Daňový subjekt (právnická osoba) vznikl 22. 6. 1993. Předmětem činnosti daňového subjektu byl od počátku nákup, prodej a skladování paliv a maziv a provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy. Daňový subjekt je plátcem daně z přidané hodnoty od 15. 7. 1993. V současnosti se daňový subjekt nachází v insolvenci. Dne 16. 4. 2009 zahájil správce daně u tohoto daňového subjektu daňovou kontrolu na dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“). Dle kontrolních zjištění byly obchody s palivy a mazivy v kontrolovaných zdaňovacích obdobích v letech 2007, 2008 a 2009 uskutečňovány pouze na území České republiky.

V roce 2007 daňový subjekt tuto svou činnost realizoval formou nákupu a následného prodeje dalším odběratelům v rámci volného daňového oběhu zboží na území České republiky. Nákupní i prodejní cena pohonných hmot zahrnovala spotřební daň. Daňový subjekt dodržoval ustanovení §36 odst.3 písm.b) ZDPH a při fakturaci prodeje pohonných hmot spotřební daň zahrnoval do základu DPH.

Od srpna 2008, kdy byl ustanoven nový jednatel, který je i jediným společníkem s.r.o., byla podávána daňová přiznání s vysokými přijatými a uskutečněnými plněními proti předcházejícím zdaňovacím obdobím v řádech stamiliónů korun a minimální daňovou povinností v řádu tisíců korun. S pohonnými hmotami bylo obchodováno výše popsaným způsobem, daňový subjekt v těchto zdaňovacích obdobích neporušil ustanovení §36 odst.3 písm.b) ZDPH a při fakturaci prodeje pohonných hmot spotřební daň zahrnoval do základu daně z přidané hodnoty. Jediným dodavatelem benzinu a motorové nafty byla akciová společnost A a jediným odběratelem společnost s ručením omezeným (se sídlem v Praze). Daňový subjekt vystavoval daňové doklady, na nichž byla uvedena spotřební daň včetně DPH ze spotřební daně.

Obchody v režimu volného daňového oběhu na území České republiky daňový subjekt provozoval pouze do doby, než získal oprávnění vstupu do daňového skladu, provozovaného dodavatelem - akciovou společností A. Skladovací systém dodavatele má statut daňového skladu ve smyslu ustanovení § 3 písm. f) zákona č.353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění platných právních předpisů (dále jen „ZSD“), v němž jsou vybrané výrobky umístěny pouze v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně dle §19 odst.4 ZSD s výjimkami uvedenými v § 19 odst. 5, odst. 7 ZSD a § 59 odst.3 ZSD.

Dne 17. 9. 2008, daňový subjekt uzavřel Smlouvu o poskytování služeb při nakládání s minerálními oleji (dále jen „Smlouva“), s dodavatelem, akciovou společností A - provozovatelem daňového skladu, na základě které dodavatel umožňuje daňovému subjektu naskladnit v některém z expedičních míst určené druhy pohonných hmot do svého skladovacího systému a na žádost daňového subjektu stejné množství zboží stejného druhu v některém z expedičních míst daňovému subjektu vyskladnit. Obchodování v daňovém skladu dodavatele dle této Smlouvy začalo probíhat od října 2008.

Ve zdaňovacích obdobích říjen 2008, listopad 2008 a prosinec 2008 daňový subjekt nakupoval pohonné hmoty od dodavatele - akciové společnosti A a akciové společnosti B. Obchodování s oběma těmito dodavateli se odehrávalo v podmínkách daňového skladu a tedy v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně dle §19 odst.1 písm. a) a §19 odst. 4 ZSD. Pohonné hmoty prodané daňovému subjektu fyzicky zůstávaly v daňovém skladu.

Protože šlo o obchod v rámci daňového skladu, při kterém nedocházelo k vynětí z daňového skladu, dodavatelé daňovému subjektu účtovali cenu pohonných hmot bez spotřební daně v souladu s ustanovením § 41 odst.3 ZDPH v návaznosti na ustanovení § 36 ZDPH, tj.základ daně z přidané hodnoty se stanoví bez zahrnutí spotřební daně. Při těchto transakcích se jednalo o dodání zboží dle ustanovení § 13 ZDPH, které probíhalo mezi dvěma plátci DPH v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně dle § 3 písm. d) ZSD.

Daňový subjekt tyto pohonné hmoty nakoupené v režimu daňového skladu prodával již zmiňované společnosti s ručením omezeným se sídlem v Praze. Tato společnost vznikla 21. 3. 2008 (tj. ve stejnou dobu, kdy došlo ke změně vlastnické struktury u daňového subjektu). Na DPH vykazovala stamiliónové obraty a pro místně příslušného správce daně byla nekontaktní. V tomto případě se již nejednalo o obchodování v rámci daňového skladu, tj. v podmínkách podmíněného osvobození od spotřební daně, ale o transakci, která probíhala v rámci volného daňového oběhu. Obchodování v rámci volného daňového oběhu muselo předcházet vynětí pohonných hmot z daňového skladu a jejich uvedení do volného oběhu dle ustanovení § 3 písm. j) bodu 1. ZSD.

Proces vynětí z daňového skladu je podrobně popsán ve Smlouvě, kterou daňový subjekt uzavřel s dodavatelem - akciovou společností A dne 17. 9. 2008. Zboží se považuje za vyskladněné ze skladovacího systému v okamžiku jeho načerpání do cisterny. Dodavatel - akciová společnost A se zavazuje klientovi vydat skladované zboží v příslušném expedičním místě a to na základě příkazu k vyskladnění zboží. Příkaz k vyskladnění zboží je oprávněna vystavit a zaslat osoba oprávněna k vyskladnění, zapsaná v seznamu oprávněných osob, který je nedílnou součástí Smlouvy. V popisovaném případě se jednalo o jednatele daňového subjektu a jeho manželku.

Dle zjištění správce daně byl daňový subjekt dále povinen nejpozději v den podpisu smlouvy předat dodavateli - akciové společnosti A (též provozovateli předmětného daňového skladu) seznam řádně identifikovaných osob oprávněných za daňový subjekt převzít zboží od provozovatele daňového skladu ve prospěch daňového subjektu (seznam řidičů automobilových cisteren) a dále seznam automobilových cisteren a doklad o splnění předpisů normy ADR. Tyto seznamy zplnomocnění skupiny řidičů a vozidel jsou opět nedílnou součástí Smlouvy. Tyto osoby nebyly v žádném pracovně-právním vztahu k daňovému subjektu a rovněž daňový subjekt nevlastnil žádnou ze seznamu jím jmenovaných cisteren k odvozu pohonných hmot z daňového skladu.

Provozovatel daňového skladu jako plátce spotřební daně dle § 4 ZSD je povinen zajistit, aby při uvolnění výrobků do volného daňového oběhu byla uhrazena spotřební daň a tuto sám přiznává a platí. Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky – viz § 9 odst.1 ZSD. Spotřební daň provozovatel daňového skladu jako plátce spotřební daně fakturoval daňovému subjektu samostatně na základě zálohových faktur na spotřební daň v okamžiku uvolnění pohonných hmot do volného oběhu.

Výsledkem daňové kontroly bylo zjištění, že daňový subjekt porušil ve zdaňovacích obdobích říjen až prosinec 2008 ustanovení § 36 odst. 3 písm. b) ZDPH s odkazem na § 41 odst.4 ZDPH a nesprávně stanovil základ DPH při prodeji pohonných hmot svému odběrateli v režimu volného daňového oběhu tím, že do základu pro výpočet DPH nezahrnul spotřební daň zaplacenou při vyskladnění vybraných výrobků provozovateli daňového skladu a tím nesprávně stanovil výši DPH u všech vystavených daňových dokladů za dodání pohonných hmot svému odběrateli a fakturoval na samostatném řádku faktury spotřební daň s uvedením 0,- Kč DPH.

Na základě daňové kontroly byla společnosti dodatečně vyměřena DPH v celkové výši 336,874.790,- Kč.

Správce daně prováděl kontrolu fyzické osoby, která vykonávala v rámci své podnikatelské činnosti přibližování a těžbu dřeva.Byla provedena daňová kontrola daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2006 a 2007 a daně z přidané hodnoty za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2006 – 4. čtvrtletí 2008.

Při kontrole daně z příjmů fyzických osob bylo zjištěno, že kontrolovaný subjekt si v daňově uznatelných výdajích uplatňoval výdaje na osobní potřebu, platby splátek úvěru a výdaje na pořízení hmotného majetku. Dále bylo zjištěno, že v daňově uznatelných výdajích byly uplatňovány výdaje na materiál a služby nakoupené od neexistujících osob. Kontrolovaný subjekt v průběhu daňové kontroly neprokázal, zda mu vůbec byly materiál a služby dodány a v jakých částkách byly zaplaceny. Proto byla daňovému subjektu doměřena daň z příjmů ve výši 374.135,- Kč.

Při kontrole daně z přidané hodnoty bylo zjištěno, že kontrolovaný subjekt neodvedl daň na výstupu u poskytnutých služeb pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce (poskytnutí služeb plátcem bez úplaty pro osobní spotřebu plátce). Dále daňový subjekt neodvedl daň na výstupu při poskytnutí obchodního majetku bez úplaty pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomické činnosti plátce, uplatnil nároky na odpočet, které neprokázal příslušnými daňovými doklady (resp. snažil se je prokazovat doklady vystavenými neplátcem) a neodvedl daň z veškerých uskutečněných zdanitelných plnění. V důsledku porušení příslušných ustanovení zákona byla u daňového subjektu doměřena daň z přidané hodnoty ve výši 249.251,- Kč.

Současný stav: Dodatečné platební výměry jsou v právní moci.

Finanční úřad prováděl daňovou kontrolu daně z příjmu fyzických osob u daňového subjektu za zdaňovací období roku 2006 a 2007. Správce daně v rámci analyticko-vyhledávací činnosti u menších obcí v okolí sídla finančního úřadu, jež byla zaměřena mimo jiné i na identifikaci daňových subjektů, jež byly zhotoviteli stavebních zakázek pro obce, získal informace o tom, že se zmiňovaný daňový subjekt podílel jako subdodavatel na větších stavebních zakázkách, přičemž tyto vždy z podstatné části realizovala v roli zhotovitele stavební firma se sídlem mimo působnost tohoto finančního úřadu. Současně správce daně získal informace od orgánů činných v trestním řízení, že z jejich šetření u konkrétních obcí, kde je prověřováno podezření na zneužití dotací, jež obce obdržely na větší investiční akce (vodovody, kanalizace) vyplynulo, že zhotovitelem byl mimo jiné i tento daňový subjekt. Další indicií byly údaje zjištěné z podaných přiznání k dani z příjmu fyzických osob za roky 2006 a 2007, kdy při obratech 15 mil. Kč a 18 mil. Kč daňový subjekt vykazoval minimální základy daně.

Na základě těchto konkrétních zjištění byla již kontrola zaměřena na faktické prokázání výdajů, jež daňový subjekt deklaroval ve své daňové evidenci, neboť existovalo důvodné podezření, že je zapojen v řetězci subdodávek stavebních prací a jím deklarované výdaje za stavební práce se fakticky neuskutečnily. Jednalo se o faktury od právnických osob, které byly povětšinou placeny hotově. Správce daně využil institutu dožádání a místních šetření, aby přímo u dodavatelů ověřil samotnou realizaci stavebních prací. Ve většině případů se jednalo o daňové subjekty, které byly již delší dobu nekontaktní, neplnily si své povinnosti a samozřejmě nepodávaly ani přiznání k dani z příjmů právnických osob. Správce daně dále provedl místní šetření u konkrétních obcí, jež byly investory stavebních akcí, na kterých se podílel náš daňový subjekt, a zajistil důkazní prostředky (stavební deníky, stavební dokumentaci, předávací protokoly a další písemnosti), z nichž zcela jasně vyplynulo, že subdodavatelé našeho daňového subjektu nebyli zhotoviteli, byť pouze určité etapy stavebního díla. Po zajištění důkazního materiálu bylo uvaleno důkazní břemeno na daňový subjekt, přičemž faktické pochybnosti správce daně, byly již opřeny o konkrétní zjištění. Daňový subjekt nikterak nereagoval.

Dále bylo vedeno důkazní řízení vztahující se k příjmům daňového subjektu, neboť po zajištění výpisů z bankovních účtů, jež byly vedeny u několika bank po celé České republice, bylo zjištěno, že daňový subjekt nepodrobil zdanění veškeré příjmy, jež prokazatelně obdržel na bankovní účty jako úhradu za stavební práce od výše zmíněných obcí. V souhrnu se jednalo za rok 2006 o částku cca 7,8 mil. Kč a za rok 2007 o částku cca 4 mil. Kč. Na daňový subjekt bylo správcem daně uvaleno důkazní břemeno vztahující se k příjmům, přičemž daňový subjekt opět nikterak nereagoval.

Za výše popsaného stavu správci daně nezbylo než v rámci důkazního řízení konstatovat neunesení důkazního břemene u výdajů ve vztahu k porušení § 24 zákona o daních z příjmů a u příjmů porušení § 7 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Výsledkem daňové kontroly bylo dodatečné vyměření daně za rok 2006 ve výši 2,7 mil Kč a za rok 2007 ve výši 5,8 mil Kč. Dodatečné platební výměry byly vydány v červnu tohoto roku, byly doručeny uplynutím lhůty a daňový subjekt zatím nevyužil možnosti řádných opravných prostředků.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zahajuje zintenzivnění kontrolní činnosti „černé zaměstnanosti“ zejména ve stavebnictví, pohostinství, cestovním ruchu i dalších oblastech. Podle schváleného plánu kontrol budou kontroly zahájeny v prvním zářijovém týdnu za spolupráce úřadů práce, ČSSZ, Státního úřadu inspekce práce, cizinecké policie, příp. dalších subjektů. Kontroly budou mít komplexní charakter a budou probíhat pod záštitou úřadů práce. „Intenzivní kontrolní činnost využívající stávajících legislativních rámců by měla probíhat do konce kalendářního roku. Po vyhodnocení výsledků bude teprve v další fázi usilováno o případné legislativní změny například v oblasti kompetencí,“ vysvětluje Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí. Koordinace kontrolní činnosti mezi více organizacemi podle něho znásobí účinnost realizovaných kontrol.

„V průběhu kontrol bude důsledně využíváno všech stávajících legislativních nástrojů, od udílení pořádkových pokut a důsledná realizace sankcí, až po předávání podnětů na pozastavení činnosti či dokonce zrušení oprávnění k podnikání na živnostenské úřady,“ vysvětluje Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí. Odlišný postup při kontrole zaměstnaneckého poměru, která bude probíhat přímo na pracovišti a bude porovnávat skutečný stav na pracovišti s evidencí firmy, se zaměří na tzv. švarcsystém. „Nezaměstnané z evidence úřadů práce podezřelé z černé práce budeme vytěžovat aktivitami úřadů práce například v rámci poradenství. Začleňování nezaměstnaných, u nichž je reálné podezření z práce na černo, do tzv. jobclubů, jim znemožní takovou činnost vykonávat, jednoduše jim bude znemožněno, aby zároveň pobírali dávky v nezaměřenosti a k tomu si bokem přivydělávali,“ vysvětluje Drábek.

Kontroly budou zaměřeny na nelegální práci.

Kontroly budou probíhat podle schváleného plánu, který byl projednán poradou vedení Ministerstva práce a sociálních věcí, kromě kontrol zařazených do tohoto plánu budou prováděny další kontroly dle potřeby a dle možností zapojených dozorových orgánů.

Koordinace kontrol bude probíhat na místní úrovni, koordinátorem bude vždy příslušný ředitel úřadu práce nebo jím pověřený vedoucí pracovník úřadu práce.

Kontroly budou monitorovány prostřednictvím úřadů práce, systém monitoringu bude sloužit ke sledování kontrol také MPSV.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zahajuje zintenzivnění kontrolní činnosti „černé zaměstnanosti“ zejména ve stavebnictví, pohostinství, cestovním ruchu i dalších oblastech. Podle schváleného plánu kontrol budou kontroly zahájeny v prvním zářijovém týdnu za spolupráce úřadů práce, ČSSZ, Státního úřadu inspekce práce, cizinecké policie, příp. dalších subjektů. Kontroly budou mít komplexní charakter a budou probíhat pod záštitou úřadů práce. „Intenzivní kontrolní činnost využívající stávajících legislativních rámců by měla probíhat do konce kalendářního roku. Po vyhodnocení výsledků bude teprve v další fázi usilováno o případné legislativní změny například v oblasti kompetencí,“ vysvětluje Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí. Koordinace kontrolní činnosti mezi více organizacemi podle něho znásobí účinnost realizovaných kontrol.

„V průběhu kontrol bude důsledně využíváno všech stávajících legislativních nástrojů, od udílení pořádkových pokut a důsledná realizace sankcí, až po předávání podnětů na pozastavení činnosti či dokonce zrušení oprávnění k podnikání na živnostenské úřady,“ vysvětluje Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí. Odlišný postup při kontrole zaměstnaneckého poměru, která bude probíhat přímo na pracovišti a bude porovnávat skutečný stav na pracovišti s evidencí firmy, se zaměří na tzv. švarcsystém. „Nezaměstnané z evidence úřadů práce podezřelé z černé práce budeme vytěžovat aktivitami úřadů práce například v rámci poradenství. Začleňování nezaměstnaných, u nichž je reálné podezření z práce na černo, do tzv. jobclubů, jim znemožní takovou činnost vykonávat, jednoduše jim bude znemožněno, aby zároveň pobírali dávky v nezaměřenosti a k tomu si bokem přivydělávali,“ vysvětluje Drábek.

Kontroly budou zaměřeny na nelegální práci.

Kontroly budou probíhat podle schváleného plánu, který byl projednán poradou vedení Ministerstva práce a sociálních věcí, kromě kontrol zařazených do tohoto plánu budou prováděny další kontroly dle potřeby a dle možností zapojených dozorových orgánů.

Koordinace kontrol bude probíhat na místní úrovni, koordinátorem bude vždy příslušný ředitel úřadu práce nebo jím pověřený vedoucí pracovník úřadu práce.

Kontroly budou monitorovány prostřednictvím úřadů práce, systém monitoringu bude sloužit ke sledování kontrol také MPSV.

CzechInvest opět otevírá slibným českým podnikatelským nápadům unikátní možnost strávit bezplatně tři měsíce v technologickém srdci světa - americkém Silicon Valley. Přihlášky do Českého technologického akcelerátoru „CzechAccelerator“ přijímá CzechInvest od 16. srpna až do konce září 2010. Do Ameriky ty nejlepší firmy odletí 1. ledna 2011. Do prvního kola se přihlásila dvacítka podniků, uspěly tři.

„Tři měsíce strávené v CzechAcceleratoru agentury CzechInvest mohou být pro zúčastněné podniky doslova začátkem nové éry. Která firma by nevyrostla po konzultacích s odborníky znalých amerického trhu a legislativy, absolvování řady networkingových akcí nebo po osobním setkání se společnostmi takového formátu jako Google nebo třeba Microsoft? Právě tyto a další možnosti otevírá jen CzechAccelerator,“ upozorňuje Alexandra Rudyšarová, pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest.Do CzechAcceleratoru se mohou hlásit malé a střední podniky či start-upy působící v oblasti informačních a komunikačních technologií, biotechnologií, environmentálních technologií nebo mikroelektroniky, které hledají partnera pro podnikání, kapitál pro svůj další rozvoj nebo nové trhy pro své výrobky či služby.

Úspěšné firmy získají tříměsíční bezplatný pronájem kanceláře v podnikatelském inkubátoru v kalifornském Plug and Play Tech Center, příležitost využívat tamní konferenční prostory pro obchodní schůzky, vstupenku na odborné a networkingové akce nebo možnost neplacených konzultací zaměřených na právo, duševní vlastnictví, účetnictví, daně, pojištění, lidské zdroje nebo třeba marketing. Ještě před odletem do Ameriky CzechInvest pro účastníky zdarma uspořádá úvodní specializované školení zaměřené na podnikání v USA.

Z tříměsíční stáže v CzechAcceleratoru se už vrátily první tři společnosti – BoldBrick, Cognitive Security a Imagemetry. „Pobyt v Plug and Play Tech Center je velice cenná zkušenost, která opravdu pomáhá rozšířit obzory a pochopit, že trh a investoři v USA jsou mnohem blíž, než by se z ČR mohlo zdát,“ říká po návratu ze Silicon Valley Petr Šídlo, Sales Manager společnosti Imagemetry.

CzechAccelerator agentury CzechInvest je součástí Plug and Play Tech Center v kalifornském Sunnyvale, kde sídlí přes 250 start-up firem zejména z oblasti internetu, mobilních i bezdrátových technologií a sociálních sítí. Právě v Sunnyvale nebo jeho nejbližším okolí mají svá sídla nebo klíčová vývojová centra nejvýznamnější IT firmy světa jako Google, Sun Microsystems nebo Microsoft. Pro přihlášení do CzechAcceleratoru stačí vyplnit jednoduchou přihlášku, která je ke stažení na internetových stránkách www.czechaccelerator.cz. Účastníky programu vybere panel odborníků složený ze zástupců agentury CzechInvest, Ministerstva průmyslu a obchodu, podnikatelů a investorů z ČR a odborné veřejnosti.

Malé a střední podniky mají šanci získat dotaci z programu Poradenství
Malé a střední podniky do 250 zaměstnanců mohou získat dotaci v hodnotě až 500 tisíc korun na odborné konzultace, které pomohou zdokonalit jejich podnikání. Nabízí jim to program Poradenství, který je součástí Operačního programu Podnikání a inovace. Podmínky získání finanční podpory v prodloužené výzvě tohoto programu zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.Cílem programu je napomoci k rozvoji malých a středních firem prostřednictvím spolufinancování služeb poskytovaných externími poradci. Každý podnikatel, který chce rozvíjet svoji firmu, určitě někdy uvažoval o možnosti konzultace svých plánů s odborníkem. Zejména ty nejmenší podniky ale často narazily na nedostatek financí, popřípadě se už alokované peníze nakonec rozhodly využít jinak. Program Poradenství je tu právě pro ty firmy, které se chtějí zlepšovat a rozhodly se proto požádat o pomoc kvalifikovaného poradce. Díky dotaci teď budou moci získat zpět až 50 procent vynaložených nákladů.
Dotaci od 100 do 500 tisíc korun mohou získat firmy, které se rozhodnou využít služeb externích konzultantů pro rozvoj svého podnikání. Podpořit lze konzultace zaměřené na vylepšení stávajících výrobků či služeb nebo zdokonalení firemních procesů, které pomůžou například inovovat výrobní proces nebo zmodernizovat způsob distribuce výrobků či služeb. Dotací je možné pokrýt i poradenské služby zaměřené na organizační inovace, třeba na zefektivnění komunikace se zákazníkem. Poslední podporovanou oblastí je poradenství za účelem marketingové inovace jako změna designu výrobků nebo poradenství k nové komunikační strategii. V rámci projektu nelze financovat pravidelné poradenské služby, jako třeba daňové poradenství nebo standardně poskytované právní služby.
O finanční podporu mohou od 1. října 2010 do 31. ledna 2011 žádat podniky s maximálně 250 zaměstnanci, které působí v regionech České republiky, mimo území hlavního města Prahy. Úspěšné projekty si mezi sebe rozdělí dotaci v souhrnné hodnotě 50 milionů korun, 100 – 500 tisíc na jeden projekt. Každý podnik může do aktuální výzvy přihlásit pouze jeden projekt.
Částka 50 milionů korun byla na financování externích poradenských služeb pro malé a střední podniky připravena už první výzvě programu Poradenství. Agentura CzechInvest obdržela od českých podniků celkem 204 projektů v hodnotě 65 milionů korun, nejčastěji se jednalo o projekty zaměřené na konzultace směřující ke zlepšení firemních procesů a na organizační inovace. Celkem bylo v první výzvě programu Poradenství vydáno 134 rozhodnutí o udělení dotace za téměř 42 milionů korun.
Žádost o dotace z programu Poradenství bude přijímat agentura CzechInvest prostřednictvím aplikace eAccount, která je online dostupná na adrese www.czechinvest.org. Doplňující informace k programu a jeho aktuální výzvy i k postupu podávání online žádosti o dotaci mohou podnikatelé získat na bezplatné informační lince o podpoře podnikání, která je jim k dispozici každý všední den od 9 do 13 hodin na telefonním čísle 800 800 777 begin_of_the_skype_highlighting 800 800 777 end_of_the_skype_highlighting. Konkrétní dotazy mohou zájemci zasílat také emailem na adresu programy@czechinvest.org.
Program Poradenství je součástí Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI), který mezi podniky z oblasti zpracovatelského průmyslu, centra sdílených služeb a technologická centra v období 2007-2013 rozdělí 3,6 miliardy euro, tedy okolo 100 miliard korun. O dotaci mohou požádat podniky, které své projekty realizují mimo území hlavního města Prahy. Řídicím orgánem OPPI je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, zprostředkujícím subjektem pro dotační tituly OPPI je Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest.