu EU nebo jejich rodinnými
příslušníky. K tomuto účelu
povede Ministerstvo práce a sociálních věcí
centrální evidenci volných pracovních
míst obsaditelných držiteli zelené
karty. Potřebná data budou do této evidence se
souhlasem zaměstnavatele automaticky přenášena
z evidence všech volných pracovních míst
po 30 dnech od jejich nahlášení, a dále
volná pracovní místa označená
Ministerstvem průmyslu a obchodu jako místa vhodná
pro klíčový personál.

II.
Změny zákona o pomoci v hmotné nouzi

Motto
platí i pro změny v systému pomoci v hmotné
nouzi:

„Ten,
kdo pracuje, se musí mít lépe, než ten, kdo
nepracuje (vyjádřeno např. výhodnějším
zápočtem příjmu z výdělečné
činnosti)."

„Ten,
kdo se snaží, se musí mít lépe, než
ten, kdo je pasivní (vyjádřeno zvýhodněnou
částkou živobytí u osob, které
rozvíjejí své pracovní návyky
a pracovní potenciál např. vykonáváním
dobrovolnické služby)."

„Rychleji
vyřešit životní situaci se vyplatí
(osoby pobírající příspěvek na
živobytí déle než 6 měsíců
získají vyšší dávku pouze
tehdy, jsou-li velmi aktivní)."

Zákon
o pomoci v hmotné nouzi upravuje poskytování
pomoci prostřednictvím dávek osobám, které
nemají dostatečné prostředky k získání
obživy a tyto prostředky si nemohou z objektivních
důvodů zvýšit. Navrhované změny
se týkají především dvou oblastí,
a to výše příspěvku na živobytí
a způsobů výplaty dávek pomoci v hmotné
nouzi. Návrh stanovuje odlišná pravidla pro
stanovení částky živobytí u osob,
které pobírají příspěvek na
živobytí méně než 6 měsíců
a více než 6 měsíců. Návrh zavádí
institut veřejné služby, který rozšiřuje
možnosti příjemců dávek, resp. osob v
hmotné nouzi, vymanit se z nepříznivé
situace, popř. obdržet dávku pomoci v hmotné
nouzi ve vyšší částce než
člověk, který je méně aktivní.

Zároveň
se stanovují jednoznačnější pravidla
pro stanovení formy, v jaké bude dávka pomoci v
hmotné nouzi poskytována a zavádí se nová
forma výplaty dávky - elektronický platební
prostředek. Účelem je zabránit užití
dávky k jinému účelu, než ke kterému
má sloužit. Současně se posiluje ochrana
bydlení osob, a to výslovnou povinností
ustanovit zvláštního příjemce v
případech, kdy by hrozila ztráta bydlení v
důsledku nedodržování platební
disciplíny.

Výše
příspěvku na živobytí

Smyslem
úprav je bonifikovat (zvýhodnit) osoby,

• 
  které se
  skutečně snaží zvýšit si příjem
  vlastní prací, tedy pracují na„běžném
  trhu práce" či v rámci institutů
  aktivní politiky zaměstnanosti - vykonávají
  veřejně prospěšné práce či
  krátkodobé zaměstnání
  

  
  

• nebo
  které se snaží uchovat si, popř. rozvinout
  své pracovní návyky a pracovní potenciál
  a vykonávají určité činnosti v rámci
  dobrovolnické nebo veřejné služby.
  

  
  

Navrhujeme
stanovit částky živobytí a v návaznosti
na to i výši příspěvku na živobytí
podle toho, zda osoba pobírá tuto dávku
krátkodobě (tj. do 6 měsíců) nebo
dlouhodobě (déle než 6 měsíců).
Změny se týkají převážně
osob, které si musejí zvyšovat příjem
vlastní prací a vztahují se k době, kdy
takový člověk pobírá příspěvek
na živobytí déle než 6 měsíců.

Navrhujeme,
aby částka živobytí osob, které
budou pobírat příspěvek na živobytí
déle než 6 měsíců a musejí si
zvyšovat příjem vlastní prací,
přitom nejsou účastny „běžného
trhu práce" či programů aktivní politiky
zaměstnanosti, a které:

• 
  vykonávají
  dobrovolnickou službu nebo veřejnou službu v
  rozsahu alespoň 30 hodin měsíčně,
  odpovídala částce životního minima
  zvýšené o polovinu rozdílu mezi životním
  minimem osoby a existenčním minimem,
  

  
  

• vykonávají
  dobrovolnickou službu nebo veřejnou službu
  v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně,odpovídala
  částce životního minima,
  

  
  

• nevykonávají
  dobrovolnickou službu nebo veřejnou službu
  alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně,
  odpovídala výši existenčního
  minima.
  

  
  

Veřejnou
službu budou moci organizovat obce. Tato služba bude
spočívat v pomoci obci v záležitostech, které
jsou v jejím zájmu, jako je např. zlepšování
životního prostředí, udržování
čistoty a pomoc v oblasti kulturního rozvoje a sociální
péče.

Způsob
výplaty dávky

Způsob
výplaty dávky pomoci v hmotné nouzi určuje
plátce dávky. Návrh stanoví pravidla pro
plátce dávky, která musí brát v
úvahu při zvažování, zda bude dávka
pomoci v hmotné nouzi vyplacena v hotovosti, na účet,
ve formě poukázky nebo elektronického
platebního prostředku apod. Plátce dávky
bude muset zvažovat schopnosti a možnosti osoby v hmotné
nouzi s dávkou hospodařit a využít ji k
účelu, ke kterému byla poskytnuta. Kromě
pravidel pro řešení běžných
případů navrhujeme zpřesnění
situací, v nichž je plátce dávky povinen
ustanovit zvláštního příjemce (z
ochranných či sankčních důvodů).
Pokud by hrozila ztráta bydlení, musí plátce
dávky stanovit vždy zvláštního
příjemce. Aby se cíl podařilo naplnit,
prohlubuje se spolupráce mezi orgány poskytujícími
dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní
sociální podpory.

Příloha
- modelové situace

I.
Vybrané modelové situace související se
změnami zákona o zaměstnanosti

Individuální
akční plán

Uchazeč
o zaměstnání byl zařazen do evidence
uchazečů. Po pěti měsících evidence
mu úřad práce vypracuje individuální
akční plán směřující k
lepší možnosti uplatnění na trhu
práce. Pokud se uchazeč o zaměstnání
odmítne podílet na jeho vypracování, bude
z evidence uchazečů o zaměstnání
vyřazen.

Výše
podpory v nezaměstnanosti

Uchazeči
o zaměstnání, který měl v posledním
zaměstnání průměrný čistý
měsíční výdělek 14 529 Kč,
bude náležet podpora v nezaměstnanosti po dobu
prvních dvou měsíců ve výši 9
444 Kč měsíčně, tj. o 2 179 Kč vyšší
než podle současné právní úpravy.
Třetí měsíc bude mít podporu v
nezaměstnanosti stejnou jako doposud, čtvrtý měsíc
bude mít podle nové úpravy podporu ve výši
7 265 Kč, tj. vyšší už jen o 726 Kč,
a po zbytek podpůrčí doby bude mít výši
podpory opět stejnou jako nyní.

Opakované
ukončení zaměstnání

Uchazeč
o zaměstnání nastoupil do vhodného
zaměstnání zprostředkovaného úřadem
práce 1. února. Ve zkušební době ho
bez vážných důvodů 17. února
ukončil. Zaevidoval se opět na úřadu práce
jako uchazeč o zaměstnání a byla mu přiznána
podpora v nezaměstnanosti. Úřad práce mu
znovu zprostředkoval vhodné zaměstnání,
do kterého nastoupil 1. dubna. Tento pracovní poměr
rozvázal k 30. červnu opět bez vážných
důvodů. V následující evidenci
uchazečů o zaměstnání od 3. července
mu nebude podpora v nezaměstnanosti již náležet.

Zelené
karty

Cizinec,
který bude mít zájem o zaměstnání
v České republice, si na internetu v seznamu pracovních
míst vhodných pro držitele zelené karty
vyhledá místo, které by mu vyhovovalo. Na
zastupitelském úřadu České republiky
požádá o vydání zelené karty
na konkrétní pracovní místo. K žádosti
bude muset mimo jiné doložit, že splňuje
požadované kvalifikační předpoklady.
Jeho žádost bude postoupena Ministerstvu vnitra, které
o vydání zelené karty rozhodne do 30 dnů.
Cizinec poté do 14 dnů obdrží vstupní
vízum k převzetí zelené karty, zelenou
kartu si na území České republiky převezme
a může nastoupit do zaměstnání. Oproti
dosavadnímu stavu mu odpadne jednání s úřadem
práce o vydání povolení k zaměstnání.

II.
Vybrané modelové situace související se
změnami zákona o pomoci v hmotné nouzi
(fungování příspěvku na živobytí
s ohledem na podmínku zvýšení příjmu
vlastní prací)

Rámcové
fungování změn, které jsou navrhovány
v souvislosti se změnou zákona o zaměstnanosti, a
které se týkají výše příspěvku
na živobytí v návaznosti na dobu jeho pobírání
a míry aktivity osoby změnit svoji nepříznivou
sociální situaci, lze demonstrovat na příkladu
níže uvedené osoby. Její chování
se bude lišit a podle toho se bude lišit i výše
pomoci, kterou získá prostřednictvím
příspěvku na živobytí.

VÝCHOZÍ
SITUACE:

Pan
Novák, 35 let, žije sám (není společně
posuzován s žádnou osobou), je
nezaměstnaný, vedený v evidenci uchazečů
o zaměstnání.

Odmítnutí
zaměstnání

Panu
Novákovi vypršel nárok na podporu v
nezaměstnanosti (úřad práce), pobírá
příspěvek na živobytí (pověřený
obecní úřad) ve výši 3 126 Kč.
Výše příspěvku na živobytí
byla stanovena ve výši rozdílu mezi jeho příjmem
(neměl žádný) a částkou živobytí,
které v dané situaci bylo ve výši
životního minima. Úřad práce nabídl
panu Novákovi výkon krátkodobého
zaměstnání, ale ten tuto možnost bez vážného
důvodu odmítl (např. v měsíci únoru).
Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví, že
osoba, která bez vážných důvodů
odmítne vykonávat krátkodobé zaměstnání,
není osobou v hmotné nouzi. Příspěvek
na živobytí bude panu Novákovi odejmut. Osobou v
hmotné nouzi se stane nejdříve po uplynutí
3 měsíců následujících po
měsíci, v němž krátkodobé
zaměstnání odmítl (v daném případě
v červnu).

Aktivní
hledání zaměstnání

Pan
Novák nalezne zaměstnání, jeho příjem
není vysoký, protože zaměstnání,
které bylo jediné dostupné, je pouze na částečný
úvazek. I nadále hledá lepší
zaměstnání. Příjem z výdělečné
činnosti pro účely příspěvku na
živobytí bude započten jen ze 70 %. V případě
čistého příjmu ve výši 5 000 Kč
by bylo započteno pouze 3 500 Kč, z této částky
budou odečteny rovněž náklady na bydlení
ve výši 1 050 Kč. Jiný příjem
pan Novák nemá. Kromě výhodnějšího
zápočtu příjmu bude ve výši
dávky pozitivně zohledněno to, že se snaží
nalézt lépe placené zaměstnání
(např. na plný úvazek) apod. Výše
příspěvku na živobytí bude ve výši
rozdílu mezi příjmem pana Nováka (2 450 Kč)
a jeho živobytím (3 126 Kč), tj. 676 Kč. Spolu
s jeho příjmem ve výši 5 000 Kč tak
získá čistý příjem 5 676 Kč.
Odečteme-li z této částky náklady na
bydlení, v předpokládané výši
1 050 Kč, čistý příjem na živobytí
získá ve výši 4 626 Kč.  

Vykonávání
veřejné služby

Panu
Novákovi vypršel nárok na podporu v
nezaměstnanosti od úřadu práce a 6 měsíců
pobírá příspěvek na živobytí.
V posledním měsíci byla výše
příspěvku 3 126 Kč. Jiný příjem
nemá. Od následujícího (sedmého)
měsíce začne pobírat příspěvek
na živobytí ve výši 2 020 Kč (který
se rovná částce existenčního minima).
Po uplynutí dvou měsíců, v nichž pan
Novák pobíral příspěvek na živobytí
v této výši (2 020 Kč), začne
vykonávat veřejnou službu pro obec. V prvním
měsíci tuto službu vykonával 22 hodin
(odklízel sníh) a proto v tomto měsíci se
mu příspěvek na živobytí zvýší
na 3 126 Kč (životní minimum). V dalším
měsíci provede jarní úklid v obci a pomůže
při odstraňování následků
vichřice, která obec postihla, a celkově takto
vykonává veřejnou službu 32 hodin. Výkon
veřejné služby pro obec se pozitivně odrazí
ve výši příspěvku na živobytí,
který se mu dále zvýší na 3 679
Kč. Pan Novák díky své aktivitě pro
obec získá příspěvek na živobytí
o 1 659 Kč vyšší, než v měsíci,
ve kterém nevykonává veřejnou službu
nebo jinou práci.

Pokud
pan Novák v některém z dalších
měsíců přestane vykonávat veřejnou
službu, hledá si zaměstnání, avšak
není úspěšný, bude pobírat
příspěvek na živobytí ve výši
2 020 Kč a v dalších měsících,
podle rozsahu své „pracovní aktivity a veřejné
služby" se mu výše příspěvku
na živobytí zvýší buď na částku
životního minima nebo i výše.

# posted by Unknown : 4:20 AM