Budou platit absolventi středních a vysokých škol během prázdnin pojistné?
29.6.2009 , Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Jak je to s účastí na nemocenském či důchodovém pojištění u studentů, kteří ukončí školu a mají prázdniny? Mají povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení?

Vždy záleží na konkrétní situaci. Nastat jich může několik:

Absolvent střední, popř. vyšší odborné školy ukončí studium a

• nastupuje do zaměstnání - Od nástupu do zaměstnání hradí pojistné zaměstnavatel. Firma ho platí za sebe a rovněž ho strhává z platu zaměstnance a odvádí ho příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ). Pokud absolvent střední školy, popř. VOŠ, který v květnu nebo červnu úspěšně vykonal závěrečnou nebo maturitní zkoušku, popř. absolutorium, nastoupí do zaměstnání až po prázdninách, považuje se doba do konce daného školního roku a za určitých okolností i doba navazujících školních prázdnin ještě za studium. Tzn. pro účely důchodového pojištění za dobu náhradní (v takovém případě pojistné neplatí).
• bude registrován na úřadu práce, dokud nenajde zaměstnání - Takový absolvent pojistné neplatí. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je také náhradní dobou pojištění (v omezeném rozsahu).
• odchází studovat na vysokou, vyšší odbornou či jiný typ školy - Doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jakož i doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se stal studentem vysoké školy, se rovněž považuje za studium, tj. náhradní dobu pojištění (pojistné neplatí).
• odchází studovat do zahraničí - Viz předchozí. Je-li takové studium v cizině podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) postaveno na roveň studia v ČR, pojistné neplatí. Jinak se za náhradní dobu pojištění považuje pouze doba do konce vyučování daného školního roku a za určitých okolností i doba navazujících školních prázdnin (pojistné neplatí). Poté již není důchodově pojištěn, pojistné však není povinen platit.

Absolvent vysoké školy ukončí studium a

• nastupuje do zaměstnání - Do nástupu do zaměstnání není absolvent účasten nemocenského pojištění. Z hlediska důchodového je náhradní dobou pojištění (studiem) ještě kalendářní měsíc, v němž ukončil studium na vysoké škole, a rovněž kalendářní měsíc následující, pokud po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na pojištění, ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Od nástupu do zaměstnání hradí pojistné zaměstnavatel. Firma ho platí za sebe a rovněž ho strhává z platu zaměstnance a odvádí ho příslušné správě sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ).
• bude registrován na úřadu práce, dokud nenajde zaměstnání - Takový absolvent pojistné neplatí. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je také náhradní dobou pojištění (v omezeném rozsahu).
• odchází studovat na další vysokou školu - Je účasten důchodového pojištění z titulu studia v době od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se stal studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium bezprostředně navazuje. A to nejdéle po dobu tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž ukončil studium na vysoké škole (pojistné neplatí).
• odchází studovat na vysokou školu do zahraničí - Viz předchozí. Je-li studium v cizině podle rozhodnutí MŠMT postaveno na roveň studia v ČR, pojistné neplatí. Jinak se za náhradní dobu pojištění považuje pouze ještě kalendářní měsíc, v němž ukončil studium na vysoké škole, a rovněž kalendářní měsíc následující, pokud po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na pojištění, ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Poté již není důchodově pojištěn, pojistné však není povinen platit.
• odchází studovat na vyšší odbornou školu či jiný typ školy nebo učiliště - Viz předchozí.

Účast na důchodovém pojištění z titulu studia trvá podle výše uvedených zásad jen, dokud doba studia po dosažení věku 18 let v součtu nedosáhne 6 let. Pokud někdo studuje déle, může se přihlásit na OSSZ/PSSZ k dobrovolnému důchodovém pojištění. Minimální výše pojistného činí letos 1 649 Kč měsíčně.

Studentům, kteří ukončí studium a nenastoupí do práce a ani se nechtějí registrovat na úřadě práce, povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení nevzniká, nejsou však nadále účastni důchodového pojištění.

Od 1. ledna 2009, od účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, nejsou již studenti účastni nemocenského pojištění.

Co je náhradní doba pojištění? Je to období života, kdy například lidé studují, vychovávají děti, jsou nezaměstnaní či nemocní. I když se za tyto doby neodvádí žádné pojistné, přesto se započítávají do potřebných let pojištění pro důchod, a to v případě, že doba pojištění (během níž bylo pojistné do systému odváděno) trvala v rámci celého života pojištěnce alespoň jeden rok. Pro nárok na důchod se náhradní doby započítávají vždy plně, tj. 100 %. Pro výši důchodu se však započítávají pouze v rozsahu 80 %. Výjimkou jsou pouze doby vojenské služby, péče o dítě do 4 let věku a péče o bezmocnou osobu (do 31. 12. 2006) či závislou osobu (od 1. 1. 2007), které se i pro výši důchodu započítávají 100 %. Pro výši důchodu se dále nezapočítávají náhradní doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na důchod.

Studenti a podnikání

Studenti do 26 let, kteří podnikají, se považují za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vykonávající vedlejší činnost, což je pro ně určitá forma zvýhodnění. Nejsou za určených podmínek povinni platit pojistné nebo zálohy, případně mohou platit zálohy v nižších částkách.

Účast studentů na důchodovém pojištění je do určité výše dosaženého příjmu po odpočtu výdajů (od 1. 1. 2009 dosaženého základu daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti), dobrovolná. Po překročení rozhodné částky je však již povinná. Rozhodná částka za rok 2008 činí 51 744 Kč a za rok 2009 činí její výše 56 532 Kč. Je-li student úspěšným podnikatelem a vydělává, bude povinen platit pojistné za rok, ve kterém dosáhl rozhodné částky a po podání Přehledu o příjmech a výdajích za tento rok i zálohy na pojistné ve vypočtené výši. V opačném případě nebude povinen platit pojistné, ani zálohy na pojistné.

(Za OSVČ se pro účely důchodového pojištění považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let a vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti.)

Pro úplnost: pojistné na sociální zabezpečení se skládá z pojistného na nemocenské a důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Jeho platba a výše ovlivňuje dávky nemocenského pojištění a důchody. K 31. 3. 2009 evidovala ČSSZ celkem 4 909 120 poplatníků pojistného.

Nemocenské pojištění zahraničních zaměstnanců
15.6.2009 , Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
S účinností od 1. 1. 2009 může být nově nemocenského pojištění účasten též zahraniční zaměstnanec, a to na základě podané přihlášky.

Zahraničním zaměstnancem, který je novou kategorií pojištěnce, se rozumí zaměstnanec činný na území České republiky ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, tzn. zaměstnavatele, který má sídlo na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení.

Vznik a zánik pojištění

Účast zahraničního zaměstnance na nemocenském pojištění v České republice je dobrovolná. Nemocenského pojištění je zahraniční zaměstnanec účasten, pokud se k pojištění přihlásil na předepsaném tiskopise, a to ode dne, který zahraniční zaměstnanec uvedl v přihlášce k účasti na nemocenském pojištění. Pojištění však vzniká nejdříve dnem, ve kterém byla tato přihláška podána. Účast zahraničního zaměstnance na nemocenském pojištění zaniká:

• dnem skončení zaměstnání na území České republiky,
• prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě nebo výši zaplaceno pojistné,
• dnem uvedeným v odhlášce z pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla tato odhláška podána,
• dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody.

Nemocenské pojištění zahraničního zaměstnance provádí okresní (Pražská) správa sociálního zabezpečení určená buď místem trvalého, nebo hlášeného pobytu zahraničního zaměstnance, nebo místem, kde se na území České republiky zdržuje.

Dávky nemocenského pojištění

Zahraničnímu zaměstnanci náleží z pojištění pouze dvě dávky:

• nemocenské, a to od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, pokud byl zahraniční zaměstnanec bezprostředně přede dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti účasten tohoto pojištění alespoň tři měsíce,
• peněžitá pomoc v mateřství, a to nejdříve od počátku 8 týdne před očekávaným dnem porodu, pokud účast na nemocenském pojištění trvala v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství alespoň po dobu 270 kalendářních dnů a zároveň musí být účasten/a pojištění jako zahraniční zaměstnanec po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby.

O dávkách rozhoduje příslušná OSSZ/PSSZ.

Pojistné na nemocenské pojištění

Pojistné na nemocenské pojištění platí zahraniční zaměstnanec měsíčně, a to ve výši 1,4 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem zahraničního zaměstnance pro pojistné na nemocenské pojištění je částka, kterou si zahraniční zaměstnanec určí. Tento měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění, přičemž rozhodný příjem činí 2 000 Kč. Z uvedeného vyplývá, že při určování měsíčního vyměřovacího základu je zahraniční zaměstnanec omezen jen jeho minimální hranicí. Vyměřovací základ tak musí činit po 1. 1. 2009 alespoň 4 000 Kč a pojistné z tohoto vyměřovacího základu 96 Kč měsíčně. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Pojistné se platí za celé kalendářní měsíce na účet příslušné OSSZ/PSSZ, s výjimkou kalendářních měsíců, ve kterých měl zahraniční zaměstnanec po celý měsíc nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění zahraničního zaměstnance. Za období nároku na výplatu nemocenského se považuje rovněž doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které se nemocenské nevyplácí.

Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od 1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který se toto pojistné platí.

Pokud bylo pojistné zaplaceno po uplynutí lhůty nebo ve stanovené lhůtě, ale v nižší částce, než mělo být zaplaceno, považuje se toto pojistné za přeplatek, neboť účast na pojištění skončila (viz výše). Při vracení takto vzniklého přeplatku na pojistném na nemocenském pojištění zahraničního zaměstnance je příslušná OSSZ/PSSZ povinna zahraničnímu zaměstnanci písemně oznámit den a důvod zániku jeho účasti na nemocenském pojištění. Přeplatek na pojistném je příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povinna vrátit plátci pojistného do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila.

Slevy na pojistném
7.7.2009 , Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Od 1. 8. 2009 se zavádí slevy na pojistném pro zaměstnavatele. Základem daně u zaměstnanců zůstává nadále superhrubá mzda nesnížená o slevu na pojistném.

S účinností od 1. 8. 2009 je novelizován zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen zákon o pojistném), který v novém § 21a stanoví možnost uplatnění slevy na pojistném zaměstnavatelem, a to za každého zaměstnance:

• který je účasten nemocenského pojištění,
• který má vyměřovací základ nižší než 1,15 násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru - pro rok 2009 se jedná o vyměřovací základ nižší než 27 100 Kč,
• jehož zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc,
• jehož zaměstnání mělo trvat déle než 3 kalendářní měsíce a
• který nevykonává zaměstnání malého rozsahu (i když je z titulu tohoto zaměstnání účasten nemocenského pojištění).

Sleva na pojistném se týká i těch zaměstnanců, kteří v kalendářním měsíci dosáhli nižšího příjmu než sjednaného, například proto, že v průběhu kalendářního měsíce v něm pobírali náhradu mzdy a dávky nemocenského pojištění, měli neplacené volno, rodičovskou dovolenou apod., a z tohoto důvodu mají nižší vyměřovací základ. Za zaměstnance účastného nemocenského pojištění se též považuje fyzická osoba, které v době přerušení nemocenského pojištění (viz § 10 odst. 9 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

Při výkonu více zaměstnání u téhož zaměstnavatele se považuje pro účely slevy na pojistném tento zaměstnanec za jednoho zaměstnance, to znamená, že se pro tyto účely sčítají všechny vyměřovací základy ze všech zaměstnání, z nichž by jinak mohla být sleva na pojistném uplatňována samostatně. Do úhrnu vyměřovacích základů při výkonu více zaměstnání se proto nezahrnují vyměřovací základy například ze zaměstnání malého rozsahu.

Sleva na pojistném nenáleží od kalendářního měsíce, v němž:

• byla doručena výpověď z pracovního poměru, nebo dohody o pracovní činnosti zaměstnanci, nebo zaměstnavateli,
• byla uzavřena dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o rozvázání pracovního poměru, nebo zrušení dohody o pracovní činnosti,
• byl zaměstnavatel, nebo zaměstnanec vyrozuměn o zrušení pracovního poměru ve zkušební době.

Nárok na slevu na pojistném nemá zaměstnavatel:

• který vstoupil do likvidace nebo,
• vůči němuž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o prohlášení konkurzu na jeho majetek,

a to od prvního dne kalendářního měsíce, kdy tyto skutečnosti nastaly.

Sleva na pojistném:

• náleží za kalendářní měsíc,
• činí 3,3 % rozdílu mezi 1,15 násobkem průměrné mzdy zaokrouhleným na celé stokoruny směrem nahoru a vyměřovacím základem zaměstnance,
• se poskytuje do maximální výše 25 % vyměřovacího základu zaměstnance,
• se zaokrouhluje za jednotlivé zaměstnance na celé koruny směrem nahoru.

Sleva na pojistném náleží poprvé za kalendářní měsíc srpen 2009 na období do konce roku 2010 a naposledy tedy náleží za prosinec 2010. Zákonem, kterým je novelizován zákon o pojistném, se dále stanoví, že za kalendářní měsíc nabytí účinnosti tohoto zákona náleží zaměstnavatelům mimořádná sleva na pojistném, která se stanoví jako součet úhrnu slev na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2009 přede dnem účinnosti tohoto zákona (tedy za měsíce leden až červenec 2009).

Tyto slevy na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce se stanoví podle § 21a zákona o pojistném a náleží za zaměstnance, jejichž zaměstnání trvalo k poslednímu dni kalendářního měsíce, v němž tento zákon nabyl účinnosti, to znamená k 31. 8. 2009, přičemž se však u těchto zaměstnanců přihlíží ke všem zaměstnáním, která trvala v těchto kalendářních měsících.

Daň z příjmů

V souvislosti se zavedením slevy na pojistném podle ustanovení § 21a zákona o pojistném je také novelizován zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v tom, že se § 6 doplňuje tak, aby bylo jednoznačně vyjádřeno, že slevy na pojistném včetně mimořádné slevy na pojistném se týkají pouze zaměstnavatelů a nikoliv zaměstnanců. Základem daně u zaměstnanců zůstává nadále superhrubá mzda a k hrubé mzdě zaměstnance se připočte pojistné, které platí za zaměstnance zaměstnavatel, nesnížené o slevy na pojistném. Slevy na pojistném tedy nemají žádný dopad na stanovení superhrubé mzdy jako základu pro daň z příjmu.