Daňový subjekt byl zařazen do plánu kontrol na základě vyhledávací činnosti z informačního systému správce daně ( centralizované výstupy, narůstající výnosy, klesající rentabilita). Během daňového řízení bylo zjištěno, že daňový subjekt na nákladový účet 549 zaúčtoval „úbytek zásob 15%" ve výši 4,1 mil.Kč. Jednalo se o výdaj týkající se technologických a technických úbytků a úbytků vyplývající z přirozených vlastností zásob. Správcem daně bylo z účetních knih zjištěno, že daňový subjekt při vyčíslení této částky vycházel z účtu 504 (konečný zůstatek před přeúčtováním zásob k 31.12 na účet 132). Z důvodu, že daňový subjekt k daňové kontrole nepředložil ekonomickou normu přirozených úbytků, vznikly správci daně pochybnosti o oprávněnosti uplatnění částky ve výši 4,l mil.Kč do daňově uznatelných nákladů.
Na základě zjištěných skutečností byla správcem daně vydána výzva k prokázání skutečností k předložení ekonomické normy přirozených úbytků nebo k předložení jiného důkazního prostředku, na základě kterého byl stanoven úbytek zásob ve výši 15%. Dále k prokázání oprávněnosti zahrnutí 15% podílu z celkových zásob roku 2007 do výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů v souladu s odkazem na ustanovení § 25 odst. 2 zákona o daních z příjmů a k prokázání správnosti vykazovaného základu daně dle § 23 odst.l a § 5 odst.l zákona o daních z příjmů.
Na tuto výzvu daňový subjekt reagoval sdělením, že ekonomickou normou přirozených úbytků nevedl, úbytek zásob ve výši 15% byl stanoven odhadem, dovážel hlavně ovoce a zeleninu, které se rychle kazí a 15% podíl z celkových zásob roku 2007 byl zahrnut oprávněně, protože minimálně zboží ve výši 4,1 mil. Kč musel zlikvidovat. Správce daně zhodnotil důkazní prostředky s tímto závěrem:
Jak již správce daně uvedl v citované výzvě, dle § 25 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24 zákona o daních z příjmů. Ustanovení § 25 odst. 2 zákona o daních z příjmů uvádí, že škodou podle odstavce 1 písm. n) se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem.
Z reakce na výzvu je zřejmé, že daňový subjekt ekonomickou normu přirozených úbytků nevedl a úbytek zásob ve výši 15% byl stanoven odhadem. Vyčíslenou výši 15% daňový subjekt zdůvodnil tím, že dovážel hlavně ovoce a zeleninu, které se rychle kazí a 15% podílu z celkových zásob roku 2007 byl zahrnut oprávněně, protože minimálně zboží ve výši 4,1 mil. Kč musel zlikvidovat.
Z citovaných ustanovení § 25 odst. 2 zákona o daní z příjmů je zřejmé, že podmínkou pro uplatnění škod do výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů je vyčíslení škod na základě ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků. Způsob stanovení odhadem ani tvrzení, že daňový subjekt dováží hlavně ovoce a zeleninu, které se rychle kazí a minimálně zboží ve výši 4,1 mil. Kč musel daňový subjekt zlikvidovat, nelze hodnotit jako důkazní prostředek prokazující oprávněnost uplatnění škod do výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Výdaje ve výši 4,1 mil. Kč správce daně vyhodnotil jako výdaje, které nelze považovat jako výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pro daňové účely, a to v souladu s § 25 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů. Výsledek hospodaření (základ daně) uvedený v daňovém přiznání bude zvýšen o částku 4,1 mil. Kč, a to v souladu s § 23 odst. 2 písm. a) bod 2) zákona o daních z příjmů.
K tvrzení, že daňový subjekt dováží hlavně ovoce a zeleninu, správce daně, mimo jiné, daňovému subjektu sdělil, že z předložených dokladů je zřejmé, že daňový subjekt nakupoval (dovážel) tyto druhy zboží: maso, ryby, trvanlivé potraviny (nudle, rýže, různé přísady do pokrmů), ovoce a jiné. Z důvodu, že v účetnictví se nacházely převážně doklady psané v jiném jazyce než v jazyce českém nebo slovenském a zboží ve výší 7,3 mil. Kč (stav zásob k 31. 12. 2006, zaúčtovaný na účet 504 k 1. 1. 2007) nebylo možné identifikovat, protože nebyla předložena inventura k 31. 12. 2006, nemohl správce daně odsouhlasit tvrzení, že daňový subjekt dovážel hlavně ovoce a zeleninu.
Z důvodu, že tvrzení předložené na základě výzvy k prokázání skutečností správce daně neosvědčil jako důkaz prokazující oprávněnost zahrnutí výdaje (nákladu) ve výši 4,l mil Kč do výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, byla zástupci daňového subjektu položena otázka, zda chcete ještě doložit nějakých důkazní prostředek v návaznosti na citovanou výzvu. Na tuto otázku zástupce daňového subjektu odpověděl, že ne a že nic nepředloží.
Z důvodu, že daňový subjekt nepředložil ekonomickou normu přirozených úbytků ani jiný důkazní prostředek opravňující zahrnutí 15% podílu (částky 4,1 mil Kč) z celkových zásob roku 2007 do výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů v souladu s § 25 odst. 2 zákona o daních z příjmů, neprokázal, že výdaje ve výši 4,1 mil. Kč byly oprávněně zahrnuty do výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Dále daňový subjekt neprokázal správnost vykazovaného základu daně dle § 23 odst. 1 a § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů.
Celkem výsledek hospodaření (základ daně) v daňovém přiznání byl zvýšen o částku 4,1 mil. Kč a doměřena daň ve výši 1,3 mil. Kč.

Labels: Daňová kontrola