2.21.2011

Doplňující informace k vyúčtování a k žádostem o daňové bonusy

Termín pro podání:

Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2010 se podává podle § 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen“zákon“), kde je uvedeno, že plátce daně je povinen podat vyúčtování do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku, pokud plátce daně podá vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20.března. V této souvislosti je však nutno vzít v úvahu počítání času podle § 33 odst.1 zákona č. 280/2009 Sb. Odkaz na externí web, daňový řád (dále jen „daňový řád“), který stanoví, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den.

Pro názornost lze uvést následující příklad: pokud se vyúčtování podává do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku tj. za zdaňovací období 2010 do 28.2.2011 nastane rozhodná skutečnost, kterou je v případě plátce daně - konec zdaňovacího období. Počátek lhůty počíná běžet následující den, tedy 1.1.2011. Lhůta končí dnem, který se číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh této lhůty. Nově je tak posledním dnem lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních 1. 3. a nikoliv 28.2.

Stejný princip se uplatní u termínu pro podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.

Posun lhůty pro podání se však nevztahuje na podání elektronická podle § 38j odst. 5 zákona, kde je pevně stanovené datum.

Dodatečné vyúčtování:

Za zdaňovací období roku 2009 a předcházející zdaňovací období nelze podat dodatečné vyúčtování, tzn. poprvé lze podat dodatečné vyúčtování ( pozn. ale i opravné řádné a opravné dodatečné) ke zdaňovacímu období 2010

Doplňující údaje k vyplnění tiskopisu vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti:

  • Sl. 4 vyúčtování – v případě, že plátce daně provádí opravy ročního zúčtování záloh za rok 2009 v průběhu zdaňovacího období 2010, platí pravidlo uvedené v pokynech v poznámce pod sloupcem 5, tzn. opravu zohlední v původním měsíci výplaty přeplatku z ročního zúčtování
  • Přeplatky z ročního zúčtování ve sloupci 4 již plátce nerozepisuje podle toho jak je umořoval proti sraženým zálohám, ale v měsíci jejich výplaty poplatníkům (zaměstnancům) uvede ve sloupci 4 celou částku
  • Hodnota ve sl. 8 a 9 může být i záporná (viz. pokyny k vyúčtování)
  • Řádek 10 části II. – v případě, že plátce vykáže na řádku 10 přeplatek (kladná částka), je možné o vratitelný přeplatek požádat příslušného správce daně formou žádosti, a to bez ohledu na skutečnost, že přeplatek na dani vznikl z titulu daňových bonusů (žádost podle § 155 odst. 2 daňového řádu) – poznámka: již není nutné přikládat k vyúčtování „žádosti o daňové bonusy“, jak tomu bylo dosud. V případě, že plátce požaduje převést přeplatek na úhradu nedoplatku na jiné dani u téhož správce daně, nepodává žádost vůbec, správce daně tak učiní z úřední povinnosti (podle § 154 odst.2 daňového řádu)
  • V textu přílohy č. 3 a přílohy č. 4 je uvedeno, že do těchto tiskopisů se uvádějí „opravy provedené v běžném zdaňovacím období“, tím se rozumí všechny opravy, které plátce provede do podání řádného vyúčtování
  • Uvedené přílohy se vyplňují vždy, když plátce daně provede opravy na záloze, na dani či na daňovém bonusu, tj. opravy podle § 38i zákona (bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o opravy za běžné zdaňovací období ve sloupcích 1-5, či předcházející roky ve sloupcích 6 a 7 vyúčtování), a to při podání jak řádného, tak dodatečného vyúčtování

Doplňující údaje k žádostem o daňové bonusy (žádost podle § 35d odst. 5 a 9 zákona):

§ 154 daňového řádu

(1) Přeplatek je částka, o kterou úhrn plateb a vratek na kreditní straně osobního daňového účtu převyšuje úhrn předpisů a odpisů na debetní straně osobního daňového účtu.

(2) Správce daně převede přeplatek na úhradu případného nedoplatku téhož daňového subjektu na jiném osobním daňovém účtu, popřípadě na úhradu nedoplatku podle odstavce 4. Není-li takového nedoplatku, stává se přeplatek vratitelným přeplatkem a zůstává jako platba na dosud neuhrazenou daň na osobním daňovém účtu, na kterém je evidován. Pokud existuje odůvodněný předpoklad, že dojde do 10 dnů ode dne, kdy má být přeplatek na úhradu nedoplatku na jiném osobním daňovém účtu použit, ke vzniku povinnosti uhradit daň na stejném osobním daňovém účtu, přeplatek se na úhradu nedoplatku na jiném osobním daňovém účtu nepoužije.

(3) Jsou-li nedoplatky evidovány na více osobních daňových účtech, upřednostní správce daně při převodu přeplatku na jiný osobní daňový účet úhradu nákladů řízení a zbylý přeplatek použije na úhradu nedoplatků postupně podle jednotlivých skupin uvedených v § 152 odst. 1 bez ohledu na to, na jakém osobním daňovém účtu se nacházejí.

(4) Přeplatek se použije i na úhradu nedoplatku téhož daňového subjektu u jiného správce daně, u něhož je nedoplatek evidován, vyžádá-li si ho správce daně tak, aby žádost došla správci daně, u něhož je evidován přeplatek, ještě před vystavením příkazu k jeho vrácení, nejpozději však do dne, kdy uplyne lhůta stanovená pro jeho vrácení. K žádosti se připojí výkaz nedoplatků, které mají být přeplatkem uhrazeny; pokud se požadavek uplatní prostřednictvím propojených informačních systémů, stačí předložit výkaz nedoplatků dodatečně do 30 dnů od uplatnění požadavku na úhradu nedoplatků prostřednictvím těchto systémů. Žádosti se vyhoví i v případě, že přeplatek vznikne do 30 dnů ode dne vyžádání. Bylo-li správci daně doručeno více žádostí, provede se úhrada v pořadí, v jakém správci daně žádosti došly. Úhrada nedoplatků evidovaných u správce daně, u něhož je evidován přeplatek, má přednost.

(5) O převedení přeplatku podle odstavců 2 a 4, jehož výše přesahuje částku 1 000 Kč, se daňový subjekt vyrozumí. Za den úhrady nedoplatku převodem přeplatku se považuje den, který následuje po dni vzniku přeplatku, pokud tento nastal po dni vzniku nedoplatku; jinak den vzniku nedoplatku.

§ 155 daňového řádu

(1) Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně, u něhož má vratitelný přeplatek, o použití tohoto přeplatku na úhradu nedoplatku, který má u jiného správce daně, nebo na úhradu nedoplatku jiného daňového subjektu u téhož nebo jiného správce daně. Je-li této žádosti vyhověno, považuje se za den úhrady nedoplatku den, kdy došla žádost správci daně.

(2) Správce daně vrátí daňovému subjektu vratitelný přeplatek na základě žádosti daňového subjektu o vrácení vratitelného přeplatku, nebo pokud tak stanoví zákon. Správce daně vratitelný přeplatek nižší než 100 Kč daňovému subjektu vrátí jen ve výjimečných případech tak, aby byla zajištěna zásada hospodárnosti.

(3) Pokud v době podání žádosti o vrácení vratitelného přeplatku dosahuje vratitelný přeplatek nejméně částku 100 Kč, poukáže jej správce daně do 30 dnů ode dne obdržení žádosti podle odstavce 2, v opačném případě žádosti vyhoví, pouze pokud vratitelný přeplatek této částky dosáhne do 60 dnů ode dne podání žádosti; lhůta pro jeho vrácení počíná běžet až ode dne následujícího po dosažení této částky. Je-li daňový subjekt u správce daně registrován, je povinen určit k vrácení přeplatku jeden z účtů u poskytovatelů platebních služeb uvedených v registraci.

(4) Proti rozhodnutí správce daně o žádosti podle odstavců 1 a 2 se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení. Vyhoví-li správce daně v plném rozsahu této žádosti, rozhodnutí daňovému subjektu neoznamuje, pokud o to není v žádosti výslovně požádán. Za den vydání rozhodnutí o žádosti, které bylo v plném rozsahu vyhověno, a současně za den jeho oznámení daňovému subjektu se považuje den, který následuje po dni doručení žádosti správci daně; proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky.

(5) Je-li poukazován správcem daně vratitelný přeplatek na žádost po lhůtě stanovené v odstavci 3 nebo po lhůtě stanovené zákonem pro vrácení vratitelného přeplatku, který se vrací bez žádosti, náleží daňovému subjektu úrok z vratitelného přeplatku, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Tento úrok daňovému subjektu náleží ode dne následujícího po dni, ve kterém uplynula stanovená lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku, do dne jeho poukázání daňovému subjektu. Úrok se nepřizná, nepřesahuje-li 100 Kč. O výši úroku rozhodne správce daně bezodkladně po vrácení tohoto přeplatku.

(6) Za den poukázání vratitelného přeplatku se považuje den, kdy došlo k jeho odepsání z účtu správce daně. Vratitelný přeplatek poukazuje správce daně v české měně ve výši, v jaké byl evidován, a to bezhotovostním převodem na účet vedený u poskytovatele platebních služeb nebo poštovním poukazem; v případě bezhotovostního převodu na účet vedený u poskytovatele platebních služeb mimo území států Evropské unie hradí náklady převodu daňový subjekt.

(7) Nepožádá-li daňový subjekt o vrácení vratitelného přeplatku do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně, který o něm evidoval.

Labels:


Comments: Post a Comment

Subscribe to Post Comments [Atom]



Links to this post:

Create a Link



<< Home

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Subscribe to Posts [Atom]