Zásadní
změny v nemocenském pojištění od 1.
ledna 2009 - ZAMĚSTNANCI  
17.12.2008,
Zdroj: Česká správa sociálního
zabezpečení
Zaměstnanec
musí splnit tři podmínky, aby byl nemocensky
pojištěn a měl tedy nárok na dávky
vyplácené z nemocenského pojištění.

 Nový
zákon o nemocenském pojištění
přináší zásadní změny
pro zaměstnance. Kteří zaměstnanci jsou nově
nemocensky pojištěni, jaké dávky
náleží zaměstnanci a jak zaměstnanec
uplatní nárok na dávku? Základní
informace pro zaměstnance, aby se lépe zorientovali
v novém systému nemocenského pojištění,
přináší Česká správa
sociálního zabezpečení. Následující
informace se týkají jen období od 1. 1. 2009. U
dávek z nemocenského pojištění,
jejichž nárok přechází z roku
2008 do roku 2009, se použijí dosavadní právní
předpisy.

Povinně
jsou při splnění stanovených podmínek
účastni nemocenského pojištění
zaměstnanci a nově také smluvní
zaměstnanci, tj. zaměstnanci zahraničního
zaměstnavatele, kteří pracují pro smluvního
zaměstnavatele se sídlem v České republice.
Ve srovnání s dosavadní úpravou se
z okruhu nemocensky pojištěných osob od 1.
ledna 2009 vypouštějí společníci a
jednatelé společnosti s ručením omezeným
a komanditisté komanditní společnosti, členové
družstev, u nichž podmínkou členství
není pracovní vztah k družstvu, a dále
studenti a žáci.

Zaměstnanec
je  nemocensky pojištěn, jestliže
splňuje následující tři
základní podmínky:

1. 
   vykonává
   zaměstnání na území ČR nebo
   přechodně mimo území ČR, pokud je místo
   výkonu práce trvale v ČR,
   

   
   

2. zaměstnání
   trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních
   dnů,
   

   
   

3. sjednaná
   mzda či plat ze zaměstnání za kalendářní
   měsíc musí dosáhnout alespoň tzv.
   rozhodného příjmu; pro rok 2009 se jedná
   o částku 2 000 Kč.
   

   
   

Pokud
bude zaměstnání trvat sice déle než 15
kalendářních dnů, ale sjednaný příjem
bude nižší než 2  000 Kč, 
jedná se o zaměstnání malého
rozsahu. Při výkonu zaměstnání
malého rozsahu bude zaměstnanec pojištěn
jen v těch kalendářních
měsících, v nichž dosáhl
příjmu ve výši aspoň 2 000 Kč.

Dávky,
které se vyplácí z nemocenského pojištění
zaměstnancům jsou:

• 
  nemocenské,
  
  

  
  

• ošetřovné,
  
  

  
  

• peněžitá
  pomoc v mateřství (tzv. mateřská) a
  
  

  
  

• vyrovnávací
  příspěvek v těhotenství a
  mateřství.
  

  
  

Všechny
dávky, na které vznikne nárok v roce 2009,
budou nově vyplácet pouze okresní (v Praze
Pražská a v Brně Městská) správy
sociálního zabezpečení
(OSSZ/PSSZ/MSSZ).

Při
souběhu nároků na tutéž
dávku z více pojištění
zakládajících účast na nemocenském
pojištění se nově poskytne ze všech
zaměstnání pouze jedna dávka,
která se vypočte z příjmů
dosažených ve všech těchto pojištěních.

Nemocenské
se vyplácí od 15. dne pracovní
neschopnosti až do jejího ukončení,
maximálně však 380 kalendářních
dnů počítaných od vzniku dočasné
pracovní neschopnosti (včetně zápočtů
předchozí doby trvání dočasné
pracovní neschopnosti). Poskytuje se za kalendářní
dny zaměstnanci, který byl uznán dočasně
práceneschopným (nebo mu byla nařízena
karanténa). Pracujícím starobním nebo
plně invalidním důchodcům se nemocenské
poskytuje po dobu nejvýše 70 kalendářních
dnů (v rámci jedné pracovní
neschopnosti a jednoho kalendářního roku) a
skončením zaměstnání nárok na
výplatu nemocenského zaniká.

Prvních
14 dní pracovní neschopnosti dostane zaměstnanec
od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. A to
za pracovní dny a jen v době trvání
pracovního vztahu. Od 15. kalendářního dne
pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské
OSSZ/PSSZ/MSSZ.

V době
pracovní neschopnosti stanoví ošetřující
lékař práceneschopnému režim, který
je povinen dodržovat, mimo jiné zdržovat
se na uvedené adrese místa pobytu v době
pracovní neschopnosti  a dodržovat dobu povolených
vycházek. Práceneschopný pojištěnec
je povinen umožnit příslušné
OSSZ/PSSZ/MSSZ, nebo v době prvních 14 dní
pracovní neschopnosti zaměstnavateli, kontrolu dodržování
režimu. Za porušení režimu může
OSSZ/PSSZ/MSSZ nemocenské snížit nebo zcela
odebrat, a to nejdéle na sto kalendářních
dnů. Obdobně má podle zákoníku práce
možnost snížit nebo odejmout v prvních 14
kalendářních dnech náhradu mzdy
zaměstnavatel.

Ošetřovné
dostává zaměstnanec, pokud nemůže
vykonávat zaměstnání z důvodu
ošetřování nemocného člena
domácnosti. Náleží rovněž
v případě, kdy zaměstnanec nemůže
pracovat, neboť musí pečovat o zdravé
dítě mladší 10 let, protože
školské nebo dětské zařízení
bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné
nepředvídané události), dítěti
byla nařízena karanténa, nebo osoba, která
jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.
Ošetřovné vyplácí od prvního
dne příslušná OSSZ/PSSZ/MSSZ po dobu
nejdéle 9 kalendářních dní,
popř. 16 kalendářních dní u osamělého
zaměstnance, který má v trvalé péči
dítě ve věku do 16 let, které neukončilo
povinnou školní docházku. Rodiče či
jiné oprávněné osoby se přitom mohou
jednou v ošetřování vystřídat.
Potvrzení „Rozhodnutí o potřebě
ošetřování (péče)" vystaví
pro tyto účely zaměstnanci ošetřující
lékař dítěte nebo nemocného člena
domácnosti. Dříve se tato dávka jmenovala
podpora při ošetřování člena
rodiny.

Peněžitá
pomoc v mateřství (PPM), tzv. mateřská,
se vyplácí po dobu 28 týdnů, popř. 37
týdnů při vícečetném porodu.
Pojištěnka může začít čerpat
mateřskou nejdříve 8 týdnů před
očekávaným termínem porodu. Podmínkou
nároku na PPM je trvání nemocenského
pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních
dnů v posledních dvou letech před nástupem
na mateřskou dovolenou. Žádost o PPM jí
potvrdí ošetřující lékař
(gynekolog), který na formuláři vyplní
pravděpodobný den porodu.  PPM mohou ve více
případech než dosud čerpat také muži.

Vyrovnávací
příspěvek v těhotenství a mateřství
se poskytuje zaměstnankyni, která  byla z důvodu
těhotenství a mateřství dočasně
převedena na jinou práci a z ní má bez
svého zavinění nižší výdělek.
Dávka se poskytuje těhotné zaměstnankyni nebo
matce do konce 9. měsíce po porodu, pokud vykonávala
práci, která je těmto ženám zakázána.
Také zaměstnankyni, která nemůže
vykonávat dosavadní práci, protože
podle lékařského posudku ohrožuje její
těhotenství, mateřství nebo kojení.
Poskytuje se za kalendářní dny, v nichž
trvalo převedení na jinou práci. Těhotné
zaměstnankyni se vyplácí nejdéle do počátku
šestého týdne před očekávaným
dnem porodu. Z důvodu mateřství se vyrovnávací
příspěvek poskytuje do konce 9. měsíce
po porodu a u žen, které kojí, pak po dobu kojení.
Potvrzení vystavuje ošetřující
lékař (gynekolog), lékař závodní
preventivní péče a zaměstnavatel.

Zaměstnanec
uplatní nárok na dávku u svého
zaměstnavatele předložením příslušného
tiskopisu, (tj. např. rozhodnutí o dočasné
pracovní neschopnosti - tzv. neschopenka, žádost o
peněžitou pomoc v mateřství), který
zpravidla vystavuje ošetřující lékař.
Zaměstnavatel pak žádost o dávku spolu
s podklady pro stanovení výše dávky
zašle OSSZ/PSSZ/MSSZ. Ta nárok na dávku
posoudí a dávku vyplatí nebo v opačném
případě vydá rozhodnutí o zamítnutí
dávky. Dávka se vyplácí ve lhůtě
jednoho měsíce následujícího po dni,
v němž byla řádně vyplněná
žádost, resp. potřebné doklady doručeny
příslušné správě sociálního
zabezpečení. Zaměstnanec si volí
způsob výplaty dávky - bezhotovostní
výplatu na účet vedený u peněžního
ústavu v ČR, nebo výplatu v hotovosti
(poštovní poukázkou). Ve druhém
případě je dávka snížená o
náklady za doručení.

# posted by Unknown : 5:16 AM