1.07.2009

Náhrada mzdy

Náhrada mzdy 8.12.2008,
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení


Kdo a kdy náhradu mzdy vyplácí? Jak je vysoká náhrada mzdy? Daní se náhrada mzdy?


Náhrada mzdy náleží zaměstnanci, který je nemocensky pojištěn a splňuje také podmínky nároku na nemocenské.


Bude ji poskytovat zaměstnavatel v období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti nebo karantény.


Poskytuje se za pracovní dny - při dočasné pracovní neschopnosti od čtvrtého pracovního dne (při karanténě od prvního pracovního dne), a to jen v době trvání pracovního vztahu. Pokud zaměstnanec pracuje současně ve více
zaměstnáních, má nárok na náhradu mzdy z každého zaměstnání zvlášť.

Náhrada mzdy není dávkou nemocenského pojištění. Vyplácí ji zaměstnavatel na základě předložení dokladů o racovní neschopnosti (tím je rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení
dočasné pracovní neschopnosti nebo potvrzení o trvání pracovní neschopnosti, trvá-li pracovní neschopnost déle než 14 kalendářních dnů).


Jak je vysoká náhrada mzdy?

Náhrada mzdy se vypočítává z průměrného výdělku, který se v souladu se zákoníkem práce stanovuje stejně, jako kdyby v den vzniku pracovní neschopnosti nastupoval zaměstnanec na dovolenou.


Průměrný výdělek se zjišťuje z předchozího kalendářního čtvrtletí. Základem pro výpočet náhrady mzdy je průměrný
hodinový výdělek, který se redukuje obdobně jako denní vyměřovací základ pro nemocenské. Výše náhrady mzdy činí od čtvrtého dne 60 % redukovaného průměrného výdělku. Pro náhradu mzdy činí:

Z částky průměrného výdělku se započítává:

K průměrnému výdělku nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Za první tři pracovní dny se náhrada mzdy poskytuje ve výši 25 % průměrného výdělku u karantény a ve výši 60 % průměrného výdělku od 4. dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Vzhledem k tomu, že náhradu mzdy poskytuje zaměstnavatel, právě na něj je třeba se obrátit v případě, že potřebujete další informace.


Daní se náhrada mzdy?
Náhrada mzdy poskytovaná při dočasné pracovní neschopnosti podle zákoníku práce se nedaní, zaměstnavatel si v roce 2009 polovinu částky, kterou zaměstnancům zúčtoval na náhradě mzdy v kalendářním měsíci, odečte z pojistného odvedeného v tomto měsíci. Z náhrady mzdy se neplatí pojistné na sociální či zdravotní pojištění. Zaměstnavatel může náhradu mzdy zvýšit nad zákonem stanovenou částku.

Mají nárok na náhradu mzdy OSVČ?
SVČ se náhrada mzdy neposkytuje, protože svých příjmů dosahují samostatně.


Comments: Post a Comment

Subscribe to Post Comments [Atom]





<< Home

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Subscribe to Posts [Atom]