Pokyn D-319

Ministerstva financí, kterým se vymezují nej

častější důvody pro prominutí příslušenství daně z důvodu tvrdosti podle ustanovení § 55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: „ZSDP“)

Č

l. I. – Úvod a vymezení působnosti

Ministerstvo financí vedeno snahou dostatečně spolehlivě zabezpečit v maximální

možné míře jednotné a objektivizované rozhodování o žádostech o prominutí

příslušenství daně, vymezuje tímto pokynem skutečnosti, jimiž lze zdůvodnit žádost o

prominutí a v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat zákonný důvod tvrdosti, pro nějž

může dojít k prominutí příslušenství daně. Současně se vymezují další důvody jejichž

naplnění příslušný správce daně zohledňuje v rámci vyřizování žádosti o prominutí

příslušenství daně jednotlivých daňových subjektů a podle jejich obsahu a závažnosti,

prominutí příslušenství daně zvýší či sníží. Pokynem se dále vymezují skutečnosti při

jejichž existenci je v zásadě vyloučeno rozhodnout o prominutí příslušenství daně z

důvodu tvrdosti. Konečně jsou tímto pokynem vymezeny okruhy příslušenství daní, u

nichž může dojít k prominutí příslušenství daně z důvodu tvrdosti, pouze v případech

zvláštního zřetele hodných.

Tímto je Ministerstvem financí též vyjádřena snaha zamezit případným

excesivním individuálním rozhodováním tak, aby byla i při aplikaci předmětného

zákonného oprávnění, založeného na kombinaci neurčitého zákonného pojmu a správním

uvážení příslušného správce daně, v maximální možné míře šetřena veřejná práva

daňových subjektů spočívající na zákazu diskriminace, na právu na řádný proces a

konečně na právu na řízení vedeného bez zbytečných průtahů.

V zájmu požadavku na dostatečně spolehlivě zajištěnou objektivitu a

transparentnost, při rozhodování o žádostech o prominutí se stanovuje povinnost tato

rozhodnutí odůvodňovat, přestože to současná platná právní úprava výslovně obligatorně

nepředepisuje.

Tento pokyn upravuje postup Ministerstva financí a územních finančních orgánů

při posuzování důvodů při rozhodování o prominutí příslušenství daní z důvodu tvrdosti.

Č

l. II. – Vymezení důvodů a skutečností posuzovaných v rámci rozhodování o žádostechdaňových subjektů o prominutí příslušenství daní z důvodu tvrdosti

V zájmu v Čl. I vyjádřených důvodů, při rozhodování o prominutí příslušenství

daní z důvodu tvrdosti podle ustanovení § 55a ZSDP Ministerstvo financí uvádí systém

skutečností a důvodů při tomto rozhodování posuzovaných:

2

A. Skute

čnosti vylučující vydání rozhodnutí, jímž by bylo prominuto příslušenství daně z důvodu tvrdosti.

1. Není zcela uhrazena daň, ke které náleží příslušenství daně, o jehož prominutí je

rozhodováno;

v případě platby, kde bude uplatněn zákonný postup podle § 59 ZSDP, v důsledku

č

ehož bude platba použita k úhradě starších daňových nedoplatků na témže druhu

daňových příjmů, nelze hodnotit tuto podmínku jako splněnou i pokud daňový

dlužník deklaruje tuto platbu jako úhradu daně, ke které náleží příslušenství daně,

o jehož prominutí je rozhodováno;

výjimkou z tohoto bodu jsou případy, kdy důvodem vzniku nedoplatku bylo

postižení daňového dlužníka živelní pohromou nebo jinou mimořádnou událostí bez

jeho zavinění;

další výjimku představují případy pouze částečně uhrazené daně v situaci, kdy pro

dosud neuhrazený zbytek daně je povoleno posečkání či splátkování. V takovém

případě lze rozhodnout o případném prominutí příslušenství, které náleží k již

uhrazené části daně.

2. Úhrada daně, ke které náleží příslušenství daně, o jehož prominutí je rozhodováno,

nebyla provedena dobrovolně, ale byla vymožena exekučně. V případě, že byla exekucí

vymožena pouze část daně, nelze prominout příslušenství, které k této části náleží. Lze

však prominout příslušenství náležející k té části daně, která byla uhrazena dobrovolně.

3. Příslušenství, o jehož prominutí je rozhodováno představuje: pokuta dle ustanovení

§ 37 ZSDP, exekuční náklady dle § 73a ZSDP, a nebo náhrada za nesplnění registrační

povinnosti dle ustanovení § 98 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve

znění pozdějších předpisů. Vyjmenované typy příslušenství nelze podle tohoto bodu

prominout. Výjimku tvoří pouze případy zvláštního zřetele hodné, přičemž i v

takovýchto případech je nutné posoudit aplikaci předpisů upravujících tzv. veřejnou

podporu, včetně případného uplatnění pravidla de minimis.

4. Pokud byla platba dlužné daně provedena ručitelem, pak nelze vyhovět případné

žádosti daňového subjektu o prominutí příslušenství.

5. V případech, kdy je proti daňovému dlužníkovi vedeno trestní řízení o některém

z trestných činů uvedených v § 24 odst. 5 písm. b) a c) ZSDP, ať už na základě

oznámení správce daně při plnění oznamovací povinnosti dle § 8 odst. 2 zákona

č

. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,

nebo z úřední povinnosti orgánů činných v trestním řízení, pak nelze vyhovět žádanému

prominutí příslušenství tímto daňovým dlužníkem, které se váže k daňové povinnosti,

ohledně které je trestní řízení vedeno. Shodně se postupuje i v případech, kdy je

pravomocně rozhodnuto o takovýchto trestných činech. Pokud bude trestní řízení

odloženo nebo trestní stíhání zastaveno, pak se k uvedenému nepřihlíží.

6. Daňový subjekt žádající o prominutí příslušenství daně je v likvidaci nebo je

v úpadku řešeném formou konkursu. Výjimkou jsou případy, kdy jediným věřitelem

daňového subjektu je finanční úřad.

3

B. D

ůvody při jejichž naplnění lze usuzovat na naplnění zákonného důvodu tvrdosti dle ustanovení § 55a ZSDP

1. Příslušenství daně vzniklo na základě dodatečného vyměření daně po podání

dodatečného daňového přiznání nebo plyne ze zjištění správce daně, přičemž

k dodatečnému vyměření daně došlo v důsledku legislativních změn, které nebyly

známy v termínu pro podání řádného daňového přiznání.

2. Jedná se o daňového dlužníka, který byl postižen živelní pohromou nebo jinou

mimořádnou událostí v průběhu kalendářního roku, který se váže k platbě daně,

případně v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím a následujícím.

3. Jedná-li se o přechod daňové povinnosti zůstavitele na dědice za období ode dne

úmrtí zůstavitele do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud potvrdil nabytí

dědictví včetně.

4. Byl-li zpětně přiznán důchod (starobní, invalidní nebo důchod vyživované osobě),

pokud daňový dlužník následně upravil své daňové přiznání.

5. Příslušenství daně, které se vztahuje k původně přiznané dani, v případech, kdy

dojde k chybnému rozdělení základu daně z příjmů fyzických osob na

spolupracující osoby a zaplacení přiznané daně oběma spolupracujícími osobami ve

lhůtě splatnosti.

6. Příslušenství daně, které vznikne z nepoužití nadměrného odpočtu na úhradu

nedoplatku u stejné daně nebo z nepřevedení nadměrného odpočtu (na základě

žádosti DS) v případech, kdy je zahájeno vytýkací řízení a přeplatek proto vznikne

později, než je splatnost jiné daně.

7. Příslušenství vzniklo na základě převedení vratitelného přeplatku vzniklého v

důsledku uplatněného daňového bonusu (§ 35c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z

příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen: „ZDP“) a uplatnění společného

zdanění manželů (§ 13a ZDP) na osobní účet druhého z manželů.

8. Původní platba daně je daňovým dlužníkem vykonána omylem na jiný variabilní

symbol nebo jiný účet správce daně, přičemž se současně nejedná o nejasnou

platbu.

9. Jedná se o daňového dlužníka, kterému nepříznivý zdravotní stav (dočasný nebo

trvalý) zabránil plnit jeho daňové povinnosti (nutno doložit prokazatelným

způsobem).

10. Příslušenství daně, které bylo předepsáno za daňový nedoplatek na dani z převodu

nemovitostí v případech, kdy daňový subjekt včas uhradil přiznanou daň

vypočtenou ze základu daně stanoveného z ceny zjištěné na základě ocenění

znalcem a daň byla vyměřena správcem daně odlišně z důvodů chybného posudku

znalce.

11. V případech, kdy jsou sankciovány pozdní platby zálohové povinnosti a celková

daňová povinnost nevznikne, či je nižší než úhrn případně zaplacených záloh.

12. Dojde-li u daňového dlužníka, kterému bylo povoleno posečkání nebo splátkování

dlužné daňové povinnosti, ke zpoždění s jednou platbou vyplývající z takovéhoto

rozhodnutí, a to maximálně v rozsahu tří pracovních dnů. Shodně se postupuje

i u zpoždění úhrady běžné daně.

13. Daňová kontrola vedoucí k dodatečnému vyměření daně, jejíž příslušenství je

dotčeno touto žádostí, byla zahájena s časovým odstupem 12 měsíců a více od

původního data splatnosti daně. Tento bod se použije pouze na penále podle § 63

ZSDP ve znění účinném do 31. 12. 2006.

14. Jedná se o daňového dlužníka, který se nikoli svým jednáním ocitl v platební

neschopnosti (zejména druhotná platební neschopnost).

4

15. Příslušenství daně, které vznikne v souvislosti se změnou daňové povinnosti

v důsledku prodeje věcí nedodržením časového testu dle ustanovení § 4 ZDP.

16. Příslušenství daně předepsané u subjektů, které nejsou zřízeny nebo založeny za

účelem dosažení zisku (§ 18 odst. 3 ZDP), které vzniklo z dodatečně vyměřené

DPPO v případech, kdy proti dodatečně zvýšenému základu daně není možno

uplatnit snižující položku podle § 20 odst. 7 ZDP do výše, definované v tomto

ustanovení.

17. Příslušenství daně převyšuje daň, k níž se váže.

18. Zohlednění existence případných výkladových nejasností hmotněprávních daňových

zákonů.

19. Příslušenství daně, které vznikne v souvislosti se změnou daňové povinnosti

v důsledku uplatnění odpočtu u dokladů z důvodů chybného vystavování daňových

dokladů od neplátců daně z přidané hodnoty.

Příslušný správce daně zásadně zohledňuje z výše uvedených důvodů, pouze důvody

výslovně uplatněné v žádosti daňového subjektu.

C. D

ůvody, které je správce daně oprávněn zohlednit a zvýšit promíjené příslušenství daně z důvodu tvrdosti.

1. Bezdlužnost daňového dlužníka u územních finančních orgánů a celních orgánů – na

všech daňových platebních povinnostech (vyjma příslušenství daně, o jejichž

prominutí je žádáno), nesmí být ke dni zpracování žádosti o prominutí příslušenství

daně vykazovány nedoplatky. Za den zpracování žádosti je považován den

předložení návrhu zpracování bezprostředně nadřízenému vedoucímu zaměstnanci

správce daně. Pro toto posouzení se posečkaný nebo splátkovaný daňový nedoplatek

nepovažuje za nedoplatek. Nepřihlíží se rovněž k povinnostem na příslušenství, které

nebyly subjektu doposud sděleny.

2. Jediné porušení platební povinnosti daňovým dlužníkem v časovém období 1 roku

zpětně ode dne podání žádosti, posuzování této podmínky u jednoho územního

finančního nebo celního orgánu a na všech druzích daní (u příslušenství takových,

které byly subjektu sděleny); délka prodlení může být max.30 dnů (jedná se i

o náhradní lhůtu splatnosti).

3. Zjištěné důvody vyměření daně nemají charakter zatajení skutečností daňovým

subjektem, ale jedná se např. o pouhé administrativní pochybení v rámci vedení

účetnictví.

4. Dobrá úroveň spolupráce daňového dlužníka se správcem daně při plnění

nepeněžitých povinností.

D. D

ůvody které je správce daně oprávněn zohlednit a snížit promíjené příslušenství daně z důvodu tvrdosti.

1. Příslušenství daně vzniklo na základě vyměření nebo předepsání daně, které zjistil

správce daně a toto zjištění plyne převážně ze zatajených skutečností daňovým

subjektem. Dále rovněž v případech, kdy příslušenství daně vzniklo daňovému

dlužníkovi v postavení plátce u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

a z funkčních požitků a u daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně na základě

neodvedené sražené daně. Výjimkou z tohoto bodu v části neodvedené sražené daně

5

jsou případy, kdy důvodem vzniku nedoplatku bylo postižení dlužníka mimořádnou

událostí bez jeho zavinění, a také případy, kdy dojde k významné změně ve

vlastnické struktuře daňového subjektu včetně právního nástupnictví fyzické osoby

a nový vlastník po převzetí firmy nedoplatky neprodleně dobrovolně uhradil.

2. Daň, ke které náleží příslušenství daně, o jehož prominutí je rozhodováno, byla

stanovena na základě pomůcek z důvodu absence součinnosti daňového dlužníka.

3. Příslušenství daně vzniklo na základě opožděné platby daně, k jejímuž řádnému

přiznání bylo podáno daňové přiznání až na základě výzvy správce daně, popř. přes

výzvu správce daně nebylo podáno vůbec.

4. Existence dluhu daňového dlužníka u územních finančních orgánů a celních orgánů –

na daňové platební povinnosti (vyjma příslušenství daně o jejichž prominutí je

žádáno) je ke dni zpracování žádosti o prominutí příslušenství daně vykazován

nedoplatek. Za den zpracování žádosti je považován den předložení návrhu

zpracování bezprostředně nadřízenému vedoucímu zaměstnanci správce daně. Pro

toto posouzení se posečkaný nebo splátkovaný daňový nedoplatek nepovažuje za

nedoplatek. Nepřihlíží se rovněž k povinnostem na příslušenství, které nebyly

subjektu sděleny.

5. Špatná úroveň spolupráce daňového dlužníka se správcem daně při plnění

nepeněžitých povinností, nedostatečná součinnost, či obstrukce až maření daňového

ř

ízení.

Aplikace bod

ů A, B, C a D tohoto článku

Dotýká-li se žádost daňového dlužníka více druhů daní ve smyslu vyhlášky

č

. 25/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, více zdaňovacích období resp.více titulů

vzniku příslušenství, posuzuje správce daně žádost samostatně za každou daňovou

povinnost – samostatně za každý druh daně a každé zdaňovací období.

Celková výše případně prominutého příslušenství daně z důvodu tvrdosti je zjevně

limitována celkovou částkou příslušenství daně, o jehož prominutí je rozhodováno. To

platí i pro postup při opakovaných žádostech o prominutí příslušenství daně z důvodu

tvrdosti. Celkové prominutí příslušenství daně tedy nesmí přesáhnout 100 %.

Č

l. III. Náležitosti rozhodnutí - odůvodnění

S ohledem na potřebu odstranit pochybnosti o dostatečně spolehlivě zabezpečené

objektivitě a transparentnosti při rozhodování o prominutí příslušenství daně z důvodů

odstranění tvrdosti je nutné v písemném vyhotovení rozhodnutí o prominutí uvádět též

odůvodnění, přestože to zákonná úprava nestanoví.

Č

l. IV. – Přechodné ustanovení

Žádosti o prominutí příslušenství daně, které byly podány před účinnosti tohoto

pokynu o nichž nebylo dosud rozhodnuto, se posuzují podle tohoto pokynu.

Č

l. V. - Účinnost

Účinnost tohoto pokynu nastává dne 1. června 2008.

V Praze dne 27. 5. 2008

Ing. Miroslav Kalousek, v.r.

ministr financí ČR