Zákon o ochraně spotřebitele
5.3.2007
Zákon o ochraně spotřebitele se vztahuje na prodej výrobků a poskytování služeb v případech, kdy k plnění dochází na území České republiky. Na ostatní případy se vztahuje tehdy, souvisí-li plnění s podnikatelskou činností provozovanou na území České republiky.

Tato úprava stanovuje základní podmínky pro podnikání z hlediska ochrany spotřebitele. Tento zákon stanovil některé základní požadavky a povinnosti kladené na podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli (např. zákaz klamání, informační povinnosti), úkoly veřejné správy a oprávnění spotřebitelů a to včetně jejich sdružování s cílem zajistit prosazování svých požadavků.

V paragrafu 1 zákona o ochraně spotřebitele je stanoveno, že tento zákon stanoví některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele. Tato definice se odvolává především na ustanovení § 2 odst. 1 Zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, kde se podnikáním rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Bylo by tedy chybou, kdyby byl tento zákon považován pouze za zákon chránící práva spotřebitelů, protože tento zákon také vymezuje povinnosti výrobců, dovozců a jiných fyzických a právnických osob, které uvádějí výrobky na trh.

Základní pojmy

V úvodní části tohoto zákona jsou vymezeny pojmy spotřebitel, prodávající, výrobce, dovozce, dodavatel, výrobek, nebezpečný výrobek, výrobek nebezpečný svou zaměnitelností s potravinou, výrobek nebo zboží porušující některá práva duševního vlastnictví a prodávající. Vymezení těchto pojmů vztahujících se k ochraně spotřebitele je uvedeno v § 2 tohoto zákona.

# posted by Unknown : 2:51 AM