Slevy na pojistném
7.7.2009 , Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Od 1. 8. 2009 se zavádí slevy na pojistném pro zaměstnavatele. Základem daně u zaměstnanců zůstává nadále superhrubá mzda nesnížená o slevu na pojistném.

S účinností od 1. 8. 2009 je novelizován zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen zákon o pojistném), který v novém § 21a stanoví možnost uplatnění slevy na pojistném zaměstnavatelem, a to za každého zaměstnance:

• který je účasten nemocenského pojištění,
• který má vyměřovací základ nižší než 1,15 násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru - pro rok 2009 se jedná o vyměřovací základ nižší než 27 100 Kč,
• jehož zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc,
• jehož zaměstnání mělo trvat déle než 3 kalendářní měsíce a
• který nevykonává zaměstnání malého rozsahu (i když je z titulu tohoto zaměstnání účasten nemocenského pojištění).

Sleva na pojistném se týká i těch zaměstnanců, kteří v kalendářním měsíci dosáhli nižšího příjmu než sjednaného, například proto, že v průběhu kalendářního měsíce v něm pobírali náhradu mzdy a dávky nemocenského pojištění, měli neplacené volno, rodičovskou dovolenou apod., a z tohoto důvodu mají nižší vyměřovací základ. Za zaměstnance účastného nemocenského pojištění se též považuje fyzická osoba, které v době přerušení nemocenského pojištění (viz § 10 odst. 9 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

Při výkonu více zaměstnání u téhož zaměstnavatele se považuje pro účely slevy na pojistném tento zaměstnanec za jednoho zaměstnance, to znamená, že se pro tyto účely sčítají všechny vyměřovací základy ze všech zaměstnání, z nichž by jinak mohla být sleva na pojistném uplatňována samostatně. Do úhrnu vyměřovacích základů při výkonu více zaměstnání se proto nezahrnují vyměřovací základy například ze zaměstnání malého rozsahu.

Sleva na pojistném nenáleží od kalendářního měsíce, v němž:

• byla doručena výpověď z pracovního poměru, nebo dohody o pracovní činnosti zaměstnanci, nebo zaměstnavateli,
• byla uzavřena dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o rozvázání pracovního poměru, nebo zrušení dohody o pracovní činnosti,
• byl zaměstnavatel, nebo zaměstnanec vyrozuměn o zrušení pracovního poměru ve zkušební době.

Nárok na slevu na pojistném nemá zaměstnavatel:

• který vstoupil do likvidace nebo,
• vůči němuž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o prohlášení konkurzu na jeho majetek,

a to od prvního dne kalendářního měsíce, kdy tyto skutečnosti nastaly.

Sleva na pojistném:

• náleží za kalendářní měsíc,
• činí 3,3 % rozdílu mezi 1,15 násobkem průměrné mzdy zaokrouhleným na celé stokoruny směrem nahoru a vyměřovacím základem zaměstnance,
• se poskytuje do maximální výše 25 % vyměřovacího základu zaměstnance,
• se zaokrouhluje za jednotlivé zaměstnance na celé koruny směrem nahoru.

Sleva na pojistném náleží poprvé za kalendářní měsíc srpen 2009 na období do konce roku 2010 a naposledy tedy náleží za prosinec 2010. Zákonem, kterým je novelizován zákon o pojistném, se dále stanoví, že za kalendářní měsíc nabytí účinnosti tohoto zákona náleží zaměstnavatelům mimořádná sleva na pojistném, která se stanoví jako součet úhrnu slev na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2009 přede dnem účinnosti tohoto zákona (tedy za měsíce leden až červenec 2009).

Tyto slevy na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce se stanoví podle § 21a zákona o pojistném a náleží za zaměstnance, jejichž zaměstnání trvalo k poslednímu dni kalendářního měsíce, v němž tento zákon nabyl účinnosti, to znamená k 31. 8. 2009, přičemž se však u těchto zaměstnanců přihlíží ke všem zaměstnáním, která trvala v těchto kalendářních měsících.

Daň z příjmů

V souvislosti se zavedením slevy na pojistném podle ustanovení § 21a zákona o pojistném je také novelizován zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v tom, že se § 6 doplňuje tak, aby bylo jednoznačně vyjádřeno, že slevy na pojistném včetně mimořádné slevy na pojistném se týkají pouze zaměstnavatelů a nikoliv zaměstnanců. Základem daně u zaměstnanců zůstává nadále superhrubá mzda a k hrubé mzdě zaměstnance se připočte pojistné, které platí za zaměstnance zaměstnavatel, nesnížené o slevy na pojistném. Slevy na pojistném tedy nemají žádný dopad na stanovení superhrubé mzdy jako základu pro daň z příjmu.