5.16.2008
Firmy musí doplatit na pojistném víc než sto milionů korun
5.5.2008 , Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
V minulém roce zkontrolovala ČSSZ více než 63 % všech organizací. V čem nejčastěji chybovaly?
Česká správa sociálního zabezpečení provedla v loňském roce 167 229 kontrol plnění povinností organizací. To je o 3 374 kontrol víc než v roce 2006, tehdy uskutečnila 163 855 kontrol. Na jejich základě vystavila 5 702 platebních výměrů na celkem 108 milionů 236 tisíc korun. Tuto částku musí organizace s více než 25 zaměstnanci a malé organizace doplatit na pojistném a penále proto, že pochybily při plnění svých povinností v oblasti sociálního zabezpečení. Z víc než 108 milionů tvoří 85 milionů 240 tisíc korun dlužné pojistné, zbývajících 22 milionů 996 tisíc korun je vypočtené penále.
Kontroloři ČSSZ dále uložili 1 066 pokut v celkové výši 3 737 900 korun. Především je dali za nesoučinnost zaměstnavatelů při kontrole a za neplnění ohlašovacích povinností organizací a malých organizací. ČSSZ v roce 2007 zkontrolovala víc než 63 % všech organizací a malých organizací.
Všechny organizace a malé organizace kontroluje ČSSZ v pravidelných dvouletých cyklech. A to proto, aby případné problémy odhalila co nejdříve a zjednala nápravu v okamžiku, kdy je ještě možná. Pokud například dluh na pojistném vznikl kvůli špatnému stanovení výše pojistného, je organizace a malá organizace ještě schopná částku doplatit. Plánované kontroly se tak zaměřují především na správné stanovení vyměřovacího základu, výpočet pojistného a na plnění povinností v oblasti nemocenského a důchodového pojištění. Například sledují, zda organizace a malé organizace správně vypočítávají a vyplácejí dávky nemocenského pojištění svým zaměstnancům. Neplánované kontroly souvisejí se vznikem organizace či malé organizace. Jejich účelem je zjistit a zároveň odstranit chyby, které vznikají kvůli neznalosti právních předpisů. Při ukončení činnosti organizace a malé organizace naopak probíhá tzv. kontrola likvidační.
V roce 2007 organizace a malé organizace nejčastěji chybovaly zejména kvůli neznalosti platné právní úpravy či proto, že aktuální právní předpis špatně aplikovaly. Nejvíc porušení kontroloři zjistili:
v nemocenském pojištění - kontrolované subjekty chybovaly při stanovení, výpočtu a výplatě dávek nemocenského pojištění zaměstnancům,
při placení pojistného - organizace a malé organizace chybně stanovily vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení,
v důchodovém pojištění - organizace chybovaly při vedení a vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP),
při aplikaci práva EU - organizace chybovaly při vysílání pracovníků, kdy řešily určování příslušnosti k právním předpisům ČR či jiného členského státu, a při vystavování příslušných Eformulářů.
K 31. prosinci 2007 evidovala ČSSZ celkem 29 833 organizací s víc než 25 zaměstnanci, v nichž pracovalo celkem 3 173 503 pojištěnců a 234 443 malých organizací, které zaměstnávaly 988 148 lidí.
Labels: Daně
Chyby v uplatňování nákladů do základu daně
21.4.2008 , Zdroj: Česká daňová správa
Opět máte možnost se začíst do výsledků daňové kontroly, která zjistila hned několik chyb při uplatňování nákladů.
U daňového subjektu se zahraniční majetkovou účastí bylo za zdaňovací období roku 2003 doměřeno snížení vykazované ztráty o více než milión korun a za další rok pak byla zvýšena daňová povinnost o částku přesahující několik set tisíc korun (dodatečné platební výměry jsou v právní moci).
Změna daňové povinnosti byla provedena na základě výsledků provedené daňové kontroly, při níž bylo zjištěno více titulů porušení zákona při uplatňování nákladů do základu daně - například:
Daňový subjekt některé části pořizovací ceny pořizovaného majetku (celní poplatky, bourací práce při rekonstrukci haly) uplatnil neoprávněně jednorázově do základu daně kontrolovaného období namísto jejich postupného zahrnutí formou daňových odpisů.
Stejné chyby se daňový subjekt dopustil i u technického zhodnocení nehmotného majetku, kdy místo postupného odepisování jednorázově snížil základ daně o celou hodnotu hned v roce pořízení.
Dále se daňový subjekt dopustil pochybení v podobě zahrnutí do daňově účinných nákladů položky, jako je: nákup alkoholických nápojů, náklady za pohoštění auditorů i zahraniční delegace a poplatky za startovné na sportovním turnaji, neboť tyto náklady na reprezentaci firmy jsou daňově neúčinné.
Daňový subjekt rovněž pochybil, když nesprávně snížil základ daně v souvislosti s nesprávným výpočtem kurzových ztrát, neboť přepočetl k poslednímu dni zdaňovacího období závazky a pohledávky devizovým kurzem centrální banky SRN, nikoliv devizovým kurzem České národní banky.
Současný stav případu: Dodatečné platební výměry jsou v právní moci.
Labels: Daně
5.07.2008
Stanovení poměru podlahové plochy pro vymezení rodinného domu a bytového domu
28.4.2008 , Zdroj: Česká daňová správa
Jak se určí, zda se jedná o bytový dům nebo rodinný dům? Při vymezení rodinného domu a bytového domu lze postupovat metodou stanovení poměru podlahových ploch určených pro bydlení k celkové podlahové ploše.
Pokud nelze podle správního rozhodnutí, případně stanoviska stavebního úřadu, určit, zda se jedná o bytový dům nebo rodinný dům, nebo pokud se skutkový stav liší od stavu formálně právního, lze při vymezení rodinného domu a bytového domu postupovat metodou stanovení poměru podlahových ploch určených pro bydlení k celkové podlahové ploše. Poměr se stanoví v procentech.
Pro určení bytového nebo rodinného domu je podstatné vymezení podlahové plochy odpovídající požadavkům na trvalé bydlení.
Podlahovou plochou místností a prostorů se rozumí jejich vnitřní nášlapná plocha mezi lícními konstrukcemi stěn v půdorysném průmětu domu.
Do úhrnu podlahových ploch domu se započítává podlahová plocha všech místností a prostorů určených k bydlení, prostorů, které nejsou určeny k bydlení (například garáže, obchody, kanceláře), společných prostor (například plocha hal, chodeb, schodišť, sklepů, balkonů, teras, prádelen, sušáren, kočárkáren) a podloubí, průjezdů, pasáží apod.
Do úhrnu podlahových ploch domu se nezapočítává plocha těch místností či prostorů, které nejsou běžně přístupné uživatelům domu a obvykle slouží jako technologické zázemí (transformovny, kotelny, místnosti a prostory pro vzduchotechniku, dílny pro údržbu). Dále se do úhrnu podlahové plochy nezapočítávají šachty výtahů a podlahové plochy příslušenství domů.
Vzhledem k tomu, že se pro stanovení, zda se jedná o bytovou výstavbu, bere též v úvahu poměrná část podlahové plochy využívaná společně pro bytové a nebytové účely, doporučujeme pro výpočet následující postup.
U bytového domu se nejprve od úhrnu všech podlahových ploch odečtou podlahové plochy společných částí domu příslušné k části domu, která odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomu účelu určena a podlahové plochy společných částí domu příslušné k části domu, která neodpovídá požadavkům na trvalé bydlení a správný poměr se určí jako podíl podlahových ploch odpovídajících požadavkům na trvalé bydlení včetně podlahových ploch příslušenství bytů k součtu podlahových ploch bytů včetně podlahových ploch příslušenství bytů a podlahových ploch prostor, které neodpovídají požadavkům na trvalé bydlení (garáž, dílna, obchod, kancelář) včetně jejich příslušenství, stanovený v procentech.
Příklad:
Celková podlahová plocha domu je 1 530 m2. Podlahová plocha bytů včetně příslušenství bytů je 800 m2. Podlahová plocha prostor, které neodpovídají požadavkům na trvalé bydlení, je 600 m2. Podlahová plocha společných prostor je 130 m2.
Výpočet: 1530 - 130 = 1400 m2
800 / 1400 = 0,57 x 100 = 57 %
Jedná se o bytový dům.
Alternativně lze postupovat tak, že se společné části rozdělí poměrně mezi byty a prostory, které nejsou určeny pro bydlení a následně se stanoví podíl bytů (včetně příslušné části společných „bytových" prostor) k celkové podlahové ploše bytového domu.
U rodinného domu se správný poměr určí jako podíl plochy místností a prostorů určených pro bydlení k součtu ploch místností a prostorů určených pro bydlení a ploch a prostorů, které neodpovídají požadavkům na trvalé bydlení (garáž, dílna, kancelář), stanovený v procentech.
Labels: Daně
DPH u výstavby po 1. 1. 2008
28.4.2008 , Zdroj: Česká daňová správa
Co se rozumí stavbami pro rodinné bydlení?
Stavebními a montážními pracemi se pro účely této informace rozumí práce při výstavbě nových staveb, bytů a nebytových prostor a práce při jejich rekonstrukcích, modernizacích, rozšířeních, stavebních úpravách a opravách. Opravou se také rozumí stavební nebo montážní údržba. Součástí stavebních a montážních prací jsou konstrukce, materiály, stroje a zařízení, které se do stavby zabudují nebo zamontují.
Stavbou se rozumí i nedokončená stavba.
Při určení, zda se jedná o rodinný dům, bytový dům nebo byt, se obvykle vychází ze správního rozhodnutí, případně stanoviska místně příslušného stavebního úřadu.
Bytem se rozumí soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení [§ 4 odst. 1 písm. za) ZDPH].
Byt je vymezen stavebně technickým uspořádáním, nikoliv účelem užití.
Rodinným domem se rozumí stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomu účelu určena, a v níž jsou nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 4 odst. 1 písm. za) ZDPH].
Bytovým domem se rozumí stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena [§ 4 odst. 1 písm. za) ZDPH].
Plochami, které nejsou určeny pro trvalé bydlení, jsou například plochy určené pro podnikání, garáže, dílny, případně i speciálně vymezené plochy, například pro drobné zvířectvo.
Za rodinný dům, bytový dům a byt se nepovažují stavby pro rodinnou rekreaci a stavby ubytovacího zařízení.
Stavbou pro rodinnou rekreaci se rozumí stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomu účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. b) vyhl. č. 501/2006 Sb.].
Stavbou ubytovacího zařízení se rozumí stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií hotel, motel, penzion, ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro přechodné ubytování [§ 2 písm. c) vyhl. č. 501/2006 Sb.].
Společnými částmi domu jsou části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, společné rozvody tepla, společné rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny a vzduchotechniky, dále výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěné mimo dům apod.
Spoluvlastnický podíl na společných částech domu sleduje právní režim bytu nebo prostoru, který není určen pro trvalé bydlení.
Místností je místně a prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahovou plochou, stropem a pevnými stěnami (§ 48a odst. 8 ZDPH).
Za místnost se nepovažují předsazené části stavby (balkón, terasa) a lodžie, a to ani zasklené. Za místnost se také nepovažuje sklepní kóje ohraničená pevnou stěnou nedosahující stropu nebo ohraničená jiným způsobem, například pletivem nebo laťkovou přepážkou. Pevnou stěnou se rozumí stěna, kterou nelze odstranit bez použití technických prostředků.
Stavbami pro sociální bydlení se rozumí:
Byt pro sociální bydlení, kterým je byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m2. Celkovou podlahovou plochou bytu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností bytu včetně místností, které tvoří příslušenství bytu. Do celkové podlahové plochy bytu pro sociální bydlení se nezapočítává podíl na společných částech domu (§ 48a odst. 5 ZDPH).
Rodinný dům pro sociální bydlení, kterým je rodinný dům (více jak polovina podlahové plochy pro rodinné bydlení), jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m2. Celkovou podlahovou plochou rodinného domu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností rodinného domu (§ 48a odst. 6 ZDPH).
Bytový dům pro sociální bydlení, kterým je bytový dům (více jak polovina podlahové plochy pro trvalé bydlení), v němž nejsou jiné byty než byty pro sociální bydlení (§ 48a odst. 7 ZDPH).
Ubytovací zařízení pro ubytování státních zaměstnanců nebo zařízení pro ubytování příslušníků bezpečnostních sborů, kterým je zařízení pro ubytování při výkonu služby v jiném místě, než je místo trvalého pobytu příslušníka bezpečnostních sborů (§ 77 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb.).
Zařízení sociálních služeb, kterým je zařízení, které poskytuje ubytování ze sociálních důvodů. Těmito zařízeními jsou zejména týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněná bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, noclehárny, terapeutické komunity, intervenční centra (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách).
Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, kterými jsou diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou, výchovný ústav (§ 2 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních ), jakož i střediska výchovné péče.
Internáty škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením (vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních).
Zvláštní dětská zařízení, kterými jsou kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do 3 let věku (§ 38 zákona č.20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu).
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy anebo ocitlo-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku, jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Ochrana a pomoc takovému dítěti spočívá v uspokojování základních životních potřeb včetně ubytování, v zajištění zdravotní péče zdravotnickým zařízením a v psychologické a jiné obdobné nutné péči (§ 42 zákona 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí).
Zařízení pro výkon pěstounské péče poskytující péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí (§ 44 zákona 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí).
Speciální lůžková zařízení hospicového typu, ve kterých je poskytována paliativní a symptomatická léčba osobám v terminálním stavu (§ 22a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění).
Domovy péče o válečné veterány (§ 4 zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech).
Příslušenstvím věci jsou věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány (§ 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník).
Příslušenství věci má ve vztahu k věci hlavní povahu věci vedlejší.
Příslušenstvím rodinného domu a bytového domu mohou být například stavby plnící doplňkovou funkci ke stavbě hlavní a ostatní stavby, například:
garáže, zahradní altány, kůlny, skladové prostory pro dům;
podzemní stavby, například jímky, jámy pro měřící zařízení, čističky odpadních vod sloužící domu, vinné sklepy, stavby pro tepelná čerpadla;
oplocení;
přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizace, které jsou ve vlastnictví majitele rodinného domu nebo bytového domu;
připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní (liniové stavby sloužící domu);
studny;
bazény.
Příslušenstvím rodinného domu a bytového domu nejsou plošné stavby.
Plošné stavby
Pokud nejsou plošné stavby nemovitostí podle § 119 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (nejedná se o stavby spojené se zemí pevným základem), jedná se o zpevnění povrchu pozemku. Takové plošné stavby jsou součástí pozemku a tvoří s ním jednu věc a nelze je fakticky ani hospodářsky od pozemku oddělit. Jedná se například o zámkovou dlažbu, která je rozebíratelná, chodníky, odstavné plochy pro vozidla, dlažby a obruby, opěrné zdi a zahradní jezírka.
Pokud je plošná stavba stavbou nemovitou, tj. taková, která je spojena se zemí pevným základem, může být příslušenstvím bytového domu nebo rodinného domu. Jedná se například o plošnou stavbu, která splňuje všechny znaky nemovité stavby, je ve vlastnictví stejného vlastníka jako bytový dům nebo rodinný dům a tvoří s bytovým domem nebo rodinným domem jeden funkční celek. Například stavba, která slouží k parkování vozidel, přičemž nejde o veřejné parkoviště.
Příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány (§ 121 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník).
Příslušenství bytu není samostatným předmětem občanskoprávních vztahů. Příslušenstvím bytu jsou místnosti a prostory, které jsou určeny k tomu, aby byly užívány s bytem, například komora, sklep, dřevník, kolna.
Labels: Daně
Subscribe to Posts [Atom]
