Minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění
4.3.2008, Zdroj: VZP
Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné.

Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. Pod pojmem minimální mzda. ve smyslu zákonů pro veřejné zdravotní pojištění se vždy rozumí částka minimální mzda bez ohledu na délku pracovního úvazku, zařazení zaměstnance, odpracovanou dobu, atd.

Minimální vyměřovací základ není určen pro zaměstnance, který je po celý kalendářní měsíc:

• osobou, za kterou platí pojistné i stát

• osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení

• osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání

• osobou, která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka osobní a celodenní péče se posuzuje stejně jako u obdobné kategorie, za kterou platí pojistné stát - zvláštní případ. Nedodržet pravidlo o minimálním vyměřovacím základu je však možno pouze u zaměstnance, který je otcem nebo matkou dítěte, případně osobou, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů (vždy jen jedna osoba)

• osobou, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí z ní měsíčně zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Vyměřovacím základem u takového zaměstnance je pak jeho skutečný příjem.

Minimální vyměřovací základ se snižuje na poměrnou část v poměru počtu kalendářních dní pokud:

• zaměstnání netrvalo po celý měsíc;

• zaměstnanec byl po část měsíce nemocen, nebo měl ošetřování člena rodiny nebo nařízenou karanténu;

• zaměstnanec byl osobou, za kterou platí pojistné i stát, případně osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením II. nebo III. stupně, nebo osobou důchodového věku bez nároku na důchod, nebo osobou osobně, celodenně a řádně pečující o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, jen po část kalendářního měsíce.

Je-li vyměřovací základ zaměstnance nižší, než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je zaměstnanec povinen provést takovýto doplatek pojistného prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Je-li vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

# posted by Unknown : 6:27 AM