10.12.2009
Vybrané nálezy z kontrol FÚ
Daň z příjmů – čerpání investičních pobídekU subjektu, jež čerpá investiční pobídky, bylo při kontrole daně z příjmů zjištěno
o porušení zvláštních podmínek stanovených v § 35a odst.2 písm.a zákona o daních z příjmů. Daňový subjekt tedy nevyužil v nejvyšší možné míře všech ustanovení zákona ke snížení základu daně, uplatnil nižší výši daňových odpisů v důsledku nesprávného zařazení majetku do odpisových skupin;
o nesprávné zvýšení základu daně chybnou aplikací § 34 odst.6 zákona o daních z příjmů, kdy daňový subjekt zvýšil základ daně z důvodů nesplnění podmínek pro reinvestiční odpočet o částky, které nikdy jako reinvestiční odpočet uplatněny nebyly;
o nesprávné účtování čerpání zákonné rezervy na opravy, kdy do částky čerpání rezervy (tedy snižující náklady) byla zahrnuta i daň z přidané hodnoty, která byla uplatněna jako odpočet daně na vstupu, částky již zahrnuté do pořizovací ceny majetku a částka, na kterou byla v předchozím účetním období vytvořena dohadná položka;
o nesprávné účtování o cenových odchylkách materiálu, kdy účetním zápisem ovlivňujícím náklady (kladně i záporně) byl účtován oceňovací rozdíl k zásobám na skladě. Jednalo se tedy o částku ocenění dosud nespotřebovaných zásob. Nesprávným účtováním došlo k neoprávněnému zvýšení základu daně, protože v daném období převažovaly záporné částky oceňovacích rozdílů (náklady byly sníženy).
o nesprávné zvýšení daňového základu o neoprávněně vyplacené pojistné plnění, které se vázalo k pohledávce, avšak pohledávka byla zákazníkem zaplacena o měsíc dříve než bylo poskytnuto pojistné plnění.
Výše uvedené nedodržení zvláštních podmínek vedlo ke snížení nároku na slevu ve smyslu ustanovení § 35b odst.7 zákona o daních z příjmů ve výši 2,5 mil korun.
Daň z příjmů fyzických osob – porušení předpisůSprávce daně provedl kontrolu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 u DS, který dle živnostenských oprávnění provozoval hostinskou činnost v prostorách nočního klubu, a to ve sdružení fyzických osob. V rámci vyhledávací činnosti bylo na internetu zjištěno, že tento klub nabízí erotické služby. Zároveň pracovníci správce daně zjistili v tisku inzerci, ve které tento noční klub hledal nové společnice, kontaktní telefon byl na kontrolovaný DS. DS po zahájení kontroly uváděl, že erotické služby nejsou poskytovány, a že k podnikání nemá zřízen žádný účet. Na základě výzvy k součinnosti bylo od vydavatele novin zjištěno, že inzerce byla v jednom případě hrazena z běžného účtu. Od příslušného peněžního ústavu byl vyžádán výpis z běžného účtu, na kterém byly zjištěny připsané platby hrazené prostřednictvím platebních karet. DS se k těmto platbám a zjištěním správce daně vyjádřil v tom smyslu, že na provozovně je umístěn terminál pro platby kartou, a že hrazené částky nejsou jeho příjmy, ale že tyto příjmy patří společnicím. Tato svá tvrzení však DS žádným způsobem neprokázal.Vzhledem k tomu, že se nejednalo o příjmy ve smyslu § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), nelze je dělit na jednotlivé členy sdružení. Správce daně promítl tyto příjmy v plné výši 691.559,- Kč do základu daně DS dle § 10 ZDP.Vedle výše uvedeného byl při kontrole proveden kontrolní propočet tržeb v návaznosti na inventurní stavy zásob zboží na počátku a konci zdaňovacího období a nákupy zboží v průběhu roku a prodejní ceny vyplývající z předložených ceníků. Tímto propočtem došlo k navýšení základu daně o 249.787,- Kč, u DS byla s ohledem na smlouvu o sdružení promítnuta ½ této částky do základu daně dle § 7 ZDP. O druhou polovinu z této částky bude zvýšen základ daně u druhého člena sdružení.Výše doměrku DPFO: 206.396,- KčPorušení předpisů: § 38g odst. 3 a tím i § 23odst. 1 ZDP.
Daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty – doměření daněSprávce daně provedl daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty za zdaňovací období roku 2006. V průběhu daňové kontroly zjistil, že část dodavatelských prací (jednalo se o pomocné stavební práce) měla provést společnost „A“ v.o.s. Dle informací získaných při daňové kontrole DPH tato společnost je pro svůj místně příslušný finanční úřad nekontaktní. Dle celostátního registru plátců DPH není registrovaná k této dani, ač jen pro kontrolovaný daňový subjekt byly vystaveny faktury v celkové hodnotě 3,616.800,- Kč. Tyto informace zavdaly důvod k pochybnostem správce daně o tom, že deklarované práce byly realizované tak, jak je předkládáno. V rámci důkazního řízení správce daně zjišťoval, kdo byl za společnost „A“ oprávněn jednat – dle výpisu z obchodního rejstříku se jednalo o cizince pana „B“, jenž měl pobyt na území ČR povolen pouze do 24.12.2005. Správce daně dále z údajů z daňových přiznání jednotlivých společníků společnosti „A“ zjistil, že za rok 2006 daňové přiznání podal pouze jeden společník a to pouze za své podnikatelské aktivity.V průběhu daňové kontroly vydal správce daně výzvu, v níž daňový subjekt vyzval, aby sdělil, kdo za společnost „A“ jednal; aby předložil smlouvy na provedené práce, pokud byly uzavřeny písemně; aby uvedl identifikaci osob, které svými podpisy stvrdily přijetí hotovostních úhrad; aby předložil důkazní prostředky prokazující věcnou a časovou souvislost nákladů ve výši 3,616.800,- Kč, prokazující skutečné provedení prací deklarovaných na fakturách od společnosti „A“ a jejich převzetí kontrolovaným daňovým subjektem, prokazující, že se jedná o daňově účinné náklady. Dále byl s jednatelem daňového subjektu sepsán protokol o ústním jednání, jehož předmětem bylo ověřování realizace prací dle faktur vystavených touto společností. Jak v odpovědi na výzvu, tak při ústním jednání, daňový subjekt neprokázal, že práce, jejichž provedení bylo podkladem pro vystavení faktur, byly skutečně provedeny společností „A“ ani, že hotovostní úhrada faktur byla ve prospěch této společnosti. V rámci protokolu o ústním jednání navrhl daňový subjekt svědecké výpovědi svých zaměstnanců, které správce daně realizoval. Svědci uváděli, že na stavbě pracovalo několik lidí, o kterých si mysleli, že by to mohli být zaměstnanci společnosti „A“.Hodnocením získaných důkazních prostředků dospěl správce daně k závěru, že daňový subjekt neprokázal, že společnost „A“ provedla v jeho prospěch práce deklarované na fakturách, kde je uvedena jako dodavatel ani, že tato společnost obdržela finanční prostředky za tyto práce. Daňový subjekt neprokázal splnění podmínek pro uplatnění nároku na odpočet daně z přidané hodnoty ani daňovou uznatelnost nákladů ve smyslu zákona o daních z příjmů. Doměřená daň z příjmů právnických osob činí 897.600,- Kč a daň z přidané hodnoty 53.969,- Kč.
Daň z převodu nemovitostí – chyby ve znaleckém posudkuKupní smlouvou byly prodány nemovitosti - stavby a pozemky hotelového zařízení v katastrálním území lázeňského města. Kupní cena za převáděné nemovitosti činila 18,500.000,- Kč. Daňový subjekt při výpočtu daně vycházel z ceny zjištěné dle oceňovacích předpisů platných k datu právních účinků vkladu smlouvy, tedy z částky 24,358.900,- Kč. Při kontrole znaleckého posudku bylo zjištěno, že obsahuje chyby, a to například v zatřídění stavby střelnice, která je součástí hotelového zařízení i v úpravě základní ceny stavebních pozemků podle položky č.1.2 oceňovací vyhlášky. Na výše uvedené chyby a nedostatky byl daňový subjekt upozorněn výzvou k odstranění pochybností. Na základě této výzvy daňový subjekt předložil dodatek ke znaleckému posudku, v němž znalec zdůvodnil použití úpravy koeficientu prodejnosti, změnil zatřídění stavby střelnice z budovy typu H na budovu typu G, tuto změnu zdůvodnil a opravil přirážky k základní ceně stavebních pozemků.Daňovému subjektu byla zaslána zpráva o výsledku vytýkacího řízení včetně výzvy k projednání této zprávy. Na tuto výzvu daňový subjekt sdělil, že se základem daně z převodu nemovitostí souhlasí. Po opravě znaleckého posudku se cena zjištěná ve výši 24,358.900,- Kč změnila na 28,597.770,- Kč. Daňová povinnost uvedená v daňovém přiznání ve výši 730.767,- Kč se zvýšila o 127.167,- Kč na částku 857.934,- Kč.
Nepodané daňové přiznání k dani silničníSpolečnost s ručením omezeným, jejímž předmětem činnosti byla silniční motorová doprava, nepodala daňové přiznání k dani silniční, a to ani na výzvu správce daně. Finanční úřad zahájil kontrolu daně silniční za rok 2008, při které správce daně zjistil, že společnost měla formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku pronajato 16 jízdních souprav, 2 návěsy a 3 skříňové nákladní automobily. Správce daně za zdaňovací období roku 2008 dodatečně vyměřil daň silniční ve výši 468 572,- Kč.Trestní oznámení nebude podáno.
Daň z příjmů fyzických osob – nepřiznané příjmy
Na základě vyhodnocení údajů z daňového přiznání byla zahájena kontrola daně z příjmů fyzických osob za jedno zdaňovací období u fyzické osoby, která podniká v oblasti nákladní silniční dopravy.Při daňové kontrole bylo zjištěno, že daňový subjekt za kontrolované zdaňovací období nepřiznal příjmy ve výši 1,200.000,- Kč, když na základě dožádání bylo prokázáno, že kontrolovaná fyzická osoba ponížila vystavené faktury svému obchodnímu partnerovi, resp. příjmy, které mu byly vyplaceny tímto odběratelem v hotovosti. Ze strany daňového subjektu došlo k porušení ustanovení § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Na základě uvedeného zjištění byla u daňového subjektu zahájena i kontrola daně z přidané hodnoty (dosud neukončena) za sledovaný rok, kdy byl daňový subjekt čtvrtletním plátcem DPH.Na základě provedené kontroly daně z příjmů fyzických osob za jedno zdaňovací období byla daňovému subjektu dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob ve výši cca 380.000,- Kč.
Poskytnuté prostředky státního rozpočtu
Ministerstvem spravedlnosti ČR byly organizační složce státu (dále jen OSS) poskytnuty prostředky státního rozpočtu na hospodaření v částce cca 86,500.000,- Kč.OSS se dopustila porušení rozpočtové kázně z těchto důvodů:1. Podle ustanovení § 45 odst. 4 a 10 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 218/2000 Sb.), OSS veškeré rozpočtové příjmy dosažené v rámci svého hospodaření soustřeďuje na příslušném příjmovém rozpočtovém účtu a uhrazuje všechny rozpočtové výdaje z příslušných výdajových rozpočtových účtů. Příjmy státního rozpočtu soustředěné na jiných než příjmových rozpočtových účtech je OSS povinna do 3 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést do státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.Podle § 44 odst. 1 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb., je neprovedení odvodu podle § 45 odst. 10 zákona č. 218/2000 Sb., porušením rozpočtové kázně.Tímto došlo k porušení rozpočtové kázně v celkové výši cca 75.000,- Kč.2. OSS nepoužila tyto výše uvedené peněžní prostředky na opatření zakládající se na právních předpisech (hradila výdajů na pořízení dlouhodobého majetku z neinvestičních peněžních prostředků) a porušila § 45 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb.. Neuhrazením výdaje z příslušného účtu OSS porušila § 45 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb. a § 7 vyhlášky č. 505/2002 Sb.Výdej, jehož provedením byly porušeny povinnosti stanovené výše uvedenými právními předpisy je dle § 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb., neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu a dle § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., porušením rozpočtové kázně.Tímto došlo k porušení rozpočtové kázně ve výši cca 88.000,- Kč.3. OSS uskutečňovala ve sledovaném roce výdaje před provedením rozpočtového opatření nad výši rozpočtovanou podle paragrafů a položek rozpočtové skladby.OSS nepostupovala v souladu s § 25 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., který jí stanovuje povinnost zajistit prostředky státního rozpočtu na výdej, na jehož úhradu byla do jejího rozpočtu zařazena částka nepostačující, přednostně přesunem uvnitř svého rozpočtu.Podle § 25 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., jsou výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši stanovenou závazným ukazatelem neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu. Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši rozpočtovanou podle paragrafů a položek rozpočtové skladby jsou neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu a podle § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., je neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu porušením rozpočtové kázně.Tímto došlo k porušení rozpočtové kázně ve výši cca 16,000.000,- Kč.Nedodržením výše uvedených podmínek, došlo k porušení rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 rozpočtových pravidel a částka ve výši cca 16,000.000,- Kč byla samostatným rozhodnutím dle ustanovení § 44a odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů a podle § 46 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, předepsána k vrácení do státního rozpočtu.Zároveň byl dle ustanovení § 44a odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a podle § 63 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, sdělen předpis penále ve výši cca 16,000.000,- Kč.OSS požádala o prominutí odvodu a penále. Současně podala žádost o posečkání platby odvodu a penále do 15 dnů od doručení rozhodnutí o prominutí.
Daň z přidané hodnoty – neoprávněně uplatňovaný nárok na odpočetFÚ provedl u daňového subjektu s předmětem činnosti - pronájem vlastních nemovitostí vytýkací řízení u DPH za zdaňovací období listopad 2006, v jehož průběhu bylo zjištěno, že daňový subjekt uplatnil na vstupu odpočet daně dle daňového dokladu s uvedeným předmětem plnění „opravy dle přiloženého soupisu“. Daňový subjekt byl vyzván k prokázání, že stavební práce byly provedeny v rozsahu deklarovaném na přiloženém soupisu prací, neboť při prohlídce objektu v rámci místního šetření byla zjevně provedena pouze část prací. Daňový subjekt uvedl, že přijaté zdanitelné plnění spočívá jednak v provedení stavebních prací a jednak v záruce, že práce budou dokončeny v termínu stanoveném smlouvou o dílo a jejími dodatky. Daňový subjekt v dodatečně předložených listinách rozdělil fakturované výkony na fyzicky provedené práce a na poskytnutí záruky jako náhradního výkonu za fyzicky ještě neprovedené práce. Předmětem důkazního řízení bylo rozhodnutí, zda se uskutečnilo jediné zdanitelné plnění uvedené na předmětném dokladu a zda bylo uskutečněno v uvedeném rozsahu. V daňovém řízení nebylo prokázáno, že daňový subjekt přijal zdanitelné plnění, jak je uvedeno na daňovém dokladu. Daňový subjekt uplatňoval nárok na odpočet daně z dokladu za opravy objektu, které nebyly ve fakturované výši provedeny.Na základě zjištění vytýkacího řízení byla u daňového subjektu zahájena daňová kontrola i za další zdaňovací období, která byla ukončena se stejným zjištěním a celková výše doměřené daně byla ve výši cca 3,000.000,- Kč. Daňový subjekt se ve všech případech odvolal. Odvolací orgán potvrdil v plném rozsahu stanovisko správce daně.
Daň z přidané hodnoty – neuznání nadměrných odpočtůVytýkací řízení DPH za zdaňovací období 01 - 06/2008 u s.r.o.DS byl zapsán do OR dne 20.2.2004 - sídlo Kroměříž, dne zapsaná 31.7.2009 změna sídla do Prahy, dne 29.4.2009 opět změna sídlaPředmět činnosti: od dubna 2009 pouze výroba. obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákonaDS nakupoval v tuzemsku a prodával do tuzemska a do jiného členského státu EU AL plechy, dlahy, el. rozvaděče a kabely.Správce daně na základě dokladů předložených daňovým subjektem za leden až duben 2008 prověřil přijatá zdanitelná plnění zasláním dožádání na 5 dodavatelů v tuzemsku a uskutečněná zdanitelná plnění zasláním dožádání na 7 odběratelů v tuzemsku a 2 v Maďarsku.V odpovědích bylo uvedeno, že společnosti na výzvy nereagují, nepředložily žádné důkazní prostředky, příslušné FÚ považují prodej zboží za neprokázaný, nebo si zástupci společnosti nepamatují od koho zboží nakoupili, odmítli ukázat prostory skladu, odkud mělo být zboží odvezeno, nebo se na adrese sídla společnost nenachází, nepodává daňová přiznání, byla zaslána opakovaně předvolání, na která se nikdo nedostavil, došlo ke změně jednatelů apod.Ohledně dodání zboží do jiného členského státu byla zaslána žádost o zaslání informace formou SCAC do Maďarska, odkud přišla odpověď, že oba dodavatelé jsou nekontaktní, na adrese sídla je činžovní dům, provozovny nejsou, jednatel (rumunský občan) se odstěhoval ze svého bydliště neznámo kam, maďarské finanční ředitelství nemá přístup k dokladům vztahujícím se k případu, nedokáže vyslechnout jednatele žádné společnosti, nebylo možno provést žádné šetření, jedna společnost byla vlastníkem vozidla, které mělo nosnost 1 200 kg a nemohlo tedy vézt plechové pláty o hmotnosti 5 020 kg, které byly uvedeny na námi zaslaných CMR.Správce daně zaslal dožádání v souvislosti s nájmem skladu, kde mělo být dle vyjádření našeho DS uskladňováno zboží, což nebylo v odpovědi na dožádání potvrzeno, neboť dodavatel je nekontaktní, jednatel poštu přebírá, ale nereaguje, v sídle je adresát neznámý, registrace k DPH z moci úřední ukončena.Správce daně zaslal výzvu k součinnosti třetích osob ohledně vozidel uvedených na mezinárodních nákladních listech, odpověď zněla, že jedno osobní vozidlo trvale vyřazeno, nákladní vozidlo nosnost nákladu 907 kg, - hmotnost zboží uváděná na přepravních dokladech je min. trojnásobná.Správce daně zaslal DS výzvy k prokázání přijetí zdanitelných plnění vykázaných v podaných přiznáních za leden až duben 2008, prokázání nároku na odpočet za splnění podmínek dle ust. § 72 a 73 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH), prokázání uskutečnění zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku a osvobozených od daně s nárokem na odpočet vykázaných v přiznání k DPH za leden až duben 2008 a předložení důkazních prostředků prokazujících výše uvedené. Výzvy byly doručeny veřejnou vyhláškou, neboť z adresy sídla byly vráceny zpět s uvedením adresát se odstěhoval, změnu sídla daňový subjekt neohlásil a v obchodním rejstříku je změna zapsaná.Daňové doklady nesplňují náležitosti ve smyslu § 28 zákona o DPH, neboť nebylo prokázáno, že zdanitelná plnění byla přijata od společností a uskutečněna pro společnosti na nich uvedených.Z dalších důkazů, tzn. z vlastních šetření správce daně formou dožádání a žádosti o informaci do státu EU vyplynulo, že údaje uvedené na těchto fakturách jsou v rozporu se skutečností.Za zdaňovací období leden až duben 2008 nebyl uplatněný nárok na odpočet DPH po stránce faktické potvrzen ve smyslu podmínek daných § 72 a 73 zákona o DPH, proto správce daně přistoupil k vyloučení přijatých zdanitelných plnění uvedených v přiznání k DPH a dále pro porušení podmínek daných § 21 a 22 zákona o DPH k vyloučení uskutečněných zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku a vyloučení dodání zboží do jiného členského státu.Za zdaňovací období květen a červen 2008 zaslal správce daně DS výzvy k odstranění pochybností, které se vrátily jak z bývalého, tak nového sídla nedoručeny a proto byly doručeny veřejnou vyhláškou, správce daně provedl fyzickou kontrolu na adrese sídla společnosti, kde bylo zjištěno, že na domě jsou zvonky bez označení, dům je uzamčen, není zde ani logo společnosti.Dále správce daně zaslal daňovému subjektu výzvu dle ustanovení § 43 § 31 odst. 9 ZSDP k předložení evidence a daňových dokladů za květen a červen 2008 a prokázání přijetí a uskuteční zdanitelných plnění a plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet, uvedených v přiznáních k DPH za tato období. Výzva se vrátila ze sídla nedoručena a proto byla doručena veřejnou vyhláškou.Na výzvy DS nereagoval, nesplnil tedy svou zákonnou povinnost, takže není možno stanovit daňovou povinnost dokazováním, proto správce daně přistoupil ke stanovení DPH za květen 2008 za použití pomůcek souladu s ustanovením § 31 odst. 5 ZSDP.Při stanovení daně za použití pomůcek správce daně vycházel ze zjištění v rámci prováděných vytýkacích řízení za leden až duben 2008, kdy správce daně došel k závěru, že důkazními prostředky předloženými daňovým subjektem nebyla prokázána oprávněnost zahrnutí přijatých a vydaných faktur do přijatých a uskutečněných zdanitelných plnění a uskutečněných plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně za období leden až duben 2008. Na základě těchto skutečností došel správce daně k závěru, že DS nevyvíjí žádnou činnost, neplní si své povinnosti vůči finančnímu úřadu, je nekontaktní, částky uváděné v přiznáních k DPH za květen a červen 2008 jsou fiktivní.DS nebyly uznány nadměrné odpočty v celkové výši 1,936.555,- Kč, pro porušení ust. 72, 73, 21, 22 zákona o DPH. DPH za leden až duben 2008 byla stanovena dokazováním, za květen a červen 2008 za použití pomůcek.DS nárokoval nadměrné odpočty za zdaňovací obdobíleden 2008 - 296 864,- Kčúnor 2008 - 338 815,- Kčbřezen 2008 - 362 568,- Kčduben 2008 - 310 384,- Kčkvěten 2008 - 298 093,- Kččerven 2008 - 329 831,- Kč
Daňový subjekt : příspěvková organizaceVytýkací řízení DPH za 6/ 2009Organizace uplatnila nárok na odpočet DPH ve výši 3,000.791,- Kč. Vzhledem ke skutečnosti,že organizace byla rozhodnutím ministerstva průmyslu a obchodu zrušena, nemohla si výše uvedený nadměrný odpočet uplatnit, jelikož přijatá plnění nepoužije pro uskutečnění své ekonomické činnosti /porušení ust. § 72 ZDPH./ Na základě tohoto zjištění byl vyloučen plátcem uplatněný nárok na odpočet daně ve výši 3,000.791,-Kč.
Daň z přidané hodnoty – nepředložení fakturV rámci vytýkacího řízení na DPH u společnosti zabývající se velkoobchodem a specializovaným maloobchodem zjistil správce daně porušení ust. § 42 odst. 4 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů.Daňový subjekt v rámci vytýkacího řízení na DPH za zdaňovací období prosinec 2008 nedoložil, a to ani po výzvě, doručení dobropisu plátci, pro kterého se uskutečnilo zdanitelné plnění a nepředložil původní faktury, ke kterým byly dobropisy vydány.Na základě výše uvedených skutečností nebylo daňovému subjektu uznáno snížení uskutečněných zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku, vykázané na ř. 210 a na ř. 215 v daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty a nadměrný odpočet byl snížen celkem o částku 492.703,- Kč.
Daň z příjmů právnických osob – poskytnuté půjčkyFÚ v rámci daňové kontroly u DPPO za zdaňovací období 2006 u daňového subjektu zabývajícího se výrobou a montáží zjistil, že tento k 31.12.06 inventarizoval poskytnuté půjčky za desítky miliónů korun. V předložených smlouvách byl uveden i smluvní úrok. Daňový subjekt v rozporu se zákonem o účetnictví neúčtoval o výnosech úroků z poskytnutých půjček a neoprávněně snížil výnosy o několik set tisíc korun. Dále bylo prokázáno, že daňový subjekt neoprávněně uplatnil náklady ve výši několika miliónů korun, neboť tvořil rezervu na opravy hmotného majetku, který dle zjištění správce daně není hmotným majetkem ve smyslu ustanovení ZDP a tudíž nesplňuje podmínku danou zákonem o rezervách. Práva na odvolání daňový subjekt nevyužil. Na dani z příjmů bylo celkem doměřeno cca 1,100.000,- Kč.
o porušení zvláštních podmínek stanovených v § 35a odst.2 písm.a zákona o daních z příjmů. Daňový subjekt tedy nevyužil v nejvyšší možné míře všech ustanovení zákona ke snížení základu daně, uplatnil nižší výši daňových odpisů v důsledku nesprávného zařazení majetku do odpisových skupin;
o nesprávné zvýšení základu daně chybnou aplikací § 34 odst.6 zákona o daních z příjmů, kdy daňový subjekt zvýšil základ daně z důvodů nesplnění podmínek pro reinvestiční odpočet o částky, které nikdy jako reinvestiční odpočet uplatněny nebyly;
o nesprávné účtování čerpání zákonné rezervy na opravy, kdy do částky čerpání rezervy (tedy snižující náklady) byla zahrnuta i daň z přidané hodnoty, která byla uplatněna jako odpočet daně na vstupu, částky již zahrnuté do pořizovací ceny majetku a částka, na kterou byla v předchozím účetním období vytvořena dohadná položka;
o nesprávné účtování o cenových odchylkách materiálu, kdy účetním zápisem ovlivňujícím náklady (kladně i záporně) byl účtován oceňovací rozdíl k zásobám na skladě. Jednalo se tedy o částku ocenění dosud nespotřebovaných zásob. Nesprávným účtováním došlo k neoprávněnému zvýšení základu daně, protože v daném období převažovaly záporné částky oceňovacích rozdílů (náklady byly sníženy).
o nesprávné zvýšení daňového základu o neoprávněně vyplacené pojistné plnění, které se vázalo k pohledávce, avšak pohledávka byla zákazníkem zaplacena o měsíc dříve než bylo poskytnuto pojistné plnění.
Výše uvedené nedodržení zvláštních podmínek vedlo ke snížení nároku na slevu ve smyslu ustanovení § 35b odst.7 zákona o daních z příjmů ve výši 2,5 mil korun.
Daň z příjmů fyzických osob – porušení předpisůSprávce daně provedl kontrolu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 u DS, který dle živnostenských oprávnění provozoval hostinskou činnost v prostorách nočního klubu, a to ve sdružení fyzických osob. V rámci vyhledávací činnosti bylo na internetu zjištěno, že tento klub nabízí erotické služby. Zároveň pracovníci správce daně zjistili v tisku inzerci, ve které tento noční klub hledal nové společnice, kontaktní telefon byl na kontrolovaný DS. DS po zahájení kontroly uváděl, že erotické služby nejsou poskytovány, a že k podnikání nemá zřízen žádný účet. Na základě výzvy k součinnosti bylo od vydavatele novin zjištěno, že inzerce byla v jednom případě hrazena z běžného účtu. Od příslušného peněžního ústavu byl vyžádán výpis z běžného účtu, na kterém byly zjištěny připsané platby hrazené prostřednictvím platebních karet. DS se k těmto platbám a zjištěním správce daně vyjádřil v tom smyslu, že na provozovně je umístěn terminál pro platby kartou, a že hrazené částky nejsou jeho příjmy, ale že tyto příjmy patří společnicím. Tato svá tvrzení však DS žádným způsobem neprokázal.Vzhledem k tomu, že se nejednalo o příjmy ve smyslu § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), nelze je dělit na jednotlivé členy sdružení. Správce daně promítl tyto příjmy v plné výši 691.559,- Kč do základu daně DS dle § 10 ZDP.Vedle výše uvedeného byl při kontrole proveden kontrolní propočet tržeb v návaznosti na inventurní stavy zásob zboží na počátku a konci zdaňovacího období a nákupy zboží v průběhu roku a prodejní ceny vyplývající z předložených ceníků. Tímto propočtem došlo k navýšení základu daně o 249.787,- Kč, u DS byla s ohledem na smlouvu o sdružení promítnuta ½ této částky do základu daně dle § 7 ZDP. O druhou polovinu z této částky bude zvýšen základ daně u druhého člena sdružení.Výše doměrku DPFO: 206.396,- KčPorušení předpisů: § 38g odst. 3 a tím i § 23odst. 1 ZDP.
Daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty – doměření daněSprávce daně provedl daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty za zdaňovací období roku 2006. V průběhu daňové kontroly zjistil, že část dodavatelských prací (jednalo se o pomocné stavební práce) měla provést společnost „A“ v.o.s. Dle informací získaných při daňové kontrole DPH tato společnost je pro svůj místně příslušný finanční úřad nekontaktní. Dle celostátního registru plátců DPH není registrovaná k této dani, ač jen pro kontrolovaný daňový subjekt byly vystaveny faktury v celkové hodnotě 3,616.800,- Kč. Tyto informace zavdaly důvod k pochybnostem správce daně o tom, že deklarované práce byly realizované tak, jak je předkládáno. V rámci důkazního řízení správce daně zjišťoval, kdo byl za společnost „A“ oprávněn jednat – dle výpisu z obchodního rejstříku se jednalo o cizince pana „B“, jenž měl pobyt na území ČR povolen pouze do 24.12.2005. Správce daně dále z údajů z daňových přiznání jednotlivých společníků společnosti „A“ zjistil, že za rok 2006 daňové přiznání podal pouze jeden společník a to pouze za své podnikatelské aktivity.V průběhu daňové kontroly vydal správce daně výzvu, v níž daňový subjekt vyzval, aby sdělil, kdo za společnost „A“ jednal; aby předložil smlouvy na provedené práce, pokud byly uzavřeny písemně; aby uvedl identifikaci osob, které svými podpisy stvrdily přijetí hotovostních úhrad; aby předložil důkazní prostředky prokazující věcnou a časovou souvislost nákladů ve výši 3,616.800,- Kč, prokazující skutečné provedení prací deklarovaných na fakturách od společnosti „A“ a jejich převzetí kontrolovaným daňovým subjektem, prokazující, že se jedná o daňově účinné náklady. Dále byl s jednatelem daňového subjektu sepsán protokol o ústním jednání, jehož předmětem bylo ověřování realizace prací dle faktur vystavených touto společností. Jak v odpovědi na výzvu, tak při ústním jednání, daňový subjekt neprokázal, že práce, jejichž provedení bylo podkladem pro vystavení faktur, byly skutečně provedeny společností „A“ ani, že hotovostní úhrada faktur byla ve prospěch této společnosti. V rámci protokolu o ústním jednání navrhl daňový subjekt svědecké výpovědi svých zaměstnanců, které správce daně realizoval. Svědci uváděli, že na stavbě pracovalo několik lidí, o kterých si mysleli, že by to mohli být zaměstnanci společnosti „A“.Hodnocením získaných důkazních prostředků dospěl správce daně k závěru, že daňový subjekt neprokázal, že společnost „A“ provedla v jeho prospěch práce deklarované na fakturách, kde je uvedena jako dodavatel ani, že tato společnost obdržela finanční prostředky za tyto práce. Daňový subjekt neprokázal splnění podmínek pro uplatnění nároku na odpočet daně z přidané hodnoty ani daňovou uznatelnost nákladů ve smyslu zákona o daních z příjmů. Doměřená daň z příjmů právnických osob činí 897.600,- Kč a daň z přidané hodnoty 53.969,- Kč.
Daň z převodu nemovitostí – chyby ve znaleckém posudkuKupní smlouvou byly prodány nemovitosti - stavby a pozemky hotelového zařízení v katastrálním území lázeňského města. Kupní cena za převáděné nemovitosti činila 18,500.000,- Kč. Daňový subjekt při výpočtu daně vycházel z ceny zjištěné dle oceňovacích předpisů platných k datu právních účinků vkladu smlouvy, tedy z částky 24,358.900,- Kč. Při kontrole znaleckého posudku bylo zjištěno, že obsahuje chyby, a to například v zatřídění stavby střelnice, která je součástí hotelového zařízení i v úpravě základní ceny stavebních pozemků podle položky č.1.2 oceňovací vyhlášky. Na výše uvedené chyby a nedostatky byl daňový subjekt upozorněn výzvou k odstranění pochybností. Na základě této výzvy daňový subjekt předložil dodatek ke znaleckému posudku, v němž znalec zdůvodnil použití úpravy koeficientu prodejnosti, změnil zatřídění stavby střelnice z budovy typu H na budovu typu G, tuto změnu zdůvodnil a opravil přirážky k základní ceně stavebních pozemků.Daňovému subjektu byla zaslána zpráva o výsledku vytýkacího řízení včetně výzvy k projednání této zprávy. Na tuto výzvu daňový subjekt sdělil, že se základem daně z převodu nemovitostí souhlasí. Po opravě znaleckého posudku se cena zjištěná ve výši 24,358.900,- Kč změnila na 28,597.770,- Kč. Daňová povinnost uvedená v daňovém přiznání ve výši 730.767,- Kč se zvýšila o 127.167,- Kč na částku 857.934,- Kč.
Nepodané daňové přiznání k dani silničníSpolečnost s ručením omezeným, jejímž předmětem činnosti byla silniční motorová doprava, nepodala daňové přiznání k dani silniční, a to ani na výzvu správce daně. Finanční úřad zahájil kontrolu daně silniční za rok 2008, při které správce daně zjistil, že společnost měla formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku pronajato 16 jízdních souprav, 2 návěsy a 3 skříňové nákladní automobily. Správce daně za zdaňovací období roku 2008 dodatečně vyměřil daň silniční ve výši 468 572,- Kč.Trestní oznámení nebude podáno.
Daň z příjmů fyzických osob – nepřiznané příjmy
Na základě vyhodnocení údajů z daňového přiznání byla zahájena kontrola daně z příjmů fyzických osob za jedno zdaňovací období u fyzické osoby, která podniká v oblasti nákladní silniční dopravy.Při daňové kontrole bylo zjištěno, že daňový subjekt za kontrolované zdaňovací období nepřiznal příjmy ve výši 1,200.000,- Kč, když na základě dožádání bylo prokázáno, že kontrolovaná fyzická osoba ponížila vystavené faktury svému obchodnímu partnerovi, resp. příjmy, které mu byly vyplaceny tímto odběratelem v hotovosti. Ze strany daňového subjektu došlo k porušení ustanovení § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Na základě uvedeného zjištění byla u daňového subjektu zahájena i kontrola daně z přidané hodnoty (dosud neukončena) za sledovaný rok, kdy byl daňový subjekt čtvrtletním plátcem DPH.Na základě provedené kontroly daně z příjmů fyzických osob za jedno zdaňovací období byla daňovému subjektu dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob ve výši cca 380.000,- Kč.
Poskytnuté prostředky státního rozpočtu
Ministerstvem spravedlnosti ČR byly organizační složce státu (dále jen OSS) poskytnuty prostředky státního rozpočtu na hospodaření v částce cca 86,500.000,- Kč.OSS se dopustila porušení rozpočtové kázně z těchto důvodů:1. Podle ustanovení § 45 odst. 4 a 10 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 218/2000 Sb.), OSS veškeré rozpočtové příjmy dosažené v rámci svého hospodaření soustřeďuje na příslušném příjmovém rozpočtovém účtu a uhrazuje všechny rozpočtové výdaje z příslušných výdajových rozpočtových účtů. Příjmy státního rozpočtu soustředěné na jiných než příjmových rozpočtových účtech je OSS povinna do 3 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést do státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.Podle § 44 odst. 1 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb., je neprovedení odvodu podle § 45 odst. 10 zákona č. 218/2000 Sb., porušením rozpočtové kázně.Tímto došlo k porušení rozpočtové kázně v celkové výši cca 75.000,- Kč.2. OSS nepoužila tyto výše uvedené peněžní prostředky na opatření zakládající se na právních předpisech (hradila výdajů na pořízení dlouhodobého majetku z neinvestičních peněžních prostředků) a porušila § 45 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb.. Neuhrazením výdaje z příslušného účtu OSS porušila § 45 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb. a § 7 vyhlášky č. 505/2002 Sb.Výdej, jehož provedením byly porušeny povinnosti stanovené výše uvedenými právními předpisy je dle § 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb., neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu a dle § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., porušením rozpočtové kázně.Tímto došlo k porušení rozpočtové kázně ve výši cca 88.000,- Kč.3. OSS uskutečňovala ve sledovaném roce výdaje před provedením rozpočtového opatření nad výši rozpočtovanou podle paragrafů a položek rozpočtové skladby.OSS nepostupovala v souladu s § 25 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., který jí stanovuje povinnost zajistit prostředky státního rozpočtu na výdej, na jehož úhradu byla do jejího rozpočtu zařazena částka nepostačující, přednostně přesunem uvnitř svého rozpočtu.Podle § 25 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., jsou výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši stanovenou závazným ukazatelem neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu. Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši rozpočtovanou podle paragrafů a položek rozpočtové skladby jsou neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu a podle § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., je neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu porušením rozpočtové kázně.Tímto došlo k porušení rozpočtové kázně ve výši cca 16,000.000,- Kč.Nedodržením výše uvedených podmínek, došlo k porušení rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 rozpočtových pravidel a částka ve výši cca 16,000.000,- Kč byla samostatným rozhodnutím dle ustanovení § 44a odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů a podle § 46 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, předepsána k vrácení do státního rozpočtu.Zároveň byl dle ustanovení § 44a odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a podle § 63 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, sdělen předpis penále ve výši cca 16,000.000,- Kč.OSS požádala o prominutí odvodu a penále. Současně podala žádost o posečkání platby odvodu a penále do 15 dnů od doručení rozhodnutí o prominutí.
Daň z přidané hodnoty – neoprávněně uplatňovaný nárok na odpočetFÚ provedl u daňového subjektu s předmětem činnosti - pronájem vlastních nemovitostí vytýkací řízení u DPH za zdaňovací období listopad 2006, v jehož průběhu bylo zjištěno, že daňový subjekt uplatnil na vstupu odpočet daně dle daňového dokladu s uvedeným předmětem plnění „opravy dle přiloženého soupisu“. Daňový subjekt byl vyzván k prokázání, že stavební práce byly provedeny v rozsahu deklarovaném na přiloženém soupisu prací, neboť při prohlídce objektu v rámci místního šetření byla zjevně provedena pouze část prací. Daňový subjekt uvedl, že přijaté zdanitelné plnění spočívá jednak v provedení stavebních prací a jednak v záruce, že práce budou dokončeny v termínu stanoveném smlouvou o dílo a jejími dodatky. Daňový subjekt v dodatečně předložených listinách rozdělil fakturované výkony na fyzicky provedené práce a na poskytnutí záruky jako náhradního výkonu za fyzicky ještě neprovedené práce. Předmětem důkazního řízení bylo rozhodnutí, zda se uskutečnilo jediné zdanitelné plnění uvedené na předmětném dokladu a zda bylo uskutečněno v uvedeném rozsahu. V daňovém řízení nebylo prokázáno, že daňový subjekt přijal zdanitelné plnění, jak je uvedeno na daňovém dokladu. Daňový subjekt uplatňoval nárok na odpočet daně z dokladu za opravy objektu, které nebyly ve fakturované výši provedeny.Na základě zjištění vytýkacího řízení byla u daňového subjektu zahájena daňová kontrola i za další zdaňovací období, která byla ukončena se stejným zjištěním a celková výše doměřené daně byla ve výši cca 3,000.000,- Kč. Daňový subjekt se ve všech případech odvolal. Odvolací orgán potvrdil v plném rozsahu stanovisko správce daně.
Daň z přidané hodnoty – neuznání nadměrných odpočtůVytýkací řízení DPH za zdaňovací období 01 - 06/2008 u s.r.o.DS byl zapsán do OR dne 20.2.2004 - sídlo Kroměříž, dne zapsaná 31.7.2009 změna sídla do Prahy, dne 29.4.2009 opět změna sídlaPředmět činnosti: od dubna 2009 pouze výroba. obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákonaDS nakupoval v tuzemsku a prodával do tuzemska a do jiného členského státu EU AL plechy, dlahy, el. rozvaděče a kabely.Správce daně na základě dokladů předložených daňovým subjektem za leden až duben 2008 prověřil přijatá zdanitelná plnění zasláním dožádání na 5 dodavatelů v tuzemsku a uskutečněná zdanitelná plnění zasláním dožádání na 7 odběratelů v tuzemsku a 2 v Maďarsku.V odpovědích bylo uvedeno, že společnosti na výzvy nereagují, nepředložily žádné důkazní prostředky, příslušné FÚ považují prodej zboží za neprokázaný, nebo si zástupci společnosti nepamatují od koho zboží nakoupili, odmítli ukázat prostory skladu, odkud mělo být zboží odvezeno, nebo se na adrese sídla společnost nenachází, nepodává daňová přiznání, byla zaslána opakovaně předvolání, na která se nikdo nedostavil, došlo ke změně jednatelů apod.Ohledně dodání zboží do jiného členského státu byla zaslána žádost o zaslání informace formou SCAC do Maďarska, odkud přišla odpověď, že oba dodavatelé jsou nekontaktní, na adrese sídla je činžovní dům, provozovny nejsou, jednatel (rumunský občan) se odstěhoval ze svého bydliště neznámo kam, maďarské finanční ředitelství nemá přístup k dokladům vztahujícím se k případu, nedokáže vyslechnout jednatele žádné společnosti, nebylo možno provést žádné šetření, jedna společnost byla vlastníkem vozidla, které mělo nosnost 1 200 kg a nemohlo tedy vézt plechové pláty o hmotnosti 5 020 kg, které byly uvedeny na námi zaslaných CMR.Správce daně zaslal dožádání v souvislosti s nájmem skladu, kde mělo být dle vyjádření našeho DS uskladňováno zboží, což nebylo v odpovědi na dožádání potvrzeno, neboť dodavatel je nekontaktní, jednatel poštu přebírá, ale nereaguje, v sídle je adresát neznámý, registrace k DPH z moci úřední ukončena.Správce daně zaslal výzvu k součinnosti třetích osob ohledně vozidel uvedených na mezinárodních nákladních listech, odpověď zněla, že jedno osobní vozidlo trvale vyřazeno, nákladní vozidlo nosnost nákladu 907 kg, - hmotnost zboží uváděná na přepravních dokladech je min. trojnásobná.Správce daně zaslal DS výzvy k prokázání přijetí zdanitelných plnění vykázaných v podaných přiznáních za leden až duben 2008, prokázání nároku na odpočet za splnění podmínek dle ust. § 72 a 73 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH), prokázání uskutečnění zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku a osvobozených od daně s nárokem na odpočet vykázaných v přiznání k DPH za leden až duben 2008 a předložení důkazních prostředků prokazujících výše uvedené. Výzvy byly doručeny veřejnou vyhláškou, neboť z adresy sídla byly vráceny zpět s uvedením adresát se odstěhoval, změnu sídla daňový subjekt neohlásil a v obchodním rejstříku je změna zapsaná.Daňové doklady nesplňují náležitosti ve smyslu § 28 zákona o DPH, neboť nebylo prokázáno, že zdanitelná plnění byla přijata od společností a uskutečněna pro společnosti na nich uvedených.Z dalších důkazů, tzn. z vlastních šetření správce daně formou dožádání a žádosti o informaci do státu EU vyplynulo, že údaje uvedené na těchto fakturách jsou v rozporu se skutečností.Za zdaňovací období leden až duben 2008 nebyl uplatněný nárok na odpočet DPH po stránce faktické potvrzen ve smyslu podmínek daných § 72 a 73 zákona o DPH, proto správce daně přistoupil k vyloučení přijatých zdanitelných plnění uvedených v přiznání k DPH a dále pro porušení podmínek daných § 21 a 22 zákona o DPH k vyloučení uskutečněných zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku a vyloučení dodání zboží do jiného členského státu.Za zdaňovací období květen a červen 2008 zaslal správce daně DS výzvy k odstranění pochybností, které se vrátily jak z bývalého, tak nového sídla nedoručeny a proto byly doručeny veřejnou vyhláškou, správce daně provedl fyzickou kontrolu na adrese sídla společnosti, kde bylo zjištěno, že na domě jsou zvonky bez označení, dům je uzamčen, není zde ani logo společnosti.Dále správce daně zaslal daňovému subjektu výzvu dle ustanovení § 43 § 31 odst. 9 ZSDP k předložení evidence a daňových dokladů za květen a červen 2008 a prokázání přijetí a uskuteční zdanitelných plnění a plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet, uvedených v přiznáních k DPH za tato období. Výzva se vrátila ze sídla nedoručena a proto byla doručena veřejnou vyhláškou.Na výzvy DS nereagoval, nesplnil tedy svou zákonnou povinnost, takže není možno stanovit daňovou povinnost dokazováním, proto správce daně přistoupil ke stanovení DPH za květen 2008 za použití pomůcek souladu s ustanovením § 31 odst. 5 ZSDP.Při stanovení daně za použití pomůcek správce daně vycházel ze zjištění v rámci prováděných vytýkacích řízení za leden až duben 2008, kdy správce daně došel k závěru, že důkazními prostředky předloženými daňovým subjektem nebyla prokázána oprávněnost zahrnutí přijatých a vydaných faktur do přijatých a uskutečněných zdanitelných plnění a uskutečněných plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně za období leden až duben 2008. Na základě těchto skutečností došel správce daně k závěru, že DS nevyvíjí žádnou činnost, neplní si své povinnosti vůči finančnímu úřadu, je nekontaktní, částky uváděné v přiznáních k DPH za květen a červen 2008 jsou fiktivní.DS nebyly uznány nadměrné odpočty v celkové výši 1,936.555,- Kč, pro porušení ust. 72, 73, 21, 22 zákona o DPH. DPH za leden až duben 2008 byla stanovena dokazováním, za květen a červen 2008 za použití pomůcek.DS nárokoval nadměrné odpočty za zdaňovací obdobíleden 2008 - 296 864,- Kčúnor 2008 - 338 815,- Kčbřezen 2008 - 362 568,- Kčduben 2008 - 310 384,- Kčkvěten 2008 - 298 093,- Kččerven 2008 - 329 831,- Kč
Daňový subjekt : příspěvková organizaceVytýkací řízení DPH za 6/ 2009Organizace uplatnila nárok na odpočet DPH ve výši 3,000.791,- Kč. Vzhledem ke skutečnosti,že organizace byla rozhodnutím ministerstva průmyslu a obchodu zrušena, nemohla si výše uvedený nadměrný odpočet uplatnit, jelikož přijatá plnění nepoužije pro uskutečnění své ekonomické činnosti /porušení ust. § 72 ZDPH./ Na základě tohoto zjištění byl vyloučen plátcem uplatněný nárok na odpočet daně ve výši 3,000.791,-Kč.
Daň z přidané hodnoty – nepředložení fakturV rámci vytýkacího řízení na DPH u společnosti zabývající se velkoobchodem a specializovaným maloobchodem zjistil správce daně porušení ust. § 42 odst. 4 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů.Daňový subjekt v rámci vytýkacího řízení na DPH za zdaňovací období prosinec 2008 nedoložil, a to ani po výzvě, doručení dobropisu plátci, pro kterého se uskutečnilo zdanitelné plnění a nepředložil původní faktury, ke kterým byly dobropisy vydány.Na základě výše uvedených skutečností nebylo daňovému subjektu uznáno snížení uskutečněných zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku, vykázané na ř. 210 a na ř. 215 v daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty a nadměrný odpočet byl snížen celkem o částku 492.703,- Kč.
Daň z příjmů právnických osob – poskytnuté půjčkyFÚ v rámci daňové kontroly u DPPO za zdaňovací období 2006 u daňového subjektu zabývajícího se výrobou a montáží zjistil, že tento k 31.12.06 inventarizoval poskytnuté půjčky za desítky miliónů korun. V předložených smlouvách byl uveden i smluvní úrok. Daňový subjekt v rozporu se zákonem o účetnictví neúčtoval o výnosech úroků z poskytnutých půjček a neoprávněně snížil výnosy o několik set tisíc korun. Dále bylo prokázáno, že daňový subjekt neoprávněně uplatnil náklady ve výši několika miliónů korun, neboť tvořil rezervu na opravy hmotného majetku, který dle zjištění správce daně není hmotným majetkem ve smyslu ustanovení ZDP a tudíž nesplňuje podmínku danou zákonem o rezervách. Práva na odvolání daňový subjekt nevyužil. Na dani z příjmů bylo celkem doměřeno cca 1,100.000,- Kč.
Subscribe to Posts [Atom]
