Informace pro podnikatele: Projekt MPO a HK ČR zmapoval aktuální potřeby zaměstnavatelů na trhu práce

1.04.2012

Projekt MPO a HK ČR zmapoval aktuální potřeby zaměstnavatelů na trhu práce

20.12.2011, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Největší poptávka po pracovnících je v technických oborech, a to především ve strojírenském průmyslu. Z pohledu zaměstnanosti se naopak propadá potravinářský průmysl, doprava a textilní průmysl. Takový je klíčový závěr projektu, který pro Ministerstvo průmyslu a obchodu realizovala Hospodářská komora České republiky. Její odborníci v průběhu několika měsíců zpracovali důkladnou analýzu potřeb zaměstnavatelů opřenou o průzkumy mezi firmami a aktuální statistická data.

V analýze, která vyhodnotila situaci samostatně ve všech 14 krajích a po jednotlivých technických oborech, se dále například ukázalo, že prakticky ve všech šetřených krajích mají absolventi všech stupňů vzdělání v oboru strojírenství, elektrotechniky, telekomunikací a výpočetní techniky nejlepší možnost uplatnění. Po technických profesích je přitom velká poptávka jak ze strany velkých firem, tak i malých a středních podniků. Zmínit lze např. také zjištění, že v systému rekvalifikací v současnosti téměř chybí rekvalifikace v technických oborech, které jsou na trhu práce výrazně poptávané (svářeč, nástrojář, obráběč, elektrotechnik, apod.).

Specialisté Hospodářské komory vedle identifikace největších problémů navrhli také konkrétní opatření v oblasti rozvoje lidských zdrojů a odborného vzdělávání, které by měly vést k řešení zjištěných problémů a posílení konkurenceschopnosti českých firem.

Právě o výsledcích analýzy potřeb zaměstnavatelů a návrzích z nich plynoucích opatření dnes diskutovali účastníci konference "Potřeby zaměstnavatelů v oblasti rozvoje lidských zdrojů — Odborné školství a konkurenceschopnost podniků", kterou uspořádala Hospodářská komora ČR spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Konference, na které mimo jiné o spolupráci mezi vzdělávacím systémem a firmami diskutovali zástupci zaměstnavatelů a škol, navazovala na předchozí sérii diskusních seminářů organizovaných ve vybraných regionech — Mostě, Brně a Karlových Varech.

"Analýza jednoznačně potvrdila, že kvalitní technické vzdělávání je jednou ze základních podmínek pro zajištění plně kvalifikovaných zaměstnanců v průmyslových oborech. Jejich nedostatek se stává stále akutnějším problémem našeho pracovního trhu. Klíčové je maximálně posílit spolupráci zaměstnavatelů a škol, aby absolventi uměli to, co od nich firmy požadují a aby jich byl dostatek," konstatoval na konferenci ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba a dodal: "Je paradoxní, že zatímco v naší zemi statisíce osob marně hledají uplatnění na pracovním trhu, firmy i přes aktuální ekonomické vyhlídky stále upozorňují, že zejména v technických oborech nemohou ve své lokalitě najít potřebné kvalifikované pracovníky."

V aktuálním průzkumu Hospodářské komory uvedlo 60 % firem, že má problém sehnat potřebné pracovní síly, z tohoto počtu pak více než dvě třetiny deklarovaly to, že obtížně shání zejména kvalifikované lidi v technických profesích. Jen přibližně 1/3 firem uvedla, že nemá problém sehnat na pracovním trhu pracovníky, které potřebuje.

"Pokud stát, zaměstnavatelé a zástupci škol a jejich zřizovatelé nerealizují systematické a koordinované kroky k nápravě současné neuspokojivé situace, tak se tento nedostatek kvalifikovaných pracovních sil bude dále zhoršovat. Do důchodu totiž budou odcházet starší početně silné ročníky, aniž by je měl kvůli demografickému poklesu a mizení některých oborů ze vzdělávacího systému kdo nahradit," varoval prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel.

Kompetence absolventů českých technických škol dále často neodpovídají očekáváním a potřebám zaměstnavatelů a ani současná struktura tuzemského vzdělávacího systému nevyhovuje. Školství totiž podle závěrů analýzy neprodukuje dostatek odborníků v klíčových průmyslových oblastech — zejména v technických oborech. "V České republice evidentně existují velké disproporce na trhu práce a velké rezervy jsou i ve spolupráci škol s firmami. Právě úzká kooperace vzdělávacího systému s podniky a větší zapojení například učňů do praxe ve firmách se vyplácí, jak ukazuje příklad Německa. Tento projekt Ministerstva průmyslu a obchodu je krokem k jasnému pojmenování problému a definování cesty k jeho řešení," podpořil prezident komory Kužel aktivity Ministerstva průmyslu a obchodu v tomto směru.

Analýza také potvrdila potřebu více podporovat a propagovat řemesla a technické obory ve školách a motivovat žáky studovat tyto obory, zkvalitňovat výuku technických oborů a praktickou výuku ve spolupráci s firmami. Příležitost také nabízí posílení důrazu kladeného na další vzdělávání, systémy celoživotního učení a cílené rekvalifikace v poptávaných oborech dle požadavků firem a ve spolupráci s nimi (aktuálně strojírenství, průmyslové a technické obory v návaznosti na poptávku).

Prezident Kužel také varoval před zbrklým rušením či slučováním učilišť a středních odborných škol v jednotlivých regionech. "Řemeslo a technické obory obecně mají dnes zlaté dno, státu a krajům se vyplatí tyto obory a školy podporovat a mladým lidem se zase vyplatí se těmto oborům věnovat. Pokud se budou snažit, tak uplatnění na trhu práce najdou. Česká ekonomika je založena na průmyslu a výrobě a není tedy dlouhodobě únosné, aby tak významnou část středoškoláků jako dosud tvořili mladí studující všeobecné obory bez konkrétní kvalifikace," zdůraznil prezident Hospodářské komory Petr Kužel.

Tyto postoje na konferenci podpořili také Petr Bannert, ředitel odboru středního vzdělávání ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Miroslav Křížek, generální ředitel agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Václav Marek z projektu Česká hlava.

Klíčová zjištění analýzy potřeb zaměstnavatelů:

Rozdíl mezi kvalitou absolventů a požadavky zaměstnavatelů se prohlubuje zejména díky tomu, že podniky požadují stále vyšší kvalitu znalostí a dovedností. Rozdíl se zvětšuje především v odvětvích, kde je technologický pokrok rychlý a školy nestíhají upravovat studijní plány a nemají prostředky na to, aby se vybavily nejnovějšími zařízeními a softwarem.
Největší poptávka po pracovnících je v technických oborech a to především ve strojírenském průmyslu. Z pohledu zaměstnanosti se naopak snižuje poptávka po zaměstnancích v potravinářském a textilním průmyslu nebo v dopravě.
Po technických profesích je velká poptávka jak ze strany velkých firem, tak i malých a středních podniků. Na trhu tyto profese nejsou. Lidé se vzděláním v oblasti strojírenství, elektrotechniky, telekomunikací a výpočetní techniky mají nejmenší problémy najít zaměstnání. Prakticky ve všech šetřených krajích mají absolventi všech stupňů vzdělání tohoto oboru nejlepší možnost uplatnění.
V systému rekvalifikací v současnosti téměř chybí rekvalifikace v oborech technických, které jsou na trhu práce výrazně poptávané (svářeč, nástrojář, obráběč, elektrotechnik, apod.).
Zaměstnavatelé preferují následující kompetence: mezilidské vztahy či umění jednat s lidmi, praktické dovednosti a znalost praxe, schopnost prezentace a sebe prezentace, komunikační schopnosti, samostatnost, loajalita k zaměstnavateli, schopnost řešit stresové situace, empatie.
Kompetence, jejichž význam vzroste: ve všech sledovaných sektorech je na přední místa žebříčku řazena zběhlost v cizích jazycích a v používání výpočetní techniky, ochota učit se a rovněž i adaptabilita a flexibilita; pouze v kvartérním sektoru je ještě více než adaptabilita a flexibilita zdůrazňována zběhlost v zacházení s informacemi a také komunikační schopnosti.
Nejvíce jsou ze strany firem kritizovány jazykové znalosti absolventů, na prvním místě je požadována střední znalost anglického jazyka, následuje střední znalost německého jazyka, dalším požadovaným jazykem byla ruština. Ani kvalita jejich odborných technických znalostí nevyhovuje tomu, co firmy od ideálního absolventa očekávají.